NGCV: Nástupce bojových vozidel Bradley v roce 2026
-
29. 8. 2018
-
63 komentářů
-
Jan Grohmann
V rámci programu NGCV (Next-Generation Combat Vehicle) americká armáda začne od roku 2026 nahrazovat bojová vozidla pěchoty (BVP) Bradley. Program NGCV je nejdůležitější a největší vyzbrojovací program amerického pozemního vojska v příštím desetiletí.
Program NGCV patří mezi šest (původně pět) klíčových modernizačních programů americké armády. Dalšími programy jsou přesné zbraně (země-země) dlouhého dosahu LRPF (Long-Range Precision Fires), stroje s kolmým startem a přistáním FVL (Future Vertical Lift), všeobjímající komunikačně-datová síť, protiletadlová/protiraketová obrana a ničivost vojáků. Každý klíčový program řídí specializovaný víceoborový tým CFT (Cross-Functional Team). V čele každého CFT je generál, v případě NGCV se jedná o brigádního generála Dave Lesperancea.
Podle původních plánů měla vozidla NGCV vstoupit do služby až v roce 2032, ale armáda se snaží celý program urychlit. Vítěz programu NGCV má být znám již v roce 2023 a se zavedením nástupců BVP Bradley do výzbroje se počítá v roce 2026. Jen v letošním fiskálním roce 2018 (FY 2018) je na program NGCV, resp. na stavbu demonstračních/prototypových technologií, vyhrazeno 136,2 milionu dolarů.
Celý vývojový program NGCV (a podprogramy) si až do FY2023 vyžádá téměř jednu miliardu dolarů. Z důvodu urychlení celého úsilí armáda zrušila modernizační program Bradley A5 a peníze přesune do NGCV.
„Armáda plánuje v roce 2026 zavést podstatně zdokonalené víceúčelové bojové vozidlo, s robustním růstovým potenciálem, který umožní rychlou modernizaci a snadné zavádění nových klíčových technologií,“ uvedl 6. srpna plukovník James Schirmer, projektový manažer programu NGCV.
Proč takový spěch? BVP Bradley se od svého zavedení do výzbroje v roce 1981 opakovaně vylepšují, což se odráží na zmenšování vnitřního prostoru, neúměrném zatěžování podvozku a na přetěžování energetické sítě. V Iráku museli například posádky BVP Bradley běžně vypínat jinou elektroniku, aby měli dostatek energie pro rušičky IED. Díky výše uvedenému Bradley může jen s obtížemi pojmout aktivní systémy ochrany (APS), jako je izraelský Trophy.
Celkově NGCV nahradí 1199 aktivních BVP M2 Bradley, 453 průzkumných variant M3 Bradley a částečně v brigádních bojových týmech ABCT (Armored Brigade Combat Team) také tanky M1 Abrams (snížení počtu tanků na úkor zvětšení počtu BVP). Co se týče nástupce tanků Abrams, toho začne armáda hledat až na konci programu NGCV, tedy někdy v 30. letech 21. století.
NGCV je dalším pokusem americké armády nahradit BVP Bradley. První snahou byl program FCS (Future Combat Systems) zrušený v roce 2009 a druhou program GCV (Ground Combat Vehicle) zrušený v roce 2014. Důvodem konce GCV byly raketově rostoucí náklady (28 miliard dolarů) a velká hmotnost/komplikovanost vozidla GCV.
V současné době běží dva podprogramy NGCV. V minulém roce americká armáda zadala firmě SAIC (spolupracuje s Lockheed Martin) stavbu dvou technologických demonstrátorů NGCV. Původní termín dodání byl rok 2022, ale podle webu Defense News má být dodávka urychlena na rok 2020. Armáda díky demonstrátorům chce pochopit současné technické možnosti průmyslu.
M2 Bradley v Bulharsku
Dalším podprogramem je v červnu spuštěný OMFV (Optionally-Manned Fighting Vehicle) v ceně 98,6 milionu dolarů (jde o součást rozpočtu NGCV pro FY 2018). Cílem OMFV je zaměřit se na vývoj technologií pro robotické BVP. Oficiální žádost o nabídku (RfP) pro OMFV armáda zveřejní v říjnu a výběr dvou finalistů bude proveden příští podzim.
Přesné takticko-technické požadavky na NGCV jsou zatím nejasné, obecně se ale počítá s důrazem na odolnost vozidla, ničivost, taktickou a strategickou mobilitu a na nízkou logistickou zátěž. CFT zodpovědný za NGCV jednoduše odmítá uvést požadavky na NGCV s tím, že zástupci průmyslu ještě nepředstavili možné koncepty NGCV a armáda nechce potlačovat jejich „kreativitu a předpovědi“.
Podle Defense News chce armáda vyvinout a vybudovat několik „generací“ prototypů NGCV, kdy každá nová generace bude těžit z předchozí generace. Cílem takového počínání je zvýšit rychlost vývoje a udržet tempo s celkovým vědecko-technologickým rozvojem.
Armáda ale uvolnila více informací o programu OMFV. Dá se předpokládat, že vozidla vývojového podprogramu OMFV se nebudou v základních požadavcích lišit od finálního NGCV. Do programu OMFV se mohou zapojit americké i zahraniční firmy. Ostatně již dříve americká armáda uvedla, že NGCV může vzniknout na základě zahraniční pásové platformy (Puma, Lynx, CV90, ASCOD).
U OMFV se požaduje trojčlenná, ideálně dvojčlenná posádka. Vozidlo musí být vybaveno bohatým senzorovým vybavením, které umožní robotické BVP mentorovat na dálku minimálně 1500, ideálně 3000 m. Cílem je nasadit na budoucím bojišti (především městském) společné „lidské-robotické“ týmy BVP. Nové BVP musí získat prvky umělé inteligence (pro rozpoznání terénu), termovizní senzory (FLIR) třetí generace nebo lokátor palby pro přesné určení pozic nepřátel (např. v oknech výškových domů).
M2 Bradley při střelbě
Maximální hmotnost OMFV je požadována 41,5 tun, což je dvakrát méně než v případě GCV (84 tun). Dopravní letoun C-17 Globemaster III tak jedno OMFV (NGCV) přepraví na vzdálenost větší než 5000 km, což stačí na letecký transport z USA do Evropy.
OMFV musí pojmout výsadek pěti mužů (dříve se mluvilo o šesti mužích), vybavení, munici a proviant s cílem podporovat vojáky v boji po dobu minimálně 72 hodin, ideálně 96 hodin. Nové BVP tak získají značnou nezávislost na zásobování. Ostatně podobný přístup u svých vyloďovacích vozidel uplatňuje americká námořní pěchota.
Americká armáda chce BVP navržené pro boj ve městě, mimo jiné s velkým rozsahem náměru hlavní zbraně a s dálkově ovládaným malým bojovým modulem s kulometem. Vozidlo musí ve městě postřelovat najednou dva cíle, a to nezávisle pomocí hlavní zbraně a zmíněného menšího bojového modulu.
Vozidl OMFV (tedy i NGCV) musí být dostatečně prostorově, hmotnostně (plus 20 %) a energeticky (plus 50 %) dimenzováno pro budoucí modernizace. Armáda pro OMFV počítá v prvé řadě s kanónem XM813 ráže 30 mm (použitý u vozidel Stryker), výhledově s kanónem XM913 ráže 50 mm. NGCV se ale stane platfomou pro celou řadu zbraňových systémů.
Americkou armádu nyní čeká čtyři roky vývoje, testování a budování demonstrátorů/prototypů NGCV. Přesné požadavky na NGCV se objeví v následujících letech, ale již nyní je jasné, že jednou z klíčových vlastností se stanou pokročilé autonomní funkce, které mimo jiné umožní zkrátit na minimum (dalece za možnostmi lidské posádky) čas od objevení, rozpoznání do zničení cíle. Mezi další zvažované možnosti je dokonce výroba plně elektrických NGCV.
Zdroj: Inside Defense, FedBizOpps, Defense News
Související články
NGCV: Americké bojové vozidlo budoucnosti
Tankové centrum pro výzkum, vývoj a konstrukci TARDEC (Tank Automotive Research, Development and ...
-
10.10.2017
-
21 komentářů
-
Jan Grohmann
Bojové vozidlo nové generace NGCV: US Army hledá v zahraničí
Americká armáda (US Army) v rámci programu NGCV (Next-Generation Combat Vehicle) hledá nové pásové ...
-
31.01.2018
-
52 komentářů
-
Jan Grohmann
Evropská zbrojnice pro tanky Leopard 2
Německá firma KMW (Krauss-Maffei Wegmann) za spolupráce s Evropskou obrannou agenturou EDA (European ...
-
07.02.2018
-
352 komentářů
-
Jan Grohmann
Robotické minomety pro americká obrněná vozidla
Americká armáda (US Army) v rámci programu FIFT (Future Indirect Fire Turret) hledá nový bojový ...
-
22.08.2018
-
14 komentářů
-
Jan Grohmann
Gibon: Už som ti to tu raz vysvetľoval. Na BVP (1/2/M) ťažkú brigádu nevybudujeme ani keby sme sa na hlavu postavili. V ťažkej brigáde MUSIA mať bojové vozidlá určitý level ...Zobrazit celý příspěvek
Gibon: Už som ti to tu raz vysvetľoval. Na BVP (1/2/M) ťažkú brigádu nevybudujeme ani keby sme sa na hlavu postavili. V ťažkej brigáde MUSIA mať bojové vozidlá určitý level balistickej odolnosti, keď ho nemajú, nie je to ťažká brigáda. Na BVPčku sa jeho nízka balistická odolnosť zvýšiť nedá. Teda dá, ale len veľmi mierne. Prečo, na to odporúčam si prečítať vlákno na Palbe.Skrýt celý příspěvek
Rase Diky za odkazy, trochu jsem to rozmýšlel, vcelku to nevypadá na nic zásadního až na dvoučlennou posádku, ten úložný prostor na materiál se mi zdá docela stisněný a naprosto ...Zobrazit celý příspěvek
Rase
Diky za odkazy, trochu jsem to rozmýšlel, vcelku to nevypadá na nic zásadního až na dvoučlennou posádku, ten úložný prostor na materiál se mi zdá docela stisněný a naprosto nepraktický, nedokážu si představit něco šokovat z poza sebe skrz pevně kotveni protiminovou sedačku, navíc jsou ty chlapi dost na sobě ve středu .... no jsem fakt zvědavý..... co je tedy pravda tak pro powerpack se zdá místa dost, jestli tam ovšem vedle nebude muset sedět řidič nakonec ;)
Gibon
Ano JN se mi zdá že na nové bvp perou až moc požadavků, které jdou proti sobě, no uvidime, na JLTV se jim to povedlo a evropská 4x4 jdou proti němu dost mizérie to je pravdaSkrýt celý příspěvekJara: ještě můžou rozhodit družstvo na 3 vozidla - tedy výsadek 4+4+4, pak by ale už bylo té palebné síly asi až moc, zvlášť když k tomu přidáme pár bezosádkových vozidel. Pokud ...Zobrazit celý příspěvek
Jara:
ještě můžou rozhodit družstvo na 3 vozidla - tedy výsadek 4+4+4, pak by ale už bylo té palebné síly asi až moc, zvlášť když k tomu přidáme pár bezosádkových vozidel. Pokud jde o Pumu, tak si myslím, že i u ní by se daly některé věci posunout za dál. Přeci jen vývoj materiálů jde neskutečně dopředu. Pro představu, ono NGCV bude nejspíš vypadat takto (viz obrázky). Zdá se že zásoby a materiál, bude uložený za zády výsadku. věž očividně vůbec nezasahuje do prostoru výsadku. Přední část vypadá dost masivně, aby pojmula jak pancíř, tak i hodně prostoru pro pohon. Boky korby vypadají masivně osázené různými bloky modulárního pancíře a ty krabice budou nejspíš APS + další systém na věži. Spíš si říkám, kam chtějí dát všechnu munici a za vůbec řeší PTŘS (možná že to jsou ty bloky vzadu na věži). Předpokládám, že takto tedy bude vypadat onen technologický demonstrátor.
http://www.palba.cz/album/albu...
http://www.palba.cz/album/albu...
http://www.palba.cz/album/albu... Skrýt celý příspěvekRase No tak tu máme ještě omezení velikosti transportem, prostě to nevychází ani při menším počtu lidí o dva, buď mají amíci v rukávu nový pancíř, který je odolnější, lehčí a ...Zobrazit celý příspěvek
Rase
No tak tu máme ještě omezení velikosti transportem, prostě to nevychází ani při menším počtu lidí o dva, buď mají amíci v rukávu nový pancíř, který je odolnější, lehčí a zabírající menší objem, nebo požadují nesplnitelné,což zapříčiní konec programu jako v předešlých případech. Je tady videt jiný přístup Němců kdy prostě použijí to nejlepší co je možné a nevymýšlí Sci-fiSkrýt celý příspěvekJara: tak pokud se jim podaří smrsknou počet osádky na 2+5, tak hned buide hodně slušná úspora místa a to i oproti Pumě (o dva lidi). Pokud nebude věž zasahovat do prostoru ...Zobrazit celý příspěvek
Jara:
tak pokud se jim podaří smrsknou počet osádky na 2+5, tak hned buide hodně slušná úspora místa a to i oproti Pumě (o dva lidi). Pokud nebude věž zasahovat do prostoru výsadku, ušetří to taky kupu místa. Spíš si říkám, kam se vleze místo pro všechnu tu elektroniku, baterie a jak zmiňuješ zásoby. Ono i pokud bude bezosádková věž osazená systémem Trophy, moc místa v ní nebude a to ani na munici. Navíc je potřeba ona rezerva pro budoucí úpravy (taková Puma je už docela těsná), navíc jsou zde vnější prostorová omezení vzhledem k požadavku na vzdušnou přepravu. Tedy z vnějšku nebude moct být větší než Ajax nebo Puma (oba odstrojení)Skrýt celý příspěvekAutomatizace, přehled bojiště, uměla inteligence atd. .....to jsou trendy napříč vojenskými technologiemi od pěšáka přes tank, bvp až po stíhač, nic nového logický apel na tyto ...Zobrazit celý příspěvek
Automatizace, přehled bojiště, uměla inteligence atd. .....to jsou trendy napříč vojenskými technologiemi od pěšáka přes tank, bvp až po stíhač, nic nového logický apel na tyto schopnosti.
Podívají se nad požadavkem hmotnosti 41 tun, nevíme tedy jakou požadují ochranu????, ale de-facto se do té masiny má vejít 5 pěšáků a trojčlená osádka a mají být nezávislí na zásobách 96 hodin, i s naftou?
Když se nad tím zamyslím a řeknu si že odolnost a pohyblivost by měla být na úrovni Pumy jen s větší vydrží o 7 tun lehčí ale mnohem větší, tak moc nevěřím, že se to povedeSkrýt celý příspěvekGibon: finským modelem myslíš, že přikoupíte stejné množství nějakých ojetých BVP a budete je provozovat souběžně s BVP-M? V blízké době se budou prodávat akorát tak Mardery, časy ...Zobrazit celý příspěvek
Gibon:
finským modelem myslíš, že přikoupíte stejné množství nějakých ojetých BVP a budete je provozovat souběžně s BVP-M? V blízké době se budou prodávat akorát tak Mardery, časy výprodeje pásových vozidel jsou už dávno pryčSkrýt celý příspěvekGibon, jen ta vozidla musejí splňovat nějaké parametry, aby brigáda mohla být označena jako těžká. A ty parametry BVP-M, mám takové podezření, nesplňují...
Gibon, jen ta vozidla musejí splňovat nějaké parametry, aby brigáda mohla být označena jako těžká. A ty parametry BVP-M, mám takové podezření, nesplňují...
Jura99: videl by som to casom na finsky model, co sa tyka riesenia BVP-M. A tym padom podla mna riesenie financne aj schopnostami armady idealne. NATO kritizuje, ze sme tazku ...Zobrazit celý příspěvek
Jura99: videl by som to casom na finsky model, co sa tyka riesenia BVP-M. A tym padom podla mna riesenie financne aj schopnostami armady idealne.
NATO kritizuje, ze sme tazku brigadu nevybudovali. To na akych vozidlach vsak bude postavena, do toho ich je .....Skrýt celý příspěvekSpíš něž na plně elektrický pohon , bych to viděl na hybridní, ten má podle mě obrovský potenciál. Kdy skloubí výhody obou. Nejsem úplně zastáncem velkých ráži, protože zase máte o ...Zobrazit celý příspěvek
Spíš něž na plně elektrický pohon , bych to viděl na hybridní, ten má podle mě obrovský potenciál. Kdy skloubí výhody obou. Nejsem úplně zastáncem velkých ráži, protože zase máte o dost míň munice. Možná to vhodně nakombinovat. Při 12ti členném družstvu se to nabízí...Skrýt celý příspěvek
gibon: jelikož NATO kritizuje stav těžké brigády, tak bych životnost BVP-M viděl jako pokud možno co nejkratší. 20let by byla katastrofa po stránce bojových schopností brigády, ...Zobrazit celý příspěvek
gibon: jelikož NATO kritizuje stav těžké brigády, tak bych životnost BVP-M viděl jako pokud možno co nejkratší. 20let by byla katastrofa po stránce bojových schopností brigády, kratší než 20let by zase bylo přiznání vyhozených peněz za modernizaci.Skrýt celý příspěvek
Rase
Pewnie już to widziales
http://images.nexto.pl/upload/...Rase
Pewnie już to widziales
http://images.nexto.pl/upload/...Argel: tak laser proti dronům, už byl testován na Strykeru (i Boxeru). Jednalo se o laser MEHEL 2.0 o výkonu 5 kW. Vzhledem k malým energetickým nárokům, nebylo potřeba vozidlo ...Zobrazit celý příspěvek
Argel:
tak laser proti dronům, už byl testován na Strykeru (i Boxeru). Jednalo se o laser MEHEL 2.0 o výkonu 5 kW. Vzhledem k malým energetickým nárokům, nebylo potřeba vozidlo vybavovat přídavnou el. jednotkou. Během cvičení, které probíhalo od 27. února do 3. března 2017, měl Stryker za úkol laserem zlikvidovat jednotlivé drony i skupiny dronů. Nepřátelské drony představovaly stroje s pevným křídlem i kvadrokoptéry lehčí než 9 kg. Takto upravený Stryker byl prý velmi úspěšný a dokázal drony efektivně likvidovat.
Laser o výkonu 10 kW, postačuje pro likvidaci menších dronů velikosti do 25 kg. Laser o výkonu 100 kW již bude moci úspěšně působit proti vrtulníkům nebo letadlům. Pro likvidaci střel s plochou dráhou letu (a podobně) musí výkon laseru minimálně 300 kW. Tedy rozhodně nejde o MW, čím větší výkon tím samozřejmě líp. Pro představu, tak v roce 2022 hodlá americká armáda testovat mobilní laser o výkonu 100 kW, plně integrovaný na vozidlo FMTV. V tomto případě už má být vozidlo připravené pro sériovou výrobu (tedy už nic fantaskního nebo zkušebního) - zkrátka další level. Za mě bude stačit, pokud laser na pozemním vozidle, dokáže eliminovat PTŘS, drony a podobně - tedy suplovat APS, jehož schopnosti jsou omezené počtem antiraket. Právě maximální využití elektřiny (pohon, sekundární zbraň, ochrana) je hlavní výhodou tohoto konceptu. jsem zvědavý, kdo opráší britský koncept "elektrického pancéřování".
Railgun je na dlouhé povídání, tady jsem spíš skeptický, bude ještě dlouho trvat, než bude plně integrovatelný do sériově vyráběného tanku.Skrýt celý příspěvekTakže laicky řečeno. Má to být něco jako americká verze Armaty. Všechno na jeden podvozek. A ačkoli američané s tím mají skluz(jednotná platforma) oproti Rusům, kterým Armata už ...Zobrazit celý příspěvek
Takže laicky řečeno. Má to být něco jako americká verze Armaty. Všechno na jeden podvozek. A ačkoli američané s tím mají skluz(jednotná platforma) oproti Rusům, kterým Armata už jezdí,(Počty neřeším, pouze vývoj, který se už bude pouze odlaďovat u platformy Armata) tak si myslím, že američané budou mít přezdbojeno o hodně rychleji.
Každopádně jestli teda vážně bude jednotná platforma a na obranu proti dronům se počítá s laserem(zdroj na to energeticky nejspíše bude dostatečný), tak nesmíme zapomenout, že tak výkonný laser musí mít výkon v již v MW. Ano, kondenzátory nabiješ a využiješ na to, ale když budou mít i plně elektrický pohon, bude ten zdroj tak výkonný, aby utáhl laser při výstřelu, pohonnou jednotku a k tomu všechny systémy?
K tomu můj druhý dotaz je takový, i když tanky budou až ve 30. letech, tak očekávám, že railguny(elmag. děla) budou již někde jinde a tak by se mohli na této platformě testovat.
V tom všem vidím jeden hlavní problém: Jestliže nepřijde nějaký obrovský průlom v energetických zdrojích(bateriích), tak neuvidíme žádné super výkonné lasery jako ve sci-fi filmech.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...