ANALÝZA: Důkazy ruské vojenské intervence na Ukrajině

Za pomoc děkuji Mgr. Lukáši Visingrovi

Pozorování ruské vojenské techniky na Donbasu

+ Ukrajinci sestřelili ruská bezpilotní letadla
+ Společné cvičení Ruské armády a separatistů
+ Protivzdušné systémy, bojová vozidla pěchoty a radary

Ruské bezpilotní letouny nad Ukrajinou

Zprávy o přeletech bezpilotních letounů, zejména nad Mariupolem nebo nad Debalcevem, jsou poměrně časté. Do uzávěrky této práce došlo k několika sestřelům těchto strojů ukrajinskou armádou, z nichž zhruba u sedmi vznikla detailní fotodokumentace a u pěti z nich se nám podařilo určit o jaké UAV se jedná (resp. získat o něm dostatek informací).

Jedná se o následující:

30.května byl ohlášen sestřel stroje Orlan-10.

1. července UA sestřelila UAV typu Tachion.

13. července a 18. července byly sestřeleny další stroje typu Orlan-10.

24. července byl sestřelen bezpilotní letoun Granat-1.

Ve stejný den byl sestřelen i bezpilotní letoun typu Zastava.

29. listopadu UA sestřelila stroj typu Granat-4.

8. prosince došlo k sestřelu dalšího UAV typu Tachion.

16. ledna byl sestřelen další Granat-4.

Typy Orlan a Granat měly být vyvíjeny pro ruské ministerstvo obrany a zařazeny do služby v roce 2013.ⁱ

Orlan-10 je UAV vyráběné Speciálním technologickým centrem pro potřeby Ruské armády od konce roku 2013, o jehož exportu do zahraničí není nic známo.ⁱⁱⁱⁱⁱ

Granat-1, někdy známý pod názvem Gruša, začal být zaváděn do výzbroje RA v roce 2011. Je vyráběn firmou Izmaš.^iv Na těchto stránkách je fotodokumentace tohoto UAV.

Zastava je licenční kopií izraelského UAV BirdEye-400, Ruská federace dohodu o domácí výrobě podepsala v roce 2011.^v

Ke Granat-4 se nám podařilo zjistit méně informací a z málo hodnotných zdrojů. Jedním z nich je fotodokumentace na tomto internetovém fóru. Podle dostupných informací jde o stroj Ruské armády zařazený do výzbroje v průběhu roku 2013. V roce 2014 probíhalo jeho testování na ruské základně v Arménii.^vi

UAV Tachion je pravděpodobně stále ve fázi testování.^vii Jeho zařazení do služby u Ruské armády bylo plánováno na rok 2014.^viii

Obrněná vozidla ruské pohraniční stráže

30. prosince 2014 bylo zveřejněno video cvičení separatistických tanků v oblasti luhanského regionu. To je zřejmé podle účasti Vitalije Kiselyova (Виталий Киселев), jednoho z vysokých představitelů separatistické Luhanské lidové republiky.

Separatisté používají několik tanků T-64 a několik obrněných transportérů BMP-2. Na videu jsou nicméně zachycena také vozidla BPM-97 ve verzi KAMAZ-43269 Vystrel (Dozor-N). Tato vozidla jsou vyráběna v Rusku firmou KamAZ. Kromě ruského ministerstva vnitra je používá pouze Ázerbájdžán a Kazachstán.^ixx Stejný typ vozidla byl o den později vyfocen v Luhansku. Fotku velmi detailně geolokovala skupina Bellingcat.

Systém protivzdušné obrany Pancir S-1

Na protiletecký komplet Pancir S-1 (podle kódu NATO SA-22 Greyhound) upozorňovaly od konce ledna zejména analytické skupiny bellingcat, Jane's Defence Weekly a Armament Research Services (ARES). Jde o pokročilý protiletecký systém krátkého dosahu, který je ve výrobě od roku 2010. Jeho uživateli jsou kromě armády Ruské federace Alžírsko, Sýrie a Spojené arabské emiráty.^xi

Skupina bellingcat eviduje zatím 3 zajímavá pozorování SA-22:

• 19. listopadu 2014 byl v ruském Rostově na Donu zachycen SA-22 označený bílými kruhy, které na Ukrajině používají k identifikaci jednotky protivládních sil.

• 29. ledna 2015 byl SA-22 Greyhound vyfocen u Makiivky. Místo bylo ověřeno serverem Conflictreport.info.

• 8. února 2015 byl SA-22 zachycen v Luhansku.

Vedle toho mimo jiné organizace Armament Research Services (ARES) upozorňuje, že již v předchozím roce se na Donbasu vyskytly známky výskytu tohoto protileteckého kompletu, konkrétně první stupeň střely 57E6, kterou využívá právě Pancir S-1.^xii

BTR-82A a BTR-82AM

V případě těchto dvou vozidel jde o vzájemně velice podobná bojová vozidla pěchoty, odvozená ze zastarávajícího BTR-80A. Obě v současné době používá Ruská federace a BTR-82A pak i Kazachstán.^xiii

Na Ukrajině byly zaznamenány nejméně dva kusy:

• První pozorování, sestávající ze 3 videí, pochází někdy ze srpna 2014 a zachycuje skupinu protivládních bojovníků u tohoto bojového vozidla pěchoty. Ozbrojenci mají na pažích bílé pásky, což je rozšířené rozpoznávací označení separatistů. V jednom z videí je pak dobře vidět poznávací značka BB3624CO, která je registrovaná v Luhanském regionu.^xiv

• Další je z 29. srpna 2014 a jde o fotodokumentaci zničeného vozidla, údajně poblíž města Novosvětlivka.

Mimo to na výskyt BTR-82AM upozorňuje i ARES ve své publikaci Raising Red Flags.^xv

Radar 1L271 Aisťonok

Jedná se o přenosný radarový komplet určený k přesnému navádění minometné a dělostřelecké palby či k určení postavení nepřátelského dělostřelectva. Byl představen v roce 2008 a prozatím nejsou informace o jeho zavádění v Ruských ozbrojených silách.^xvi Přesto se radar 15. ledna 2015 objevil ve výzbroji protivládních sil.

Ruské tanky na Ukrajině? Analýza videí na YouTube a VKontakte

+ Zprávy o ruské technice v červnu minulého roku
+ Tažké zbraně, houfnice, tanky a raketomety v ruskou separatistů
+ Sklady ukrajinské armády

12. června Ukrajina oznámila, že její hranice překročil konvoj se třemi tanky T-64,ⁱ což nepřímo potvrdilo i NATO.ⁱⁱ Vůdce separatistické Doněcké lidové republiky Denis Pušilin potvrdil jejich nabytí, přičemž to označil za klíčový příspěvek, který separatistům umožní adekvátně odpovědět na ukrajinský postup. Neuvedl však, kde separatisté tanky získali.ⁱⁱⁱ

Formulace tohoto vyjádření podnítila potřebu ověřit, jestli vůbec nějaké tanky separatisté před 12. červnem měli.

Za tímto účelem jsme analyzovali veřejně dostupná amatérská videa na YouTube.com zachycující obrněná vozidla v rukou ukrajinských separatistů a srovnávat obsah těch zveřejněných před 12. červnem s těmi zveřejněnými po 12. červnu. To, vztažené k situaci na bojišti, by nám mělo poskytnout lepší obrázek o vývoji vozového parku separatistů v průběhu konfliktu.

Videa jsme vyhledávali heslem xx.xx.2014 ополчению, resp. datum a ukrajinský výraz pro domobranu. Časový úsek je stanoven mezi 16. duben, kdy separatisté zajali první obrněnou techniku, a 16. červenec, neboť předpokládáme, že sledování jednoho měsíce od domnělého začátku dodávek by mělo být dostačující. Videa musela být z prvních pěti stránek výsledků.

16. duben - 11. červen

• 16. dubna Ukrajinská armáda (UA) při zahájení protiteroristické operace ztratila několik bojových vozidel, které ukrajinské posádky odevzdaly místním. Mělo jít o 5 vozidel BMD-1 nebo BMD-2 a jeden těžký minomet 2S9 Nona, ztracených v Kramatorsku poblíž Slavjansku. (1., 2., 3., 4., 5.). 14. května se objevily dvě videa (1., 2.) pravděpodobně jednoho separatistického BMD-2 u Slavjansku, 19. května pak video dvou BMD-2 ze stejné oblasti.

• 5. května Luhanskem projel konvoj 4 armádních nákladních vozů a řady civilních vozidel pod ruskými vlajkami, údajně patřící donským Kozákům. Den předtím začaly boje separatistů s UA.

• 9. května byl v Mariupolu zajat ukrajinský obrněný transportér BMP-2. Tento obrněný transportér se objevuje i na videu z 13. května.

• Ve stejný den se konvoj separatistů, údajně z praporu Vostok, složený z charakteristických modrých civilních nákladních vozů pokusil obklíčit pozice národní gardy v Doněcku. Ten samý konvoj byl zachycen i v následujících videích z 9. (1., 2.) a 10. května.

• 17. května byl v Luhansku natočen obrněný transportér BRDM-2.

• 22. května byly v Lysyčansku natočeny dva obrněné transportéry BRDM-2, následující den patrně další dva, spolu s několika vojenskými nákladními vozy.

• Z 25. května existuje několik videí z vojenské přehlídky praporu Vostok v Doněcku. Účastnilo se jí několik vojenských nákladních vozů a obrněný transportér BTR. BTR praporu Vostok pak byl zachycen znovu 28. května v čele konvoje civilních vozidel. Následující den byl Vostok zachycen v Doněcku s obrněným transportérem BTR v rozdílné kamufláži.

• 29. května bylo publikováno video zachycující separatistu stojícího před zajatým obrněným transportérem BTR-4 u Slavjansku.

• 5. června separatisté v Kosťantynivce zprovoznili tank IS-3 z vojenského památníku Druhé světové války a nasadili jej v boji.^iv

• Video z 8. června z neidentifikované lokace zachycuje evidentně separatistický konvoj tvořený jedním obrněným transportérem BRT, jedním podomácku upraveným vozem s protileteckým kanónem a třemi vojenskými nákladními vozy.

• 10. června bylo v Makiivce u Doněcku natočeno video projíždějícího konvoje 10 vojenských nákladních vozidel, z nichž v 8 případech šlo o platformy specializovaných stanovišť (jako např. velitelské nebo spojařské vozy, mobilní dílny,...).

Za období od 16. dubna do 11. června byly ve výzbroji separatistů zaznamenány obrněné transportéry BMD-1, BMD-2, BTR-60, 70 nebo 80, MT-LB a BTR-4, bojové vozidlo pěchoty BMP-2, protiletecké kanóny, těžký minomet 2S9 Nona a historický tank IS-3.

Podle dostupných informací tak nedisponovali těžkými protitankovými zbraněmi v podobě děl nebo tanků ani dělostřelectvem v podobě houfnic nebo raketometů Grad apod. Celkově se dá říci, že díky nízké míře nasazení obrněné techniky v bojích se až do půlky července lidské ztráty udržely na relativně nízkých číslech; podle ukrajinského ministerstva zdravotnictví do 11. června v důsledku války zemřelo 270 lidí.^v

12. červen - 15. červenec

• S datem nahrání 12. června jsme našli 6 videí: Nejspíše první, zachycující 1 tank T-64 projíždějící údajně městem Snižné, druhé, zachycující průjezd konvoje pod ruskou vlajkou o dvou vojenských nákladních vozech, třech tancích T-64 a bílém autobusu nejspíše skrz město Torez, pár kilometrů od Snižného skrz Doněckou oblast, třetí a čtvrté z toho samého města, páté, zachycující stejný konvoj jedoucí skrz město Makiivka na předměstí Doněcku a šesté přímo z Doněcku. Tyto ani žádné další tanky nenesly žádné označení příslušnosti k armádě ani jednotce.

• 17. června bylo zveřejněno video údajně z Luhansku, kde se separatisté chlubí zajatým ukrajinským tankem T-64. 25. června bylo zveřejněno další, zachycující velice podobný, ne-li stejný tank projíždějící údajně Luhanskem.

• 20. června byla nahrána tři videa zachycující jeden konvoj o 3-4 tancích T-64 a řadě dalších vojenských vozidel projíždějící Alčevskem (západně od Luhansku) a další neidentifikovanou lokalitou. Dopravní kamery pak stejný konvoj zachytily v Luhansku, odkud pak pochází třetí amatérské video konvoje.

• 21. června byl natočen, údajně ve městě Torez, další konvoj o nejméně dvou tancích T-64, třech obrněných transportérech BTR a několika vojenských nákladních automobilech.

• 4. července byla natočena dvě videa z pohraničního města Krasnodon, nacházejícího se jen 10 kilometrů od přechodu Doněck-Izvaryne. V prvním je vidět konvoj 3 tanků ve městě (přesnou lokaci se podařilo určit ze serveru ukraineatwar.blogspot.cz^vi), v druhém, kde již lokalita není tak jistá, nejspíše ten samý konvoj se zachycenými 5 tanky.

• 13. července byla natočena videa z Luhansku, na kterých je konvoj o mimo jiné 5 tancích T-64, 4 obrněných transportérech BMP-2, 3 obrněných transportérech MT-LB se zapřaženými houfnicemi, raketometu Grad a několika vojenských i civilních nákladních vozech (video 1, 2).

• 15. července byl v a v okolí Doněcku ve 3 videích (1., 2., 3.) zachycen konvoj o dvou až čtyřech tancích T-64, 3 samohybných houfnicích 2S1 Gvozdika, kamionu a obrněném transportéru BTR.

Pozoruhodná jsou místa výskytu některých zmíněných konvojů (viz přiložená mapa 2 níže). Například hned první zmíněný jel po trase Snižné-Doněck. Další konvoj byl zachycen ve městě Torez, třetí ve městě Krasnodon. Snižné a Torez jsou města ležící na hlavním tahu mezi Doněckem a hraničními přechody Dolžans'kyi-Zakordonnyj a Červenopartyzansk-Gukovo, Krasnodon pak leží přibližně 10 kilometrů od hraničního přechodu Izvaryne-Doněck, na hlavním tahu od tohoto přechodu do Luhansku.

Během měsíce tak separatisté rozšířili svůj vozový park o řadu tanků T-64, samohybné i tažné houfnice a raketomety Grad. Nejzajímavější je přitom právě ono dělostřelectvo. Je představitelné, že se separatisté na bojišti zmocní poškozených a opuštěných tanků nebo obrněných transportérů, ačkoliv by to v tomto množství byla možná představa dosti fantastická, už s ohledem na to, že ještě začátkem června se pokoušeli bránit území pod jejich kontrolou muzejním exponátem.

Otázkou ale je, jak dokážou separatisté získat techniku, která je umístěná několik kilometrů za liniemi, nemluvě o tom, že v době, kdy se tato výzbroj začala objevovat v jejich rukou, již separatisté pod tlakem UA ustupovali. Intenzifikaci bojů pak reflektují i mnohem větší ztráty na životech. Podle OSN bylo v důsledku konfliktu na Ukrajině do 17. srpna zabito nejméně 2518 lidí, včetně těch ze sestřeleného letu MH17.^vii

Přítomnost dělostřelectva a Gradů v řadách separatistů před 12. červnem jsme ověřovali i zvlášť, za použití jiných vyhledávacích kritérií. Existuje sice video údajných raketometů Grad v rukou separatistů u Slavjansku, nicméně jeho pravost je více než pochybná neboť terén na videu je kopcovitý, zatímco Slavjansk, a vlastně celý Donbas, leží na rovině.

Řada článků také obviňuje ukrajinskou stranu z použití Gradů, rovněž v okolí Slavjansku, a řada dalších to popírá, ať tak či onak, nenarazili jsme na nic, co by přítomnost Gradů v rukou separatistů před 12. červnem byť jen naznačovalo.

Při pátrání po dělostřelectvu jsme narazili na video zachycující již zmíněný těžký minomet 2S9 Nona pálící, podle hlasů na záznamu, na ukrajinské pozice. Nic ovšem nenasvědčuje tomu, že by separatisté měli větší počet těchto zbraní, a už vůbec ne těžké dělostřelectvo.

Sklady Ukrajinské armády

Při pátrání po původu těchto zbraní jsme se pokoušeli zjistit, jestli se jich separatisté nemohli zmocnit obsazením nějakého vojenského skladu či základny ve svých oblastech. Narazili jsme pouze na několik zpráv týkajících se vojenského tankového skladu UA v Artěmivsku na severu Doněcké lidové republiky.

Město se během jara dostalo pod kontrolu separatistů, ovšem základna samotná zůstala pod kontrolou ukrajinské posádky. Ačkoliv např. Ruská pravda 20. června ohlásila dobytí této základny a mluvila o stovkách získaných tanků a obrněných transportérů a desítkách kusů dělostřelectva, nicméně, mimo další, zpravodajský kanál TSN Pahok ještě 26. června informuje o neúspěšném tankovém útoku separatistů na ukrajinskou posádku této základny.

Verzi TSN potvrzuje i několik videí nahraných v té době (1, 2). Nenalezli jsme žádné informace o tom, že by artěmivská základna padla, a neobjevili jsme ani žádné důvěryhodné náznaky, že by UA v oblasti měla a už vůbec ne ztratila nějaké další objekty, kde by se tanky mohly nacházet.

Mapa oblasti s naznačenými místy pozorování ruské techniky; větší mapa / google.maps

Ruské tanky na Ukrajině - srpnový zvrat

+ Srpen, mohutná ofenzíva separatistů
+ Pátěř ukrajinských vojsk tvoří tank T-64
+ Ruský tank T-72B3

V následujících měsících UA dokázala zatlačit separatisty hluboko do jejich území. Luhansk se podařilo téměř obklíčit, mezi obě separatistické republiky byl zaražen klín, který je od sebe prakticky oddělil, a Doněcká lidová republika tím byla naprosto odříznuta.

Vše nasvědčovalo tomu, že válka brzy skončí. V půlce srpna 2014 ovšem došlo k naprosto nečekaném zvratu, kdy separatisté dokázali drtivou ofenzívou zahnat UA do defenzívy a způsobit jí těžké lidské, materiální i územní ztráty. V té době byly také zaznamenány první bojová nasazení různých variant tanků T-72 na straně separatistů (rozdíl mezi T-64 a T-72 níže), na což upozorňovala například britská ambasáda v Kyjevě.

Ačkoliv, jak již bylo naznačeno, UA tyto tanky v té době neměla s největší pravděpodobností ve výzbroji (první zprávy o jejich zařazení do aktivní služby z rezerv jsou z prosince 2014^xxiv), tento fakt ještě jako důkaz o přítomnosti techniky Ruské armády na Ukrajině neobstojí, neboť je z mnoha důvodů zpochybnitelný.

Z toho důvodu bylo nutné provést analýzu relevantních kusů obrněné techniky zaznamenaných na Donbasu od poloviny srpna 2014, abychom zjistili, zda některé z nich skutečně usvědčují Rusko z invaze.

Úvod do problematiky - vybavení armád a technické specifikace

Máme-li se seriózně bavit o obrněné technice zapojené do války na Donbasu, musíme nejprve poodkrýt výzbroj Ukrajinské a Ruské armády.

Páteř tankových vojsk UA tvoří zejména modifikace tanků T-64 (viz nákres níže). Vlastní i tanky typu T-72 (viz nákres níže) a jejich modifikace, ty ale byly před válkou zakonzervované v armádních skladech a rozprodávané, většinou v různých modifikacích, do zahraničí.

Zprávy o použití tanků T-72 ve výzbroji UA se, pokud nepočítáme pár zajatých kusů, jako např. tento T-72B3 z konce srpna, začaly objevovat až v prosinci 2014, kdy UA získala několik zrenovovaných T-72A a T-72UA1.^xxv Ukrajinský zbrojní průmysl, konkrétně charkovská firma Morozov KMDB, dále ve svém portfoliu nabízí právě modernizaci tanků T-72 pro export do zahraničí.^xxvi Mezi nimi např. tank T-72AG.

Ruská armáda (RA) využívá ve své výzbroji několik typů tanků, zejména však z rodiny T-72. Tanky typu T-64 ze své výzbroje vyřadila, asi 2000 jich zůstává v armádních skladech. ^xxvii Ve výzbroji RA jsou mimo jiné tanky T-72B3 (viz fotografie a kapitola níže), T-72B obr. 1989 a T-72BA obr. 1990, které jsou vybavené pancířem Kontakt-5.

Pancíř Kontakt-5 bývá často zaměňován za jiné typy přídavného pancéřování, zejména u tanků UA, nicméně v jejich případě jde o vlastní ukrajinský pancíř "nůž" (нож), který používá jinou technologii.^xxviii

 

Nákresy základních verzí T-64 a T-72. Nejspolehlivějším způsobem rozlišení těchto dvou tanků je srovnání podvozků. / Public Domain

T-72B3

Na tento tank, jež byl na Ukrajině již několikrát zaznamenán, poukazují delší dobu experti na vojenskou techniku.^xxix Jde o jeden z nejmodernějších tanků Ruské armády.

Díky termálnímu zaměřovači Sosna-U je lehce rozpoznatelný od jiných tanků T-72, jak ruských, tak ukrajinských, které stále pro pomoc se zaměřováním při snížené viditelnosti používají infračervený reflektor Luna umístěný na věži vedle děla.

Ten T-72B3 již nepotřebuje. Jako již standardní pro nové ruské modifikace tanků z rodiny T-72 používá pancíř Kontakt-5.^xxx Do výzbroje Ruské armády se dostal až v roce 2013, přičemž je třeba zmínit, že poslední (oficiálně uznaný) ozbrojený střet vedla Ruská federace v roce 2008 s Gruzií.

T-72B3 také nebyl nikdy exportován do zahraničí a Ruská armáda zůstává jeho jediným uživatelem.^xxxi

Ruské tanky na Ukrajině - pozorování T-72

• 26. srpna 2014, v době, kdy Ukrajinská armáda začala být vytlačována ze svých pozic, se v ukrajinském Sverdlovsku (zhruba 10 kilometrů od hraničního přechodu Červenopartyzansk-Gukovo) objevil vojenský konvoj o 4 tancích T-72, 5 vozidlech MT-LB a 2 BMP-2. Jde o první video T-72 za celou dobu konfliktu. Konvoj jel pod vlajkou Donbaské lidové milice. Místo je možné ověřit i podle poznávací značky BB2974CH jednoho z vozidel za konvojem, která je registrovaná v Luhanské oblasti.^xxxii

• 28. srpna bylo na YouTube nahráno video velké kolony tanků T-72 (včetně nejméně jednoho T-72B3) a obrněných transportérů bez čísel nebo výsostných znaků, ale s bílými kruhy na trupech a s vojáky s bílými páskami na pažích, což jsou znaky, které se v průběhu invaze objevovaly u řady tanků a u mnoha vojáků a jsou považovány za způsob identifikace mezi separatistickými jednotkami.^xxxiiixxxiv

• 29. srpna byl u obce Novodvirske zničen pravděpodobně T-72B3.

• A dále u obce Červonosilske (Mezi Ilovajskem a Starobeševe) byl zničen další tank T-72B3 (zachycen i v reportáži ruské televizní stanice Russia Today).

• Koncem srpna byl u Ilovajsku na přechodnou dobu zajat jeden T-72B3 Ukrajinskou armádou. Tank je označený bílými kruhy.

• 3. září byl v Luhanské oblasti blízko hranic s Ruskem natočen velký konvoj sestávající minimálně ze dvou T-72B3, 12 obrněných transportérů a 9 nákladních vozů, z nichž sedm za sebou táhlo děla. Na videu je možné si všimnout vojáků s bílými páskami na pažích a u druhého tanku nápisu H2200, který se v Rusku^xxxv i na Ukrajině^xxxvi používá pro označení nadměrného nákladu, např. v železniční dopravě. Video je natočené na autokameru s příjmem GPS lokace, proto bylo možné určit přesné místo průjezdu konvoje. Některá z vozidel na sobě mají žluté znaky a čísla, ale nepodařilo se nám z relevantních zdrojů zjistit, o jakou jednotku se jedná.

• 15. září bylo zveřejněno video údajně zajatého ukrajinského tanku. Tank je pomalovaný bílými identifikačními pruhy, které používá Ukrajinská armáda, nicméně, i bez detailních záběrů, které na videu jsou, lze poznat, že se jedná o T-72B3. Na boku tanku je dobře patrný nápis H2200. Uvnitř tanku se podařilo natočit elektronický systém firmy Thales optronic, která se s firmami Peleng a VOMZ podílí na výrobě zaměřovačů, kromě tanku T-72B3 i pro tanky T-90.^xxxvii

• 16. prosince byl neznámo kde zničen T-72B3.

• Video z 20. prosince a zachycuje velkou kolonu tanků T-72 ve městě Starobeševe.^xxxviii Přítomnost tanků na Donbase je možné ověřit i podle viditelné poznávací značky AH5832CP jednoho z vozidel. Podle ukrajinského registru vozidel^xxxix je tato poznávací značka z Doněckého regionu, kde se nalézá i město Starobeševe.

• Zatím poslední video bylo natočené štábem novináře Grahama Phillipse, který dlouhodobě působí na území separatistů, 15. února 2015 poblíž Debalceva. Zachycuje kolonu tří tanků T-72B3.

T-72B3 v detailu; větší foto / Archív autora

Z těchto dnů existuje i řada dalších pozorování tanků T-72 na Ukrajině, nicméně buďto nejsou natolik průkazná nebo je zpochybnitelná jejich autentičnost, výše uvedený výčet je tedy výběrem toho podle nás nejhodnotnějšího.

V těchto srpnových a zářijových dnech každopádně separatisté získali velké množství vojenské techniky, se kterou prokazatelně na Ukrajinu vtrhli z území Ruské federace, přičemž alespoň nejpokročilejší zbraně, kterou T-72B3 bezesporu je, s největší pravděpodobností byly ovládány ruskými posádkami za účelem jejich vyzkoušení ve skutečných bojových podmínkách.

Je proto možné se v tomto období bavit o ruské invazi na Ukrajinu, tedy o nasazení regulérních jednotek Ruské armády. Podle ukrajinského generálního štábu však tento stav v tuto chvíli již netrvá, a ačkoliv samotní ruští vojáci s ruskou technikou na Donbasu dále slouží, jejich jednotky již nejsou vedeny jako součást bojové sestavy Ruské armády.^xl