ROZHOVOR: Donbas – s jistým povzdechnutím jej někdy nazývám „evropským safari“
-
24. 8. 2016
-
90 komentářů
-
On War | On Peace
Někteří trávíme léto prací, někteří relaxováním a někteří misionářskou činností v bojové zóně. To je i případ českého dobrovolníka Tadeáše. S pomocí organizace Chuť pomáhatpracuje na východní Ukrajině jako humanitární dobrovolník již třetí turnus. Jeho pohled, zkušenosti a zážitky naleznete v tomto rozhovoru. Rozhovor vyšel původně na On War | On Peace.
Jak v současnosti vypadá život blízko fronty? Změnila se nějak situace od tvé první návštěvy Ukrajiny?
Život na frontě prochází jistými dílčími změnami, nicméně většina věcí se příliš nemění a naopak jsou i momenty, které svědčí o zhoršování situace. Reprezentanty první kategorie mohou být některá strukturální nastavení, jako je například vyjasnění kompetencí na úplně nejnižší úrovni, a občasné pokusy o mitigaci následků nebo náznaky rekonstrukce. Příkladem mohou být na některých místech položené nové trubky, rekonstrukce některých budov – například škol – popřípadě jisté prvky infrastruktury jako osvětlení a podobně. Na tyto pokusy se dá dívat jak jako na přísliby rekonstrukce, tak jako na výkřiky do tmy. Především zde situace stagnuje, není práce – nebo spíše velmi omezená nabídka, infrastruktura spíše nefunguje, v některých místech stále není voda, služby jsou poskytovány na příděl. Do určité míry jsou tyto problémy relikty předválečné zaostalosti. Na některých místech se situace dokonce zhoršila. Oproti zimním obdobím je patrná vyšší intenzita bojů a přestřelek.
Uměl bys zhodnotit současné příměří? Dodržuje se?
Vyjednané příměří se podle všech indikátorů příliš nedodržuje. Mohu to případně dokázat „neexistujícími střepinami“ z „ráží nevyskytujících se“ na území ATO. Příměří se dodržuje pouze pokud prší. Situace je stejná u obou bojujících stran. Viděl jsem různé věci, nicméně tento dotaz laskavě přenechávám na zodpovězení hrdinské, velmi efektivní a místními vysoko ceněné misi OBSE.
Co je momentálně tvou hlavní náplní práce? Jak vypadá tvůj běžný den?
Moje práce je ryze apolitická – dobrovolnická, misionářská. Na bázi sítě místních církví se snažím hledat případy strádajících či potřebných lidí, především sociálně slabých. Typická klientela jsou mnohodětné rodiny, svobodné matky, sirotci, bývalí kriminálníci/narkomani, důchodci, hendikepovaní a nemocní. Finance poskytují dobrodinci a sponzoři – mí přátelé – z České republiky. Nejčastější náplní je financování zdravotnických potřeb. Ukrajina má sice oficiálně bezplatné zdravotnictví, nicméně vlivem náhodných příčin toto pravidlo platí pouze pro lidi, kteří shodou okolností disponují financemi. Situace na druhé straně je, dle mých informací, velmi podobná. Posíláme děti na tábory, kupujeme potřebným jídlo, obuv, oblečení nebo plenky. Hodně financí padne na zmiňované zdravotnictví. Zároveň se snažíme lidi podporovat morálně, duchovně a duševně. Máme zde již relativně zaběhnutý a na místní poměry efektivní systém pomoci. Pochopitelně je velmi finančně a teritoriálně omezen, nicméně i tak má smysl. Lidi si cíleně vyhledáváme, nicméně dnes už k nám povětšinou přicházejí sami. Pokud je pomoc v našich možnostech, pokusíme se ji poskytnout.
Co další dobrovolníci? Máš nějaký odhad, kolik lidí a organizací v oblasti působí?
Kvantitativně přehled nemám, ale poměrně často sem přijíždějí na kratší časové období misionáři z různých oblastí – USA, Rusko, Rumunsko, Itálie apod. Často se jedná o příslušníky určitých diaspor. Jednoznačně zde však znatelnou stopu zanechává Česko, jehož občané tu mají velmi dobé jméno. Je to příjemné zjištění. Pracují zde přes Člověka v tísni, Chuť pomáhat (s touto organizací spolupracuji a odvádí velmi dobrou práci – pokud má někdo zájem pomoci dobré věci, tak doporučuji jejich web) či jiné organizace nebo skrze freelancing.
Je zajímavé, že člověk v České republice může nabýt dojmu, že je země obklíčena a zavalena různými geopolitickými hrozbami a že není v našich silách jim oponovat. Někteří lidé podléhají strachu z (často nereálných) hrozeb, jiní se cítí být svědky úpadku humanismu české společnosti. Obě skupiny kritizují především politické elity a shodnou se pouze na stavu frustrace a bezmoci. Pro ně by bylo podnětné vyjet na kritická místa a zjistit, že čeští občané patří k nejčastějším poskytovatelům či prostředníkům humanitární pomoci. Význam i vliv ČR v těchto otázkách tedy není nezanedbatelný.
Předpokládám, že místní si na vás už zvykli.
Nic jiného jim ani nezbývalo. Ale vážně; důležitý je spíš opačný proces, a to zvyknutí si humanitárního pracovníka na místní populaci. Z prvotní ideje, že člověk jede vlastně jen na mírně východní Evropu se vyklubala realita černého kontinentu. Samozřejmě s nadsázkou, ale také s jistým povzdechnutím někdy nazývám Donbas „evropským safari“. Omlouvám se všem, které to uráží, a zároveň je zvu sem do výběhu homo sapiens sapiens. Je však velmi důležité respektovat místní a snažit se je pochopit. Jakýkoli koloniální a povýšený přístup v rámci misií je nežádoucí, poněvadž vás Ukrajinci (nebo spíš Donbasané) budou vnímat jako cizí prvek a nikdy vás nepřijmou. Pokud je ale člověk respektuje jsou ochotní ho přijmout do kmene. Funguje zde mnoho systémů, které jsou pro Středoevropana absolutně nepochopitelné. Zručnost místních je zastíněna obrovskou neefektivitou práce. Historický odkaz je hluboko zakořeněn v nátuře lidí, z nichž mnozí nejsou dodnes ani Ukrajinci, ani Rusové, ale především Sověti. Historický odkaz je zde velmi cítit. Lidé byli zvyklí být pyšní na život jaký žili, nicméně po pádu SSSR došlo k děsivé deziluzi, jejíž důsledky jsou právě zde na Donbase zcela jasně viditelné. Zrazené generace důchodců, zklamané generace čtyřicátníků a zkažené generace mládeže jsou následovány zakletým pokolením válečných dětí. Národ postavený na lži, nebo alespoň na nepravdě, ať už Sovětský či Ukrajinský, si pochopitelně tuto vlastnost osvojil. Pokrytectví, tabuizace a bída jsou velké jizvy na národu Donbasu, z druhé strany se jedná o velmi krásné a silné lidi. Hlavním problémem, na který si musí cizinec-dobrovolník zvyknout je všeobecná adorace pozice síly. Princip win-win know how se zasekl někde ve Lvově. Zároveň je zde jednoznačně cítit sjednocující prvek všech válečných či jinak těžce zkoušených zón, a to že zde má lidský život nižší cenu. Zakořenění této nešťastné pravdy může vyznávat eugenicky a nekorektně, nicméně i přesto, že se těžko dokazuje – je jaksi patrné. Místní často říkají: „Co je pro Němce strašné, je pro Rusa/Ukrajince/Sověta skvělé.“
Provozují na východě Ukrajiny charitativní činnost i lidé ze západní Ukrajiny?
Ano, pomoc ze Zakarpatí a jiných západnějších regionů je velmi intenzivní a viditelná. Je to nadějný příslib, který by snad mohl být náznakem postupného procesu sjednocování Ukrajiny, kdy nevraživost střídá vzájemná solidarita.
Na Ukrajině jsi už potřetí a strávil jsi tam celkem dost času, dokáže přesto ještě něco překvapit?
Vždy mě dokáže mile překvapit všeobecná „genialita“ a všeznalost místní populace, kdy každý taxikář či bývalý horník zná odpověď na řešení většiny světových problémů, zvláště pak těch geopolitických. Nejvíce mne překvapuje to, že mne už některé věci nepřekvapují. Trošku mě to děsí.
Teď trochu osobní otázka, jak tvé pobyty na Ukrajině vnímají lidé doma? Ať už rodina či kamarádi?
Na osobní otázku – osobní odpověď: Brno!
Mí přátelé a rodina jsou zcela elementárními základy mé misie. Bez jejich pomoci, kontaktů a především modlitby a financí bych tu neměl šanci nikterak pomáhat. Jistou nadpřirozenou roli také přisuzuji geniu loci místa, odkud je většina mých přátel, tedy Brna – největšího města v ČR (protože Praha je kraj). Občanská společnost, která momentálně v Brně existuje, je i přes ekonomické zaostávání za metropolí (možná právě kvůli němu) velmi solidární, charitativní a štědrá, což svědčí o jejím duševním a morálním zdraví. Brno je jakési podivné místo, kde je ještě většina věcí, kromě trvale rozkopaných silnic a falických komplexů, tak nějak v pořádku. Pochopitelně bych nechtěl opomenout všechny nebrněnské dobrodince.
Rodina mě podporuje, ostatně je to její vina/zásluha, že jsem tady skončil. Kdyby mne vychovali jako egoistu, tak bych seděl někde v Chorvatsku a cucal staropramen. Kamarádi to často vnímají jako nějaké dobrodružství. Pro mne je to misie – služba. Obecně mnoho lidí na Západě si představuje válku jako Hurvínek. Nemá smysl to moc rozebírat. Válka není taková, jakou ji ukazují akční filmy. Válka je mnohem míň sexy, mnohem míň heroická, mnohem míň černobílá. Všichni jsou oběti. Zároveň je mnohem nudnější, a když už je akční, tak to není vůbec příjemné. Je to především tragédie. Krize lidství a návrat k zvířeckosti. Lidi, kteří to viděli, mi snad porozumí. Možná se taky mýlím, nebyl jsem přítomen v jiném konfliktu, abych měl možnost otestovat své domněnky, a naivně doufám, že k tomu ani nebudu mít příležitost.
Vnímáš nějakou změnu u ukrajinské armády? Na fotkách, které jsi loni ukazoval, to nebyla žádná sláva. Jsou na tom nyní lépe nebo hůř? V médiích rádi prezentují nákupy nové techniky…
Na tuto otázku mohu odpovědět z různých důvodů jen velmi obecně. Armáda podle mých poznatků stále ani zdaleka nedosahuje evropských či západních standardů, a to ani v strategické, taktické či operační rovině. Je však znatelné velké zlepšení, které je patrné na výstroji, technice a podobně. Oproti loňsku už je možné vidět více jedoucích než vláčených kusů techniky. Výplaty se většinou vyplácejí, vojáci rotují a přestupky se trestají (občas). Stále zastávám názor, že armáda je na začátku cesty k efektivitě, na druhé straně už v sobě obsahuje velmi zkušené a bojem kuté jedince a jednotky. Analogie vždy pokulhávají, nicméně mám pocit, že armáda je stále více podobná ČSLA či české armádě na sklonku 90. let, nežli dnešní AČR. Tím se pochopitelně nechci nikoho dotknout, nežil jsem v té době a jak říkám, přirovnání vždy pokulhávají. K tomu všemu je třeba přičíst všudypřítomný východoslovanský „bardak“ ale také schopnost nevšedního hrdinství a sebeobětování. Velkou výzvou je samozřejmě řešení statutárního chaosu, kdy vedle sebe paralelně fungují národní garda, speciální síly, Pravý sektor, dobrovolnické bataliony a kdo ví, kdo ještě. Situace je podle mne podobná na obou stranách. I na straně DLR jsou jednotky s bojovými zkušenostmi a kvalitními výsledky, oportunisté, bandité, kozáci, bolševici a Rusové. Nicméně pro důkazy je lepší se ptát vysoce efektivní (cestovní kanceláře) OBSE.
Krym už se v podstatě považuje za součást Ruska a nevěnuje se mu v podstatě žádná mediální pozornost. Případ Donbasu je trochu jiný. Odkud si myslíš, že to pramení, je to jen o tom, že na Donbase měla Ukrajina větší možnost vést ozbrojený odpor?
Těžký dotaz. I přesto, že se touto otázkou snažím zabývat i akademicky, nejsem si jist odpovědí. Pochopitelně se nejedná o jediný a výlučný faktor teritoriální definovanosti Donbasu. Na druhou stranu obsadit Krym, navíc s podporou Černomořské flotily, je výrazně jednodušší. Rozdíl je v tom, že Ukrajinci už pochopili, že Krym nelze získat silou. Navrácení Krymu může být výsledkem leda veliké prohry Ruské federace na geopolitické šachovnici. U Donbasu je to méně zjevné, nicméně osobně doufám, že se obě strany poučí a přijmou realitu takovou, jaká je, podobně jak v případě Krymu. Bylo by to nejlepší především pro civilní obyvatelstvo. Není to spravedlivé ani správné řešení, ale je to jediné možné.
Samotný termín Novorusko už je u nás poměrně zaužívaný a Moskvě tento branding vyšel. Jak to vnímají samotní Ukrajinci v oblasti, kde jsi? Najdou se mezi nimi i takoví, kteří vnímají připojení oblasti označované jako Novorusko k Ruské federaci pozitivně?
Donbas, nebo alespoň oblasti u fronty, jsou pořád rozděleny 50-50 pro Ukrajinu a pro (Novo)Rusko. Ale především je mnoha lidem jedno, pod kým budou žít, důležitá je pro ně životní úroveň, popřípadě ztráty, nevraživost a nenávist které vznikly v průběhu konfliktu. Naše západocentrické (pravo/levé, Západ vs. Východ, socialismus vs. kapitalismus) vnímání problému se zde nevyskytuje a nehraje mezi populací významnou roli, a tudíž také nepovede ke zdárnému řešení.
Brand Novoruska se asi používá v DLR a LLR, kde existuje kanál Novorossija, nicméně mám pocit, že jak LLR, tak DLR radši používají označení jednotlivých republik, nežli společné Novorusko. Na ukrajinské straně je tento termín používán ironicky či pejorativně, především ale není používán příliš často.
Cestování mezi jednotlivými zónami je možné, ale administrativně obtížné nebo alespoň nepříjemné. Já s ním zkušenost nemám. Mnoho lidí se odstěhovalo do rajonu dle své politické preference. Většina lidí si to však nemůže dovolit a orientuje se na základě ekonomického modelu. Lidi „za Ukrajinu“ klidně pracují v Rusku a proruští majitelé obchůdků na ukrajinské straně pochopitelně svůj byznys upřednostní před idejemi. Především se však na území obou stran nachází obrovské množství nedobrovolných vnitřních přesídlenců, kteří potřebují pomoc.
Myslíš, že v současnosti existuje nějaký přechodný model řešení tohoto konfliktu? Ukrajina pravděpodobně nedokáže povstalce porazit silou. Zůstanou Luhanská a Doněcká lidová republika samostatné nebo se připojí k Rusku. Případně napadá tě nějaké jiné mírové řešení?
Nevím, řešení neznám, nebudu věštit z křišťálové koule, zvláště v takovém východoslovanském chaosu by to bylo troufalé a dokazovalo by to nepochopení problematiky. Především doufám v konec násilí, což může být začátek rekonstrukce – jakýsi abchazský či osetinský model. Ukončení nesmyslného obstřelu, vytvoření nárazníkové zóny a smíření se s tím, že ani jedna strana nemůže mít vše. Nechci však být naivní. Na druhou stranu jako správný misionář věřím, že jestli nějaký Bůh je, tak má řešení i pro Donbas. Je to sice výzva, ale myslím, že můj Pán Bůh na to má (koule).
PS: Laskavě prosím všechny čtenáře, aby toto interview brali s nadhledem a nepoužívali ho jako munici pro své „již předem hotové“ názory a přesvědčení. I přestože jsou Češi v tomto mudrování poměrně zdatní, ukrajinským taxikářům se, podobně jako v konzumaci vodky, stejně nikdy nevyrovnáme. Svět není černobílý. Zvláště na místech, jako jsou tato, je to zcela zřejmé. Prosím buďte tedy smířliví a čestní, stejně jako já při poměrně otevřeném odpovídání na otázky. God Bless…
Organizaci Chuť pomáhat je možné finančně podpořit v jejich aktivitách. Transparentní účet organizace naleznete zde. Lidé jako Tadeáš se postarají, aby se pomoc dostala k nezranitelnějším.
Redakčně upraveno
Související články
Nová hybná síla světa: Americká Third Offset Strategy
V roce 2014 se objevily informace o tom, že americký ministr obrany Ashton Carter nařídil zahájení ...
-
16.06.2016
-
47 komentářů
-
František Šulc
Turecké chápání demokracie. Proč Erdoğan uspěl?
Američtí novináři se v průběhu nočního pokusu o převrat 15. - 16. července 2016 přiznávali, že ...
-
26.07.2016
-
20 komentářů
-
Alexander Starun
NÁZOR: Pomohol Putin zachrániť tureckého prezidenta Erdogana?
V noci z 15. na 16. júla sa v Turecku nečakane uskutočnil pokus o prevrat, ktorý zorganizovala ...
-
18.08.2016
-
35 komentářů
-
Denis Jansta
Ruská hrozba: Protivzdušná obrana a raketové systémy
Zatímco NATO se posledních 15 let soustředilo na bojové operace proti povstalcům, Rusko využilo ...
-
22.08.2016
-
149 komentářů
-
Jan Grohmann
Kruan Ty neco napises a vis vo tom prd obvinujes tad lidi ze jsou naci-komousi no k smichu Tak za prve ta ideologie neni ruska al spis nemecka Marx a Angels rikaj ti ta mena ...Zobrazit celý příspěvek
Kruan
Ty neco napises a vis vo tom prd obvinujes tad lidi ze jsou naci-komousi no k smichu
Tak za prve ta ideologie neni ruska al spis nemecka Marx a Angels rikaj ti ta mena neco?
A za druhe ten komousskej prevrat pripravili taky nemci aby oslabili dohodu v 1.svet.valce doporucuji trosku si rozsirit obzory az zas neco napisesSkrýt celý příspěvekA obecně: stejně je zajímavé, že když mají kremrole něco vysvětlit, tak z nich leze divný jazyk, nečitelný, používají divný slovosled, nepoužívají háčky čárky. Buď jsou kremrole ...Zobrazit celý příspěvek
A obecně: stejně je zajímavé, že když mají kremrole něco vysvětlit, tak z nich leze divný jazyk, nečitelný, používají divný slovosled, nepoužívají háčky čárky.
Buď jsou kremrole emocionálně rozrušené, nebo neumí česky, nebo se jim nelíbí, že se výrazně zpozdilo povinné zavedení zlatého rublíku i v zemích, kde vládne univerzální iluminát. A nebo jim prostě chybí vzdělání. Těžko říctSkrýt celý příspěvekTom75: na tvoji otázku s mnoha otazníky "a co se delo v africe kolik negru si privezli rusaci????" - stačilo, že na rusáky a jejich úchylnou ideologii musel makat tvůj dědek, ...Zobrazit celý příspěvek
Tom75: na tvoji otázku s mnoha otazníky "a co se delo v africe kolik negru si privezli rusaci????"
- stačilo, že na rusáky a jejich úchylnou ideologii musel makat tvůj dědek, strejc, matka, bába a spol. Možná jsi na ně za Husáka makal i ty, ale to je celkem jedno. Jsou studie, jak otrok miloval své pány a čím mu bylo hůř, tím větší měl pocit, že se má lépe.Skrýt celý příspěvekU nás byl taky deset let prezidentem KGBák, o jehož rodičích se toho moc neví ;-) A jiný KGBák tam sedí i teď. A další aspiruje na premiéra. Na východ od železné opony to zjevně ...Zobrazit celý příspěvek
U nás byl taky deset let prezidentem KGBák, o jehož rodičích se toho moc neví ;-) A jiný KGBák tam sedí i teď. A další aspiruje na premiéra. Na východ od železné opony to zjevně není nic divného, grrrr >:-( Maximálně nás může těšit, že nejsme nacisté, je to bratr Slovák.Skrýt celý příspěvek
Zdaleka ne všichni Afroameričani chodí k volbám a bez hlasů "bílých" by Obama nikdy nemohl vyhrát. Je to prostě obrovský pokrok, ani ne 50 let od vraždy Dr. Martina Luthera Kinga ...Zobrazit celý příspěvek
Zdaleka ne všichni Afroameričani chodí k volbám a bez hlasů "bílých" by Obama nikdy nemohl vyhrát. Je to prostě obrovský pokrok, ani ne 50 let od vraždy Dr. Martina Luthera Kinga mají USA "černého" prezidenta vzešlého ze svobodných voleb a teď to vypadá, že je povede žena. V Rusku vládne bývalý kágébák a komunista u nějž se ani neví, kdo jsou jeho rodiče - je tohleto normální v 21. století?Skrýt celý příspěvek
Todo Koukam ze si umis naky veci a hlavne letopocty vyguglit Ale kdyz podas vlastni nazor je to hruza des Tady pises ze v usa vyhral obama a v rusku nebyl zvolen zadnej ...Zobrazit celý příspěvek
Todo
Koukam ze si umis naky veci a hlavne letopocty vyguglit
Ale kdyz podas vlastni nazor je to hruza des
Tady pises ze v usa vyhral obama a v rusku nebyl zvolen zadnej ukrajinec neb cecenec fakt hloupej argument kdyz v usa je pres 30% cernochu a vime ze obamu volil skori kazdej cernoch ale nevim aby byla v rusku tak velka ukrajinska mensina a uz vubec cecenska
Jeste k tem indianum znate nacelnika sedici byk? To je ten kterej porazil custra u little big hornu to uz byla usa a co smlouva mezi indinmi a usa ze nikdy neprekrocej myslim ze to byli cerne hory
K tem srbum napsal sem snad ze bojovali satne nebo min statecne?? Proc zavadis???
Jen sem napsal ze nejde porovnat boj srbu s bojem australskym a kanadskym to ti snad nemusim rozvadet procSkrýt celý příspěvekJenom připomínám, ze Indiány vraždili Evropané, kteří přijeli do Severní Ameriky, stejně tak jako tomu bylo v Americe Jižní. Neexistují žádní jiní Američané, než Evropané a jejich ...Zobrazit celý příspěvek
Jenom připomínám, ze Indiány vraždili Evropané, kteří přijeli do Severní Ameriky, stejně tak jako tomu bylo v Americe Jižní. Neexistují žádní jiní Američané, než Evropané a jejich potomci. 1865 je oficiální zrušení formou dokumentu, ale spontánní propouštění otroků probíhalo od roku 1676 a nejenom kvakeři, ale celé státy rušily otroctví mnohem dříve, než to bylo formálně stvrzeno. Činily tak dříve než Evropa a nesrovnatelně dříve než Rusko. Vermont (1777), Pensylvánie (1780), Massachusetts (1783), Connecticut (1784), Rhode Island (1784), New York (1799) atd. - to je cca o jedno století dřív než Rusko. Samozřejmě že rasová segregace a nenávist trvala mnohem déle, ale dnes mají USA Afroameričana prezidentem. Něco podobného - aby v Ruské federaci byl prezidentem například Čečenec, nebo Ukrajinec je v současnosti nemožné. Rasové smýšlení Rusů i nás Evropanů je někde na úrovni Spojených států 70. let. O Srbech jsem napsal, že "obstáli ve druhé světové na výbornou", co na tom hodnocení vidíš špatného? Dále jsem připomněl, že titíž Srbové neměli problém páchat etnické násilí a pokoušet se realizovat sen o Velkém Srbsku ještě v 80. letech minulého století a museli je zastavit piloti NATO. Opět jenom konstatování a ne téma k polemice.Skrýt celý příspěvek
Todo Kdyz se tady pise o carskem rusku a zssr tak se vine hazi hned na rusy tak nevim co vam vadi kdyz napisu ze usa vyvrazdili mistni obyvatelstvo Pak napisete ze usa mezi ...Zobrazit celý příspěvek
Todo
Kdyz se tady pise o carskem rusku a zssr tak se vine hazi hned na rusy tak nevim co vam vadi kdyz napisu ze usa vyvrazdili mistni obyvatelstvo
Pak napisete ze usa mezi prvnimi zrusili otroctvi a pak tam date rok 1865 coz je smesne kvakeri totiz nereprezentuju cele usa mezi vyspelyma narodmi byli posledni!!!!
K otrocke praci vite vi vubec kolik demokratickych firem vyuziva deti v pakistanu a indii k otrocke praci????
Jak muzete porovnavat boj srbu s kanadskym ausralskym atd.??!!Skrýt celý příspěvektom75 - Indiány téměř vyvraždili Evropané. To snad víš, že první osadníci byli Evropané a byli to právě oni, kdo se dostal do střetu s Indiány. Otrokářství v USA zrušili jako první ...Zobrazit celý příspěvek
tom75 - Indiány téměř vyvraždili Evropané. To snad víš, že první osadníci byli Evropané a byli to právě oni, kdo se dostal do střetu s Indiány. Otrokářství v USA zrušili jako první na světě. Učinili tak kvakeři, kteří začali o své vůli otroky propouštět na základě novozákonního učení. Američtí kvakeři odsoudili otrokářství už v roce 1676 (!). Masové rušení otroctví začalo až po americké revoluci - první stát který zrušil otroctví byl Vermont v roce 1777. Zcela definitivně bylo otroctví zrušeno v roce 1865, kdy se stal součástí americké ústavy třináctý dodatek. V Rusku, uplatňovali nevolnictví až do roku 1886. Nevolnictví je specifická forma otroctví, liší se jen tím, že na Rusa dřel Rus a ne otrok zavlečený z Afriky. Co je nejodpudivější, že se v Rusku zotročování opět objevuje - ať už se jedná o dětské otroky v podzemích továrnách málem v centru Moskvy nebo jiné skandální případy, kdy velitelé zotročovali vojáky na stavbách, stejně jako ruští policisté zotročovali ruské občany z Kavkazu a odjinud. To jsou ale spíš kriminální případy než systémové. Srbsko obstálo ve druhé světové na výbornou, rozhodně ale nejsou jediní kdo se nepoddal Hitlerovi. Angličané, Kanaďané, Australané ani Američané se nepoddali zrovna tak a ještě dokázali osvobozovat druhé. Není ale pravda, že by se na konci války Srbové nemstili. A dávné nenávisti v nedávných balkánských válkách ožily raz dva. Navíc Srbové neváhali třeba na Kosovských Albáncích páchat zločiny, jež se těm ustašovským mnohdy blížily, pouze jim to NATO svým bombardováním zavčas zatrhlo.Skrýt celý příspěvek
Kruan Neco nam rekni o otrokarstvi v usa asi pred 150 lety taky neco o cernosich pre 50 lety nemohly do skol do stejnych autobusech a stejnych toalet nevo o vyvrazdeni skutecnych ...Zobrazit celý příspěvek
Kruan
Neco nam rekni o otrokarstvi v usa asi pred 150 lety taky neco o cernosich pre 50 lety nemohly do skol do stejnych autobusech a stejnych toalet nevo o vyvrazdeni skutecnych americanu myslim tim indianu a co se delo v africe kolik negru si privezli rusaci???? To nechci rict ze rusaci jsou nevinni
A srbove to je jediny narod ktery se nikdy nepodal hitlerovi a pak ani stalinovy a co jim delali ustasovci cize chorvati a muslimov v bosne zato jim mohli udelat horsi veci jako my nasim sudetskym nemcumSkrýt celý příspěvekJe to stále dokola, pročítat to zpětně nebudu, ale i s člověkem co je silně pro kremelsky založen a jeho žena je ruska takže tam jezdí na dovolenou jsme se nakonec shodli na dvou ...Zobrazit celý příspěvek
Je to stále dokola, pročítat to zpětně nebudu, ale i s člověkem co je silně pro kremelsky založen a jeho žena je ruska takže tam jezdí na dovolenou jsme se nakonec shodli na dvou věcech a to, že odsuzovat jedno (kosovo) a hájit druhé (krym) moc nelze a žít v rusku by v žádném případě nechtěl, ale jinak je putin dle něj king.
U ruska můžeme mluvit o štěstí, že jeho expediční schopnosti jsou na 4- (viz přemalovávání tureckých lodí), pokud by tomu tak nebylo tak by nešikanoval jen své sousedy, ale "domobrana" by už byla i v karlových varech, protože rusáky někdo nutí na poště mluvit česky...Skrýt celý příspěvekKruane, tím svým nablbaným kvízem jen potvrzuješ co jsem napsal... napiš si co chceš....každý kdo do dneška přežil a neztratil svoji identitu někdy někoho v minulosti sprasil, ...Zobrazit celý příspěvek
Kruane, tím svým nablbaným kvízem jen potvrzuješ co jsem napsal...
napiš si co chceš....každý kdo do dneška přežil a neztratil svoji identitu někdy někoho v minulosti sprasil, natož útvary, které byly konkurenčně úspěšné a rostly...
mě spíš zajímá, jak kdo používá moc v moderní době - a Rusáci pro mě třeba nejsou vzor čistoty....nadruhou stranu právě od dob Putina, tím myslím cca posledních 15 let, s ní z mého pohledu zacházejí líp než Amíci v posledních 25 letech (navzdory tomu, že jsou mediálním nepřítelem č.1)...někdo možná řekne, že je to tím, že nemají takovou moc jak USA, takže si narozdíl od nich nemohou dělat cokoli...to pak ale nezapadá do obrazu jejich domělé "vrozené ukrutnosti" a "nenapravitelného barbarství" i "naprosté odtrženosti".
Mě se líbilo, jak se odhalil Takeda - na férovku napsal, že Amíci můžou cokoli, protože jim nikdo nezabrání...jestli to tak cítíte, tak ok...tíhnete prostě za všech okolností k silnějšímu a máte na to právo...nemusíte se pak ale tolik namáhat s omáčkou.Skrýt celý příspěvekA třetí, závěrečná otázka pro dnešek. Kolik kg vážily uřezané hlavy místních po dobytí hlavního města dnešního Tadžikistánu Ruskou armádou?
A třetí, závěrečná otázka pro dnešek. Kolik kg vážily uřezané hlavy místních po dobytí hlavního města dnešního Tadžikistánu Ruskou armádou?
Načítám diskuzi...