Scipio se dvoří slovenské armádě
-
29. 6. 2015
-
154 komentářů
-
Jan Grohmann
Minulý týden Polská zbrojní skupina (Polska Grupa Zbrojeniowa) ve slovenském výcvikovém prostoru Záhoří předvedla nové polsko-slovenské kolové bojové vozidlo pěchoty Scipio. Nový stroj je primárně nabízen slovenské armádě jako náhrada za vyřazené transportéry OT-64 SKOT.
Kolové bojové vozidlo pěchoty Scipio veřejnost poprvé spatřila na letošní vojenské výstavě IDET 2015 v Brně. Základ stroje tvoří polská kolová platforma Rosomak (8x8) a dálkově ovládaná bojová věž Turra 30 od slovenské společnosti EVPÚ.
Věž Turra 30 původně vznikala pro vozidlo Šakal, hloubkově modernizované slovensko-české bojové vozidlo pěchoty BVP-1/2. Vozidlo Šakal se uchází o místo v české a slovenské armádě. Obě armády však zvažují další možnosti modernizace pásových bojových vozidel, včetně nákupu zcela nových strojů západní provenience.
Během prezentace ve výcvikovém prostoru Záhoří vozidlo Scipio prokazovalo své schopnosti jízdy v terénu i bojové možnosti. Vozidlo střílelo ze svého 30mm kanónu a 7,62mm kulometu na terče až do vzdálenosti 2000 m, v pohybu i klidu. Prezentace se zúčastnili přední zástupci slovenské armády a zbrojního průmyslu.
Polská zbrojní skupina (PGZ) vlastní kompletní práva na licenční výrobu finských vozidel AMV od firmy Patria, v Polsku známých jako Rosomak. Polský průmysl provedl na vozidle konstrukční změny a, podle tiskové zprávy PGZ, více než 200 vylepšení. PGZ nyní usiluje o export vozidla Rosomak na další trhy.
„Při tak rozsáhlých aktivitách se nemůžeme spoléhat pouze na smlouvy domácích zákazníků, tedy ministerstva obrany, ministerstva vnitra a jiných útvarů. Je tedy přirozené, že cílíme na zahraniční trhy," uvedl Wojciech Dąbrowski, generální ředitel PGZ. „Naše inovace změnily vozidlo a učinily ho jedním z nejlepších vozů ve své třídě, které můžete na světových trzích potkat."
V současné době není známo, zda a v jakém počtu Slovensko vozidla Scipio skutečně nakoupí. Počáteční objednávka se odhaduje na 30 kusů. Slovenská armáda poptává přibližně 100 nových klových transportérů a kolových bojových vozidel pěchoty.
Blíží informace přinesou až jednání mezi slovenskými ministrem obrany Martinem Glváčem a polským místopředsedou vlády Tomaszem Siemoniakiem. Zda Slovensko nakoupí polská vozidla přímo, rozhodne především rozsah zapojení slovenského průmyslu do programu. Pokud nebude polská nabídka pro Slovensko dostatečně zajímavá, vypíše se klasické výběrové řízení.
Prodej vozidel Rosomak je součástí širší strategie polské vlády. V jejím rámci se bude polská armáda šířeji angažovat v podpoře prodeje polských zbraní nejbližším sousedům. Součástí polské strategii jsou také výhodné půjčky na nákup polských zbraní.
Podle generála Wlodzimierza Nowaka, ředitel odboru politiky vyzbrojování na polském ministerstvu obrany, Polsko sleduje strategií tří cíle – posílit domácí zbrojní průmysl, dosáhnout nižší ceny zbraní díky výrobě větších sérií pro domácí i zahraniční zájemce a posílit vojenské schopnosti sousedů, čímž se posílí bezpečnost Polska.
Připomeňme, že vhodný produkt vlastní také česká společnost Excalibur Army. Na začátku roku 2015 Excalibur Army uzavřela dohodu o spolupráci s nadnárodním koncernem General Dynamics European Land Systems. V rámci této spolupráce společnost Excalibur Army získala exkluzivní právo na propagaci, prodej a údržbu rodiny obrněných vozidel Pandur II 8x8 v České republice a dalších vybraných trzích ve východní Evropě a Asii.
Zdroj: Rzecpospolita, PGZ
Související články
Polské transportéry Rosomak pro slovenskou armádu?
Slovenský ministr obrany Martin Glváč a jeho polský kolega Tomasz Siemoniak vedou rozhovory o ...
-
19.05.2015
-
80 komentářů
-
Jan Grohmann
Nová slovenská húfnica EVA
19. mája 2015 predstavil slovenský minister obrany Martin Glváč na veľtrhu IDET v Brne novú ľahkú ...
-
26.05.2015
-
145 komentářů
-
Mgr. Ondřej Rajkovič
Slovensko modernizuje protivzdušný systém S-300 PMU
Premiér Robert Fico na návštěvě Moskvy potvrdil zájem Slovenska modernizovat protiletecký a ...
-
05.06.2015
-
74 komentářů
-
Jan Grohmann
Slovak Challenge 2015 na Lešti
Vo Výcvikovom priestore Vojenského obvodu Lešť prebehlo v dňoch 15. až 18. júna taktické cvičenie ...
-
26.06.2015
-
4 komentářů
-
MO SR - Jozef Žiak
strelec: a právě tohle je argument díky kterému se těch třicet scipiů koupí. Mohli sme mít 8 Pandurů, ale máme třicet Scipiů, které jsou krásné a moderní. Osobně beru Pandur jako ...Zobrazit celý příspěvek
strelec: a právě tohle je argument díky kterému se těch třicet scipiů koupí. Mohli sme mít 8 Pandurů, ale máme třicet Scipiů, které jsou krásné a moderní.
Osobně beru Pandur jako speciální nástroj, ano pro AČR je možná předimenzovaný a tedy drahý, ale rozhodně má větší potenciál do budoucna než nějaký modernizovaný SKOT (to se mohlo klidně stát - výsledek by byl horší jak šakal) nebo jiné OT které šlo tehdy koupit.
Slováci chtějí stroj který bude mít dobrou balistickou ochranu, bude levný, bude točit věží a můžou ho poslat na armádní cvičení atd. - navíc se pro ně nebude muset kupovat nová munice. Nechť tedy mají Scipia. Požadavky plně splňuje tak proč jej hanit. Můžou jen doufat že Scipia budou kvalitněji vyrobené než SKOTy.
Nechci jim ten plán brát, přeci jen jsem rád že AČR šlo komplikovanější cestou a jako hlavní plus beru že si je montujeme doma (byť to není poznat) a lehce se prohloubila spolupráce s izraelskými zbrojovkami (které jsou dost vysoko). Přeci jen je Rosomák finská Patria s italskou věží, tak jako je Pandur jen Rakousko-Španělský násroj s Izraelskou prskavkou. O nějaké samostatné konstrukci nemůže být moc řeč (jak v Polsku tak v ČR).Skrýt celý příspěvekNebudu zde obhajovat pandura nebo rosomaka, ale podstatné je , že slováci zaplatí za Scipio 1-1,3 milionu euro bez věže. Když tam hodí turru s raketami Konkurz, které si ...Zobrazit celý příspěvek
Nebudu zde obhajovat pandura nebo rosomaka, ale podstatné je , že slováci zaplatí za Scipio 1-1,3 milionu euro bez věže.
Když tam hodí turru s raketami Konkurz, které si licenčně vyrábí, tak pořídí 4 Scipia za cenu jednoho panduru.
http://agentury.sme.sk/c/78958... Skrýt celý příspěvekMurphy: ale jezdí, to je prostě fyzika,ve strojírenství jinak nelze, při cca stejné technologické úrovni bude lehčí vozidlo ovladatelnější,agilnější, na provoz levnější a ...Zobrazit celý příspěvek
Murphy: ale jezdí, to je prostě fyzika,ve strojírenství jinak nelze,
při cca stejné technologické úrovni bude lehčí vozidlo ovladatelnější,agilnější,
na provoz levnější a pružnější než vozidlo těžší. Je to naprosto stejné jako u každého jiného technologického celku. Prostě něco za něco.
Větší hmotnost,vyšší náklady na provoz,dražších častější a nákladnější opravy,
vyšší spotřeba phm. Navíc je Pandur zbraňová platforma a tu máme opravdu co se týká střední evropy nejlepší. Je opravdu nutné vidět Pandura jako systém,
ne jako vozidlo a tam se domnívám že český Pandur s izraelskou věží je opravdu někde jinde než rosomak z melerou nebo z turrou.Je opravdu potřeba
přesně zvážit doktrínu použití platformy vozidla a ta je na rozdíl od polska pro slovensko jiná.Tím ale nechci vůbez snižovat kolovou platformu na bázi Oy.Skrýt celý příspěvekPořád si myslím, že u těchto typů vozidel je důležitější průchodnost terénem a senzorické vybavení, kvalitní protitankové střely jsou bonus, ale důležitější je dobrý kanón - ...Zobrazit celý příspěvek
Pořád si myslím, že u těchto typů vozidel je důležitější průchodnost terénem a senzorické vybavení, kvalitní protitankové střely jsou bonus, ale důležitější je dobrý kanón - cokoliv nad 30 mm je pro tento typ vozidla nesmysl, tím nemyslím minomet.
A teď k místnímu tématu rosomak je určitě kvalitní vozidlo, ale jeho bojovou hodnotu (když nepočítám kvalitně vycvičenou posádku) neurčuje balistická ochrana, ale kvalitní zbraně a senzory a v tom ať si říká co chce podle mě turra 30 pokulhává. Mimochodem pro zdejší fandy balistické ochrany - turra má ochranu pouze level 1 což je méně než RCWS-30.
Balistická ochrana holých vozidel které budou vážit podobně bude velice podobná, nikdo totiž neumí žádné zázraky. Navíc někdo uvádí minimální hodnoty a někdo naopak maximální. Např. taková puma, kterou tady má každý za současný etalon bvp má v základu balistickou ochranu 14,5 mm jako rosomak v základu?
Dále se tu uvádí parametry průchodnosti terénem, ale ty rozhodně nejsou z vozidel které na sobě mají maximální přídavné pancéřování, takové vozidlo na kolech naopak v terénu velice snadno uvízne.
Balistická ochrana je určitě hodně důležitá a proto si cením i přístupu ačr (ministerstva), že dále rozvíjí tento koncept a vyvíjí nový typ lehčího pancéřování a hlavně aktivní ochranu. Rozhodně se musí brát vozidlo jako celek a ne jen vyzdvihnout klady. v tomto mě vychází koncept pandur2 cz jako vyváženější a použitelnější. Na hlídkování do afganistanu, bych samozřejmě radši baral rosomaka s největší možnou balistickou ochranou, ale zde narážíme zase na spodek a jeho odolnost a proto byl na tuto činnost vymyšlen mrap.Skrýt celý příspěvekVozidlo Rosomak je již v základu těžší,pokud budeme porovnávat s Pandurem v hmotnostní kategorii 22tun, tak je z hlediska vývoje a výzkumu balistické ochrany velmi ...Zobrazit celý příspěvek
Vozidlo Rosomak je již v základu těžší,pokud budeme porovnávat s Pandurem
v hmotnostní kategorii 22tun, tak je z hlediska vývoje a výzkumu balistické ochrany
velmi nepravděpodobné aby dvě vozidla stejné hmotnosti měly o level rozlišnou odolnost.Tady je v případě modularity připomenut, že právě AČR trvala na posilnění
spodku na level 3a, partie které není možné dodatečně posilnit ma stejnou úroveň
jako Rosomak.Samozřejmě že Rosomaka jde lépe opancéřovat až do cca 26 tun,
Pandur má limit 22tun. Co to ale udělá z jízdními vlastnostmi je jasné.
V základu (tedy lehčí Pandur) má opravdu lepší jízdní vlastnosti.
Ono se nesmí zapomínat ani na hmotnostní rozdíl mezi samsomem a turrou.Skrýt celý příspěvekJura99: Mýlite si pojmy s dojmami, rozličné nasadenie vozidiel rady IFV (KBVP,BVP) a ACP (KOT). Dôvod prečo Poliaci znížili balistickú ochranu oproti pôvodnej Patrii je možnosť ...Zobrazit celý příspěvek
Jura99: Mýlite si pojmy s dojmami, rozličné nasadenie vozidiel rady IFV (KBVP,BVP) a ACP (KOT).
Dôvod prečo Poliaci znížili balistickú ochranu oproti pôvodnej Patrii je možnosť plavby a prepravy vzduchom, tak isto ako to je u českých Pandurov. Čo je dôležité pripomenúť je, že Poľský Rosomak v základnej verzii poskytuje vyššiu balistickú odolnosť než český Pandur II a stále si udržiava schopnosť plavby.
Nemci nemajú inú doktorínu nasadenia KOT alebo IFV. Len stupne balistickej ochrany sú vyššie na úkor plavby.Skrýt celý příspěvekSgt Murphy: Vaše péče o čistotu zdejší diskuse je dojemná, ale abyste neplevelil pro změnu vy. Nikde jsem netvrdil, že by se lišil způsob nasazení Panduru a Rosomaku. Psal jsem o ...Zobrazit celý příspěvek
Sgt Murphy: Vaše péče o čistotu zdejší diskuse je dojemná, ale abyste neplevelil pro změnu vy. Nikde jsem netvrdil, že by se lišil způsob nasazení Panduru a Rosomaku. Psal jsem o rozdílu mezi českou a německou doktrínou nasazení KOT, kdy ta česká, (doprava družstva k bojišti), neklade důraz na maximální balistickou ochranu, takže zdejší odsouzení Panduru za poněkud menší balistickou ochranu v základu je bezvýznamné. Pokud se dostane na bojiště, je všechno pod odolnost cca 30mm hazardem. Originál Patria je odolná proti zásahu 30mm, Poláci to na Rosomaku snížili. V čem jsem se skutečně zmýlil, je počet členů výsadku u věžové verze Panduru.Skrýt celý příspěvek
Rosomak M1M zwany jest wersja afgańską (Afgańczykiem) - ma dodatkowy pancerz i siatki RPGnet. W tej wersji montowano 6 foteli - dlaczego? Bo chciano napewnić większy komfort ...Zobrazit celý příspěvek
Rosomak M1M zwany jest wersja afgańską (Afgańczykiem) - ma dodatkowy pancerz i siatki RPGnet.
W tej wersji montowano 6 foteli - dlaczego?
Bo chciano napewnić większy komfort drużynie.
W wozie bylo więcej miejsca na amunicjie, wode, sprzęt...
Amerykanie często na burtach Strykera wieszają plecaki - u nas się tego nie robi...
A specyfika misji w Afganistanie wymagała aby drużyny miały duże zapasy...
Generalnie w Afganistanie była inna organizacjia plutonów i drużyn...
Pluton miał 3 KBWP (Rosomak M1M) i 1 transporter (Rosomak M3 z obrotnicą z granatnikiem mk 19 i PKM) oraz 1 MRAP.
drużyna była mniejsza - zaloga + 5 żołnierzy - ale za to zabierano np. JTAC / ratownika medycznego/ sapera
Mimo, iż Rosomak ma 8 foteli to drużyna piechoty zmotoryzowanej liczy 6 żołnierzy...Skrýt celý příspěvekLukas, 12 osob sa do Panduru zmesti bez veze, tak ako do Rosomaku 11. Mimochodom, polska wiki tvrdi toto: "Bojowy Rosomak-1 może przewozić 11 osób (kierowca, dowódca, działonowy i ...Zobrazit celý příspěvek
Lukas, 12 osob sa do Panduru zmesti bez veze, tak ako do Rosomaku 11. Mimochodom, polska wiki tvrdi toto: "Bojowy Rosomak-1 może przewozić 11 osób (kierowca, dowódca, działonowy i 8 (6 w wersji afgańskiej) żołnierzy desantu)."
V com spociva afganska verzia?Skrýt celý příspěvekDługość / szerokość Pandur II - 7.54 m / 2.67 m Rosomak / AMV - 7.77 m / 2.83 m Nie wiem jak Pandur ma wiecej miejsca dla żolnierzy... Myśle że te 12 to tylko teoria - ...Zobrazit celý příspěvek
Długość / szerokość
Pandur II - 7.54 m / 2.67 m
Rosomak / AMV - 7.77 m / 2.83 m
Nie wiem jak Pandur ma wiecej miejsca dla żolnierzy...
Myśle że te 12 to tylko teoria - żołnierze musieliby siedzieć "na ławkach" jak w BVP-1Skrýt celý příspěvekJura99: Najprv odporúčam čítať technické info o danej technike a až potom o nej niečo písať. Aby ste zas neplevil diskusiu nezmyslami. Nasadenie vozidiel KTO Rosomak a KBVP Pandur ...Zobrazit celý příspěvek
Jura99: Najprv odporúčam čítať technické info o danej technike a až potom o nej niečo písať. Aby ste zas neplevil diskusiu nezmyslami. Nasadenie vozidiel KTO Rosomak a KBVP Pandur II sa taktiež nelíši. Zas plevíte diskusiu nezmyslami. Na nasadenie ako píšete vy je určená prieskumná verzia Panduru ktorá nemá rakety. Jazdené vlastnosti oboch vozidiel sa mi podľa technických parametrov zdajú totožné (+- pár cm v priechodnosti, 100 km vyšší dojazd u Rosomaku). Ochrana veže sa bude dať u Turra 30 určite zvýšiť z level 1 pomocou addon panelov na vyššiu, zatiaľ čo slabá ochrana veže u Panduru II ťažko.Skrýt celý příspěvek
Patrně si jenom pořádně nepřečetl článek na wikipedii. Tady je vyňatek: "Posádku tvoří dva muži, varianta bez věže pojme 12 vojáků, s věží pouze 7". Patrně i u Patrie záleží zda má ...Zobrazit celý příspěvek
Patrně si jenom pořádně nepřečetl článek na wikipedii. Tady je vyňatek: "Posádku tvoří dva muži, varianta bez věže pojme 12 vojáků, s věží pouze 7". Patrně i u Patrie záleží zda má věž a kolik místa zabere z prostoru osádky (patrně se to může lišit podle typu). Podle wikipedie to bude patrně 12 vojáků v holé variantě a 8 s věží. Upravený Rosomák (na kterém má stát Scipio) na tom bude patrně obdobně jako Patria.
Přivedlo mě to myšlence, proč se slováci neobrátili s plánem na nové vozidlo rovnou na Patriu. Přeci jen to udělali Slovinci, Chorvati a JAR. Nabídli Poláci jen lepší cenu (za hromadnější obědnávku) nebo se jedná o nějakou lobby ze strany polských zbrojovek (vyrábět techniku v polsku, ale ne licenčně u sebe doma jak to umožňuje Patria).Skrýt celý příspěvekVestly: Výsledná ochrana po instalaci přídavného pancíře je jaksi závislá na parametrech toho přídavného pancíře. Neznamená to, že pokud je dnes k dispozici pancíř s nějakými ...Zobrazit celý příspěvek
Vestly: Výsledná ochrana po instalaci přídavného pancíře je jaksi závislá na parametrech toho přídavného pancíře. Neznamená to, že pokud je dnes k dispozici pancíř s nějakými parametry, že za pět let nebude jiný. Přídavný pancíř lze pořizovat či modernizovat snáz, než celé vozidlo. Pokud se nepletu, spolu s aktivní ochranou pro Pandury se vyvíjí přídavný pancíř z lehkých materiálů. Česká doktrína nepočítá s KOT pro účely dopravy pěšáků do ohniska bojiště, na rozdíl třeba od německé, ale pouze na hranu bojiště. Pandur pro AČR je konfigurován tak, aby sbíral informace o bojišti a poskytoval je vlastnímu výsadku, který vysadil na bojišti.
Lukas: ano, do Rosomaka se vejde 3+8, ale do Panduru 2+12, tedy počet výsadku je v Panduru o nezanedbatelné 4 navíc (!). Jinými slovy, tam kde AČR doveze na bojiště vojáky dvěma Pandury, OSSR bude muset použít Rosomaky tři, tj. pořídit o jeden navíc, servisovat ho atd. atd.. To je při pořizování techniky nezanedbatelná chyba v uvažování, efektivita provozu. Stejně to platí pro obsluhu techniky, je žádoucí kupovat např. takové samohybné houfnice, které obslouží co nejmenší počet vojáků, při zachování špičkových parametrů. Každý voják navíc nebo každá technika navíc znamená mzdy, výsluhy, servisní náklady atd. a přitom výstupní výkon může být stejný i při menším počtu.Skrýt celý příspěvekU Glváča nikto nevie, ale ak by sa ešte pred voľbami, alebo ak Smer vyhrá, rozhodol aj o akvizícií pásových BVP, bol by to pravdepodobne podvozok ASCOD so Slovenskou vežou, ...Zobrazit celý příspěvek
U Glváča nikto nevie, ale ak by sa ešte pred voľbami, alebo ak Smer vyhrá, rozhodol aj o akvizícií pásových BVP, bol by to pravdepodobne podvozok ASCOD so Slovenskou vežou, nečudoval by som sa, ak sa takýto hybrid objaví na budúcoročnom IDEBe v Bratislave. Podľa mňa je len otázkou času, kedy General Dynamics, alebo jej budúci prostredník EXCALIBUR, príde s takouto ponukou pre OSSR. CV 90 vylučujem a Šakal je už mimo hru. Ale je to iba moja úvaha.Skrýt celý příspěvek
U Glváča nikto nevie, ale ak by sa ešte pred voľbami, alebo ak Smer vyhrá, rozhodol aj o akvizícií pásových BVP, bol by to pravdepodobne podvozok ASCOD so Slovenskou vežou, ...Zobrazit celý příspěvek
U Glváča nikto nevie, ale ak by sa ešte pred voľbami, alebo ak Smer vyhrá, rozhodol aj o akvizícií pásových BVP, bol by to pravdepodobne podvozok ASCOD so Slovenskou vežou, nečudoval by som sa, ak sa takýto hybrid objaví na budúcoročnom IDEBe v Bratislave. Podľa mňa je len otázkou času, kedy General Dynamics, alebo jej budúci prostredník EXCALIBUR, príde s takouto ponukou pre OSSR. CV 90 vylučujem a Šakal je už mimo hru. Ale je to iba moja úvaha.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...