Rusko otestovalo nové střely systému S-400
- 7. 4. 2015
- 70 komentářů
- Jan Grohmann
Ruská Vojska pro vzdušnou a vesmírnou obranu vyzkoušela podle ruské tiskové agentury Sputnik News novou raketu protivzdušného kompletu S-400. Informace přinesl v sobotu v Ruském rádiu generálmajor Kirill Makarov.
„V současné době stále probíhá testování. Před třemi dny jsme úspěšně otestovali manévrující střelu, která úspěšně zasáhla cíl," řekl v sobotu generálmajor Makarov, zástupce velitele ruských „vesmírných" vojsk. Typ testované rakety Makarov neuvedl. Střela údajně zničila vzdušný cíl na vzdálenost menší než 400 km.
Teoretickým kandidátem pro testy jsou také vyvíjené střely 77N6-N a 77N6-N1 schopné ničit cíle letící hypersonickou rychlostí, včetně mezikontinentálních raket IBCM (InterContinental Ballistic Missile).
77N6-N a 77N6-N1 lze odpalovat ze stávajících systémů S-400, i vyvíjených S-500. Dálkový dosah obou raket je proti balistickým raketám 600 km, proti atmosferickým cílům 400 km.
Střely jsou údajně schopné zachytávat cíle letící rychlostí až 7 km/s. Původně se počítalo se zavedením střel do výzbroje v roce 2014.
Výroba 77N6-N a 77N6-N1 má probíhat v nových továrnách Kirov a Nižnij Novgorod. Továrny však ještě nejsou dokončeny, takže podle současných zpráv střely vstoupí do výzbroje až v roce 2020.
Ruská armáda plánuje vyzbrojit 56 praporů (28 pluků), každý se čtyřmi systémy S-400. V současně době je vyzbrojeno 9 pluků se systémy S-400. Podle tiskové zprávy Almaz-Altay, výrobce S-400, od roku 2014 získá každý rok ruská armáda 2 až 3 pluky S-400.
Továrna na výrobu raket pro systémy S-400 poblíž Moskvy
Požadovaný počet systémů S-400 ruská armáda dosáhne po roce 2020. Podle blogu Russian Defense Policy je systém S-400 špičkovou zbraní, ale také systémem, který ukazuje nedostatky ve zbrojní výrobě Ruské federace.
První S-400 získala ruská armáda v roce 2007, kompletní přezbrojení však potrvá podle současných plánů 15 let. Ostatně Almaz-Altay právě investicí do obou výše uvedených továren se snaží čelit kritice z důvodů nedostatečného tempa dodávek S-400.
Rusko s ohledem na ambiciozní vyzbrojovací plány řeší problémy s dostatkem kvalifikovaných odborníků i se zastarávajícím vybavením svých továren. Situaci rozhodně nezlepšují ani západní sankce.
Problémy s výrobou také komplikují možný vývoz S-400 do zahraničí. Například Čína dlouhodobě projevuje o S-400 zájem. Avšak z důvodu vytíženosti výroby se první S-400 nepodívají do zahraničí dříve, než v příštím roce.
Vše navíc zkomplikuje zavádění nového systému S-500, který se má dostat do výzbroje ruské armády v roce 2016 nebo 2017.
Zdroj: SputnikNews, Russian Defence Policy
Související články
Rusko bez satelitů včasné výstrahy
Rusko v současnosti nemůže zachytit starty balistických raket pomocí satelitní senzorové sítě Oko-1. ...
- 14.02.2015
- 0 komentářů
- Jan Grohmann
Modernizační plány ruského letectva
Ruské letectvo plánuje v příštích letech v souladu se Státním programem pro vyzbrojování 2020 ...
- 16.02.2015
- 40 komentářů
- Jan Grohmann
Ruské systémy elektronického boje
Ruská armáda patří v oblasti elektronického boje mezi absolutní špičku. V současné době se ruská ...
- 01.04.2015
- 39 komentářů
- Jan Grohmann
Nová ruská letadlová loď
Rusko připravuje stavbu nové letadlové lodě. Plavidlo je projektováno s výtlakem 85 000 tun a s ...
- 02.04.2015
- 52 komentářů
- Jan Grohmann
semtam: hlavne dovody preco si myslim ze to lietadlo maju na svedomi povstalci su tieto: 1. ukrajinci nemali proti komu strielat. rusi ak uz narusovali vzdusny priestor tak iste ...Zobrazit celý příspěvek
semtam: hlavne dovody preco si myslim ze to lietadlo maju na svedomi povstalci su tieto:
1. ukrajinci nemali proti komu strielat. rusi ak uz narusovali vzdusny priestor tak iste zarusili ukrajincov tak ze nic nevideli a povstalci ziadnym letectvom nedisponovali.
2. UA disponovala prehladovymi radarmi a velitelstvom ktore nepochybujem malo aspon zakladnu predstavu o lietadlach ktore boli vo vzdusnom priestore. Ak nemecky Awacs zameral signaly z prehladoveho radaru S125 tak moze ist prave o ukrajinsky system. Signaly z prehladoveho radaru nemusia mat ziadnu spojitost so zostrelenim.
3. UA v tej dobe bola v ofenzive a zacala pouzivat vo vacsom mnozstve letectvo, povstalci v danom tyzdni zaznamenali niekolko zostrelov (jeden z nich bol velky transport) a ako spominal logik a sami sa pochvalili na internete ze maju BUK.
ak vyjdem z predpokladu, ze to niekto spravil omylom tak mi to omnoho viac vychadza na povstalecku stranu.Skrýt celý příspěvekpodivi23 Ok ukončíme off topic, jen co mě zaujalo na článku je rychlost projektilů. Také i fakt, že letadlo jaksi mělo vydržet zásah Bukem jakž takž v celku. Prozatím snad ...Zobrazit celý příspěvek
podivi23
Ok ukončíme off topic, jen co mě zaujalo na článku je rychlost projektilů. Také i fakt, že letadlo jaksi mělo vydržet zásah Bukem jakž takž v celku.
Prozatím snad nejlepší analýza, co se případu týče. Ti co mají důkazy, je ještě nevydali...Skrýt celý příspěveksemtam: Tohle už jsem kdysi četl. Podle mě je to pokud ne přímo slátanina, tak přinejmenším zvláštní intelektuální cvičení obsahující dost podivných tvrzení. Např: - ...Zobrazit celý příspěvek
semtam: Tohle už jsem kdysi četl. Podle mě je to pokud ne přímo slátanina, tak přinejmenším zvláštní intelektuální cvičení obsahující dost podivných tvrzení. Např:
- prostřílené trosky umístěné na letadlo, bez toho aniž by tam umístili i trosky okolní - z toho pak odvozují, že ty okolní jsou nepoškozené a že BUK to nebyl, protože by zásahy byly na větší ploše. Přinejmenším nekorektní. A jaké ty okolní trosky vůbec jsou? Jsou netknuté nebo rozšmelcované na padrť?
- tvrzení, že zásahy fragmentů z BUKu by způsobili odpaření barvy i hliníku. No já nevím, ale z fotek fakt nepoznám jestli barva je nebo není odpařená. Není jen prostě odprýsknutá? Ani to z fotek není poznat.
a takových tvrzení je tam víc, ale jsme oftopic, tak se nechci moc rozepisovat. Nebo nás admin smaže...Skrýt celý příspěvekpodivi23 Děkuji za odkaz. V odkazu je zajímavé, že let končí přímo nad Sněžným. To by teoreticky muselo hodně lidí aspoň vidět kouřovou stopu po odpalu rakety. Sice nějaká ...Zobrazit celý příspěvek
podivi23
Děkuji za odkaz. V odkazu je zajímavé, že let končí přímo nad Sněžným. To by teoreticky muselo hodně lidí aspoň vidět kouřovou stopu po odpalu rakety. Sice nějaká svědectví prý jsou, ale hódně měsíců po.
BUK i náš KUB jsou relativně jednoduché aby je mohl zvládnout voják základní služby. Tudíž mezi separatisty mohly být i lidé s touto dovedností. Pokud systém BUK co měli separatisté byl provozuschopný, tak si dovolím tvrdit, že schopnosti PVO UA army i separatistů jsou víceméně srovnatelné. U případné ruské obsluhy bych očekával větší profesní schopnosti. Navíc BUK má rozlišení na civilní a vojenské letouny. pokud by tento systém byl nefunkční, ukazuje to spíše na nějaký ukrajinský nebo ex ukrajinský systém.
co říkáte na tento názor:
https://vlkovobloguje.wordpres... Skrýt celý příspěveksemtam: přímo záznam z flightradar: http://www.flightradar24.com/d... ještě k vašemu poslednímu příspěvku, ohledně složitosti obsluhy BUKu. Na ...Zobrazit celý příspěvek
semtam: přímo záznam z flightradar:
http://www.flightradar24.com/d...
ještě k vašemu poslednímu příspěvku, ohledně složitosti obsluhy BUKu. Na hodně místech jsem zaznamenal, že obsluha BUKu (nebo jiného protiletadlového systému) je složitá. Ale dovolím si tvrdit, že tomu tak úplně není. Je potřeba si uvědomit, že to je systém z doby studené války, kdy ho měl obsluhovat voják základní vojenské služby, případně mobilizovaný voják po krátkém "osvěžovacím" výcviku. Navíc je to systém do značné míry automatizovaný a (ani moc nepřeháním) jedinné, co musí obsluha udělat je "zmáčknout červené tlačítko". A to i v případě střelby ze samotného odpalováku. Na začátku stačí zadat pár čísel, které definují, v jakém rozsahu bude radar prohledávat prostor a několik dalších údajů. A pak už jen odpálit raketu. Dril a náročnost výcviku obsluh spočívá spíš v nácviku rychlosti zachytávání cílů, koordinaci s dalšími prostředky, aby nestříleli po vlastních stíhačích a podobněSkrýt celý příspěvekpodivi23 Tak česká wiki nezklamala a zřícení letu se uvádí 13:15 UTC, radar AWACSU zachytil letadlo naposled v 12:52 UTC. Tedy 23 minut před zřícením a jediné co v oblasti ...Zobrazit celý příspěvek
podivi23
Tak česká wiki nezklamala a zřícení letu se uvádí 13:15 UTC, radar AWACSU zachytil letadlo naposled v 12:52 UTC. Tedy 23 minut před zřícením a jediné co v oblasti nehody ještě zaznamenal byl systém S-125 a ještě jeden neidentifikovatelný signál.Skrýt celý příspěvekpodivi23 Díky za upřesnění, zkoušel jsem hledat v rychlosti na googlu čas zřícení, ale bezúspěšně. Poprosím také o odkaz. :) logik Poprosím o méně politiky a více reality. ...Zobrazit celý příspěvek
podivi23
Díky za upřesnění, zkoušel jsem hledat v rychlosti na googlu čas zřícení, ale bezúspěšně. Poprosím také o odkaz. :)
logik
Poprosím o méně politiky a více reality. Vycházel jsem z zprávy od německé vlády. Tu tady bohužel off topic řešíme.
Jaký systém setřelil MH17 se neví, pokud vezmem v potaz BUK a i to není doposud jisté. Je to jen zmedializované. Tak se nabízí 2 možnosti. Skladový starý systém (to by i odpovídalo tvrzení o M1) nebo něco z Ruska. Ovšem v té době ruská pomoc nebyla nijak významná a UA army tlačila separatisty z měst. Pokud přesto vezmem v potaz techniku z Ruska, tak a to se budu opakovat u systému Buk musí být proškolená obsluha. Tudíž sestřel civilního letadla je málo pravděpodobný. Ovšem na UA se i stalo, že systémem S-200 setřelili v minulosti dopravní letadlo....
S tou logikou o vině se z dovolením mýlíte. Pokud také mám použít příměr. Je to to samé, jako když svěříte klíče od auta 10 letýmu klukovi. I on se může stát "vrahem". A za svůj vzdušný prostor ručí každý stát. Ukrajina není výjimkou.Skrýt celý příspěveksemtam: Dneska jsem toho v práci moc neudělal, louskal jsem ten odkaz. Furt se mi tam něco nezdálo. Tak jsem proletěl pár článků o tom sestřelu. A je tam skutečně takový skrytý ...Zobrazit celý příspěvek
semtam: Dneska jsem toho v práci moc neudělal, louskal jsem ten odkaz. Furt se mi tam něco nezdálo. Tak jsem proletěl pár článků o tom sestřelu. A je tam skutečně takový skrytý detail. Respektive ta samotná zpráva z Bundestagu je asi dobře, ale špatně se interpretuje.
Píše se tam, že MH-17 zmizel AWACSu v 14:52 SEČ (asi myslí letního času), což je 12:52 UTC. Ale k sestřelu došlo v 13:21 UTC,o půl hodiny později. V 12:52 UTC MH-17 v klidu přelétal Dněpr, 400km od osudného místa. Jednoduše vyletěl z dosahu AWACSu. To je celé. A někdo se postaral o rozšíření verze, že tam žádný BUK nebyl. Ani nemohl, byl o 400km dál.
flanker.jirka: To je jedno, pozemní radar byl jednoznačně za horizontem, tedy by ho AWACS nemohl zaměřit, ať by mířil kterýmkoliv směrem. Jedinné, co by AWACS mohl teoreticky zachytit je signál odražený od letadla (které ale bylo možná taky za horizontem), a ten se obecně odráží všesměrověSkrýt celý příspěveksemtam: je krásné, jak bereš v úvahu jen to, co se ti hodí. Jako např. že AWACS viděl letadlo a ne raketu. To, že raketa je přinejmenším stokrát menší cíl pro radar než Boeing a ...Zobrazit celý příspěvek
semtam: je krásné, jak bereš v úvahu jen to, co se ti hodí. Jako např. že AWACS viděl letadlo a ne raketu. To, že raketa je přinejmenším stokrát menší cíl pro radar než Boeing a tedy že na hranici dosahu AWACsu je naprosto normální, že AWACS zachytí letadlo ale raketu už ne....?
A co je divného na tom, že se to připisovalo Buku M1, když od začátku konfliktu rusové povstalce vyzbrojovali svoji starou technikou a když se tím BUKem pár dní předtím povstalci chlubili?
PS: Ohledně viny - takže rusko na území cizího státu válčí a vyzbrojuje ozbrojence, to ti nevadí, problém je to, že do toho prostoru kde rusové střílí někdo pustí letadlo?
Špatnej není vrah, ale matka, která své dceři povolí jít večer sama ven? Zajímavá logika...Skrýt celý příspěvekPři problému s detekcí či nedetekcí mne napadla, v našich zeměpisných šířkách, poněkud kacířská myšlenka :-D Radary obecně mají vysoce směrové antény, pasivní systémy toho zachytí ...Zobrazit celý příspěvek
Při problému s detekcí či nedetekcí mne napadla, v našich zeměpisných šířkách, poněkud kacířská myšlenka :-D
Radary obecně mají vysoce směrové antény, pasivní systémy toho zachytí jistě hodně, ale asi ne radar otočený k Awacsu zády, tak se klidně mohlo stát, že BUK střílel na MH 17 z jiné světové strany a proto jej nemusel to letadlo detekovat.
to Shania: Izrael v Syrii útočil na vybrané cíle kryté starými systémy S 125 a S 75, systémy BUK M2 a Pantsir mají Syřané organizačně jinde, je to jako obdoba bývalé československé PVOS a krytí pozemních vojsk. Taky jsme měli systém obrany aglomerací a důležitých cílů pomocí S 125, S 75 a S 200. Systémy 2 K 12 Kub, OSA AKM, S 10 a S 2 byly u pozemního vojska.Skrýt celý příspěvekpet.rok ked su obidva objekty vo vyske povedzme 10km tak na seba mohli na 600km "vidiet" (odhadom). Ine by to bolo ak by jeden z objekov bol na zemi (pozemny radar). ...Zobrazit celý příspěvek
pet.rok
ked su obidva objekty vo vyske povedzme 10km tak na seba mohli na 600km "vidiet" (odhadom). Ine by to bolo ak by jeden z objekov bol na zemi (pozemny radar).
Zjednodušeně, protože AWACS vzhledem k tomu, že působí ve velké výšce, má větší horizont než pozemní radar. Kdyby německý AWACS byl tak daleko, že by nemohl mít na svém radaru MH17, tak by byla zpráva jednoduchá v tom, že prostě německý AWACS nic nezachytil. On ale zachytil. Jak byl blízko nevíme, teda nikde jsem to nenašel. Jen odhaduji, že nad Černým mořem by ten dosah mohl mít. Dále, proč se zmiňuje, že zachytil signál z S-125? Pokud by tento signál nebyl v místech tragédie, tak by ho neuváděli (AWACS ve svém působení, zaznamenal celou škálu letadel a radarového působení).
Co mi hlavně nesedí, je to, že ihned po zřícení letadla, přišli s tím, že to byl BUK M1. Jak to mohli hned v onen okamžik vědět? Navíc BUK M1 je stará sovětská verze, používaná v UA silách. Rusko používá hlavně verzi M2. Pokud tedy pomineme Ruskou účast ( předpokládám vycvičenou obshluhu a řádně fungující systém). Tak jedna z možností je ta, jakou nabízíte. A další je, že to mohla být i UA armáda. Vycvičenost je také bídná a technika není v nejlepší kondici. Vzhledem k tomu, že dosud chybějí důkazy z pozemního radaru i záznam věž-letadlo i důkazy o kterých mluvil Obama, dost pochybuju o nešťastné střele separatistů. K tomu, jak jsem se již zmínil, že UA hned věděla, čím to bylo sestřeleno. Budí podezření, že ohlašovatel incidentu s tím má hodně společného.
Tak či tak, hlavní odpovědnost nese UA, protože neuzavřela letecké koridory v místech, kde již sestřelili vojenské letadlo a navíc bylo známo, že separatisti se chlubili na fotkách ukořistěným Bukem. Sama UA měla v oblasti své vlastní Buky i S-125. K tomu, před katastrofou obviňovala RF z narušování vzdušného prostoru vojenskými letadly. Z důvodu bojů by proti nim asi i zasáhla s pomocí PVO. V tomto vzdušném prostoru nemají civilní letadlo co dělat. Je to hazardování z životy civilistů.Skrýt celý příspěveksemtam: ked su obidva objekty vo vyske povedzme 10km tak na seba mohli na 600km "vidiet" (odhadom). Ine by to bolo ak by jeden z objekov bol na zemi (pozemny radar). Ale ako som ...Zobrazit celý příspěvek
semtam: ked su obidva objekty vo vyske povedzme 10km tak na seba mohli na 600km "vidiet" (odhadom). Ine by to bolo ak by jeden z objekov bol na zemi (pozemny radar).
Ale ako som uz napisal, myslim si ze cele sa to zbehlo tak ze povstalci mali k dipozicii len cast kompletu a to raketovy nosic, ktory ma len navadzaci radar. Predpokladam ze neboli vycviceni a odpalili to v akomsi default mode. kedze ciel bol velky, letel ustalene vo velkej vyske, ziadne ciele okolo trafit nebol problem.
preto mozno nemali moc ponatie na co strielaju a mysleli ze strielaju na velky vojensky transport, aky (asi podobne) zostrelili tyzden predtym.
Teda ak pouzili navadzaci radar ten vysiela smerovany signal a teda aj keby bol awacs v teoretickom dosahu prakticky by asi nic nezachytil.
Ale je to len spekulacia, ktoru som tu uviedol pretoze takto mi to dava aspon trochu zmysel.Skrýt celý příspěvekpet.rok Tak jsem zkusil se na to podívat a teoreticky to možné je. Lety AWACS, jak se i zmiňuje v dokumentu, jsou prováděny u příležitosti UA krize. V tomto případě jsou lety v ...Zobrazit celý příspěvek
pet.rok
Tak jsem zkusil se na to podívat a teoreticky to možné je. Lety AWACS, jak se i zmiňuje v dokumentu, jsou prováděny u příležitosti UA krize. V tomto případě jsou lety v Polsku tak trochu mimo. Jediné co mě napadá je to, že monitorují letku SU-27, která se tam po nějakou dobu nacházela (možná i stále nachází). Smysluplnější pro monitorování Donbasu, se mi jeví lety v Rumunsku. Vzhledem k tomu, že nesmíme zapomínat i na to, že AWACS může a asi i létá nad Černým mořem.
S zakřivením země musíme brát v úvahu, že AWACS působí ve vysokých leteckých hladinách a proto je i schopen monitorovat vzdušný prostor dál, než pozemní stanice (hlavně co se týče opět vysoko letících letadel).
V německé zprávě, se uvádí, že let MH17 zmizel současně z radaru AWACS i odpovídač letadla shodně ve stejný čas. V čas pádu. Tudíž letoun AWACS musel být natolik blízko (mě vychází možných cca 600km), aby mohl vůbec letadlo zaznamenat. Pokud ale zaznamenal letadlo MH-17, mohl i zaznamenat raketu či radarový signál.
Jestli by letoun AWACS působící nad Rumunskem nemohl alespoň z části monitorovat krizovou oblast, tak tyto lety u příležitosti této krize by byli naprosto bezpředmětné a tudíž by ani Bundestag nemohl na otázky opozice odpovídat, protože radarový záznam AWACS by nemohl nic zachytit a jak je ze zprávy patrné, měl let MH17 opravdu na radaru.Skrýt celý příspěvekshania: moderne pozemne radary AESA budu s tym v F35 v pare aj co sa tyka vykonu aj co sa tyka zistitelnosti. co sa tyka potencialneho utoku na prelomenie PVO zas tolko ...Zobrazit celý příspěvek
shania: moderne pozemne radary AESA budu s tym v F35 v pare aj co sa tyka vykonu aj co sa tyka zistitelnosti.
co sa tyka potencialneho utoku na prelomenie PVO zas tolko skutocnych cielov vo vzduchu asi nebude, bude ich skor par + pravdepodobne vela klamnych cielov (dronov). Bude to skor otukavanie a hladanie slabiny ako frontalny utok.Skrýt celý příspěvekTo Shania - to navádění raket SM6 za horizont pomocí F-35 by bylo docela převratné. I když navádění protilodních raket pomocí námořních vrtulníků funguje už dnes. Dá se o tom ...Zobrazit celý příspěvek
To Shania - to navádění raket SM6 za horizont pomocí F-35 by bylo docela převratné. I když navádění protilodních raket pomocí námořních vrtulníků funguje už dnes. Dá se o tom někde něco přečíst ?
Zapomněl jsem na nasazení stíhaček do systému PVO. Pokud budou operovat v pasivním módu napojeny na datalink a chráněny před RL protivníka třeba rušením, mohou účinně krýt pozemní systémy ze vzduchu a ještě posílit "nerozebiratelnost" systému PVO. Na to jich není potřeba nijak mnoho.Skrýt celý příspěvekpet.rok: nepochybuji, že se velmi sníží možnost nasazení velkých letadel, třeba ne o 400 km, ale rozhodně nebudou operovat blízko ohrožené oblasti. Na druhou stranu se musí ...Zobrazit celý příspěvek
pet.rok: nepochybuji, že se velmi sníží možnost nasazení velkých letadel, třeba ne o 400 km, ale rozhodně nebudou operovat blízko ohrožené oblasti.
Na druhou stranu se musí brát v uvahu to, že F35 je v podstatě mini awacs, už jen pasivní senzory mají velky dosah, dokaže bezpečně přenášet data jiným letadlům přes MADL i pokud bude ECM v oblasti, pokud by to nestačilo, tak jsou ve vývoji bezpečnější datalinky napr na bazi laseru.
Namornicto bude napr pouzivat F35 pro navadeni SM 6 za horzizont.
Co se týka EW radaru, tak je mi jasna jejich role, proto taky budou hlavni cil. pak cokoliv co se odvazi zapnout radar.
EW radary a pasivní radary jsou fine, na druhou stranu pokud dojde k utoku, tak ve vzduchu budou stovky letadel, dronu a klamnych cilu + obe strany budou rusit radary druhe strany. Z toho získat přesný přehled o situaci a vyhodnotit, kde bude proveden utok bude velmi těžke.
liberal shark: odolnost proti manpadum by mělo zajistit DIRCM, ale jak říkáš, hodně těžké se branit proti překvapivému utoku, navíc z kratké vzdálenosti.Skrýt celý příspěvekshania: neprecenujem schopnosti dlhovlnych radarov, sluzia na to co maju t.j. early warning co je pre PVO nesmierne dolezite. Ako tu uz bolo spominane PVO je suhrn pozemnych a ...Zobrazit celý příspěvek
shania: neprecenujem schopnosti dlhovlnych radarov, sluzia na to co maju t.j. early warning co je pre PVO nesmierne dolezite.
Ako tu uz bolo spominane PVO je suhrn pozemnych a leteckych prostredkov a tak to chapem aj ja. V takom pripade uz ma braniaca strana rovnake sance, vyuzije pozemne radary (alebo Awacsy) na zistenie utociacich lietadiel kym vlastne mozu letiet s vypnutym radarom. Zaroven prostredky PVO ako S-400 zabezpecia ze protivnik bude mat vlastne Awacs az za horizontom.
Pozemne jednotky mozu disponovat vacsimi energetickymi zdrojmi, vacsimi antenami takze mozu byt efektivnejsie pri ruseni.
Ked sa pozrieme na problem ekonomicky: jedna bateria S-xxx vyjde odhadom na 1-3 F-35 co je zrovnatelne.
U protiraketovej obrany je rovnica uplne inde: tam je obrana mnohonasobne drahsia a cena protiopatreni na strane rakiet omnoho nizsia preto si myslim ze vybudovanie fungujucej protiraketovej obrany v sucastnosti (aj za pouzitia laserov a inych najmodernejsich vymozenosti) je chimera.Skrýt celý příspěvekExistuje jedna oblast, kde je PVO ve výhodě. Dobře maskované jednotky VSHORAD/manpads působící v pasivním režimu dokážou protivníkovi zabránit v použití vrtulníků a nízkoletících ...Zobrazit celý příspěvek
Existuje jedna oblast, kde je PVO ve výhodě. Dobře maskované jednotky VSHORAD/manpads působící v pasivním režimu dokážou protivníkovi zabránit v použití vrtulníků a nízkoletících letadel právě tím, že neví, kde všude jsou.
Dlouhovlnné OTH radary, fungující s využitím odrazu, mají tu výhodu, že vlny dopadají na letadlo shora, takže snižují účinnost stealth opatření. Na druhé straně jsou nepřesné, velké, stacionární, drahé a vůbec.Skrýt celý příspěvekpet.rok: problém těch dlouhovlnných radaru je, že jsou dobré max pro nasměrovaní ostatních prostředků do prostoru, kde se možná něco nahází. Důležité je na jakou valenost můžou ...Zobrazit celý příspěvek
pet.rok: problém těch dlouhovlnných radaru je, že jsou dobré max pro nasměrovaní ostatních prostředků do prostoru, kde se možná něco nahází. Důležité je na jakou valenost můžou vést efektivní palbu.
Pokud by k něčemu došlo, tak to budou spolu s letišti první cíle, které budou zničeny.
moderní integrovaná PVO může lehce sledovat stíhačky 4 generace nad 400km a vest proti nim palbu třeba na 100-200 km , pokud se použiji rušení, tak ta vzdálenost výrazně klesne.
V případě že ale pujde o VLO letadla 5 generace, tak detekce může klesnout k 50 kilometrům a zaměřovací radary třeba až k 20 km. Tohle samo o sobě udělá obrovské díry v pokrytí PVO. Ty letadla ale do nebezpečné zony nikdy nepoletí, odhodí naklad mimo nebezpečnou zonu.
Tady je třeba promo videa chopnosti LRASM, vyhnout se bráněným zonám.
Osobně si memyslím, že tři rakety dokáží proletět obranou, i kdyby měli moment překvapení, ale 5-10 raket by mělo šanci ten svaz zničit.
Další promo video https://www.youtube.com/watch?...
tentokrát kooperace JSOW, MALD a HARM.
PVO bude vždycky tahat za kratší konec, nemá iniciativu, nevybere si odkud utočit.
Určitě dokáže zasadit těžké ztraty, ale není to nic co by se nedalo prolomit.
Jsem velký fanoušek AEGIS protiratetové obrany, ale vím co to stojí, svaz má stovky raket v zásobnících, vícestupňovou obranu a stejně to nezajišťuje 100% šanci proti koordinovanému masivnímu útoku. Rozemni PVO ani omylem nemá podobné zásoby raket, je limitovaná terenem, je míň mobilní a hlída většinou statické cíle.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...