Vize útočné pušky: Nové trendy v ručních zbraních, část 5.
-
24. 11. 2014
-
72 komentářů
-
Z.A. Presovsky
V dnešním článku si představíme návrh nové munice a útočné pušky podle návrhu Z.A. Prisovského pracovně nazvanou jako Zbraň pro variabilní munici MPWS (Multiple Projectile Weapon System). Cílem navrhované konstrukce je výrazné zvýšení pravděpodobnosti zásahu, zvýšení palebné síly a univerzálnosti náboje.
Předmluva
V předchozích čtyřech dílech našeho seriálu jsme věnovali pozornost vývoji ručních zbraní jednotlivce za posledních 60. let. Téměř vždy, i když s dvěma výjimkami v případě ruských konstrukcí, se zvýšení úrovně efektivnosti palby ručních zbraní řešilo novou municí.
Lze říct, že současná technika ručních zbraní nabyla úrovně, kdy se již dále nedá nic výrazně vylepšit. Možná však existuje řešení...
Navrhovaná konstrukce zbraně MPWS není „revoluční", ale je to spíše symbióza známých technik a technologií s přispěním originálního myšlení. Je však nutné stále mít na mysli, že stále pohybujeme v oblasti klasické balistiky, tj. vrhání předmětu směrem k nepříteli, tak jak to děláme již od starověku. Pěkně tomu odpovídá francouzský výraz pro „střílet" - tir, znamená doslova „vrhat".
Návrh alternativního náboje
Vývoj puškové munice v souvislosti s ručními zbraněmi v druhé polovině 19. století prošel obrovským procesem změn. První velkou novinkou bylo šroubové drážkování hlavně a po něm bezdýmný střelný prach (Alfred Nobel, 1887). Následně si chemici a odborníci na balistiku uvědomili dosud neznámé možnosti a začali výrazně zmenšovat a optimalizovat ráži odpovídající munice.
Během několika desetiletí bylo dosaženo plného potenciálu nového vynálezu. Vývoj to byl logický, ale také možné říct překotný a možná i unáhlený. Uvidíme proč.
Ve snaze ochránit vlastního vojáka před účinky zbraní protivníka docházelo ke zvyšování dostřelu zbraní. Zatímco při střelbě mušket nabíjených černým prachem byl účinný dostřel kolem 200 m, najednou byl voják schopen střílet na vzdálenost do 1 km i více. Avšak střelec nebyl tento potenciál schopen využit, mimo jiné protože nebyl schopen udržet obraz cíle v zaměřovači na tak dlouhou vzdálenost.
V této překotné snaze se nějak mimochodem zapomnělo, že nepřítel bude dělat přesně to samé a výhoda se tak rychle vyruší. Nakonec, jak se ukázalo během první světové války, žezlo na bojišti převzalo dělostřelectvo a ruční palné zbraně byly, přes jejich potenciál, užívány na ty samé vzdálenosti, jako jejich předchůdci muškety.
Tato skutečnost vedla v průběhu druhé světové války k závěru, že běžný puškový náboj té doby byl předimenzovaný a že pro něj krom „ostrostřelby" není příliš praktického využití. Velmi výkonný náboj navíc omezoval množství nesené munice a zvyšoval rozměry zbraně (snižovala se tak schopnost vést boj na krátkou vzdálenost).
Nastala tak druhá revoluce na jejímž konci se narodila již legendární útočná německá puška Sturmgewehr 44 ráže 7,92×33 mm. V následném období až do dneška se navíc snižovala ráže střely až do bodu, kdy je účinnost munice vystavena pochybnostem a často kritice.
Puškový náboj navíc musí plnit různé funkce. Zástupné řešené je několik kalibrů, čímž se ale zatěžuje logistika. Situace se zdá být neřešitelnou.
Výše napsané se stalo motivací k autorovým úvahám, na jejíchž konci je současný návrh pušky MPWS a munice. Obrazně řečeno, autor se rozhodl udělat půl kroku zpět a začít znovu tam, kde přišla první nábojová revoluce a využít toho, co bylo tehdy s kombinací s moderní výrobní technologií.
Výsledek je systém munice-zbraň MPSW nabízející:
a) Zvýšení pravděpodobnosti zásahu cíle na praktické vzdálenosti;
b) Zvýšení palebné síly a ranivosti střel;
c) Zvýšení univerzálnosti náboje.
Navrhovaná munice ráže 10,5×49 mm. / Z.A. Prisovsky
Zvýšení pravděpodobnosti zásahu cíle na praktické vzdálenosti
Je zcela rozumné očekávat zvýšení pravděpodobnosti zásahu pomocí většího množství střel. Běžnou praxí je vypálit sérií nábojů (2 až 3) s nezbytným negativním výsledkem sdruženého rázu na tělo střelce.
V tomto případě je řešení odlišné – autor se domnívá, že lze do jednoho navrhovaného náboje 10,5×49 mm nabít dvě až tři střely, které sice nebudou balisticky ideální na dlouhé vzdálenosti, ale budou postačující na požadovanou vzdálenost. Účinný dostřel navrhovaných nábojů 10,5×49 mm - s třemi střelami 200 m, s dvěma střelami 300 m a střela sabot na 500 m.
Podobná konstrukce se již ve formě nábojů „duplex" a „triplex" objevila, avšak bez povzbuzujících výsledků. Je třeba si uvědomit, že při výletu z ústí hlavně u střel běžného typu není dostatek zadržující síly, která by je dokázala rozdělit a to vede k tomu, že střely drží u sebe s velmi malým nebo žádným rozptylem. Autor proto navrhuje speciální tvar dna střely, který toto žádoucí oddělení umožní přímo po výstupu z hlavně.
Zvýšení palebné síly a ranivosti střel
Když mluvíme o palebné síle, je dobré připomenout, co to znamená. Je to, co vystřelíme ve všeobecném směru k nepříteli nebo to, co skutečně zasáhne zamýšlený cíl? Autor se domnívá, že to druhé.
Vystřelím-li dva až tři mířené navrhované projektily směrem k cíli je možná a dokonce pravděpodobné, že alespoň jeden bude „do černého", ale možná i více než jeden. V případě skupinového nebo pohybujícího se cíle bude takový náboj fungovat jako krátká dávka.
Zvýšení univerzálnosti náboje
Od současných nábojů se požaduje řada věcí – mimo jiné průbojnost na delší vzdálenost, ale někdy také omezenou průbojnost tam, kde se očekává přítomnost nezúčastněných osob. Je zřejmě, že podobný náboj neexistuje a řešení pomocí různých délek hlavně není samozřejmě příliš šťastné.
Autor proto navrhl jednotnou nábojovou komoru ve zbrani pro různé náboje. Následná otázka je, jak optimalizovat vývrt hlavně, aby byl různé střely přijatelně stabilizovány. Podle autora se stačí podívat na současnou techniku a poučit se z ní.
Je nutno zmínit, že navržené náboje budou generovat značně větší impulz (viz tabulka dole) než kontrolní náboj 5,56×45 NATO. V tomto případě musíme zohlednit konstrukci zbraně tak, aby se s tímto problémem patřičně vypořádala a v kompletu náboj-zbraň odevzdala práci, jak se očekává. Pokrok vždy něco stojí a měření výsledku proti záměru je věcí rozumného a přijatelného kompromisu.
Všimněte si masivního 12 ranného zásobníku na speciální navrhovanou munici 10,5×49 mm. / Z.A. Prisovsky
Návrh zbraně pro novou munici
Navrhovaná konstrukce zbraně je v této době čistě hypotetická. Konstrukce je však reálná a může být dovedena do stavu funkčního prototypu. Dále je třeba říct, že se nejedná o konstrukci schopnou kompletně odstranit zpětný ráz – takový záměr tu není. Účelem je potlačit zpětný ráz do té míry, aby byl porovnatelný nebo nižší než kontrolní zbraň ráže 5,56 mm.
Konstrukce bull-pup je výhodná z hlediska působení sil a jejich zvládnutí (působiště síly je blíže v rameni střelce a promítnutá odchylka je menší). Konvenční stavba je také možná. Navrhovaný obrázek však může sloužit k porovnání se zbraněmi světových výrobců.
Z hlediska konstrukce je zde však zcela nová konstrukce. Namísto klasického ovládaní funkce závěru odběrem plynu, využívá k pohonu mechanismu zpětného rázu podélně pohyblivé hlavně. Primární hmota (sestava hlavně) a její hybnost se kontrolovaně a postupně převádí na sekundární (závěr), která provádí funkci tak, jako u každé jiné zbraně – odemkne závěr, vytáhne nábojnici, zasune nový náboj a opět uzamkne závěr.
Pro účel bezpečnosti je závěr při výstřelu a po dobu nezbytně dlouhou plně uzamčen. Není to tedy nic toho druhu, jako je polo-uzamčený (válečky), zbrzděný (páka), protiakce výtoku plynu nebo či jiný vzdáleně podobný typ.
Zásobník je umístěn přímo v pouzdře závěru. Tím se vylučuje vliv měnící se hmoty na funkci zbraně. Nízko profilovaný zásobník a kompaktní rozměry zlepšují ovládání v těsném prostoru a také snižují možnost zachycení o výstroj, oblečení a jiné překážky.
Těžiště je nad rukojetí, což by mělo pomoci při přenášení záměrné. Ovládání je důsledně oboustranné, včetně natahovací páky, která zůstává při střelbě v přední poloze. Vyhození nábojnice vlevo nebo vpravo, ale předem je nutné změnit polohu závorníku.
Režim palby je v souladu s posláním přednostně jednotlivými ranami, ale dávky jsou v případě nutnosti možné. Při každé stisku totiž „vrháme" dva nebo tři projektily.
Jde o nezvyklou záležitost, která bude vyžadovat nové rutiny a návyky při obsluze. Požadavky na čištění budou v porovnání k jiným typům sníženy, protože obvyklý plynem poháněný píst zde není přítomen.
Střetní kovou část je možné od pouzdra závěru snadno oddělit. Po výrobní stránce – použité materiály a metody jsou zcela běžné a v souladu se současným stavem techniky a technologií.
Základní technické parametry MPWS:
Hmotnost prázdné zbraně: 3,8 kg;
Délka zbraně/hlavně: 750/470 mm;
Zásobník (vyobrazen): 12 nábojů;
Režim palby: jednotlivě či plně automaticky.
Základní technické parametry navrhovaných nábojů 10,5×49 mm:
|
Typ náboje |
Hmotnost střely |
Hmotnost nálože |
Poměr hmotností |
Úsťová rychlost |
Impulz |
|
[g] |
[g] |
[1] |
[m/s] |
[Ns] |
|
|
10,5×49 mm-3 střely |
3× 5.8 |
2,0 |
8,7 |
350 |
7,5 |
|
10,5×49 mm-2 střely |
2× 7,5 |
2,5 |
6,0 |
500 |
9,8 |
|
10,5×49 mm sabot |
7,5+0,8 |
2,0 |
4,2 |
780 |
9,2 |
|
7,62×51 mm |
9,3 |
2,9 |
3,2 |
835 |
12,00 |
|
5,56×45 mm |
4,0 |
1,5 |
2,5 |
945 |
6,5 |
|
7,62×39 mm |
8,0 |
2,0 |
4 |
740 |
8,5 |
Poznámky:
+ Formule pro impulz I = (hmotnost projektilu + 1,75 hmotnost nálože) × úsťová rychlost;
+ Úsťová rychlost navržených nábojů je založená na max. tlaku v komoře rovna 3,000 baru;
+ Hmotnost navržených střel jsou založený na současném 3D modelu;
+ Hmota projektilu 10,5×49 mm sabot zahrnuje sabot (zátku);
+ Údaje o existujících nábojích jsou založeny na současné výrobě S&B.
Související články
SPIW: Nové trendy v ručních palných zbraní, část 1
Zdá se, že konstrukce osobních palných zbraní zůstává již desítky let nezměněná. V průběhu 20. ...
-
27.10.2014
-
25 komentářů
-
Z.A. Presovsky
ACR: Nové trendy v ručních palných zbraní, část 2
V předchozím díle jsme si představili projekt revoluční útočné pušky SPIW. Díky technickým a právním ...
-
03.11.2014
-
22 komentářů
-
Z.A. Presovsky
LSAT: Nové trendy v ručních palných zbraní, část 3
Prioritou programu Pokročilé bojové pušky ACR (Advanced Combat Rifle) se stalo zvýšení ...
-
10.11.2014
-
3 komentářů
-
Z.A. Presovsky
Ruská cesta: Nové trendy v ručních palných zbraní, část 4.
Ruský přístup ke konstrukcí zbraní měl a má svá specifika. Ruská výzbroj, ač možná nemá špičkové ...
-
17.11.2014
-
3 komentářů
-
Z.A. Presovsky
Uvedl jsem zde par referenci, tak snad neuskodi kdyz pridam jeste tuto. Cinim tak proto, aby ctenari videli co me ovlivnilo v mem mysleni a jake jsou sirsi souvislosti. To prenese ...Zobrazit celý příspěvek
Uvedl jsem zde par referenci, tak snad neuskodi kdyz pridam jeste tuto. Cinim tak proto, aby ctenari videli co me ovlivnilo v mem mysleni a jake jsou sirsi souvislosti. To prenese troche pozornost k celku munice-zbran. Zatim zde byla rec vicemene o munici a o optickych miridlech.
Krome navrzeni nove (a ponekud odvazne, pro nekoho mozna 'drze' :-))) munice jsem byl puvodne motivovan snizenim zpetneho razu do tela zbrane a tim strelce jako prvni predpoklad zlepseni PZ. Znamy konstrukter, pan Jim Sullivan, ktery se podilel (vlastne je to vicemene jeho prace; G. Stoner byl puvodcem AR10) na AR15, AR18 a pozdeji tez lehkeho kulometu Ultimax100 prevedl sve poznatky do dalsiho vyvoje.
https://www.full30.com/video/9...
Snizeni kadence je jedna vec, ale to jen jen casti zlepseni ovladani zbrane. Ta druha je snizeni intensity narazu zaveru do tela zbrane zpusobem kteremu J.S. rika "constant recoil". Toto je vhodne porovnat s tim co udelali Rusove s AEK971, protoze se jedna o ten samy cil jinym zpusobem. Dokazuje to, ze i s klasickou munici jsou jeste cesty k zlepseni PZ.
A o tom je cela tato serie.Skrýt celý příspěvekTak ted jsem zpet k mysi a doufam ze to pujde lepsi.... pro Deadog: diky za odkazy a slovo uznani! Ta munice je zjevne proti jakeko-li etice, je-li ovsem etika casti zabijeni ...Zobrazit celý příspěvek
Tak ted jsem zpet k mysi a doufam ze to pujde lepsi....
pro Deadog: diky za odkazy a slovo uznani!
Ta munice je zjevne proti jakeko-li etice, je-li ovsem etika casti zabijeni oponentu. Ja to vidim takto: s cim chci ja byt zasazen? Odpoved je vicemene jasna: nicim. Ale kdyz k tomu prijde alespon s necim co projde hladce a nebo se da operativne vyjmout. Slozit chlapa nejakym 'prijatelnym' zpusobem, treba jen ochrnutim po cas boje, mi staci. Krome techto lahudek existuje jeste LeMas a to se mi ani nechce diskutovat.
Jeste mala poznamka k optice: jiste, to je nutny pokrok a ten asi zatim nejvic prispel k dosavadnimu zlepseni PZ. Ale, velke ale - boj neni mazleni se zbrani; neni to nic jineho nez nastroj a ten musi byt robustni. Otazka je co se stane s optikou v cene 5ti nasobku zbrane, kdyz vam spane do blata. Anebo, jeste lepe, kdyz s tim nekoho majznete po kebuli? Proto stale jeste prevlada nazor, ze obvykla mechanicka miridla a jejich znalost je pro operatora vitalni.Skrýt celý příspěvekPanove, dal jsem si malou pauzu a ted jsem zpet a cetl jsem vase pripominky. Vidim, ze je zde hodne znalosti a to me tesi. Samozrejme, kritika je vitana a prjata v dobrem duchu. ...Zobrazit celý příspěvek
Panove, dal jsem si malou pauzu a ted jsem zpet a cetl jsem vase pripominky. Vidim, ze je zde hodne znalosti a to me tesi. Samozrejme, kritika je vitana a prjata v dobrem duchu. Nevim zda jsem se dostatecne vysvetlil v predchozim, ale muj zaber byl opravdu trochu siroky - mel jsem v umyslu do toho zakomponovat i zbran typu CAWS tedy v podstate bojovou brokovnici. Sam jsem s tim mel kdysi co do cineni.
Jen pro male porovnani: z te zbrane co navrhla HK sla kazda z tech 7mi kouli o prumeru 8.5mm na 400 m/s coz produkuje 272 J. Ucinnost byla udajne do 150m. Proc se to nezavedlo nevim. Chtel jsem na te myslence neco pridat/ vylepsit a to byl zacatek. Pak samozrejme jsem nechtel vynechat podkaliberni strelu aby to za neco stalo.
Trochu jsem si tez hral s modely naboju a daji se jeste udelat tezsi, o 1 az 1.5 g.
V takovem pripade by "trojak" mohl byt az 6.6 g a kdybychom mu dali postrk na 400 m/s tak by produkoval 528 J, skoro tolik jako 9 mm Para. Uel, je to vse hra cisel a momentalne je jen cucam z prstu. Kdyby se toho ujal promovany balistik, kdo vi co by z toho poslo. Vcera jsem mimochodem na toto tema cetl neco od P.Kokalise ve starem cisle Fighting firearms ktere mam schovane, Mel to docela dobre napsane. Jo tohle tema asi nikdy neskonci.
Tak jeste jednou - diky jo.Skrýt celý příspěvekPanove, dal jsem si malou pauzu a ted jsem zpet a cetl jsem vase pripominky. Vidim, ze je zde hodne znalosti a to me tesi. Samozrejme, kritika je vitana a prjata v dobrem duchu. ...Zobrazit celý příspěvek
Panove, dal jsem si malou pauzu a ted jsem zpet a cetl jsem vase pripominky. Vidim, ze je zde hodne znalosti a to me tesi. Samozrejme, kritika je vitana a prjata v dobrem duchu. Nevim zda jsem se dostatecne vysvetlil v predchozim, ale muj zaber byl opravdu trochu siroky - mel jsem v umyslu do toho zakomponovat i zbran typu CAWS tedy v podstate bojovou brokovnici. Sam jsem s tim mel kdysi co do cineni.
Jen pro male porovnani: z te zbrane co navrhla HK sla kazda z tech 7mi kouli o prumeru 8.5mm na 400 m/s coz produkuje 272 J. Ucinnost byla udajne do 150m. Proc se to nezavedlo nevim. Chtel jsem na te myslence neco pridat/ vylepsit a to byl zacatek. Pak samozrejme jsem nechtel vynechat podkaliberni strelu aby to za neco stalo.
Trochu jsem si tez hral s modely naboju a daji se jeste udelat tezsi, o 1 az 1.5 g.
V takovem pripade by "trojak" mohl byt az 6.6 g a kdybychom mu dali postrk na 400 m/s tak by produkoval 528 J, skoro tolik jako 9 mm Para. Uel, je to vse hra cisel a momentalne je jen cucam z prstu. Kdyby se toho ujal promovany balistik, kdo vi co by z toho poslo. Vcera jsem mimochodem na toto tema cetl neco od P.Kokalise ve starem cisle Fighting firearms ktere mam schovane, Mel to docela dobre napsane. Jo tohle tema asi nikdy neskonci.
Tak jeste jednou - diky jo.Skrýt celý příspěvekPanove, dal jsem si malou pauzu a ted jsem zpet a cetl jsem vase pripominky. Vidim, ze je zde hodne znalosti a to me tesi. Samozrejme, kritika je vitana a prjata v dobrem duchu. ...Zobrazit celý příspěvek
Panove, dal jsem si malou pauzu a ted jsem zpet a cetl jsem vase pripominky. Vidim, ze je zde hodne znalosti a to me tesi. Samozrejme, kritika je vitana a prjata v dobrem duchu. Nevim zda jsem se dostatecne vysvetlil v predchozim, ale muj zaber byl opravdu trochu siroky - mel jsem v umyslu do toho zakomponovat i zbran typu CAWS tedy v podstate bojovou brokovnici. Sam jsem s tim mel kdysi co do cineni.
Jen pro male porovnani: z te zbrane co navrhla HK sla kazda z tech 7mi kouli o prumeru 8.5mm na 400 m/s coz produkuje 272 J. Ucinnost byla udajne do 150m. Proc se to nezavedlo nevim. Chtel jsem na te myslence neco pridat/ vylepsit a to byl zacatek. Pak samozrejme jsem nechtel vynechat podkaliberni strelu aby to za neco stalo.
Trochu jsem si tez hral s modely naboju a daji se jeste udelat tezsi, o 1 az 1.5 g.
V takovem pripade by "trojak" mohl byt az 6.6 g a kdybychom mu dali postrk na 400 m/s tak by produkoval 528 J, skoro tolik jako 9 mm Para. Uel, je to vse hra cisel a momentalne je jen cucam z prstu. Kdyby se toho ujal promovany balistik, kdo vi co by z toho poslo. Vcera jsem mimochodem na toto tema cetl neco od P.Kokalise ve starem cisle Fighting firearms ktere mam schovane, Mel to docela dobre napsane. Jo tohle tema asi nikdy neskonci.
Tak jeste jednou - diky jo.Skrýt celý příspěvekjeste sem hodim odkaz na jednu americkou firmu, delaji dost zajimave strely, pri vsi ucte a respektu k z.a.povi si myslim, ze cesta vede spise ...Zobrazit celý příspěvek
jeste sem hodim odkaz na jednu americkou firmu, delaji dost zajimave strely, pri vsi ucte a respektu k z.a.povi si myslim, ze cesta vede spise tudy:
http://www.lehighdefense.com/...
zvlaste pak XP(extreme penetrator), krizova strela
tu nejake video XP:
http://www.youtube.com/watch?v... Skrýt celý příspěvekTECHNIC: Souhlasím s větším důrazem na cvičení střelby a s optikou. Co se týče munice 7.62x39, tak jen to ne! Mattauch tady jasně popsal požadavky, které by na novou munici jako ...Zobrazit celý příspěvek
TECHNIC: Souhlasím s větším důrazem na cvičení střelby a s optikou. Co se týče munice 7.62x39, tak jen to ne! Mattauch tady jasně popsal požadavky, které by na novou munici jako vojak měl - přesnost, rychlost a průbojnost. M43 nespňuje ani jednu z toho. Navíc rozdíl ve váze je o tom, jestli ponesete 200 nebo 300 nábojů - to by musel být setsakra dobrý náboj, aby se to vyplatilo. A to prostě M43 s veškerým respektem k ní už dneska není (byla v době vzniku a ještě dlouho po ní).Skrýt celý příspěvek
Deadog: Bodejď by na něj nešla přerážovat Kosa, když je to předělaný náboj právě do ní či do AK-47 :-) Problém je skutečně v tom, že ho neprosazuje velká firma. Navíc donedávna ...Zobrazit celý příspěvek
Deadog: Bodejď by na něj nešla přerážovat Kosa, když je to předělaný náboj právě do ní či do AK-47 :-) Problém je skutečně v tom, že ho neprosazuje velká firma. Navíc donedávna nepovolovala použití toho názvu nikomu jinému. Asi před rokem tuhle nesmyslnou politiku přehodnotila a nyní je to volně použitelné. Na důvěře to ale nepřidalo. Hlavním konkurentem je navíc 6.8 SPC, který byl vyvinut ve spolupráci s USSOCOM. A víme, jak to dopadlo, když se rozhodovalo o nové munici po 2. sv. válce... Trochu se bojím, aby podobný osud nepotkal i 0.338 Lapua Magnum soupeřící s 0.300 WM :-(Skrýt celý příspěvek
Už to tu zaznělo, ale je potřeba trénovat střelbu a na pušku nasadit optiku. Co se týče ráže tak bych to sjednotil na 7,62¨*39. Je to tak akorát, váha jednoho náboje s 8g kulkou ...Zobrazit celý příspěvek
Už to tu zaznělo, ale je potřeba trénovat střelbu a na pušku nasadit optiku. Co se týče ráže tak bych to sjednotil na 7,62¨*39. Je to tak akorát, váha jednoho náboje s 8g kulkou je 17gramů což není zas takový rozdíl proti 5,56*45 (12 gramů).Skrýt celý příspěvek
Grendel 6,5x39 je z tech novych naboju nejucinejsi ,dokonce o neco malo rychlejsi a s vetsi energii nez 6,8SPC, a perlicka, na Grendel se da prestavet i SA58 jelikoz dno nabojnice ...Zobrazit celý příspěvek
Grendel 6,5x39 je z tech novych naboju nejucinejsi ,dokonce o neco malo rychlejsi a s vetsi energii nez 6,8SPC, a perlicka, na Grendel se da prestavet i SA58 jelikoz dno nabojnice je shodne se 7,62x39.Vymenit hlaven a zasobnik a valit Grendely z kosy:)
Dokonce jsem nekde cetl ze o nej maji emminentni zajem Ruske sily. Problem Grendelu je, ze ho vymyslela nenjaka mala firma.Skrýt celý příspěvekSe špatnou, respektive "nespolehlivou", ranivostí munice 5.56x45 už to v současnosti není tak horké. M262 a především M855A1 jsou už poměrně hodně účinné. Především druhá zmiňovaná ...Zobrazit celý příspěvek
Se špatnou, respektive "nespolehlivou", ranivostí munice 5.56x45 už to v současnosti není tak horké. M262 a především M855A1 jsou už poměrně hodně účinné. Především druhá zmiňovaná má údajně větší účinek v živém cíli než standardní 7.62x51, při zachování či dokonce zlepšení průraznosti tvrdých materiálů oproti svému předchůdci.
Tím neříkám, že by Grendel nebyl lepší – umožňoval by sjednotit munici do pušek (včetně ostrostřeleckých a lehkých odstřelovacích) a do lehkých a univerzálních kulometů. Jeho zavedení by ale bylo natolik finančně náročné, že do toho dneska pravděpodobně nikdo nepůjde. To už bych spíš věřil přechodu na teleskopickou či beznábojnicovou munici, protože to by přineslo zásadnější změny k lepšímu, čili by se taková investice více "vyplatila".
Mmchd, Grendel je taky "podrážovaná" M43 :-)Skrýt celý příspěvek1) Co se týče logistiky - i v 7,62x39mm je velký výběr nábojů (standardní, se stopovkou, průbojné a další, přesně nevím). Takže logistika musí případně zvládat i toto (kupříkladu ...Zobrazit celý příspěvek
1) Co se týče logistiky - i v 7,62x39mm je velký výběr nábojů (standardní, se stopovkou, průbojné a další, přesně nevím). Takže logistika musí případně zvládat i toto (kupříkladu dodávat univerzální "mix").
2) Bull-pup mi nepřijde jako úplně šťastná koncepce, nikdy se plně neprosadila a velké množství vojáků má problém se zbraní, která jim bouchá přímo u ucha. Tady bych preferoval něco s ergonomií G36 nebo AR15 (ale je to jen moje preference).
3) Zvolený náboj - je to exotika, dle mého prakticky nerealizovatelná. Vojáci budou rádi, když se povede zavést něco v rážích kolem 7mm, které mají podle všeho optimální parametry jak z hlediska balistiky, tak účinku v cíli, čili odstraňují problémy 5,56 (nízká stabilita během letu a problematická ranivost), přičemž zachovávají jejich výhody (plochá balistikaa vysoká průbojnost). Osobně bych to viděl na něco jako 6,8x39 (čili stažená ruská klasika) nebo 6,5mm Grendel, větších úsťových rychlostí by šlo možná dosáhnout použitím výkonnějších náplní.
4) Zvýšení pravděpodobnosti zásahu - budeme muset chca nechca investovat do optiky - ideální by byl kombinace holografu a něčeho s menším přiblížením. A naučit vojáky střílet, protože občas se mi zdá, že tohle už se snad ani necvičí (hlavně když koukám na videa od Amíků).
5) Zvyšující se balistická ochrana - tohle bude problém a možná se dostaneme do situace, kdy vojáci začnou zase nosit 30-06 Springfield s jádrem... uvidíme, kolik titanu dokáží Rusové na vojáka navléct (už jejich současné vesty představují pro munici zásadní problém i na krátkou vzdálenost).Skrýt celý příspěvekV programu ACR se utkaly dvě koncepce jak dosáhnout větší pravděpodobnosti zásahu: rychlá podkaliberní střela s malým zpětným rázem a krátká dávka s malým rozptylem. Ani jeden ...Zobrazit celý příspěvek
V programu ACR se utkaly dvě koncepce jak dosáhnout větší pravděpodobnosti zásahu: rychlá podkaliberní střela s malým zpětným rázem a krátká dávka s malým rozptylem. Ani jeden přístup nedokázal být výrazně lepší než klasická M16 .... váš návrh toto kopíruje, ale navíc přináší zásadní snížení palebné síly.
Co se týče účinku proti cíli s ochrannými prostředky a bez nich, tak je to stejný problém jako u kanónové munice...buď rychlá podkaliberní střela proti obrněným cílům, která je neúčinná proti cílům měkkým nebo explozivní granát proti měkkým cílům, který zase nepřekoná pancíř. Univerzální řešení se zkrátka nenajde.
Jedinou účinnou cestou jak zvýšit pravděpodobnost zásahu je vývoj inteligentních zaměřovačů. Zkrátka vybavit každého vojáka malým systémem řízení palby.
Současná munice je dostatečně účinná a není ji potřeba nahrazovat. Představte si např . zbraň ala OICW, která by ale kombinovala semi-auto pušku v ráži 7,62x51 (střelba do 600m) a PDW full-auto např. 4,6x30 (do cca 100m). Taková zbraň by byla do 4kg, přesná a účinná na velkou vzdálenost a měla by současně obrovskou palebnou sílu na krátké vzdálenosti.Skrýt celý příspěvekpro Mattauch 22:44 Zcela s Vami ve Vasich vyvodech souhlasim; jsou logicke a konstruktivni. Vyvoj ochrany jednotlivce jde rychle dobredu u obou, Spojebych Statu a Ruska jsou ...Zobrazit celý příspěvek
pro Mattauch 22:44
Zcela s Vami ve Vasich vyvodech souhlasim; jsou logicke a konstruktivni.
Vyvoj ochrany jednotlivce jde rychle dobredu u obou, Spojebych Statu a Ruska jsou na vyborne urovni. Nemyslim, ze Cina je daleko za nimi. Tudiz, jak rikate, co ted s tim? Armadni ruske pistolove strelivo to zohlednuje a je nyni v souladu s tim prubojne.
Nechci byt unavny opakovanim toho sameho; jen zkratkovite: muj odhad (v konstrukci munice jsem nepracoval) pro rychlosti strel je nizky protoze jsem jej umyslne nasadil proti max. tlaku v komore pod 3000 bar. To je zase pro udrzeni vahy v prijatelne hranici. Za druhe, uvazuji nejen chraneny, ale I nechraneny cil a boj zvlizka (ten je dle statistic do 200m). To jen pro shrnuti.
Kratce o zasobniku a je mi lito, ze je to ta sama pisnicka. Je mozno mit vetsi, ale s tim souvisi znacne posunuti teziste dozadu; zatim je na predni strane rukojeti. Potom tez je tu uvaha o nutnosti zakriveneho zasobniku v pripade nad 20 naboju. Uvazuji o plastove nabojnici ac jsem puvodne zacal s hlinikovou; v kazdem pripade musi mit maly ukos. S konstrukci zasobniku jsem se behem me praxe tez zabyval, takze jsem si par veci osvojil.
Takze jak to vidim, mame tu volbu: neceho universalnejsiho o coz se pokousim nebo neco s pomerne uzkou specifikaci a vyrazne moderniho. V kazdem pripade to vypada na zmenu. Ted jde o to kdo bude prvni a presvedci ty ostatni. Slabiny existujici munice jsou zname a bude-li nova bude to vyzadovat novou zbran.Skrýt celý příspěvekPro z.a.p: Tak daleko (k šipkám) bych nezašel s ohledem na terminální balistiku. Obecně považuji za výchozí bod ke stanovení potřebné průbojnosti studium možností balistické ...Zobrazit celý příspěvek
Pro z.a.p:
Tak daleko (k šipkám) bych nezašel s ohledem na terminální balistiku.
Obecně považuji za výchozí bod ke stanovení potřebné průbojnosti studium možností balistické ochrany jednotlivce v perspektivě deseti let do budoucnosti. (myslím masové zavedení takové ochrany, ne výstřelky pro pár spešláků)
V zásadě asi zjistíme, že munice se srovnatelným plošným zatížením jako mají pistolové střely bude mít garantovaný účinek jen proti velmi malé ploše těla. Stejně tak bychom patrně zjistli, že prostor s masivní ochranou není rozumné překovávat (to bude hrudní a zádový plát, případně boční pláty na trupu) - prostě proto, že zbraň i munice by museli být neúměrně velké a těžké. Stejně tak by ale patrně byla velice těžká výstroj která by kryla více než právě vitální zónu - horní část trupu. zbytek je možno chránit až do odolnosti proto fmj 5,56 NATO. Potřebujeme tedy průbojnost odpovídající 5,56 NATO API a dostatečnou ranivost po průniku balistickou ochranou aby byl cíl s rozumnou pravděpodobností vyřazen z boje.
Celkově mi to vychází na ráži kolem 5 mm s délkou střely cca 4 násobky ráže. podstatné je další zvýšení úsťové rychlosti oproti 5,56 NATO.
jestli přistoupit k standardní konstrukci náboje nebo zvolit nějaký novátorský přístup je otázkou. Z hlediska balistiky je, domnívám se, optimální podkaliberní konstrukce stabilizovaná rotací.
Obecně bych si dovedl představit Vaši koncepci jako účinnou při upuštění od několikanásobných střel a zvětšení kapacity zásobníku. Přičemž bych považoval za účelné zmenšit ráži a zvýšit úsťovou rychlost.Skrýt celý příspěvekpro z.a.p Omlouvám se, že teď budu zlý, ale už to tu nemůžu dál číst a nereagovat. Ve Vašem druhém článku je velmi jasně napsáno, proč je tohle naprostý nesmysl. Tenhle článek ...Zobrazit celý příspěvek
pro z.a.p
Omlouvám se, že teď budu zlý, ale už to tu nemůžu dál číst a nereagovat. Ve Vašem druhém článku je velmi jasně napsáno, proč je tohle naprostý nesmysl. Tenhle článek jsem po těch předchozích opravdu nepochopil....za mě je tohle úlet.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...