Stíhačky F-35B a 20 letadlových lodí amerického námořnictva
-
17. 10. 2018
-
24 komentářů
-
Jan Grohmann
Ve včerejším článku jsme popsali probíhající testy letounů F-35B Lightning II na britské letadlové lodi HMS Queen Elizabeth. Oproti původním britským Harrierům, které stále slouží u americké námořní pěchoty (USMC), představují F-35B generační skok ve schopnostech. Díky F-35B mohou americké výsadkové lodě třídy Wasp a America provádět strategické letecké údery na vzdálenost tisíce kilometrů.
USMC na lodích třídy Wasp a America, kromě nově zaváděných F-35B Lightning II, stále provozuje 108 letadel s krátkým startem a kolmým přistáním STOVL (Short Take-Off and Vertical Landing) Boeing AV-8B/+ Harrier II. Letouny Harrier II zůstanou u USMC ve službě minimálně do roku 2030.
Mariňáci již provozují zhruba 38 letadel F-35B (přesná čísla k aktuálnímu datu nejsou k dispozici). Před více než dvěma týdny však USMC přišla o jeden F-35B vlivem poruchy potrubí přivádějící palivo do motoru. Následně byly F-35B uzemněny a zkontrolovány. Dnes již většina F-35B opět létá (zdá se, že chyba je u výrobce motorů Pratt & Whitney), nicméně jeden letoun za 120 milionů dolarů je ztracen.
USMC postupně získá 353 letadel F-35B a 67 námořních verzí F-35C. Letouny F-35B budou operovat převážně z výsadkových lodí třídy Wasp a America, námořní F-35C se zařadí do leteckého křídla na velkých letadlových lodích třídy Nimitz a Gerald R. Ford.
Abychom pochopili generační skok mezi AV-8B/+ Harrier II a F-35B Lightning II, je třeba si připomenout jejich výkony a možnosti. AV-8B/+ Harrier II je lehký letoun s maximální startovací hmotností 14 100 kg ‒ na šesti závěsných bodech přepraví 4200 kg výzbroje (včetně přesných pum). Bojový rádius Harrierů II s výzbrojí je zhruba 556 km. Letoun ale lze dotankovat ve vzduchu.
Maximální startovací hmotnost F-35B je 27 200 kg a nejvyšší přípustný náklad zbraní činí 6800 kg (18 000 liber). Ve vnitřní zbraňové šachtě F-35B pojme 2721 kg zbraní, například dvě pumy GBU-32 JDAM (Joint Direct Attack Munition), tj. 2× 907 kg, a dvě střely vzduch-vzduch středního doletu AIM-120 AMRAAM.
F-35B má tedy výrazně větší dolet a nosnost. Nesmíme zapomenout na rozdíl v rychlostech ‒ podzvukový Harrier létá maximálně Mach 0,9, zatímco F-35B rychlostí Mach 1,6.
F-35B je (resp. bude) schopen používat nejnovější generaci přesných zbraní vzduch-vzduch a vzduch-země. Ve vnitřní zbraňové šachtě F-35B například přepraví až osm přesných pum GBU-53/B SDB II (Small Diameter Bomb II), které dokáží ničit fixní i pohyblivé cíle na vzdálenost až 70 km (při odhozu z velké výšky).
AV-8B/+ Harrier II na USS Bonhomme Richard (2015).
Strategickou schopností F-35B je však možnost přenášet ve vnitřní zbraňové šachtě dvojici jaderných pum B61 s nastavitelnou silou 0,3 až 400 kt. B61 měří na délku 3,56 m a váží 320 kg, je tedy menší a výrazně lehčí než pumy GBU-32.
Samozřejmě propastný rozdíl je v avionice, elektronice a senzorech. Podle majora Královského letectva Andy Edgella F-35B (resp. všechny verze F-35) klade minimální nároky na pilota, zatímco pilotovat Harrier „je výzvou“. „Lidský mozek má omezenou kapacitu a nechceme ho používat jen na létání… chceme se soustředit především na to, abychom byli operátory senzorů,” říká Edgell.
Výhodou F-35B nejsou jen pokročilé senzory, ale také tzv. fúze dat. Jak připomíná Edgell, lidský mozek má jen omezenou výpočetní kapacitu, a není ho tedy problém zahltit stovkami údajů ze senzorů. F-35B pomocí umělé inteligence dokáže ve zlomku sekundy všechny údaje ze senzorů zpracovávat, třídit podle důležitosti a následně ve srozumitelné a graficky názorné podobně je zobrazovat na palubním displeji v kabině nebo na průhledovém displeji přilby pilota. Ve výsledku tak má pilot F-35B bezkonkurenční situační povědomí o tom, co se děje ve vzduchu, na moři, na hladině nebo (což může být nejdůležitější) v elektromagnetickém spektru.
První letecká mise F-35B nad Afghánistánem
Každá výsadková loď třídy Wasp nebo America je proto schopná pomocí F-35B zasazovat na vzdálenost několika tisíců kilometrů (při doplňování paliva ve vzduchu) mnohonásobné taktické jaderné údery.
Ostatně před dvěma týdny dvojice F-35B od 13. expedičního uskupení USMC (13th Marine Expeditionary Units) provedla první bojovou misi nad Afghánistánem, kde pomocí dvou satelitem naváděných pum GBU-32 zaútočila na fixní cíl v Afghánistánu. Dvojice F-35B startovala z výsadkové lodě USS Essex plující u Arabského poloostrova a při svém letu překonala vzdálenost v jednom směru více než 1500 km.
V současné době americké námořnictvo (US Navy) provozuje 11 velkých letadlových lodí, z toho deset třídy Nimitz (výtlak 100 000 tun) a jednu loď třídy Gerald R. Ford (100 000 tun). Druhá loď USS John F. Kennedy (CVN-79) třídy Gerald R. Ford vstoupí do služby v roce 2024, třetí Enterprise (CVN-80) v roce 2027. Lodě třídy Gerald R. Ford postupně nahradí lodě třídy Nimitz.
Kromě toho ale US Navy společně s USMC provozují osm útočných lodí třídy Wasp (40 000 tun) a jednu nejnovější loď třídy America (45 000 tun). Druhá loď USS Tripoli třídy America je ve výstavbě.
Každá letadlová loď třídy Nimitz pojme až 130 stíhaček F/A-18 Hornet, ale typicky nese 64 letadel všech typů. Jde konkrétně o čtyři letky, tedy 48 víceúčelových F-18E/F Super Hornet (ale i starších F-18C/D Hornet). Kromě toho z paluby operuje čtyři až šest letounů radioelektronického boje EA-18G Growlers a stejný počet námořních „awacsu“ E-2C/D Hawkeyes. Na letadlové lodi (a doprovodných plavidel) působí také osm vrtulníků MH-60S Seahawks a 11 vrtulníků MH-60R Seahawks.
Provoz F-35B na výsadkové lodi USS Essex
Hlavním úkolem letadlových lodí, resp. útočného svazu letadlové lodě CSG (Carrier Strike Group), je projektovat americkou vojenskou moc kdekoliv na světě. Palubní letouny jsou hlavní ofenzivní silou CSG a jsou schopny vést nejsložitější letecké operace proti jakýmkoliv vzdušným, hladinovým nebo pozemním cílům. Ostatní lodě zajišťují podporu a poskytují protivzdušnou (PVO), protiraketovou a protiponorkovou obranu CSG.
Naopak výsadkové lodě třídy America a Wasp jsou plavidla určená především k podpoře mariňáků při dobývání pláže a pobřeží. Typickou skladbu letecké techniky na výsadkových lodí tvoří šest F-35B Lightning II (nebo stejný počet Harrierů), čtyři útočné vrtulníky AH-1Z Viper, 12 konvertoplánů MV-22B Osprey, čtyři těžké vrtulníky CH-53E Super Stallion (res. nejnovější CH-53K King Stallion) a až čtyři víceúčelové střední vrtulníky UH-1Y Venom. V případě potřeby lze ale zmenšit počet vrtulníků / konvertoplánů a naopak zvýšit počet F-35B.
Jak však dokázal nálet dvojice F-35B z výsadkové lodě USS Essex, výsadková plavidla třídy Wasp a America mohou provádět přesné letecké údery na vzdálenost více než 1500 km. Například při nasazení dvojice F-35B s pumami GBU-53/B SDB II, nesenými uvnitř, mohou tyto dva letouny na danou vzdálenost zaútočit až na 18 samostatných cílů.
US Navy tak může celkově nasadit 20 „letadlových lodí“ , které mají schopnost provádět přesné letecké údery, a to na taktické, operační i strategické cíle (pomocí jaderných pum B61), na vzdálenost 1500 km nebo větší. Na rozdíl od podzvukových Harrierů mohou F-35B navíc svést letecký souboj s jakýmkoliv současným letounem, působit proti nejpokročilejší PVO nebo vést radioelektronický boj.
Zdroj: Stripes
Související články
Pentagon objednal 11. sérii stíhaček F-35 Lightning II
Pentagon se s firmou Lockheed Martin dohodl na dodávkách 11. výrobní série stíhaček F-35 Lightning ...
-
16.07.2018
-
43 komentářů
-
Jan Grohmann
Americko-turecké vztahy v troskách: Žádné stíhačky F-35
Americký prezident svým podpisem stvrdil letošní zákon o vojenském rozpočtu NDAA (National Defense ...
-
14.08.2018
-
107 komentářů
-
Jan Grohmann
F-35 Lightning II: Britská premiéra, pokles ceny, bojové nasazení a nehoda
Víceúčelový bojový letoun páté generace F-35 Lightning II „zažil“ divoký týden. Letoun F-35B poprvé ...
-
30.09.2018
-
9 komentářů
-
Jan Grohmann
Pýcha Royal Navy: Letadlová loď HMS Queen Elizabeth a F-35B
Královské námořnictvo (Royal Navy) v současné době u pobřeží Spojených států intenzivně testuje ...
-
16.10.2018
-
49 komentářů
-
Jan Grohmann
@Wiktores_SVK Zkusil jsem se na to podívat. 1) Letecké palivo Letadlové lodě CVN třídy Nimitz by měly mít kapacitu až 3,5 miliónů US galonů leteckého paliva JP-5. To je ...Zobrazit celý příspěvek
@Wiktores_SVK
Zkusil jsem se na to podívat.
1) Letecké palivo
Letadlové lodě CVN třídy Nimitz by měly mít kapacitu až 3,5 miliónů US galonů leteckého paliva JP-5. To je hmotově 10 600 tun leteckého paliva.
Pro jednoduchost budu předpokládat jen velké letouny F/A-18E/F Super Hornet. Budu odvážně předpokládat, že při jednom dlouhém letu spotřebuje průměrně kapacitu vnitřních nádrží cca 6,8 tun paliva a ještě jednu podvěsnou palivovou nádrž 480 US gal, celkem tedy 8,2 tuny paliva.
Při 120 letech Super Hornetů denně je to zjednodušeně 984 tun leteckého paliva denně. Tedy letadlová loď má podle mého teoretického výpočtu zásoby na cca 10-11 dnů při takto intenzivní letecké činnosti.
Pak by se muselo doplnit palivo ze zásobovací lodi/tankeru ještě na moři: https://www.youtube.com/watch?... . Proto tam jsou povolené ty přestávky v letecké činnosti (viz další bod). Zpravidla jedno doplňování paliva na moři doplní okolo 1 milionů galonů.
Příklad reálné spotřeby paliva je uveden v další kapitole.
2) Munice a ještě jednou palivo
Munici takto zjednodušeně určit nejde. Tak to ukážu na publikovaném příkladu z praxe.
a)
Podařilo se mi najít definice US NAVY pro ustálenou bojovou činnost velkých letadlových lodí CVN. Ustálená činnost CVN-78 je definována obdobím 30 dní. Z toho 26 dní je letových, kdy je držena jedna 12 hodinová letecká směna (to je upřesnění mé nepřesné definice v předchozích příspěvcích). 4 dny jsou pak bez letové směny. To se pochopitelně nevztahuje na obslužné vrtulníky.
Koncept nasazení US NAVY tedy předpokládá dvojici letadlových lodí CVN pro dlouhodobé pokrytí 24 hodinové letové činnosti každý den (tedy shodně jako pro lehké LHA/LHD v roli CV-L). Každá CVN by měla uskutečnit 120 letů denně (během své 12 hodinové směny), tedy celkem 240 letů za den (za 24 hodin).
Špička letového nasazení je pak definována jako 4 dny, kdy letadlová loď drží letovou směnu 24 hodin denně. Letecký provoz delší než 18 hodin je u US NAVY velmi vzácný, přesto se to zkouší.
b)
V roce 1997 proběhlo rozsáhlé cvičení „Surge 97“ na letadlové lodi USS Nimitz (CVN-65), které toto všechno ověřovalo v praxi. Letecké křídlo se na začátku cvičení nejdříve jen „rozehřívalo“ – během 6 dnů odlétaly letouny s pevnými křídly (hlavně F/A-18A a F-14D, EA-6B) celkem 700 letů. Pak se dala na 16 hodin pauza v létání, kdy se na moři doplnilo do nádrží letecké palivo. Celkem pak bylo v nádržích 3,1 milion galonů paliva (méně než 90% maxima)
A pak spustili 48 hodinovou špičku (přes 5 kalendářních dní) leteckých operací s použitím reálné munice. Letových operací se zúčastnilo 54 plně bojeschopných letounů (14 nebojeschopných letounů, které se porouchali, zavezli do podpalubního hangáru), Tyto letouny které pilotovalo 130 členů letových posádek. Posádky se rozdělily na dvě 12 hodinové směny (letový provoz tedy probíhal neustále 24 hodin denně).
Letouny s pevnými křídly odlétaly během 4 denní špičky celkem 975 letů, z toho 771 jich bylo bombardovacích proti pozemním cílům. Letouny zaútočily na 727 cílů na pevnině a celkem odhodily 1 336 nenaváděných pum. Z toho 918 jich bylo ráže 500 lb a dalších 413 pak ráže 1 000 lb.
c)
Standardně se koncem 90. let v muničních skladech vozilo 800 pum ráže 500 lb, 900 pum ráže 1 000 lb a 200 pum ráže 2 000 lb. Během cvičení se ukázalo, že lehčí pumy ráže 500 a 1 000 lb by při tomto operačním tempu došly během dalších necelých 24 hodin po skončení cvičení. Pak by se muselo přejít na těžké 2000 lb pumy, které se ale pomaleji po lodi přepravují a podvěšují pod letouny a tak zpomalují tempo operací.
Protože pozemní cíle byly blízko (do 200 nm) letadlové lodi, nebylo potřeba mnoho podpůrných tankerů a bombardovací mise byl relativně krátké. To pochopitelně umožnilo vygenerovat obrovské množství letů, průměrně 197 letů (!) denně. Například nejpočetnější letouny F/A-18C průměrně odlétaly 4,5 letů denně a jejich piloti průměrně okolo 2 letů za den. To bylo koncem 90. let. V posledních dvou desetiletích se ale staly standardem spíše dlouhé mise s mnohočetným doplňováním paliva za letu z velkých tankerů letectva, což by pochopitelně snížilo dosažené „sortie rate“
d)
Průměrná denní spotřeba leteckého paliva během cvičení byla 388 tisíc galonů (1 175 tun) a celkem se spotřebovalo 1,6 milionů galonů leteckého paliva. Pokud by špička letových operací pokračovala další necelých 48 hodin, tak zásoby paliva JP-5 klesly na kritickou stav 20% maxima.Skrýt celý příspěvekStarlight, vďaka za zaujímavé info. Vedel by si rozpísať bojové operácie lodí triedy Nimitz? Na koľko dní má palivo a muníciu pri bežných bojových operáciách dajme tomu 100-120 ...Zobrazit celý příspěvek
Starlight, vďaka za zaujímavé info. Vedel by si rozpísať bojové operácie lodí triedy Nimitz? Na koľko dní má palivo a muníciu pri bežných bojových operáciách dajme tomu 100-120 letov denne. Ako často musí priplávať tanker alebo muničná loď?Skrýt celý příspěvek
b) „Harrier Carrier“ během invaze do Iráku v roce 2003 Mnohem větší bojové nasazení lehkých letadlových lodí „Harrier Carrier“ nastala během invaze do Iráku v roce 2003. V ...Zobrazit celý příspěvek
b) „Harrier Carrier“ během invaze do Iráku v roce 2003
Mnohem větší bojové nasazení lehkých letadlových lodí „Harrier Carrier“ nastala během invaze do Iráku v roce 2003. V Perském zálivu tehdy operovala úkolová skupina vyloďovacích lodí CTF-51, jejíž součástí bylo hned 6 velkých vrtulníkových výsadkových lodí LHA/LHD tříd Tarawa a Wasp.
Pro invazi do Iráku USMC vyčlenila celkem 76 letounů AV-8B Harrier II z 5 VMA letek. Letouny byly už v modernizovaných variantách Harrier II+ (s radrem) a Night Harrier II (brz radaru). Typický poměr mixu obou verzí se podle jednotky pohyboval mezi cca 2-3:1 ve prospěch verze s radarem. Ze nasazených 76 letounů jich plných 60 letounů AV-8B (a 91 vrtulníků) bylo rozmístěno na moři.
Letouny AV-8B operovaly ze 4 vrtulníkových výsadkových lodí, z toho dvě lodě - USS Bataan (LHD-5) a USS Bonhomme Richard (LHD-6), obě třídy Wasp - byly nasazeny jako lehké letadlové lodě „Harrier Carrier“. Na každé lodi bylo po 24 letounech AV-8B ze dvou VMA letek a záchranné vrtulníky. Současné nasazení dvou lehkých letadlových lodí umožnilo pokrýt 24 hodin, protože každá loď držela 12 hodinovou směnu s letovými operacemi.
Všech 76 nasazených letounů AV-8B pak během 26 dnů bojových operací nad Irákem odlétaly více než 2000 letů (převážně ve středních výškách mimo dosah MANPADS), při kterých zničily celkem 480 cílů, na které odhodily okolo 900 kusů laserem naváděných pum ráže 500 a 1000 lb, plus stovky kusů další neřízené a řízené (AGM-65) munice. Jeden letoun byl ztracen při operační nehodě.
Zajímavostí je, že palubní letouny hojně využívaly předsunutou základnu (FOB) a polních stanovišť (FARP) pro doplňování paliva a munice. Nejčastější byla používána FOB na kuvajtské letecké základně Ahmed Al Jaber. Letouny se dokázaly na této základně otočit až třikrát, než se vrátily na mateřskou loď, odkud vzlétly.
Postupně jak se pozemní fronta pousnula více na sever směrem k Bagdádu, byly na území Iráku postupně zřízeny dvě FARP stanoviště - první na dálnici asi 90 námořních mil jižně od Bagdádu a druhé na rozbombardované irácké letecké základně An Numanijah asi 60 námořních mil jižně od Bagdádu. Použití FARP nebo tankování za letu umožnilo Harrierům dlouho zůstávat hluboko na území Iráku ve vzdálenosti 200 nm od mateřských lodí. 5 hodinové délky misí pak nebyly nic neobvyklého.
Pro noční operace a přistání na lodích a neosvětlených FARP piloti používali brýle pro noční vidění NVG a hodně si také pomáhali elektro-optickými senzory na palubě letounu - systémem pevného navigačního FLIR nebo střeleckými kontejnery s pohyblivou optickou hlavicí s CCD a FLIR kamerami.Skrýt celý příspěvek3) Historie použití vrtulníkových výsadkových lodí jako CV-L „Harrier Carrier“ Asi nepřekvapí, že US NAVY/USMC tento koncept lehké letadlové lodi CV-L už opakovaně použily v ...Zobrazit celý příspěvek
3) Historie použití vrtulníkových výsadkových lodí jako CV-L „Harrier Carrier“
Asi nepřekvapí, že US NAVY/USMC tento koncept lehké letadlové lodi CV-L už opakovaně použily v ostrých konfliktech. Jen místo letounů F-35B se použil jeho předchůdce letoun AV-8B Harrier II a proto se vrtulníkové výsadkové lodě LHA/LHD někdy označovaly jako „Harrier Carrier“.
a) „Harrier Carrier“ v první Válce v Perském zálivu 1990-1991
První takové ostré nasazení proběhlo v letech 1990-91 v první válce v Perském zálivu. Současně to bylo provní bojové nasazení letounů VSTOL z paluby vrtulníkové výsadkové lodě. V Perském zálivu operovalo obojživelné úkolové uskupení (ATF), které mělo mimo dalších lodí až 7 vrtulníkových výsadkových lodí typu LHA tříd Iwo-Jima a Tarawa.
Některé vrtulníkové výsadkové lodě, kromě své přepravní/výsadkové role plnily i další úkoly. Například USS Nassau LHA-4 třídy Tarawa se stala nosičem 20 letounů AV-8B Harrier II USMC (z jediné letky VMA-331) a ještě 9 vrtulníků USMC (4 x UH-1N, 3 x AH-1T). Tyto stroje se dostaly do ostré akce nad okupovaným Kuvajtem a pobřežím Iráku v únoru 1991.
Běžně se dosahovalo operačního tempa 40 letů Harrierů denně, krátkodobě až 60-70 letů. Letouny AV-8B dokázaly během války létat až 3 lety denně, doba mezi lety potřebná k nabití munice a doplnění paliva byla okolo 45 minut. Z pohledu pilotů bylo nejstresovější noční přiblížení na přistání a přistání na lodi (tehdy ještě bez NVG).
AV-8B nosily až 2000 lb pum (4 x 500 lb nebo 2 x 1000 lb, v létě se v této oblasti kvůli vysokým teplotám svěšovaly podtrupové kanóny). Munice v lodních skladech byla ale spotřebována cca po 6 dnech (normální činnosti, nebo už po 3 dny ve špičce) a pak se musela doplnit. Během týdne bojových operací VMA-331 odlétala 242 letů (převážně v nízké výšce) a odhodila 900 kusů neřízených pum. Jeden letoun byl sestřelen a dva zničeny při operačních nehodách.Skrýt celý příspěvek2) Svaz lehkých letadlových lodí CV-L US NAVY/USMC počítá, že vrtulníkové výsadkové lodě LHA/LHD budou tuto roli ideálně plnit ve dvojích, čímž se s doprovodnými plavidly ...Zobrazit celý příspěvek
2) Svaz lehkých letadlových lodí CV-L
US NAVY/USMC počítá, že vrtulníkové výsadkové lodě LHA/LHD budou tuto roli ideálně plnit ve dvojích, čímž se s doprovodnými plavidly vytvoří operační svaz, který bude disponovat 32-40 letouny F-35B a bude schopný zajistit 24 hodinový provoz.
Lodě tříd LHA/LHD sice nejsou rovnocenné těžkým superletadlovým lodím CVN (zaostávají třeba i v maximální rychlosti), ale je stále řada konfliktů a scénářů, kde jsou jejich výkony dostatečné a mohou uvolnit CVN pro ty nejnáročnější úkoly.
Jen pro zajímavost. Letoun F-35B při krátkém vzletu (STO) z paluby americké výsadkové lodi (bez skokanského můstku) potřebuje dráhu dlouhou 550 stop. V pumovnici má dvě pumy po 1000 lb, 2 střely AIM-120 a palivo na bojovou misi o bojovém rádius 450 nm (830 km). To vše v tropickém dni a při rychlosti nabíhající větru nad palubou (vítr + rychlost lodi) jen 10 uzlu. Lodě LHD/LHA (ale i CVN)mají ale k dispozici pro letouny VSTOL typicky až 750 stop oficiálně využitelné délky vzletové paluby, takže je možné ještě přidat na palivu (maximální dolet ve stejné konfiguraci s plnými nádržemi je až 505 nm), nebo je možné přidat podvěsy ne vnější pylony.
Typická velikost letky VMFA aktivních sil USMC je 16 letounů F-35B (plánováno 9 letek) nebo 10 letounů F-35B (5 letek). Tedy z paluby LHA/LHD v roli lehké letadlové lodi bude podle potřeby zřejmě operovat jedna letka (16 letounů) nebo dvě letky (celkem 20 letounů).
Pro zvýšení autonomnosti takového svazu se USMC plánuje brzké zavedení (2019+) tankovacích kitů, které umožní použít konvertoplány MV-22 Osprey jako létající tankery.Skrýt celý příspěvekDovolím si článek dlouze doplnit. 1) Kapacita lodí třídy America v roli tzv. CV-L „Lightning Carrier“ Vrtulníkové výsadkové lodě třídy America by měly v roli lehké letadlové ...Zobrazit celý příspěvek
Dovolím si článek dlouze doplnit.
1) Kapacita lodí třídy America v roli tzv. CV-L „Lightning Carrier“
Vrtulníkové výsadkové lodě třídy America by měly v roli lehké letadlové lodě tzv. CV-L „Lightning Carrier“ pojmout až 16-20 letounů F-35B a 2 záchranné vrtulníky MH-60S. 7 letounů F-36B se vejde do podpalubního hangáru a 13 letounů lze zaparkovat na letové palubě. Přepokládám, že 20 letounů bude platit pro první dvě jednotky třídy USS America (LHA-6) a USS Tripoli (LHA-7), které nemají zaplavovací dok pro výsadková plavidla. Od třetí jednotky této třídy, plavidla USS Bougainville (LHA-8) bude dok instalován a tedy dojde zřejmě ke zmenšení hangáru a skladů paliva a munice.
Lodě třídy America (od LHA-7 ještě více než na LHA-6) jsou navrženy pro dlouhodobé letecké operace letadel jako F-35B a MV-22, které jsou nejen těžké, ale jejich motorové trysky vytvářejí zvýšenou tepelnou zátěž na palubu lodi.
Jedna loď CV-L třídy America by měla během 14 hodin (vysvětleno v další kapitole o historii) být schopná se 16 letouny F-35B uskutečnit okolo 42 letů (tzv. „sortie rate“) v dlouhodobém režimu. Ze 16 strojů, během této doby 10 letounů dokáže uskutečnit 3 lety, zbytek jen po dvou letech. Předpokládá se rovnoměrné letové úsilí, kdy téměř současně startuje maximálně čtyřčlenný roj F-35B a během první hodiny odstartuje celkem 8 letounů F-35B.
Počet dní, po který to dokáže uskutečnit, není znám. Stejně tak časové a kapacitní požadavky na provedení masového bojové vzletu všech letounů tzv. „Alpha Strike“ nejsou veřejnou informací.
Pro porovnání: Obří letadlové lodě CVN třídy Nimitz dosahují „sortie rate“ až 120 letů za 24 hodin po dobu 30 dní, nebo ve špičce až 240 letů za den. U lodí třídy Gerald R. Ford jsou ambice dostat se až na 160 letů (respektive 270) za den, i když jsou pochybnosti o dosažitelnosti těchto čísel. Britské letadlové lodě třídy Queen Elisabeth s letouny F-35B by měly být navrženy na „sortie rate“ 72 (respektive 110) letů denně.Skrýt celý příspěvekFirer: pokus o flame? 1) desetkrát levnější stíhačka? která? L-39NG? 2) všichni piloti, kteří přesedlali např. z F16 na F35 to hodnotí jako výrazný krok kupředu, a to I v ...Zobrazit celý příspěvek
Firer: pokus o flame?
1) desetkrát levnější stíhačka? která? L-39NG?
2) všichni piloti, kteří přesedlali např. z F16 na F35 to hodnotí jako výrazný krok kupředu, a to I v manévrovatelnosti (např. ve schopnosti dosahovat vysokých úhlů náběhu převyšuje F35 F16 poměrně výrazně)Skrýt celý příspěvekV článku chybí údaj o doletu f-35 (F-35B má tedy výrazně větší dolet a nosnost...), ale myslím si, že o moc to nebude. Manévrovatelnost tohoto letadla pokud já vím není buhví ...Zobrazit celý příspěvek
V článku chybí údaj o doletu f-35 (F-35B má tedy výrazně větší dolet a nosnost...), ale myslím si, že o moc to nebude.
Manévrovatelnost tohoto letadla pokud já vím není buhví jaká, tak nevím s jakou úspěšností by svádělo letecké souboje. Nejpokročilejí PVO by s touhle drahou hračkou asi taky nemělo moc problémů. Ano je lepší jak Harrier, ale to je tak vše. 10x levnější stíhačky F-35 v mnohém předčí. Jsou to vyhozené peníze...Skrýt celý příspěvekF-35B vypada jako trefa do cerneho, jak levne rozsirit libovolnou vrtulnikovou lod o stihaci podporu. Potencialne by ted mohla US NAvy davat maly heliport a hangar na 2 F-35B in na ...Zobrazit celý příspěvek
F-35B vypada jako trefa do cerneho, jak levne rozsirit libovolnou vrtulnikovou lod o stihaci podporu. Potencialne by ted mohla US NAvy davat maly heliport a hangar na 2 F-35B in na hodne mensi lode.
100x levnejsi nez velka letadlovka, a porad dobre na 50% mensich misiSkrýt celý příspěvekGlobeElement humanitarna akcia je nieco ine. Tam sa LL pouzivaju najma preto, ze vdaka svojim reaktorom a vykonym systemom dokazu napr vyrobit cca 1 mil litrov pitnej vody ...Zobrazit celý příspěvek
GlobeElement
humanitarna akcia je nieco ine. Tam sa LL pouzivaju najma preto, ze vdaka svojim reaktorom a vykonym systemom dokazu napr vyrobit cca 1 mil litrov pitnej vody (dufam, ze som teraz netresol sprostost pisem to z hlavy, ale kazdopadne vela). A vdaka leteckemu kridlu ju rozdistribuovat + maju na palube slusne vybavenu nemocnicu
Ale nenesu vysadok a nie su to vysadkove lode ktore by vybojovavali vlastnymi silami predmostie. Ak prebieha takato operacia tak sa drzia dalej v bezpeci a poskytuju vzdusny kryt. Nikto pricetny ich nebude tahat k pobreziu. A teraz neviem co myslis ten utok riadenymi raketami, ale nenesu ziadnu organizku vyzbroj. Ten utok by mohlo urobit len ich letecke kridloSkrýt celý příspěvekSkoro presne pocty USMC:
http://www.f-16.net/aircraft-d...
Operacni maji tri letkySkoro presne pocty USMC:
http://www.f-16.net/aircraft-d...
Operacni maji tri letkySnownomad: Mýlíte se. V případě přímořských katastrof - hurikány, zemětřesení (např. Haiti, Sumatra 2009) mohou být (a byly) mise letadlových lodí čistě humanitární a velmi ...Zobrazit celý příspěvek
Snownomad: Mýlíte se. V případě přímořských katastrof - hurikány, zemětřesení (např. Haiti, Sumatra 2009) mohou být (a byly) mise letadlových lodí čistě humanitární a velmi účinné.Skrýt celý příspěvek
"USMC postupně získá 353 letadel F-35B a 67 námořních verzí F-35C"
Já myslel, že USMC bude provozovat jenom F-35B. Na co jim budou F-35C?"USMC postupně získá 353 letadel F-35B a 67 námořních verzí F-35C"
Já myslel, že USMC bude provozovat jenom F-35B. Na co jim budou F-35C?GlobeElement ... spíše se jedná o humanitární operace - zabezpečení malého území, doprava zásob, policejní akce. Ale i útok řízenými střelami. Letadlová loď pak slouží jako ...Zobrazit celý příspěvek
GlobeElement
... spíše se jedná o humanitární operace - zabezpečení malého území, doprava zásob, policejní akce. Ale i útok řízenými střelami.
Letadlová loď pak slouží jako plovoucí základna, zásobovací centrum, nemocnice nebo elektrárna.
Vlastními silami kupříkladu obsadí letiště (přepraví výsadek vrtulníky), pak jej zásobuje a poskytne vzdušnou ochranu. Naopak na LL se přepraví spousty lidí z postižených území
Sorry, ale Slavoslav má podľa mňa absolútnu pravdu. Nespomínam si na to, že by toto robili lietadlové lode - toto je úloha pre vrtuľníkové lode. Ak si myslíš, že to je úloha pre lietadlové lode, nemal by si mať problém spomenúť dva-tri príklady využitia lietadlových lodí na tebou spomenuté ciele.
Al je X prípadov, kde na toto boli využité práve vrtuľníkové lode.Skrýt celý příspěvekSlavoslav Výsadek jak v Normandii to samozřejmě nebude. Spíše se jedná o humanitární operace - zabezpečení malého území, doprava zásob, policejní akce. Ale i útok řízenými ...Zobrazit celý příspěvek
Slavoslav
Výsadek jak v Normandii to samozřejmě nebude. Spíše se jedná o humanitární operace - zabezpečení malého území, doprava zásob, policejní akce. Ale i útok řízenými střelami.
Letadlová loď pak slouží jako plovoucí základna, zásobovací centrum, nemocnice nebo elektrárna.
Vlastními silami kupříkladu obsadí letiště (přepraví výsadek vrtulníky), pak jej zásobuje a poskytne vzdušnou ochranu. Naopak na LL se přepraví spousty lidí z postižených území.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...