Rusko vs. americká třetí kompenzační strategie

Ruský Su-35S patří mezi nejmodernější stíhací letouny současnosti; větší foto /  Dmitrij Pičugin, GFDL 1.2  

Spojené státy v rámci Třetí kompenzační strategie TOS (Third Offset Strategy) plánují revolučním způsobem změnit myšlení a schopnosti svých ozbrojených sil, aby si udržely vojenskou nadřazenost nad všemi potenciálními protivníky. Autoři Vasilij Kašin a Michael Raška v analýze Countering The U.S. Third Offset Strategy: Russian Perspectives, Responses and Challenges se zamýšlejí nad tím, jaké kroky proti TOS příjme Ruská federace.

Třetí kompenzační strategie

Americké “kompenzační strategie” mají za úkol udržovat americkou vojenskou nadřazenost nad potenciálními protivníky. První taková strategie se objevila po druhé světové válce - tehdy se Spojené státy musely vyrovnat se skutečností, že Sovětský svaz na evropském bojišti dokáže nasadit dvakrát tolik divizí.

Výsledkem byl rychlý vývoj taktických a strategických jaderných zbraní a jejich nosičů. Druhá kompenzační strategie odstartovala v 70. letech, kdy Sovětský svaz v počtu jaderných zbraní/nosičů dohnal Spojené státy.

Cílem druhé kompenzační strategie bylo zvýšit schopnosti spojenců lépe čelit vojskům Varšavského paktu, aniž by se musel snižovat práh použití jaderných zbraní. Výsledkem byl vývoj a zavádění letounů stealth, přesné munice, nových komunikačních prostředků, laserů, elektro-optických senzorů nebo prostředků velení, řízení, počítačů, spojení, průzkumu, sledování a zpravodajství (C4ISR).

Druhá kompenzační strategie byla propojena s koncepty AirLand Battle (ALB 1982) a Follow-on Forces Attack (FOFA), které dávaly armádám NATO kvalitativní výhodu nad vojsky Varšavské smlouvy.

Američané této výhody plně využili ve válce v Perském zálivu, v Kosovu a částečně v Iráku a Afghánistánu. Jako se stalo již dvakrát v minulosti, i v současné době protivníci díky vývoji moderních vojenských zbraní (stealth, přesná munice, senzory, atd.) negují výhody americké kompenzační strategie.

Spojené státy proto v roce 2014 spustily TOS - ta bude mít nejen dalekosáhle důsledky na Ozbrojené síly Spojených států, ale i na americké spojence, potenciální protivníky a vůbec celý svět. TOS neovlivní jen bezpečnostní prostředí, ale také politické, vědecké, průmyslové nebo společenské - ať se nám to líbí nebo ne, oblast vývoje zbraní jednoduše alokuje (ze všech jiných oblastí výzkumu a vývoje) největší finanční a lidské kapacity. TOS tak bez přehánění ovlivní osud stovek milionů lidí.

Spousta rysů TOS je tajná, ale jsou známy základní vývojové oblastí a také výše přidělených prostředků - Pentagon plánuje na rozvoj TOS v příštích pěti letech vynaložit 18 miliard dolarů. Z toho 2 miliardy dolarů připadnou na rozvoj technologií proti protivzdušné obraně (PVO), 3 miliardy na vývoj ponorek a podvodních technologií, 3 miliardy na vývoj technologií umožňující spolupráci lidí a strojů, 1,7 miliardy na vývoj kybernetické a rádioelektronické války, 500 milionů na přesnou munici a 500 milionů na válečné hry a testování konceptů TOS.

Koncept TOS obecně reaguje na skutečnost, že současné velmi vysoké tempo bojových operací a nástup velmi složitých vojenských technologií přesahují kognitivní a psychologické možnosti člověka. V současné době voják a velitel musí na základě velkého počtu složitých informací, to vše často pod časovým a psychickým tlakem, přijímat neméně komplikované rozhodnutí. Technologie a přístupy TOS lidem poskytnou více času a usnadní přijímání složitých rozhodnutí.

TOS bude obecně rozvíjet těchto pět základních oblastí:
+ Stroje schopné učení - jde zejména o automatizované systémy schopné samostatně působit proti stále vyvíjejícím se hrozbám v kyberprostoru, v elektromganetickém spektru (rádioelektronický boj), ve vesmíru nebo proti raketovým technologiím;
+ Spolupráce člověk-stroj -  použití pokročilých počítačových technologií a vizualizací (např. rozšířená realita) umožňující vojákům přijímat rozhodnutí mnohem rychleji, lépe a relevantněji;
+ Asistence operací vedené lidmi  - zapojení každého pilota, námořníka, mariňáka nebo námořníka do bojové počítačové sítě;
+ Bojové mužstvo člověk-stroj - vytvoření nových přístupů s cílem lépe propojit člověkem ovládané a robotické prostředky;
+ Autonomní zbraně zapojené do sítě - zbraňové platformy a systémy zapojen do učící se velitelské, kontrolní a komunikační (C3I) sítě.

Slibnou doménou je rádioelektronický boj a kyberválka. Pentagon například zkoumá možnosti nekinetického ničení nepřátelských zbraní - například odpálenou balistickou raketu půjde podle této představy “hacknout” a zmást její letecký počítač nebo senzory.

Stejně tak prostředky rádioelektronického boje mohou rušit navigační radary a komunikační prostředky balistických raket. Díky těmto technologiím pak lze udržovat mnohem menší počet drahých antiraket PVO.

Co na to Rusko?

Podoba TOS bude záležet také na reakcích a protiopatřeních hlavních mocenských oponentů USA - Číny a Ruska. Podle analýzy obou autorů zatím Rusko nevydalo žádné oficiální prohlášení k americké TOS.

Podle Rašky a Kašina ruská vojenská komunita vnímá americkou TOS především jako protičínskou, ale samozřejmě se strategickými dopady i na Rusko. Stejně jako byla první a druhá kompenzační strategie především protisovětská, ale ovlivnila celý svět.

Oproti dřívější době jsou Spojené státy ve složitější situaci. Během studené války mohl Pentagon vyčlenit všechny své zdroje proti jediné hrozbě - Sovětskému svazu. Dnes ale američtí vojáci plní mnohem širší spektrum úkolů a jsou vázaní na mnoha místech po celém světě. Navíc Čína má mnohem robustnější, modernější a výkonnější ekonomiku než Sovětský svaz. V současné době Čína neoficiálně vydává na obranu 1,9 až 2 % HDP, což dává prostor pro další zvýšení, pokud to bude potřeba.

Samotné Rusko plánuje TOS čelit dvěma hlavními způsoby - rozvojem taktických a strategických jaderných zbraní a také pokusem udržet technologický krok ve vybraných oblastech.

Jaderné zbraně

Podle ruského strategického myšlení výhoda Spojených států, NATO a Číny v konvenčních ozbrojených silách může být negována rozvojem širokého spektra taktických/strategických jaderných zbraní a jejich nosičů. Základem jakékoliv ruské bezpečnostní politiky je proto zajistit, aby Rusko i nadále zůstalo jadernou velmocí. Rusko jednoduše vidí jaderné zbraně jako nejúčinnější pilíř strategického odstrašení.

I když v posledních letech Rusko zažívá hospodářský pokles, rozvoji jaderných zbraní se rozpočtová omezení netýkají. Rusko začalo rozmísťovat nové mezikontinentální balistické rakety (ICBM) RS-24 Jars a střely RSM-56 Bulava na ponorkách třídy Borej.

Rusko navíc vyvinulo další dva členy rodiny ICBM  - těžkou raketu RS-28 Sarmat na tekuté palivo a mobilní raketu RS-26 Rubež na tuhé palivo. RS-26 je podle ruských zdrojů určená k penetraci americké protiraketové obrany. Stejně tak pokračuje vývoj “železniční” ICBM.

Dalším důležitým projektem je vývoj nadzvukového strategického bombardéru Tu-160M2, který je schopen odpalovat střely vzduch-země s jadernou hlavicí na cíle vzdálené několik tisíc kilometrů.

Rusko rovněž klade značný důraz na vývoj taktických jaderných zbraní - střely s plochou dráhou letu s jadernou hlavicí, jaderné bomby, střely země-vzduch dlouhého dosahu schopné doručit jadernou hlavici, jaderná torpéda a jaderné balistické rakety krátkého dosahu. Ukázkovým příkladem je vybavení ruských raketových vojsk střelami krátkého dosahu země-země Iskander schopné nést jak konvenční, tak jadernou hlavici.

Stejně tak je porozuhodné (z celosvětového pohledu) umístění střel středního doletu Kalibr na malé (výtlak méně než 1000 t) korvety. Tyto lodě přitom mohou být vyráběny ve velkých počtech.

Rusko bere jakoukoliv hrozbu, která ohrožuje schopnost ruského jaderného odstrašení, velmi vážně a okamžitě reaguje na jakékoliv protiopatření, především NATO a Spojených států. Rusko má přitom v kvalitě a různorodosti jaderných zbraní výraznou výhodu nad Spojenými státy a NATO.

Technologie

Druhý prvek ruské odpovědi na TOS je ambicioznější, ale nese větší technologická rizika. Jedná se o vývoj podobných zbraňových systémů a technologií, které rozvijí americká TOS - hypersonické zbraně, umělá inteligence, 3D výroba, podvodní bezosádková vozidla, kognitivní technologie, zbraně se směrovanou energií, atd. Za tímto účelem Rusko založilo v roce 2012 Nadaci pro pokročilý výzkum - jakousi ruskou obdobu americké agentury DARPA.

V řadě výzkumných oblastí je Rusko teprve na počátku, podle studie obou autorů ale Rusové pokročili v oblasti zbraní se směrovanou energií, v elektromagnetických zbraních, hypersonických zbraních a robotických ponorkách.

Rusko čelí omezeným zdrojům (lidským i finančním) a v blízké budoucnosti je nepravděpodobné, že dojde k normalizaci vztahů se Západem. Rusko tak může do svých zbrojních projektů zapojit Čínu nebo Indii. Číně mohou Rusové nabídnout například své pokročilé proudové nebo raketové motory výměnou za poskytnutí high-tech elektronických součástek.

Budoucí ruský vojenský vývoj

Podle obou autorů je důležité, při posuzování dopadu TOS na budoucí ruský vojenský vývoj, pochopit rozdíl mezi ruskou obrannou politikou v ruských mainstreamových médiích, ruskou obranou politikou v západních mainstreamových médiích a reálnou ruskou obranou politikou. Tyto tři fenomény žijí ve vlastních vesmírech a sotva vzájemně jakkoliv souvisejí.

Klíčové ruské programy, které definují budoucí podobu ruské armády, jsou dobře popsány v prohlášeních ruských zástupců obranného průmyslu a ruských vojenských odborníků. Nicméně ruské mainstreamová média (a také proruská česká média) těmto projektům nevěnují žádnou pozornost a zaměřují se především na “fantastické”, ale většinou nereálné zbrojní projekty.

Naopak západní média představují, jak píšou oba autoři ve své studii, Rusko jako vzkříšenou globální sílu, která bude vojensky soupeřit proti USA a NATO na celém světě. Strategické myšlení NATO skutečně řeší především ruskou hrozbu pro Pobaltské státy a posilující rusko-čínskou spolupráci, která může ohrožovat americké zájmy v Asii a Tichomoří.

Nicméně struktura ruských vojenských výdajů a jejich směřování naznačuje něco jiného. Rusko začalo po roce 2014 s aktivací nových brigád a divizí na východní ukrajinské hranici i s výstavbou nových základen a zázemí pro velké vojenské jednotky. Právě tyto vysoké investice a úsilí do budování vojenských jednotek na ukrajinské hranici ukazují, že Rusko z dlouhodobého hlediska očekává nové kolo bezpečnostní krize na Ukrajině. Samotná ruská aktivita, jak připomínají oba autoři, v Pobaltí je přitom omezená.

Dalšími dvěma oblastmi zájmu ruské armády je Střední Asie a Kavkaz. Ruské vojenské investice proto směřují především do pozemních a taktických leteckých sil určených k operacím na Ukrajině a ve Střední Asii.

Dalšími prioritami je posílení strategických schopností, včetně strategických jaderných sil, jaderných útočných ponorek, PVO, protiraketová obrana, systémy C4ISR - to vše za účelem možného vojenského konfliktu se zeměmi NATO.

Z dlouhodobého hlediska bude ruská armáda rozvíjet následující oblasti:
+ Robotické a dálkově ovládané prostředky, včetně dronů a pozemních robotů;
+ Nová generace prostředků rádioelektronického a kybernetického boje;
+ Zavedení nových prostředků velení/řízení a budování “bojové” sítě;
+ Systémy PVO dlouhého a velmi dlouhého dosahu, se schopnostmi ničit satelity na oběžné dráze Země. Tyto systémy neposlouží jen pro PVO, ale také jako nástroj vybojování absolutní vzdušné nadvlády; 
+ Nová generace velmi dobře pancéřovaných vozidel, které výrazně sníží ztráty v lokálních konfliktech;
+ Pokročilá bojová letadla schopná srovnání se západními letouny páté generace;
+ Hypersonické zbraně schopné překonat PVO protivníka;
+ Zbraně se směrovanou energií;

Díky omezeným zdrojům ale Rusko nebude moci rozvíjet v potřebné míře námořní síly, strategické dopravní letectvo nebo obojživelné technologie. Rusko tak díky výše uvedeným programům může udržet paritu se Západem, avšak je nepravděpodobné, spíše nemožné, aby se z Ruska stála globální velmoc schopna projekce síly po celém světě.

Ruské vojenské schopnosti na svém území budou impozantní, ale ruská schopnost projekce ve vzdálenějších oblastech (jako je např. jihovýchodní Asie) zůstanou velmi omezené.

Zdroj: Countering The U.S. Third Offset Strategy

Nahlásit chybu v článku


Související články

Ruská stíhačka T-50: Další prototypy a start sériové výroby

V příštím roce začnou letecké testy desátého a jedenáctého prototypu stíhaček T-50 s novými motory ...

Čekají ruský zbrojní průmysl těžké časy?

Spojené státy americké jsou sice každoročně největším exportérem zbraní na světě, ale Ruská federace ...

Ruská armáda koupí bojová vozidla BMPT Terminátor

Ruská firma UralVagonZavod (UVZ) se připravuje na zahájení sériové výroby bojového vozidla podpory ...

Ruský tank T-14 Armata zasáhne cíl na vzdálenost 12 km

T-14 Armata ze svého děla ráže 125 mm, jako všechny další ruské tanky, dokáže odpalovat protitankové ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše

  • fenri
    15:34 27.06.2017

    PavolR: Ne, ale troufnu si tvrdit, že výzkumná základna ať již průmyslových komplexů, univerzitních pracovišť, vojenských i obecných výzkumáků disponuje řádově menším množstvím ...Zobrazit celý příspěvek

    PavolR:
    Ne, ale troufnu si tvrdit, že výzkumná základna ať již průmyslových komplexů, univerzitních pracovišť, vojenských i obecných výzkumáků disponuje řádově menším množstvím peněz, než jaké mají (řekněme) USA, EU, GB, Izrael, Kanada a Austrálie (což by mohly být státy, které řekněme+/- sdílí výsledky základního i aplikovaného výzkumu).
    I když návštěva jedné ruské regionální univerzity mně celkem překvapila tím, že jsem čekal katastrofu počínaje budovami školy, přes vybavení laborek, ICT po koleje a kupodivu vše bylo velmi slušné (jel jsem tam skutečně s očekáváním tarakanů a 486).Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    14:56 27.06.2017

    fenri:
    Disponujete informáciami o čo len približných nákladoch toho ktorého ruského výskumu?

    fenri:
    Disponujete informáciami o čo len približných nákladoch toho ktorého ruského výskumu?

  • Strategist
    14:49 27.06.2017

    Hlavní problém je v nesamostatnosti Evropy, USA se musí/bude muset se začít soustředit na Čínu a Pacifik, protože to nikdo za ně neudělá a spojenci v Asii berou obranu narozdíl od ...Zobrazit celý příspěvek

    Hlavní problém je v nesamostatnosti Evropy, USA se musí/bude muset se začít soustředit na Čínu a Pacifik, protože to nikdo za ně neudělá a spojenci v Asii berou obranu narozdíl od Evropy vážně. Největší Evropská ekonomika Německo má armádu v žalostném stavu a používá ji tak na pomoc migrantům, což je velmi kontraproduktivní a zbytek evropy je na tom podobně jediný kdo se drží je VB a nově Polsko, ale jak již bylo mnohokrát řečeno Rusko respektuje sílu, takže kdyby státy Evropy daly alespoň ty mizerné 2 procenta HDP (ale na vojenské věci a ne na to že se z toho bude platit pobyt migrantů jak se v německu navrhovalo).

    Potom by Evropa měla solidní základní obranu proti (případné) Ruské agresi a USA se může soustředit na Pacifik a s tím by Evropa mohla pomoct tím že se omezí import z Číny a zvýší se samostatnost co se výroby týče.

    Dále Rusko by si mělo uvědomit, že větší nebezpečí než Evropa pro něj znamená Čína se svojím záluskem na severní země kde je obrana oproti Evropské části naprosto minimální.

    Účast západu v asymetrických konfliktech sice dala Rusku možnost vstát z mrtvých, ale stejné síly jako SSSR Rusko už nenabyde, ano udrží si své uzemí pomocí Jaderných zbraní(viz článek) a bude dále destabilizovat Evropu(média, podpora politických stran atd). To co je hrozbou 21 století je ČínaSkrýt celý příspěvek

  • Clanek
    14:46 27.06.2017

    @Rase To o cem pisete se myslim nikdy nerozsiri do masovosti. Je klidne mozne ze budou technologie ala "Lasery, robotické nebo dálkově řízené letouny, mračna levných hloupých ...Zobrazit celý příspěvek

    @Rase
    To o cem pisete se myslim nikdy nerozsiri do masovosti. Je klidne mozne ze budou technologie ala "Lasery, robotické nebo dálkově řízené letouny, mračna levných hloupých minydronů, hypersonické střely, hypersonické průzkumné stroje, pěchota v exoskeletech podporovaná pozemními roboty, ať již dálkově řízenými, nebo s pokročilou UI atd.", ale masove rozsireni, to je druha vec. Nenapada me z posledni doby skutecne sofystikovany zbranovy system, ktery ikdyz vyraben ve velkych poctech byl neco ceho si i ty nejbohatsi staty na svete mohli dovolit velke mnozstvi. Mozna s vyjimkou F-35, a i u te se debatuje ze by letky na ACC meli byt tvoreny kombinaci drahe F-35 a levnejsi/zavedene F-18. Ceho jsme svedky v poslednich dekadach je ze kazdy revolucni pocin je vykoupen malym mnozstvim nakoupene techniky. F-22 se puvodne planovalo 4x tolik, Rusove u T-50 taky urcite mirili vys nez jen par letek (kdo vi kdy). Zumwalt je snad jeste kriklavejsi priklad. Nedokazeme udrzet naklady na uzde ani u takovych rekneme konvencnich projektu jako A400, i u toho se skrtalo a skrtat bude...
    Tady imho lezi nejvetsi potencial pokroku, ne tak v tom vymyslet pokud mozno co nejslozitejsi zbranovy system, ale uz pri jeho navrhu vymyslet jak jej vyrabet v rozumnych poctech a za rozumnou cenu. Treba projektovani nakladu na celou zivotnost F-35 ukaze cestu jak to delat (myslim to propocteni nakladu a naslednou evaluaci, ne F-35 samotnou).Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    14:33 27.06.2017

    Rase, na jednu stranu to vidím podobně. Možná velmi podobně. Na druhou stranu bych zmínil dva aspekty: -izolovaný, vystresovaný a důvtipný národ dokáže udělat neskutečný pokrok i ...Zobrazit celý příspěvek

    Rase, na jednu stranu to vidím podobně. Možná velmi podobně. Na druhou stranu bych zmínil dva aspekty:
    -izolovaný, vystresovaný a důvtipný národ dokáže udělat neskutečný pokrok i s minimem prostředků, často tím, že se problémy neřeší ("jít silou proti zdi a tu zeď rozbít"), ale že se chytře obcházejí. Nevýhodou tohoto postupu je, že chybí nějaký fundament základního výzkumu a dost věcí se pak zbytečně vyvíjí jakoby znovu. Neumím to přesně popsat, ale představte si proudící vodu, která teč přes hrubý povrch s kvantem ostrůvků. Ty ostrůvky jsou problémy elementárního výzkumu. Konvenční (nejen)Západní cesta je, že voda srovná nerovnosti a teče po hladkém povrchu. Připraví se koryto pro další cestu. Stojí to čas a potřebujete hodně vody, než dosáhnete cíle. Druhá cesta je, že se ostrůvky a nerovnosti všelijak obtékají, kličkuje se. Jde to rychle, s minimálními náklady. Jenom když tu vodu tudy potřebujete dostat příště, zase kličkujete mezi ostrůvky.
    Pěkně to popisuje Bergier na Německu, které za II. válce de facto žilo ve vědecko-informačním embargu. Přesto se v řadě oborů dostali na naprostou špičku )není to zdaleka jen ten Wrner von Braun). Šest let v absolutním jinde... Jejich vědecký, surovinový či technologický a populační potenciál byl proti spojencům velice malý.
    Podobné je to s Ruskem, které sice nežije v úplném embargu či vakuu, ale samozřejmě zdroje informací má minimální. Cca 120-150 mil lidí vs. miliarda. Vojenský rozpočet méně než desetinový atd. Takže je otázkou, jak se zlomkem lidí, se zlomkem rozpočtu jak na armádu, tak na vědu stále zvládají být technologicky na špici v řadě odvětví a v ostatních funět a dusat jen kousek za špičkou. Pokud nemám věřit na nějakou genialitu či nalezení technologických svitků dávných Atlanťanů někde na Putoraně, zůstává mi výše popsaný princip, možná okořeněný neobyčejnou ruskou schopností improvizovat a jít k podstatě věci.
    -Za druhé: Tím se dostávám k tomu co píšete - nesmírně složité a nesmírně komplexní systémy jsou na jednu stranu mimořádně efektivní, ale zároveň prostě z principu zranitelné. A jsou dva směry, kterým mohou Číňané a Rusové jít: snažit se dorovnat, nebo to nějak "ochcat". Číňané podle mne půjdou první cestou. Mají v sobě to sebevědomí, ajfr, prachy, tuze silný stát. Rusové IMHO budou taky trochu dorovnávat, aby to vypadalo dobře na přehlídkách (a asi se jim něco i podaří - pozoruhodné zvláště k nákladům), ale primárně půjdou svojí osvědčenou cestou. Prostě to nějak "očítovat", udělat to, čemu říkám "ruský krok stranou". Když prohrávám v kartách, je na čase udělat nenápadně průvan, aby karty sfoukl ze stolu. Bude to zajímavé, bude to poučné.

    S těžištěm máte pravdu a já doplním ještě jedno - Arktida. A tady je to čistě Rusko vs. zbytek. V tomto kontextu mi epicentrum na Pobaltí přijde jako propagandistický nesmysl. Pobaltí nemá pro Rusko jiný význam, než tam dráždit spojence, sledovat jejich reakce, signatury, komunikační řetězce, učit se od jejich reakcí. Reálně by okupací Pobaltí nezískali nic. Tedy v situaci, kdy mají Kaliningrad.

    Co by Rusko položilo, by byla kombinace toho, nemít jaderné zbraně s vysokou pravděpodobností penetrace vzdušného prostoru víceméně kdekoli na planetě a zároveň mít slabou protiraketovou obranu. Cokoliv ostatní pro ně znamená jen, to že mohou s rostoucí pravděpodobností projet nějakou proxy projekci síly daleko od hranic, ale nic víc.Skrýt celý příspěvek

  • Márten
    14:07 27.06.2017

    Myslím si, že velký konflikt mezi západem a Ruskem či Čínou není pravděpodobný. Rusko žije z dodávek ropy a plynu do Evropy a i když se někteří snaží strašit zavřením kohoutků, ...Zobrazit celý příspěvek

    Myslím si, že velký konflikt mezi západem a Ruskem či Čínou není pravděpodobný.

    Rusko žije z dodávek ropy a plynu do Evropy a i když se někteří snaží strašit zavřením kohoutků, tak by to postihlo především Rusko. My si můžem koupit suroviny jinde. Je třeba pouze přesvědčit Putina, že NATO to myslí se společnou obranou vážně a zelení mužíci v Pobaltí mu neprojdou.

    Čína také žije našich peněz a pokud by země NATO vyhlásili úplné embargo na čínské zboží, tak je to položí a nemusíme nikam posílat vojáky.

    Proto si myslím, že USA jde spíše o převahu v lokálních konfliktech (např. ostrůvky v Čínském moři), ale představa, že se čínské tanky valí na Tokio mi přijde nereálná. Spojenci USA v regionu (Japonsko, Korea, Taiwan) berou svou obranu na rozdíl od Evropy vážně a Čínu by jejich obsazení přišlo draho.Skrýt celý příspěvek

  • Hyena
    14:01 27.06.2017

    Rase. Ja som na druhej strane rad, ze bude klud a pre zmenu sa svetove bojisko presunie z Europy do Pacifiku. Nebyt nuklearnych zbrani, ktorych ma Rusko tak vela, nebol by ...Zobrazit celý příspěvek

    Rase.
    Ja som na druhej strane rad, ze bude klud a pre zmenu sa svetove bojisko presunie z Europy do Pacifiku.
    Nebyt nuklearnych zbrani, ktorych ma Rusko tak vela, nebol by problem aby sa EU/NATO sama postarala o Rusko.Skrýt celý příspěvek

  • Rase
    13:24 27.06.2017

    fenri: to je i jeden z důvodů, proč se DARPA tolik zajímá o nerušitelné způsoby komunikace. Moc se v tom nevyznám, ale je to myslím kvantová teleportace: ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri:
    to je i jeden z důvodů, proč se DARPA tolik zajímá o nerušitelné způsoby komunikace. Moc se v tom nevyznám, ale je to myslím kvantová teleportace:

    http://www.osel.cz/6316-kvanto...

    Krom USA se tím zabývá i Čína (!) a jsou na hodně vysoké úrovni. Celé tohle je hodně fascinují a bojiště blízké budoucnosti (cca po roce 2030) bude hodně fascinující / děsivé. Lasery, robotické nebo dálkově řízené letouny, mračna levných hloupých minydronů, hypersonické střely, hypersonické průzkumné stroje, pěchota v exoskeletech podporovaná pozemními roboty, ať již dálkově řízenými, nebo s pokročilou UI atd. Celé je to hodně velké psycho. Někdo se tomu možná směje, že Američané zase fantazírují, ale Čína dělá to samé, jen o tom obě strany moc nemluví. O tom co dělají v Číně většinou víme, až když provedou nějakou zkoušku (viz hypersonické střely atd.). Hodně velký potenciál má i Evropa, a Rusko. Problém Ruska jsou ale finance a pochybuju, že by něco mohli vyměňovat s Čínou, ta má vlastní technologie nejspíš na vyšší úrovni. To že mají problém s výrobou leteckých motorů nové generace není nic zvláštního, s tím mají problém i Rusové. Osobně si myslím, že tenhle závod mezi USA (+Evropa) a Čína (+Rusko) nemůže dopadnout dobře - v lepším případě to bude pat a polarizace světa. Jak Evropa, tak i Rusko, by v tomto konfliktu hrály až druhé housle. Oproti Studené válce bude nejdůležitější oblast Pacifiku. Docela z toho běhá mráz po zádech.Skrýt celý příspěvek

  • raziel87
    13:20 27.06.2017

    ale když to někde napíšete tak jste prý pos**nej nacionalista a prd humanista

    ale když to někde napíšete tak jste prý pos**nej nacionalista a prd humanista

  • raziel87
    13:19 27.06.2017

    když nad tím tak přemýšlím, tak máte vlastně pravdu vy - osobitou národní mentalitu cíleně likvidují ať už nařízeními a směrnicemi EU, tak obligátním multikulty společenstvím - ...Zobrazit celý příspěvek

    když nad tím tak přemýšlím, tak máte vlastně pravdu vy - osobitou národní mentalitu cíleně likvidují ať už nařízeními a směrnicemi EU, tak obligátním multikulty společenstvím - jehož hlavním, skrytým cílem je v podstatě rozvrátit osobitost a jedinečnost napříč kulturami a náboženstvými. Národní dědictví nás činí jedinečnými - ne to co vidím v Paříži, když jsem tam před nedávnem byl......Skrýt celý příspěvek

  • Klimesov
    13:04 27.06.2017

    raziel87: Samozřejmě, že máte pravdu. Já to myslel spíše obrazně.

    raziel87: Samozřejmě, že máte pravdu. Já to myslel spíše obrazně.

  • Centaur
    12:44 27.06.2017

    Ruské plány jsou skvělé, ale věrohodné by byly v době, kdy barel ropy stál 160 dolarů. Dnes stojí něco málo přes čtvrtinu, což je určující pro schopnost ruska pořídit si a hlavně ...Zobrazit celý příspěvek

    Ruské plány jsou skvělé, ale věrohodné by byly v době, kdy barel ropy stál 160 dolarů. Dnes stojí něco málo přes čtvrtinu, což je určující pro schopnost ruska pořídit si a hlavně provozovat v článku popsané technologie.Skrýt celý příspěvek

  • raziel87
    12:40 27.06.2017

    2 Klimesov Národ ani osobitou mentalitu dost dobře porazit nejde, musel bys ho vymýtit. Porazit můžeš jen jak sám píšeš jeho divize v jednom určitém konfliktu. Asymetrický ...Zobrazit celý příspěvek

    2 Klimesov

    Národ ani osobitou mentalitu dost dobře porazit nejde, musel bys ho vymýtit. Porazit můžeš jen jak sám píšeš jeho divize v jednom určitém konfliktu. Asymetrický konflikty snad ani nejde "vyhrát" - zabiješ otce, syn ho půjde pomstít a nikdo se mu nemůže divitSkrýt celý příspěvek

  • Klimesov
    10:07 27.06.2017

    No v Afghánistánu se nevítězí hlavně proto, že se jedná o Asymetrický konflikt, a proto že tamní vláda, která je zkorumpovaná není schopna zemi stabilizovat po sociální, ...Zobrazit celý příspěvek

    No v Afghánistánu se nevítězí hlavně proto, že se jedná o Asymetrický konflikt, a proto že tamní vláda, která je zkorumpovaná není schopna zemi stabilizovat po sociální, ekonomické, etnické a jiné stránce. Je to země, kterou zmítají společenské problémy, které jednoduše high-tech vyřešit nedokáže a není k tomu určená. Je určená k porážce armády. K porážce národa, nebo mentality slouží jinačí mechanizmy.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    09:49 27.06.2017

    jsk1 - ale to je přesně o čem hovořím. Křehké high-tech může de facto selhat tváří v tvář politickým mantinelům, či odhodlání místní populace, kterou "vybombardování do středověku" ...Zobrazit celý příspěvek

    jsk1 - ale to je přesně o čem hovořím. Křehké high-tech může de facto selhat tváří v tvář politickým mantinelům, či odhodlání místní populace, kterou "vybombardování do středověku" nijak nerozhodí, protože v něm po staletí žije a umí v tom chodit. nakonec tam stejně musí přijít ten voják.

    A vidím možnou lehkou souvislost s tím, jak jsou vyspělé společnosti křehké a neodolné (si představte tu katastrofu, kdyby nám na týden vypadl fejsbůček...), aby na tom nakonec nebyly podobně i armády.

    Ono lze hodně vojáků naučit být inženýry. Ale zůstanou potom ještě vojáky? I potom, co jim hračky přestanou fungovat? někteří jistě ano. Ale budou jich statisíce?Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    09:35 27.06.2017

    Dává to smysl, Rusové si budou krýt koule (UA) a břicho (stř. Asie). "Pod sebou" se také budou angažovat v zahraničí. To hackování je zajímavé - na jednu stranu chtějí ...Zobrazit celý příspěvek

    Dává to smysl, Rusové si budou krýt koule (UA) a břicho (stř. Asie).
    "Pod sebou" se také budou angažovat v zahraničí.

    To hackování je zajímavé - na jednu stranu chtějí protivníkům hacknout vše, na druhou se sami chtějí totálně sesíťovat.
    Přitom dle jejich médií Rusáci a Číňani hacknuli všecko, co jim nevyhovuje.Skrýt celý příspěvek

  • jsk1
    09:33 27.06.2017

    Jemě zaujalo to, že v Afghanistánu nevítězíme v souvislosti se supermoderníma zbraněma. V tom to není, na vítezství v Afghanistánu by stačila nějkká ta divize SS se svoji ...Zobrazit celý příspěvek

    Jemě zaujalo to, že v Afghanistánu nevítězíme v souvislosti se supermoderníma zbraněma.
    V tom to není, na vítezství v Afghanistánu by stačila nějkká ta divize SS se svoji historickou výzbrojí a "všehoschopnými" veliteli.....Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    09:22 27.06.2017

    Souhlasím s předposledním a posledním odstavcem článku. Mám docela obavu, že velký důraz na sesíťovanost a AI v armádě přináší obrovská rizika nejm. ve čtyřech směrech: 1.) ...Zobrazit celý příspěvek

    Souhlasím s předposledním a posledním odstavcem článku.

    Mám docela obavu, že velký důraz na sesíťovanost a AI v armádě přináší obrovská rizika nejm. ve čtyřech směrech:

    1.) Není síť, která by nešla "hacknout" či alespoň paralyzovat či omezit. Co pak?
    2.) Lze jí zničit i brutálně - např (H)EMP
    3.) Prostý návrat k osvědčeným technologiích může docela snížit efekt nových zbraní. Jak chcete oklamat či hacknout MIRV s inerciální navigací přes hvězdy a pomocí gyroskopů? A že bude méně přesná? Prosím Vás...
    4.) Aby důraz na IT v armádě nevedl k poklesu klasických vojenských schopností a ctností. Nakonec pěšáka ze zákopu dostane zase jen pěšák. A nejsem si jistý že nějaký IT hipster G. I. Joe bude ideální materiál.

    A ano, "úspěšné" nasazení C4ISR, stealth....v Afghanistánu je sice fajn, ale jaksi tam už 16 let nevítězíme, kulantně řečeno...Skrýt celý příspěvek

  • Clanek
    09:00 27.06.2017

    Zajimavy clanek, diky za nej. Za sebe se vyvoje poslednich let trochu obavam. Zapad vzdy platil a do dnes plati za ekonomicke centrum nasi planety, coz dalo zapadu prilezitost ...Zobrazit celý příspěvek

    Zajimavy clanek, diky za nej.
    Za sebe se vyvoje poslednich let trochu obavam. Zapad vzdy platil a do dnes plati za ekonomicke centrum nasi planety, coz dalo zapadu prilezitost Rusko uz jednou uzbrojit. V soucasne konstalaci by to uzbrojeni Ruska navic nebylo o nic tezsi, spis naopak. Problem ale nastava kdyz si clovek uvedomi, ze zapad dnes nesouperi jen s Ruskem, ale i s Cinou. A tady zacinam videt jako stale vic a vic pravdepodobnou moznost, ze to nakonec budeme my (jako soucast dnesniho zapadu) kdo se uzbroji. Precijen budeme muset soustredit zdroje jak proti Rusku, ktere chte nechte bude muset dat prednost lokalnim ambicim smerujicim proti zajmum NATO a globalnich ambici se spise vzdat, tak proti Cine, ktera s globalni projekci sily urcite dlouhodobe problem mit nebude, vzdyt prave k tomu smeruje (jihocinske more je jen prvni rybnik, kde se otuka).

    Pokud se jednoho dne rozhodne cina vydat na armadu tolik % HDP jako USA, bude mit USA co delat aby oponovalo Cine samotne, porvat se s Ruskem zustane na nas, a to pri pohledu na pacifisty, socialisty, snilky atd. prolezlou evropu, v ktere ekonomicky nejsilnejsi Nemecko ma snad jen 40 letuschopnych Typhoonu neni zrovna povzdbudive. Nase ACR, OSSR atd. radeji ani nezminovat.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 10 z 10