NGCV: Nástupce bojových vozidel Bradley v roce 2026

Program NGCV patří mezi šest (původně pět) klíčových modernizačních programů americké armády. Dalšími programy jsou přesné zbraně (země-země) dlouhého dosahu LRPF (Long-Range Precision Fires), stroje s kolmým startem a přistáním FVL (Future Vertical Lift), všeobjímající komunikačně-datová síť, protiletadlová/protiraketová obrana a ničivost vojáků. Každý klíčový program řídí specializovaný víceoborový tým CFT (Cross-Functional Team). V čele každého CFT je generál, v případě NGCV se jedná o brigádního generála Dave Lesperancea.

Podle původních plánů měla vozidla NGCV vstoupit do služby až v roce 2032, ale armáda se snaží celý program urychlit. Vítěz programu NGCV má být znám již v roce 2023 a se zavedením nástupců BVP Bradley do výzbroje se počítá v roce 2026. Jen v letošním fiskálním roce 2018 (FY 2018) je na program NGCV, resp. na stavbu demonstračních/prototypových technologií, vyhrazeno 136,2 milionu dolarů.

Celý vývojový program NGCV (a podprogramy) si až do FY2023 vyžádá téměř jednu miliardu dolarů. Z důvodu urychlení celého úsilí armáda zrušila modernizační program Bradley A5 a peníze přesune do NGCV.

„Armáda plánuje v roce 2026 zavést podstatně zdokonalené víceúčelové bojové vozidlo, s robustním růstovým potenciálem, který umožní rychlou modernizaci a snadné zavádění nových klíčových technologií,“ uvedl 6. srpna plukovník James Schirmer, projektový manažer programu NGCV.

Proč takový spěch? BVP Bradley se od svého zavedení do výzbroje v roce 1981 opakovaně vylepšují, což se odráží na zmenšování vnitřního prostoru, neúměrném zatěžování podvozku a na přetěžování energetické sítě. V Iráku museli například posádky BVP Bradley běžně vypínat jinou elektroniku, aby měli dostatek energie pro rušičky IED. Díky výše uvedenému Bradley může jen s obtížemi pojmout aktivní systémy ochrany (APS), jako je izraelský Trophy.

Celkově NGCV nahradí 1199 aktivních BVP M2 Bradley, 453 průzkumných variant M3 Bradley a částečně v brigádních bojových týmech ABCT (Armored Brigade Combat Team) také tanky M1 Abrams (snížení počtu tanků na úkor zvětšení počtu BVP). Co se týče nástupce tanků Abrams, toho začne armáda hledat až na konci programu NGCV, tedy někdy v 30. letech 21. století.

NGCV je dalším pokusem americké armády nahradit BVP Bradley. První snahou byl program FCS (Future Combat Systems) zrušený v roce 2009 a druhou program GCV (Ground Combat Vehicle) zrušený v roce 2014. Důvodem konce GCV byly raketově rostoucí náklady (28 miliard dolarů) a velká hmotnost/komplikovanost vozidla GCV.

V současné době běží dva podprogramy NGCV. V minulém roce americká armáda zadala firmě SAIC (spolupracuje s Lockheed Martin) stavbu dvou technologických demonstrátorů NGCV. Původní termín dodání byl rok 2022, ale podle webu Defense News má být dodávka urychlena na rok 2020. Armáda díky demonstrátorům chce pochopit současné technické možnosti průmyslu.

M2 Bradley v Bulharsku

Dalším podprogramem je v červnu spuštěný OMFV (Optionally-Manned Fighting Vehicle) v ceně 98,6 milionu dolarů (jde o součást rozpočtu NGCV pro FY 2018). Cílem OMFV je zaměřit se na vývoj technologií pro robotické BVP. Oficiální žádost o nabídku (RfP) pro OMFV armáda zveřejní v říjnu a výběr dvou finalistů bude proveden příští podzim.

Přesné takticko-technické požadavky na NGCV jsou zatím nejasné, obecně se ale počítá s důrazem na odolnost vozidla, ničivost, taktickou a strategickou mobilitu a na nízkou logistickou zátěž. CFT zodpovědný za NGCV jednoduše odmítá uvést požadavky na NGCV s tím, že zástupci průmyslu ještě nepředstavili možné koncepty NGCV a armáda nechce potlačovat jejich „kreativitu a předpovědi“.

Podle Defense News chce armáda vyvinout a vybudovat několik „generací“ prototypů NGCV, kdy každá nová generace bude těžit z předchozí generace. Cílem takového počínání je zvýšit rychlost vývoje a udržet tempo s celkovým vědecko-technologickým rozvojem.

Armáda ale uvolnila více informací o programu OMFV. Dá se předpokládat, že vozidla vývojového podprogramu OMFV se nebudou v základních požadavcích lišit od finálního NGCV. Do programu OMFV se mohou zapojit americké i zahraniční firmy. Ostatně již dříve americká armáda uvedla, že NGCV může vzniknout na základě zahraniční pásové platformy (Puma, Lynx, CV90, ASCOD).

U OMFV se požaduje trojčlenná, ideálně dvojčlenná posádka. Vozidlo musí být vybaveno bohatým senzorovým vybavením, které umožní robotické  BVP mentorovat na dálku minimálně 1500, ideálně 3000 m. Cílem je nasadit na budoucím bojišti (především městském) společné „lidské-robotické“ týmy BVP. Nové BVP musí získat prvky umělé inteligence (pro rozpoznání terénu), termovizní senzory (FLIR) třetí generace nebo lokátor palby pro přesné určení pozic nepřátel (např. v oknech výškových domů).

M2 Bradley při střelbě

Maximální hmotnost OMFV je požadována 41,5 tun, což je dvakrát méně než v případě GCV (84 tun). Dopravní letoun C-17 Globemaster III tak jedno OMFV (NGCV) přepraví na vzdálenost větší než 5000 km, což stačí na letecký transport z USA do Evropy.

OMFV musí pojmout výsadek pěti mužů (dříve se mluvilo o šesti mužích), vybavení, munici a proviant s cílem podporovat vojáky v boji po dobu minimálně 72 hodin, ideálně 96 hodin. Nové BVP tak získají značnou nezávislost na zásobování. Ostatně podobný přístup u svých vyloďovacích vozidel uplatňuje americká námořní pěchota.

Americká armáda chce BVP navržené pro boj ve městě, mimo jiné s velkým rozsahem náměru hlavní zbraně a s dálkově ovládaným malým bojovým modulem s kulometem. Vozidlo musí ve městě postřelovat najednou dva cíle, a to nezávisle pomocí hlavní zbraně a zmíněného menšího bojového modulu.

Vozidl OMFV (tedy i NGCV) musí být dostatečně prostorově, hmotnostně (plus 20 %) a energeticky (plus 50 %) dimenzováno pro budoucí modernizace. Armáda pro OMFV počítá v prvé řadě s kanónem XM813 ráže 30 mm (použitý u vozidel Stryker), výhledově s kanónem XM913 ráže 50 mm. NGCV se ale stane platfomou pro celou řadu zbraňových systémů.

Americkou armádu nyní čeká čtyři roky vývoje, testování a budování demonstrátorů/prototypů NGCV. Přesné požadavky na NGCV se objeví v následujících letech, ale již nyní je jasné, že jednou z klíčových vlastností se stanou pokročilé autonomní funkce, které mimo jiné umožní zkrátit na minimum (dalece za možnostmi lidské posádky) čas od objevení, rozpoznání do zničení cíle. Mezi další zvažované možnosti je dokonce výroba plně elektrických NGCV.

Zdroj: Inside Defense, FedBizOpps, Defense News