Turecko nakupuje ruské systémy protivzdušné obrany S-400
-
14. 7. 2017
-
56 komentářů
-
Jan Grohmann
Podle zpravodajské agentury Bloomberg, která se odvolává na nejmenovaného (!) tureckého "úředníka", se Ankara předběžně dohodla s Moskvou na podmínkách dodání protiletadlového a protiraketového systému protivzdušné obrany (PVO) S-400 “Triumf”.
Podle Bloombergu se Turecko s Ruskem dohodlo na dodávkách dvou baterií S-400 a na výrobě dalších dvou baterií S-400 přímo v Turecku. Cena dohody dosahuje 2,5 miliardy dolarů a vyjednávání, do podepsání finální smlouvy, mají trvat ještě minimálně jeden rok.
Tiskový mluvčí ruské agentury pro vývoz zbraní Rosoboronexport na přímý dotaz uvedl, že nemůže okamžitě komentovat detaily dohody s Tureckem.
Dlužno dodat, že podobnou předběžnou dohodu dosáhlo Turecko s Čínou v roce 2013. Turecko chtělo nakoupit čínský systém PVO HQ-9, což je čínské "alter ego" ruského S-300. Pod tlakem USA a dalších zemí NATO však Ankara v listopadu 2015 od smlouvy s Čínou odstoupila.
Nicméně pokračující vyjednávání o nákupu S-400 ukazuje na sílící rozpory mezi USA a Evropou na jedné straně, a Tureckem na straně druhé. Ankara mimo jiné obviňuje Washington z podpory Kurdů v Sýrii, které Ankara považuje za teroristy. Evropská unie zase obviňuje vládu prezidenta Erdogana z budování autokratického a islámistického režimu v zemi.
Minulý měsíc se Německo rozhodlo stáhnout z alianční základny Incirlik v Turecku poté, co Turecko odmítlo povolit německým zákonodárcům, aby na základně navštívili vojáky. Měla to být odveta za to, že evropské země odmítají tureckým politikům na evropském území vést politickou kampaň směrem k turecké menšině.
Před několika dny dokonce několik švédských zákonodárců podalo stížnost proti tureckému prezidentovi Erdoganovi - viní jej z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Člen švédské Strany zelených Carl Schlyter řekl, že doufá, že v dalších evropských zemích by úřady mohly zvážit podobný krok. „Pokud mu bude zabráněno toulat se po Evropě a ovlivňovat evropské země, jak chce, bude to mít vliv na jeho politiku,“ řekl Schlyter.
Podle nejmenované tureckého úředníka, na kterého se odvolává agentura Bloomberg, je klíčovým aspektem jakékoli rusko-turecké dohody také přenos technologií a know-how. Turecko z dlouhodobého hlediska plánuje vyvinout vlastní prostředky PVO středního/dlouhého dosahu a právě výroba kompletů S-400 v Turecku má tomuto cíli posloužit.
Podle Konstantina Makienka, analytika z moskevského Centra pro analýzu strategií a technologií je však otázkou, o jakou úroveň přenosu technologií se bude jednat. “Existuje mnoho různých úrovní přenosu technologií. Aby Turecko mohlo okopírovat systém S-400, muselo by utratit miliardy, aby vytvořilo celé nové průmyslové odvětví,” uvedl Makienko.
Nicméně podle pákistánského vojenského webu Quwa Turecko paralelně s nákupem kompletů S-400 skutečně pracuje na vlastním systému PVO středního/dlouhého dosahu. Turecko se tak údajně snaží přenést část technologií S-400 do svého programu.
V každém případě ruský S-400 patří mezi nejlepší na světě - svými výkony se mu teoreticky rovná pouze izraelský David´s Sling (případně Arrow) nebo americké námořní raketové systémy PVO rodiny Standard Missile. Díky své mobilitě a schopnosti ničit velké radiolokační cíle (jako jsou bombardéry, AWACS, atd.) až na vzdálenost 400 km, ale zřejmě nemá ve světě konkurenci.
Jedno odpalovací vozidlo S-400 (podle typu ohrožení) používá mix levnějších raket země-vzduch s dosahem cca 40 - 250 km a drahých (na výrobu náročných) raket se zmiňovaným dosahem 400 km. Střely jsou pak přiřazovány k cílům podle priority a vzdálenosti.
Komplety S-400 do konce letošního roku získá 16 pluků PVO ruské armády. S-400 jsou rozmístěny mimo jiné na anektovaném Krymu , v Sýrii a také v Arktidě.
Zdroj: National Interest
Související články
Ruský S-400 pro Turecko: Roztržka Turecko-Západ pokračuje
Zatímco Turecko a evropské země prožívají hlubokou diplomatickou krizi, Turecko usiluje o užší ...
-
24.03.2017
-
25 komentářů
-
Jan Grohmann
Rusko buduje mobilní strategickou protivzdušnou obranu
Podle deníku Izvestija ruské ministerstvo obrany vytváří vysoce mobilní jednotky strategické ...
-
10.04.2017
-
84 komentářů
-
Jan Grohmann
Moderní turecká bojová vozidla. Projeví Armáda ČR zájem?
Největší turecká zbrojovka ASELAN představila na výstavě IDEF 2017 (International Defence Industry ...
-
15.05.2017
-
67 komentářů
-
Radomír Sedláček
Ohrožují čistky v turecké armádě její bojeschopnost?
Od červencového převratu, který se minulý rok odehrál v Turecku uběhl již téměř rok, ale čistky ...
-
17.05.2017
-
30 komentářů
-
Michael Myklín
Flanker Tak bolo by smutne keby ten AWACS nezaregistrovali na tých 400 km. A maximálna rýchlosť je síce fajn, ale motor ide iba chvíľu a toto je problém aj iných BWR striel. Na ...Zobrazit celý příspěvek
Flanker
Tak bolo by smutne keby ten AWACS nezaregistrovali na tých 400 km. A maximálna rýchlosť je síce fajn, ale motor ide iba chvíľu a toto je problém aj iných BWR striel. Na maxime dostrelu už idú iba zotrvačnosťou a každý manéver im uberá energiu zatiaľ čo lietadlo má stále motory.
Zatiaľ mi to vychádza že ten maximálny dostrel je niečo s čím síce protivník musí rátať, ale účinnosť zásahu tam bude nízka ako aj u iných BWR striel nasadených na maxime ak o nich protivník vie. A ekonomický aspekt je tam tiež. Obsluha si dobre rozmyslí kým "zapuska"Skrýt celý příspěvekStandaBlabol: uváděl si na 400 km 10410 metrů cíl, při reálných hodnotách výšky antény nad terénem se dostaneš na 8600 metrů při použití toho vztahu s koeficientem 4,12 (bez ...Zobrazit celý příspěvek
StandaBlabol: uváděl si na 400 km 10410 metrů cíl, při reálných hodnotách výšky antény nad terénem se dostaneš na 8600 metrů při použití toho vztahu s koeficientem 4,12 (bez dalšího pozitivního vlivu difrakce atmosfery, který to u nízkofrekvenčních radarů zlepšuje)
http://www.radartutorial.eu/07...
Jde o to, že u radarů jako je P 14, P 18 nebo jiných ve frekvenčním pásmu VHF dochází k šíření vln s mnohem větším koeficientem.
Šíření elektromagnetických vln obdobně jako pro světlo se platí pro vyšší frekvence, než je 100 MHz a se zvyšující se frekvencí se toto uplaňuje ve větší míře, P 14 používá frekvence v oblasti 120 - 180 MHz, což je oproti standardním radarům jinde na cca 3 GHz rozdíl.
Jinak se prostě šíří vlnová délka 3 metry a jinak 10 centimetrů a P 14 je v oblasti vlnové délky 2 metry (pořád úplně jinde než 10 cm u 3 GHz radarů).
Hodnoty detekcí po upgradu vypadají pěkně, při té hodnotě 340 km je pak 1 metr čtvereční na cca 270 km (2,5 metru to je klasický stíhač 4. generace s podvěsy munice a 0,5 - 1 metr pak čelní odrazná plocha čistého letadla)
tady najdeš ještě lepší hodnoty (dnes to modernizuje hodně firem):
http://www.litak-tak.eu/upload...
...jsou to jen vypočtené hodnoty, ale už ten cíl je na 400 km vidět.Skrýt celý příspěvekJeště k té P-14. Našel jsem odkaz na firmu, která nabízí modernizaci radaru P-14. A uvádějí, že pro cíl s RCS 2,5 m2 dokážou zvednout hodnoty detekce následovně: Výška cíle 100 ...Zobrazit celý příspěvek
Ještě k té P-14. Našel jsem odkaz na firmu, která nabízí modernizaci radaru P-14. A uvádějí, že pro cíl s RCS 2,5 m2 dokážou zvednout hodnoty detekce následovně:
Výška cíle 100 m: z 30 na 37 km.
Výška cíle 1.000 m: ze 110 na 130 km.
Výška cíle 3.000 m: ze 185 na 220 km.
Výška cíle 10.000 m: z 290 na 340 km.Skrýt celý příspěvekto flanker.jirka: Tak zrovna ten vzoreček, co jsi mi poslal říká, že minimální výška cíle na vzdálenost 450 km je 10.000 m. Takže podobná hodnota k tomu, co jsem sem hodil já ...Zobrazit celý příspěvek
to flanker.jirka:
Tak zrovna ten vzoreček, co jsi mi poslal říká, že minimální výška cíle na vzdálenost 450 km je 10.000 m. Takže podobná hodnota k tomu, co jsem sem hodil já (podle výpočtu zakřivení země).
A píše se tam hned v první větě, že "The Electromagnetic waves almost behave like light beams and well can be calculated in accordance with optical rules." Což potvrzuje, že ta "moje" metoda dává smysl.
U toho linku na Voroněž přímo píšou, že je určen pro sledování satelitů a balistických raket. A ten P-14 je z doby, kdy se předpokládali útoky bombardérů z velkých výšek.
Velký dosah se vždycky hodí, protože jej může snížit rušení a nízké RCS cíle. Ty maximální dosahy - speciálně pro starší radary jako P-14 - byly počítány pro strategické bombardéry, které "svítí" jako kráva. B-52 má RCS 100m2, Mig-21 jen 4m2.Skrýt celý příspěvekSlavoslav: klamání bude vždy problém, když je vidět co se v tomto směru událo za posledních 20 let, klamné imitační letouny USAF používalo už nad Vietnamem. Ale i vývoj na druhé ...Zobrazit celý příspěvek
Slavoslav: klamání bude vždy problém, když je vidět co se v tomto směru událo za posledních 20 let, klamné imitační letouny USAF používalo už nad Vietnamem. Ale i vývoj na druhé straně probíhá, všechny armády mají SIGINT, ELINT a kdoví ještě jakej -INT. Mimo to existují radary s vyšší rozlišovací schopností, jak pro mapování terénu s metodou SAR, tak pro sledování pohyblivých předmětů s metodou ISAR nebo metody NCTR.
Tady si počtěte:
http://www.ni.com/white-paper/...
něco o NCTR se píše v parametrech radaru APG 81, ale umět to mají i předchozí generace radarů (radar APG 81 pracuje ve stejném frekvenčním pásmu, jako střelecký radar S 300 a S 400, jen s tím rozílem, že má anténu o průměru cca 65 cm a radary pozemních systémů mají 2x4 metry)
http://www.airdominance.nl/ind...
Awacs bude určitě vědět, že k němu "něco letí" na druhou stranu vyzařování Awacsu dá vědět protistraně o jeho přítomnosti také.
Výrobce uvádí u raket 48N6E3 maximální rychlost 2000 m/s, to by bylo okolo 3:30 min pro vzálenost 400 km.Skrýt celý příspěvekStandaBlabol: Vaši zajímavost bych si dovolil trochu poopravit, kde jste došel k takovým hodnotám? To by popíralo smysluplnost vývoje a práce radarů dalekého dosahu, které se dnes ...Zobrazit celý příspěvek
StandaBlabol: Vaši zajímavost bych si dovolil trochu poopravit, kde jste došel k takovým hodnotám? To by popíralo smysluplnost vývoje a práce radarů dalekého dosahu, které se dnes po celém světě používají. ČSLA měla ve výzbroji i radary P 14 a O 14 s dosahem 600 respektive 1200 km a rozhodně tehdy neměli ambice koukat na družice, ale na letadla.
http://www.radartutorial.eu/19...
ve stejném frekvenčním pásmu pak pracuje tento drobek:
http://www.deagel.com/Sensor-S...
Zkuste si to přepočítat podle vztahu v dolní části stránky na tomto odkazu:
http://www.radartutorial.eu/18...
pro úplnost, pokud by se jednalo o UHFm VHF radary, tak tam se používá ještě vyšší koeficient.
Výhody Awacsů jsou bez debat, jen to nejde použít na efektivní obranu, nepřetržitý provoz by byl velkou finanční zátěží.Skrýt celý příspěvekflanker mne ani tak nejde o rozlisenie vlastny / cudzi to sa da osetrit v pohode. Skor mi ide o identifikaciu ciela ako druhu. V debate o davidovom praku ak si dobre spominam ...Zobrazit celý příspěvek
flanker
mne ani tak nejde o rozlisenie vlastny / cudzi to sa da osetrit v pohode. Skor mi ide o identifikaciu ciela ako druhu. V debate o davidovom praku ak si dobre spominam odznela informacia, ze jedna ta mrska s dostrelom 400 km stoji cez 4 miliony USD.
To uz je dost velka palka na to, aby si stym strielal na vsetko co sa ti ukaze na 400 km od teba ak nemas istotu, ze to je prave ten AWACS a nie len volavka s radarovym odrazacom napodobnujuca ten AWACS. Cim vacsia vzdialenost tym tazsie identifikovat presne ciel.
Druha vec je ucinnost. Sice tanker ci AWACS nebude zrovna agilny ciel, ale minimalne AWACS by mal vediet, ze k nemu nieco leti a mal by mat dost casu aby to otocil a pripadne este nejakym manevrovanim nutil strely menit smer a stracat energiu. Vid debata co tu bola o ucinnosti BWR striel pod inym clankom. Ak o nej protivnik vie tak je ucinnost na vacsie vzdialenosti velmi mala.
KOLT
prehlad sa hodi, ale na to ti staci prehladovy radar nie rovno raketa s tym dotrelom. Ako ta raketa urcite znamena hrozbu a bude menit spravanie protivnika ktory snou bude musiet ratat, ale ako casto da velenie povel k jej odpalu?
Marthy
satelitom ju nenajdu ak nevedia na ktoru oblast sa zamerat. Este co by mohli zaregistrovat je odpal tych vacsich rakiet pomocou systemu vcasneho varovania pred odpalom ICBM. Ten system by mal pokryvat celu zem a americania na zaklade tohoto systemu informovali aj Rusov, ze to civilne lietadlo vybuchlo vo vzduchu lebo system zachytil tepelnu stopu.Skrýt celý příspěvekKOLT - metalurgie se napodobuje hůř než algoritmy - to sice ano, ale skutečně si myslíte, že jim k tomu Rusové dají zdrojáky a algoritmy? To bych se divil.
KOLT - metalurgie se napodobuje hůř než algoritmy - to sice ano, ale skutečně si myslíte, že jim k tomu Rusové dají zdrojáky a algoritmy? To bych se divil.
Problém ruských prodejů čehokoliv do Turecka je stejný jako s Čínou. Přeci jen Turecký zbrojní export jede závratným tempem a zvládají i velice rychle vyvíjet vlastní techniku (i ...Zobrazit celý příspěvek
Problém ruských prodejů čehokoliv do Turecka je stejný jako s Čínou. Přeci jen Turecký zbrojní export jede závratným tempem a zvládají i velice rychle vyvíjet vlastní techniku (i dost náročnou). Je tedy jasné, že všechno co se k Turkům dostane, si upraví a brzy budou sami nabízet. Z pohledu Rusů je pak problémem to, že nemálo muslimských států, které dříve nakupovaly od Rusů, si raději koupí techniku z Turecka, i z politických důvodů. Co doposud v tureckém portfóliu chybělo je pořádné PVO, nákup od Číny nevyšel a pokud klapne S-400, dostane se jim do rukou velice zajímavé zařízení. Pokud si myslíte, že je na ně moc složitý, tak kuchtí vlastní stíhačku 5.generace, různé střely, lodě, MBT atd. před pár lety neměli nic, tak v blízké budoucnosti můžou mít klidně i PVO vycházející z S-400Skrýt celý příspěvek
Jen pro zajímavost, omezení pozemního radiolokátoru kvůli zakřivení země. V případě, že ho umístíme 100 metrů vysoko: Horizont je ve vzdálenosti 36 km. Na 100 kilometrů je ...Zobrazit celý příspěvek
Jen pro zajímavost, omezení pozemního radiolokátoru kvůli zakřivení země. V případě, že ho umístíme 100 metrů vysoko:
Horizont je ve vzdálenosti 36 km.
Na 100 kilometrů je minimální výška, kterou "vidí" radarový paprsek 325 m.
Na 200 km 2.118 m.
Na 300 km 5.480 m.
Na 400 km 10.407 m.
Takže nad 200 km je relativně snadné pozemní radar podletět. Rozhodně to nevyžaduje let při hladině moře s extrémní spotřebou paliva.
Pro srovnání, pro AWACS při operační výšce 30.000 stop (9.150 m) je na vzdálenost 400 km "neviditelných" je 268 m nad hladinou moře.Skrýt celý příspěvekKOLT, Pavol, Slavoslav: na 400 km lze působit proti všemu co uvidí, jak psal KOLT, takový dosah se nejlépe hodí pro protiraketové střely a pak proti průzkumných strojům, prakticky ...Zobrazit celý příspěvek
KOLT, Pavol, Slavoslav: na 400 km lze působit proti všemu co uvidí, jak psal KOLT, takový dosah se nejlépe hodí pro protiraketové střely a pak proti průzkumných strojům, prakticky žádná mise NATO se dnes neobejde bez AWACSů a tankerů, takhle se jejich bezpečné vedení průzkumu posune o 400 km dále od bráněné oblasti, posune se o to i efektivní dosah stíhačů, protože se posune orbit tankerů a stíhači nebudou mít bezpečný průlet na vyšších letových hladinách (dole u moře to pak spotřebuje o dost více paliva). Proto všichni velcí hráči vyvíjí střely s takovým dosahem.
Pro tento komplex:
http://www.ausairpower.net/APA...
uvádí výrobce dosah na cíl 1 metr čtvereční až 510 km, což není vůbec špatná hodnota, pak zbývá je možnost radar podletět, což v případě Ruska a Turecka pomoci nemusí, rusové mají letadla včasné výstrahy A 50, turci zase E-7 A Wedgetail.
Další způsob jak si zajistit to, že nebudu střílet do vlastních spočívá v tom, že si v případě potřeby vyhradí prostor jako uzavřený všem okolo řeknou, že cokoliv tam vletí může být sestřeleno a tím, že vlastní lety si budou plánovat a řídit uvidí co tam nepatří (dost se divím, že toto neudělaly úkáčka na východní Ukrajině, mohli si ušetřit dost problémů).Skrýt celý příspěvekfenri, ona ta metalurgie se kupodivu napodobuje hůř než algoritmy. Vlastně to až tak s podivem není. Čímž tedy netvrdím, že se zbytkem nesouhlasím ;-) Přecijen vědecká a strojní ...Zobrazit celý příspěvek
fenri, ona ta metalurgie se kupodivu napodobuje hůř než algoritmy. Vlastně to až tak s podivem není. Čímž tedy netvrdím, že se zbytkem nesouhlasím ;-) Přecijen vědecká a strojní základna Číny a Turecka jsou jaksi v jiné lize. O pracovní morálce nemluvě... Čili pokud bych měl vsázet na to, kdo dokáže takový systém okopírovat a dovyvinout spíš, šikmooký by byli jasná volba. Kdyby z jiného důvodu ne, tak protože už to dokázali :-D
Slavoslav, na těch 400 km si myslím, že budou střílet leda po tankerech a AWACSech. A kdoví, jestli i po těch. Ale i tak je schopnost detekce minimálně ve smyslu "něco tam je" dobrá věc, můžou tam poslat stíhače. Ačkoliv mám pochybnosti, že na 400 km dokáže systém najít moderní stíhačku 4.++ generace, o stealth nemluvě. Ale to se zase dá řešit předsunutými stanovišti radarů atd. atp.Skrýt celý příspěvekSlavoslav: No tak keby vedeli na 400km detekovať letiacu volavku, mohli by si gratulovať. :-D fenri: Veľa bude záležať od toho, čo už Turci majú a čo ešte potrebujú. Ak by ...Zobrazit celý příspěvek
Slavoslav:
No tak keby vedeli na 400km detekovať letiacu volavku, mohli by si gratulovať. :-D
fenri:
Veľa bude záležať od toho, čo už Turci majú a čo ešte potrebujú. Ak by napr. išlo iba o zistenie spôsobu, ako Rusi preklenuli nejaký problém... Navyše k licenčnej výrobe im budú musieť dať dokumentáciu na niečo, čo po zložení bude musieť fungovať na určitej očakávanej úrovni, takže nech by robili čokoľvek, aj tak Turkom ušetria aj dobré 2-3 desaťročia vývoja systémom pokus omyl a tomu zodpovedajúce prinajmenšom stovky miliónov dolárov.Skrýt celý příspěvekStanda, Pavol: špičkový PVO systém, včetně detekčních systémů, SW, navádění a střel rozhodně není menší oříšek, než motory. Potřebné elektronika, výpočty, algoritmy apod. ...Zobrazit celý příspěvek
Standa, Pavol:
špičkový PVO systém, včetně detekčních systémů, SW, navádění a střel rozhodně není menší oříšek, než motory. Potřebné elektronika, výpočty, algoritmy apod. nebudeou jednodušší, než špičková metalurgie. Nehledě na fakt, že dost komponent toho systému také nebude jen ze 440 oceli...Skrýt celý příspěvekNení to tak dávno, co se tu psalo o tom, že svaz CVN, když chce, tak skoro nejde objevit a sledovat. Nějakých cca čtvrt milionu tun materiálu, přes 300m dlouhá věc na moři... A ...Zobrazit celý příspěvek
Není to tak dávno, co se tu psalo o tom, že svaz CVN, když chce, tak skoro nejde objevit a sledovat. Nějakých cca čtvrt milionu tun materiálu, přes 300m dlouhá věc na moři...
A najednou není nic snažšího, než najít větší náklaďák v krajině? Divné...Skrýt celý příspěvekja sa skor obavam tej ucinnosti na velke vzdialenosti. Je sice fajn, ze dokazu postrelovat ciele na 400 km, ale zaujimalo by ma ako su si isty s identifikaciou ciela, aby ...Zobrazit celý příspěvek
ja sa skor obavam tej ucinnosti na velke vzdialenosti. Je sice fajn, ze dokazu postrelovat ciele na 400 km, ale zaujimalo by ma ako su si isty s identifikaciou ciela, aby nevystrelili drahu strelu na volavku pripadne na malo hodnotny ciel.
A druha vec je ucinnost tych striel. Minule tu bola debata o ucinnosti BVR striel a tie tazke rakety budu na tom s energiou a manevrovanim este horsie ako ich letecke alternativy.Skrýt celý příspěvekMarthy, ony ty systémy až tak málo mobilní nejsou. Na nějaké sledování on-line, tzn. že by protivník pomocí satelitů přesně věděl, kde ty systémy jsou, raději zapomeňte. Už ...Zobrazit celý příspěvek
Marthy, ony ty systémy až tak málo mobilní nejsou. Na nějaké sledování on-line, tzn. že by protivník pomocí satelitů přesně věděl, kde ty systémy jsou, raději zapomeňte. Už několikrát se tu řešilo, zda je možné takto sledovat svaz letadlové lodě. Většina se shodla, že pravděpodobně ne. Sledovat takovéto náklaďáky na pevnině je pak samozřejmě mnohonásobně těžší než letadlovku na otevřeném moři. S-400 v Sýrii sice focena z družice byla, jenže to není žádný kumšt, když stála hned vedle letiště a trvalé základny...
Wenet01, jak jste myslel to "nemáme analog"? Myslíte Západ? Izraelské systémy PVO, Patriot či Standard Missile jsou možná poněkud odlišné co do určení a mobility, nelze ovšem tvrdit, že by Západ neměl podobně výkonné systémy.
Pro oba – S-300/400 nikdy nesestřelily žádné nepřátelské letadlo ani je nikdo nezničil, máte pravdu. A zamysleli jste se dozajista nad tím, proč tomu tak je. Tedy doufám, protože z vašich příspěvků si tím nejsem zcela jist ;-) Ony se totiž nikdy nedostaly do skutečné války.
Dosavadní zkušenosti s jejich předchůdci pak ukazují, že jsou tyto systémy zdolatelné, ale znamená to mít velmi dobře nacvičenou taktiku, moderní prostředky EB, dostatečné množství strojů a munice a především – být připraven snášet ztráty techniky i lidí. Stejně tak tyto systémy v rukou kvalitní obsluhy dokáží být velmi nepříjemným soupeřem a za určitých podmínek i zcela uzavřít vzdušný prostor pro protivníka.
Jinak řečeno – kdyby Amíci sebrali vše, co mají na Blízkém východě k disposici a jali se zničit tu jednu baterii S-400 a pár "doprovodných" systémů (Pantsir ap.), co mají Rusové v Sýrii, s velkou pravděpodobností by se jim to podařilo, pravděpodobně i s minimem ztrát. Na druhou stranu kupříkladu pro AČR by slovenská S-300 představovala pravděpodobně velmi špatně překonatelný problém. A tak dále a tak podobně. Jediné jisté je, že PVO obecně tahá za kratší konec provazu z hlediska taktického (je to obranná zbraň, útočník si vybírá kdy a jak na ni zaútočí, jestli ji třeba jen neobejde atd.). Na druhou stranu, ačkoliv je kvalitní výcevrstevná PVO dosti drahá záležitost, letectvo je o poznání nákladnější. Ovšem také použitelné k více činnostem, což pro PVO neplatí. Prostě každé má své výhody a nevýhody.Skrýt celý příspěvekMarthy: to máte nějaké pomýlené, všechny komponenty systému S 300 a S 400 jsou na podvozcích osazeny hydraulickými systémy pro zvedání antén radarů a komunikačních antén, pro ...Zobrazit celý příspěvek
Marthy: to máte nějaké pomýlené, všechny komponenty systému S 300 a S 400 jsou na podvozcích osazeny hydraulickými systémy pro zvedání antén radarů a komunikačních antén, pro usazení celého podvozku. Mobilita se pohybuje v rozmezí rozvinutí do 10 minut a opuštění stanoviště i do 2 minut. Tím, že každý kontejner má i svou elektrocentrálu odpadá v poli rozvinování a svinování těžké napájecí kabeláže. Systém pak sám nikdy nepůsobí, v ruské armádě mají krytí pro přesuny a dobu pro svinutí krytou systémy Pantsir S1E u S 400 a S 300 PMU 2, případně OSA AKM u starších systémů.
Jedinou nevýhodou je rozvinování a svinování do pozic, kdy přehledové radary a střelecké se pomocí jeřábů dají vysadit na 40 metrové stožáry, tam trvá rozvinutí 2 hodiny, svinutí hodinu. Je to ale vykompenzováno lepším pokrytím nízkoletících cílů jakými jsou střely s plochou dráhou letu. K tomu si připočtěte propojení se systémy Pantsir nebo OSA, které při činnosti na místě doplňují komplex.
Zranitelný je jakýkoliv systém, ale v tomto případě zkuste porovnat patriot, který pracuje v základu s přehledovým a střeleckým radarem, každý v jiném frekvenčním pásmu a tímto končí. Systémy S 300 a S 400 mají sebou komplex přehledových radarů ve třech frekvenčních pásmech, dvou frekvenční střelecký radar, k tomu další dvě různě frekvenční pásma pro Pantsir a OSA.
Toto je zajímavé tvrzeni: "Další velká nevýhoda PV systému dalekého dosahu je že stačí zničit klíčový radar nebo velitelský/spojovací vůz a systém je vyřazen."
Znáte nějaký systém, kterému když vyřadíte to co jste napsal, tak bude dál fungovat? Takové citlivé prvky mají všechny systémy. Všechny nové PVO systémy, které používají aktivní radary mají demaskující a citlivý prvek, právě v radaru, nejen prvky dalekého dosahu. Musíte brát v potaz i určení systému sloužícího na obranu pozemních zařízení, základen, aglomerací, pro boj mají komplexy, které jste zmiňoval jako mobilnější, ale mobilita je tam na stejné úrovni, jako u S 300.
A teď přijde kontrolní otázka, bude mobilnější S 300, která je schopna působit se vším na vozidlech nebo systém krátkého/středního dosahu vybaven tímto radarem stojícím na nožkách bez vozidla s kabely vedoucími někde do jiných kontejnerů?
http://www.info.cz/galerie/ces... Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...