Rusko vs. americká třetí kompenzační strategie
-
27. 6. 2017
-
199 komentářů
-
Jan Grohmann
Spojené státy v rámci Třetí kompenzační strategie TOS (Third Offset Strategy) plánují revolučním způsobem změnit myšlení a schopnosti svých ozbrojených sil, aby si udržely vojenskou nadřazenost nad všemi potenciálními protivníky. Autoři Vasilij Kašin a Michael Raška v analýze Countering The U.S. Third Offset Strategy: Russian Perspectives, Responses and Challenges se zamýšlejí nad tím, jaké kroky proti TOS příjme Ruská federace.
Třetí kompenzační strategie
Americké “kompenzační strategie” mají za úkol udržovat americkou vojenskou nadřazenost nad potenciálními protivníky. První taková strategie se objevila po druhé světové válce - tehdy se Spojené státy musely vyrovnat se skutečností, že Sovětský svaz na evropském bojišti dokáže nasadit dvakrát tolik divizí.
Výsledkem byl rychlý vývoj taktických a strategických jaderných zbraní a jejich nosičů. Druhá kompenzační strategie odstartovala v 70. letech, kdy Sovětský svaz v počtu jaderných zbraní/nosičů dohnal Spojené státy.
Cílem druhé kompenzační strategie bylo zvýšit schopnosti spojenců lépe čelit vojskům Varšavského paktu, aniž by se musel snižovat práh použití jaderných zbraní. Výsledkem byl vývoj a zavádění letounů stealth, přesné munice, nových komunikačních prostředků, laserů, elektro-optických senzorů nebo prostředků velení, řízení, počítačů, spojení, průzkumu, sledování a zpravodajství (C4ISR).
Druhá kompenzační strategie byla propojena s koncepty AirLand Battle (ALB 1982) a Follow-on Forces Attack (FOFA), které dávaly armádám NATO kvalitativní výhodu nad vojsky Varšavské smlouvy.
Američané této výhody plně využili ve válce v Perském zálivu, v Kosovu a částečně v Iráku a Afghánistánu. Jako se stalo již dvakrát v minulosti, i v současné době protivníci díky vývoji moderních vojenských zbraní (stealth, přesná munice, senzory, atd.) negují výhody americké kompenzační strategie.
Spojené státy proto v roce 2014 spustily TOS - ta bude mít nejen dalekosáhle důsledky na Ozbrojené síly Spojených států, ale i na americké spojence, potenciální protivníky a vůbec celý svět. TOS neovlivní jen bezpečnostní prostředí, ale také politické, vědecké, průmyslové nebo společenské - ať se nám to líbí nebo ne, oblast vývoje zbraní jednoduše alokuje (ze všech jiných oblastí výzkumu a vývoje) největší finanční a lidské kapacity. TOS tak bez přehánění ovlivní osud stovek milionů lidí.
Spousta rysů TOS je tajná, ale jsou známy základní vývojové oblastí a také výše přidělených prostředků - Pentagon plánuje na rozvoj TOS v příštích pěti letech vynaložit 18 miliard dolarů. Z toho 2 miliardy dolarů připadnou na rozvoj technologií proti protivzdušné obraně (PVO), 3 miliardy na vývoj ponorek a podvodních technologií, 3 miliardy na vývoj technologií umožňující spolupráci lidí a strojů, 1,7 miliardy na vývoj kybernetické a rádioelektronické války, 500 milionů na přesnou munici a 500 milionů na válečné hry a testování konceptů TOS.
Koncept TOS obecně reaguje na skutečnost, že současné velmi vysoké tempo bojových operací a nástup velmi složitých vojenských technologií přesahují kognitivní a psychologické možnosti člověka. V současné době voják a velitel musí na základě velkého počtu složitých informací, to vše často pod časovým a psychickým tlakem, přijímat neméně komplikované rozhodnutí. Technologie a přístupy TOS lidem poskytnou více času a usnadní přijímání složitých rozhodnutí.
TOS bude obecně rozvíjet těchto pět základních oblastí:
+ Stroje schopné učení - jde zejména o automatizované systémy schopné samostatně působit proti stále vyvíjejícím se hrozbám v kyberprostoru, v elektromganetickém spektru (rádioelektronický boj), ve vesmíru nebo proti raketovým technologiím;
+ Spolupráce člověk-stroj - použití pokročilých počítačových technologií a vizualizací (např. rozšířená realita) umožňující vojákům přijímat rozhodnutí mnohem rychleji, lépe a relevantněji;
+ Asistence operací vedené lidmi - zapojení každého pilota, námořníka, mariňáka nebo námořníka do bojové počítačové sítě;
+ Bojové mužstvo člověk-stroj - vytvoření nových přístupů s cílem lépe propojit člověkem ovládané a robotické prostředky;
+ Autonomní zbraně zapojené do sítě - zbraňové platformy a systémy zapojen do učící se velitelské, kontrolní a komunikační (C3I) sítě.
Slibnou doménou je rádioelektronický boj a kyberválka. Pentagon například zkoumá možnosti nekinetického ničení nepřátelských zbraní - například odpálenou balistickou raketu půjde podle této představy “hacknout” a zmást její letecký počítač nebo senzory.
Stejně tak prostředky rádioelektronického boje mohou rušit navigační radary a komunikační prostředky balistických raket. Díky těmto technologiím pak lze udržovat mnohem menší počet drahých antiraket PVO.
Co na to Rusko?
Podoba TOS bude záležet také na reakcích a protiopatřeních hlavních mocenských oponentů USA - Číny a Ruska. Podle analýzy obou autorů zatím Rusko nevydalo žádné oficiální prohlášení k americké TOS.
Podle Rašky a Kašina ruská vojenská komunita vnímá americkou TOS především jako protičínskou, ale samozřejmě se strategickými dopady i na Rusko. Stejně jako byla první a druhá kompenzační strategie především protisovětská, ale ovlivnila celý svět.
Oproti dřívější době jsou Spojené státy ve složitější situaci. Během studené války mohl Pentagon vyčlenit všechny své zdroje proti jediné hrozbě - Sovětskému svazu. Dnes ale američtí vojáci plní mnohem širší spektrum úkolů a jsou vázaní na mnoha místech po celém světě. Navíc Čína má mnohem robustnější, modernější a výkonnější ekonomiku než Sovětský svaz. V současné době Čína neoficiálně vydává na obranu 1,9 až 2 % HDP, což dává prostor pro další zvýšení, pokud to bude potřeba.
Samotné Rusko plánuje TOS čelit dvěma hlavními způsoby - rozvojem taktických a strategických jaderných zbraní a také pokusem udržet technologický krok ve vybraných oblastech.
Jaderné zbraně
Podle ruského strategického myšlení výhoda Spojených států, NATO a Číny v konvenčních ozbrojených silách může být negována rozvojem širokého spektra taktických/strategických jaderných zbraní a jejich nosičů. Základem jakékoliv ruské bezpečnostní politiky je proto zajistit, aby Rusko i nadále zůstalo jadernou velmocí. Rusko jednoduše vidí jaderné zbraně jako nejúčinnější pilíř strategického odstrašení.
I když v posledních letech Rusko zažívá hospodářský pokles, rozvoji jaderných zbraní se rozpočtová omezení netýkají. Rusko začalo rozmísťovat nové mezikontinentální balistické rakety (ICBM) RS-24 Jars a střely RSM-56 Bulava na ponorkách třídy Borej.
Rusko navíc vyvinulo další dva členy rodiny ICBM - těžkou raketu RS-28 Sarmat na tekuté palivo a mobilní raketu RS-26 Rubež na tuhé palivo. RS-26 je podle ruských zdrojů určená k penetraci americké protiraketové obrany. Stejně tak pokračuje vývoj “železniční” ICBM.
Dalším důležitým projektem je vývoj nadzvukového strategického bombardéru Tu-160M2, který je schopen odpalovat střely vzduch-země s jadernou hlavicí na cíle vzdálené několik tisíc kilometrů.
Rusko rovněž klade značný důraz na vývoj taktických jaderných zbraní - střely s plochou dráhou letu s jadernou hlavicí, jaderné bomby, střely země-vzduch dlouhého dosahu schopné doručit jadernou hlavici, jaderná torpéda a jaderné balistické rakety krátkého dosahu. Ukázkovým příkladem je vybavení ruských raketových vojsk střelami krátkého dosahu země-země Iskander schopné nést jak konvenční, tak jadernou hlavici.
Stejně tak je porozuhodné (z celosvětového pohledu) umístění střel středního doletu Kalibr na malé (výtlak méně než 1000 t) korvety. Tyto lodě přitom mohou být vyráběny ve velkých počtech.
Rusko bere jakoukoliv hrozbu, která ohrožuje schopnost ruského jaderného odstrašení, velmi vážně a okamžitě reaguje na jakékoliv protiopatření, především NATO a Spojených států. Rusko má přitom v kvalitě a různorodosti jaderných zbraní výraznou výhodu nad Spojenými státy a NATO.
Technologie
Druhý prvek ruské odpovědi na TOS je ambicioznější, ale nese větší technologická rizika. Jedná se o vývoj podobných zbraňových systémů a technologií, které rozvijí americká TOS - hypersonické zbraně, umělá inteligence, 3D výroba, podvodní bezosádková vozidla, kognitivní technologie, zbraně se směrovanou energií, atd. Za tímto účelem Rusko založilo v roce 2012 Nadaci pro pokročilý výzkum - jakousi ruskou obdobu americké agentury DARPA.
V řadě výzkumných oblastí je Rusko teprve na počátku, podle studie obou autorů ale Rusové pokročili v oblasti zbraní se směrovanou energií, v elektromagnetických zbraních, hypersonických zbraních a robotických ponorkách.
Rusko čelí omezeným zdrojům (lidským i finančním) a v blízké budoucnosti je nepravděpodobné, že dojde k normalizaci vztahů se Západem. Rusko tak může do svých zbrojních projektů zapojit Čínu nebo Indii. Číně mohou Rusové nabídnout například své pokročilé proudové nebo raketové motory výměnou za poskytnutí high-tech elektronických součástek.
Budoucí ruský vojenský vývoj
Podle obou autorů je důležité, při posuzování dopadu TOS na budoucí ruský vojenský vývoj, pochopit rozdíl mezi ruskou obrannou politikou v ruských mainstreamových médiích, ruskou obranou politikou v západních mainstreamových médiích a reálnou ruskou obranou politikou. Tyto tři fenomény žijí ve vlastních vesmírech a sotva vzájemně jakkoliv souvisejí.
Klíčové ruské programy, které definují budoucí podobu ruské armády, jsou dobře popsány v prohlášeních ruských zástupců obranného průmyslu a ruských vojenských odborníků. Nicméně ruské mainstreamová média (a také proruská česká média) těmto projektům nevěnují žádnou pozornost a zaměřují se především na “fantastické”, ale většinou nereálné zbrojní projekty.
Naopak západní média představují, jak píšou oba autoři ve své studii, Rusko jako vzkříšenou globální sílu, která bude vojensky soupeřit proti USA a NATO na celém světě. Strategické myšlení NATO skutečně řeší především ruskou hrozbu pro Pobaltské státy a posilující rusko-čínskou spolupráci, která může ohrožovat americké zájmy v Asii a Tichomoří.
Nicméně struktura ruských vojenských výdajů a jejich směřování naznačuje něco jiného. Rusko začalo po roce 2014 s aktivací nových brigád a divizí na východní ukrajinské hranici i s výstavbou nových základen a zázemí pro velké vojenské jednotky. Právě tyto vysoké investice a úsilí do budování vojenských jednotek na ukrajinské hranici ukazují, že Rusko z dlouhodobého hlediska očekává nové kolo bezpečnostní krize na Ukrajině. Samotná ruská aktivita, jak připomínají oba autoři, v Pobaltí je přitom omezená.
Dalšími dvěma oblastmi zájmu ruské armády je Střední Asie a Kavkaz. Ruské vojenské investice proto směřují především do pozemních a taktických leteckých sil určených k operacím na Ukrajině a ve Střední Asii.
Dalšími prioritami je posílení strategických schopností, včetně strategických jaderných sil, jaderných útočných ponorek, PVO, protiraketová obrana, systémy C4ISR - to vše za účelem možného vojenského konfliktu se zeměmi NATO.
Z dlouhodobého hlediska bude ruská armáda rozvíjet následující oblasti:
+ Robotické a dálkově ovládané prostředky, včetně dronů a pozemních robotů;
+ Nová generace prostředků rádioelektronického a kybernetického boje;
+ Zavedení nových prostředků velení/řízení a budování “bojové” sítě;
+ Systémy PVO dlouhého a velmi dlouhého dosahu, se schopnostmi ničit satelity na oběžné dráze Země. Tyto systémy neposlouží jen pro PVO, ale také jako nástroj vybojování absolutní vzdušné nadvlády;
+ Nová generace velmi dobře pancéřovaných vozidel, které výrazně sníží ztráty v lokálních konfliktech;
+ Pokročilá bojová letadla schopná srovnání se západními letouny páté generace;
+ Hypersonické zbraně schopné překonat PVO protivníka;
+ Zbraně se směrovanou energií;
Díky omezeným zdrojům ale Rusko nebude moci rozvíjet v potřebné míře námořní síly, strategické dopravní letectvo nebo obojživelné technologie. Rusko tak díky výše uvedeným programům může udržet paritu se Západem, avšak je nepravděpodobné, spíše nemožné, aby se z Ruska stála globální velmoc schopna projekce síly po celém světě.
Ruské vojenské schopnosti na svém území budou impozantní, ale ruská schopnost projekce ve vzdálenějších oblastech (jako je např. jihovýchodní Asie) zůstanou velmi omezené.
Související články
Ruská stíhačka T-50: Další prototypy a start sériové výroby
V příštím roce začnou letecké testy desátého a jedenáctého prototypu stíhaček T-50 s novými motory ...
-
07.06.2017
-
358 komentářů
-
Jan Grohmann
Čekají ruský zbrojní průmysl těžké časy?
Spojené státy americké jsou sice každoročně největším exportérem zbraní na světě, ale Ruská federace ...
-
16.06.2017
-
127 komentářů
-
Michael Myklín
Ruská armáda koupí bojová vozidla BMPT Terminátor
Ruská firma UralVagonZavod (UVZ) se připravuje na zahájení sériové výroby bojového vozidla podpory ...
-
19.06.2017
-
39 komentářů
-
Jan Grohmann
Ruský tank T-14 Armata zasáhne cíl na vzdálenost 12 km
T-14 Armata ze svého děla ráže 125 mm, jako všechny další ruské tanky, dokáže odpalovat protitankové ...
-
23.06.2017
-
67 komentářů
-
Jan Grohmann
Kruan, tys tu chyběl Slavoslave, jo je to o tom, že i ten aplikovaný výzkum je komplikovaní. Skoro bych si troufnul tvrdit, že na Pak Fa je vidět, že to není jen ...Zobrazit celý příspěvek
Kruan,
tys tu chyběl
Slavoslave,
jo je to o tom, že i ten aplikovaný výzkum je komplikovaní. Skoro bych si troufnul tvrdit, že na Pak Fa je vidět, že to není jen aplikovaný, ale částečně základní výzkum, když se během vývoje aplikují a testují nová řešení. Ale to testování probíhá, takže nelze říci, že by byl slabý. uvidme co dokáže výsledný produkt. Ta výroba bude problém. Zajistit dostatek TR modulů pro AESA a zajisti dostatečně kapacitní kontrolu kvality. Mít dostatečné kapacity vyrábět nové lopatky turbín v motorech atd... mít dost čistých komponent pro RAM materiál, aby měl kvalitu a to není výzkum, ten dají. Ale ta výroba ve slušných počtech je problém. Ten vyžaduje silnou výrobní základnu na jisté technologické úrovni. Tu sice budují, ale jen tak tak aby stíhala pokroky v tom základním/aplikovaném výzkumu/vývoji Pak Fa. Čistě aplikovaný to bude až budou mít první sérii shodných strojů a nebudou tam konstrukčně nic zásadního měnit, což mi připadá nastává až teď a i F35 mi příjde se doladila relativně nedávno.
Ono to v tom rusku opravdu vypadá trochu jinak jak psal Fenri velká dílna geniálních kutilů, která to poladí dokončí a pak příjde Ivan s kladivem místo CNC a je to víš kde ;-)Skrýt celý příspěvekKoukám, že kovanej bolšoun Fenri opět vyskočil se svými bludy...tentokrát na téma školství Tak jen pro srovnání: 1. Proč z putinovského Ruska utíká každý rok 32.000 studentů ...Zobrazit celý příspěvek
Koukám, že kovanej bolšoun Fenri opět vyskočil se svými bludy...tentokrát na téma školství
Tak jen pro srovnání:
1. Proč z putinovského Ruska utíká každý rok 32.000 studentů do Německa, Francie, ČR atd?
2. Proč nestudují např. dcery Putina v Novosibirsku a nežijí tam? Proč si nechávají kazit jejich ryzí bolševický charakter ve zkaženém Amsterodamu?
Fenri, ty starej bolšoune...ať ti nepraskne cévkaSkrýt celý příspěvek"takže debata je o tom, že rusko je schopné vyrobit letadlo MS 21, které je naprosto srovnatelné se zahraniční špičkou, kdy jedna věc je vyrobit výrobek a druhá věc jej ...Zobrazit celý příspěvek
"takže debata je o tom, že rusko je schopné vyrobit letadlo MS 21, které je naprosto srovnatelné se zahraniční špičkou, kdy jedna věc je vyrobit výrobek a druhá věc jej prodat.."
737(1966), A320(1986), ....Skrýt celý příspěvektakže znova ... čína se podílí s ruskem na vývoji velkého dopravního letadla... střední dopravní letadlo MS 21 spolu s motorem PD 14 vyvinulo rusko samotné bez číny, kdy čína ...Zobrazit celý příspěvek
takže znova ... čína se podílí s ruskem na vývoji velkého dopravního letadla... střední dopravní letadlo MS 21 spolu s motorem PD 14 vyvinulo rusko samotné bez číny, kdy čína samostatně vyvinula konkurenci v podobě comacu C919... takže trh číny pro MS 21 není zcela jistý..
takže debata je o tom, že rusko je schopné vyrobit letadlo MS 21, které je naprosto srovnatelné se zahraniční špičkou, kdy jedna věc je vyrobit výrobek a druhá věc jej prodat..Skrýt celý příspěvekgivicz: ??? Co tak čist než reagujete...
Ano, podíly se Čína. Takže čínské letecké společnosti jsi to prostě koupi (jako by měli jinou možnost).givicz: ??? Co tak čist než reagujete...
Ano, podíly se Čína. Takže čínské letecké společnosti jsi to prostě koupi (jako by měli jinou možnost).Jirosi čína s ruskem se podílí na vývoji velkého dopravního letadla, které se bude ale vyrábět v Číně a rusové pro tento stroj kromě spolupráce na draku vyvíjejí motor PD 35 ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi čína s ruskem se podílí na vývoji velkého dopravního letadla, které se bude ale vyrábět v Číně a rusové pro tento stroj kromě spolupráce na draku vyvíjejí motor PD 35 ...
Již vyvinutý motor PD14 a již dokončené letadlo MS 21 má shodou okolnosti kromě Boingu a Airbusu konkurenci i v číně kde letos vzlétl konkurent Comac C919, snad by se u něj dal uplatnit i nový motor PD14
video testu motoru PD14, který je namontován v době testů na letadle IL 76 (je tam vidět i práce techniků)
https://www.youtube.com/watch?... Skrýt celý příspěvekOliva +1. Slavo: jak konkrétně jste přišel do styku s ruskou vědou? Přednášel jste tam, byl jste tam na konferenci? Nakoukl byť letmo a z povzdálí na jejich grantový systém? ...Zobrazit celý příspěvek
Oliva +1.
Slavo: jak konkrétně jste přišel do styku s ruskou vědou? Přednášel jste tam, byl jste tam na konferenci? Nakoukl byť letmo a z povzdálí na jejich grantový systém?
Leviathan: ale prd. Pokud by Rusko žilo z výsledků výzkumu SSSR, byla by jejich technika více než čtvrt století (tj. řekněme dvě generace) zastaralá. A spíš déle, protože hospodářské problémy a omezování vývoje přišlo už někde kolem Afghanistánu.
Co se týče studia - je to v Rusku na jednu stranu dostupnější chudým, než ve většině zemí, na druhou stranu tam moc nefunguje systém "dáme ho sem a uvidíme, jak mu to půjde" (občas se tak vynoří nečekaný talent). Na státních univerzitách funguje poměrně výrazně princip, že jsou rozhodující předchozí studijní výsledky a přijímací zkoušky. Ale sebechudší matematicky či fyzikalně nadaný mozek má v Rusku slušnou možnost studovat na státní škole. Soukromé fungují asi stejně jako kdekliv jinde, za peníze.Skrýt celý příspěvekOlivav ono pozor ani aplikacny vyvoj nieje ziadna sranda. To ze mas nejaky koncept v ramzi zakladneho vyvoja overeny ako pouzitelny este neznamena, ze dokazes urobit hocikedy ...Zobrazit celý příspěvek
Olivav
ono pozor ani aplikacny vyvoj nieje ziadna sranda. To ze mas nejaky koncept v ramzi zakladneho vyvoja overeny ako pouzitelny este neznamena, ze dokazes urobit hocikedy fungujucu aplikaciu.
Zober si napr tie motory o ktorych sme sa bavili naposledy. Zakladny vyskum a overenie koncepcie na fungujucom modely mali v 91om a doteraz nemaju fungujucu aplikaciu. Americanom vtedy pohanal lietadlo motor na ktorom doteraz usilovne pracuju a tiez este nieje dokonceny (konkurent pre F22 nechce sa mi hladat nazvy motorov, ale iste si spomenies). Alebo celkovo lietadlo piatej generacie kde to Ruske bude pripravene tak cca 20 rokov po IOC pre F22. Tam nieje problem, zeby nemali kapacitu na vyrobu, ale este ho nemaju pripravene na vyrobu.
Takze ano rusko v aplikacnom vyvoji zaostava ci sa to niekomu paci, alebo nie.Skrýt celý příspěvekOlivav co se týče výroby.. dám příklad Rusové vyvinuli nový letecký motor PD 14 pro nové letadlo MS 21 (letadlo bude konkurovat Boeingu 737 MAX či Airbusu 320neo), v současné době ...Zobrazit celý příspěvek
Olivav co se týče výroby.. dám příklad Rusové vyvinuli nový letecký motor PD 14 pro nové letadlo MS 21 (letadlo bude konkurovat Boeingu 737 MAX či Airbusu 320neo), v současné době vyvíjejí ještě vetší motor PD 35 (má mít ještě o dost větší tah jaký mají motory na An 124), který se bude montovat na nové velké rusko - čínské dopravní letadlo ( má konkurovat Boeing 787 a Airbus A350)
Nicméně ikdyž je dle parametrů motoru a letadla MS 21 plně konkurenceschopný, druhá věc jsou servisní střediska po celém světě, obchodní bariéry, možnosti financování nákupu těchto letadel atp.
Takže ikdyž Rusko vyvinulo špičkový motor a letadlo (kolik zemí to umí na světě ??) je otázkou zda výrazně prorazí na světovém trhu...Skrýt celý příspěvekSlavoslave, tak jak jsi to teď napsal nemám problém. Ale oni to mnohdy dostanbou i přes ten "aplikovaný" výzkum a právě protže mají silný základní výzkum, tak nezaostávají a ...Zobrazit celý příspěvek
Slavoslave,
tak jak jsi to teď napsal nemám problém. Ale oni to mnohdy dostanbou i přes ten "aplikovaný" výzkum a právě protže mají silný základní výzkum, tak nezaostávají a někde i vedou, ale to, že to neumí pak vyrobit jako Baťa dřeváky není až takový problém výzkumu, ale výroby.
Někde jsem četl, že Koroljov byl super, ale když zjistil, že ty jeho nápady má realizovat mužík ve stodole s kladivem tak se děsil a to už není výzkum to už je výroba.
Asi tak.Skrýt celý příspěvekOlivav si si isty, ze vies co som chcel povedat? Ja velmi dobre viem, aky je rozdiel medzi zakladnym a aplikacnym vyskumom. Ostatne prave ten zakladny je v rusku na vysokej ...Zobrazit celý příspěvek
Olivav
si si isty, ze vies co som chcel povedat? Ja velmi dobre viem, aky je rozdiel medzi zakladnym a aplikacnym vyskumom. Ostatne prave ten zakladny je v rusku na vysokej urovni a to najma vzhladom na podmienky ktore mau. Skor s tym aplikacnym maju problem pretoze tam uz ma byt vysledkom fungujuci produkt. A pre istotu to zopakujem aj tebe. Ja nikde nepodcenujem ci nedehonestujem Rusku vedu a vyskum.
Nasa mala roztrzka s fenrim je o tom, ze na svoju podporu pouzil priklad s nemeckom kde si zamiena pricinu s nasledkom. No a ze reaguje typicky pre fenriho tak sa to taha na x prispevkov.Skrýt celý příspěvekfenri: neblbni ... Rusko zije z vojensko-priemyselneho komplexu ZSSR, ktory v 70.-80. rokoch pohlcoval cca 50% HDP krajiny. Vyskumne kapacity bohate dotovane za Sojuzu presli v 90. ...Zobrazit celý příspěvek
fenri: neblbni ... Rusko zije z vojensko-priemyselneho komplexu ZSSR, ktory v 70.-80. rokoch pohlcoval cca 50% HDP krajiny. Vyskumne kapacity bohate dotovane za Sojuzu presli v 90. na level paritne odrazajuci vykonnost ruskej ekonomiky. Jasne, ze technologie a vyskumny backround zdedili a pokracuju v nich dodnes. Ale kvalita a kvantita je v porovnani so zapadom stale nizko. Trochu to prezeniem - prva liga je dnes plne "digitalizovana", Rusom slape "analog", v digitale hraju 2.ligu a ty to dobre vies, tak neviem co vyripujes. Vyrobit ponorku vedia, zvladnu jadrovy reaktor, to zdedili po ZSSR, ale vo vsetkych typoch najmodernejsich systemov, ktore vznikli (alebo boli zavedene) po r. 1991 zaostavaju a bez nich mozu ist s ponorkou do prdele jak Kursk. Dobre poznas problemy s Bulavou, o podobnych s Trident2 som nepocul. --- Takze ak si vyberies akykolvek zbranovy system, napr. tank - tak v "analogu" (podvozky, motor, kanon...) su Rusi povedzme s odretymi usami v prvej lige (ale to aj Turci, J.Korea...), ale v digitale (SRP, senzory, komunikacne systemy...) z nej vypadavaju - (!hovorim o systemoch bezne zavedenych do vyzbroje, nie o prototypoch, alebo predseriovych kusoch) , lietadla - prva liga je Stealth - nemaju, PTRS - kedy zvladli "fire and forgot"? Hladinove lode - ako funguje ruska obdoba Aegisu? --- "analogova" armada smzrjm. moze byt za urcitych okolnosti uspesnejsia ,ako "digitalna", ale spis ne..Skrýt celý příspěvek
Olivav: Lenže je tu jeden faktor, ktorý opomínate. Sociálna nerovnosť. Akú má v dnešnom Rusku oproti ZSSR dieťa, ktoré sa z núdze hrá s improvizovanými hračkami, dostať sa na ...Zobrazit celý příspěvek
Olivav:
Lenže je tu jeden faktor, ktorý opomínate. Sociálna nerovnosť. Akú má v dnešnom Rusku oproti ZSSR dieťa, ktoré sa z núdze hrá s improvizovanými hračkami, dostať sa na vysokú školu a následne sa kreatívne podieľať na výskume? Naopak tie deti, ktorých rodina si môže dovoliť dieťa patrične vyškoliť, vyrastali v dosť podobných podmienkach ako u nás ...
Pozrite na rómske deti - život ich núti byť sakramentsky vynaliezavými, no predsa ešte stále nelietajú na Mars z kozmodronu, ktorý by nám tu postavili zo zozbieraného železa.Skrýt celý příspěvekU "aplikovaného" výzkumu se snad dá říci, že jde o praktické ověření už dříve vynalezené technologie. Tedy masověji zavést už dříve odzkoušené. Ale aplikovaý výzkum k novým ...Zobrazit celý příspěvek
U "aplikovaného" výzkumu se snad dá říci, že jde o praktické ověření už dříve vynalezené technologie. Tedy masověji zavést už dříve odzkoušené. Ale aplikovaý výzkum k novým poznatkům a průlomu nevede.Skrýt celý příspěvek
Slavoslav, ty to asi nechápeš s tím aplikovaným a základním výzkumem. Doporučuji ti sehnat si jedno letošní číslo časopisu Vesmír s rozvahou na téma základní a aplikovaný ...Zobrazit celý příspěvek
Slavoslav,
ty to asi nechápeš s tím aplikovaným a základním výzkumem. Doporučuji ti sehnat si jedno letošní číslo časopisu Vesmír s rozvahou na téma základní a aplikovaný výzkum.
On totiž ve svém důsledku ten základní výzkum vede k aplikacím a ono rozdělovat výzkum na aplikovaný a základní je ošemetné. Dle mnoha příkladů lze dokázat, že si vědci v laboratoři de facto nikdy nesedli a nenaplánovali si hele dnes vyzkoumáme spalovací motr, nebo mikrovlnku atd... to je hovadina. V reálu se zkoumá nějaká oblast teoreticky či experimentálně a z těch poznatků se vyklube nápad pro praktickou aplikaci.
Nakonec v té RF je kupa tzv. "základního" výzkumu. Vtip je totiž v tom, že v SSSR/RF je ve fyzice hodně zastoupen teroretický výzkum.
Dle západních měřítek se možná ruský výzkum nazývá vědeckým šamanismem, ale to nic nemění na tom, že výsledky mají. Takže to spíše vede k úvaze co může definovat tu vlastnost u rusů.
Zkusím úvahu: Před listopadem jsme neměli tolik možností nakoupit si kde co se nám zlíbilo. U dětí to vedlo k tomu, že musely více zapojit vlastní fantazii, aby se zabavili. Najděte si na to téma např. texty prof Matějíčka jaký to má vliv na dětský mozek. Věřte je to sakra důležitý prvek. (nejsem psycholog jen rodič co to četl - vzdělání mám přirodovědné ;-) ) Muset zapojit vlastní fantazii a neco si představi vymyslet. Dnes jsou už děti konzumenty i v oblasti zábavy a rozvoje. Ten rozvoj pomocí blikátek bzukátek je pasivní. Co je lepší vklad do budoucna pro dítě, když dostane nerfku a nebo když hledá klacek nebo si vyrobí dřevěnou pistolku v dílně. Dnes máme Nerf dříve tu dílnu. Kutilství se dnes nenosí protože vše koupíte levněji a nemusíte do toho investovat čas. Takže i šikovné české ručičky v globálu půjdou do kopru. Pobavte se s lidmi z praxe kolik z dnešní mládeže umí vzít náčíní do ruky a něco vyrobit opravit atd... je to horší a horší.
Dnes se ve výzkumu sakra spoléhá na všemocnost přístrojů a vytrácí se myšlení nad podstatou problému nad tím, co mi ten stroj dá jak ho lépe a jinak využít. Západní přístup je v hlavním proudu asi následný vybavit se technikou a na ní to proměřit a pak spočítat. Pokud to nejde tak to nejde a už se nepřemýšlí nad celou koncepcí a tím jak by to mohlo jít. Chvíli se hledá, ale originální řešení se mnohdy nehledá. Netvrdím že na západě to nikdo neumí, ale v globálu těch co to umí nebude tolik. Bohužel starší generace (nevím jestli se tam mám taky řadit) si hrála s tím klackem či vyrobenou pistolkou a má smysl pro improvizaci dnešní generace spoléhá pouze na ty přístroje a minimalizuje originální intelektuální vklad a myslím, že s rostoucí "konzumností společnosti" to bude horší.
Dovolím si tedy nadhodit, že jistý nedostatek modernosti v ruské společnosti je sice nepohodlný a vede k horšímu životnímu standardu, ale zachovává jim jistou míru spontánnosti a originálnosti nových nápadů ve větší míře než ve společnosti západně rozvinuté (myšleno na počet obyvatel). Bohužel to omezuje její schopnost nové myšlenky uvádět do života buď úplně nebo v masovém měřítku. Vše má své pro a proti. klidně mě teď hoďte na pranýž, ale na dětech je to sakra vidět.
Mezi USA/EU a RF je velký sociokulturní rozdíl, který se odrazí i ve výzkumu. Neexistuje jeden správný přístup to je omyl. Existují jen základní pravidla, která by měl objev splňovat např. znovuproveditelnost tedy ne náhodnost experimentu ověřitelnost hypotézy atd...
Ten ruský šamanismus lze charakterizovat jak to vidím já jako schopnost v teoretické rovině přijít s originálním nápadem a pak ho "hrubou silou" zkusit zrealizovat jakoby v dílně na koleně s tím co mám. Zkoušet nějakou dobu vychytávat mouchy a dostat se k cíli. Je to pracné méně elegantní, ale není to neúčinné.Skrýt celý příspěvekFenri No tak to sem daj nech to nemusíme hľadať. Áno naozaj si nemyslím, že schopnosť strieľať ťa robí odborníkom na vnútornú balistickú či tankovú muníciu. Ja tým odborníkom ...Zobrazit celý příspěvek
Fenri
No tak to sem daj nech to nemusíme hľadať. Áno naozaj si nemyslím, že schopnosť strieľať ťa robí odborníkom na vnútornú balistickú či tankovú muníciu. Ja tým odborníkom tiež nie som, ale tiež som nebol tým kto vytiahol takýto argument ako niečo čo má v diskusii zavážiť keď si nevedel odpovedať. A mimochodom strieľam tiež no to je tak pre info keďže ako argument to normálny človek nepoužije.
S ruskou vedou som do styku prišiel. Dokonca mi prednášal aj jeden ruský raketový odborník, ale to tiež nemení nič na tom, že tu si stále mimo. Reagoval som len na tvoj argument nemeckom kde si zamieňaš príčinu s následkom. A stále nechápeš rozdiel medzi základným a aplikačným vývojom podľa tvojich reakcii.Skrýt celý příspěvekSlavo, i já jsem to psal. Textu rozumím velmi dobře. Střílím i o fous dál než na 300m (a střílím rád a prachmizerně) a balistika je tak nějak univerzálně platná věda. Stejně ...Zobrazit celý příspěvek
Slavo, i já jsem to psal.
Textu rozumím velmi dobře.
Střílím i o fous dál než na 300m (a střílím rád a prachmizerně) a balistika je tak nějak univerzálně platná věda. Stejně jako není "ponorkologie" není žádná "třistaosmologie". To už jsem vám vysvětloval a zjevně marně.
Mimochodem - vy jste odborník na tankovou munici? Nebo někdo z diskutérů? Myslím, že v debatě o zbraních je reálná zkušenost s nimi a jejich vlastnictví spíše mírnou výhodou, než nevýhodou.
Použuji váš argument: to že jste strojař z vás dělá předního odborníka na ruskou vědu? Já alespoň letmý kontakt s ní měl. A prostě si myslím, že dělají věci jinak (opět zdůrazňuji slovo JINAK, abyste tam neviděl něco jiného). Jak vás vaše profese kvalifikuje na předního odborníka na ruskou vědu, že víte, že pracují podle západních standardů a konvencí (tedy částečně samozřejmě ano, ale prostě jejich přístup je takový svérázný, ale víceméně efektivní)? Děkuji za odpověď.
Kde píši, že podceňujete ruský vývoj?
Píši, že si spoustu věcí představujete jako Hurvínek válku, že celou dobu opravdu nechápete o čem je debata a konečně - že jste stále nebyl schopen odpovědět na poměrně prostou otázku.
Aby to nezapadlo - prosím o údaje o tom děle, o kterém píšete (a ano, rozumím slovu například - takže klidně uveďte jinou zbraň, pokud jste to dělo jenom plácnul).Skrýt celý příspěvekFenri Už som to tu písal tak prečo nie. Mám vyštudovanú špeciálnu techniku a celý život pracujem v strojarine. Ale chápem na niekoho koho jeho schopnosť nastrieľať na 300 m ...Zobrazit celý příspěvek
Fenri
Už som to tu písal tak prečo nie. Mám vyštudovanú špeciálnu techniku a celý život pracujem v strojarine.
Ale chápem na niekoho koho jeho schopnosť nastrieľať na 300 m dobrý rozptyl klasifikuje na predného odborníka na tankovú muníciu či používa tak silný argument ako je porozumenie češtine nemám :-D
A čím sa živíš ty? Niekde kde treba chápať písaný text a súvislosti to iste nebude. To by si mi napr. určite ukázal kde podceňujem ruský vývoj.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...