Rusko vs. americká třetí kompenzační strategie

Ruský Su-35S patří mezi nejmodernější stíhací letouny současnosti; větší foto /  Dmitrij Pičugin, GFDL 1.2  

Spojené státy v rámci Třetí kompenzační strategie TOS (Third Offset Strategy) plánují revolučním způsobem změnit myšlení a schopnosti svých ozbrojených sil, aby si udržely vojenskou nadřazenost nad všemi potenciálními protivníky. Autoři Vasilij Kašin a Michael Raška v analýze Countering The U.S. Third Offset Strategy: Russian Perspectives, Responses and Challenges se zamýšlejí nad tím, jaké kroky proti TOS příjme Ruská federace.

Třetí kompenzační strategie

Americké “kompenzační strategie” mají za úkol udržovat americkou vojenskou nadřazenost nad potenciálními protivníky. První taková strategie se objevila po druhé světové válce - tehdy se Spojené státy musely vyrovnat se skutečností, že Sovětský svaz na evropském bojišti dokáže nasadit dvakrát tolik divizí.

Výsledkem byl rychlý vývoj taktických a strategických jaderných zbraní a jejich nosičů. Druhá kompenzační strategie odstartovala v 70. letech, kdy Sovětský svaz v počtu jaderných zbraní/nosičů dohnal Spojené státy.

Cílem druhé kompenzační strategie bylo zvýšit schopnosti spojenců lépe čelit vojskům Varšavského paktu, aniž by se musel snižovat práh použití jaderných zbraní. Výsledkem byl vývoj a zavádění letounů stealth, přesné munice, nových komunikačních prostředků, laserů, elektro-optických senzorů nebo prostředků velení, řízení, počítačů, spojení, průzkumu, sledování a zpravodajství (C4ISR).

Druhá kompenzační strategie byla propojena s koncepty AirLand Battle (ALB 1982) a Follow-on Forces Attack (FOFA), které dávaly armádám NATO kvalitativní výhodu nad vojsky Varšavské smlouvy.

Američané této výhody plně využili ve válce v Perském zálivu, v Kosovu a částečně v Iráku a Afghánistánu. Jako se stalo již dvakrát v minulosti, i v současné době protivníci díky vývoji moderních vojenských zbraní (stealth, přesná munice, senzory, atd.) negují výhody americké kompenzační strategie.

Spojené státy proto v roce 2014 spustily TOS - ta bude mít nejen dalekosáhle důsledky na Ozbrojené síly Spojených států, ale i na americké spojence, potenciální protivníky a vůbec celý svět. TOS neovlivní jen bezpečnostní prostředí, ale také politické, vědecké, průmyslové nebo společenské - ať se nám to líbí nebo ne, oblast vývoje zbraní jednoduše alokuje (ze všech jiných oblastí výzkumu a vývoje) největší finanční a lidské kapacity. TOS tak bez přehánění ovlivní osud stovek milionů lidí.

Spousta rysů TOS je tajná, ale jsou známy základní vývojové oblastí a také výše přidělených prostředků - Pentagon plánuje na rozvoj TOS v příštích pěti letech vynaložit 18 miliard dolarů. Z toho 2 miliardy dolarů připadnou na rozvoj technologií proti protivzdušné obraně (PVO), 3 miliardy na vývoj ponorek a podvodních technologií, 3 miliardy na vývoj technologií umožňující spolupráci lidí a strojů, 1,7 miliardy na vývoj kybernetické a rádioelektronické války, 500 milionů na přesnou munici a 500 milionů na válečné hry a testování konceptů TOS.

Koncept TOS obecně reaguje na skutečnost, že současné velmi vysoké tempo bojových operací a nástup velmi složitých vojenských technologií přesahují kognitivní a psychologické možnosti člověka. V současné době voják a velitel musí na základě velkého počtu složitých informací, to vše často pod časovým a psychickým tlakem, přijímat neméně komplikované rozhodnutí. Technologie a přístupy TOS lidem poskytnou více času a usnadní přijímání složitých rozhodnutí.

TOS bude obecně rozvíjet těchto pět základních oblastí:
+ Stroje schopné učení - jde zejména o automatizované systémy schopné samostatně působit proti stále vyvíjejícím se hrozbám v kyberprostoru, v elektromganetickém spektru (rádioelektronický boj), ve vesmíru nebo proti raketovým technologiím;
+ Spolupráce člověk-stroj -  použití pokročilých počítačových technologií a vizualizací (např. rozšířená realita) umožňující vojákům přijímat rozhodnutí mnohem rychleji, lépe a relevantněji;
+ Asistence operací vedené lidmi  - zapojení každého pilota, námořníka, mariňáka nebo námořníka do bojové počítačové sítě;
+ Bojové mužstvo člověk-stroj - vytvoření nových přístupů s cílem lépe propojit člověkem ovládané a robotické prostředky;
+ Autonomní zbraně zapojené do sítě - zbraňové platformy a systémy zapojen do učící se velitelské, kontrolní a komunikační (C3I) sítě.

Slibnou doménou je rádioelektronický boj a kyberválka. Pentagon například zkoumá možnosti nekinetického ničení nepřátelských zbraní - například odpálenou balistickou raketu půjde podle této představy “hacknout” a zmást její letecký počítač nebo senzory.

Stejně tak prostředky rádioelektronického boje mohou rušit navigační radary a komunikační prostředky balistických raket. Díky těmto technologiím pak lze udržovat mnohem menší počet drahých antiraket PVO.

Co na to Rusko?

Podoba TOS bude záležet také na reakcích a protiopatřeních hlavních mocenských oponentů USA - Číny a Ruska. Podle analýzy obou autorů zatím Rusko nevydalo žádné oficiální prohlášení k americké TOS.

Podle Rašky a Kašina ruská vojenská komunita vnímá americkou TOS především jako protičínskou, ale samozřejmě se strategickými dopady i na Rusko. Stejně jako byla první a druhá kompenzační strategie především protisovětská, ale ovlivnila celý svět.

Oproti dřívější době jsou Spojené státy ve složitější situaci. Během studené války mohl Pentagon vyčlenit všechny své zdroje proti jediné hrozbě - Sovětskému svazu. Dnes ale američtí vojáci plní mnohem širší spektrum úkolů a jsou vázaní na mnoha místech po celém světě. Navíc Čína má mnohem robustnější, modernější a výkonnější ekonomiku než Sovětský svaz. V současné době Čína neoficiálně vydává na obranu 1,9 až 2 % HDP, což dává prostor pro další zvýšení, pokud to bude potřeba.

Samotné Rusko plánuje TOS čelit dvěma hlavními způsoby - rozvojem taktických a strategických jaderných zbraní a také pokusem udržet technologický krok ve vybraných oblastech.

Jaderné zbraně

Podle ruského strategického myšlení výhoda Spojených států, NATO a Číny v konvenčních ozbrojených silách může být negována rozvojem širokého spektra taktických/strategických jaderných zbraní a jejich nosičů. Základem jakékoliv ruské bezpečnostní politiky je proto zajistit, aby Rusko i nadále zůstalo jadernou velmocí. Rusko jednoduše vidí jaderné zbraně jako nejúčinnější pilíř strategického odstrašení.

I když v posledních letech Rusko zažívá hospodářský pokles, rozvoji jaderných zbraní se rozpočtová omezení netýkají. Rusko začalo rozmísťovat nové mezikontinentální balistické rakety (ICBM) RS-24 Jars a střely RSM-56 Bulava na ponorkách třídy Borej.

Rusko navíc vyvinulo další dva členy rodiny ICBM  - těžkou raketu RS-28 Sarmat na tekuté palivo a mobilní raketu RS-26 Rubež na tuhé palivo. RS-26 je podle ruských zdrojů určená k penetraci americké protiraketové obrany. Stejně tak pokračuje vývoj “železniční” ICBM.

Dalším důležitým projektem je vývoj nadzvukového strategického bombardéru Tu-160M2, který je schopen odpalovat střely vzduch-země s jadernou hlavicí na cíle vzdálené několik tisíc kilometrů.

Rusko rovněž klade značný důraz na vývoj taktických jaderných zbraní - střely s plochou dráhou letu s jadernou hlavicí, jaderné bomby, střely země-vzduch dlouhého dosahu schopné doručit jadernou hlavici, jaderná torpéda a jaderné balistické rakety krátkého dosahu. Ukázkovým příkladem je vybavení ruských raketových vojsk střelami krátkého dosahu země-země Iskander schopné nést jak konvenční, tak jadernou hlavici.

Stejně tak je porozuhodné (z celosvětového pohledu) umístění střel středního doletu Kalibr na malé (výtlak méně než 1000 t) korvety. Tyto lodě přitom mohou být vyráběny ve velkých počtech.

Rusko bere jakoukoliv hrozbu, která ohrožuje schopnost ruského jaderného odstrašení, velmi vážně a okamžitě reaguje na jakékoliv protiopatření, především NATO a Spojených států. Rusko má přitom v kvalitě a různorodosti jaderných zbraní výraznou výhodu nad Spojenými státy a NATO.

Technologie

Druhý prvek ruské odpovědi na TOS je ambicioznější, ale nese větší technologická rizika. Jedná se o vývoj podobných zbraňových systémů a technologií, které rozvijí americká TOS - hypersonické zbraně, umělá inteligence, 3D výroba, podvodní bezosádková vozidla, kognitivní technologie, zbraně se směrovanou energií, atd. Za tímto účelem Rusko založilo v roce 2012 Nadaci pro pokročilý výzkum - jakousi ruskou obdobu americké agentury DARPA.

V řadě výzkumných oblastí je Rusko teprve na počátku, podle studie obou autorů ale Rusové pokročili v oblasti zbraní se směrovanou energií, v elektromagnetických zbraních, hypersonických zbraních a robotických ponorkách.

Rusko čelí omezeným zdrojům (lidským i finančním) a v blízké budoucnosti je nepravděpodobné, že dojde k normalizaci vztahů se Západem. Rusko tak může do svých zbrojních projektů zapojit Čínu nebo Indii. Číně mohou Rusové nabídnout například své pokročilé proudové nebo raketové motory výměnou za poskytnutí high-tech elektronických součástek.

Budoucí ruský vojenský vývoj

Podle obou autorů je důležité, při posuzování dopadu TOS na budoucí ruský vojenský vývoj, pochopit rozdíl mezi ruskou obrannou politikou v ruských mainstreamových médiích, ruskou obranou politikou v západních mainstreamových médiích a reálnou ruskou obranou politikou. Tyto tři fenomény žijí ve vlastních vesmírech a sotva vzájemně jakkoliv souvisejí.

Klíčové ruské programy, které definují budoucí podobu ruské armády, jsou dobře popsány v prohlášeních ruských zástupců obranného průmyslu a ruských vojenských odborníků. Nicméně ruské mainstreamová média (a také proruská česká média) těmto projektům nevěnují žádnou pozornost a zaměřují se především na “fantastické”, ale většinou nereálné zbrojní projekty.

Naopak západní média představují, jak píšou oba autoři ve své studii, Rusko jako vzkříšenou globální sílu, která bude vojensky soupeřit proti USA a NATO na celém světě. Strategické myšlení NATO skutečně řeší především ruskou hrozbu pro Pobaltské státy a posilující rusko-čínskou spolupráci, která může ohrožovat americké zájmy v Asii a Tichomoří.

Nicméně struktura ruských vojenských výdajů a jejich směřování naznačuje něco jiného. Rusko začalo po roce 2014 s aktivací nových brigád a divizí na východní ukrajinské hranici i s výstavbou nových základen a zázemí pro velké vojenské jednotky. Právě tyto vysoké investice a úsilí do budování vojenských jednotek na ukrajinské hranici ukazují, že Rusko z dlouhodobého hlediska očekává nové kolo bezpečnostní krize na Ukrajině. Samotná ruská aktivita, jak připomínají oba autoři, v Pobaltí je přitom omezená.

Dalšími dvěma oblastmi zájmu ruské armády je Střední Asie a Kavkaz. Ruské vojenské investice proto směřují především do pozemních a taktických leteckých sil určených k operacím na Ukrajině a ve Střední Asii.

Dalšími prioritami je posílení strategických schopností, včetně strategických jaderných sil, jaderných útočných ponorek, PVO, protiraketová obrana, systémy C4ISR - to vše za účelem možného vojenského konfliktu se zeměmi NATO.

Z dlouhodobého hlediska bude ruská armáda rozvíjet následující oblasti:
+ Robotické a dálkově ovládané prostředky, včetně dronů a pozemních robotů;
+ Nová generace prostředků rádioelektronického a kybernetického boje;
+ Zavedení nových prostředků velení/řízení a budování “bojové” sítě;
+ Systémy PVO dlouhého a velmi dlouhého dosahu, se schopnostmi ničit satelity na oběžné dráze Země. Tyto systémy neposlouží jen pro PVO, ale také jako nástroj vybojování absolutní vzdušné nadvlády; 
+ Nová generace velmi dobře pancéřovaných vozidel, které výrazně sníží ztráty v lokálních konfliktech;
+ Pokročilá bojová letadla schopná srovnání se západními letouny páté generace;
+ Hypersonické zbraně schopné překonat PVO protivníka;
+ Zbraně se směrovanou energií;

Díky omezeným zdrojům ale Rusko nebude moci rozvíjet v potřebné míře námořní síly, strategické dopravní letectvo nebo obojživelné technologie. Rusko tak díky výše uvedeným programům může udržet paritu se Západem, avšak je nepravděpodobné, spíše nemožné, aby se z Ruska stála globální velmoc schopna projekce síly po celém světě.

Ruské vojenské schopnosti na svém území budou impozantní, ale ruská schopnost projekce ve vzdálenějších oblastech (jako je např. jihovýchodní Asie) zůstanou velmi omezené.

Zdroj: Countering The U.S. Third Offset Strategy

Nahlásit chybu v článku


Související články

Ruská stíhačka T-50: Další prototypy a start sériové výroby

V příštím roce začnou letecké testy desátého a jedenáctého prototypu stíhaček T-50 s novými motory ...

Čekají ruský zbrojní průmysl těžké časy?

Spojené státy americké jsou sice každoročně největším exportérem zbraní na světě, ale Ruská federace ...

Ruská armáda koupí bojová vozidla BMPT Terminátor

Ruská firma UralVagonZavod (UVZ) se připravuje na zahájení sériové výroby bojového vozidla podpory ...

Ruský tank T-14 Armata zasáhne cíl na vzdálenost 12 km

T-14 Armata ze svého děla ráže 125 mm, jako všechny další ruské tanky, dokáže odpalovat protitankové ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše

  • Olivav
    14:15 04.07.2017

    Slavoslav, studená plasma ti asi nic neříká, že? IR je o EM vlvnách v jistých vlnových délkách a ty jsou vyzařovány horkými předměty mnohem intenzivněji, ale co bude asi ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav,

    studená plasma ti asi nic neříká, že? IR je o EM vlvnách v jistých vlnových délkách a ty jsou vyzařovány horkými předměty mnohem intenzivněji, ale co bude asi vyzařovat studená plasma, která má jen mírně přes 300K tedy cca 50-80oC to asi moc neuvidíš, že?

    To, že DARPA o plasmovém stealth nepíše neznamená, že neexistuje v použitelné formě :) Jen USA šlo jinou cestou než SSSR/RF a tak stejný výchozí problém vyřešili jinak.

    Chápeš co jsem se snažil ukázat, že ani zkoumání stejného jevu nemusí vést ke stejnému řešení. Jinak ti to povím. Fyzikálně je to vyřešeno stejně, ale jiným přístupem. RAM je vodič rozprostřen v nevodivém materiálu (ferrit či ty nanotrubky) a plasma je ionizovaný plyn kde vodičem jsou ionty, takže je to opět vodivý materiál smíchaný se vzduchem, tam RAM je plasma mixlá se vzduchem!!! O to jde. Stejný problém, fyzikálně vyřešen stejným principem ,ale jiným technologickým postupem daným různými možnostmi, přístupem a socio-kulturními rozdíly v myšlení.

    Chápeš nebo pořád ne?

    ;-)Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    10:25 04.07.2017

    Olivav a teraz sa vratime nohami na zem z rise scifi a skusime sa zamysliet ako by vypadalo lietadlo letiace v plazmovom oblaku pre taky IR senzor a precitaj si prvy odstavec ...Zobrazit celý příspěvek

    Olivav

    a teraz sa vratime nohami na zem z rise scifi a skusime sa zamysliet ako by vypadalo lietadlo letiace v plazmovom oblaku pre taky IR senzor

    a precitaj si prvy odstavec v sekcii "Budoucí ruský vojenský vývoj" v clanku pod ktorym diskutujeme a prirad potom plazma stealth k nejakej oblasti ktora to asi budeSkrýt celý příspěvek

  • Olivav
    09:57 04.07.2017

    Slavoslave, jen poznámku, že při zkoumání jednoho musíte dojít k +- stejnému řešení uvedu jeden extrémně rozdílný výsledek. Jde o Stealth technologie. V základním výzkumu se ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslave,

    jen poznámku, že při zkoumání jednoho musíte dojít k +- stejnému řešení uvedu jeden extrémně rozdílný výsledek.

    Jde o Stealth technologie. V základním výzkumu se zaměříte ne šíření radarových vln a budete se zabývat jak zajistit aby se nevrátily ke zdroji a měli jste VLO stroj. V USA vycházeli z dvo konceptu RAM (Německo) a geometrie šíření vln v 3D prostoru (SSSR) no a konečným výsledkem je materiál pro novou generaci VLO letadel s uhlíkovými nanotrubicemi a schopnost pohlcovat i L-band k tomu tvraování buď ala F-117 nebo B-2 atd... Máte tu základ pro další generaci VLO letadel.
    No Rus má sice materiál ale zatím jen ten s ferritem, takže dle logiky by byl cca o generaci pozadu nehledě na ubohou automatizaci v porovnání s programem F-35. No ale ono to tak úplně není pravda. Co je top stelth technologie vivinutá v SSSR/RF? Není to RAM, ale plasma stealth - koukli na to, že se v určitých vrstvách atmosféry ztrácí rádiové vlvny a kontakt s raketou. Výsledkem je generátor plasmového oblaku kolem letadla, který jej taktéž učiní neviditelným. Má to své úskalí, ale možná už mají materiál chránící drak před přílišným opotřebením možná už ví jak zajistit, aby samotný plasma VLO stroj viděl skrze plasmovou obálku.

    Takže jeden problém bulvárně nazvaný stealth vedl ke dvěma rozdílným top technologiím:
    - RAM s nanotrubicemu, kompozity a tvarovaní
    - plasmový stealth (dán specifitou a omezením SSSR/RF)

    Neberte to jako negativní kritiku ale jen jako příklad ;-)Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    22:02 01.07.2017

    Nepotvrdil.

    Myslím, že stopujete Kolasici, hloupoučký Medvěde:-)

    Nepotvrdil.

    Myslím, že stopujete Kolasici, hloupoučký Medvěde:-)

  • Jirosi
    21:40 01.07.2017

    Neviděl, nemám, neřídil. Ale stále to není odpověď na tenhle článek. Nebo jste tím konečně potvrdit moje slova ? "tehnologie znaly už v 50/60. letech. Jistě v určitých částech ...Zobrazit celý příspěvek

    Neviděl, nemám, neřídil. Ale stále to není odpověď na tenhle článek. Nebo jste tím konečně potvrdit moje slova ?

    "tehnologie znaly už v 50/60. letech. Jistě v určitých částech drží krok a tam kde ho neudrží používají to samé co měli v 50/60.letech."Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    20:33 01.07.2017

    Opravdu Jiroušku? Viděl jste někdy LC a Buchanku? Když si LC lokne, končí. Bez dílenských přípravků z toho nevyndáte vstřiky. Jak budete dávat v tajze do kupy common rail, ...Zobrazit celý příspěvek

    Opravdu Jiroušku? Viděl jste někdy LC a Buchanku? Když si LC lokne, končí. Bez dílenských přípravků z toho nevyndáte vstřiky. Jak budete dávat v tajze do kupy common rail, vysokotlaké čerpadlo a utopenou říďící jednotku bych chtěl vidět. Při prvním maléru vám auto hodí na HD display hlášku, že je v nouzovém režimu a ať vyhledáte autorizovaný servis s příslušným propriettárním diagnostickým zařízením. U Buchanky jedním klíčem vyhážete svíčky, profouknete rozdělovač a karbec, Kontaktolem prostříknete altík a jedete. Nemá kousek dole pod plastovým nárazníkem chladič oleje apod. Tvrdit, že servisní náročnost a nouzová opravitelnost LC a UAZu je stejná může jen idiot. Zeptám se: řídil jste ta auta? Měl jste je? Viděl jste, co mají pod haubnou?Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    18:52 01.07.2017

    Fenri: Jediný rozdíl v té opravitelnosti je to že ta Buchanka má na sibiři lepší zázemí. Ale jakým způsobem tohle zázemí ovlivnila Ruský přístup k výzkumu ?

    Fenri: Jediný rozdíl v té opravitelnosti je to že ta Buchanka má na sibiři lepší zázemí. Ale jakým způsobem tohle zázemí ovlivnila Ruský přístup k výzkumu ?

  • fenri
    16:59 01.07.2017

    Jirosi, já nevím, jestli to jen hrajete nebo jste tak blbej. Ještě jednou: opravitelnost Buchanky na Sibiři, potom, co dostala x-tou šlehu od stromku, šutru, křoví a ďíry, poté, ...Zobrazit celý příspěvek

    Jirosi, já nevím, jestli to jen hrajete nebo jste tak blbej.
    Ještě jednou: opravitelnost Buchanky na Sibiři, potom, co dostala x-tou šlehu od stromku, šutru, křoví a ďíry, poté, co byla x-krát utopena... je zásadně vyšší, než u precizně, s minimálními vůlemi vyrobeného a elektronikou přecpaného LC. Tímto končím debatu s vámi, věren moudru mé babičky o vztahu míry plošné distribuce exkrementu a následnými emisemi.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    14:10 01.07.2017

    fenri: Takže tu urvanou trubku od brzd spravíte tím že ji poklepete kladivem... Ne, tak to bohužel nefunguje. Opět potřebujete buď nový kus, nebo servis kde vám ji přivaří. Ale to ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri: Takže tu urvanou trubku od brzd spravíte tím že ji poklepete kladivem... Ne, tak to bohužel nefunguje. Opět potřebujete buď nový kus, nebo servis kde vám ji přivaří. Ale to opět nevypovídá nic o vědě.

    "Kladivem a šroubovákem" můžete věc seřídit. Ale nikoliv opravit. Na to potřebujete náhradní díl. A ten buď máte nebo nemáte. Je úplně jedno jestli vyměňujete trubku od brzd, nebo čip spotřeby.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    13:04 01.07.2017

    A znovu Jirosi: já nepíši o výhodách, ale o jinosti. Pristě nepochopil. A že by byl elektronikou a luxusními fičurkamu napěchovaný LC v tajze opravitelnější než ...Zobrazit celý příspěvek

    A znovu Jirosi: já nepíši o výhodách, ale o jinosti. Pristě nepochopil.
    A že by byl elektronikou a luxusními fičurkamu napěchovaný LC v tajze opravitelnější než buchanka...nehalucinujte. Mrkněte se, kde má třeba LC uložené chladiče a jak jsou jemné. Urvanou trubku od brzd, motor, co si loknul... Co z toho tozchodíte snáz u Buchanky a co u LC?Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    11:24 01.07.2017

    fenri: Ale v tom argumentu nejde o to jestli praskají kliky, ale o to že srovnáváte "běžné závady" co"LC" vůbec nemá, s tím že je na druhém autě musíte opravovat jako výhodu. Ale ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri: Ale v tom argumentu nejde o to jestli praskají kliky, ale o to že srovnáváte "běžné závady" co"LC" vůbec nemá, s tím že je na druhém autě musíte opravovat jako výhodu. Ale když dojde na "vážnou" poruchu do servisu musí obě stejně bez ohledu na to kdo je vymyslel nebo vyrobil.

    Ano, Ruské vozidla mají v v těchto oblastech lepší zázemí. Ale opět co to říká o přístupu k vývoji, konstrukci a spolehlivosti těch vozidel ... "nic".Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    10:05 01.07.2017

    Jirosi, když nerozumíte textu, tak ho nekomentujte. -kde píši o tom, že nějaké auto je lepší? -Buchankám nějak zásadně praskají kliky? Zkuste na věc koukat méně ideologicky. ...Zobrazit celý příspěvek

    Jirosi, když nerozumíte textu, tak ho nekomentujte.
    -kde píši o tom, že nějaké auto je lepší?
    -Buchankám nějak zásadně praskají kliky?

    Zkuste na věc koukat méně ideologicky. Jiný znamená jiný. Lepší znamená lepší. Kdybych chtěl psát lepší, použil bych toto slovo. Chápete to?

    A na cestu přes Sibiř bych si tu Buchanku vzal. Už protože v každém selu je někdo, kdo jí umí opravit, má na ní díly a nebo je vyrobí. Řídící jednotku recirkulace výfukových plynů mi na Sibiři nikdo nevyletuje.
    Na ježdění po městě, tahání přívěsu a občasný výlet do lesa v Evropě bych si pak vzal jednoznačněLC.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    09:37 01.07.2017

    Fenri: "Příklad: mám projet Sibiř (např.): Vezmu si třeba nového Landcruisera. Bude tiše šumět jak ulicí, tak i marastem. A s tím marastem se popere parádně. Bude tichý a pojede ...Zobrazit celý příspěvek

    Fenri: "Příklad:
    mám projet Sibiř (např.): Vezmu si třeba nového Landcruisera. Bude tiše šumět jak ulicí, tak i marastem. A s tím marastem se popere parádně. Bude tichý a pojede bez chyby. Do chvíle než po X tém zatopení motoru, třetím prokousáním motorového prostoru od rosomáka a srážkou s osmým losem a třetím medvědem to auto klekne. A už ho nikdo do kupy nedá.A už vůbec ne na Sibiři.
    Pak to zkusíte s Buchankou. Nastoupíte, zůstane vám klika v ruce (když neupadnou celé dveře), auto bude řvát od první chvíle a brzdit sporadicky. Imrvére z toho bude něco padat, něco někudy poteče, co chvíli něco vyplivne. Ale s kladivem, šroubovákem, sadou tří klíčů a know-how na útlý sešitek z toho ve Vladivostoku vystoupíte a Buchanka bude příjemně rozcvičená na cestu zpět. Už proto, že když s ní po cestě vrazíte do medvěda, tak i ten medvěd jí bude umět opravit. Ještě jednou: je to hyperbola."

    Jenže tohle je příklad který přesně neodpovídá realitě. Protože:
    1) Ano, celou dobu pojedete bez závad(roky), dokud se vám nestane něco zásadního pak musíte ale do servisu. Kdo vozí v aute náhradní hřídel, kliku, atd.
    2) Ano, na autě se vyskytují problémy co opravíte s kladivem a šroubovákem. Jenže váš příklad 1. takové problémy prostě nemá. Takže je výhoda že musím po 100km otevřít motor a všechny šrouby dotáhnout ? Nebo je to spíše ukázka nekvality ?
    Ale pokud se mi stane něco zásadního opět jsem dojel úplně stejně jako z příkladem 1. nebo vy žijete ve světe kde jsi prasklou kliku pístu v motoru opravíte šroubovákem a kladivem ??Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    23:03 30.06.2017

    urcite to vplyv bude mat. Lenze caro zakladneho vyskumu je, ze to slovo zakladny je tam preto, ze skuma zakladne javy a vztahy. A fyzika je rovnaka pre jednu aj druhu stranu takze ...Zobrazit celý příspěvek

    urcite to vplyv bude mat. Lenze caro zakladneho vyskumu je, ze to slovo zakladny je tam preto, ze skuma zakladne javy a vztahy. A fyzika je rovnaka pre jednu aj druhu stranu takze ak by mali obe strany neskor rovnake zadanie tak sa dopracuju k +- rovnakemu rieseniu obmedzenemu prirodnymi zakonmi. Rozdiel bude max v rychlosti akou sa k rieseniu dostanu, ale to nikde nepopieram.

    A najma. Nic nehovorim o metodike prace a pristupe k praci. Ta moze byt naozaj odlisna a ja to posudzovat nebudem kedze na to nemam relevantne podklady. I ked si v podstate trafil klinec po hlavicke a to je prave to o com hovorim od zaciatku. Rozdielne preferencie zadavane zvonku sposobili odlisnost v rozvoji jednotlivych oblasti. Nie naopak.

    Ja od zaciatku hovorim len a len o tom, ze ty si tvoj priklad s Nemeckom postavil na tom, ze odlisny pristup Nemcov k vede viedol k odlisnym zbraniam. Naproti tomu ja hovorim, ze odlisny pristup Nemcov k armade viedol k rozvoju odlisnych oblasti vedy a tym k odlisnym zbraniam.

    Proste nemci vyvinuli raketove zbrane preto, ze boli postavene ako priorita pre ich vyskum.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    22:06 30.06.2017

    Slavo - takže tvrdíte, že pokud máte požadavky na výzkum jiné, než okolní státy, a zároveň vaše vědecká základna nemá přístup k top výzkumné činnosti okolí, že to nemá vliv na ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavo - takže tvrdíte, že pokud máte požadavky na výzkum jiné, než okolní státy, a zároveň vaše vědecká základna nemá přístup k top výzkumné činnosti okolí, že to nemá vliv na základní výzkum a na ZPŮSOB, metodiku, uchopení problému a přístup k němu a na to, jak se k zadání dopracovat? To je docela odvážné tvrzení...

    Jinak: vezmete dvě (početné) skupiny vědců. Nekomunikují mezi sebou. Každá má mírně jinak zadané preference výzkumu. Vyvíjí. A pak znovu a znovu..., že když ty týmy budou pracovat stejně, budou plně kompatibilní a mít stejný přístup k věci?Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    21:58 30.06.2017

    fenri zakladna fyzika je za vsetkym rovnaka. Ale ano, jasne, ze tam bude rozdiel v urovni znalosti, alebo v jednotlivych oblastiach. Tak ako nemci boli napr najlepsi v ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri

    zakladna fyzika je za vsetkym rovnaka. Ale ano, jasne, ze tam bude rozdiel v urovni znalosti, alebo v jednotlivych oblastiach. Tak ako nemci boli napr najlepsi v raketovych technologiach.

    K comu , ale mierim je fakt, ze tento rozdiel nesposobuje izolacia vedy ako takej, ale rozdielne poziadavky ktore su na nu kladene a o tom od zaciatku hovorim. Nie veda urcila smerovanie armady, ale armada urcila smerovanie vedy.

    Zober si napr. zapadnu vedu. Je v zakladnom vyskume izolovana co ja viem francuzska veda od americkej? DARPA samotna funguje napr. tak, ze sleduje rozne vedecke oblasti a podporuje sukromnikov kde su patenty verejne a ma knim pristup kazdy aj nepriatel. A napriek tomu dokazalo by Francuzsko postavit stihac piatej generacie bez zdlhaveho vyvoja?Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    21:03 30.06.2017

    Slavo, a teď si představte 1000 takových drobných odlišností v prioritách výzkumu (základního i aplikovaného) a prostě se vám začnou oteírat nůžky mezi vědeckými světy. Problémy se ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavo, a teď si představte 1000 takových drobných odlišností v prioritách výzkumu (základního i aplikovaného) a prostě se vám začnou oteírat nůžky mezi vědeckými světy. Problémy se postupně začnou uchopovat jinak, protože začnou vychézet s odlišné znalostní báze i priorit vývoje.
    Prostě izolace vede k diverzifikaci. To je přírodní zákon, který funguje všude.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    20:54 30.06.2017

    fenri ja vobec nespochybnujem ako to mozem tak povedat svojraz ruskej konstrukcnej skoly ktora musi zohladnovat ich typickeho pouzivatela a vyrobne moznosti. Nespochybnujem ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri

    ja vobec nespochybnujem ako to mozem tak povedat svojraz ruskej konstrukcnej skoly ktora musi zohladnovat ich typickeho pouzivatela a vyrobne moznosti.

    Nespochybnujem ani ich zakladny vyskum. V aplikacii objektivne zaostavaju v niektorych oblastiach (napr. lietadla piatej generacie, elektronika) v niektorych su o nieco popredu.

    Cela nasa roztrzka bola o tom, ze nesuhlasim s tym tvojim Nemeckym prikladom ktory si pouzil. Ono ten argument o izolacii nemeckej vedy a inych cestach ktore kvoli tomu pouzili som v dokumentoch ci literature zachytil vzdy len v tom negativnom zmysle. A tykal sa len ich atomoveho vyskumu kde isli do slepej ulicky a nemali sancu vyrobit atomovu zbran tym smerom.

    V ziadnom pripade neboli oproti spojencom v raketovej technike ci ponorkach, alebo prudovych lietadlach popredu preto, ze ich veda bola izolovana a objavili nejaku novu prevratnu cestu. Proste tieto oblasti dostali v Nemecku prioritu od vedenia a pochopitelne tam teda dosiahli popredne pozicie. Ono nieje tazke byt najlepsi v niecom comu sa druha strana nevenuje.

    A samozrejme boli to cenene technologie kedze tie zbrane sa ukazali ako ucinne a o ktore mal po vojne zaujem kazdy ved naco ist od zaciatku ked to za nich preslapali Nemci? Lenze to rozhodnutie ist tym smerom prislo z velenia armady ci priamo nejakeho pohlavara ked sa potrebovali vyrovnat so situaciou na fronte.

    Dam ti priklad, co myslis. Preco americania nemaju take vykonne protilodne strely ako Rusi? Zeny ich neboli schopny vyrobit? To tazko oni mali proste LL a nepotrebovali ich. Tak isto Rusi nesli do vykonnych protilodnych striel pretoze za niekym prisli vedci a povedali, vyvinieme vam silne rakety. Vedenie anmornictva prislo za vedcami a urcilo priority.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    16:35 30.06.2017

    Slavo, Oliva: jestli je meritum sporu není v tom, jak si kdo vysvětluje slovo JINAK. Když napíšu, že Rusové dělají spoustu věcí jinak (jakože prostě dělají a je záhada, že jim to ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavo, Oliva: jestli je meritum sporu není v tom, jak si kdo vysvětluje slovo JINAK. Když napíšu, že Rusové dělají spoustu věcí jinak (jakože prostě dělají a je záhada, že jim to docela často i funguje) tak je tím míněno JINAK. Jenže hned se na to nalepí ublížený pokřik, že určitě ne, protože JINAK je vnímáno jako LÉPE. Je v tom prostě furt nějaká emoce.
    Tu jinakost možná nechtě nadhodil Olivav v závěru svého textu:

    Ruský vývojář to nějak nepochopitelně dotáhne. Pak k tomu udělá i technologický postup a pak přijde Ivan a začne do toho bušit kladivem. A to kouzlo nastane v okamžiku, kdy ono to i po tom bušení kladivem víceméně funguje a pokud náhodou ne, tak dalším bušením kladivem to fungovat začne. Je to hyperbola, ale spousta ruských věcí tak funguje.

    Příklad:
    mám projet Sibiř (např.): Vezmu si třeba nového Landcruisera. Bude tiše šumět jak ulicí, tak i marastem. A s tím marastem se popere parádně. Bude tichý a pojede bez chyby. Do chvíle než po X tém zatopení motoru, třetím prokousáním motorového prostoru od rosomáka a srážkou s osmým losem a třetím medvědem to auto klekne. A už ho nikdo do kupy nedá.A už vůbec ne na Sibiři.
    Pak to zkusíte s Buchankou. Nastoupíte, zůstane vám klika v ruce (když neupadnou celé dveře), auto bude řvát od první chvíle a brzdit sporadicky. Imrvére z toho bude něco padat, něco někudy poteče, co chvíli něco vyplivne. Ale s kladivem, šroubovákem, sadou tří klíčů a know-how na útlý sešitek z toho ve Vladivostoku vystoupíte a Buchanka bude příjemně rozcvičená na cestu zpět. Už proto, že když s ní po cestě vrazíte do medvěda, tak i ten medvěd jí bude umět opravit. Ještě jednou: je to hyperbola.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    13:52 30.06.2017

    Olivav Prebieha, len to je proste oblasť kde momentálne Rusko zaostáva tie 90 te roky neklameš. A áno f35 je ešte stále vo fáze ladenia sú to príliš komplexné výrobky aby si ich ...Zobrazit celý příspěvek

    Olivav

    Prebieha, len to je proste oblasť kde momentálne Rusko zaostáva tie 90 te roky neklameš. A áno f35 je ešte stále vo fáze ladenia sú to príliš komplexné výrobky aby si ich nemusel ladiť. Zo skúseností ti môžem povedať, že aj veci ktoré skladáš zo sto krát prevarených vecí sa ladia hneď ako sa dostanú do série. Preto by som si napr nekúpil auto do roka od SOP ;-)

    Výroba je osobitná kapitola to ani neriešme

    PS: Kruan mal byť za to čo predvádza už dávno zabanovany. Je to taká prozápadná verzia Omnyho a ešte som ho snáď nevidel napísať niečo poriadne k témeSkrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 3 z 10