Indie kupuje americké houfnice M777A2
- 1. 12. 2016
- 56 komentářů
- Jan Grohmann
Indická armáda získá od americké pobočky BAE Systems 145 tažných houfnic M777A2 LW155 a další příslušné vybavení. Cena kontraktu dosahuje 737 milionů dolarů (18,8 miliardy Kč).
Indie o americké houfnice M777 projevila zájem již v roce 2014, ale teprve tuto středu byl kontrakt oficiálně stvrzen podpisem. Indie si přeje dostat houfnice co nejrychleji, ale zatím není znám oficiální začátek dodávek.
Indická armáda získá prvních 25 houfnic M777A2 přímo ze Spojených států, dalších 120 bude smontováno v Indii. Všech 145 houfnic M777A2 indická armáda plánuje získat tří let.
“Těší nás poskytnout indické armádě bojem ověřené houfnice M777. Náš plán počítá s lokálním zařízením pro montáž, integraci a testování a jde o další náš příspěvek do úsilí “Vyrobeno v Indii” (Make in India; indický požadavek vyrábět kupované zbraně v Indii - pozn. red.) a o pevnou součást naší strategie pro spolupráci s indickým obranným průmyslem,” uvedl Joe Senftle, viceprezident a generální manažer pro zbraňové systémy v BAE Systems. Američané se zavázali investovat v Indii do montážního a testovacího závodu 200 milionů dolarů.
Ultralehké samohybné houfnice M777 a novější M777A2 slouží prozatím ve třech zemích. Ozbrojené síly Spojených států mají ve své výzbroji přes 1000 tažných houfnic M777, resp. nejnovější verze M777A2 - 580 houfnic slouží u námořní pěchoty (US Marine Corps) a 421 u americké armády (US Army). Austrálie odebrala 54 houfnic M777A2 a Kanada 37 houfnic.
M777A2 váží 4200 kg a lze ji přepravovat středním nákladním letadlem C-130 Hercules. Houfnice dokáže střílet běžnou municí na vzdálenost 30 km a s municí Excalibur s GPS navedením až na vzdálenost 40 km. Není jasné, jakou munici Indie nakoupila - ale s pomocí Excaliburu získá schopnost zasahovat cíle se střední kruhovou odchylkou (CEP) 10 m.
Houfnice M777A2 australské armády v akci.
Hlavní devizou M777A2 je extrémně nízká hmotnost, což poskytuje značné taktické výhody. Současná standardní houfnice Bofors FH77B ráže 155 mm indické armády má hmotnost 13 100 kg, indická houfnice domácí konstrukce Dhanush Howitzer (155 mm) váží 11 000 kg.
M777A2 je nejlehčí houfnice v ráži 155 mm na světě - druhou nejlehčí je zřejmě singapurská SLWH Pegasus 155 s hmotností 5550 kg.
Nízká hmotnost M777A2 značně posiluje taktickou i strategickou mobilitu dělostřeleckých jednotek. Indické vrtulníky CH-47F mohou M777A2 přepravovat na velké vzdálenosti a zejména - do velkých nadmořských výšek. Nové houfnice Indie nepochybně nasadí v hraničních třenicích s Pákistánem ve vysokohorském Kašmíru a také na hranicích s Čínou.
Náměr hlavně M777A2 je -5° až 70° - indické dělostřelectvo proto může pomocí M777A2 ničit cíle ležící vysoko a strmě nad vlastní pozicí.
Prodej houfnic M777A2 do Indie upevňuje pozici Spojených států jakožto jednoho z největších exportérů zbraňových systémů. Jen v roce 2015 americké firmy vyvezly zbraně za 10,5 miliardy dolarů.
Zdroj: Defense News
Související články
Indický program modernizace vozidel BMP-2
Indická armáda se v současné době připravuje na modernizaci svých bojových vozidel pěchoty BMP-2. V ...
- 14.04.2016
- 5 komentářů
- Václav Kopecký
Smlouva podepsána: Indie získá 36 stíhaček Rafale
Francie a Indie před dvěma týdny podepsaly závaznou smlouvou na dodávku 36 francouzských stíhaček ...
- 04.10.2016
- 23 komentářů
- Jan Grohmann
Napětí mezi Indií a Pákistánem opět roste
Napětí mezi Indií a Pákistánem eskalovalo do podoby indického útoku na ozbrojence na pákistánské ...
- 12.10.2016
- 2 komentářů
- Klára Šubíková
Indie kupuje ruské systémy protivzdušné obrany S-400
Před několika dny Rusko a Indie podepsaly kontrakt na dodávky protiletadlových a protiraketových ...
- 20.10.2016
- 59 komentářů
- Jan Grohmann
Marthy: pri vyrovnanych protivnikoch by to nebola hra na tahy... vsetko by sa to odohravalo naraz, ziadne ja spravim to, a super toto...
Marthy: pri vyrovnanych protivnikoch by to nebola hra na tahy... vsetko by sa to odohravalo naraz, ziadne ja spravim to, a super toto...
Tažené dělostřelectvo se hodně uplatní v současných konfliktech,třeba v Iráku proti teroristům,ti nemají prostředky aby odhalily jejich pozici ani při střelbě.Na záběrech z boje ...Zobrazit celý příspěvek
Tažené dělostřelectvo se hodně uplatní v současných konfliktech,třeba v Iráku proti teroristům,ti nemají prostředky aby odhalily jejich pozici ani při střelbě.Na záběrech z boje proti ISIS lze často vidět tažené dělostřelectvo v akci,klidně si střílí z otevřených,nijak zamaskovaných pozic,žádné kryty pro jejich obsluhu,prostě pohodička jako při cvičných střelbách.Stejně tak používá tažené dělostřelectvo i Syrská armáda proti teroristům.Takže i tahle lehká tažená houfnice se pro podobné konflikty hodí,celkem snadno se dá dopravit do palebných pozic,i tam kde se SHD nedokáží dostat.
Ale je taky možné že M777 má nějaké nedostatky vyplývající s jeho nízké váhy oproti běžným taženým dělům,třeba životnost hlavně,nebo celé konstrukce,něco takového se dá předpokládat.Extrémně nízká váha tohoto systému určitě nebude zadarmo.
Logik-drony pro řízení palby dělostřelectva se už používají,ale záleží proti komu bojuješ.Hádám že někde nad Mosulem můžou kroužit relativně v bezpečí celé hodiny,ale kdyby jsi chtěl účinně postřelovat třeba Syrskou obrněnou divizi tak ten dron by tam nevydržel ani pár minut,pokud by se nad cíl vůbec dostal.Napřed musíš zničit PVO té divize,a v neposlední řadě Syrské stíhací letectvo.To by Turkům (v příkladu který jsem napsal dříve)mohlo trvat klidně několik měsíců,a dost možná by se to nepodařilo vůbec.Takže v boji zhruba rovnocenných protivníků je jasné že dělostřelci by měli jen kusé informace o pozici nepřítele.V tom případě bude velmi obtížné i dostat do týlu speciální jednotky které by hledali cíle a naváděli by na ně dělostřeleckou palbu.A i kdyby se takové jednotky v týlu podařilo rozmístit měli by malou efektivitu a vysoké ztráty,hluboko v týlu nepřítele je nemáš jak podpořit když budou odhaleni,pokud nemáš absolutní vzdušnou nadvládu.Takže jak jsem už psal,ve válce kdy budou oba aktéři dost silní budou mít dělostřelci k dispozici jen málo informací o cílech,málokdy budou mít zprávy o přesnosti své palby aby ji případně mohli opravit.Skrýt celý příspěvekMarthy: tvůj předpoklad, že se většinou nebudou používat návodčí, je IMHO totálně mimo. To, že při přeshraničních šarvátkách (Turecko/Sýrie) se nepoužívaj neznamená, že se v ...Zobrazit celý příspěvek
Marthy: tvůj předpoklad, že se většinou nebudou používat návodčí, je IMHO totálně mimo. To, že při přeshraničních šarvátkách (Turecko/Sýrie) se nepoužívaj neznamená, že se v opravdové válce také používat nebudou. A to nemluvím o tom, že zanedlouho se budou rutině používat pro tyto účely i levné drony.
Dál také zapomínáš na to, že nepřesnost velmi vzrůstá na hranici dostřelu, kde je projektil pomalý. Tzn. pokud je těžké stříet s PZH2000 na hranici dostřelu, tedy na 40km, bez dobrého navedení, tak s Danou to bude totéž na její maximální dostřel. A tedy na stejnou vzdálenost bude mít PZH2000 zcela jistě menší rozptyl, než Dana.Skrýt celý příspěvekJak už bylo napsáno, hlavní výhodou řady houfnic M777 je jejich úžasná taktická i strategická mobilita. Na bojiště je dostanete za dva dny, zatímco klasické dělostřelectvo tam ...Zobrazit celý příspěvek
Jak už bylo napsáno, hlavní výhodou řady houfnic M777 je jejich úžasná taktická i strategická mobilita. Na bojiště je dostanete za dva dny, zatímco klasické dělostřelectvo tam budete stěhovat dva týdny a ještě to bude stát majlant. Mezi tím bude nepřítel dávno pryč.Skrýt celý příspěvek
Marthy, já netvrdím že že je dostřel rozhodující, to není, ale ani neni dostřel zanedbatelnou veličinou. Právě u tvého příkladu můžou být PzH mimo dostřel DAN, vždit těch 20 km je ...Zobrazit celý příspěvek
Marthy, já netvrdím že že je dostřel rozhodující, to není, ale ani neni dostřel zanedbatelnou veličinou.
Právě u tvého příkladu můžou být PzH mimo dostřel DAN, vždit těch 20 km je s dálkovým granátem, normální je 18,7 km, což je skoro polovina co umí PzH s normální municí a to nemluvím o 40 km s dálkovou municí. Neber to špatně, shodneme se na nutnosti průzkumu a navádění (lidskou silou, technickými prostředky) ale dostřel / mobilita / rychlost přechodu z pochodové do palebné polohy, rychlost střelby a dostřel jsou také nezanedbatelné atributySkrýt celý příspěvekKdysi jsem narazil na popis taktik nasazení dělostřelectva u Německa, UK a US v WW2.
http://etloh.8m.com/strategy/a...Kdysi jsem narazil na popis taktik nasazení dělostřelectva u Německa, UK a US v WW2.
http://etloh.8m.com/strategy/a...Rošťák-hádám že u dělostřelců je v dnešní moderní době taktika zničit cíl v co nejkratším čase a rychle se přesunout.(velká výhoda v tomhle pro SHD). Např.pokud by jsi chtěl ...Zobrazit celý příspěvek
Rošťák-hádám že u dělostřelců je v dnešní moderní době taktika zničit cíl v co nejkratším čase a rychle se přesunout.(velká výhoda v tomhle pro SHD).
Např.pokud by jsi chtěl zničit cíl kde je lokalizována baterie třeba PZH 2000 (s podpůrnými prostředky)je třeba jej zničit co nejdřív,než ty PZH dokáží odpovědět.I když myslím že dělostřelecký radar bude vypnutý a zapne se jen když se zjistí palba enemy dělostřelectva tak hádám že na dělostřelecký přepad budeš mít řádově minuty a potom budeš muset svoji baterii přesunout.Takže je jasné že palba na vzdálenost řekněme do 10 Km bude docela účinná,celkem přesná,ale na větší dálku už méně,na max dostřel už to bude spíš plýtvání granáty-jednoduše proto že v tak krátkém časovém intervalu který na přepad máš nestihneš zadat opravu střelby.
A ani ta PZH2000 si nebude moci pálit půl hodiny na 30 Km vzdálený cíl,aby ho zničila-jsou jiné prostředky které je dokáží zničit,když jim k tomu poskytnou dost času.Vrtulníky,ozbrojené drony,taktická raketa,raketomet s dalekým dostřelem a jiné.Proto si myslím že delší dostřel toho či jiného dělostřeleckého systému je sice taktická výhoda,ale zdaleka ne rozhodující.Skrýt celý příspěvekMarthy ( doufám že nevadí tykání, je to osobnější a zvyk je zvyk ) přesně jak píše KóĎA, pokud by naši dělostřelci stály proti někomu, kdo bude mít SHD s dostřelem 40 km ( klidně i ...Zobrazit celý příspěvek
Marthy ( doufám že nevadí tykání, je to osobnější a zvyk je zvyk ) přesně jak píše KóĎA, pokud by naši dělostřelci stály proti někomu, kdo bude mít SHD s dostřelem 40 km ( klidně i těch 30) tak budou v nevýhodě, at už tím, že nepřátelské dělostřelectvo, bude "nepostižitelné" (využije větší dostřel a zůstane mimo prostor kam Dany mohou zasáhnout). I když máme dělostřelecké radiolokátory a dokážeme nepřítele lokalizovat, než předáme prvky k palbě , tak už cíl bude v pohybu.
V každém případě je pozorování palby a její oprava podstatný prvek a je jedno zda je to na 10 nebo 40 km pomocí dělostřeleckých návodčích , průzkumných systémů (sněžka atd, dronů a to naštěstí mámeSkrýt celý příspěvekKóďa-nestane se nic pokud posádka té moderní houfnice nebude vědět kde je ta Dana přesně postavená. Jinak ta přesnost je střední odchylka,takže v tvém případě by polovina ...Zobrazit celý příspěvek
Kóďa-nestane se nic pokud posádka té moderní houfnice nebude vědět kde je ta Dana přesně postavená.
Jinak ta přesnost je střední odchylka,takže v tvém případě by polovina vypálených granátů ten prostor 200x200 metrů minula.Kromě toho je to přesnost za ideálních podmínek,a ty v real boji nebudou.Vem si že budeš mít hlaveň děla opotřebenou mnoha výstřely,dělo nedostatečně udržované,přidej k tomu špatné povětrnostní podmínky a na 30 km ti granáty budou míjet cíl o stovky metrů,budeš jen plýtvat municí a koledovat si o odpověď nepřítele.Skrýt celý příspěvekRošťák-jasné že obvykle nestřílí jedno dělo,ale třeba baterie-4 děla nebo víc.Chtěl jsem upozornit na jinou věc-maximální dostřel děl není nejdůležitější faktor-třeba naše Dana je ...Zobrazit celý příspěvek
Rošťák-jasné že obvykle nestřílí jedno dělo,ale třeba baterie-4 děla nebo víc.Chtěl jsem upozornit na jinou věc-maximální dostřel děl není nejdůležitější faktor-třeba naše Dana je pořád účinný prostředek a při správném použití se s ní musí stále počítat,přesto že nedostřelí na třeba 40 KM.
Účinnost palby na tak velké vzdálenosti je zcela mizivá,pokud v tom prostoru nemáš dělostřelecké pozorovatele či nestřílíš granáty s koncovým navedením,ale to musí někdo ten cíl označit.Příklad z praxe-Turecká armáda několikrát ostřelovala Syrskou armádu z děl přes hranice,na velkou vzdálenost,jako odvetu za nějakou provokaci.Vypálily desítky granátu a výsledek-vlastně žádný,žádné zničené tanky,žádné desítky mrtvých vojáků,max to odneslo pár civilistů.A takové ostřelování dělostřelectvem na velkou vzdálenost se dělo mnohokrát,třeba Indie a Pákistán a jinde.Jedno mají společné-efektivita takové střelby je naprosto mizivá.
Ještě o tom Turecku a Sýrii-kdyby k potenciálnímu cíli své střelby Turci napřed přesunuly své dělostřelecké návodčí určitě by palba byla efektivnější.Jenže to je velmi riskantní,musíš je nějak dopravit do hloubky nepřátelského území,nesmí je objevit nepřítel a potom se musí dostat zpátky na své území.To ale Turci neriskli,a nedivím se jim.
Jednoduše,palbu nad nějakých 20Km budou dělostřelci využívat jen málokdy,a když tak střílejí v podstatě nazdařbůh.Skrýt celý příspěvekMarthy: tak jinak, čtverec o hraně 200 x 200 metrů (asi tři fotbalové hřiště). Baterie 4 dělostřeleckých prostředků - klidně tebou uváděná Msta. První minutu zasáhne tohle území 24 ...Zobrazit celý příspěvek
Marthy: tak jinak, čtverec o hraně 200 x 200 metrů (asi tři fotbalové hřiště). Baterie 4 dělostřeleckých prostředků - klidně tebou uváděná Msta. První minutu zasáhne tohle území 24 granátů - pro tank bude dopad +- 5 metrů znamenat těžké poškození. To už je slušná šance i přímo zasáhnout. A druhý případ - vyměňme Mstu za prehistorický Grad v počtu čtyř kusů. Během dvou minut na stejné území dopadne 160 raket...Skrýt celý příspěvek
Marthy: Ale tak jak to popisuješ, tak to moc nefunguje .... Málokdy budeš jedním dělem honit někde po poli jeden tank 1) Většinou působíš na prostor větším celkem než 1 houfnicí ...Zobrazit celý příspěvek
Marthy: Ale tak jak to popisuješ, tak to moc nefunguje .... Málokdy budeš jedním dělem honit někde po poli jeden tank
1) Většinou působíš na prostor větším celkem než 1 houfnicí / dělem (četa / baterie / oddíl) a to dle toho, jakou máš v okamžiku podporu k dispozici .....
2) Ztráty pravidelné armády z části způsobily salvové raketomety, které jsou cílené na prostory soustředění techniky
3) pravidelná armáda podceňovala maskování techniky proti prostředkům vzdušného průzkumu (drony), které nejen vyhledávaly cíle, ale i pomocí kterých docházelo o opravám prvků střelby
Add tanky a vzdálenost....
1) I ve střední evropě jsou prostory kde se dá vést tankový souboj klidně na 3 km a není jich málo ....Skrýt celý příspěvekMarthy - a to si jako myslíš, že tankem nejde střílet nepřímo? A nebo že se to nedělá?
viz např.
http://www.csla.cz/armada/takt...Marthy - a to si jako myslíš, že tankem nejde střílet nepřímo? A nebo že se to nedělá?
viz např.
http://www.csla.cz/armada/takt...Kóďa-hm,a na jakou vzdálenost myslíš že dokáže trefit systém Msta-s (nebo co separatisté používali)stojící tank?Já hádám tak do těch 8km,možná 10,víc asi ne.A ten tank tam taky ...Zobrazit celý příspěvek
Kóďa-hm,a na jakou vzdálenost myslíš že dokáže trefit systém Msta-s (nebo co separatisté používali)stojící tank?Já hádám tak do těch 8km,možná 10,víc asi ne.A ten tank tam taky nebude stát týden,hned jak zjistí že po něm "jde"dělostřelectvo tak se přesune.
Jinak byl jsi někdy teď někde venku,v přírodě?Všimni si na jakou dálku máš volný výhled,tady v Evropě nejsme na poušti-většinou je tady pár set metrů louky,pole atd,potom pás lesa a další louka.A to na rovině,v kopcovitém terénu je to ještě horší.Takže žádný strach,když v prostředí jako u nás či v UK vypálí dělostřelci na tank na vzdálenost 3 KM tak ten tank mu to nemá jak vrátit,na přímou střelbu prostě nemáš výhled.Boje v Iráku a v Evropě jsou vedeny zcela jinak.
Typický příklad je třeba tank T-72,oproti třeba M1 Abrams byl mnohem horší při střelbě na větší vzdálenost,byl spíš koncipován na boj na vzdálenosti 800-1200 metrů.Nebylo to proto že by Rusové neuměli vyrobit lepší zaměřovače nebo že by konstruktéři toho tanku byly padlí na hlavu,prostě to nepotřeboval.Byl totiž určen primárně pro středoevropské válčiště,a tady by se tankové bitvy neodehrávali na velké vzdálenosti jako někde na poušti.Skrýt celý příspěvekPsal jsem to hned na začátku, k tomu srovnání tohoto a samohybek a byl jsem za to mínusován :) Tohle není o nasazení M777 proti samohybce, ale o nasazení M777 kterou "tam" dostanu ...Zobrazit celý příspěvek
Psal jsem to hned na začátku, k tomu srovnání tohoto a samohybek a byl jsem za to mínusován :)
Tohle není o nasazení M777 proti samohybce, ale o nasazení M777 kterou "tam" dostanu proti samohybce kterou "tam" nedostanu...
Ve chvíli kdy se do dcénářů zapojují speciálové, letectvo (!), úroveň vycvičenosti, tak je jasné, že pavouku alternatic kvapem narůstá počet nožiček..Skrýt celý příspěvekMarthy: ještě jedna poznámka - dělostřelecká převaha separatistů byla způsobena hlavně kvalitnějším naváděním - jak technickým, tak personálním.
Marthy: ještě jedna poznámka - dělostřelecká převaha separatistů byla způsobena hlavně kvalitnějším naváděním - jak technickým, tak personálním.
Marthy: nechci tě nikterak shazovat, ale takhle dělostřelectvo při nepřímé palbě opravdu nefunguje. Snaží se držet co nejdál od svého cíle. K čemu potom všechny vylepšení ...Zobrazit celý příspěvek
Marthy: nechci tě nikterak shazovat, ale takhle dělostřelectvo při nepřímé palbě opravdu nefunguje. Snaží se držet co nejdál od svého cíle. K čemu potom všechny vylepšení dělostřeleckých granátů k zvětšení dostřelu? 3 km od nepřítele s těžkou houfnicí? Sebevražda. Trefit tank při opakované salvě klasickou municí samozřejmě jde. A někdy stačí i nepřímý zásah - byť třeba jen k těžkému poškození či znehybnění.Skrýt celý příspěvek
Marfolodej-mě přijde dostřel M777 víc než dostatečný,30KM s klasickou municí a 40KM se speciální.Otázka taky je jak často dělostřelectvo reálně střílí na tak velké ...Zobrazit celý příspěvek
Marfolodej-mě přijde dostřel M777 víc než dostatečný,30KM s klasickou municí a 40KM se speciální.Otázka taky je jak často dělostřelectvo reálně střílí na tak velké vzdálenosti.Například střední kruhová odchylka téhle zbraně na 30KM je 200 metrů.Přitom z války na Ukrajině víme že vzbouřenci zničily UK spoustu tanků pomocí dělostřelectva,takže vzhledem k rozptylu děl (ty co používaly nejsou určitě přesnější než tahle)museli střílet na vzdálenost řádově jednotek kilometrů,řekněme tak 3,max 8km.Jinak by tank nemohli trefit-nepoužívali naváděné střely.A to v podmínkách kdy dělostřelectvem disponovali obě strany.Takže myslím že střelba na větší vzdálenosti (20+km)by se v případném konfliktu používala spíš výjmečně,třeba v případě soustředění mnoha baterií dělostřelectva na menším prostoru.
Pro zničení bodových cílů na větší vzdálenosti budou spíš vhodnější nějaké řízené letecké pumy či taktické rakety.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...