ROZHOVOR: Ředitelka Národního úřadu pro vyzbrojování
-
29. 6. 2014
-
32 komentářů
-
Jan Grohmann
Národní úřad pro vyzbrojování (NÚřV) zaštíťuje nákup vojenské techniky pro českou armádu. Od května stojí v čele NúřV paní JUDr. Jitka Nalevajková. Paní Nalevajkové jsme proto položili několik otázek ohledně jejího působení na úřadu a dotkli jsme se také několik případů, kterým jsme se na našich stránkách věnovali.
AN: Není tajemstvím, že armádní nákupy v posledních letech vzbuzovaly značné kontroverze. Také na našich stránkách jsme několikrát upozornili na rozporuplné zakázky. Rád bych se zeptal s jakými cílem a vizí jste vzala práci ředitelky Národního úřadu pro vyzbrojování (NÚřV)?
JN: Svou představu o řízení Národního úřadu pro vyzbrojování jsem již veřejnosti prezentovala několikrát, přesto bych ráda zopakovala, že je pro mě prioritou důsledné zavedení projektového řízení a celkové zefektivnění akvizičního procesu. Také proto kladu velký důraz na správnost postupu v jednotlivých zadávacích řízeních. Jinými slovy, modernizace a rozvoj schopností armády jsou nutností, každý nákup však musí proběhnout účelně a transparentně. Pokud jde o nejbližší budoucnost, stojí před námi například zásadní výzva v podobě nastartování některých mezinárodních projektů, především ve formátu států V4.
AN: Na jaké největší problémy jste za dobu svého úřadování na NÚřV narazila? Jakým způsobem je budete řešit?
JN: Problematikou zadávání veřejných zakázek se zabývám již léta. V obecné rovině proto mohu z vlastní zkušenosti konstatovat, že „největším problémem" je stávající podoba zákona o veřejných zakázkách, kterou jistě není možné považovat za optimální. Zákon je pro uživatele stále poměrně složitý, nepřehledný, zadavatelům ukládá řadu povinností, o jejichž praktickém přínosu k transparentnímu zadávání veřejných zakázek a otevřenosti soutěže lze s úspěchem pochybovat. Za Ministerstvo obrany jsme připravili poměrně obsáhlý materiál k možným změnám zákona o veřejných zakázkách a chceme i nadále vést s gestorem zákona otevřený dialog na téma nákupů vojenského materiálu a zohlednění jeho specifik.
Pokud jde o konkrétní zakázky, v tuto chvíli si analyzuji a vyhodnocuji stav jednotlivých projektů. Zatím jsem přijala řadu vnitřních opatření ke zlepšení chodu úřadu. Chci také vědět o všech námitkách a stížnostech, neboť mi dávají důležitou zpětnou vazbu o činnosti úřadu. Mimo jiné pracujeme i na zlepšení webových stránek úřadu pro snadnější přístup veřejnosti k informacím o vyhlašovaných zakázkách.
AN: Velkým problémem jsou nekoncepční nákupy vojenské techniky, na což před časem upozornil také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Můžeme zmínit nákup švédských dělostřeleckých radiolokátorů Arthur nebo „high-tech" vybavení českých Pandurů, které jejich cenu vystřelilo do astronomických výšin. Jakým způsobem budete řešit koncepci nakupování vojenské techniky?
JN: Zde musím uvést, že úloha Národního úřadu pro vyzbrojování nespočívá v plánování a definování požadavků na pořízení vojenského materiálu. Národní úřad odpovídá především za provedení zadávacího řízení, naopak tzv. specifikací na pořízení majetku či služeb je vázán a nemůže ji v zadávací dokumentaci jakkoliv měnit bez vědomí a souhlasu zpracovatele specifikace. Jde o systémový přístup, kdy se zadavatel a zpracovatel specifikace navzájem kontrolují tak, aby nedošlo k nedovolenému ovlivňování zadávacích podmínek.
O koncepci rozvoje Armády ČR rozhoduje především Generální štáb AČR na základě úkolů, které jsou před něj postaveny. Potřeby vyplývající z této koncepce pak Generální štáb AČR promítá do specifikací pořizovaného majetku, které mi následně předkládá k provedení zadávacího řízení. Vlastní pořizování výzbroje a techniky je třeba provádět tak, aby její skutečná i „morální" životnost byla co nejdelší, čímž se oddálí nutnost provádění její modernizace, a tedy vydávání dalších investičních nákladů.
AN: V současné době se opět mluví o vyšších investicích do armády. Počítá se s nákupem nové techniky. Bohužel podle našich informací zadávací dokumentací často připravují lidé, kteří nemají potřebné odborné znalosti. Můžeme zmínit například tendr na nákup pušek pro přesnou střelbu. V původní zadávací dokumentaci byly kladeny nerealistické a nesplnitelné požadavky na zbraň. Máte plán, jak tomu v budoucnu zabránit?
JN: Skutečnost, že se armády neobejdou bez dialogu s průmyslem, pokud jde o definice vysoce odborných požadavků na pořizovaný vojenský materiál, pokládám za obecný trend související především s úsporami v obranných rozpočtech, nikoli za specifický problém České republiky. I velké členské země připouštějí, že otvírají své projektové týmy odborníkům z průmyslu, pořádají tzv. industrial days a konfrontují své požadavky se situací na trhu. Vše však musí mít jasná a otevřená pravidla. V rámci Ministerstva obrany od května vznikla nová Sekce průmyslové spolupráce a společně se na tuto oblast zaměřujeme.
AN: Zadávací dokumentace bývá také napsaná tak, aby její podmínky šel splnit jeden výrobce/dovozce. Zmínit můžeme nakup modulárních odstřelovacích pušek pro ráže .308 Win a .338 Lapua Magnum. Zadání mohla splnit pouze zbraň Desert Tactical Arms SRS, kterou do ČR dováží jediný dovozce.
JN: Osobně mám za to, že při pořizování vojenského materiálu jsou v některých případech legitimní i požadavky na určité technické řešení. Zákon přitom stanoví, že takové požadavky musí být objektivně a hodnověrně zdůvodněny.
Pokud jde o nákup modulárních odstřelovacích pušek, podle mých informací, zadavatel při vyhlášení veřejné zakázky vycházel z předpokladu, že se nejedná pouze o samotnou pušku, ale o komplet, tvořený jak vlastní zbraní, tak odpovídajícími optoelektronickými komponenty a municí. Nebyl nám přitom znám výrobce, který současně produkuje jak zbraně, tak optoelektronické komponenty. Což se potvrdilo, protože do zadávacího řízení se přihlásili dva potenciální dodavatelé.
AN: Můžete nám sdělit aktuální informace o zdržené dodávce 47 kulometů Minimi přes agenturu NSPA (NATO Support Agency).
JN: I přes zpoždění nemůže MO ČR nikoho penalizovat. Jak takovým průtahům můžete do budoucna zabránit?
Vojskové zkoušky se v České republice uskutečnily v průběhu měsíce dubna 2014 a zkoušené zbraně a jejich příslušenství vyhověly požadavkům AČR v plném rozsahu. O výsledcích vojskových zkoušek byla NSPA informována a v současné době již probíhá kompletace dodávek.
Každé zadání zakázky cestou NSPA je všestranně, pečlivě a jednotlivě posuzováno. Ve většině případů se jedná o zakázky, které se předtím nepodařilo zrealizovat v domácím prostředí, nebo nám zkušenost ukazuje, že je jejich zadání cestou NSPA nepoměrně výhodnější, než cestou prostředníků. Snahou je zabezpečit dodávky přímo od výrobců.
Z hlediska České republiky pokládám za naprosto legitimní využívat výhod plynoucích z členství v mezinárodních organizacích.
AN: Děkujeme za rozhovor.
Související články
42. mechanizovaný prapor cvičí s Pandury
Ve dnech 12.-23.5.2014 cvičili příslušníci 42. mechanizovaného praporu „Svatováclavského" ve ...
-
06.06.2014
-
2 komentářů
-
Redakce AN
Nová obrněná tatrovka TATRA 4 × 4 HMHD
Kopřivnická společnost TATRA TRUCKS představuje na probíhající vojenské výstavě Eurosatory 2014 nové ...
-
17.06.2014
-
6 komentářů
-
Jan Grohmann
Radar ReUNION může být společným projektem V4
Projektový tým československých firem je připraven nabídnout spolupráci průmyslu Polska a Maďarska ...
-
20.06.2014
-
4 komentářů
-
Tisková zpráva
BVP Šakal vzbudilo na výstavě EUROSATORY velký zájem
Na mezinárodním veletrhu obranných technologií EUROSATORY 2014, který se koná od 16. do 20. června v ...
-
20.06.2014
-
13 komentářů
-
Tisková zpráva
Takeda zásadní problém vidím v tom jak by se dal hlídat generální štáb. Ať už by se to provedlo jakkoli ve výsledku by se vytvořil jen další orgán , který by bylo nutno uplatit a ...Zobrazit celý příspěvek
Takeda
zásadní problém vidím v tom jak by se dal hlídat generální štáb. Ať už by se to provedlo jakkoli ve výsledku by se vytvořil jen další orgán , který by bylo nutno uplatit a tím by došlo ke zdražení armádních zakázek.
Základní problém je v morálním kreditu lidí v generálním štábu a u armády jako celku. Ono se nejde, ale divit , že to tak je neboť již za prezidenta Beneše byla armádě vnucena strategie neobrany a tím pádem byli selektivně vybíráni lidé i po celý čas bolševizmu, kteří v armádě hledají více než co jiného jen majetkové obohacení. Teď se najednou chce něco jiného a generální štáb prostě neví co s tím a jak by to měl ve skutečnosti plnit a tak jen dál hrabou pod sebe kdo může.
Nebavím se o těch příslušnících , které nasazujeme do misí , ale to je ve srovnání s celou armádou dost malý podíl. Tací si i nakonec kupují věci za vlastní peníze aby mohli dělat svou práci. Možná by bylo lepší se vrátit k modelu 17-18. století kdy vojáci k žoldu dostávali i peníze na výstroj a tím pádem bychom mohli zrušit veškeré výstrojní útvary a tím by se ušetřili peníze. Protože na internetu jedinec nakoupí možná levněji než armáda přímo od výrobce (boty, kalhoty, ...).Skrýt celý příspěvekTak jestli jsem to pochopil dobře, tak Zbrojíř sice pláče hezky, ale na špatnym hrobě. Zadání poskytuje generální štáb a NÚřV potom dohlédne na to jestli je výběrko podle ...Zobrazit celý příspěvek
Tak jestli jsem to pochopil dobře, tak Zbrojíř sice pláče hezky, ale na špatnym hrobě.
Zadání poskytuje generální štáb a NÚřV potom dohlédne na to jestli je výběrko podle zákona. Takže lobbysti uplatěji lidi na generálním štábu a NÚřV to schválí, protože nemá schopnosti, podle kterých by poznalo, že zakázka je na nic, ač bude podle zákona čistá jako čerstvě vypraný prostěradlo. NÚřV je tu od toho aby hlídalo, zda je to podle zákona.
Co se týče koncepcí, podle kterých se nakupovaly ARTHURy, předělávaly OTčka, upgradovay tanky, pořizovaly L-159 tak problém je v tom, že politická reprezentace nedokázala udržet financování dané koncepce, změnila ambice a generální štáb to přepracoval. Ono to celé totiž dává smysl, kdyby si buď generální štáb, ale hlavně politická reprezentace dovedli dupnout. Měli bysme ARTHUR a k němu moderní dělostřelectvo s dostřelem kolem 40 kiláků - dohromady smrtelná kombinace, měli bysme odpovídající počet tanků a jednotková cena by nebyla tak hrozná, protože by jich bylo hodně, letectvo by mělo skutečnou odstrašující sílu. Takhle máme jen zbytky, co se stihly nakoupit, než se koncepce změnila a tim pádem se vyplejtvaly prachy.
V tom vidim hlavní problém. Ale jako věčný optimista vidím lepší časy, kdy nás snad Rusové donutí rozumně zbrojit. Spolupráce v rámci V4 může sloužit k obcházení pravidel o zakázkách (tady máte Zbrojíři naprostou pravdu) ale může vést i k tomu, že klesne jednotková cena, protože se bude pořizovat víc kusů.
Takže Armáda je schopna tvořit slušné koncepce, politická reprezentace se snad naučí nesrat na obranu a aby všechno bylo transparentní, tak je potřeba nějak zařídit, aby někdo hlídal generální štáb při tvorbě těch požadavků.Skrýt celý příspěvekhttp://zpravy.ihned.cz/cesko/c...
Jedna velka komedie .http://zpravy.ihned.cz/cesko/c...
Jedna velka komedie .Nic nového a převratného jsme se od paní ředitelky samozřejmě nedozvěděli. Je upozorňuji, na nenápadnou zmínku o společných projektech ve formátu V4, kdy lze společným nákupem ...Zobrazit celý příspěvek
Nic nového a převratného jsme se od paní ředitelky samozřejmě nedozvěděli.
Je upozorňuji, na nenápadnou zmínku o společných projektech ve formátu V4, kdy lze společným nákupem více členských zemí obcházet rozhodující pravidla volné hospodářské soutěže. Tedy pokud se lobbisté s rozhodujícím vlivem na politiku příslušných států dohodnou o rozdělení trhu, tak poměrně snadno prosadí své zájmy. Vyhlašovaná výběrová řízení budou pak spíše divadlem pro veřejnost a ostatní členské země, aby se neřeklo, že se zakázky přidělují přímo, tj. výhradně na základě politických rozhodnutí.
Připomnám např. prohlášení obou NGŠ k dodávkám CZ 805 bez výběrového řízení pro armádu SR..... ,a to bude patrně jen začátek.
Vzhledem k poměrně nízké morálce, klientelismu, korupci v bývalých poskomunistických zemích lze očekávat, že nákupy ve formátu V4 místně příslušným daňovým poplatníkům opravdu pustí žilou. A EU bude mlčet, jelikož ta má své mnohem závažnější starosti, než diskriminaci a netransparentnost.
Popravdě řečeno, všechny lukrativní zbrojní zakázky zde byly stejně přiděleny na přímo, např. na základě usnesení vlády, nebo v rámci zmanipulovaných výběrových řízení. V prostředí rozsáhlé korupce, klientelismu, soustavných politických ingerencí, zdecimované státní správy, tařka bez odborníků, nemá žádný zákon o veřejných zakázkách reálnou přidanou hodnotu. Rozhodující lobby ho vždy a snadno obejdou. Soutěžení je jen pro malé a slabé, tam se na dodržování často nesmyslně přísných pravidel striktně dohlíží. Samozřejmě, malá firma nemá takové kontakty, aby příslušné úředníky "nezávislého" kontrolního orgánu zašlápla.
Z dobře informovaných zdrojů např. vím, že když před lety přišlo NKÚ na kontrolu MV, mělo dopředu zákaz věnovat se kontroverznímu nákupu služebních pistolí CZ mod. 75 D Compact (usnesení vlády č. 338/2000) za cca 560 mil. Kč, kdy je škoda způsobená vadami dodaných pistolí a podmínkami šitými primárně na míru CZUB kalkulována ve výši min. 100 mil. Kč. Takže k čemu byrokratická pravidla, když platí jen pro někoho.
Zákon v praxi dokonce škodí. V situaci, kdy je vyhlášeno pseudovýběrové řízení, privilegovaná firma a spřízněný zadavatel jsou pak pod určitým mediálním tlakem, aby ustály (obhájily) předem určené vítězství.
Např. v "soutěži" na výběr útočné pušky ráže 5,56x45 byl nepochybně vybrán předražený polofunkční prototyp CZ 805, a jelikož byla zakázka sledována, a neúspěšný uchazeč na MO tlačil, tak nebyl prostor a čas na potřebný několikaletý dovýboj CZ 805 (logicky nemohli přiznat barvu, tedy přiznat, že vybrali vítěze, který nesplňil ani základní podmínku zadání, a to ukončený vývoj zbraně). Puška se přes značné zprodlení dodávek koupila nehotová, a podstatné vady se vychytávaly i několik let po zavedení. Důsledkem je mj. i nekompatibilita zásobovacích ústrojí CZ 805 cca od poloviny dodávek. Komise doporučila MC šachtu již od samého počátku, CZUB ji formálně měla, ale nedotaženou a pod tíhou problémů a času dodala to, co alespoň trochu fungovalo. Kdyby mohla rozhodnout vláda, tak by nás uherskobrodská lobby stejně okradla ve formě nehorázných prodejních cen, ale obě strany by měly více času a klidu na lepší odladění pušky, takže vlastně lepší podmínky pro koncového uživatele. Daňový poplatník bude mít v české kotlině patrně vždy smůlu.
O tom, že se na MO ČR, resp. na Národním úřadu pro vyzbrojování MO nic nezmění, svědčí např. i vyjádření p. Nalevajkové k nákupu pušek DTA SRS. Jí předložená argumentace k neodůvodněnému uplatnění nákupu konkrétních výrobků je opravdu směšná, odporující mj. i zdravému rozumu. Mj. v diskusi k příslušnému článku jsem upozornil na obchodní stránku věci včetně zjevné nevyváženosti požadavků kladených na jednotlivé komponenty svědčící o ušití zakázky na míru. To, že má obrana dvě nabídky mě vůbec nepřekvapuje, potenciální dodavatelé nejsou omezení, jako mnozí státní úředníci, a když jde o kšecft, tak se výhradní zástupci pro zbraň a munici dohodnou a předloží zdánlivě konkurenční nabídky (kdyby to neudělali musí se zakázka ze zákona zrušit). Ze zákona je takový postup samozřejmě zakázán. Těžko se však dokazuje a když je státní aparát navíc hluchý a slepý, projde cokoli. Např. i "konkurence" nabídek CZUB a Vývoj Martin, tj. obchodního zástupce CZUB na Slovensku, při dodávkách CZ 750 pro Hradní stráž, kdy zadavatel doslova opsal katalog CZUB.
Zadavatel má samozřejmě právo za určitých definovaných podmínek požadovat dodávku konkrétních výrobků, s tím souhlasím, avšak transparentnost mj. znamená, že to srozumitelně, racionálně, odborně a dle zákona odůvodní a nikoli jen konstatuje, že to tak chce. Takto nelze zacházet se státními prostředky.Skrýt celý příspěvekAno zcela souhlasím s tím co píšete mu7705 a liberal shark zní to zcela logicky a chtěl jsem napsat něco v tom smyslu , ale pak jsem to posunul o level výše. Do toho hi-tech :)
Ano zcela souhlasím s tím co píšete mu7705 a liberal shark zní to zcela logicky a chtěl jsem napsat něco v tom smyslu , ale pak jsem to posunul o level výše. Do toho hi-tech :)
Otázku vidím spíše v tom, zda najdeme za posledních 25 let alespoň nějaké koncepční kroky a akvizice? :-D můžem začít od začátku, co třeba přestavba OT 64 a BVP na OT 90, kdepak ...Zobrazit celý příspěvek
Otázku vidím spíše v tom, zda najdeme za posledních 25 let alespoň nějaké koncepční kroky a akvizice? :-D můžem začít od začátku, co třeba přestavba OT 64 a BVP na OT 90, kdepak je této superzbrani konec? Výše zmiňovaný Arthur je jen jedna z mála třešniček na dortu.
Největší problém v akvizicích vidím spíše v naprostém nedostatku odbornosti lidí na akvizicích zainteresovaných, není nic lehčího než všechny logistiky, štábní krysy a občanské zaměstnance (občas v čele s neurochirurgy a astrology) opít rohlíkem.Skrýt celý příspěvekPřiznám se, že mi ten článek o Arthurech z LN moc nesedí. Arthur jako takový je dobrý pro určitou činnost a nemáme zrovna nějakou ořezanou verzi. Podstatné je to, jak dokáže prvek ...Zobrazit celý příspěvek
Přiznám se, že mi ten článek o Arthurech z LN moc nesedí. Arthur jako takový je dobrý pro určitou činnost a nemáme zrovna nějakou ořezanou verzi. Podstatné je to, jak dokáže prvek velení tuto informaci z Arthura zpracovat a co s ní podnikne. Poláci nasadili DANY v původním provedení v Afghánistánu, ale pořídili k nim moderní externí systém řízení palby. Myslím si, že to je vcelku smysluplné řešení. Nepotřebujeme přeci hned úplně hi-tech houfnici, která si bude umět pokecat přes internet s nějakým serverem na druhé straně světa. Čistě a jednoduše potřebujeme něco, co nám pomůže rychle přenést informace k obsluze stávajícího zařízení, abychom mohli opětovat palbu a hlavně ji zaměřit rychle správně. Pokud mi bude něco schopno zadat nastavení zbraně, tak abych se co nejlépe trefil, tak je to jen plus.Skrýt celý příspěvek
Dobrý den, přečetl jsem si článek a stále mi není jasné proč je takový problém s ARTHUREM. Spíš si myslím, že je problém s tím, že nemáme ty dělostřelecké prostředky a zajímalo ...Zobrazit celý příspěvek
Dobrý den,
přečetl jsem si článek a stále mi není jasné proč je takový problém s ARTHUREM. Spíš si myslím, že je problém s tím, že nemáme ty dělostřelecké prostředky a zajímalo by mě zda s tím naše armáda něco dělá třeba formou poptávky u našich firem.
Vůbec nechápu po přečtení rozhovoru k čemu ten úřad je vlastně dobrej.
Dle mého názoru je to celé systémově špatné a není to k ničemu. Jak můžou kontrolovat zadávačku , když tomu nerozumějí.
Třeba s tou odstřelovačkou jestliže chce armáda ať to vypadá jako běžná útočná puška tak co kdo chce měnit a jestli je třeba jen jeden výrobce tak je to asi problém hlavně těch výrobců kteří to nevyrábějí a ne naší armády a toho jednoho výrobce. Takže jediné co je třeba kontrolovat je to zda je požadavek armády na podobnost opodstatněný. Kdo to zkontroluje ta právnička snad?
Jestli chce armáda např. konkrétní optiky nechť je dostane proč vybírat něco pouze dle parametrů to je na hlavu postavený , když si někdo jde koupit auto tak kouká jen na parametry ? Myslím, že ne. Taky a možná hlavně se kouká na to jaká je průměrná zkušenost s tím či oným výrobcem co se týče spolehlivosti servisu a ceny jak chce toto někdo vyjádřit obecným parametrem, k tomu ještě závazným, nevím.
Dále nechápu dotaz na nesplnitelné požadavky na zbraň. Přeci stačí vybrat to co se tomu nejvíce blíží i kdyby to bylo na 50% požadavků, když ten druhej bude splňovat na 49%. kdyby lidi vždy chtěli jen to co se zrovna vyrábí tak běháme doteď s klackama a házíme leda kamením.
Jestliže jsou zadavatelé nekompetentní tak se zde bavíme o generálním štábu jako o zadavateli. Fíha to to můžem rovnou rozpustit to naše vojsko. :D
Jediné co je zarážející a zcela nepochopitelné a do nebe volající , že se stanoví kolik to má stát do veřejných dokumentů, to je na palici, ale to zatím žádný právník nenapadl vášnivěji pokud vím. Ani v článku jsem nenašel na toto dotaz. Pokud se to v dokumentech neobjevuje tak jen dobře a jsem v tomto pomýlen.
Především , monopol na dovoz čehokoli i třeba nářadí pro různá řemesla od určitého výrobce je úplně běžný v ČR, takže dotaz v článku na toto téma je úplně mimo mísu řekl bych.
Má to být tak, že chceš generální štábe tohle a tohle? Fajn tady to máš a ručíš za to doslova svým krkem.
Výběrová řízení jsou prakticky k ničemu je to jen alibi a licitace o úplatky. Jen osobní zodpovědnost a třeba i dědičná, může sjednat nápravu.Skrýt celý příspěvekTedy odkazovaný článek v LN argumentuje tím, že nemáme moderní dělostřelectvo a tudíž jsou radary ARTHUR zbytečné. Ale stejně bych mohl říci, že když mám krátké ruce, tak si nemůžu ...Zobrazit celý příspěvek
Tedy odkazovaný článek v LN argumentuje tím, že nemáme moderní dělostřelectvo a tudíž jsou radary ARTHUR zbytečné. Ale stejně bych mohl říci, že když mám krátké ruce, tak si nemůžu pořídit brejle :-). Jinými slovy, proč bychom nemohli mít alespoň moderní systém detekce a řízení palby ? Alespoň se s tím vojáci naučí pracovat.Skrýt celý příspěvek
Pro Liberal: Např. http://www.lidovky.cz/nakupy-z...
Pro Liberal: Např. http://www.lidovky.cz/nakupy-z...
Nechápu co bylo na pořízení dělostřeleckých radiolokátorů ARTHUR nekoncepčního. Vždyť bez nich by naše dělostřelectvo bylo slepé jako krtek.
Nechápu co bylo na pořízení dělostřeleckých radiolokátorů ARTHUR nekoncepčního. Vždyť bez nich by naše dělostřelectvo bylo slepé jako krtek.
Načítám diskuzi...