Ukrajina otestovala rakety Vilha s doletem 300 km

Ukrajinská armáda má papírově velmi početné dělostřelectvo. Většina techniky je však značně zastaralá, neschopná boje, s chybějící municí nebo s chybějícím vycvičeným personálem.

Kromě (papírově) početného dělostřelectva se ve výzbroji ukrajinské armády nacházejí následující taktické raketové systémy - přes 200 ks raketometů GRAD, 70 ks BM-21 Uragan a 75 ks raketometů BM-30 Směrč.

Čísla vycházejí z ukrajinské a ruské verze Wikipedie. Skutečné počty ukrajinské raketové techniky, včetně té, která leží ve skladech v různém technickém stavu, je však nemožné zjistit. Nezjistitelný je rovněž počet bojeschopné raketové techniky nebo stav muncie do těchto raketometů.

Ukrajinská armáda se přesto snaží svou raketovou techniku, i přes špatný stav ekonomiky, modernizovat.

Podle ukrajinských médií před několika dny ukrajinská armáda otestovala novou taktickou balistickou raketu Vilha s doletem 300 km. Raketa je údajně vyrobená výhradně z ukrajinských součástek.

Vilha byla odpálená z původně běloruského nákladního vozidla MAZ-543. Stejné vozidlo slouží jako platforma pro zmiňovaný raketový systém BM-30 Směrč.

K prvnímu odpalu rakety Vilha však došlo již v dubnu letošního roku.

“Náš vojensko-průmyslový komplex, naši vědci a konstruktéři dostali za úkol zjistit, zda lze ukrajinské rakety vyrábět bez součástek z Ruska. Náš průmyslový komplex a naši vědci již úspěšně provádí zadaný úkol. Naše raketa úspěšně dokončila stanovené úkoly a přesně zasáhla určený cíl,” uvedl v dubnu šéf bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov.

BM-30 Směrč

Vývoj raketometu Směrč začal na začátku 80. let. Do výzbroje sovětské armády se první exempláře dostaly na přelomu let 1987 a 1988. Dnes ruská armáda disponuje stovkou BM-30, většinu modernizovaných na verzi BM-30 Smerč-M.

V původní verzi se BM-30 Směrč skládá z 12 odpalovacích trubic pro neřízené rakety 9M55 (ráže 300 mm) s motorem na tuhé palivo. Rakety mají na délku 7,6 m a váží 800 kg. Dostřel u původní verze BM-30 byl 70 km, u modernizované verze "M" 90 km.

Nová raketa Vilha využívá k navigaci americký satelitní systém GPS (pravděpodobně méně přesnou civilní verzi) a inerciální navigační systém. Ukrajinská strana však kromě doletu o raketě Vilha prakticky nepřinesla žádné další informace.

Podle ruských analytiků je Vilha pouze upravenou původní 9M55 s novým ukrajinským naváděcím systémem. Právě díky začlenění GPS je Vilha mnohem přesnější, než původní rakety, které se spoléhaly jen na vnitřní inerciální navigační systém.

Ruská média, jako je Svobodný tisk, také zpochybňují dolet rakety Vilha - především pokud je Vilha rozměrově a hmotnostně stejné kategorie, jako jsou původní 9M55.

Podle Svobodného tisku pozdější raketové motory ruských 9M55 využívaly výkonné kompozitní tuhé pohonné látky - takové moderní palivo ale údajně Ukrajina nemá k dispozici.

Vyvíjený raketový systém Koršun-2. Peníze na dokončení vývoje mohou poskytnout bohaté státy Perského zálivu. / Ukrajinský internet

Další ukrajinské raketové systémy

V každém případě Ukrajina pokračuje ve vývoji dalších výkonných taktických raket země-země. Ukrajina pracuje například na balistické raketě Sapsan s doletem 480 km a s bojovou hlavicí 1500 kg.

Vývoj rakety byl v roce 2013 zastaven, ale opět obnoven po začátcích bojů na východní Ukrajině. Termín dokončení vývoje je však vzhledem k nedostatku financí nejistý.

Další vyvíjenou zbraní je taktická raketa Koršun-2 s doletem 50 až 350 km. Zbraň je ve vývoji od roku 2014. Podle ukrajinských médií jde v podstatě o obdobu amerického systému BGM-109G Gryphon - ze země odpalovanou střelu s plochou dráhou letu.

Nový ukrajinský systém Grom-2 se zase podobá ruskému kompletu Iskander-M. V základním provedení Grom-2 na cíl vzdálený 300 km doručí bojovou hlavici o hmotnosti 480 kg.

Grom-2 je v nejpokročilejší fázi vývoje a zavedení do výzbroje se očekává na přelomu let 2016 až 2017. Avšak díky nedostatku financí opět hrozí odklad zavedení do výzbroje.

O Grom-2 se však zajímá Saúdské Arábie - ta dokáže dodat potřebné finance nutné k dokončení vývoje. Saudská Arábie již údajně do podniků zapojených do vývoje Grom-2 investovala 40 milionů dolarů.

Je však třeba připomenout - a platí to pro všechny vyvíjené rakety Sapsan, Koršun-2, Grom-2 a Vilha, že jednou strankou mince je dokončit vývoj, druhou pak zbraň vyrábět v dostatečném množství (včetně příslušné munice) a udělat z ní také efektivní bojový systém.

Zdroj: Reuters