NATO neochrání Baltské státy. Jak dál?

Příliš vzdálené Pobaltí

V letošním roce Aliance umístí v Polsku a Pobaltí čtyři bojové prapory. Prapor v Estonsku povedou Britové, v Litvě Němci v Lotyšsku Kanada a v Polsku Spojené státy. Prozatím půjde o rotační nasazení, tedy bez budování stálých aliančních základen.

Odborníci z RAND Corporation před podvýborem prezentovali studii Reinforcing Deterrence on NATO’s Eastern Flank, která popsala průběh možného útoku ruské armády na tři země Pobaltí.

Podle studie Rusko obsadí Pobaltí během 36 h až 60 h. Obsazení nezabrání ani tři zmíněné prapory NATO, především díky naprosté absenci prostředků protivzdušné obrany (PVO).

Aliance se navíc dozví o chystaném útoku maximálně sedm až 10 dní předem - příliš málo času pro jakoukoliv protireakci.

Podle Davida Shlapaka, staršího vojenského analytika RAND Corporation, čtyři alianční prapory nepřestavují pro ruskou armádu překážku. Problém je, že se Aliance stále soustředí na obranu “západního” Německa, nikoliv východních členů. “Naše předsunuté pozice jsou pořad určeny k obraně Fulda Gap,” vysvětluje Shlapaka.

Fulda Gap označuje prostor mezi Frankfurtem nad Mohanemem a hranicí německých zemí Hesensko a Durynsko. Hesensko patřilo v dobách studené války západnímu Německu, Durynsko východnímu Německu. Podle plánovačů NATO právě v prostoru Fulda Gap měla vojska Varšavské smlouvy zaútočit na západní Německo.

Ochranu Pobaltí komplikují dlouhé zásobovací trasy. Zatímco během studené války sklady paliva i bojové techniky byly na dotek pomyslné bojové hranice, nyní se hlavní alianční síly a zásoby nalézají 1500 km od nejohroženějšího území Aliance, tedy Pobaltí.

Příjezd amerických jednotek do Polska.

Bez dostatečné letecké podpory a prostředků PVO případný ruský útok lehce zničí sklady paliva, včetně zásobovacích kolon. Nemluvě o tom, že ruské letectvo a taktické střely zaútočí na klíčové železniční koridory, silniční uzly (mosty, dálniční křižovatky) a přístavy, čímž odříznou Pobaltí od jakékoliv pomoci.

Bez zásob paliva bude během pár dnů ochromena bojeschopnost většiny mechanizovaných jednotek v Pobaltí.

Další člen slyšení, Andrew Hunter, hlavní analytik Centra pro strategický a mezinárodní studia CSIS (Center for Strategic and International Studies), upozornil na zásadní nárust schopností ruské armády. Rusové zavedli pokročilé systémy (A2/D2; Anti-Access and Area Denial) zabraňující vstup do oblasti (po vzduchu, zemi i moři) a zásadně posílili schopnosti svých taktických raket a dělostřelectva.

Mezi systémy A2/D2 patří například raketové prostředky PVO (S-400), pobřežní protilodní raketové komplety (Bastion), prostředky elektronického boje, atd. atd. Podle Huntera navíc Rusko v kvalitě a počtu raketových/dělostřeleckých prostředků převyšuje Spojené státy.

Navíc kombinace systémů A2/D2, z poza kterých mohou působit dělostřelecké a raketové jednotky na dlouhé vzdálenosti, není problém jen Pobaltí. “Rusko bude tyto systémy pravděpodobně vyvážet,” myslí si Hunter.

Alianční jednotky v Litvě

Sedm brigád a probuzení Evropy

Podle simulace RAND Corporation dokáže ruské jednotky zastavit sedm aliančních brigád - tři obrněné a čtyři lehké brigády. Těchto sedm brigád zadrží ruský útok na 28 dní do příchodu hlavních aliančních sil. Vše za předpokladu, pokud budou brigády doplněny o adekvátní logistické jednotky, dělostřelectvo a prostředky PVO.

"Dostatečný" počet bojeschopných brigád má ale pouze armáda Spojených států - ta navíc v posledních letech prošla výrazným zeštíhlením. Ještě v roce 2013, rok před ruskou anexí Krymu, snížila americká armáda počet brigád BCT (Brigade Comabt Teama) ze 45 BCT na 30 BCT.

V současné době americká armáda může nasadit devět těžkých obrněných brigád ABCT (Armored Brigade Combat teams), sedm středních Stryker brigád SBCT (Stryker Brigade Combat Teams), sedm brigád pěchoty IBCT (Infantry Brigade Combat Teams), čtyři výsadkové brigády IBCT a 3 brigády IBCT pro aeromobilní operace.

Pro trvalé udržení jedné brigády v Evropě jsou ale nutné tři brigády. Jedna brigáda je nasazena, druhá se připravuje na její vystřídání a třetí provádí výcvik pro nasazení. V současné době má navíc americká armáda jednu ABCT nasazenou v Kuvajtu, druhou v Jižní Koreji.

Poslat těžkou obrněnou techniku do Pobaltí vyžaduje zajištěné železniční nebo námořní spojení.

Odborníci také před podvýborem zdůraznili potřebu větší spoluúčasti evropských zemí na kolektivní obraně. Nárůst investic evropských členů má ideálně směřovat právě do rozvoje dělostřeleckých a raketových systémů - tedy do oblasti, kde Aliance za Ruskem zaostává.

Konkrétně má jít o taktické rakety s koncovým navedením, nasazení kazetové munice, která dokáže rozbít masové útoky pěchoty/mechanizovaných jednotek a také široké nasazení prostředků PVO krátkého dosahu - ty ochrání pozemní jednotky před bitevními vrtulníky, letadly a drony.

Podle simulace ruská armáda dokáže v Pobaltí postupovat rychlostí 8 km za hodinu. Právě raketové systémy dlouhého dosahu s kazetovou municí mohou ruské pozemní síly výrazně zpomalit.

Po nástupu Donalda Trumpa do úřadu je jasné, že čas odpočinku pro evropské země skončil. Pokud evropské země chtějí americkou pomoc, musí výrazně zvýšit své vojenské výdaje. Trump již jasně řekl, že americká armáda nebude dále zadarmo suplovat roli armád evropských států.

Zdroj: USNI News