Vývoj nejnovější stíhačky Gripen E zdárně pokračuje
-
22. 5. 2018
-
161 komentářů
-
Jan Grohmann
Švédský průmyslový gigant SAAB se připravuje na zahájení leteckých testů podvěšené výzbroje na vyvíjeném stíhacím letounu Gripen E, tedy nástupci stíhačky JAS-39 Gripen C. První Gripeny E švédské a brazilské letectvo získá již příští rok.
„Připravujeme se na další fázi letových zkoušek ‒ tedy externího nákladu,“ uvedl Jonas Hjelm, vedoucí letecké divize průmyslového holdingu SAAB. První let stíhačky Gripen E se uskutečnil v červnu 2017 a letoun již splnil řadu vývojových milníků, mimo jiné dosáhl při testech nadzvukové rychlosti.
„Jedeme podle plánu. Vše dodáme podle dohodnutých smluv,“ ubezpečuje Hjelm zástupce brazilského a švédského letectva, kam zamíří 96 jednomístných a dvoumístných stíhaček Gripen E/F. Obě letectva první Gripeny E obdrží do konce příštího roku.
Brazilské letectvo v roce 2014 objednalo 28 jednomístných stíhaček Gripen E a osm dvoumístných Gripen F za 5,44 miliardy dolarů. Dodávky proběhnou mezi roky 2019 až 2024 s tím, že Gripeny zůstanou ve službě minimálně do roku 2050.
Součástí dohody je masivní transfer švédského leteckého know-how a navíc posledních 15 letounů této objednávky vznikne v nové brazilské továrně, kterou společně buduje SAAB a brazilská firma Akaer. Dohoda rovněž počítá s následnou plnou licenční výrobou Gripenů přímo v Brazílii. Ostatně brazilské letectvo plánuje odebrat celkově 108 stíhaček Gripen.
Brazilské námořnictvo se navíc zajímá o námořní variantu Sea Gripen, která by mohla nahradit letouny A-4KU Skyhawk operující z jediné brazilské letadlové lodi Sao Paulo. Případné další stíhačky Gripen pro letectvo a námořnictvo tak bude v budoucnu vyvíjet a vyrábět již brazilský průmysl.
Prodej stíhaček Gripen do Brazílie má tedy především pomoci vybudovat nezávislý brazilský vojenský letecký průmysl a poskytnout Brazílii žádanou schopnost vyvíjet, vyrábět, modernizovat a servisovat stíhací letadla.
Prodej stíhaček Gripen do Brazílie však podle zástupců firmy SAAB zvýšil zájem potenciálních zákazníků o švédské stíhačky. „Úspěch společnosti Gripen v Brazílii skutečně pomohl posílit značku Gripen na celém světě. Máme velmi pozitivní vyhlídky prodeje,“ říká Richard Smith, vedoucí marketingu a prodeje ve firmě SAAB.
První let Gripen E v roce 2017
„Jsem si 100% jistý, že prodáme více Gripenů v příštích letech,“ vysvětluje Smith s tím, že letoun je nabízen ve více než desítce zemí. SAAB nabízí k prodeji jak současnou variantu Gripen C/D, nejnovější Gripen E/F tak speciální Gripen určený k simulování letadel protivníka („Gripen Aggressor“).
„V krátkodobém a střednědobém horizontu vidíme možnost úspěchu pro Gripen řady C a vidíme také zvýšený zájem o řadu E,“ dodává Smith.
Magazín FlightGlobal mezi potenciální kupce Gripen C/D uvádí Botswanu, Bulharsko, Slovensko, Filipíny nebo Indonésii. Jakarta sice nedávno objednala ruské stíhačky Su-35 a americké F-16, ale do karet Švédům hraje skutečnost, že Indonésie se snaží o nezávislou zahraniční politiku, což vyžaduje mimo jiné nákup zbraní od různých výrobců.
Seznam zbraní pro Gripen E; větší foto / SAAB
V delším časovém horizontu může Gripen uspět v Rakousku, Kanadě, Kolumbii, Finsku, Švýcarsku nebo Indii. Podle Smithe Indie zaslala firmě SAAB poptávku na podmínky případného nákupu více než stovky lehkých stíhaček.
Také v České republice zaznívají hlasy o vybudování další stíhací letky Vzdušných sil Armády České republiky. Pravděpodobně je ve hře nákup deseti stíhaček Gripen C/D v nejnovějším softwarovém standardu MS20. Počet stíhaček Gripen v českém letectvu by tak stoupl na 24. Jde o stejný počet Gripenů, které chtěla Praha nakoupit v roce 2006. Finance na nákup ale tehdy „ukradla“ obří povodeň.
V každém případě Gripeny českého letectva nedávno přešly na nový softwarový standard MS20, který mimo jiné letounům umožní používat zbraně vzduch-země.
Propagační video o nových schopnostech Gripen E.
„České vzdušné síly v důsledku aktualizace opravdu zlepší své celkové schopnosti,“ říká Hjelm. „Víme, že další zákazníci budou tohoto kroku následovat: novou aktualizaci získá nejdříve maďarské letectvo.“
Na trhu Gripen soupeří především s americkou stíhačkou F-16, a zejména s její nejnovější verzí F-16V Viper. Americká F-16 unese více zbraní, má výkonnější motor a z čistě technologického hlediska a bojových schopností jde o více komplexnější letoun (F-16 má především špičkový radiolokátor).
Nicméně Gripen je provozně levnější a navíc pro řadu zemí může být přitažlivý fakt, že Švédsko zákazníkům nevnucuje směr své zahraniční politiky, jak to dělají Spojené státy. Řada zemí navíc jednoduše nemusí najít uplatnění pro všechny schopnosti stíhaček F-16.
Zdroj: FlightGlobal, FlightGlobal
Související články
České stíhačky Gripen Slovensku nepomůžou
Slovenský a Český minister obrany podpísali 15.2.2017 medzinárodnú zmluvu o vzájomnej spolupráci pri ...
-
28.03.2017
-
118 komentářů
-
Vladimír Bednár
Bulharsko vybralo stíhačky JAS-39C/D Gripen
Odstupující bulharská vláda rozhodla o nákupu osmi stíhaček JAS-39C/D Gripen za 832 milionů euro. ...
-
27.04.2017
-
47 komentářů
-
Jan Grohmann
Indie: Stíhačky F-16 vs. JAS-39 Gripen
Indické letectvo po krachu programu MMRCA (Medium Multi-Role Combat Aircraft) projevuje zájem o ...
-
04.09.2017
-
12 komentářů
-
Jan Grohmann
České JAS-39 Gripen zlepšují své operační schopnosti díky softwarovému upgradu
České letectvo úspěšně dokončilo upgrade své flotily stíhacích letounů Gripen na operační systém ...
-
11.04.2018
-
31 komentářů
-
Tisková zpráva
Prvá dodávka Grippen E pre Brazíliu
https://www.youtube.com/watch?...Prvá dodávka Grippen E pre Brazíliu
https://www.youtube.com/watch?...Prvý sériový aj s novou kamuflážou:
https://www.janes.com/article/...Prvý sériový aj s novou kamuflážou:
https://www.janes.com/article/...Tak sa už ponúkajú aj Kolumbii:
https://www.janes.com/article/...Tak sa už ponúkajú aj Kolumbii:
https://www.janes.com/article/...@ balm 1) Tvůj diskuzní příspěvek je jistě zajímavý, ale bohužel jsi vůbec neodpověděl na moji otázku zda „Znáš skutečný rozsah testů a softwarových a jiných upgradů této ...Zobrazit celý příspěvek
@ balm
1)
Tvůj diskuzní příspěvek je jistě zajímavý, ale bohužel jsi vůbec neodpověděl na moji otázku zda „Znáš skutečný rozsah testů a softwarových a jiných upgradů této střely?“.
A otázku ještě rozšířím. Ty znáš statistiky a detaily operačního použití moderních západních PLŘS v tomto století? To rozhodně nejsou veřejné věci a někdy to trvá i desetiletí než se něco dostane na veřejnost. Speciálně v případě Izraele.
Nebo to všechno nadšení z Pythonu 5 čerpáš z tohoto reklamního videa výrobce Python 5? https://www.youtube.com/watch?... , kde jsou záběry z dosud asi jediného přiznaného a potvrzeného operačního použití Pythonu 5. Konkrétně proti dronu (made in Iran) z roku 2006.
Za pozornost stojí, že izraelský výrobce vyzdvihuje ve videu mimo jiné pozemní protiletadlový systém Spyder, který také používá také střely Python 5. Pak ti jistě neuniklo, že střely IRIS-T SL/SLM (provedení pro pozemní protiletadlový systém) mají za sebou ostré střelby proti dronům na zkušební střelnici Overberg v Jižní Africe.
2)
Místo navážení do programů se zapojením Německa se raději soustřeď na naši republiku. Zatím nijak nevidím, že by se na nějakém podobném mezinárodním zbrojením programu účastnila, tudíž nic nevydělá a pak „nejsou“ peníze.
Tedy je pěkné, co všechno bys chtěl, aby si naše letectvo/armáda/vláda/země vydupala a koupila, ale realita je mnohem přízemnější. Stávající PLŘS krátkého dosahu AIM-9M jsme si ani nekoupili, ale 80 kusů nám darovaly USA. Už jim postupně končí životnost a moc času na řešení složité náhrady už asi nebude.
Zatím také nemáme ani žádné vlastní stíhací letouny. Gripeny máme pronajaty od jejich vlastníka – švédského letectva - do let 2027-29. Tyto letouny mají už dnes integrovány střely AIM-9L/M a IRIS-T. Není potřebu už nic předělávat a platit za to. Stačí jen buď nechat repasovat AIM-9M (z rozpočtových důvodů preferovaná varianta) nebo koupit střely IRIS-T.
Integraci střel Python 5 nebo AIM-9X do JAS-39C/D MS20 bychom si museli platit sami a celý proces by trval mnoho let. Nic tak náročného není v oznámených rozvojových plánech našeho letectva poté, co naše Gripeny právě prošly tříletým modernizačním programem za 1,8 miliardy Kč (včetně upgradu software a hardware na verze MS20).
Pro představu o dalších cenách - za integrační upgrade z verze AIM-120B na AIM-120C-5 jsme v roce 2005 museli zaplatit cca 135 mi Kč. 80 nových střel přijde na cca 2 miliardy Kč. Pro plné využití možností střel Python 5 nebo AIM-9X by se ale musely nakoupit i přilbové zaměřovače. Jenže Gripeny švédského letectva nemají žádný přilbový zaměřovač zavedený, takže by to znamenalo další náklady a čas na nákup a integraci. Předpokládám, že toto je ti všechno známo a máš nějaký tajný trumf, jak tyto „přízemní“ drobnosti překonat.Skrýt celý příspěvekTy si budeš stále povídat to své. Stačilo napsat, že schopnosti a účinnost zbraně nejsou ničím jiným, než podřadnými parametry a nejdůležitějším argumentem budou vždy obchodní ...Zobrazit celý příspěvek
Ty si budeš stále povídat to své.
Stačilo napsat, že schopnosti a účinnost zbraně nejsou ničím jiným, než podřadnými parametry a nejdůležitějším argumentem budou vždy obchodní parametry a míra spolupráce. Mimochodem, většina produkce logicky skončila v armádách zainteresovaných států. To není zase tak překvapivé, přesto ve Tvém případě prakticky jediné kritérium. Totiž já tvrdím a budu tvrdit, že Python 5 je v současnosti asi vůbec nejlepší střelou na trhu a své parametry dokázala potvrdit ve skutečném boji. Cessnu naládovanou hnojivem s hřeby směr Hrad asi zastaví, ale zvládne zastavit letoun protivníka? Zatím nic takového nedokázala, jen to lítání do terče a bohaté protěžování zainteresovaných států, které si chrání své prostředky. Můžeš si namlouvat o upgrade a verzích co chceš, ale faktem zůstává, že v boji nic nepředvedla. Že se nevyrábí Python 5 jako rohlíky má své specifické důvody, bohudík naše ČR udržuje s Izraelem vřelé vztahy a mít za stejnou cenu ověřené a výkonnější střely dává smysl. Když ne Python, tak AIM-9X Block II+ a hlavně se nebát si vydupat to, co skutečně chceme. Eurofighter Typhoon ... v libyjském konfliktu se dočkal 1. nasazení, ale musí se dodat i nehodící se pravdu, že většinu operací (opět) oddřela stará Tornáda a Rafale, které se nasaje i na dálkové mise v Mali. protože unese více těžší munice i objemnější přídavné nádrže (opakovaně tankují ve vzduchu, jako každé letadlo). Nezapomínám ani na Saudy, kteří Typhoon použili na cíle v Jemenu a ISIS, kdežto ty Evropské většinou slouží jako doprovod T-95 Bear s vypnutým odpovídačem. Když už se mluví o nejúspěšnějším projektu, tak se pravda nenosí, zejména na fakt, kde ta letadla končí a v jakém nasazení. Třeba takové Rakousko Typhoon doslova miluje. Chápu, psal jsi Evropský, ale i tak je to přitažené za vlasy. Až bude Typhoon na úrovni GD F-16 FIghting Falcon - rozšířený a angažovaný v každé přestřelce, operaci a konfliktu po celém světě, teprve potom bych si dovolil označit něco za velmi úspěšné.Skrýt celý příspěvek@ balm Já se vrátím k tvým příspěvkům z 22.05.2018 v 21:25 a z 24.05.2018 v 07:20: 1) Už jsem ti jednou napsal, abys počkal na to, co skutečně integrují za zbraně ...Zobrazit celý příspěvek
@ balm
Já se vrátím k tvým příspěvkům z 22.05.2018 v 21:25 a z 24.05.2018 v 07:20:
1)
Už jsem ti jednou napsal, abys počkal na to, co skutečně integrují za zbraně JAS-39E/F. Místo prostého opakování PR prezentací Saabu, kde hovoří o výhledech, potenciálech a budoucích časech, raději dávej pozor, když se ti snažím naznačit, že realita bývá a také bude mnohem skromnější.
Právě ten PR obrázek Saabu tě měl zarazit. Toto všechno integrovat na Gripen JAS-39E/F by trvalo desetiletí (právě začali), pokud to vůbec někdo zaplatí. Značná část výzbroje na obrázku na žádném Gripenu dosud nebyla a některé zobrazené zbraně se dokonce ještě ani sériově nevyrábí nebo jejich export vláda USA nedovolí.
Integrace zbraní na JAS-39E/F softwarová verze MS21 bude probíhat právě s přímou návazností na poslední JAS-39C/D v softwarové verzi MS20 (švédská vláda už další verzi softwaru pro verze C/D platit nebude, další verze pro C/D vznikne, jen pokud si ji zaplatí zahraniční zákazník). To znamená, že pro švédské letectvo začnou integrovat jen tu výzbroj, kterou dnes má švédské letectvo ve skladech (tedy právě střely IRIS-T).
Pak bude navazovat rozvoj schopností, které švédské letectvo už odmítlo integrovat na C/D MS20. V případě švédských JAS-39E to bude integrace přilbových zaměřovačů se schopností nočního vidění. Budou to izraelské HMD Targo (neboli americko-izraelské JHMCS II), které budou licenčně vyráběny v Brazílii. Švédské letectvo má dostat první kusy v roce 2022. Další na řadě bude pravděpodobně integrace a nákup střel s plochou dráhou letu Taurus KEPD 350.
Souběžně přijdou na řadu unikátní zbraně brazilského letectva (například PLŔS A-Darter a jeho integrace s HMD Targo). Ani v jednom případě není očividně ve financovaném programu integrace izraelských PLŘS jako Python 4 nebo novější Python 5. Zda budou integrovány, bude stejně jako v minulosti záviset na tom, zda najdou zákazníka pro tuto kombinaci. Na JAS-39C/D, nebo JAS-39E/F ho zatím nemají.
Například v minulosti se JAS-39C/D s výstavními maketami Python 4 neúspěšně nabízely od Chile. Naopak Thajsko, které střely Python 4 používá na Izraelci modernizovaných letounech F-5, dalo při nákupu letounů JAS-39C/D přednost dodávce letounů s již integrovanými střelami IRIS-T. Kdo nakonec (jestli vůbec někdo) zvítězí v Indickém tendru na a jaké bude integrovaná výzbroj, je také otázka budoucnosti.
V budoucnu si také potencionální zákazník, který bude mít peníze a čas na novou integraci, bude muset vybrat přesnou verzi Pythonu, kterou chce. Avionická integrace Pythonu 4 a Python 5 se totiž musí dělat pro každou střelu samostatně, protože obě střely jsou už módy navedení odlišné (Python 5 má datalink podobně jako AIM-9X Block II, což integraci hodně komplikuje a prodražuje).
2)
Protože tu opakovaně kritizuješ střely IRIS-T, tak se dovolím zeptat, zda znáš skutečný rozsah testů a softwarových a jiných upgradů této střely?
Já mám na střely IRIS-T trochu jiný pohled. Vyvinulo je a vyrábí nadnárodní evropské konsorcium za 6 států. Tedy nejsou to, jak píšeš „německé“ střely. Německo, které má největší podíl jej jen jedním ze členů konsorcia. Stejně jako Švédsko. Dosud se podařilo tyto střely integrovat na 4 různé platformy a objednalo si je 14 vojenských letectev. Vyrobilo se jich už hodně přes 4000 tisíce kusů. Je to tak nejprováděnější a komerčně nejúspěšnější evropská PLŘS současnosti, kterou v celosvětovém měřítku kvantitativně překonávají jen americké AIM-9X.
Můžeš my nějak vysvětlit, proč si tuto podle tebe špatnou střelu koupilo tolik zákazníků v takových počtech?
Kritizuješ také projekt Eurofighteru. Už se ostatní ohradili, že tu píšeš nesmysly. Stejně jako IRIS-T to není německý, ale vícenárodní (4 státy) evropský projekt, kde Německo je jen jedním ze členů konsorcia a ani není ten největší. Nadnárodní spolupráce umožnilo významně snížit náklady na vývoj, industrializaci a udržování systému pro jednotlivé členy.
Podobně jako IRIS-T je to obchodně nejúspěšnější evropský stíhací letoun současnosti - 9 letectev, které dosud objednaly celkem 623 letounů, z toho 151 na export. To je mimochodem více objednaných letounů než kolik mají oba „konkurenční“ západoevropské národní projekty dohromady. Z tohoto pohledu je vidět, že je to jeden z nejlepších příkladů úspěšné mezinárodní spolupráce v rámci EU, kde nešlo o nějaké úsměvy podávání rukou politiků. Naopak takovéto projekty mají očividně velmi solidní základy a jsou dlouhodobě ekonomicky, hospodářsky, atd. udržitelné s přiměřenými náklady.
Čísla pro srovnání: francouzský Rafale - 4 letectva, které dosud objednaly 256 letounů (86 export). Švédský JAS-39 - 6 letectev, které dosud objednaly 242 JAS-39A-D (50 prodejní export) a 96 JAS-39E/F (36 export). Statistika prodejní úspěšnosti v případě domácího švédského letectva s celkem 262 objednanými letouny ale velmi mate, protože letouny verze A/B už nahradily u jednotek letouny verze C/D a jednomístné verze D v budoucnu nahradí verze E).Skrýt celý příspěvekSkusné zhrnutie tejto diskusie :Škoda ,že gripen E neponúkli nám.Bolo by to zaujímavé.Takto jednoznačne F-16V,bez debaty výber zdravím sedliackym rozumom.Keď bude vyberať AČR,tak ...Zobrazit celý příspěvek
Skusné zhrnutie tejto diskusie :Škoda ,že gripen E neponúkli nám.Bolo by to zaujímavé.Takto jednoznačne F-16V,bez debaty výber zdravím sedliackym rozumom.Keď bude vyberať AČR,tak gripen E/F,(min.kvôli zazemiu a jednoduchšie zauceniu)ak nebude už aspon nakreslené niečo európske ľahké.Ešte záleží výrazne na cene a prevadzkovych nakladoch,lebo ak budú porovnateľné s F35kou stoji za zváženie.Ja by som staré gripeny C/D neodkupoval načo preboha ,aby som mal šrot na dvore wtf?
Inak ja osobne si myslim ,že z pohľadu realnej bojovej situácie v buducnosti by boli pre nás najvhodnejšie F-35B,môžeme si dovoliť oželieť nižší dolet a menej zbraní.Vymenou za to ,ze budeme môcť vzlietnuť ,,skadekolvek".Jediná možnosť ,ako prežije letectvo o sile jednej dvoch letiek .Skrýt celý příspěvekJara, já ten argument chápu a uznávám. Na druhou stranu je nestabilní situace nejen na ose USA-EU, ale i na vnitřních evropských trasách. Jelikož ČR nemá nějaké zásadní globální ...Zobrazit celý příspěvek
Jara, já ten argument chápu a uznávám. Na druhou stranu je nestabilní situace nejen na ose USA-EU, ale i na vnitřních evropských trasách. Jelikož ČR nemá nějaké zásadní globální ambice, je pravděpodobnost, že nám USA přestane podporovat supersoniky, vcelku zanedbatelná. Leda bychom se vrátili do široké ruské náruče, ale pak nám to může být už vůbec putna (já bych tou dobou stejně piloval australský dialekt ;-) ). Naproti tomu, když vidím, jak se velké státy EU staví k zemím bývalého sovětského bloku a jaký politicko-ekonomický tlak na ně uplatňují... já vám nevím, ale tady bych měl skoro větší obavy :-(
Mmchd, co se týče dannym zmíněného plynovodu Nord Stream, tak jeho vybudování není ani v našem zájmu... Čili tady je naše lodička mnohem blíž té americké než německé, natož ruské...Skrýt celý příspěvekdanny, problém je, že ho Švédi třeba Slovákům vůbec nenabídli :-/ A Slovensko ani ČR nejsou státy, které by si mohly dovolit provozovat drahé evropské dvoumotorové stroje. Takže ...Zobrazit celý příspěvek
danny, problém je, že ho Švédi třeba Slovákům vůbec nenabídli :-/ A Slovensko ani ČR nejsou státy, které by si mohly dovolit provozovat drahé evropské dvoumotorové stroje. Takže nakonec mají na výběr ze staré, ale výrazně modernizované F-16 s téměř jistotou dlouhodobé podpory a modernizací, jejichž vývoj nebudou muset platit. Na druhé straně pak stojí o něco novější, nicméně také již zastarávající Gripen C/D, u něhož není jisté ani to, jak dlouho bude výrobcem podporován, natož zda dojde k nějakým zásadnějším modernizacím (OK, agument, že i kdyby byla, AČR ani OSSR do ní stejně peníze nedá, má jistou váhu, uznávám). Já Slovákům tu volbu vůbec nezávidím...
AČR bude za nějakých 6 let v podobné situaci, nicméně budeme mít několik výhod:
– budeme už vědět, kolik stojí Gripen E/F (pořízení i provoz) a co umí
– budeme mít podstatně větší šanci, že nám jej Švédi skutečně nabídnou
– budeme vědět, jak je na tom F-35 po několika letech provozu u evropských armád
– budeme mít jasněji ohledně dalšího směřování EU, našeho vztahu k ní i jejího vztahu k USA
Z tohohle pohledu na tom budeme lépe. Na druhou stranu může být zrovna ekonomická krize, mohou přijít záplavy, sucha či kdoví co dalšího... a zůstaneme u pronájmu Gripenů C/D nebo je draze odkoupíme.Skrýt celý příspěvekOsobně si myslím, že události posledních pár dnů (neshody ohledně přístupu k Iránu, Severní Koreji, tlak na všechny účastníky projekt Nord Stream, protiruské sankce, které ...Zobrazit celý příspěvek
Osobně si myslím, že události posledních pár dnů (neshody ohledně přístupu k Iránu, Severní Koreji, tlak na všechny účastníky projekt Nord Stream, protiruské sankce, které podezřele silně dopadají na německý průmysl, úvahy o zvýšení cel na dovoz automobilů atd...) ukazují, jak tenká může být občas hranice mezi nekonečným spojenectvím a ... né tak úplně rovnoprávným vztahem.
Dopustit pád evropského leteckého průmyslu a připustit totální závislost na dodávkách ze zámoří se rovná odevzdání suverenity. Už jen z tohoto pohledu je mi podpora Gripenu E sympatičtější, než nákup F-16V.Skrýt celý příspěvekJirosi a když napíší nebo neustále píši.... věty o tom jestli se Evropa vzdá vývoje a výroby stíhacích letadel ve prospěch F35 bude to mít za následek rozpadunuti evropského ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi a když napíší nebo neustále píši.... věty o tom jestli se Evropa vzdá vývoje a výroby stíhacích letadel ve prospěch F35 bude to mít za následek rozpadunuti evropského vojenského letectví což nejsou jen stíhače že ne ?! , tak to s článkem a následnou diskuzí souvisí ... nebo vy by jste radši jen komenty co se vám hodí?Skrýt celý příspěvek
Jirosi Já od začátku zmiňoval evropský vojenský letecký průmysl načež ty jsi tvrdil že jedinný produkt vzešlý z evropské spolupráce je EFT .... tak si nech svůj sarkastický tón a ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi
Já od začátku zmiňoval evropský vojenský letecký průmysl načež ty jsi tvrdil že jedinný produkt vzešlý z evropské spolupráce je EFT .... tak si nech svůj sarkastický tón a laskavě čti komenty!Skrýt celý příspěvekpetr.svetr: Jednak by ho amíci samotnej asi neprodali, jednak se do nosu Gripenu nevejde, jednak nikdo nezaplatí potřebný úpravy avioniky....
petr.svetr: Jednak by ho amíci samotnej asi neprodali, jednak se do nosu Gripenu nevejde, jednak nikdo nezaplatí potřebný úpravy avioniky....
Jirosi Evropský vojenský letecký průmysl je jen EF když teda pominu Gripen a Rafiho kde integratoři jsou čistě národní ..... tak tu máme například A400, NH90, Tigr a to jsou ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi
Evropský vojenský letecký průmysl je jen EF když teda pominu Gripen a Rafiho kde integratoři jsou čistě národní ..... tak tu máme například A400, NH90, Tigr a to jsou všechno stroje na špičce svých tříd ne-li nejlepší ve svých třídách....Skrýt celý příspěvekAle Švédsko-Britsko-Italský radar Gripenu přeci podporuje spolupráci států, stejně tak integrace německého Mauseru a celé palety evropských zbraní do Švédského draku. A není tak ...Zobrazit celý příspěvek
Ale Švédsko-Britsko-Italský radar Gripenu přeci podporuje spolupráci států, stejně tak integrace německého Mauseru a celé palety evropských zbraní do Švédského draku.
A není tak lehké nacpat to na F-16 a nebyla by to taková podpora evropského průmyslu, protože hlavní integrátor by byl za oceánem.Skrýt celý příspěvekLuky: Nebyl sem jediný kdo ti tu už psal, že máš v tomhle topiku dost problém z chápáním toho co tu píšeme. A opět ti to nejde. Buď chceš letoun z Evropy, nebo chceš Evropský ...Zobrazit celý příspěvek
Luky: Nebyl sem jediný kdo ti tu už psal, že máš v tomhle topiku dost problém z chápáním toho co tu píšeme. A opět ti to nejde.
Buď chceš letoun z Evropy, nebo chceš Evropský letoun. Tedy ten co vznikly a podporuje spolupráci státu.
Ano, gripen má některé komponety z jiných zemí, ale zrovna ty si můžeš nechat integrovat i na F16....
Na další generaci v Evropě musí spolupracovat více výrobců. Evropa si nemůže dovolit při výdajích na armádu co dává, opět vývoj dvou, tří skoro stejných letadel.
To je ten rozdíl v tom koho podpoříš nákupem. Tedy jestli podpoříš ty co šly společnou cestou EF, nebo ty co si raději šly hrát na vlastní národní píseček. Prostě podporovat Evropskou myšlenku, ne jen klasické Švejkování.Skrýt celý příspěvekShania: este doplnok ohladne palivovych nadrzi EF a Rafale: obe maju pripravu na nesenie CFT, takze problem kde niest ET nebude v skutocnosti nijako zavazny
Shania: este doplnok ohladne palivovych nadrzi EF a Rafale: obe maju pripravu na nesenie CFT, takze problem kde niest ET nebude v skutocnosti nijako zavazny
Načítám diskuzi...