Porazí ukrajinský raketový komplex Sapsan ruský Iskander?

V současnosti pokračuje testování komplexu Sapsan. V závěrečné fází jsou jízdní testy podvozkové části 10×10, kterou navrhla „Projekční kanceláří pro stavbu strojů“ z Charkova. Podvozek kromě zvýšené nosnosti musí zabezpečit i vysokou mobilitu v terénu ‒ například poloměr zatáčení není údajně příliš horší než u BTR 8×8.

Raketové motory na tuhé palivo již prošly zážehovými a dynamickými testy, testováním prošly i hlavice koncového navedení raket. Zbývá tedy provést netrpělivě očekávané letové zkoušky komplexu, které mají snad proběhnout v první polovině příštího roku. Pro tyto zkoušky je podle ukrajinských médií připraveno dostatek raket.

Na letošní kyjevské výstavě „Zbraně a bezpečnost 2018“ byl vystaven podvozkový demonstrátor odpalovacího zařízení. Mnohem důležitější a významnější ale byla skutečnost, že KB Južnoje poprvé představila samonaváděcí hlavice (SH) koncového navedení operačně taktické rakety komplexu Sapsan od společností Tekon-Elektron a SATS.

Pro komplexy Sapsan a Grim-2 jsou připraveny čtyři typy hlavic:
+ elektronno-optická;
+ infračervená;
+ radiolokační;
+ kombinovaná, spojením schopností elektronno-optické hlavice a radiolokační hlavice;

Podle Sergeje Mironjuka, šéfa odboru KB Južnoje, všechny hlavice prošly úspěšnými zkouškami. Na přiloženém videu Mironjuk představuje dvě hlavice – elektronno-optickou hlavicí společnosti Tekon-Elektron a kombinovanou od společnosti SATS. U kombinované se dozvídáme, že „radar pracuje v tří milimetrovém rozsahu, což na světě dokáže zhotovit pouze Ukrajina, Rusko a pravděpodobně Spojené státy. Toto rozpětí v podstatě umožňuje bodové rozlišení, což nejčastěji používané osmi milimetrové rozmezí nedokáže“.

Komplex Sapsan a naváděcí hlavice na výstavě Zbraně a bezpečnost 2018.

Důležitou informací je uvedení hodnoty kruhové odchylky (CEP) elektronno-optické hlavice komplexu Sapsan pouze 0 až 2 metry. Sergej Zgurec v článku na webu Defense Express podává informaci, že z rozhovoru vedeného se specialisty z PK Južnoje vyplynulo, že „u exportní verze ruského Iskanderu je pro optickou samonaváděcí hlavici udávána CEP s hodnotou 5 – 10 m“.

Avšak to zásadní, co je cílem vývoje ukrajinských samonaváděcích hlavic a co ještě zbývá dořešit, je vývoj algoritmů pro souběžné zpracování video a radiolokačních signálů z hlavic. Jak podotýká, „to se zatím nikomu na světě nepodařilo“. V principu jde o srovnávání obrazů z radio a video signálů. Při aspoň tří procentní shodě pak dochází ke korekci v navedení rakety na cíl.

Koncové navedení rakety komplexu Sapsan řeší palubně-technický blok (PTB), jež souběžně zaznamenává obrazy v optických a radarových pásmech vlnových délek.   

Demonstrátor PTB s optickou a radiolokační hlavicí; větší foto / Mil.in.ua

Složení PTB:
  + rotační rám s pohonem a ochranným krytem;
 + elektro-optická SH (0,6-0,9 μm);
 + radarová SH (W);
 + kombinovaná SH (W + 0,3 ÷ 1,07 μm);
 + blok automatizace PTB;

Dle výkladu Mirona Martiniva, šéfa společnosti SATS, vyplývá, že PTB se aktivuje na konečné fázi trajektorie ve výšce 80 km. Tímto způsobem je zajištěno navedení rakety na cíl za jakýchkoliv povětrnostních podmínek, včetně možných protiopatření potenciálního nepřítele (prostředky radioelektronického boje, zadýmování apod.) U kombinované SH má radiolokační část dosah sice 8 km, ale podle Martiniva pro navedení stačí již nevýrazný obraz.

Na závěr videa vystupuje pan Jiří Tichý z ukrajinského Ústavu teoretické fyziky. Je hlavním autorem raketových algoritmů komplexu Sapsan. Na modelu v počítači představuje princip fungování SH, kdy obrazy mapy se využijí na přípravu referenčních obrazů (výsečí) a pro přípravů algoritmů navádění rakety, jež pak porovnávají referenční obrazy mapy s reálným obrazem z hlavic rakety.

Tichý je také autorem algoritmu samodestrukce rakety pro případ odchýlení se rakety od cíle mimo přípustnou mez a nebo z důvodů vysoké pravděpodobnosti minutí cíle. 

Havní charakteristiky komplexu Sapsa.

Charakteristiky komplexu představené na videu PK Južnoje (viz výše) se vztahovaly k exportní verzi. Z videa vyplynulo několik nových informací ‒ po příjezdu do palebného postavení je do dvou minut komplex Sapsan schopen odpálit rakety, které mají schopnost letu po balistické nebo aerobalistické trajektorii (pro špatnou kvalitu videa se nedají rozpoznat podrobnosti trajektorií).

Je zde představen i demonstrátor kazetové hlavice a její zkoušky rozsevů elementů na cíl. Celkový počet elementů je 54 kusů, hmotnost jednoho elementu je 7,5 kg. Dále je představena monobloková hlavice s koncovým navedením, u níž je udána přesnost dopadu do cíle v rozpětí 5 až 15 m. Hmotnost hlavice je 480 kg. Další části videa již byly v podstatě publikovány dříve.

Celkově lze dle dostupných informací konstatovat připravenost komplexu Sapsan k letovým zkouškám v exportním provedení. Jak vyplývá z publikovaných videí, hlavice koncového navedení je připravena jak v radiolokační tak optické variantě.

Demonstrátor rakety komplexu Sapsan; větší foto / Mil.in.ua

Určité nejasnosti se týkají počtu hlavic koncového navedení na PTB, čili zda „komplexní hlavice“ je představována jednou a nebo dvěmi hlavicemi. Nejednoznačnost typu hlavice je totiž patrná při porovnání výkladu odborníků z videa na stánku KB Južnoje s informacemi ze serveru Mil.in.ua.

Nicméně podstatné je přesvědčení pana Mironjuka o schopnostech dokončit přenos a zpracování signálů z PTB do řídícího systému rakety. Jak na závěr svého výkladu uvádí: „Máme dostatek schopných, talentovaných mladých inženýrů.“ Pokud se jim to opravdu podaří, pak by se komplex Sapsan stal špičkou ve své kategorii.

Otázkou do diskuze a osobní spekulací je v souvislosti s vytvořením PTB možnost instalace ještě jedné hlavice. Na ukrajinských odborných serverech se v souvislosti se Sapsanem občas hovoří o jeho budoucí schopnosti překonávat protiraketovou obranu. To nemusí být jen pomocí aerobalistické trajektorie, ale například i instalací rušičky radaru protiraketové rakety nepřítele. V současnosti technicky i technologicky má tento způsob možné řešení. A na demonstrátoru PTB je dle obrazové prezentace přece ještě jedno místo volné.

Zdroj: Defense Express, Milnavigator, Mil.in.ua