Obchod století: Stíhačky, konvertoplány a tankery pro Izrael

Izraelská stíhačka F-15I; větší foto / Public Domain 

Izrael s americkou firmou Boeing dojednává obří nákup vojenské techniky za 11 miliard dolarů. V rámci největšího jednorázového nákupu všech dob izraelské obranné síly (IDF) získají stíhačky F-15IA, tankery KC-46A Pegasus, konvertoplány V-22 Osprey a vrtulníky CH-47F Chinook.

Izrael celý nákup realizuje z peněz americké vojenské pomoci a veškeré dodávky proběhnou do deseti let od podepsání smlouvy.

 

 

Smlouva o vojenské pomoci Washingtonu Tel Avivu je uzavírána na deset let a současná vyprší v letošním roce. Podle nové smlouvy Izrael mezi roky 2019 až 2028 získá 38 miliard dolarů, tj. 3,8 miliardy dolarů ročně. Podmínkou je, aby Izrael za americké peníze kupoval především americké zboží a služby.

 

Zprávy neuvádějí počty nakupované techniky. V případě stíhačky F-15IA (Israel Advanced) se mluví o jedne letce ‒ v typické letce izraelského letectva slouží 25 bojových letadel. S největší pravděpodobností tak Izrael dal minimálně dočasně přednost F-15IA před nákupem dalších stíhaček F-35A Lightning II.
 

Izrael u firmy Lockheed Martin již závazně objednal 50 letadel F-35A, resp. izraelských verzí F-35I Adir. Izrael přitom plánoval nákup 75 letadel (tři letky) F-35A.

 

Proč Izrael dál přednost F-15 před F-35, a proč zrovna zvolil takovou kombinaci zbraňových systémů? Z nakupovaného portfolia je jasné, že Izrael chce posílit a rozšířit své schopnosti provádět dalekonosné bombardovací a aeromobilní operace.

 

Ostatně jednou z klíčových schopností izraelského letectva (IAF) jsou údery na velké vzdálenosti. Zmínit můžeme slavný nálet IAF na irácký jaderný reaktor Osirak v roce 1982, kdy izraelské letouny provedly úder na vzdálenost 1600 km. V minulých letech pak IAF provedlo letecké údery na základny v Súdánu , které sloužily jako překladiště íránských zbraní pro palestinské bojovníky. Súdánské základny leží 1900 km od izraelského území.
 

F-15 nabízí v oblasti dalekonosných bombardovacích misí několik zásadních výhod. V prvé řadě lze F-15 dodat rychleji než F-35 a izraelský letecký personál má s letounem dlouhé zkušenosti, takže lze nové F-15IA okamžitě nasadit do bojových operací. 

 

Izraelské F-15I na cvičení v USA (2017)

 

Samozřejmě předností F-35 je stealth. Avšak F-35 využije schopnosti stealth jen tehdy, pokud má zbraně uvnitř zbraňové šachty. V tom případě ale nosnost F-35 klesá na 2590 kg zbraní.
 

V případě útoku na Írán budou muset izraelská letadla překonat tam a zpět vzdálenost kolem 4000 km (možná i více) a musí nést velké množství výkonné munice vzduch-země, aby mohla úspěšné útočit na zodolněné nebo pod zemí ukryté cíle.
 

F-15I má oproti F-35I významně větší dolet, výdrž ve vzduchu a nosnost (až 11 tun zbraní) a díky dvěma výkonným motorům lepší předpoklady pro vedení blízkého leteckého manévrového boje. Takže v teoretickém scenáři se mohou stealth letouny F-35 postarat o íránskou protivzdušnou obranu a F-15 zajistí zničení hlavních cílů.
 

Podoba F-15IA není známá, ale nepochybně bude vycházet z poslední verze F-15QA pro katarské letectvo. Jisté je široké využití izraelské elektroniky, avioniky, zbraní a zejména komplexů radioelektronického boje.

Spekuluje se o použití technologie radiolokační stealth ‒ zprávy o nákupu stealth verze F-15 Silent Eagle proběhly izraelskými médií dokonce již v roce 2015, ale není jasné, zda F-15IA nakonec něco z konceptu „Silent Eagle“ využije.

 

KC-46A Pegasus


Hlavními rysy F-15 Silent Eagle, oproti klasické F-15, jsou nižší čelní radarový průřez (RCS), nátěr pohlcující radarové signály, konformní přídavné nádrže, vnitřní zbraňové šachy umožňující přepravovat část zbraní uvnitř trupu a nově tvarované svislé ocasní plochy.

 

Současný F-15I ve výzbroji IAF je odvozen od víceúčelové verze F-15E Strike Eagle. V konformních nádržích F-15I přepraví navíc 4,5 t paliva. Přeletová vzdálenost s výzbroji je tak v případě F-15I až 4400 km (s podvěsnými přídavnými nádržemi) ‒ díky doplňování paliva je možné dolet ještě prodloužit.
 

Na případné cestě do Íránu poskytnou útoččícím letadlům palivo nové tankery KC-46A, které v izraelském letectvu nahradí devět zastaralých tankerů Boeing 707. KC-46A pomocí nového ráhnového tankovacího systému přečerpá palivo mnohem rychleji (4500 litrů za minutu) než starší tankery s tankovací hadicí. KC-46A získá i dvojici výsuvných hadic v podobě podvěsných kontejnerů (WARP) schopných přečerpat 1500 litrů paliva za minutu. KC-46A tak najednou doplní palivo až třem letounům.
 

KC-46A je schopen činnosti v podmínkách zamoření chemickými, jadernými a biologickými zbraněmi, a je zodolněný proti působení elektromagnetického pulsu (EMP).

 

CH-47F je jeden z nejrychlejších vrtulníků vůbec.

 

Nové vrtulníky CH-47F Chinook nahradí již notně zastaralé izraelské stroje CH-53 Sea Horses. Dvoumotorový CH-47F létá cestovní rychlostí 300 km/h a dokáže přepravit až 55 vojáků nebo téměř 11 000 kg nákladu. Bojový rádius (s nákladem) je 370 km, ale vrtulník lze vybavit tankovacím nástavcem. Přeletová vzdálenost prázdného vrtulníku je 2252 km.

 

Izraelské aeromobilní schopnosti značně rozšíří nákup konvertoplánů V-22 Osprey. Sroj dokáže přepravit až 32 vojáků rychlosti 446 km/h na vzdálenost 722 km (bojový rádius), i zde je však možné využít tankování ze vzduchu. Přeletová vzdálenost V-22 je 3590 km.

 

Celý kontrakt prozatím nebyl uzavřen, ale podle deníku The Times Of Israel k tomu dojde velmi brzy. V každém případě IDF nákupem této techniky zásadně rozšíří a prohloubí své schopnosti provádět přesné letecké údery a aeromobilní operace po celém Středním východě a v severní/východní Africe.

 

Zdroj: The Times Of Israel

Nahlásit chybu v článku


Související články

Izrael proměnil dělostřeleckou raketu v leteckou zbraň

Izraelské společnosti IMI Systems (Israeli Military Industries Systems) a IAI (Israel Aerospace ...

US Army nakupuje izraelské systémy Trophy pro tanky Abrams

Americká armáda (US Army) udělila první smlouvu ve výši 193 milionů dolarů americké firmě Leonardo ...

Izraelský tank Merkava Mk 4 Barak s umělou inteligencí

Izraelský průmysl vyvinul nejnovější verzi tanku Merkava Mk 4 označovanou jako „Barak“. Hlavní ...

Izrael sestřelil syrský stíhací bombardér Suchoj Su-22

Izraelská protivzdušná obrana (PVO) pomocí dvou interceptorů systému Patriot sestřelila syrský ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • Luky
    20:34 31.07.2018

    Když dáváš neuvěřitelně prosťáčkovské otázky, dostaneš podobné odpovědi. Psal jsem, že některé struktury neprodělají, ne že veřejný účet za válku je v plusu. ----- Takže tu máme ...Zobrazit celý příspěvek

    Když dáváš neuvěřitelně prosťáčkovské otázky, dostaneš podobné odpovědi.
    Psal jsem, že některé struktury neprodělají, ne že veřejný účet za válku je v plusu.
    -----
    Takže tu máme vylhanou a vyvrácenou vazbu Saddáma na Al-Kaidu, vylhané a vyvrácené ZHN. Mašinérie se rozjede.

    ....Auditoři americké vlády v roce 2005 zjistili, že z kont iráckého ropného fondu, který byl určen na obnovu Iráku, zmizelo 8,8 miliard dolarů - více než 40 procent celkové částky. Koaliční správa, která fond spravovala, byla obviněna ze špatného hospodaření. Týkalo se to i předražených zakázek pro americké firmy jako Custer Battles nebo Halliburton, v jejímž čele byl dříve americký viceprezident Dick Cheney.
    -----
    G. Bush v roce 2009 odcházel z úřadu jako nejméně oblíbený prezident USA a svému nástupci předával nejvyšší dluh v dějinách země. Do Iráku se jel rozloučit v prosinci 2008. Irácký novinář Muntadar Zajdí po něm na tiskové konferenci hodil obě své boty. Bush se vyhnul, Zajdí byl odsouzen ke třem rokům vězení. Nový prezident Barack Obama před příchodem do úřadu sliboval, že američtí vojáci budou doma do 16 měsíců od jeho nástupu. Koncem února bylo jasné, že slib nesplní. Sdělil však, že většina ze 142 tisíc amerických vojáků z Iráku odejde do srpna 2010, zbytek pak do konce roku následujícího.
    ------
    Podle Výzkumné služby Kongresu (Congressional Research Service) stála válka v Iráku od 11. září 2001 do července 2007 450 miliard dolarů. Náklady tak činí okolo tří čtvrtin z hlavních válečných kampaní Spojených států (Irák a Afghánistán). Na ty USA v současné době vyčleňují okolo 12 mld. dolarů měsíčně, resp. 720 milionů dolarů (asi 14 mld Kč) denně. 26. října 2007 provedl Kongres USA nový odhad, ve kterém obě válečné kampaně vyčíslil na 2,4×1012 dolarů. Na začátku března 2008 se k výdajům na válku v Iráku vyjádřil držitel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz, který do nich započítal i dílčí útraty a další „opomíjená fakta“. Podle jejich publikace stojí válka Spojené státy měsíčně 16 mld dolarů a celkově bude stát 3 bilióny dolarů. Zbytek světa za ni zaplatí přibližně stejnou částku. Další bilión dolarů budou činit úroky z půjček, které USA zaplatí do roku 2017. Měsíční příspěvek jedné americké domácnosti na vedení války pak stanovil na 138 dolarů.
    (kdo ty úroky schrábne?)

    Výsledek ale nemusí být tak strašný. Všimli jste si, že deflace je jedna z věcí, které se vlády všude nejvíc bojí. Za normální a ekonomiku stimulující se považuje, když je inflace někde do 5%. To znamená, že kdo tiskne prachy, zcela zdravě a bezpracně si ukradne 5% z celého obratu státu. No a teď si představte, že budete dělat emisi měny, kterou bude používat 7 miliard lidí. Nevadí, že se jedná o národní měnu 0,35 miliardy lidí, nějakým způsobem ji používají všichni ostatní (třebaže jen skrze své banky nebo tím, že tankují benzín). Když těch cca 5% vezmete z globálního balíku, žádná akce za záchranu tohoto systému není příliš drahá. :)Skrýt celý příspěvek

  • Scotty
    19:41 31.07.2018

    Luky Vy opravdu myslíte že USA na operaci v Iráku vydělali? Já až do teď žil v tom že Američani na udržování armády v Iráku silně prodělaly. Mě baví jak různí konspirátoři, když ...Zobrazit celý příspěvek

    Luky
    Vy opravdu myslíte že USA na operaci v Iráku vydělali? Já až do teď žil v tom že Američani na udržování armády v Iráku silně prodělaly.
    Mě baví jak různí konspirátoři, když se jim to hodí, vykládají jak USA bohatne na válkách. Vzápětí však tvrdí že USA je před krachem nějak mě to nejde dohromady.Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    18:43 31.07.2018

    Víš Scotty, problém trošku je, že ty poválečné smlouvy a dohody jsou často neveřejné a o podstatném se ze zásady nemluví. V Evropě to byl třeba "kancléřský akt" a po první válce v ...Zobrazit celý příspěvek

    Víš Scotty, problém trošku je, že ty poválečné smlouvy a dohody jsou často neveřejné a o podstatném se ze zásady nemluví. V Evropě to byl třeba "kancléřský akt" a po první válce v zálivu se podepisovaly všelijaké reparace Kuwaitu (bůhví kam ty prachy šly doopravdy), v Iráku a Afgánistánu se taky lecos nastavilo a pak ještě vybudovalo a je vlastně docela jedno, jestli místní milují nebo nemilují Ameriku. Jsou struktury, které vědí, proč do těch válek lezou a nikdy neprodělají a pak ti druzí, co si s tím lámou hlavu, případně tam fyzicky bojují.....

    Osobně si taky myslím, že bez Sýrie na kolenou útočit na Irán nebudou, ale budu věc sledovat a rozhodně nebudu předem vylučovat jakoukoli alternativu.Skrýt celý příspěvek

  • Scotty
    18:34 31.07.2018

    Luky Myslíte že v Iránu je taková situace že by vládu položil jen letecký úder to si nemyslím. Ta výměna vlády v Iráku byla ovšem sakra drahá a dlouhá záležitost a přitom pro ...Zobrazit celý příspěvek

    Luky
    Myslíte že v Iránu je taková situace že by vládu položil jen letecký úder to si nemyslím. Ta výměna vlády v Iráku byla ovšem sakra drahá a dlouhá záležitost a přitom pro Američany výsledek nic moc. Současná vláda v Iráku má k bezpodmínečně proamerické hodně daleko. Operace v Libyi ale nebyla až tak Americká že. Tedy minimálně na začátku.

    Dnes jsem zaslechl že se Tramp chce setkat s Rúháním. Zdá se že vyhrožovat válkou a pak jednat bude Trampova strategie.Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    18:10 31.07.2018

    @Scotty Proč nesplnitelnosti? Ba naopak, v Iráku je přeci u moci někdo jiný než před invazí. Takže úkol splněn. To samé v Lýbii a dalších státech. Somozřejmě, že se nebavíme o ...Zobrazit celý příspěvek

    @Scotty

    Proč nesplnitelnosti? Ba naopak, v Iráku je přeci u moci někdo jiný než před invazí. Takže úkol splněn. To samé v Lýbii a dalších státech. Somozřejmě, že se nebavíme o nějaké obrovské pozemní operaci s udržovací přítomností po konfliktu. Řeč byla o letecké kampani s podporou opozice jako v Lybii.
    Když to přehodnotí a půjdou si hrát do jižního Pacifiku, no problem. Nicméně reálie jsou takové, že se stupňuje tlak na Irán a Evropě je vyhrožováno aby stahovala investice....Skrýt celý příspěvek

  • UnionPacific
    17:17 31.07.2018

    Danny : Fajn príspevok,len zo záverom by som bol opatrný. zabúda sa totiž na možnosť,že Irán by po "obmedzenom útoku"(čo je nezmysel,útok musí byť obrovský) mohol zdivieť a ...Zobrazit celý příspěvek

    Danny : Fajn príspevok,len zo záverom by som bol opatrný. zabúda sa totiž na možnosť,že Irán by po "obmedzenom útoku"(čo je nezmysel,útok musí byť obrovský) mohol zdivieť a realizovať odvetu: od plnej aktivácie Hizballáhu,po útoky na tankery v Hormuzskom zálive,raketové údery na Saudské ropné polia,ktoré sú od Iránu,čo by si kameňom dohodil,úmyselné potopenie vlastných nákladných lodí v Hormúzskom zálive,samovražedné útoky rýchlymi člnami,ktoré má k dispozícii. Saudi už s touto možnosťou počítajú a nakupujú techniku ostošesť. Tých 300 mld. USD,čo dohodol Trump ,to je suma zodpovedajúca výdajom v čase vojny,kedy sa nepozerá na ceny. Ja to vidím tak,že v prípade útoku na jadrovú infraštruktúru budu musieť spojenci úplne zničiť Iránske námorníctvo,raketové sily a všetky pozemné vojská na pobreží...a po nich infraštruktúru,aby nemohli doplniť zásoby...čiže všetky letiská...prístavy....mosty,železnice...rafinérie.....no proste všetko. Jedine tak zabránia odvete.Skrýt celý příspěvek

  • danny
    17:12 31.07.2018

    HEKTOR: co vím, tak poměrně zásadní dodávku náhradních dílů a raket AIM-54 dostali po r. 1980, a to dost paradoxním způsobem. CIA žádala Kongres o peníze na podporu Nikaragujské ...Zobrazit celý příspěvek

    HEKTOR: co vím, tak poměrně zásadní dodávku náhradních dílů a raket AIM-54 dostali po r. 1980, a to dost paradoxním způsobem. CIA žádala Kongres o peníze na podporu Nikaragujské gerilly a Kongres žádost zamítl. Tak bylo rozhodnuto získat peníze z černých zdrojů. Komponenty radarů, součástky k motorům a právě zmíněné rakety byly dodány přes Izrael.
    Co se týče motorů, tak verze TF30-P-414 prý měla řadu shodných, nebo lehce modifikovatelných dílů s motory z F-5
    Aktuálně prý vyrábějí 70% součástek nějak doma a opakovaně proběhly pokusy integrovat ruskou výzbroj. Dokonce plánují nějaké rozsáhlejší modernizace s použitím ruských motorů a skleněného kokpitu.

    Když jsem tam byl, letěl jsem z Busheru do Teheránu třicetiletou A300 od Iran Air. Musím říct, že se původní strach změnil v překvapení. To letadlo vypadalo jak pečlivě udržovaný veterán, naleštěné, načesané koberečky... Prostě bylo vidět, že lidi, co kolem toho běhají, si na údržbě dávají sakra záležet. Ale stejně...Skrýt celý příspěvek

  • danny
    16:33 31.07.2018

    Dovolím si připojit pár faktických poznámek k Iránu: Alí Chameneí vydal v r. 2013 fatwu, která zakazuje výrobu jaderných zbraní a činí ji nelegální nejen z hlediska světského ...Zobrazit celý příspěvek

    Dovolím si připojit pár faktických poznámek k Iránu:
    Alí Chameneí vydal v r. 2013 fatwu, která zakazuje výrobu jaderných zbraní a činí ji nelegální nejen z hlediska světského práva, ale i práva náboženského. To se v Iránu nebere úplně na lehkou váhu. MAAE opakovaně tvrdí, že Irán podmínky jaderné dohody (tedy zastavení práce na vývoji jaderných zbraní) dodržuje. Dovolím si tvrdit, že tvrzení o tajné výrobě jaderných zbraní a ještě k tomu s úmyslem zaútočit na Evropu, USA nebo Izrael, je dost divoká spekulace.

    1 650 000 km2 a 82 mio obyvatel. 9 měst s populací přes milion obyvatel. Vysoká úroveň vzdělanosti, vlastenectví a hrdosti. K tomu rozvinutá infrastruktura, průmysl. Velké vzdálenosti, hory, pouště, totálně odlišné klima mezi Kaspickým mořem a Perským zálivem. Nic, co by v případě nápadů na vojenskou operaci věštilo poklidné safari.

    Dle osobní zkušenosti před necelými dvěma roky: obyvatelstvo hodnotí kriticky vedení země. Kritizuje korupci, zbytečně přísnou regulaci, řádění náboženské policie a hlavně ekonomickou stagnaci. Touží po bohatství, svobodě a demokracii, kterou máme na Západě. Asi tak, jako jsme my snili o blahobytu v Západním Německu před r. 89. Na Ajatolázích jim vadí, že do Iránu tahají "arabské móresy". Oni jsou přece Peršané, co před přijetím Islámu provozovali Zoroastrismus, na kteroužto historii jsou velmi hrdí.
    Všichni mi ale zdůrazňovali, že přes všechnu kritiku rozhodně netouží po tom, aby je kdokoli osvobozoval. Striktně se staví proti jakékoli vnější agresi.

    Takže ano, dovedu si představit nějaké lokálně omezené akce Izraelců proti např. programu balistických raket, který se marketingově zabalí do útoku na jádro (na to se přesně ty F-15 hodí). Ale do čehokoli většího by se pouštěl dle mého názoru jen blázen.Skrýt celý příspěvek

  • Scotty
    16:10 31.07.2018

    Luky Pokud s takovým plánem někteří lidé opravdu počítaly, pak je realita v Iráku musela přesvědčit o nesplnitelnosti toho plánu. Nemyslím si že Američani mají dost prostředků na ...Zobrazit celý příspěvek

    Luky
    Pokud s takovým plánem někteří lidé opravdu počítaly, pak je realita v Iráku musela přesvědčit o nesplnitelnosti toho plánu. Nemyslím si že Američani mají dost prostředků na to zopakovat druhý Irák, kde to nedopadlo pro Američany špatně jen díky gen.Petraeusovy.Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    15:37 31.07.2018

    Nevím, jaký protiraketový hardware na ochranu základen tam mají teď.
    Tyhle věci ale lze do oblasti navozit přes noc.

    Nevím, jaký protiraketový hardware na ochranu základen tam mají teď.
    Tyhle věci ale lze do oblasti navozit přes noc.

  • Michaall
    14:11 31.07.2018

    Dokázal by zde někdo říci, jestli by se dokázali základny USA v oblasti ubránit iránským raketám. Irán se netají tím, že v případě konfliktu s USA by na ně zaútočil, zajímal by mě ...Zobrazit celý příspěvek

    Dokázal by zde někdo říci, jestli by se dokázali základny USA v oblasti ubránit iránským raketám. Irán se netají tím, že v případě konfliktu s USA by na ně zaútočil, zajímal by mě tedy poměr protiraketové obrany USA v oblasti vs rakety íránu, jestli to někdo dokáže popsat, děkujiSkrýt celý příspěvek

  • Luky
    13:33 31.07.2018

    ...a co se týče té reality Iráku a Afgánistánu - ta je taková, že nyní mají Amíci vojenské základny nejen v zálivu na jih od Iránu, ale také ve východní i západní sousední zemi.

    ...a co se týče té reality Iráku a Afgánistánu - ta je taková, že nyní mají Amíci vojenské základny nejen v zálivu na jih od Iránu, ale také ve východní i západní sousední zemi.

  • Luky
    13:14 31.07.2018

    Ten brainstorming pár lidí v podstatě generálům oznámil, na co se mají připravit. Oni sami zjevně nevěděli proč. To "proč" se ale nikam neztratilo. Že se nedrží harmonogram je ...Zobrazit celý příspěvek

    Ten brainstorming pár lidí v podstatě generálům oznámil, na co se mají připravit. Oni sami zjevně nevěděli proč. To "proč" se ale nikam neztratilo. Že se nedrží harmonogram je podružné.

    Je to jen necelá minuta a půl a přitom tak výmluvná :
    https://www.youtube.com/watch?... Skrýt celý příspěvek

  • Shania
    12:41 31.07.2018

    Luky: na to co se pořád odkazuješ, byl tak max. nějaký brainstorming pár lidí po 11.září (vsadím se, že v Pentagonu v té době bylo i pár lidi, co planovalí použít atom...) a velice ...Zobrazit celý příspěvek

    Luky: na to co se pořád odkazuješ, byl tak max. nějaký brainstorming pár lidí po 11.září (vsadím se, že v Pentagonu v té době bylo i pár lidi, co planovalí použít atom...) a velice rychle z něho sešlo po kontaktu s realitou v Iraku a Afganistanu...

    A mim. na to co Gen. Wesley Clark odkazoval byla změna režimu ala Irak, tedy přímá voj. akce.

    *pulka těch lidí teď děla think tanky pro Saudy a podobně...Skrýt celý příspěvek

  • Refael
    12:04 31.07.2018

    Včerejší demonstrace v několika íránských městech,kde demonstranti křičeli např. "Nepřítel není USA, ale tady u nás". Íránská ekonomika pomalu krachuje a to ještě nevstoupili ...Zobrazit celý příspěvek

    Včerejší demonstrace v několika íránských městech,kde demonstranti křičeli např. "Nepřítel není USA, ale tady u nás".
    Íránská ekonomika pomalu krachuje a to ještě nevstoupili sankce USA(ty vstoupí v platnost 6.8..).
    Protestující v Iránu mění taktiku a místo organizování masivních demonstrací, sdílejí různá videa, kde ukazují bídu na vlastní oči, např.běžné výpady elektřiny, špinavá tekoucí voda, včera ve 14.15h írán.času byl írán.Rial za 11.200 za 1 USD, už ve 14.20h za 11.300 za dolar a o 5 minut později za 11.400. Dnes už je dolar za 120.000 riálů. Lidé v tomto měsíci též dostávají jen čtvrtinu platu oproti před půl rokem. Inflace se přibližuje k 250%.
    Šéf írán.parlamentu, který byl u smlouvy s Obamovou administrativou, už otevřeně podporuje zasednutí ke stolu s Američany. Též uvnitř vlády se ozývají hlasy, že Írán se už nemůže spolehnout na EU. Ovšem jako pokaždé, poslední slovo mají Ajatolláhové.
    Tj.nikoli něco, co USA organizují uvnitř Íránu, ale jednoduše tvrdá fakta o íránské ekonomice, kde lidé mají mít zuby vlády Ajatolláhů. To vše díky nákladné válce v Sýrii a Jemenu, také podpora Hizballáhu v Iráku, Sýrii a Libanonu.Skrýt celý příspěvek

  • UnionPacific
    11:35 31.07.2018

    KOLT : Izrael určite nechce Irán obsadiť,ale ako sme videli v prípade Lýbie,letecké bombardovanie na zrútenie štátu úplne stačí. "Tamní populace je kupodivu poměrně proevropsky ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLT : Izrael určite nechce Irán obsadiť,ale ako sme videli v prípade Lýbie,letecké bombardovanie na zrútenie štátu úplne stačí.
    "Tamní populace je kupodivu poměrně proevropsky naladěná..",....nejaká časť určite,ale je tu aj druhá,ktorá pamätá ,kto podporoval Irak vo vojne s Iránom,kto dodal chemické zbrane,ktoré Irak vtedy použil a kto odstrelil ten Airbus pred 30 rokmi .Je otázne je či tá prvá skupina bude taká prozápadná,až padnú prvé bomby.Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    10:56 31.07.2018

    On je problém v tom, že Irán je mezi těmi "sedmi zeměmi v pěti letech", u kterých se měla dle plánu násilně vyměnit vláda. Irák, Lybie, Sýrie, Libanon, Somálsko, Sudán, Irán ...Zobrazit celý příspěvek

    On je problém v tom, že Irán je mezi těmi "sedmi zeměmi v pěti letech", u kterých se měla dle plánu násilně vyměnit vláda.

    Irák, Lybie, Sýrie, Libanon, Somálsko, Sudán, Irán (+Jemen).

    Sýrie je první stát, kde neokoni narazili, takže je určitá naděje, že to Trump přehodnotí. Obávám se ale, že jak se jednou na seznam dostaneš.......jeden neví, kdy se vyloupne něco zásadního, že to bude potřeba neodkladně řešit.Skrýt celý příspěvek

  • Rase
    10:52 31.07.2018

    KOLT: jen doplním, že velice pochybuji o tom, že by se chtěli Azerové odtrhnout. Přeci jen v Íránu je to výrazně ekonomicky aktivní část populace a jsou zde všelijací významní ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLT:
    jen doplním, že velice pochybuji o tom, že by se chtěli Azerové odtrhnout. Přeci jen v Íránu je to výrazně ekonomicky aktivní část populace a jsou zde všelijací významní podnikatelé atd. Navíc jich zde žije až 25 mil. Pokud jde o Kurdy tak v tom souhlasím, ale ti dnes mají separatistické tendence pakticky všude v okolí. někdy se do toho Íránu budu muset zajet podívatSkrýt celý příspěvek

  • KOLT
    10:33 31.07.2018

    Nevím, co řešíte s těmi utečenci. Izrael nemá v úmyslu (ani to není v jeho silách) porazit a okupovat Írán. Jednalo by se o časově a prostorově limitované útoky. Mmchd, oni by ani ...Zobrazit celý příspěvek

    Nevím, co řešíte s těmi utečenci. Izrael nemá v úmyslu (ani to není v jeho silách) porazit a okupovat Írán. Jednalo by se o časově a prostorově limitované útoky. Mmchd, oni by ani nemuseli použít taktickou jadernou zbraň. S těmi "dálkovými" schopnostmi, co mají, by klidně mohli na místě vysadit PÚU speciálních sil, které je v relativně krátké době (po kterou by IAF dokázalo udržet síly protivníka z dosahu) schopné zlikvidovat i poměrně rozsáhlou infrastrukturu. Nemluvě o tom, že zrovinka v oblasti penetračních protizemních schopností IAF bych byl velmi opatrný stran toho, co vlastně mají k dispozici...

    A to už vůbec nemluvím o tom, že v Íránu by stačilo politickou moc přesunout z té bandy "duchovních", revolučních gard a různých Ahmadínežádů do ruky lidem. Tamní populace je kupodivu poměrně proevropsky naladěná, nemá se Západem zdaleka takový problém jako ta v arabském světě, dokonce není ani dramaticky protiizraelská (oproti třeba Sýrii či Turecku). Ve chvíli, kdy by pominuly sankce, cenzura a ideologický tlak z médií, byl by s Íránem menší problém než si většina lidí myslí. Největší hrozba by byla v separatistických tendencích okrajových oblastí (Kurdové, Azerové...), ne v samotných Íráncích.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    10:23 31.07.2018

    danny má, jako obvykle ;-), pravdu – Izrael si nemůže dovolit výpadek ve schopnostech. Pokud má tedy svoje F-15 olétané, potřebuje za ně přímou náhradu, ne několik let řešit změnu ...Zobrazit celý příspěvek

    danny má, jako obvykle ;-), pravdu – Izrael si nemůže dovolit výpadek ve schopnostech. Pokud má tedy svoje F-15 olétané, potřebuje za ně přímou náhradu, ne několik let řešit změnu doktríny. Protože s příchodem 5. generace letadel dochází k dosti zásadní změně doktríny. A Izrael pravděpodobně zjistil (na základě svých, ale hlavně amerických zkušeností), že už díky přítomnosti jednotek kusů F-35, které podporují stroje 4. generace, dochází k zásadnímu nárůstu schopností letectva. Čili si může dovolit na ten přechod nějak zásadně nespěchat. Možná také rozmýšlejí, zda část F-35 nepořídit ve versi B (mělo by to s ohledem na mělkost jejich území svoji logiku).Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 2 z 4