Šachy pokračují: Rusko přeskupuje síly v Sýrii

Rusové v Sýrii zůstavají

Dmitry Gorenburg je vedoucí vědecký pracovník v oddělení strategických studií Centra pro námořní analýzy CNA (Center for Naval Analyses) a je považován za odborníka na ruskou armádu. Je držitelem doktorátu politických věd z Harvardské univerzity a rovněž provozuje známý blog o ruské armádě Russian Military Reform.

Michael Kofman pracuje rovněž pro centrum CNA a think-tank Wilson Center v Kennan Institute. Vedl výzkumné programy na americké vysoké škole národní obrany NDU (National Defense University) a zastupuje zájmy amerického ministerstva obrany při oficiálních i neoficiálních diplomatických jednáních o Rusku a Pákistánu.

Oba pánové napsali společný článek přinášející další úhel pohledu o důvodech a následcích ruského “stažení” ze Sýrie. Na rozdíl od ruského analytika Alexandra Chramčichina si nemyslí, že ruské “stažení” je chybou a už vůbec, že se Rusko skutečné vzdává svých politických a vojenských zájmů v Sýrii.

Podle Gorenburga a Kofmana Rusko pouze stahuje vyčerpané letecké síly z letecké základny Hmeimim v Lázikíji. Constantine Sivkov například v ruském magazínu VPK napsal, že ruské letectvo neudržitelně přetěžuje leteckou techniku a personál v Sýrii.

Ruské letectvo jednoduše již není schopno (nebo již nemá zapotřebí) provozovat z technických a personálních důvodů leteckou kampaň ve stejné intenzitě, proto mírové rozhovory využilo ke stažení a přeskupení sil. Ostatně k tomu klid zbraní a mírové rozhovory často slouží - aby bojující strany získaly čas k obnovení vojenských sil.

“Putin prostě přesunul figurky na šachovnici, aniž by změnil rovnici. Tento manévr je více o politickém vnímání než o vojenské realitě,” píšou Gorenburg a Kofman ve svém článku.

Podle obou autorů je pravým smyslem přesunu sil normalizovat ruskou vojenskou přítomnost v Sýrii, vytvořit podmínky pro trvalou přítomnost ruských vojenských sil a mediálně přesvědčit domácí publikum, že mimořádné bojové operace jsou u konce.

Putin při nedávném setkání (médii živě přenášené) s ministrem zahraničí a obrany nařídil zachovat provoz na ruských vojenských základnách v Sýrii  - námořní Tartus a letecké Hmeimim v Lázikíji - na současné úrovni. Ruský prezident také nařídil zajištění obrany ruských sil ze země, vody i vzduchu.

V Sýrii proto zůstávají protivzdušné systémy krátkého dosahu i dlouhého S-400. Zůstávají také pozemní síly - ty, které chrání ruské základny a neznámý počet ruských jednotek, které přímo podporují syrské jednotky (ruské speciální síly).

Ruské speciální síly v Sýrii. Fotku získali teroristé z Islámského státu z mobilu mrtvého ruského vojáka a zveřejnili ji (spolu s dalšími) na internetu. / Autor neznámý

Přeskupení sil

Rusko prozatím potvrdilo stažení bitevních Su-25 a stíhacích bombardérů Su-34. V Sýrii prozatím zůstávají stíhací bombardéry Su-24, víceúčelové Su-30 a Su-35 a bitevní vrtulníky Mi-24/35. Rusko neurčilo žádné konkretní datum a rozsah stažení svých jednotek.

Počet ruských letadel klesne zřejmě na polovinu oproti podzimu 2015, kdy počet ruských letadel v Sýrii dosáhl vrcholu. Zbývající ruská letadla se zaměří na bombardováni pozic Islámského státu a fronty al-Nusra (syrské al-Kaidy). Před několika dny ruské letectvo zaútočilo na pozice Islámského státu v Palmýře, což má být podle Pentagonu, na který se oba autoři odvolávají, poprvé během ruské kampaně v Sýrii, kdy se ruské letectvo ve velkém zaměřilo na Islámský stát.

Před několika dny Rusko poslalo do Sýrie bitevní vrtulníky Mi-28N a Ka-52, které mají poskytovat blízkou pozemní podporu syrské armádě. Nasazení obou vrtulníků je samozřejmě mimo jiné vítanou možností otestovat oba stroje v reálných podmínkách. Ruské letectvo testováním zjistí přednosti a výhody obou typu vrtulníků. Ka-52 a Mi-28N mají rozdílné elektronické vybavení, ale v obou případech jde o podobné platformy - bitevní a útočné vrtulníky.

Ruské námořnictvo rovněž neopouští pobřežní vody Sýrie, i když počet lodí může v důsledku nižšího tempa bojových operací v oblasti poklesnout.

Gorenburg a Kofman proto soudí, že jde ve skutečnosti pouze o odsun “mimořádných” ruských sil, které narostly v Sýrii po sestřelení Su-24 tureckým letectvem. Rozšiřování námořní základny Tartus pokračuje a ruská vojenská infrastruktura v Sýrii bude fungovat beze změn.

“Letouny stažené tento týden mohou být znovu snadno nasazeny, pokud si to vojenské nebo politické okolnosti vyžádají. Nestahuje se nic, co nelze vrátit během několika dní zpět a naopak pravděpodobně další vybavení dorazí na místo,” píšou ve svém článku oba autoři.

Ruská technika v Sýrii včetně záběru na bitevní Mi-28N.

Důvody mediálního “stažení”?

Otázkou tedy je, proč se mediálně ohlášený odsun jednotek a konec operací děje zrovna nyní? Oba autoři se odvolávají na další odborníky, jako je Joshua Landis, podle kterých jde mimo jiné o ruský nátlak na režim Bašára Assada. V nadcházejících mírových rozhovorech v Ženevě se bude diskutovat o budoucí podobě Sýrie a Putin údajně chce po Assadovi, aby přijal kompromis v podobě rozdělené Sýrie.

Prozatím Assad vždy požadoval získat zpět celou Sýrii, což ale, a v tom panuje shoda všemi směry, není po krvavé občanské válce možné. Odsunem tak chce Rusko Assadovi ukázat, že nemůže bezmezně za všech podmínek počítat s ruskou pomocí.

“Tenhle krok vštípí Assadovi, že musí mít na na paměti ruské zájmy a je také důležitým prostředkem, aby si Moskva udržela pružnost v tom, co se bude dál dít v Sýrii, aniž by se chytla do pasti politiky. Na Středním východě, více než kdekoliv jinde, je lepší mít možnosti než závazky,” píšou ve svém článku Gorenburg a Kofman.

Jak připomínají oba autoři, pro Putina je možná ještě důležitější působení na domácí publikum. Ruský prezident získal díky operacím v Sýrii doma politické body, který nyní, dříve než dojde k nějakým komplikacím, “zakonzervuje” - bez ohledu na to, jak dopadnou mírová jednání v Ženevě.

Samozřejmě je také nutné vysvětlit domácímu publiku nutnost trvalé vojenské přítomnosti v Sýrii.“Ruský vůdce používá toto prohlášení (o stažení” - pozn. red.) před domácím publikem jako prostředek k přetvoření vojenské operace v Sýrii k “tradiční” vojenské přítomnosti. Putin to řekl v prosté ruštině: další vojenská přítomnost v Sýrii bude považována za ruskou tradiční přítomnost v Sýrii, nikoliv operaci”, píšou autoři ve svém článku.

Gorenburg a Kofman varují ty, kteří si mylně myslí, že se Rusko stahuje ze Sýrie. Oznámení o “stažení” není o tom, jak Rusko Sýrii opustí, ale jak v ní trvale zůstane. Cílem je zajistit, aby domácí a mezinárodní publikum přijalo trvalou ruskou přítomnost v Sýrii jako normální stav.

Zdroj: War On The Rocks