Izrael proměnil dělostřeleckou raketu v leteckou zbraň

Testovací odhoz střely Rampage z úderného letounu F-16I „Sufa". / YouTube

Izraelské společnosti IMI Systems (Israeli Military Industries Systems) a IAI (Israel Aerospace Industries) prakticky dokončily vývoj nové přesně naváděné střely vzduch-země Rampage. Unikátní je původ střely ‒ Rampage vychází z dělostřelecké rakety EXTRA (Extended Range Artillery).

Obě firmy novou nadzvukovou zbraň vzduch-země testovaly ve spolupráci s izraelským letectvem (IAF) posledních 12 měsíců. Vývoj je již prakticky dokončen a střela se dostane do výzbroje IAF v příštím roce.

 

 

Rampage je přímým následovníkem střely vzduch-země MARS, kterou od roku 2012 vyvíjela IMI. Střela MARS měřila na délku 4,4 m, měla hmotnost 500 kg a dolet 100 km.

 

Podle tiskové zprávy obou společností je střela Rampage určená k ničení klíčových pozemních cílů, které jsou chráněné silnou protivzdušnou obranou (PVO). Izrael k vývoji střely přistoupil zejména kvůli šíření moderních pozemních prostředků PVO na Středním východě.

 

Bližší informace, jak střela proniká PVO nejsou známé, ale půjde nepochybně o kombinaci vysoké nadzvukové rychlosti, unikátní dráhy letu (střela neletí po čistě balistické dráze) a úhlu útoku na cíl.

 

Navíc díky využití platformy EXTRA má být střela Rampage (vzhledem k ostatním přesným zbraním vzduch-země dlouhého doletu) velmi levná, protože k výrobě střely Rampage stačí stávající strojní vybavení a díly lze vyrábět ve velkých sériích. 

 

Maximální dostřel střely Rampage je 144 km (90 mil) a tuto vzdálenost překoná do pěti minut ‒ cestovní rychlost střely se tak musí pohybovat kolem Mach 1,7. Střela se díky krátkým reakčním časům hodí k ničení „pomíjivých“ cílů, jako jsou mobilní komplety PVO nebo odpalovací vozidla balistických raket.

 

„Když pošleme čtyři stíhací letadla, která ponesou po čtyřech střelách Rampage, můžeme zaútočit za podmínek, za kterých jsme dříve nemohli působit,“ uvedl Eli Heiter, ředitel divize pro palebné systémy IMI Systems, s tím, že zbraň nabízí „ohromný skok ve výkonu a mimořádný poměr nákladů a efektivnosti, tedy dvou faktorů, které jsou důležité pro mnoho leteckých sil na celém světě.“

 

Podle tiskové zprávy Rampage se jen nepatrně konstrukčně liší od výchozí dělostřelecké rakety EXTRA ráže 306 mm. Proměnou prošla jen střední část, na kterou byly přidány zámky pro uchycení na zbraňové závěsníky letadla. Původní střela EXTRA má hmotnost 570 kg, délku 4,7 m a dostřel 150 km. Bojová hlavice střely EXTRA má hmotnost 120 kg a střední kruhová odchylka v cíli (CEP) je pouze 10 m. Přesné takticko-technické parametry střely Rampage nejsou známé. 

 

Rampage se na cíl navádí pomocí satelitní navigace a vnitřní inerciální navigace (INS). Raketa přitom dokončí útok i v případě, kdy je satelitní navigace rušena. Souřadnice cíle zadáva nosný letoun do rakety během letu a po odpálení střela funguje stylem „vystřel a zapomeň“. Zda je střela vybavena datalinkem pro změnu souřadnic cílů po opuštění letadla nebo pro přerušení útoku není známo.

 

Rampage umožní útočit izraelskému letectvu na cíle chráněné silnou PVO.

 

V případě střely Rampage se počítá s klasickou tříštivo-trhavou bojovou hlavicí a také s průbojnou pro ničení zodolněných nebo podzemních cílů ‒ jde o pozice PVO, komunikační a velitelská centra, letiště, klíčové logistické a dopravní uzly nebo pozice balistických raket. Pro IAF v úvahu připadají zejména íránské a syrské pozice v Libanonu a Sýrii, které jsou chráněny moderními ruskými systémy PVO, jako je Pancir-S1.
 

Podle The Jerusalem Post IAF právě čím dál častěji zasahuje proti íránským cílům v Sýrii a Libanonu. V květnu IAF provedlo nejmasovější letecký úder od roku 1974, při kterém zasáhlo během 90 minut na 50 íránských cílů v Sýrii. Při tomto úderu IAF zničilo mimo jiné i jeden syrský Pancir-S1. Šlo o otevetu za íránský raketový útok, při kterém bylo odpáleno 32 raket Fajr-5 a Grad na izraelské pozice na Golanských výšinách.

 

Rampage není první případ, kdy byla pozemní raketa přetvořena do letecké zbraně. Například Rusko na základě střely kompletu Iskander vytvořilo střelu vzduch-země Kinžál. Ruská střela má mít dolet 415 km (pravděpodobně až 500 km), rychlost letu Mach 6 až Mach 7 a dostup 6 až 50 km.

 

Střela Rampage není určena jen pro IAF, ale také pro zahraniční země. Již dříve bylo uvedené, že střelu MARS (a tedy i Rampage) mohou nést letouny F-15, F-16, F/A-18, evropský Eurofighter Typhoon, francouzský Mirage 2000, ale i ruské MiG-29, Su-27 a Su-30. Rampage tak může být pro mnoho zemí dostupnou střelou vzduch-země s dlouhým doletem, která dokáže penetrovat moderní PVO.

Zdroj: The JPost

Nahlásit chybu v článku


Související články

Izraelské houfnice ATMOS na tatrováckém podvozku pro Thajsko

Thajská námořní pěchota (Royal Thai Marine Corps) podepsala s izraelskou firmou Elbit Systems ...

Zastaví izraelské útoky dodávky ruských systémů S-300 do Sýrie?

Izraelské letectvo v posledních letech opakovaně útočilo na cíle v Sýrii. Zaměřovalo se především na ...

Izraelský dron zničil systém protivzdušné obrany Pancir-S1

Izrael ve čtvrtek provedl odvetný letecký úder na íránské cíle v Sýrii a podle tiskové zprávy ...

Bojový křest izraelských stíhaček F-35I „Adir“

Podle šéfa izraelského letectva Amikama Norkina izraelské stealth stíhačky páté generace F-35I ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • Dzin
    13:14 27.06.2018

    cernakus Neporovnávej to podle hmotnosti, ale podle výkonů. THAAD je proti SM-3 Block II o polovinu pomalejší s výrazně menším dostřelem a podobně je na tom Patriot vůči SM-2 (při ...Zobrazit celý příspěvek

    cernakus
    Neporovnávej to podle hmotnosti, ale podle výkonů. THAAD je proti SM-3 Block II o polovinu pomalejší s výrazně menším dostřelem a podobně je na tom Patriot vůči SM-2 (při působení proti balistickým střelám). Schválně si to dohledej. Třeba PAC-3 má udávaný dostřel proti balistickým střelám pouze 20 - 35 km. Nějaké slučování potom nepřipadá v úvahu. Univerzálnost není vždy výhoda oproti specializaci.

    K vs R. Ne, vypořádáváš se s jinými obtížemi. Už jen díky rozdílným rozměrům a hmotnostem proti potenciálnímu nosiči. F-16 disponuje závěsníky pro nesení podobně rozměrných a hmotných těles, u MiG-31 se to musí dělat od počátku (nevím o tom, že by někdy něco podobného kdy nosil). Takže u Izraelců řeší jen úpravu těla rakety (což plyne i z článku), Rusové musí více řešit i interakci střely s nosičem. Celkově mí Izrael daleko lehčí úkol.Skrýt celý příspěvek

  • skelet
    21:57 26.06.2018

    Grull: myslím, že by stačila integrace střel Delilah (váha 187kg, dolet 250km, hlavice 30kg)

    Grull: myslím, že by stačila integrace střel Delilah (váha 187kg, dolet 250km, hlavice 30kg)

  • cernakus
    15:55 26.06.2018

    Dzin: To není pravda. Hmotnosti a výkony raket SM-3 a THAAD jsou ekvivalentní. Stejně tak je tomu u SM-2 a Patriot. Stačila by jim jedna v kategorii a vývoj sloučit. Rozdíl ...Zobrazit celý příspěvek

    Dzin:

    To není pravda. Hmotnosti a výkony raket SM-3 a THAAD jsou ekvivalentní. Stejně tak je tomu u SM-2 a Patriot. Stačila by jim jedna v kategorii a vývoj sloučit.

    Rozdíl mezi Kinžalem a Rampage je samozřejmě značný. Ale mezi principem konverze z původní zbraně už ne. A o tom jsme se bavili.

    Nevidím v konverzi žádný zásadní rozdíl. V obou případech se museli vypořádat se stejnými obtížemi (tj. start v jiné než vertikální poloze, zpožděný aby byl ochráněn nosič, vyrovnání se s dopřednou rychlostí, problém nekompatibilních úponů na letounu atd...)

    V tomto příspěvku bylo na základě slibu Rasemu odstraněno vulgarit: 1Skrýt celý příspěvek

  • Dzin
    15:24 26.06.2018

    cernakus Začnu od zadu. THAAD, RIM-161 (SM-3) a MIM-104 jsou rozdílné systémy. Zjednodušeně řečeno, společně tvoří tři vrstvy ochrany, vnější RIM-161, střední THAAD a vnitřní ...Zobrazit celý příspěvek

    cernakus
    Začnu od zadu. THAAD, RIM-161 (SM-3) a MIM-104 jsou rozdílné systémy. Zjednodušeně řečeno, společně tvoří tři vrstvy ochrany, vnější RIM-161, střední THAAD a vnitřní MIM-104. Nejedná se tedy v žádném případě o ekvivalentní typy.

    Jestli ti mezi Kinžalem a Rampage nepřijde žádný rozdíl, to potom můžeš říci, že není žádný rozdíl mezi Tiger II a T-34/76. U nich je shodné pouze to, že s ejedná o tanky, u těch dvou zase to, že jsou to rakety. Toť vše.

    Rozdíl je také v tom, že zatímco izraelská konverze není nějak zásadně technicky náročná, Kinžal proti tomu představuje daleko tvrdší oříšek. Což bylo to, na co se obecně upozorňuje (nevím jestli si toto myslel, když si psal o rosofobních amerikofilech).Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    13:56 26.06.2018

    AIM-9X vs. AIM-9X...

    AIM-9X vs. AIM-9X...

  • cernakus
    12:57 26.06.2018

    Dzin: Ne není tam žádný rozdíl. Princip je stejný. Vezmu fungující raketu a s minimálními úpravami ji vrazím na zcela jiný nosič. Tím velmi levně vytvořím asymetrickou ...Zobrazit celý příspěvek

    Dzin:

    Ne není tam žádný rozdíl. Princip je stejný. Vezmu fungující raketu a s minimálními úpravami ji vrazím na zcela jiný nosič. Tím velmi levně vytvořím asymetrickou zbraň.

    Kinžal samozřejmě jako balistická raketa je podstatně výkonnější, ale taky je to obrovská kráva, se kterou vzlétne rozumně leda ten Mig-31.

    Rampage je však také velmi sympatická. Byl tam jasný důraz na co nejnižší cenu (když už nic, tak sériovou výrobou pro dvě armádní složky). A přitom zvýšený dolet plus prověřená účinnost. To se IMHO židům povedlo.

    Z toho by se měli poučit amigos a sloučit si pořádně ty své protivzdušné raketky. Takhle si každá složka armády hýčká ty svoje a vyvíjí se zbytečně několik ekvivalentních typů raket (Thaad vs SM-3, Patriot vs SM-2 atd...)Skrýt celý příspěvek

  • Dzin
    12:21 26.06.2018

    cernakus Tady je ale trochu rozdíl. Rampage je odvozena od střely EXTRA, což je dělostřelecká raketa ráže 306mm. Izraelský systém tak navazuje na tradici nošení velkorážových ...Zobrazit celý příspěvek

    cernakus
    Tady je ale trochu rozdíl. Rampage je odvozena od střely EXTRA, což je dělostřelecká raketa ráže 306mm. Izraelský systém tak navazuje na tradici nošení velkorážových neřízených raket letadly (např. sovětské S-24 a S-25 o ráži 240mm resp. 340mm) a/nebo adaptaci jejich pozemních protějšků (v naší domovině např. LR-122). S tím rozdílem, že jsou vybaveny systémem řízení (což se ale testovalo i u zmíněných sovětských raketách). Kinžal je potom adaptace trochu jiného zbraňového systému, ať už předpokládanými TTD, hmotností či rozměry. Podobně i prezentace obou raket je trochu odlišná, hlavně co se týká jejich uváděných schopností.Skrýt celý příspěvek

  • Grull
    12:11 26.06.2018

    Tak podvěsíme pod Alku pár pastelek z Gradů, ať držíme krok :-)

    Tak podvěsíme pod Alku pár pastelek z Gradů, ať držíme krok :-)

  • cernakus
    11:14 26.06.2018

    Když může rusák pod Mig-31 podvěsit balistickou raketu, proč by nemohl žiďák podvěsit pod F-16 dělostřeleckou. Jsem zvědav, jestli budou amerikofilní rusofóbové za tento přístup ...Zobrazit celý příspěvek

    Když může rusák pod Mig-31 podvěsit balistickou raketu, proč by nemohl žiďák podvěsit pod F-16 dělostřeleckou.

    Jsem zvědav, jestli budou amerikofilní rusofóbové za tento přístup srážet Izrael stejně, jako sráželi Rusko :-DSkrýt celý příspěvek

  • KOLT
    10:53 26.06.2018

    Tak určitěěě ;-)

    Tak určitěěě ;-)

  • Clanek
    10:27 26.06.2018

    @KOLT
    Diky "modularite systemu" by ta integrace mohla byt hotova za dopoledne (a skoro zadarmo), ne? :)

    @KOLT
    Diky "modularite systemu" by ta integrace mohla byt hotova za dopoledne (a skoro zadarmo), ne? :)

  • Clanek
    10:16 26.06.2018

    V case kdy bezpecnost zeme chranici nadzvuky, navic ve sve nejdulezitejsi AA roli, maji k dispozici 24 (slovy ctyriadvacet) AMRAAMu, je nakup par stovek, stovek(!), Rampage tak ...Zobrazit celý příspěvek

    V case kdy bezpecnost zeme chranici nadzvuky, navic ve sve nejdulezitejsi AA roli, maji k dispozici 24 (slovy ctyriadvacet) AMRAAMu, je nakup par stovek, stovek(!), Rampage tak nehezka nadsazka, ze se proste neda nechat jen tak, bez povsimnuti. :)
    Ale jinak samozrejme souhlas. ACR nema ambice zasahovat cile vysoke stovky nebo dokonce tisice km daleko, ale cca 100km by v dnesni dobe melo platit za takovy lepsi standard schopnosti, kterou by (skoro)vyspela evropska zeme velikosti CR mela disponovat. Nevim jestli rovnou stovky, precijen jde o zbran na ty nejzasadnejsi / silne branene cile a tam bych si umel predstavit disponovani treba 50 kousky. Uz to by byla sila s kterou by protivnik musel jooo pocitat.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    10:15 26.06.2018

    A integraci na Gripen bychom zaplatili také my? ;-) Já bych s tím počkal, až to integrují i na F-35, a pak bych to koupil obojí :-)

    A integraci na Gripen bychom zaplatili také my? ;-) Já bych s tím počkal, až to integrují i na F-35, a pak bych to koupil obojí :-)

  • Argonaut.CZ
    09:51 26.06.2018

    no tak by se na MO měli probrat a pár stovek nakoupit:) Jak pro Gripen, tak Alcu. A nejlépe bychom mohli aspon hloupé části dělat sami.

    no tak by se na MO měli probrat a pár stovek nakoupit:) Jak pro Gripen, tak Alcu. A nejlépe bychom mohli aspon hloupé části dělat sami.

Načítám diskuzi...