Protivzdušná obrana České republiky - čtyři kandidáti
- 9. 11. 2016
- 89 komentářů
- Jan Grohmann
O modernizaci české protivzdušné obrany (PVO) má zájem pět firem - Lockheed Martin, MBDA, Kongsberg, Rafael a Diehl. Podle informací polského deníku Defence24, s ohledem na poptávané vlastnosti a s ohledem na nabídku daných firem, Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) vybere z následujících čtyř systémů - NASAMS, MEADS, SPYDER-MR (případně SPYDER-SR) nebo IRIS-T SLM.
Čtyři kandidáti pro modernizaci české PVO
MO ČR před časem poslalo oficiální žádost o informaci RFI (Request For Information) pěti předním výrobcům raketových systémů PVO. Tímto způsobem MO ČR provádí průzkum trhu a zjišťuje, jaké prostředky jsou na komerčním trhu k dispozici.
„Cílem průzkumu trhu je získat informace o existujících moderních systémech protivzdušné obrany středního dosahu, technologických trendech výrobců a o užívaných systémech v jiných zemích,“ uvedl pro magazín Euro Vladimír Lukovský, mluvčí MO ČR.
Své nabídky poslalo pět firem - německá firma Diehl, norská Kongsberg, americká Lockheed Martin, evropská MBDA a izraelská Rafael.
MO ČR plánuje pro potřeby armády nakoupit raketové prostředky PVO pro plošnou obranu krátkého dosahu SHORAD (SHOrt-Range Air Defense) a středního dosahu MSAM (Medium Surface to Air Missile), jako náhradu za raketové systémy 2K12 KUB.
Dálkový dosah nových kompletů PVO je požadován 50 km a maximální výškový 25 km. Podle nových informací Armádních novin se jedná o maximální tabulkové hodnoty, které nové komplety PVO nemusí bezpodmínečně dosáhnout.
AČR plánuje nákup čtyř baterií SHORAD/MSAM. Každá baterie zajistí ochranu prostoru o rozloze 55×55 km. V každé baterii tak může být jedno odpalovací vozidlo, nebo několik - záleží na dosahu použitých raket.
Nejde však jen o dostřel rakety, ale také o to, jak nové systémy pozemní PVO budou schopny spolupráce se současnými prostředky AČR - jako je například český systém velení a řízení (VaŘ) palby pozemní PVO RACCOS. Je otázkou doslova stovek milionů korun, zda půjde využít stávající VaŘ RACCOS, nebo se bude muset vybudovat zcela nové prostředky VaŘ palby pozemní PVO.
Stejně tak bude klíčové bezproblémové propojení nové pozemní PVO s novými 3D radary Armády ČR, které mimo jiné poslouží k navádění střel na vzdušné cíle.
Co se týče nosné platformy, lze s naprostou jistotu říci, že nové prostředky pozemní PVO budou umístěny na vozidlech Tatra .
Podle polského deníku Defence24, odolávajícího se na zdroje z MO ČR, podle nabídek daných firem i na základě požadovaných výkonů, se náhrada 2K12 KUB vybere mezi těmito nabídkami:
-
+ Lockheed Martin a MBDA / MEADS;
+ Rafael / SPYDER-MR;
+ Kongsberg / NASAMS ;
+ Diehl / IRIS-T SLM;.
Odpal střely PAC-3 MSE. / MBDA
Evropský MEADS
Nejvýkonnějším z nabízených je MEADS (Medium Extended Air Defense System) od firmy MBDA. MEADS je vyvíjen jako nástupce amerických systémů Patriot. MEADS pro své ozbrojené složky objednalo Německo a jedná se také o prodeji do Polska.
Součástí kompletu MEADS je víceúčelový střelecký radiolokátor, přehledový radar, prostředky VaŘ, odpalovací/zásobovací vozidla + střely PAC-3 MSE nebo IRIS-T SLM.
Veškeré části MEADS lze umístit na střední nákladní automobil. Konstruktéři se soustředili na skvělou strategickou (letecká/železniční přeprava) a taktickou mobilitu (doprava po vlastní ose).
MEADS je schopen velmi rychlého bojového rozvinutí a zahájení činnosti - to je klíčové při ochraně postupujících nebo manévrujících vojsk. Po rozvinutí střely ničí vzdušné cíle v rozsahu 360°.
Systémy VaŘ mají otevřenou architekturu a dokáží zpracovávat informace z externích senzorů. Podle výrobce byl systém vyvinut tak, aby mohl být velmi rychle a snadno začleněn do vojenských systémů zemí NATO.
MEADS využívá jako aktivní prvek ničení americkou raketu PAC-3 MSE ( Missile Segment Enhancement ). PAC-3 MSE je navržená především pro ničení balistických střel.
PAC-3 MSE má dostřel cca 35 km a na tuto vzdálenost chrání území před balistickými střelami s doletem až 1000 km a před střelami s plochou drahou letu. MEADS tak může ničit ruské střely Iskander nebo z letadel/lodí vypouštěné střely s plochou dráhou letu. Není ale jasné, zda se také jedná o maximální dostřel proti pomalejším cílům (letadla), nebo účinný dostřel proti balistickým raketám.
Střela IRIS-T SLM má dostřel 40 km a dostup 20 km. Dodejme, že údaje o dostřelu je nutno brát s rezervou, neboť z tiskových materiálů firem často není jasné, zda se jedna o účinný nebo maximální dostřel.
V praxi bude záležet na profilu letu cíle (balistická raketa, stíhačka, bombardér, vrtulník), na radiolokační velikostí cíle nebo na jeho rychlosti. Samozřejmě platí, že velké a pomalé cíle (bombardéry) lze ničit na větší vzdálenost než malé a velmi rychlé cíle (rakety).
Ze všech nabídek je MEADS nejpokročilejší prostředek, s pravděpodobně nejlepší schopností ničit balistické střely a střely s plochou dráhou letu ze všech kandidátů.
Nicméně je otázkou, jak si výrobce za kvality MEADS nechá zaplatit. Dlužno také dodat, že se jedná o nový systém bez reálných dat z ostrého nasazení - pokud tedy nepočítáme v boji nasazenou antiraketu PAC-3 ze systému Patriot.
Odpalovací vozidlo kompletu SPYDER-MR. / Rafael
Izraelský SPYDER-MR
SPYDER-MR (Surface-to-air PYthon and DERby Medium Range) je izraelský komplet PVO krátkého a středního dosahu. Spyder je vyráběn od roku 2005 a kromě Izraele je zaveden v armádách Indie, Gruzie, Peru, Singapuru a Vietnamu.
Systém se skládá z vozidla s víceúčelovým radarem EL/M-2084 MMR (stejný radar je nabízen i jako nový 3D radar pro AČR) a vozidla pro odpalování střel I-Derby-ER (nejvýkonnější verze střel Derby s urychlovacím stupněm pro větší dostřel). Dodejme, že jde o minimalistickou verzi baterie, do které musí být také zapojeny systémy VaŘ a další podpůrná vozidla, případně vozidla s dalšími senzory.
I-Derby-ER mají dálkový dosah 50 km a výškový 16 km. Střely jsou však na rozdíl od MEADS optimalizovány nikoliv k ničení balistických střel, ale především letadel, vrtulníků, dronů a přesné letecké munice.
Izrael také nabízí SPYDER-SR s dostřelem 20 km a dostupem 9 km. SPYDER-SR dokáže použít střely Python-5 a původní střely Derby (zvětšena verze střely Python-4). Python k navedení na cíl využívá palubní infračervený senzor, Derby vlastní radar.
V případě potřeby lze střely Python-4 a Derby použít na bojových letadlech, včetně stíhaček JAS-39 Gripen.
Další závažnou otázkou je, kolik úsilí a peněz si vyžádá zapojení izraelských kompletů Spyder do bojových systémů NATO. Nesmí se také zapomenout na větší výzvy při řešení údržby a oprav díky prosté zeměpisné vzdálenosti České republiky a Izraele.
Odpal střely SL-AMRAAM ze systému NASAMS; větší foto / Raytheon
Norský NASAMS
NASAMS je určen k ničení všech typů vzdušných cílů - od stíhacích letadel, přes bitevní vrtulníky, drony, až po přesně naváděnou leteckou munici. Opět platí, že NASAMS není určen primárně k ničení balistických raket.
Komplet se skládá z odpalovacího vozidla (každé nesoucí šest upravených střel AIM-120 AMRAAM), vozidla s radarem AN/MPQ-64 (vylepšený radar Sentinel), vozidla řízení palby a vozidla pro elektro-optický průzkum (se senzorem MSP500) vzdušného prostoru.
NASAMS je de facto univerzální platforma PVO pro nejrůznější typy střel země-vzduch. Základní střelou země-vzduch je SL-AMRAAM, resp. nejnovější AMRAAM-ER. V obou případech střely využívají technologie a komponenty známých leteckých střel vzduch-vzduch AIM-120 AMRAAM.
Maximální dálkový dosah SL-AMRAAM je 25 km a výškový 14 km. AMRAAM-ER je v podstatě upravená střela RIM-162 ESSM využívající radarovou naváděcí soustavu střel AIM-120.
AMRAAM-ER vstoupí do služby v roce 2019. Dálkový dosah má být o 50 % a výškový o 70 % větší než v případě SL-AMRAAM.
V případě potřeby NASAMS dokáže použít také zmiňované RIM-162 ESSM i levnější střely krátkého dosahu AIM-9X Sidewinder. NASAMS najdeme ve výzbroji Norska, Finska, Spojených států, Španělska, Nizozemska, Ománu a a Chile. Několik kompletů NASAMS objednala také Litva.
Odpal střely IRIST-T SLM. / Diehl
IRIS-T SLM
Vývoj střely vzduch-vzduch IRIS-T (Infra Red Imaging System Tail/Thrust Vector-Controlled) započal v polovině devadesátých let jako společný projekt Německa, Itálie, Řecka, Švédska, Norska a Kanady. Hlavním cílem bylo nahradit americké střely krátkého dosahu AIM-9, respektive k nim nabídnout "evropskou" alternativu. Koordinátorem vývoje nové střely se stala německá společnost Diehl.
V roce 2007 německá firma Diehl představila pozemní verzi střely IRIS-T SL (později výkonnější IRIS-T SLM) verzi s výkonnějším raketovým motorem pro pozemní PVO. Během většiny letu se o navedení střely stará radiolokátor - infračervená hlavice střely je aktivována až těsně před zásahem.
Také v případě IRIS-T SLM platí, že je určená k ničení všech vzdušných cílů (letadla, střely s plochou dráhou letu, přesná munice) s výjimkou balistických raket.
Jako u všech výše jmenovaných lze veškeré komponenty IRIS-T SLM umístit na střední nákladní automobil. Podle výrobce jde komplety údajně lehce zapojit do národních systémů VaŘ, tedy teoreticky i do českého systému RACCOS.
Výškový dosah střel IRIS-T SLM je 20 km a dálkový 40 km. Odpalovací vozidlo pomocí střel IRIS-T SLM dokáže ničit cíle v rozsahu 360 °.
Současný struktura systému RACCOS Armády ČR. / Retia
Závěr
Článek neměl za cíl přinést vyčerpávající popis všech možností a schopností kandidátů. Řadu klíčových technických parametrů výrobce veřejně neuvádí a jen z veřejných informací nezle posoudit, který systém je nejlepší.
Pozemní prostředky PVO nelze také porovnávat prostým posouzením dosahu a dostupu raket. Pokud výrobce uvádí jistý dosah/dostup, ještě to neznamená, že na tuto vzdálenost systém dokáže zničit jakkoliv velký, rychlý nebo manévrující cíl.
Nemluvě o takových “drobnostech” jako jsou protiopatření cíle - od používání flér proti infračerveně naváděným střelám, přes aktivní elektronické rušení.
AČR tak musí zvážit, zda chce působit i proti balistickým raketám nebo “klasickým” cílům - stíhací letadla, nízko letící cíle, manévrující cíle, řízené střely s plochou dráhou letu, drony, atd.
Je také důležité, zda nakupované systémy PVO musí působit nezávisle na dalších prostředcích AČR (radary, VaŘ, aktivní prvky ničení), nebo ve spolupráci (nové 3D radary, VaŘ, atd.).
Nakonec jistě neocenitelným benefitem každého zbraňového systému jsou data z reálného nasazení.
Zdroj: Defence24, Defense News
Související články
Protivzdušná obrana České republiky. Jak dál?
Ministerstvo obrany (MO) v následujících letech nakoupí celou škálu techniky pro pozemní ...
- 28.09.2016
- 67 komentářů
- Jan Grohmann
České Gripeny "útočily" na námořní lodě
Začátek druhého týdne působení českého „Air Policingu“ na Islandu přinesl po několika letech našim ...
Výběrové řízení k průzkumákům AČR: Krev, pot a dřina
Sun Tzu: „Umění války je založeno na umění klamu. Když jsme schopni zaútočit, musíme vypadat, jako ...
- 31.10.2016
- 16 komentářů
- Zdeněk Koza
Kanóny a lasery pro vozidla Stryker
Americká armáda převzala první prototyp kolového bojového vozidla Stryker XM1296 s 30mm automatickým ...
- 01.11.2016
- 29 komentářů
- Jan Grohmann
Až jednou budeme vybírat PVO blízké podpory pozemních jednotek, tak zajimavý je Jihokorejský K-30 Biho. Rovnou osadit na budoucí ...Zobrazit celý příspěvek
Až jednou budeme vybírat PVO blízké podpory pozemních jednotek, tak zajimavý je Jihokorejský K-30 Biho. Rovnou osadit na budoucí BVP.
http://defence-blog.com/army/s... Skrýt celý příspěvekChlapi na kanony zapomeňte, problém je totiž ten, že i tehdá za druhé války byly účinné metody, jak se bombarďáky mohly flaku vyhnout (on totiž granát letí nahoru docela dlouho), a ...Zobrazit celý příspěvek
Chlapi na kanony zapomeňte, problém je totiž ten, že i tehdá za druhé války byly účinné metody, jak se bombarďáky mohly flaku vyhnout (on totiž granát letí nahoru docela dlouho), a dneska, dkyž všechno lítá minimálně 2x,a le spíš 3c-4x rychlejc nemáte šanci nic trefit.
Pokud jde o naváděnou munici - problém je s energií. Každý manévr vám sežere spoustu energie a dělostřelecký granát je poměrně lehká věc (v porovnání s raketou), takže jí má relativně málo, tudíž pár manévrů a místo letu nahoru vám začne padat. Navíc je i poměrně malý, což znamená málo trhaviny a málo střepin, čili potřebujete jich hodně (a jste na štíru s cenou) a to znamená hodně děl, což přidělá problémy logistice a je to drahý.
Schválně se zajeďte podívat do Lešan, jak obrovsské monstum je ta protiletadlová stotřicítka, co tam stojí u pavilonu škodováckých děl - ukrutné mostrum, které navíc svými výkony nestačí ani na toho KUBa.
Poslední nasazení velkorážových flaků bylo v Namu, kde ho Severovietnamci používali jako přehradu, která měla US letadla nasměrovat před baterie raket. A mohli si to dovolit, protože jim ty krámy Sověti dávali ve velkým a za hubičku, protože jim samotným už byly k ničemu.Skrýt celý příspěvekpetr.svetr Tiež ma to napadlo. Paľba batérie húfnic samozrejme presná nikdy nebude ... ale nadá sa nijako rušiť a netreba nič nové kupovať ... stačí len upravená munícia pre ...Zobrazit celý příspěvek
petr.svetr
Tiež ma to napadlo. Paľba batérie húfnic samozrejme presná nikdy nebude ... ale nadá sa nijako rušiť a netreba nič nové kupovať ... stačí len upravená munícia pre stávajúce delostrelectvo.
Samozrejme by bolo nutné vymyslieť systém riadenia paľby .,... ale hlavne proti vrtuľníkom by to mohlo byť celkom účinné ....Skrýt celý příspěvekA neprodal by někdo kdo upgraduje na Dčka ta Cčka? Na druhou stranu, mezi těma generacema je takovej rozdíl v doletu, že ve vzájemnym souboji je to podobný, jako jít se ...Zobrazit celý příspěvek
A neprodal by někdo kdo upgraduje na Dčka ta Cčka?
Na druhou stranu, mezi těma generacema je takovej rozdíl v doletu, že ve vzájemnym souboji je to podobný, jako jít se sidewindrama na amraamy. Je otázka, jestli má smysl živit takováto polovičatá řešení: na air policing sidewindry stačí, a na reálnou válku jsou zas budou Cčka brzo zastaralý....Skrýt celý příspěvekChápu to správně, že pokud bychom chtěli zmnožit naše zásoby raket AA středního dosahu, museli bychom buď někde sehnat starší AIM-120C5 nebo koupit šíleně drahé Meteory? To tedy ...Zobrazit celý příspěvek
Chápu to správně, že pokud bychom chtěli zmnožit naše zásoby raket AA středního dosahu, museli bychom buď někde sehnat starší AIM-120C5 nebo koupit šíleně drahé Meteory? To tedy potěš koště :-/
Mmchd, proč se tedy u radaru Gripenů píše o kompatibilitě s AMRAAMy verse C7? Respektive jaký smysl by mělo mít kompatibilní radar, když zbytek SW kompatibilní není?Skrýt celý příspěvekPro základní představu o současných cenách sériově vyráběných protiletadlových řízených střel pro různě výkonné systémy protivzdušné obrany jsem vytáhnul ceny z aktuálních a ...Zobrazit celý příspěvek
Pro základní představu o současných cenách sériově vyráběných protiletadlových řízených střel pro různě výkonné systémy protivzdušné obrany jsem vytáhnul ceny z aktuálních a starších rozpočtů US ARMY, USAF, US NAVY, Missile Defense Agency (MDA), za které je pořizuje americké ministerstvo obrany.
Pochopitelně rozdílným cenám jednotlivých typů protiletadlových střel odpovídají jejich rozdílené schopnosti.
Ceny uvádím pro referenci pouze za hardware vlastní střely (Missile Hardware/ All Up Round). Ve skutečnosti jsou pořizovací náklady vyšší a označují se jako Weapon System Unit Cost (= Flyaway Unit Cost + Support Cost, kde Flyaway Unit Cost, kromě vlastní střely zpravidla zahrnuje přepravní/odpalovací/skladovací kontejner nebo jiné vypouštěcí zařízení, a další).
A) Protiletadlové a protiraketové systémy US ARMY:
Stinger Block 1 (FIM-92 Block I):
FY 2003 – 0,105 mil USD za kus pro výrobní dávku 139 kusů (US ARMY). V cenách FY 2016 to odpovídá 0,138 mil USD.
Sidewinder (AIM-9X Block II a Block II+ ) – použity v novém protivzdušném systému US ARMY Indirect Fire Protection Capability Increment 2 – Intercept (IFPC Inc 2-I):
FY 2016 - 0,350 mil USD za kus Block II pro výrobní dávku 631 kusů (177 US NAVY + 354 USAF).
FY 2017 - 0,429 mil USD za kus Block II pro výrobní dávku 107 kusů (37 US NAVY +70 USAF) a 0,464 mil USD za kus Block II+ pro výrobní dávku 218 kusů (78 US NAVY +140 USAF).
AMRAAM (AIM-120D) – asi v systému NASAMS (viz poznámky na konci):
FY 2016 - 0,921 mil USD za kus pro výrobní dávku 714 kusů (138 US NAVY + 262 USAF + 314 FMS).
FY 2017 - 0,983 mil USD za kus pro výrobní dávku 666 kusů (163 US NAVY + 253 USAF + 250 FMS).
PAC-3 Missile (MIM-104 Patriot Advanced Capability (PAC) 3):
FY 2005 – 3,05 mil USD za kus pro výrobní dávku 108 kusů (US ARMY). V cenách FY 2016 to odpovídá 3,77 mil USD.
MSE Missile (MIM-104 PAC-3 Missile Segment Enhancement (MSE)):
FY 2016 – 3,94 mil USD za kus pro výrobní dávku 112 kusů (US ARMY). Weapon System Unit Cost je 4,598 mil USD.
THAAD Interceptor (MIM-144 Terminal High Altitude Area Defense (THAAD)):
FY 2016 – 10,1 mil USD za kus pro výrobní dávku 38 kusů (US ARMY). Weapon System Unit Cost je 13,178 mil USD.
B) Protiletadlové a protiraketové systémy US NAVY:
Rolling Airframe Missile (RIM-116 RAM Block II):
FY 2016 - 0,740 mil USD za kus pro výrobní dávku 90 kusů (US NAVY).
Evolved Sea Sparrow Missile (RIM-162 ESSM Block I) – různé verze pro vypouštěcí zařízení Mk.41 nebo Mk.29:
FY 2016 – průměr cca 1,0 mil USD za kus pro výrobní dávku 30 kusů (US NAVY). Weapon System Unit Cost je 1,256 mil USD.
Evolved Sea Sparrow Missile (RIM-162 ESSM Block II) – tato střela, která má naváděcí systém využívající technologie z AIM-120, je uvažovaná i pro systém NASAMS 2:
FY 2018 – Weapon System Unit Cost je 2,184 mil USD za kus pro výrobní dávku 28 kusů (US NAVY).
Standard Missile SM-6 (RIM-174 Standart ERAM/SM-6 Block I a Block IA)
FY 2016 – průměr cca 2,6 mil USD za kus pro výrobní dávku 113 kusů (US NAVY). Weapon System Unit Cost je 3,692 mil USD.
AEGIS BMD SM-3 (RIM-161 Standard Missile 3/ SM-3 Block IB):
FY 2016 – průměr cca 10,439 mil USD za kus pro výrobní dávku 49 kusů (US NAVY). Weapon System Unit Cost je 13,261 mil USD.
AEGIS BMD SM-3 (RIM-161 Standard Missile 3/ SM-3 Block IIA):
FY 2018 – Weapon System Unit Cost je 30,446 mil USD za kus pro výrobní dávku 7 kusů.
C) Protiraketové systémy USAF:
Ground Based Interceptor (GSI)
FY 2010-2012 – průměr cca 90 mil USD za kus pro výrobní dávku cca 7 kusů ročně.
Poznámka ke střelám AIM-120:
USAF a US NAVY už alokuje rozpočet a objednává pouze střely ve verzi AIM-120D (dříve označované jako AIM-120C-8). Zda pro program FMS běží ještě výroba předchozí verze AIM-120C-7 není známo. U systému NASAMS/NASAMS 2 se v některých pramenech uvádí a integrace střel AIM-120B a AIM-120C (až po verzi C-7).
Pro české čtenáře je asi nejdůležitější, že verze AIM-120C-5 se už dlouho nevyrábí. 24 operačních střel (plus 2 cvičné) AIM-120C-5 bylo objednáno v roce 2005 (dodány v roce 2008) pro stíhací letouny JAS-39C/D Gripen našeho letectva.
Bohužel letouny JAS-39C/D i s nejnovější verzi software MS20 (kterou české letectvo zakoupilo) novější verze AIM-120C-7 a AIM-120D nepodporují. Švédské letectvo a SAAB se v MS20 soustředili na evropskou protiletadlovou střelu dlouhého dosahu typu Meteor. A v současnosti své zdroje zaměřují na zcela novou verzi Gripenu JAS-39E/F.
Podle vyjádření firmy SAAB nabízejí pro JAS-39C/D na přání integraci střely AIM-120C-7 v o další softwarové verzi MS20+, která ale bude až někdy okolo roku 2025. Není ale jasné, zda tato integrace je už finančně kryta švédskou vládou nebo SAABem, nebo zda všechny vývojové náklady bude muset hradit případný zahraniční zájemce.Skrýt celý příspěvekskelet:
Myslíš PLŘS třeba něco takovýho
http://www.militarybox.cz/news...skelet:
Myslíš PLŘS třeba něco takovýho
http://www.militarybox.cz/news...Kozlus: náboje DART pro kanóny ráže 76mm jsou naváděné na cíl. Takže to podstatně zvyšuje šanci na zásah ---- Otázkou je jestli neudělat následující: Na podvozek T815-7 umístit ...Zobrazit celý příspěvek
Kozlus: náboje DART pro kanóny ráže 76mm jsou naváděné na cíl. Takže to podstatně zvyšuje šanci na zásah
----
Otázkou je jestli neudělat následující: Na podvozek T815-7 umístit věž s kanónem ráže 35mm, resp.40mm (ráže 57mm bude mít problémy se střelbou za jízdy). A na vozidle by byly pouze pasivní systémy (něco jako ADATS a lokátor ze Strop II). K němu by byl v případě nutnosti připřažen tandemový přívěs, na kterém by byl umístěny OZ PLŘS a radiolokátor. Pro zlepšení trakce by byl přívěs pochopitelně vybaven hydraulickým pohonem. A pochopitelně by oba dva systémy mohly být používány i odděleně.Skrýt celý příspěveku té kombinace věže Mantis + RBS-70NG by mne zajímala jedna věc. A to nakolik omezí střelbu z kanonu potřeba zaměření po laserovém paprsku pro střelu. U starší verze RBS-70 vím, ...Zobrazit celý příspěvek
u té kombinace věže Mantis + RBS-70NG by mne zajímala jedna věc. A to nakolik omezí střelbu z kanonu potřeba zaměření po laserovém paprsku pro střelu. U starší verze RBS-70 vím, že operátor musel záměrný kříž držet co nejpřesněji na cíli (vliv otřesů při souběžné střelbě s kanonu), u verze NG prý stačí, když cíl nevypadne ze zaměřovace, hlavice se na cíli udrží sama. Proto jsem psal o střele s IR zaměřením (ta je zase znadněji zarušitelná) a F and F, která ma navíc větší dosah. Protože pokud by byla u kanonu použita ráže 57x438 mm s 3P programovatelnou municí (Bofors Mk3, námořní verze je samozřejmě moc těžká) je účinný dosah (7 600 m) srovnatelný s RBS-70NG a účinek na cíl impozatní (viz https://www.youtube.com/watch?... na stránkách výrobce jsou uvedeny i možnosti použití proti pozemním cílům - např. proražení zdi budovy a exploze uvnitř), Ale jednu nevýhodu to proti RBS-70NG má a to, že radarově "svítí".
Pro zajímavost dodám, že pokud v nouzovém případě je pro vlastní obranu RBS-70 použita proti obrněnému cíli má uváděnou průbojnost 200 mm RHA (v podstatě stejná je uváděná u britského Starstreaku s kinetickou hlavicí - 3 šipkami).Skrýt celý příspěvekpetr.svetr: na tyhle vzdalenosti uz je problem s dobou letu projektilu. Raketa si upravuje drahu letu, ale projektil to nezvladne, takze manevrujici cil uz muze byt mimo jeho ...Zobrazit celý příspěvek
petr.svetr: na tyhle vzdalenosti uz je problem s dobou letu projektilu. Raketa si upravuje drahu letu, ale projektil to nezvladne, takze manevrujici cil uz muze byt mimo jeho schopnosti. Zvetsenim raze (a tedy i vysledneho oblaku strepin) a rychlopalbou do sirsiho prostoru, se to muze eliminovat na kratsi vzdalenost, ale rozhodne ne na nejakych 30-40 kilometru.Skrýt celý příspěvek
Napadla mi taková myšlenka,co takhle oprášit flaky ? Takový protiletadlový kanon 88mm z druhý světový (je mi jasné ,že je zastaralý) nebo nějaký podobný ekvivalent + 88mm ...Zobrazit celý příspěvek
Napadla mi taková myšlenka,co takhle oprášit flaky ?
Takový protiletadlový kanon 88mm z druhý světový (je mi jasné ,že je zastaralý) nebo nějaký podobný ekvivalent + 88mm fragmentační munice by pokryla okruh 9km -při dnešních dělostřeleckých možnostech ,třeba DONAR s ráží 155mm který zvládne C-RAM by to neměl být problém a pokryl by cca 30-40km v dálce a min 15km ve výšce.Skrýt celý příspěvekVětšina Gepardů už byla z Bundeswehru vyřazená (něco mají Rumuni) a zbytek bude nahrazen novým systémem SysFla. Což je v podstatě systém Skyshield (baterie s věžemi MANTIS). Pokud ...Zobrazit celý příspěvek
Většina Gepardů už byla z Bundeswehru vyřazená (něco mají Rumuni) a zbytek bude nahrazen novým systémem SysFla. Což je v podstatě systém Skyshield (baterie s věžemi MANTIS). Pokud tedy chceme něco moderního, tak původní kanóny od Oerlikonu, Němci posunuli dál. Nějaká kombinace věže Mantis (s nějakým radarem) + třeba RBS-70NG by byla super kombinace pro podporu pozemních vojsk. Nějaká levná a samostatná věž "Mantis" na trhu je, nebo bude, jelikož ji představili i na ukrajinském OTčkuSkrýt celý příspěvek
Postrádám jasný plán modernizace naší PVO jako celku, něco na způsob polských programů Grom (naš ekvivalent je RBS-70 včetně verze NG, pokud bychom měli nejenom přenosné verze, ale ...Zobrazit celý příspěvek
Postrádám jasný plán modernizace naší PVO jako celku, něco na způsob polských programů Grom (naš ekvivalent je RBS-70 včetně verze NG, pokud bychom měli nejenom přenosné verze, ale i mobilní na lehké kolové platformě pro lehké jednotky, tak se mi to zdá jako dobrá volba), Narew (do 25 km, zde soutěží NASAMS II, izraelské SPYDER a Iron Dome, francouzská Mica VL a německý IRIS-T), Wisla (požádovaná schopnost ničit i balistické střely, Patriot, SAMP/T, mimochodem cena 8 systémů Patriot měla být kolem 105 mld. Kč). Poslední patro má tvořit americký systém Aegis (SM-3).
Přijde mě, že se snažíme jedním systémem pokrýt dvě patra PVO (Strela i KUB). Možná je to jenom nedostatkem informací - KVAČR nepřímo mluví o systémech s dosahem do 100 km ("Schopnosti ničení vzdušných cílů nad 100 km a protiraketové obrany budou rozvíjeny ve spolupráci s NATO"), poptávka je po systému s pokrytím 55x55 km).
Jak už tady v příspěvcích zaznělo, nevidím tam systém pro krytí mechanizovaných jednotek (výkonější náhrada náhrada 9K35M Strela-10M), pokud se tedy jako s náhradou nepočítá s mobilní verzí RBS-70 NG.
Charlie, také by se mi líbilo, kdyby na podvozku byl umístěný Oerlikon 35/1000 (a stačil by jeden, německé Gepardy mají dva 35/550, na úplném začátku 90. let vyvíjela Škoda Plzeň projekt STYX s Oerlikonem) doplněný Crotale Mk3. Myslím, že by to mohlo mít i slušný exportní úspěch. Na západě není obdobný systém na jednom podvozku (MANTIS/Skyranger nemají střely). I když ( a to by jeden podvozek asi s dostatečnou zásobou munice nezvládl) místo 35 mm Oerlikonu by 57 mm Bofors byl ještě lepší (takový kompromis mezi 35 mm Oerlikon a 76 mm DRACO od OTO Melara). Ale konec snění :-).
I když jsem příznivcem izraelských zbraní, myslím si že SPYDER-MR není ten nejhodnější pro nás.
Systémy IRIS-T SLM a MEADS se částečně překrývají, MEADS umí více.
Problémem u systémů Patriot i MEADS je velmi vysoká cena střel PAC-3 MSE. Američené se to snaží řešit u modernizovaných Patriotů izraelskými střelami Stunner (ze systému David's Sling), které mají mít údajně lepší výkonnové parametry při nižší ceně (píše se 4-5x! levnější).
Pokud systém NASAMS II je schopný odpalovat střely rozsahu od AIM-9X Sidewinder, přes SL-AMRAAM (ER) až po poslední verze RIM-162 ESSM (E)s údajným dosahem až ke 100 km a vektorováním tahu (čili je dostatečně schopný reagovat na manévry cíle), má otevřenou architekturu a bude vybaven dostatečně kvalitními (přehledovým i střeleckým) radary, kvalitním naváděním na cíl (dual-mode - X-band radar + IR, pro zajímavost např. umí 3 útočné profily - nejenom přímý útok na cíl, ale i útok z převýšení (lofted, pro delší dolet) a třetí "J-Line" útok - ten je opakem lofted trajektorie. Při útoku J-Line, letí střela v nízké výšce a poté provede příkré stoupání k cíli. To umožňuje střele zůstat skrytá zraku pilota až do posledních okamžiků jejího útoku a umožňuje útok z více směrů, zatímco jedna střela útočí s lofted profilem a druhá J-Line, dávají minimální šance pro únik).
Jeví se mi jako systém schopný reagovat nejenom na současné hrozby, ale i na ty budoucí, který jsme schopni ufinancovat.Skrýt celý příspěvekMattauch: na ničení vzdušných cílů vznikla varainata CV9040 AAV. http://www.army-technology.com... Klasické CV90 sice taky něco dokáže, ale má ...Zobrazit celý příspěvek
Mattauch:
na ničení vzdušných cílů vznikla varainata CV9040 AAV.
http://www.army-technology.com...
Klasické CV90 sice taky něco dokáže, ale má omezení, která zmiňuješ.
Jak zmiňujete Strop II, tak ten měl být osazený kanónem Oerlikon. Od té doby se hodně změnilo, společnost vlastní němci, tak by by moderní varianta byla spíš dopodbná modulu Mantis:
http://modelltechnik24.de/Mant... Skrýt celý příspěvekMattauch: obvykle se protiletadlová baterie zařazovala do organizační struktury pluku, nevím jestli by třeba palebný oddíl měl být přímo organickou jednotkou praporu, nebo je lepší ...Zobrazit celý příspěvek
Mattauch: obvykle se protiletadlová baterie zařazovala do organizační struktury pluku, nevím jestli by třeba palebný oddíl měl být přímo organickou jednotkou praporu, nebo je lepší je přidělovat z nadřízeného stupně (tj. toho pluku).
Radiolokátor: ono je dobré mít oboje - když je vidět a nepřítel ruší, tak můžu použít optiku, pokud vidět není, tak jedu na radar. Komplet s raketama s dosahem 30km se bez radaru neobejde. Možná by šlo mít jeden radar pro přehledovou i palebnou roli s tím, že celokruhový přehled dodá samostatný radar žazený v rámci baterie (s jedním radarem si kupříkladu vystačila Shilka).
Primární účel je samozřejmě ochrana mechanizovaných svazků proti všem druhům vzdušného napadení (letouny, vrtulníky, řízená i neřízená letecká munice, eventuálně C-RAM). Proto právě kombinace kanon-rakety (kanony mají kupříkladu mnohem kratší reakční časy proti cílům typu "vyskakující" vrtulníky,protože nepotřebují "zamknout" cíl).
Rakety - jedná se o to, že kanonový komplet má efektivní dostřel limitovaný nějakými 2-3km podle ráže, zatímco raketové komplety středního dosahu jsou už řazeny spíš v rámci vyšších jednotek (typicky divize). Dostat na úroveň pluku něco, co má dostřel od nuly až po nějakých 20-30km nám neuvěřitelným způsobem zahustí obranu a zároveň umožní přenechat kompletům středního dosahu důležitější cíle. Proto se mi rakety tak líbí.
Použití IFV v roli PVO - to je možné při přesunu, ale v boji je posádka zaměstnaná vyhledáváním cílů a jejich ničením (včetně cílů udaných sesedlou pěchotou). Starat se ještě o případná letadla (která se navíc můžou objevit buhvíodkud). Jeden z důvodů vysokých ztrát izraelských tanků v JomKippurské válce bylo, že posádky místo ničení tanků střílely po všem možném (auta, OT, BVP).
Další věc - munice nesená BVP je obvykle nějaké mnoštví AP (SABOT) proti obrněným cílům, ale většina je nějaká varianta HE (HEI), zatímco proti vzdušným cílům potřebujetě nějakou fragmentační (HE-FRAG s časovým zapalovačem, AHEAD).
Ještě mě napadá: elevace. Kanony na většině BVP nedosahují extrémních hodnot elevace potřebných pro postřelování vzdušných cílů a jejich věže nemusí být asni achopny rychlejší cíle sledovat kvůli pomalému odměru.
Gorn: Pokud jde o rakety na "hybridu" dle mého (a je to jen soukromý názor) to chce něco s dostřelem alespoň 15-20km, aby měly vůbec nějaký smysl. Problémem je, že není moc co brát:
ADATS - starý, s malým dostřelem, problematický (zavedly defacto jen tři země).
Rapier - na svojí dobu špička, ale dnes už zastaralý a má se vyřazovat, a je SACLOS s manuálním sledováním, což ho omezuje jen na dobré počasí.
Crotale - taky starý, ale nabízí nejlepší dostřel.
Možná, opravdu jen možná bychom mohli jako perspektivní považovat střelu CAMM, což je uvažovaná náhrada Rapieru, nebo použít nějakou pozemní variantu AMRAAMu, která má ten dostřel zase už zbytečně veliký (a je skoro 2x tak těžší než třeba Crotale).Skrýt celý příspěvekCharlie: když se bavíme o PVO mechanizovaných útvarů, v do jakého stupně by jste je zařazoval? a v jakém počtu? Osobně bych vlastní radiolokátor i oželel, ono poblíž nepřítele ...Zobrazit celý příspěvek
Charlie:
když se bavíme o PVO mechanizovaných útvarů, v do jakého stupně by jste je zařazoval? a v jakém počtu?
Osobně bych vlastní radiolokátor i oželel, ono poblíž nepřítele ho žádný prostředek nebude používat příliš dlouho - bude zničen. Jelikož ten kdo má nebezpečné letectvo má obvykle i nebezpečné jednotky elektronického boje.
K čemu rakety? jde jen o účinný dostřel, nebo to má i jiný důvod?
Co má být primárním cílem systému? Vrtulníky, drony, pomalá bitevní letadla?
------------------------------------------------------------------------------------------------------
Svými otázkami jsem směřoval k tomu, co nám specializovaný systém nabídne navíc oproti mírnému rozšíření PVO schopností běžného nového IFV.
Totiž, nová IFV mají velice slušné zaměřovací systémy (opravdu nedokážu zhodnotit jak velký je zde rozdíl oproti optronické větvi zaměřovacího systém PVO), ráži 30 - 40mm (pravda obvykle s nižšími úsťovými rychlostmi oproti speciálům PVO), programovatelnou munici a kadenci 200 - 300 výstřelů za minutu.
Samozřejmě, pro IFV je postřelování vzdušných cílů sekundární záležitostí a nikdy nebude dosahovat výkonů plnokrevného systému PVO, ale zas uvažte, že na praporu je těch vozidel přes 30 a ne 4... tedy ani není potřeba tak velký účinný dostřel pro pokrytí celého prostoru rozvinutí a ta nízká kadence najednou není tak nízká, když si uvědomíme možný počet efektorů působících na cíl. Nemluvě o bojové odolnosti obrany. Když ztratím jeden ze 4 systémů PVO je to blbé, když ztratím jedno ze 30 IFV, na účinnosti obrany ani pokrytí prostoru se celkem nic nezmění.
Někdo může oprávněně namítnout, že takový systém by poskytoval jen velmi malou ochranu zabezpečovací části praporu, to je pravda. Ale tuto část praporu (místo velení, obvaziště, logistika, četa oprav techniky, atd...) může být kryto RBS - 70 (tahle část praporu je stejně z většiny na tatrách a UAZ /LR) které jsou již zavedeny.
Ostatně na toto užití IFV bylo již pomýšleno u BVP 2 (byť v tomto případě si úspěšné užití nedokážu s ohledem na technologickou úroveň představit), kde velitel disponuje denním zaměřovačem 1PZ-3, který je určen především pro palbu na vzdušné cíle a dokonce je tomuto užití přizpůsoben i "systém řízení palby", který umožňuje přepnout zbraň na vysokou kadenci (550 výstřelů/minutu) a zároveň vyblokuje vertikální stabilizátor. Tak nějak si říkám, že dnešní úroveň technologie je úplně jinde a tak by bylo možné překonat tehdejší značná technická omezení a využít výhod které jsem nastínil výše.
Jako největší potíže bych předpokládal:
1) čas nutný k zahájení palby - u moderních IFV jsem se setkal s údajem 6s (CV9040), nicméně tam čas zahrnoval zjištění cíle velitelem, předání střelci, volbu typu cíle - munici a počet výstřelů standardně určuje počítač, změření vzdálenosti a odpal. Když vezmu v úvahu, že v tomto případě může být typ cíle stanoven předem (neboť bez varovného hlášení z nadřízeného stupně je využití prostředků této kategorie stejně iluzorní) a nemá opodstatnění pracovní schéma hunter - killer, ale spíše killer - killer, tak je pravděpodobný kratší reakční čas.
2) nutnost zapracování propočtových funkcí pro nové typy cílů do systému řízení palby - moderní zaměˇřovací systémy již pracují s predikcí pohybu cíle
3) možné potíže s aktuálností údajů o vzdálenosti cíle následkem vyšších rychlostí cůlů
4) systém uvědomění - vzhledem k absenci vlastních prostředků pro zjištění vzdušného ohrožení je nezbytné včasné varování z nadřízeného stupně obsahující: azimut, vzdálenost a pokud možno výšku letu a charakter cíle, přičemž informace musejí být aktuální.Skrýt celý příspěvekCharlie: tak ten nápad už tu byl před dvaceti-třiceti lety a dotáhlo se to celkem daleko (STROP II), takže to nepochybně lze uskutečnit i v ČR. Nicméně bych chtěl upozornit nato ...Zobrazit celý příspěvek
Charlie: tak ten nápad už tu byl před dvaceti-třiceti lety a dotáhlo se to celkem daleko (STROP II), takže to nepochybně lze uskutečnit i v ČR.
Nicméně bych chtěl upozornit nato že i STROP nesl šidítko (tedy východní ekvivalent Stingeru). Ty rakety tradičně kanóny nedablují, naopak umožňovali kompletům jako Gepard být efektivní (no omezeně) i bez zaměřovacího radaru, což při poruše, pohybu, nebo v situacích kdy nepřítel dokázal radar efektivně zarušit bylo naprosto klíčové. Pochopitelně hybridy které pro vedení palby nepoužívají radar (případně ne výhradně) ty šidítka mají často taky (viz ten STROP), ale tam to není nějak zásadní.
Každopádně Cortale není nic levného nebo jednoduchého, samostatně je to efektivní systém, používat to jako doplněk je trochu zbytečné. Ironicky má Francie jedno z nejlepších šidítek- Mistral, což bych viděl jako reálnou alternativu (Nížší cena, jednoduchá integrace, nízké/nulové nároky na řízení palby). Nebo, když už chcete raketu která bude lepší, co takhle nějaký systém se schopností probít trochu pancíře (třeba RBS 70, nebo Starstreak)? Takový hybrid by teoreticky byl vysoce univerzální, schopný zničit skoro všechno na zemi a ve vzduchu, můžeme to pojmenovat Tatra Terminátor :DSkrýt celý příspěvekMožnost použití stejných střel (jen s přidaným boostem) na letadlech a v PVO je samozřejmě výhoda. Mám ale dojem, že to zpravidla má vliv minimálně na dostřel těch raket. A určitě ...Zobrazit celý příspěvek
Možnost použití stejných střel (jen s přidaným boostem) na letadlech a v PVO je samozřejmě výhoda. Mám ale dojem, že to zpravidla má vliv minimálně na dostřel těch raket. A určitě je lepší mít klidně trochu horší systém, ke kterému máme dostatek raket, než super věcičku s minimem munice. Na druhou stranu šetřit zrovna na PVO mi jako dobrý nápad nepřijde.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...