Pancíř v praxi: Problémy izraelských tanků Merkava, část. 1
- 9. 2. 2016
- 81 komentářů
- Jan Grohmann
Přední polský odborník na tankovou techniku Jaroslaw Wolski pro Dziennik Zbrojny připravuje nový seriál o tankové technice. Tentokrát se polský autor zaměřil na vývoj pancéřové techniky moderních tanků. Wolski v prvním díle vyvrací zakořeněný mýtus o pancéřové nadřazenosti izraelských tanků Merkava.
Merkava: Chytrá konstrukce, mizerný pancíř
Podle Wloskieho, pokud se bavíme o kvalitě pancíře, izraelské tanky až do příchodu Merkavy Mk 4 zaostávaly za sovětskými/ruskými a západními typy. Izrael jednoduše neměl k dispozici technologii výroby moderního pancíře.
Izrael proto zvyšoval odolnost svých tanků Merkava speciální konstrukcí - známé umístění pohonné jednotky v přední části tanku a z čelního pohledu velmi zkosená věž s velmi malým čelním profilem. Zároveň munice, z důvodu snížení ohrožení posádky při nechtěném výbuchu, byla uložená v zadní části tanku v ohnivzdorných a pancéřových kontejnerech pod věží.
Základní pancéřování tanků Merkava Mk 1 a Mk 2 je homogenní ocelové a v některých oblastech je aplikováno ve dvou vrstvách (horní část boků věže, zadní část korby). Mezi dvěma vrstvami jsou umístěny některé důležité konstrukční skupiny (palivové nádrže, akumulátory, protichemický filtr) a svou hmotou slouží zároveň jako další prvky pasivní ochrany.
Čelní pancíř věže byl primitivní, ale díky velkému zkosení vykazoval v exponovaných místech velkou odolnost. Konstrukce Merkavy Mk 1 a Mk 2 s malým čelním zkoseným profilem věže byla vhodná jak ke klasickým tankovým bitvám, kde se očekával čelní střet s tanky protivníka, tak v obranných bojích, kdy je trup tanku zakopán a nad zemí se tyčí pouze věž (hull-down). Zvolená konstrukce se však negativně projevila na velkých rozměrech tanků Merkava.
"Pancíř Merkavy Mk 1 (1979) i novější Merkavy Mk 2 (1983) byl prakticky z hlediska kvality, komplexnosti a úrovní ochrany (ve své době - pozn. red.) podřadný pancířům sovětských T-72A a T-64B, nemluvě o novějších sovětských tancích nebo západních tancích 3. generace," uvádí Wolski. Díky přijaté konstrukci se však celková odolnost blížila úrovni sovětských tanků z konce 70. let.
Porovnání čelních a bočních profilů izraleských tanků Merkava a T-80. / Ruský internet
Jak si vedly tanky Merkava v akci? Během války v jižním Libanonu (1982) Izrael ztratil 5 tanků Merkava Mk 1 z celkově 50 zasažených. Podle statistiky během války došlo ve 41 % případech k hrubému narušení balistické ochrany tanků, ale pouze ve 13 % se dostala munice protivníka do prostoru posádky. Pouze v 15 % po zásahu začal tank hořet, a u žádného nedošlo k výbuchu munice.
Naopak u starších tanků Centurion a Magach došlo v 61 % k hrubému narušení pancíře, ve 30 % k průniku munice do prostoru posádky a v 31 % k silnému ohni. Merkava Mk 1 a Mk 2 měly tedy podle Wloskieho primitivní pancíř, ale díky přijaté konstrukci a jednotlivým technickým řešením vykazovaly ve své době velmi slušnou odolnost.
Paradoxně se izraelský průmysl dostal na vyšší úroveň po rozpadu Sovětského svazu. Po roce 1990 přišlo do Izraele 1,4 milionu lidí z post-sovětského prostoru, často vzdělání inženýři a technici z vojenského průmyslu, kteří sebou vzali plány, vědomosti i dokumenty.
Rozvíjela se také izralesko-německá spolupráce v oblasti tankové munice, reaktivního a speciálního pancíře. Efektivně pro potřeby domácího průmyslu pracovala izraelská výzvědná služba. V důsledku toho získali konstruktéři tanků Merkava přístup k novým typům moderního pancíře.
Izrael se snažil vyvíjet nové pancéřování jak pro starší tanky Merkava Mk 1 a Mk 2, tak novější Merkava Mk 3 (1989). Výsledky snah konstruktérů se však projevily "pět minut po dvanácté".
Merkava Mk 2 / Bukvoed; CC BY 2.5
Merkava vs. Hizballáh
V roce 1997 se v jižním Libanonu střely izraelské tanky Merkava s dobře vycvičenými a připravenými bojovníky Hizballáhu, které materiálně a organizačně podporoval Írán.
Bojovníci Hizballáhu disponovali protitankovými řízenými střelami (PTŘS) 9K115 Matys (1978) s průbojnosti 460 mm ekvivalentu homogenního válcovaného pancíře (RHAe) a staršími 9K111 Fagot (1970) s přibližně stejnou průbojnosti RHAe. Oba typy byly v té době považovány na evropském bojišti za zastaralé.
Hizballáh s izraelskými tanky vedl dlouhý a pravidelný boj. Do roku 1997 tanky Merkava dostaly 28 zásahů do čelního pancíře věže a korby PTŘS Malutka, Metys a Fagot. Naštěstí pro posádky tanků byly útoky proti čelnímu pancíři neúčinné.
Uplatnila se zde konstrukce tanků Merkava, kdy pohonná jednotka v přední části poskytuje přibližně dalších 158 až 174 mm RHAe proti podkaliberním střelám a 420 až 475 mm proti kumulativní municí (Malutka, Metys a Fagot). Společně s organickým pancířem dosahovala čelní balistická ochrana korby 380 mm RHAe proti podkaliberním střelám a 600 až 650 mm proti kumulativním střelám.
Merkava Mk 2B "Batash". Dobře viditelný masivní přídavný pancíř. / IDF
Také přední část věže díky své konstrukci a silným (myšleno rozměrově) pancířem poskytovala proti kumulativní munici odolnost 500 mm RHAe. Útoky proti čelnímu pancíři tak byly neúčinné.
Hizballáh ale velmi rychle změnil taktiku svých protitankových týmů. První úspěšný útok se udál v záři 1997. PTŘS Fagot dopadla na strop korby v úrovni řidiče. Řidič zemřel na místě, zbytek osádky byl lehce zraněn.
Osudovější útok se udál na konci roku. Během dobře organizovaného útoku byly zasaženy dva tanky Merkava Mk 2. Oba tanky dostaly zásah PTŘS do pravých boků věží, v pozici velitele. Jeden tankista byl zabit a celá posádka obou tanků, kromě řidičů, utrpěla zranění.
Ironií je, že o tři měsíce později byl připraven k sériové výrobě nový izraelský reaktivní přídavný pancíř NxRA a Nera.
V roce 1998 začaly izraelské tanky získávat moduly přídavaného pancéřování věže i korby. Takto modernizované tanky nesly označení Merkava Mk 2B, nebo méně formálněji Batash.
Podobný balíček přídavného brnění dostaly i tanky Merkava Mk 3, označované posléze jako Merkava Mk 3D nebo Dor Dalet. Ochrana byla účinná proti granátometům a PTŘS z 80. let minulého století. Souboj pancíře tanků Merkava s protitankovými týmy Hizballáhu však nebyl zdaleka u konce.
Zdroj: Dziennik Zbrojny
Související články
Islámský stát se bojí pouze izraelské armády
Německý novinář Jürgen Todenhöfer (74) strávil v roce 2014 mezi bojovníky Islámského státu deset ...
- 05.01.2016
- 45 komentářů
- Jan Grohmann
Ponorky Dolphin: Izraelská zbraň posledního soudu
Před několika dny získal Izrael z Německa pátou diesel-elektrickou ponorku Rahav třídy Dolphin 2. ...
- 14.01.2016
- 14 komentářů
- Jan Grohmann
REPORTÁŽ: Izraelský generál o Středním východě a Islámském státě
Centrum transatlantických vztahů vysoké školy CEVRO Institut (PCTR) 21. ledna uspořádalo další ze ...
- 25.01.2016
- 8 komentářů
- Jan Grohmann
Trophy chrání izraelské tanky Merkava a transportéry Namer
Izraelské ministerstvo obrany vydalo zprávu o úspěšném začlenění aktivního obranného systému Trophy ...
- 01.02.2016
- 36 komentářů
- Jan Grohmann
Slavoslav a jj - bavím se o kategorickém prohlášení jj284b, že munice uvnitř tanku je nejhorší umístění. Tak to prostě není a záleží na mnoha faktorech. Obecně tyhle univerzální ...Zobrazit celý příspěvek
Slavoslav a jj - bavím se o kategorickém prohlášení jj284b, že munice uvnitř tanku je nejhorší umístění. Tak to prostě není a záleží na mnoha faktorech. Obecně tyhle univerzální pravdy typu "čtyři nohy dobré, dvě špatné" nefungují. Posádka nejde do prdele, je-li od munice oddělena, což v Armatě je zásadně víc, než v západních tancích nebo v Merkavě.
Mimochodem Merkava také vozí munici uvnitř trupu (mimo jiné) a problém to není.
Za další v trupu je munice nejlépe chráněná a pokud bojují tanky adekvátní generace, žádné spektakulární zahořování munice se nekoná.
V druhé čečenské válce, kde měli tanky už dynamickou ochranu, rušiče a byly správně nasazeny byly jejich ztráty, resp. ztráty na osádkách velmi nízké, rozhodně srovnatelné s jinými. Při správném nasazení a neodstrojené výbavě byly Téčka náhle velmi odolné. Přežívaly X zásahů PTŘS a zůstávaly bojeschopné či alespoň mohly opustit bojiště a být v polních podmínkách opraveny.
Něco k tomu je zde:
http://technet.idnes.cz/debakl...
či tady:
http://www.armadninoviny.cz/ta...
Poměrně podrobně to bylo rozebíráno i v ATM, kde byl cca třídílný a velmi kvalifikovaný seriál o evolučních modelech T-90.
Slavoslave - přijde mi, že melete nesmysly, resp. argumentujete (záměrně?) velmi demagogicky. Za prvé při úctě si myslím, že konstruktéři Armaty jsou na tom se vzděláním a zkušenostma o trochu lépe než vy, i když připouštím možnost, že se vás zapomněli zeptat, jak mají Armatu udělat. Trochu pokory a sebereflexe...
Za druhé argumentujete ztrátami posádek T, ale jaksi "zapomínáte" dodat, že je řeč o setkání tanků s cca o dvě generace novějšími protitankovými zbraněmi (Saddámova T-55 či "vykastrované" T-72 proti Apachům, TOWům... fakt šanci neměly), navíc řízenými a vedeným ve většině mizernými posádkami a veliteli. Je zvláštní, že třeba Izraelci sovětské tanky považovali za sice velmi nepohodlné ale za velmi účinné a nebezpečné. A kulantně řečeno považovali za velké štěstí, že tyto tanky byly v rukách blbců, kteří posádkám IDF nesahali po kotníky. Doporučuji přečíst Kočáry pouště.
Pokud se nasadí aktuální tanky, ztráty osádek nejsou o nic dramatičtější, než u jiných konstrukcí. A pokud oddělíte posádku od munice úplně, což žádný západní tank nemá, je to ještě lepší.
jj - přestaňte tu fabulovat s obrovskou věží Armaty. Snad každý tady už ví, že to, co je vidět není věž, ale kapotáž zařízení, které z normálních tanků trčí ven a že samotná věž je pod tím a je mnohem menší.Skrýt celý příspěvekCharlie Samozrejme mas pravdu. Momentálne sa ale bavime o vhodnosti ulozenia municie vs šanca na prezitie posádky. A o Glotonovom tvrdeni ze pod vezou nieje priestor pre kapsulu ...Zobrazit celý příspěvek
Charlie
Samozrejme mas pravdu. Momentálne sa ale bavime o vhodnosti ulozenia municie vs šanca na prezitie posádky. A o Glotonovom tvrdeni ze pod vezou nieje priestor pre kapsulu s posadkou ako keby si neuvedomoval ze iné riešenie ako to ruské zo starej školy neexistuje.
Ako som aj sám písal pre umiestnenie motora vzadu či iné konštrukčné riešenia existuje xy dôvodov a je len na konstrukteroch či zdavateloch co jprednostnia no dôvod ktoré tu dáva Gloton sú irelevantné.
A v ďalšej rade bavime sa o bezposadkovych veziach. Tak či tak musia mať v zadnej casti hmotu ktorá vyvazi kanon a posunie tazisko k stredu loziska kvôli namahaniu. Mechanizmus nabijaca a zásobník sú vhodne riešenie keďže pancier chraniaci posadku nam v tomto prípade odpada.Skrýt celý příspěvekCharlie Samozrejme mas pravdu. Momentálne sa ale bavime o vhodnosti ulozenia municie vs šanca na prezitie posádky. A o Glotonovom tvrdeni ze pod vezou nieje priestor pre kapsulu ...Zobrazit celý příspěvek
Charlie
Samozrejme mas pravdu. Momentálne sa ale bavime o vhodnosti ulozenia municie vs šanca na prezitie posádky. A o Glotonovom tvrdeni ze pod vezou nieje priestor pre kapsulu s posadkou ako keby si neuvedomoval ze iné riešenie ako to ruské zo starej školy neexistuje.
Ako som aj sám písal pre umiestnenie motora vzadu či iné konštrukčné riešenia existuje xy dôvodov a je len na konstrukteroch či zdavateloch co jprednostnia no dôvod ktoré tu dáva Gloton sú irelevantné.
A v ďalšej rade bavime sa o bezposadkovych veziach. Tak či tak musia mať v zadnej casti hmotu ktorá vyvazi kanon a posunie tazisko k stredu loziska kvôli namahaniu. Mechanizmus nabijaca a zásobník sú vhodne riešenie keďže pancier chraniaci posadku nam v tomto prípade odpada.Skrýt celý příspěvekGloton O tvojej odbornosti v diskusiach najlepsie svedci to ze sa ohanas konstrukciou Armaty a argumentujes jej vnutornym usporiadanim a odolnostou. Môžem sa opitat skade mas ...Zobrazit celý příspěvek
Gloton
O tvojej odbornosti v diskusiach najlepsie svedci to ze sa ohanas konstrukciou Armaty a argumentujes jej vnutornym usporiadanim a odolnostou. Môžem sa opitat skade mas toto info?
Naozaj si myslis, ze napr izraelci ktoryh tanky sú často nasadzovane v zastavanych oblastiach nevedia co hovoria?
A naozaj je pre ten také ťažké pochopiť ze západne tanky s municiou vo vezi majú oveľa lepší pomer prezitia clenov posádky v prípade ze strela prenikne do vnútra oproti ruským konstrukciam? Preboha ved to sú fakty nie domnienky ktoré tu prezentujes ty.Skrýt celý příspěvekProblémem je,ž e se tu porovnává jeden z kontextu konstrukce vytržený parametr a další se ignorují, jako by nebyly. Kupříkladu když se uvažuje munice ve věži v převisu (jako má ...Zobrazit celý příspěvek
Problémem je,ž e se tu porovnává jeden z kontextu konstrukce vytržený parametr a další se ignorují, jako by nebyly.
Kupříkladu když se uvažuje munice ve věži v převisu (jako má Abrams), tak by také bylo záhadno říci, že toto řešení nám věž ZVĚTŠUJE a tím jí také činí TĚŽŠÍ.
No a to zase znamená nutnost masivnějšího stropu korby a bytelnějšího uložení věže, výkonnější motor a brzda odměrového mechanismu, dále nám to zdvihá těžiště tanku, čili potřebujeme širší a těžší podvozek a další a další problémy.
Nevíc - velká věž představuje velký cíl, i když je tank v Hull-down pozici, a lépe se do ní trefuje.
Umístění osádky v zadní části by přineslo některé výhody (snadné a kryté nasednutí/vysednutí, velká ochrana proti zásahům zepředu) ale také nevýhody (absence možnosti pozorovat prostor před tankem přímo, čili závislost na systémech získávání obrazu).
Pokud jde o ochranu karuselového zásobníku - problematickým se ukázal zejména zásobník typuz T-64 a exportních variant T-72, který neměl žádnou ochranu proti splashi vzniklém z pancíře a penetrátoru, proto tolik odlítlých čepic. Rusové si tohoto byli dobře vědomu a a) bylo jim to částečně jedno b) u T-80 a T-90 je toto částečně řešeno zakrytím zásobníku víkem, aby zásah do protoru osádky tak snadno nevznítil munici.
Jenže u celé staré ruské konstrukční školy byla preferována nízká silueta a celkové rozměry a balistická ochrana a komfort osádky byly až druhořadé. Vycházelo se z úvahy, že do malého tanku se blbě trefuje, takže nepotřebujeme až tak mohutný pancíř.Skrýt celý příspěvekjj284b, Slavoslav: máte pravdu.....všichni jsou hloupí, jen vy jste letadla :))) Když si tu tak vždy pročítám diskuse pod články, abych se dozvěděl něco dalšího zajímavého a ...Zobrazit celý příspěvek
jj284b, Slavoslav: máte pravdu.....všichni jsou hloupí, jen vy jste letadla :)))
Když si tu tak vždy pročítám diskuse pod články, abych se dozvěděl něco dalšího zajímavého a názory na dané téma, nabývám dojmu, že byste si měli koupit maringotku a jezdit s kolotočářema......by Vás tam mohli ukazovat jako atrakci :))))
Omlouvám se ostatním za tento příspěvek, ale to už se nedá :)))Skrýt celý příspěvekGloton Nj, proste rusi to zjavne vedia nsjlepsie s konstrukciou tanku. Ostatne dokazuje to aj pocet prezivsich clenov posadok ruskych tnkov v porovnani s tymi zapadnymi, alebo ...Zobrazit celý příspěvek
Gloton
Nj, proste rusi to zjavne vedia nsjlepsie s konstrukciou tanku. Ostatne dokazuje to aj pocet prezivsich clenov posadok ruskych tnkov v porovnani s tymi zapadnymi, alebo len takou merkavou v pripade ak strela prenikne do tanku. Rusi suverenne vedu
LOL
To ze ma armata motor vzadu moze mat xy dalsich dovodov, ale napisat take nieco ako si napisal ty to len dokazuje hlboku neznalost.Skrýt celý příspěveknechapem o com sa tu vlastne bavime... ochrana posadky v zadu ma ovela vyssiu uroven proti utokom z predu ako keby sedeli v prednej casti... 360 stupnovu ochranu nema ziaden tank, ...Zobrazit celý příspěvek
nechapem o com sa tu vlastne bavime... ochrana posadky v zadu ma ovela vyssiu uroven proti utokom z predu ako keby sedeli v prednej casti... 360 stupnovu ochranu nema ziaden tank, no tak ci tak, stale to neznamena ze posadka by bola vystavena vyssiemu nebezpecenstvu ako pri umiestneniu v predu pri rovnakom type utoku. (proti APFSDS z boku je jedno ci je posadka v kapsuli v predu alebo v zadu... ziaden pancier ich neochrani, ALE, ak uz dojde k zasahu tanku, a osadka musi stroj opustit, tak good luck vystupovat cez tie tri poklopy v predu... oproti tomu, s motorom v predu mas normalne dvere v zadu a nevystavujes sa palbe tak ako keby si sa musel z tanku dostat cez poklopy...)
Statistiky nepustia, mas ich aj v tomto clanku.. z predu aj vdaka umiestneniu motora, skratka Merkava poskytovala nasobne lepsiu ochranu posadky ako ju poskytovali Ruske tanky s rovnakym alebo vyssim stupnom pancierovej ochrany..
No samozrejme, zalezi od toho naco tank designujes.. zapadne tanky boli designovane na obranny boj s vyuzivanim okopov a rychlym presuvanim medzi palebnymi poziciami. ucelom bolo vies palbu s trupom krytym terenom... Ruske tanky na druhej strane boli koncipovane na klasicke "Meeting engagement" alebo strety za pochodu, nevyzadovalo sa od nich branenie z okopov ci z odlahlej strany kopca (coho ani neboli schopne koli mizernej depresii kanonov).. Pri stretnom boji skor zalezi na dobrej ochrane z prednej polosfery, najlepsie z 30-40stupnov od centra, kedze to je presne oblast (aspon podla ruskych statistik z WW2) kde je najcastejsi zasah pri palebnom prepade
Kazdopadne, Armata mi pride ako dost nekoncepcne vozidlo.. na to ze ma bezosadkovu vezu, ma vezu priam neskutocne vysoku (pripomina mi stary Centurion), ktovie ci ide o realnu vezu ktoru naozaj budu aj pouzivat, alebo slo o vizmod ktorym chceli skryt skutocny vyzor.. Urcite by som si skor predstavoval nizkoprofilovu vezu nie nepodobnu tej co pouzivala Merkava Mk1, akurat ze bez osadky... navyse, ani nahodou to nevyzera zeby boli Rusi s Armatou nejako pred zapadnymi konstrukciami. Korejsky K2 Black Panther mi pride ovela posobivejsi stroj.Skrýt celý příspěvekjj284b, Slavoslav a další: vezmu to dohromady. Ano ani dnešní tanky nemají zadek chráněný jako předek, ale to proto, že to není třeba, protože tam není osádka. Jistě se shodneme, ...Zobrazit celý příspěvek
jj284b, Slavoslav a další: vezmu to dohromady.
Ano ani dnešní tanky nemají zadek chráněný jako předek, ale to proto, že to není třeba, protože tam není osádka. Jistě se shodneme, že "kapsle" s osádkou, musí být nejvíce chráněná část tanku.
Umístění munice a nabíjecího automatu: v současných ruských konstrukcích T-64, 72,80,90 je problém umístění munice v turpu v tom, že je umístěná v podstatě ve společném prostoru s osádkou. U Armaty tomu tak není a při případném zahoření munice po zásahu to kasli s osádkou nezasáhne a takto v trupu pod věží je samozřejmě chráněna daleko lépe než ve veliké věži.
Umístění věže: rozložení hmotnosti s věží, i tou menší bezosádkovou, ve středu je naprosto samozřejmě nejlepší co do rozložení hmotnosti, protože je to nejtěžší úsek tanku (věž s kanonem, municí a nabíjecím automatem....) a přední silně pancéřovaná část se hmotností vyrovná zadní méně pancéřované části s pohonnou a převodovou jednotkou.
Umístění v zadní čísti by opět mělo i tu nevýhodu, že by munice mohla být zasažena i ze zadní strany tanku a tedy by opět, jako při umístění osádky dozadu, musel být zadek více pancéřovaný a tedy tank těžší.
A Slavoslave, to že jsi z oboru konstrukce zbraní neznamená to, že víš vůbec něco o konstrukci tanku, třeba takový luk nemá s tankem nic společného (ani pistole, ani granát, ani nic obdobného), ostatně svými příspěvky jsi to dostatečně prokázal.
Ale samozřejmě chápu, že konstruktéři z Tagilu i odjinud jsou troubové, a aby se nenudili, zkomplikovali si naschvál novou platformu Armata tím, že T-14 má "motor" vzadu a T-15 vepředu. Škoda, že o Vás neví, jistě by si nechali poradit :)))) :))))Skrýt celý příspěvekfenri: doplnovanie municie do T72 trva priblizne 2-3 hodiny a osadka ju tam musi vkladat rucne... nic prijemne v tak stiesnenom priestore... automat nabijania v zadnej casti veze ...Zobrazit celý příspěvek
fenri: doplnovanie municie do T72 trva priblizne 2-3 hodiny a osadka ju tam musi vkladat rucne... nic prijemne v tak stiesnenom priestore... automat nabijania v zadnej casti veze (tak ako ho ma Leclerc, ci K2 Black Panther) znamena ze mozes kludne dobijanie zasobnikov riesit strojovo.. kazdopadne, je lepsie ak uz dojde k explozii municie mat tu exploziu relativne na povrchu ako uprostred vozidla... dojde k ovela mensim strukturalnym skodam...
no a co sa tyka Merkav, tie su dnes dokazom ze motor v predu sluzi velmi dobre ako dodatocna ochrana posadky - ako sa pise v clanku, aj bez specialneho kompozitneho panciera sa Merkava v podstate vyrovnala tankom ktore kompozity vyuzivali a navyse dosiahla ovela lepsiu ochranu posadky... a predstav si kde asi musi byt Mk4 ktora uz ma kompozitny pancier integrovany...Skrýt celý příspěvekFenri jj284b ma pravdu. V ruskom tanku ak strela prenikne dovnútra dojdd vo veľkej casti pripadov k druhotnemu vybuchu municie a cela posádka ide do prdele. Nie jedno bude je na ...Zobrazit celý příspěvek
Fenri
jj284b ma pravdu. V ruskom tanku ak strela prenikne dovnútra dojdd vo veľkej casti pripadov k druhotnemu vybuchu municie a cela posádka ide do prdele. Nie jedno bude je na nete kde z veže vyslahnu plamene po zasahu rpg a pod.
Rusky systém je priestorovo usporny ale v prípade zsahu smrtelnySkrýt celý příspěvekGloton Ok, keď konfrontacne tak konfrontacne. Za prvé. Je dosť pravdepodobne ze mam oveľa lepšie predpoklady vyjadrovať sa ku konstrukcii zbrani ako vcsina ľudí tu na fore. ...Zobrazit celý příspěvek
Gloton
Ok, keď konfrontacne tak konfrontacne.
Za prvé. Je dosť pravdepodobne ze mam oveľa lepšie predpoklady vyjadrovať sa ku konstrukcii zbrani ako vcsina ľudí tu na fore. Konstrukciu zbraní ako takú mam vystudovanu a napriek tomu si nemyslim, zeby som sa nemohol od niekoho ineho nieco naučiť. Casto práve laik príde s novým zaujímavým pohladom na vec.
Za druhé. Umiestnenie nabijacieho automatu a teda aj municie do trupu pod vez je najhoršia možná alternatíva. Síce mozes mať kompaktnejsiu vez ale co myslis prečo som práve ruské tanky spomenul ako tie ktoré musia mať boky chránené tak ako tak a majú pomerne nizku hmotnosť v porovnaní s inými? Zeby preto, ze každý zásah zboku ktorý zasiahne aj ulozenu municiu znamená istú smrť pre celú posadku? Každý konstrukter ktorému zalezi na živote posádky sa bude snažiť municiu najmä u bezposadkovej vezi umiestniť oddelene od posádky teda vo vezi. Ostatne jej zásobník môže veľmi dobre poslúžiť ako protizavazie ku hmote kanona. Ale to znalec tvojho formatu iste vie.
A keď je už pán taký znalec tak by vedel ze umiestnenie veže dozadu pri motore vpredu a posadke v strede by len a len prospelo rozlozeniu hmotnosti. Akurát ze ak by vez a ukot enie kolisky kanona nebolo vysoké ako panelak tak tank by nemal žiadnu možnosť zaporneho nameru pri strelbe co by ho v terenne dosť znevyhodnovalo. Preto ak je možnosť dáva sa vez co najviac dopredu, prípadne do streduSkrýt celý příspěvekNo jj284b - děláš v Tagilu či pro IDF? Měl bys jim poradit...Budeš se divit, ale do T lze doplňovat munici a věřím, že půjde i do Armaty. A to, že je tam nejlépe chráněna je prostě ...Zobrazit celý příspěvek
No jj284b - děláš v Tagilu či pro IDF? Měl bys jim poradit...Budeš se divit, ale do T lze doplňovat munici a věřím, že půjde i do Armaty. A to, že je tam nejlépe chráněna je prostě fakt. Nejvíce zásahů jde do věže. Nepochybuji, že Armata má spočítané cesty tlaku a plynu při exploziSkrýt celý příspěvek
fenri: a co ked vystrielas vsetko co mas v zasobniku? kolko to potom budes nabijat? Revolverovy nabijac nie je jediny mozny sposob nabijania.. umiestnit ho do veze s tym ze zasoba ...Zobrazit celý příspěvek
fenri: a co ked vystrielas vsetko co mas v zasobniku? kolko to potom budes nabijat? Revolverovy nabijac nie je jediny mozny sposob nabijania.. umiestnit ho do veze s tym ze zasoba municie je v samostatnej prepazke s blow out panelmi zabezpeci ovela lepsiu ochranu posadke v pripade zasahu municie. a mysli si co chces, no k zasahu municie dojde... staci schytat zasah do bocneho panciera ktory prejde az na municiu a nasledny vybuch bude pre posadku rozhodne zaujimavy a ak ked to preziju, taky tank bude na odpis... kezto pri municii vo vezi a pripadnej explozii staci vymenit panely (pozri si ako sa opravovali do municneho priestoru zasiahnute abramsy)Skrýt celý příspěvek
Gloton: ako chces napr zabezpecit znovunabitie automatu ked je v strede trupu pod vezou? rovnako ako u T64/72/80 kde to trva kludne aj par hodin? revolverovy nabijac je nezmysel, ...Zobrazit celý příspěvek
Gloton: ako chces napr zabezpecit znovunabitie automatu ked je v strede trupu pod vezou? rovnako ako u T64/72/80 kde to trva kludne aj par hodin? revolverovy nabijac je nezmysel, lebo cim ma vacsiu kapacitu, tym rychlejsie sa musi otacat, no aj tak tam stale bude zdrzanie ak treba nabit iny projektil ako ten co je hned na rade...Skrýt celý příspěvek
jj284b - jak jste přišel na to, že umístění automatu v trupu je nejhorší? Je-li oddělen od osádky je nejlepší. Nejvíce chráněný a s vystřílenou municí se nejméně hýbe těžiště. Ta ...Zobrazit celý příspěvek
jj284b - jak jste přišel na to, že umístění automatu v trupu je nejhorší? Je-li oddělen od osádky je nejlepší. Nejvíce chráněný a s vystřílenou municí se nejméně hýbe těžiště.
Ta škatule na Armatě je kapotáž všehomožného NA věži. Věž je POD ní.
Nevím, jestli to mají pro nižší odhalitelnost (stealth), snažší odmořování a nebo aby to bylo pěkný a tacticool. Odhaduji, že mix všeho.Skrýt celý příspěvekak chces zabezpecit prezitie osadky tanku, musis zabezpecit aby skratka boli od hrozby co najdalej... ano, znamena to ze zadna cast bude zranitelna, no zadna cast je zranitelna u ...Zobrazit celý příspěvek
ak chces zabezpecit prezitie osadky tanku, musis zabezpecit aby skratka boli od hrozby co najdalej... ano, znamena to ze zadna cast bude zranitelna, no zadna cast je zranitelna u kazdeho dnesneho tanku tak ci tak... ziaden tank tam skratka nema pancier schopny vydrzat zasah tankovou municiou ci PTRS...Skrýt celý příspěvek
gloton: klasicke nezmysly... okrem rusov, nikto neuvadzuje nad umiestnenim automatu do trupu... ide o ten najhorsi princip automatickeho nabyjania btw... Najlepsi pristup k ...Zobrazit celý příspěvek
gloton: klasicke nezmysly... okrem rusov, nikto neuvadzuje nad umiestnenim automatu do trupu... ide o ten najhorsi princip automatickeho nabyjania btw...
Najlepsi pristup k zabezpeceniu prezitia osadky je dat tu municiu od osadky prec.. zadna cast veze je idealne miesto, a sposob aky ma napr Abrams patri k najlepsim.
O velkosti veze by sme mohli polemizovat, ani ARMATA ju nema ktovie aku malu.. skor je otazka co to tam vlastne vsetko dali ked je taka vysoka a pritom bezosadkova...
ziaden tank nie je schopny vydrzat postrelovanie zozadu. to ze je motor v predu este neznamena ze zadny pancier musi vydrzat to co predny. a vaha sa nezvysi.. ziadna posadka na svete nevazi viac ako 1500k dieselovy motor ci turbina...Skrýt celý příspěvekSlavoslav:je krásné jak se kde kdo rád vyjadřuje k něčemu, o čem nemá zjištěné ani základní informace. Osádka nemůže být "pod věží" protože: na nástup a výstup by museli mít ...Zobrazit celý příspěvek
Slavoslav:je krásné jak se kde kdo rád vyjadřuje k něčemu, o čem nemá zjištěné ani základní informace.
Osádka nemůže být "pod věží" protože: na nástup a výstup by museli mít teleportační zařízení a hlavně pod věží v trupu tanku je podstatná část nabíjecího automatu a uložena munice v zásobníku. A bude to tak jistě i u jiných nových typů proto, aby omezili velikost věže na minimum a tím opět snížili váhu při zachování maximální ochrany.
A proto nebude osádka nejspíše ani ve středu korby, protože pak by musela být věž s kanonem v zadní části a byly by zřejmě problémy s rozložením hmotnosti a třeba i s tím, aby zadek věže nepřesahoval obrys korby tanku atd.atd.
Prakticky na všech typech moderních tanků jsou boky v prostoru osádky chráněny více, než třeba boky motorové části a takto více je vhodné a potřeba chránit právě i přední část boků a i to je důvod, proč je vhodné mít osádku vepředu, samozřejmě spolu s ostatními uvedenými důvody.
U moderní konstrukce s bezosádkovou věží už prostě a jednoduše nemůžeš dát osádku pod ní a dát ji do zadní části by si vyžádalo velký nárůst hmotnosti, kdy by musela být pancéřová ochrana zadní části tanku prakticky na stejné úrovni jako předek tanku, když tedy budeš chtít zajistit osádce ochranu srovnatelnou s ochranou v přední části.
Třeba Merkavu nelze brát v tomto případě za bernou minci, protože tam v zadní části osádka v bojové situaci prakticky není, ale je ve střední části pod věží a ve věži a řidič i částečně v části přední.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...