Ruský tisk: Stíhačka Su-57 je drahá a zbytečná hračka

Ruský deník Gazeta v článku „Su-57 je drahá a zbytečná hračka“ citoval rozhovor Guteněva pro tiskovou agenturu Interfax. Podle Guteněva Su-57 velmi rychle technicky zastarává a proto je nutné zaměřit se na vývoj stíhacích letadel šesté generace.

„Není v zájmu ruského letectva Su-57 masivně kupovat. Letoun má ale skvělý exportní potenciál, mnoho zemí si ho může koupit,“ řekl Guteněv agentuře Interfax. O Su-57 může projevit zájem znovu Indie, která sice před časem ohlásila záměr odstoupit od rusko-indického programu stíhačky páté generace FGFA (Fifth Generation Fighter Aircraft), tedy indické verze Su-57, ale podle posledních zpráv Indie uvažuje návrat k programu.

Podle deníku Press Trust of India sice Indie stále považuje svou finanční spoluúčast za příliš vysokou, ale nebrání se rozhovorům. 

Slova Guteněva o několik dní dříve pro ruskou televizi Rossija 24 potvrdil místopředseda ruské vlády pro problematiku ruského vojensko-průmyslového komplexu Jurij Borisov:

„Letadlo [Su-37 - pozn. red.] se ukázalo jako velmi dobré, nevyjímaje zkoušky v Sýrii, které potvrdily jeho letové charakteristiky a bojové schopnosti. Ale víte, že dnes je Su-35 považován za jedno z nejlepších letadel na světě, a proto nemá smysl pracovat na velkosériové výrobě páté generace letadel. Je to naše pojistka, kterou můžeme použít, pokud předchozí generace letadel [Su-35 - pozn. red.] bude zaostávat ve svých vlastnostech za podobnými letadly předních zemí světa.“

„Myslím, že šestá generace letadel se stane mostem mezi pilotovanými letadly a autonomními létajícími systémy, které díky umělé inteligenci budou schopny plnit požadované bojové úkoly, včetně skupinových úkolů,“ uvedl Borisov.

Postoj Borisova následně potvrdil Guteněv: „Vcelku souhlasím se slovy Jurije Ivanoviče (Borisova), že jen těžko můžeme očekávat masivní nákup Su-57.“ Nákup není z finančního hlediska možný a to i přesto, že podle Guteněva Su-57 stojí 2,5× méně než americká F-35 Lightning II – Su-57 je však pořád dražší než Su-34 a Su-35. Cena letounu je jedna část problému, druhá je problematika sériové výroby a stím související nutnost vybudování komplexního dodavatelského řetězce. Je třeba si uvědomit, že vybudovat výrobní linku je z technologického a obchodního hlediska stejně náročné (ne-li náročnější), jako vyvinout samotný letoun.
 

„Uvědomujeme si, že program začal již v roce 2001 a v důsledku celé řady objektivních příčin se jeho realizace zpozdila. Zpoždění souviselo s velmi dynamickým rozvojem technologií, hlavně systémů elektronického boje a zaváděním nových kompozitních materiálů,“ uvedl Guteněv s tím, že nové motory Izděljie 30 Su-57 získá až v letech 2023 až 2024. S letovými zkouškami Su-57 se původně plánovalo začít v letech 2006 - 2007 a se zavedením Su-57 do služby se počítalo v roce 2014. Státní program pro vyzbrojování počítal do roku 2020 s nákupem 52 stíhaček Su-57.

V roce 2010 Vladimír Putin uvedl, že investice do vývoje Su-57 dosáhly pouze 30 miliardy rublů, stejná částka měla stačit na dokončení projektu. Skutečná výše vývojových nákladů, včetně výroby prototypů a jejich testování však nebyla zveřejněna. Reálně jde ale nepochybně minimálně o jednotky miliardy dolarů.

„Během krátkého nasazení Su-57 v Sýrii jsme získali množství dat souvisejících se schopnostmi letadel F-22 a F-35 detekovat naší stíhačku. Výsledky telemetrie jsou vážným důvodem k vylepšení našich strojů. Z tohoto důvodu se mi jeví mnohem vhodnější, abychom se soustředili na vývoj letadla šesté generace, zatímco spustíme malosériovou výrobu strojů páté generace. Ty mohou sloužit k vylepšování systémů budoucího letadla nebo jako exportní artikl, který by zajistil návratnost nákladů vynaložených na vývoj Su-57,“ uvedl Guteněv.

„Z tohoto důvodu souhlasím s názorem Jurije Ivanoviče (Borisova), podle kterého jsme nabyli (při vývoji) jisté zkušenosti a přeskokem jedné generace můžeme ušetřit prostředky rozpočtu,“ reagoval na slova Borisova Guteněv.

Guteněv se tak připojil k dalším ruským odborníkům (Chramčichin, Sardurio), kteří již dříve Su-57 označili za příliš drahý projekt, který odčerpává finace z jiných oblastí letectva. Podle Guteněva a Borisova lze bojovou hodnotu letectva za dané peníze zvýšit spíše nákupem stíhaček Su-35, nikoliv Su-57.

Podle Guteněva je Su-35 navíc „výkonnější“ (bez upřesnění, co znamená „výkonnější“) než americké stroje F-15 a F-16 a „do jisté míry“ není horší než F-22 a F-35.

První zprávy o problémech projektu Su-57 se dostaly na veřejnost v roce 2015, kdy Borisov oznámil záměr koupit pouze 12 sériových Su-57. V současné době ruské letectvo testuje deset prototypů Su-57, ty ale nebudou pravděpodobně připraveny pro operační nasazení a poslouží jen pro testování, případně pro výcvik.
 

Hlavním důvodem odmítnutí Su-57 není jen vysoká cena a rychlé technické zaostávání (zřejmě potvrzené v Sýrii při kontaktech s F-35 izraelského a F-22 amerického letectva), ale také neexistující nové motory a podle ruských médií prostý fakt, že Su-57 vlastně nenabízí (přes vyšší pořizovací a provozní náklady) lepší schopnosti než Su-35. To pro deník Gazeta potvrzuje i bývalý letecký instruktor ruského letectva major Andrej Krasnoperov Podle Krasnoperova „charakteristiky Su-57 jsou velmi podobné Su-35“ a tedy, aby si Rusko udrželo obranné schopnosti na potřebné úrovni „je nutné zakoupit ta letadla, které existují a jsou spolehlivá – to se týká především Su-35.“  

Su-57 s největší pravděpodobností čeká stejný osud jako MiG-35. V obou případech ruské letectvo nakoupí „s donucením“ jen jednu letku, by podpořilo export těchto strojů do zahraničí. V každém případě, jak píše ruský deník Gazeta, sériová výroba Su-57 pro ruské letectvo se pravděpodobně nikdy neuskuteční.

Zdroj: Letecký magazín, Gazeta