ROZHOVOR: Povolání kontraktor

Má smysl se registrovat do databází jiných PSC (Private Security Company) nebo reagovat na jejich inzeráty? Jaká je šance, že se vůbec někdo ozve?
Vše má smysl. Nejvíce se podivuji nad řečmi těch, co by ihned pracovali jako PSD (Private Security Detail), kdyby například uměli anglicky, nebo měli více času potrénovat, protože měli virózku a nejsou zrovna ve formě a podobně. Tady platí pravidlo – připraveným štěstí přeje. Ten, kdo skutečně chce, udělá pro to maximum. Jsou tací, kteří mají sbalený batoh a jsou schopní odcestovat doslova hned. A co se týká šance, tak ať si každý odpoví, jestli je větší šance obdržet odpověď z databáze, kde se zaregistroval nebo z databáze, kde registrovaný není.

Je šance získat práci kontraktora bez zkušeností z armády či policie?
Praxe je taková, že pokud PSC nebo rekrutační společnost požaduje Military nebo Law Enforcement Background, tak je téměř nemožné, aby se na takovou pozici dostal někdo, kdo to nesplňuje. Mimochodem, průměrný požadavek na tuto praxi je od pěti let výše.

Proto se snažíme a jednáme o rozšíření naších rekrutačních služeb i na pozice Security Guard v rizikových oblastech. Některé společnosti v rámci optimalizace nákladů znatelně snížily honoráře na těchto pozicích. A aby tyto pozice následně vůbec obsadily, upouští i od některých odborných požadavků na kandidáty, včetně požadavku na zkušenost v armádě. Security Guard, je zřejmě, nejméně vděčná a nejhůře placená práce. Na druhou stranu, pro ty, kteří nebyli vojáky nebo policisty, je to nejlepší způsob, jak získat Operational Experience.

Jak důležitá je formální znalosti angličtiny (doložená různými certifikáty) a jak důležitá je reálná znalost angličtiny? Má člověk, který se nedomluví, šanci získat práci?
U znalosti jazyka nemá cenu si cokoliv vymýšlet. Pracovní pohovor v angličtině je nedílnou součástí rekrutačního procesu. Takže buď umíte, nebo ne. To, co je napsáno na certifikátu, v okamžik pohovoru postrádá veškerou hodnotu. Za jakýsi základní standard lze považovat znalost na úrovni NATO Stanag úroveň 2 nebo stupeň B2 podle CEFR (The Common European Framework of Reference for Languages). V každém případě bych doporučil nepodcenit přípravu na pracovní pohovor.

Na druhou stranu potkal jsem kontraktory, kteří neovládali odpovídajícím způsobem angličtinu, ale svými odbornými schopnostmi a zkušeností tento handicap vykompenzovali. Ale moc bych na takové zázraky nesázel.

Co si musíš pohlídat, abys měl reálnou šanci získat kontrakt?
V prvé řadě je to životopis. Z těch 15 životopisů, které jsem na začátku rozhovoru vzpomínal, jsme museli více než 80 % předělávat. Kdyby takto napsané životopisy byly zaslány rovnou PSC nebo HR společnostem, tak si troufám říct, že by je po letmém pohledu nikdo ani nepřečetl. A to by byla velká škoda, protože mnoho z těch chlapů mělo opravdu kvalitní background. Proto jsme ve spolupráci s dalšími našimi partnery vytvořili vzor a metodiku psaní strukturovaného životopisu tak, aby přesně odpovídal požadovaným standardům HR společností. Dále bych doporučil mít předem připravené a do angličtiny přeložené dokumenty jako jsou certifikáty, zdravotní dokumentace, výpis z rejstříku trestů atd.

Také doporučuji si procvičovat a neustále zlepšovat angličtinu. Stačí půlroční pauza a člověk u pohovoru necítí jistotu, dělá zbytečné chyby, případně úplně zamrzne a nedokáže se rozmluvit. Samozřejmě, že potom nemůže prokázat své jazykové kvality.

Kdybys srovnal práci kontraktora s tím, co jsi zažil na zahraniční misi, jaké jsou tam rozdíly?
Nejzásadnější rozdíl vidím v legislativní podpoře. Pokud se dostaneš do střetu se zákonem jako voják, armáda tě nenechá soudit místními soudy. Odvelí tě zpět do tvé země a tam se teprve řeší, co s tebou bude dál. U kontraktorů taková výhoda není. PSC sice mají nějaké prostředky a pojištění základních právních služeb, ale není to pravidlem. Takže pokud staneš před místním soudem, o nějakém spravedlivém soudním procesu si můžeš nechat zdát. Řešením je úplatek nebo útěk ze země.

Dalším rozdílem je kolektiv. Na vojenských misích jsem byl s bojovníky, které jsem znal ze své jednotky, z předvýjezdové přípravy nebo z armády. Znal jsem ty lidi. Věděl, na koho se můžu spolehnout. U kontraktorů to bylo jiné. Tam jel každý sám za sebe. Jeden kontraktor, bývalý SF (Special Forces) to trefně popsal slovy:"I made my friends when I was in the army. I came here to make money."

Jaké jméno mají čeští kontraktoři mezi PSC?
Já osobně jsem se vždy setkal s dobrými ohlasy.

Setkal ses i se ženami – kontraktorkami?
Nesetkal. Ale vím, že ženy - kontraktorky pracují na PCP (Personal Check Point) na ambasádách nebo jako PSD na diplomatických misích. Celkově vzato ženy se na tuto práci těžko shání. Ačkoliv poptávka je.

Do jakých zemí se můžeš jako kontraktor dostat?
Já vím o kontraktorech, kteří působí v těchto zemích: Irák, Libye, Afghánistán, Sýrie, Libanon a Pákistán. Těch rizikových zemí je samozřejmě víc. 

Do budoucna lze očekávat rozšíření poptávky po PSC v Sýrii a Libyi. Bude záležet, kdo politicky nebo vojensky ovládne region.

Samostatnou kapitolou je práce v Maritime (námořní ochrana lodí). Dostat se na Marritime je o něco snazší než se dostat na kontrakt jako PSD. Je potřeba absolvovat požadované kurzy a splnit další podmínky. Podstatné je to, že se zde moc nepožaduje Operational Experience v HRA (High Risk Area). Naopak zkušenost z Maritime může být přínosem při žádosti o práci PSD. Znám několik kluků, co takhle přešlo z Maritime na PSD.

A nejoblíbenější otázka na závěr, kolik si může kontraktor vydělat?
V průběhu posledních dvou let se platy v průměru snížili až o 25 %. Dneska, se začíná na částce okolo 100 USD za den. Časy, kdy se vydělávaly stovky dolarů denně, jsou pryč.

Díky za rozhovor a ať se daří.
Já také děkuji.