Od elektromagnetických katapultů po drony: Pokročilé technologie čínské letadlové lodě Fu-ťien
-
12. 9. 2024
-
35 komentářů
-
Jan Grohmann
Nová čínská letadlová loď Fu-ťien (Typ 003) prochází intenzivními námořními zkouškami. Fu-ťien jako největší a nejmodernější čínská letadlová loď významně posílí schopnost Pekingu globálně projektovat sílu a rozšíří čínské „modré vody“ (blue waters). Stále se však nemůže rovnat americkým letadlovým lodím třídy Nimitz nebo dokonce nejnovějším Gerald R. Ford. Ale Čína se nehodlá zastavit.
Fu-ťien je první letadlovou lodí navrženou a postavenou v Číně s elektromagnetickým (EM) katapultovacím systémem. Tato klíčová schopnost umožňuje Fu-ťienu vypouštět nejen těžší a větší letadla než jeho předchůdci Liao-ning (Typ 001) a Šan-tung (Typ 002), ale díky precizně řiditelnému výkonu EM katapultu také relativně lehké drony.
Liao-ning a Šan-tung vycházejí ze sovětské konstrukční školy, mají tedy letovou palubu se skokanským můstkem. To omezuje nosnost paliva a munice palubních letounů. Z lodě také nemohou startovat námořní turbovrtulová letadla včasné výstrahy a řízení AEW&C (Airborne Early Warning and Control), v případě Číny typ KJ-600.
Liao-ning s výtlakem 60 000 až 66 000 tun je první čínskou operační letadlovou lodí. Začala se stavět v Sovětském svazu v roce 1985 jako součást Projektu 1143.5. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 stavba skončila. Peking nedokončenou loď koupil v roce 1998. Liao-ning vstoupila do provozu v roce 2012 a za bojeschopnou byla označena v roce 2016.
První v Číně postavená letadlová loď je Šan-tung (vylepšený Liao-ning). Stavba začala v roce 2013 a loď o výtlaku 66 000 až 70 000 tun byla spuštěna na vodu v roce 2017. Oficiálně vstoupila do námořnictva v roce 2019 a dosáhla počátečních operačních schopností v říjnu 2020.
Fu-ťien (Typ 003)
Stavba Fu-ťien začala v Šanghaji v letech 2015 až 2017 (informace se rozcházejí) a ke spuštění na vodu došlo v roce 2022. Za bojově nasaditelnou bude prohlášena v příštím roce. Pokud půjde vše podle plánů.
Vedle amerických letadlových lodí třídy Gerald R. Ford jako jediná disponuje EM katapulty. Fu-ťien má ale pouze tři startovací dráhy ve srovnání se čtyřmi Gerald R. Forda. To znamená menší tempo leteckých operací. Fu-ťien má při plném zatížení výtlak více než 80 000 tun. Všechny letadlové lodě amerického námořnictva – třídy Nimitz a Gerald R. Ford – mají výtlak 100 000 tun.
Navíc čínské letadlové lodě mají konvenční pohon, americké a francouzská Charles de Gaulle jaderné reaktory. Tyto západní válečné lodě mohou být tedy na moři po dlouhou dobu bez doplňování paliva.
Čína má ponorky s jaderným pohonem a velmi pokročilý civilní jaderný program. Jaderné reaktory pro letadlové lodě jsou tedy pro Čínu technologicky dosažitelné. Možná Čína prozatím své letadlové lodě nehodlá nasazovat globálně, ale hlavně v rámci západního Pacifiku (Linie devíti čar; viz konec článku). Čína možná preferuje rychlejší stavbu lodí s konvenčním pohonem. Trvalá přítomnost čínských letadlových lodí v Atlantiku nebo Středozemním moři tedy zatím nehrozí.
Fu-ťien (Typ 003)
Každopádně Fu-ťien výrazně zvyšuje schopnosti čínského námořnictva operovat v „modrých vodách“ (otevřeném oceánu). Pojem „modré vody“ označuje hlubokomořské oblasti daleko od pobřeží, obvykle mimo přímý dosah obranných prostředků pobřežních států. Námořnictvo schopné dlouhodobě operovat na otevřeném oceánu a v globálním měřítku, bez potřeby neustálého doplňování zásob nebo častých návratů do přístavu, se označuje jako „blue-water navy“.
„Blue-water navy“ musí dlouhodobě zajišťovat logistickou podporu svých lodí (čínské zásobovací lodě Typ 901; viz níže) a mít k dispozici flotily schopné provádět komplexní vojenské, humanitární, záchranné a logistické operace kdekoli na světě.
Tím nejdůležitějším úkolem „blue-water navy“ je ale projekce síly a strategická signalizace. To umožňuje danému státu ovlivňovat dění ve vzdálených regionech a vnucovat dotčeným aktérům své představy o řádu věcí. „Modré“ námořnictvo také slouží k ochraně námořních tras, v případě Číny námořních tras z a do Afriky.
Zavedení tří letadlových lodí do provozu je označováno západními analytiky jako „éra tří letadlových lodí“ (three carrier era). Čína bude po Spojených státech jedinou zemí na světě s více než dvojicí letadlových lodí. Peking tak může mít jednu loď v aktivním nasazení, druhou v údržbě/modernizaci a třetí v bojové připravenosti (připravenost a schopnost lodě a posádky na vyžádání provádět vojenské operace a cvičení).
Typ 901; větší foto / odin.tradoc.army.mil
US Navy s 11 letadlovými loděmi zvládne udržovat tři až čtyři lodě v aktivním nasazení najednou, přičemž další jsou připravené k okamžitému nasazení nebo procházejí údržbou. To umožňuje Američanům být globálně přítomní prakticky ve všech světových oceánech a okamžitě reagovat na několik krizí současně.
Naopak Královské námořnictvo se dvěma letadlovými loděmi HMS Queen Elizabeth a HMS Prince of Wales (obě s konvenčním pohonem) nemůže udržovat neustálou globální přítomnost. Během určitého časového období obě lodě nutně prochází opravami a údržbami v přístavech. Například tak tomu bylo od října 2022 po dobu čtyř měsíců.
Fu-ťien zahájila týdenní námořní zkoušky letos v dubnu. Podruhé loď vyplula v květnu na 20 dnů do Žlutého moře. Potřetí Fu-ťien vyrazila na moře v červenci s letadly na palubě – není ale jasné, zda došlo ke startům letadel. Počtvrté bylo plavidlo zaznamenáno začátkem září v Žlutém moři. Doprovázely ji dvě menší lodě. Zřejmě dvě fregaty Typ 054A nebo fregata Typ 054A a torpédoborec Typ 052D.
V Žlutém moři se nacházejí velké základny ve městech Čching-tao a Ta-lien, které poskytují nezbytné logistické a servisní zázemí. Dále se na poloostrově Šan-tung nacházejí základny námořního letectva, což usnadňuje cvičení s letadly a vrtulníky. Žluté moře je pro testování čínských letadlových lodí ideální, protože je relativně těžko dostupné pro Američany, což jim ztěžuje pozorování cvičení a námořních zkoušek zblízka.
GJ-11; větší foto / X
V červnu byla Fu-ťien pozorována vedle zásobovací lodě Typ 901. Obě lodě zřejmě prováděly v přístavu cvičení doplňování zásob. Rychlé zásobovací lodě jsou nezbytným prvkem fungování skupin letadlových lodí na otevřeném oceánu. Dosud čínské námořnictvo mělo dvě letadlové a dvě zásobovací lodě Typ 901. O stavbě třetí zásobovací lodě nejsou zatím žádné informace.
Podle polského portálu Konflikty.pl lze absenci třetí lodě Typ 901 vysvětlit organizačními důvody. Liao-ning údajně nikdy nebyla čínskou admiralitou považována za plnohodnotné bojové plavidlo. Je spíše vnímána jako cvičná a zkušební loď. Přesto ji ale Čína aktivně nasazuje, v roce 2022 například blízko japonských ostrovů Mijakodžima. Vypadá to však, že Liao-ning bude stále operovat u čínských břehů a může se tedy rychle vracet do přístavů.
Fu-ťien na své palubě hostila řadu maket letadel – víceúčelové stíhačky J-15B (námořní J-15 upravený pro start pomocí katapultu), cvičného JL-10, KJ-600 a stealth letoun FC-31 (je považován za čínský F-35).
V srpnu nekvalitní fotografie ukázala na palubě Fu-ťien drony v konfiguraci létajícího křídla. Mohlo by jít o makety těžkých bezpilotních letounů GJ-11 (Li-Jian), resp. palubní verze GJ-11J.
JL-9G; větší foto / čínský internet
Nejasná zůstává otázka palubního cvičného letounu. O kontrakt soupeří JL-10G a JL-9G. V červnu se objevila informace o manévru „touch-and-go“ JL-9G na palubě Liao-ning. Konkurenční JL-10G se na paluby podíval pouze jako maketa. To může potvrzovat dřívější spekulace o preferenci levnějšího JL-9G námořnictvem.
I když pokrok čínského námořnictva je dechberoucí, stále zaostává za americkým, i co se týče dronů. V srpnu letošního roku Pentagon oznámil instalaci prvního palubního velitelského stanoviště pro bezpilotní letouny na letadlové lodi USS George H.W. Bush.
Na druhou stranu Čína zatím nepotřebuje konfrontovat Spojené státy globálně, ale pouze lokálně – v Jihočínském moři si Čína nárokuje území Linie devíti čar, což je neoficiální hranice, kterou Čína vyznačuje své historické nároky na většinu Jihočínského moře.
Linie devíti čar (zelené); větší foto / Public Domain
Linie devíti čar pokrývá zhruba 90 % Jihočínského moře, včetně vod, ostrovů, útesů a dalších formací. Čína mapu Linie devíti čar poprvé zveřejnila v roce 1947. Ačkoli není jasně definována podle mezinárodního práva, Čína na jejím základě prosazuje své historické právo na dané oblasti.
Jihočínské moře je bohaté na přírodní zdroje, včetně ryb a potenciálních ložisek ropy a zemního plynu. Čína si nárokuje výhradní práva na tyto zdroje uvnitř oblasti vymezené Linií devíti čar. Proto velmi pravděpodobně půjde o hlavní operační oblast čínských letadlových lodí.
Ale Čína se nehodlá zastavit, údajně od roku 2017 staví čtvrtou letadlovou loď Typ 004 o výtlaku 110 000 tun. Ač vychází z Typu 003, podle všeho získá jaderný reaktor. Díky tomu Typ 004 může začít trvale operovat u břehů Afriky. Celkově hodlá Čína v roce 2035 provozovat šest letadlových lodí. To ji umožní najednou mít nasazeny dvě nebo tři letadlové lodě, jednu v Indickém oceánu, jednu v oblasti Linie devíti čar a jednu například někde dále, u břehů Jižní Ameriky nebo ve Středozemním moři…
Související články
Čínské letadlové lodě Type 002 získají inovativní vzletový systém
Nová třída letadlových lodí čínského námořnictva, Type 002, bude pravděpodobně vybavena ...
-
28.11.2017
-
27 komentářů
-
Jan Buchar
PREMIUM Čína spustila na vodu nejnovější letadlovou loď Type 003
V loděnicích Jiangnan v Šanghaji byla na vodu spuštěna nová čínská letadlová loď Fujian třídy Typ ...
-
22.06.2022
-
3 komentářů
-
Jan Grohmann
PREMIUM Hrozí válka, jakou svět neviděl. Spojeny státy a Čína jsou na kolizním kurzu
Prezident Biden a čínský vůdce Si Ťin-pching se setkali v Silicon Valley, aby snížili napětí v ...
-
24.11.2023
-
5 komentářů
-
Stanislav Vítek
PREMIUM Tchajwanské souostroví Ťin-men u čínského pobřeží: Příliš lákavé sousto pro Peking?
V těsné blízkosti pobřeží kontinentální Číny se nachází malé souostroví Ťin-men, jejichž ...
-
13.08.2024
-
7 komentářů
-
Jan Buchar
Čína je schopná vyvíjet a budovat zbraňové systémy rychleji než Amerika možná i kvůli tomu, že nemá ve zbrojním průmyslu tolik rozbujelou byrokracii, není svázaná korporátními ...Zobrazit celý příspěvek
Čína je schopná vyvíjet a budovat zbraňové systémy rychleji než Amerika možná i kvůli tomu, že nemá ve zbrojním průmyslu tolik rozbujelou byrokracii, není svázaná korporátními procesy, neohlíží se na životní prostředí, na bezpečnost práce...Skrýt celý příspěvek
No, jedna věc je postavit lodě, druhá mít zmáklé postupy nasazení a třetí, jak z toho udělat funční flotilu. Ale s jejich výrobní kapacitou zvládnou ztráty doplňovat celkem svižně ...Zobrazit celý příspěvek
No, jedna věc je postavit lodě, druhá mít zmáklé postupy nasazení a třetí, jak z toho udělat funční flotilu. Ale s jejich výrobní kapacitou zvládnou ztráty doplňovat celkem svižně a naučí se to za pochodu. Nicméně si troufnu říct, že dokud jejich námořnictvo neprojde válečným nasazením, tak v tomto budou mít velký hendikep.Skrýt celý příspěvek
Zajimavosti. Ještě staví type 76 cca třída America LHA, taky vybavenou EMALS . Čína testovala parní katapult i EMALS. V Šanghaji od r. 2009 a Wuhamu od r. 2012. Čína využila ...Zobrazit celý příspěvek
Zajimavosti.
Ještě staví type 76 cca třída America LHA, taky vybavenou EMALS . Čína testovala parní katapult i EMALS. V Šanghaji od r. 2009 a Wuhamu od r. 2012. Čína využila pozdějšího startu a aplikovala pokročilejší technologie, používá stejnosměrný systém, USA střídavý.Skrýt celý příspěvekOpět pěkný věcný informací plný článek na dané téma - postup Číny ve stavbě letadlových lodí, něco k širším souvislostem i geopolitickým. Trochu to kazí ten poslední odstavec, ...Zobrazit celý příspěvek
Opět pěkný věcný informací plný článek na dané téma - postup Číny ve stavbě letadlových lodí, něco k širším souvislostem i geopolitickým.
Trochu to kazí ten poslední odstavec, jakože Čína bude v tomto dále pokračovat, a až těch letadlovek bude mít dosť, tak třeba jednu vyšle až do Středozemního moře, tak to nevím, čo si z této informácie mám odnést.
Ale jinak výborný článek.Skrýt celý příspěvekTa rychlost stavby čínských lodí mě vcelku znepokojuje.
Ta rychlost stavby čínských lodí mě vcelku znepokojuje.
To souvisí s výstavbou komerčních lodi. Největší loděnice jsou v Číně, Koreji a Japonsku. Kapacitně nemají problém. Např. V USA je problém v tom, že jejich loděnice víceméně vyrábí ...Zobrazit celý příspěvek
To souvisí s výstavbou komerčních lodi. Největší loděnice jsou v Číně, Koreji a Japonsku. Kapacitně nemají problém. Např. V USA je problém v tom, že jejich loděnice víceméně vyrábí především lodě pro Navy.
Tak je to se vším. Velký dvoumotorový moderní J-20 se nevyrábí dlouho a už jich mají cca 300. Aktuálně je to nejčetnější steahl dvou motorák na světě.Skrýt celý příspěvekSamozřejmě, steahl jsem jen ty, které se vyrábí na západě.
Samozřejmě, steahl jsem jen ty, které se vyrábí na západě.
Nie stealth je z 90% tvarový a 10% povrchové spracovanie.. Ak lietadlo nemá tvár - viď canardy.. tak proste ten stealth nedosiahne a bodka. Zjavne podľa výstupov plynov z motorov ...Zobrazit celý příspěvek
Nie stealth je z 90% tvarový a 10% povrchové spracovanie..
Ak lietadlo nemá tvár - viď canardy.. tak proste ten stealth nedosiahne a bodka.
Zjavne podľa výstupov plynov z motorov a canardov to proste nie je stealth ale len lietadlo zo zníženým RCS..chcete k tomu príslušné články?Skrýt celý příspěvekA teda steahl letoun je co? Jakože F-35 nebo F-22 je steahl na 100% a nic lepšího není a co je horší než tyto dva zmíněné to už steahl není ? :D Ne tak to fakt není. Lze určit ...Zobrazit celý příspěvek
A teda steahl letoun je co? Jakože F-35 nebo F-22 je steahl na 100% a nic lepšího není a co je horší než tyto dva zmíněné to už steahl není ? :D
Ne tak to fakt není. Lze určit míru schopnosti steahl. Jelikož nexistuje nějaký standard, tak můžeme pouze říct, že něco je víc steahl a něco méně než konkurenční výrobek. V tomto případě je asi J-20 méně steahl než F-35.
Dle podrobné analýzy se však nevede vůbec špatně. Je dost dobrý na to, aby eliminoval hrozby A/A dlouhého dosahu. A to Číně více než stačí.
https://basicsaboutaerodynamic... Skrýt celý příspěvekvšak to tam máte Poly.. prečítajte si summary.. Porovnávajú ak by boli 100% rádiovo odrazivé ako kov.. Lebo o kvalite náteru či materiálu nevieme vlastne ani pri jednej.. Čisto ...Zobrazit celý příspěvek
však to tam máte Poly..
prečítajte si summary..
Porovnávajú ak by boli 100% rádiovo odrazivé ako kov..
Lebo o kvalite náteru či materiálu nevieme vlastne ani pri jednej..
Čisto je to porovnávačka tvarová, tak ako som ja spomínal..
J-20A (lebo len táto verzia má vlastne stealth motory) má 3.5x väčšie RCS ako F-35A..
Plus to jej stealth bude fungovať max do 50 stupňov..
Všimnite si aké je tam červené more medzi canardom a krídlom - presne v týchto častiach 3D mapy tam máte všetko dočervena..
takže USAF či NAVY bude stačiť poslať hlavnú údernú silu a po jednej stíhačke F-35A ( 4 dokopy) letiacej tak, že bude zvierať 50 stupňový uhol voči hlavnej údernej sile.
A tadá.. J-20A vám bude krásne svietiť ako maják..
áno aj F-35A má pri cca 60 stupňoch namiesto zelenej žltú - lebo tam začína krídlo.. ale spojenie krídlo a canard vyskakuje pri J20A - červená farbička..
inak z rovnakého zdroja tu máte pekné porovnanie:
https://basicsaboutaerodynamic...
Ako vidno pri F-35 máš červenú vystupujúcu dovrchu.. a dozadu mierne (X-band)
Toto Navy vie a boli by bohovsky hlúpy, ak by toho nevyužili..Skrýt celý příspěvekPoly, darkstyle Zajímavé, jak u F-35 je docela dost malý rozdíl mezi holou F-35 a F-35 s 2x Sidewinder na wingtipech. To bych nečekal. Ve VHF to má s těma vně zavěšenýma raketama ...Zobrazit celý příspěvek
Poly, darkstyle
Zajímavé, jak u F-35 je docela dost malý rozdíl mezi holou F-35 a F-35 s 2x Sidewinder na wingtipech. To bych nečekal. Ve VHF to má s těma vně zavěšenýma raketama dokonce menší RCS - to už mi přijde dost divný...Skrýt celý příspěvek
Ale právě technologie Stealth je o snižování RCS, jde jen o to, na kolik je tato technologie aplikována. Canardy J 20 mají aplikovanou technologii stealth zrovna tak jako křídlo a ...Zobrazit celý příspěvek
Ale právě technologie Stealth je o snižování RCS, jde jen o to, na kolik je tato technologie aplikována. Canardy J 20 mají aplikovanou technologii stealth zrovna tak jako křídlo a vstupy motorů. Významné je i to, že letadlo má schopnost nosit zbraně uvnitř šachet.Skrýt celý příspěvek
viď vyššie - pekne to ukazujú, ako tie canardy v určitom uhle cca 50 stupňov to celé kazia a potom to lietadlo tam pekne svieti ako stromček..
viď vyššie - pekne to ukazujú, ako tie canardy v určitom uhle cca 50 stupňov to celé kazia a potom to lietadlo tam pekne svieti ako stromček..
Čína produkuje 10x toľko ocele ako USA. Myslim si, že v prípade prechodu na vojenskú ekonomiku by dokázala hravo násobne prekonať kapacity na západe. Jediná výhoda USA sú ...Zobrazit celý příspěvek
Čína produkuje 10x toľko ocele ako USA. Myslim si, že v prípade prechodu na vojenskú ekonomiku by dokázala hravo násobne prekonať kapacity na západe. Jediná výhoda USA sú technológie, pocty lietadiel, lietadlových lodi a jadrových hlavíc. Čína zatiaľ dobieha zapad, ale trend je naozaj znepokojivý.Skrýt celý příspěvek
Výhoda USA je v letectví. Mají kapacity jako nikdy. Nicméně Čína se rychle blíží k podobnému výkonu. Problém je ale námořnictvo. Hrozba 055 je bez odpovědi. Ticonderoga se ...Zobrazit celý příspěvek
Výhoda USA je v letectví. Mají kapacity jako nikdy. Nicméně Čína se rychle blíží k podobnému výkonu.
Problém je ale námořnictvo. Hrozba 055 je bez odpovědi. Ticonderoga se postupně vyřazuje s chabou záplatou v podobě Arleigh Burke III. Constellation má katastrofální zpoždění a hrozí, že ji zruší úplně. LCS netřeba komentovat.Skrýt celý příspěvekFakt? Čina má cca 300 J-20.. ktoré prestali vyrábať.. budú ich ešte asi všetky premotorovávať.. de facto tam pôjde už 3-tí motor.. koľko je momentálne F-35A+F-22? +-1000? a stále ...Zobrazit celý příspěvek
Fakt? Čina má cca 300 J-20.. ktoré prestali vyrábať.. budú ich ešte asi všetky premotorovávať.. de facto tam pôjde už 3-tí motor..
koľko je momentálne F-35A+F-22? +-1000? a stále to rastie..
mne sa moc nevidí, že by ich reálne doháňali.. skôr naopak..
Pri námorníctve je to žiaľ fakt - čína stavia viac a rýchlejšie lode.. seká to ako baťa cvičky a USA tu v tom nestíha..
Otázkou je či Číne nedôjde dych..
Jedna vec je stavať lode a úplne iná je ich udržiavať a neustále vylepšovať počas dekád..
Uvidíme ako si stým poradia súdruhovia..
Lebo USA má de facto skoro 30 lietadlových lodí.. stavajú nove.. + k tomu majú tie Arleigh Burke - čo je podarená celkom vec.. a nemajú ich málo..
teraz, že máte 2x ťažšiu loď, ktorá nemá letecké krídlo je fajn - len je to aj 2x chutnejší cieľ.. abz ten 055 nebol biely slon nakoniec..Skrýt celý příspěvekpjaro77 - ke stávajícím 11ti "supernosičům" tříd Nimitz a Ford a je třeba připočítat i devět lodí třídy Wasp a America, které také mohou provozovat letadla s pevným křídlem a tak ...Zobrazit celý příspěvek
pjaro77 - ke stávajícím 11ti "supernosičům" tříd Nimitz a Ford a je třeba připočítat i devět lodí třídy Wasp a America, které také mohou provozovat letadla s pevným křídlem a tak de facto fungovat jako lehké letadlové lodě (což už bylo i reálně vyzkoušeno). S nástupem F-35B se navíc jejich potenciální síla o dost zvýšila.
Celkem tedy má americké námořnictvo k dispozici (teoreticky) až 20 letadlových lodí.
Viz.: https://en.wikipedia.org/wiki/... Skrýt celý příspěvek
Podle Američanů byl vývoj ELMG katapultů a palubních výtahů velice dlouhý a náročný. Jak to ti Čínani dokázali?
Podle Američanů byl vývoj ELMG katapultů a palubních výtahů velice dlouhý a náročný. Jak to ti Čínani dokázali?
Možná dlouze a náročně vyvíjeli a ani nevíme s jakou spolehlivostí se jim to podařilo. Možná je ještě čeká dlouhý a náročný vývoj a odlaďování.
Možná dlouze a náročně vyvíjeli a ani nevíme s jakou spolehlivostí se jim to podařilo. Možná je ještě čeká dlouhý a náročný vývoj a odlaďování.
Základna Huangdicun. Tady cvičí piloty. Startovací katapulty a druhá dráha se záchytným systémem.
https://ourairports.com/big-ma...Základna Huangdicun. Tady cvičí piloty. Startovací katapulty a druhá dráha se záchytným systémem.
https://ourairports.com/big-ma...
no vzhledem k čínské stejně jako muslimské diaspoře asi mněli v hen tém Emerickém výzkumném týmu ELMG nějakého toho Reprodrozda
no vzhledem k čínské stejně jako muslimské diaspoře asi mněli v hen tém Emerickém výzkumném týmu ELMG nějakého toho Reprodrozda
Poly, asi víš více než my ostatní. Můžeš to nějak upřesnit? Na jakém princípu pracují americké a na jakém čínské EMG katapulty, jak se liší. Teď jsem napísal blbosť,že. Princíp je ...Zobrazit celý příspěvek
Poly, asi víš více než my ostatní.
Můžeš to nějak upřesnit? Na jakém princípu pracují americké a na jakém čínské EMG katapulty, jak se liší. Teď jsem napísal blbosť,že. Princíp je jeden a stejný v celém Vesmíru. Měl jsem na myśli využití toho "princípu", konštrukcia nebo spíše konstrukční pojetí v US a v čínských katapultech. Děkuji předem.Skrýt celý příspěvekPrvní číst pak psát. Tím že používají jiný systém jaksi jednou logikou nerozporuji, že elektromagnetické pole existujd ve více formách. Může to třeba znamenat, že katapult je ...Zobrazit celý příspěvek
První číst pak psát. Tím že používají jiný systém jaksi jednou logikou nerozporuji, že elektromagnetické pole existujd ve více formách. Může to třeba znamenat, že katapult je zkonstruován jinak. A taky že je.Skrýt celý příspěvek
Jasně Poly, omlouvám se, že jsem to nevymazal. Ale jaký je tedy ten rozdíl ? Zopakoval jsi, že ten rozdíl existuje, a dal jsi odkaz. Ale v něm jsem díky chabé angličtině naznal, že ...Zobrazit celý příspěvek
Jasně Poly, omlouvám se, že jsem to nevymazal.
Ale jaký je tedy ten rozdíl ? Zopakoval jsi, že ten rozdíl existuje, a dal jsi odkaz. Ale v něm jsem díky chabé angličtině naznal, že čínští inženýři vymysleli systém založený na "stejnosměrném napětí střední velikosti", ale co si pod tím mám představit, jaký je systém vymyslený americkými inženýry, rozdíly, proč Američanům to údajně až tak nejde, zatímco Číňanům údajně kde nebo aspoň lépe, to tam není. Prosím tedy opětovně o vysvětlení.Skrýt celý příspěvekNa webu se píše: EMALS na Gerald R. Ford používá lineární indukční motor (LIM), který využívá střídavý proud. Takže jestli je pravda, že číňani mají katapulty na stejnosměrný ...Zobrazit celý příspěvek
Na webu se píše: EMALS na Gerald R. Ford používá lineární indukční motor (LIM), který využívá střídavý proud. Takže jestli je pravda, že číňani mají katapulty na stejnosměrný proud, jak jsi přeložil z toho článku, je právě toto ten zásadní rozdíl v jejich konstrukci.Skrýt celý příspěvek
Stejnosměrný vs střídavý proud. Tam není pak moc co vysvětlovat. Na lodi logicky bude jednodušší přetáhnout více energie ze zdroje do katapultu resp s větší účinností. Proto lze i ...Zobrazit celý příspěvek
Stejnosměrný vs střídavý proud. Tam není pak moc co vysvětlovat. Na lodi logicky bude jednodušší přetáhnout více energie ze zdroje do katapultu resp s větší účinností. Proto lze i na lodi bez jaderného pohonu použit systém náročný na elektřinu.Skrýt celý příspěvek
Ono taky na spoustu problémů s EM katapulty a dalším vybavením se přišlo až po předání USS Gerald R Ford námořnictvu. A už to bylo o dva roky opožděné. Od předání námořnictvu po ...Zobrazit celý příspěvek
Ono taky na spoustu problémů s EM katapulty a dalším vybavením se přišlo až po předání USS Gerald R Ford námořnictvu. A už to bylo o dva roky opožděné. Od předání námořnictvu po první ostré nasazení to pak trvalo pět let, a celou tu dobu se řešily problémy s novými systémy. Jen pro srovnání, u předchozí USS George W Bush trvalo toto období 2 roky. Takže Čínu ještě možná čeká pěkných pár let ladění a úprav. Přesto je zřejmé, že náskok USA v letadlových lodích dokáže velmi rychle stahovat, aspoň co se týče samotné techniky. Velkou neznámou je úroveň výcviku, vypracování taktických postupů apod. Tam bude rozdíl podstatně větší.Skrýt celý příspěvek
Je to úplne jednoduché - strana povedala, že to majú dokázať. Treba si uvedomiť, že hlavný rozdiel v rýchlosti výstavby, spoľahlivosti... medzi Čínou (Ruskom) je v prístupe k ...Zobrazit celý příspěvek
Je to úplne jednoduché - strana povedala, že to majú dokázať.
Treba si uvedomiť, že hlavný rozdiel v rýchlosti výstavby, spoľahlivosti... medzi Čínou (Ruskom) je v prístupe k informáciám.
Zatiaľ čo v USA sa o skoro každom probléme dozvie celý svet - slobodné média, správy kongresu... V Číne a podobných krajinách všetko funguje na prvú dobrú a bez problémov, lebo vodca (strana) povedal, že to tak je.
O problémoch sa dozvedáme iba nepriamo, že občas niekoho popravia, zavrú prípadne vypadne z okna, alebo priamejšie pri priamej konfrontácii ako na Ukrajine, kde odrazu tie úžasné zázračné zbraňové systémy, ktoré nemajú analóga zrazu až tak nefungujú.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...