Komplety protivzdušné obrany Patriot pro Švédsko

Poslední velká zakázka švédské armády, resp. švédského letectva, zahrnovala smlouvu s firmou SAAB na dodávku 60 stíhaček JAS-39E za 57 miliardy švédských korun s termínem dodání 2018 až 2027. V roce 2014 Stockholm navíc objednal ještě deset dalších JAS-39E.

V současné době právě stíhačky Gripen zajišťují protivzdušnou obranu (PVO) Švédska. Pozemní švédská PVO se stále spoléhá na zastaralé prostředky Bristol Bloodhound a MIM-23 Hawk. Toto slabé místo švédské obrany však brzy získá výraznou posilu.

Švédsko na základě nové obranné strategie v roce 2015 začalo zvyšovat investice do ozbrojených sil. Důvodem byla především ruská anexe Krymu a s tím spojené znovu vyvstalé obavy o švédskou teritoriální celistovst.
 

Rizikovým místem v švédské teritoriální obraně je především ostrov Gotland, což je strategické místo na východním pobřeží Švédska, ležící 150 km od západního pobřeží Lotyšska. V dobách studené války na ostrově měla základnu celá švédská obrněná brigáda.

Z tohoto ostrova lze kontrolovat námořní spojení s Petrohradem, kde má hlavní základnu ruská Baltská flotila a odkud je zásobován ruský Kaliningrad. Jelikož Švédsko není v NATO, musí hrozbě ruské anexe ostrova Gotland čelit samostatně.
 

V roce 2016 Švédsko vydalo na obranu 42 miliardy švédských korun (1,1 % HDP) – zhruba 2× více, než Česká republika. S celkovým nárůstem o 11 % oproti roku 2016 plánuje švédské ministerstvo obrany mezi roky 2016 až 2020 hospodařit s částkou 224 miliardy švédských korun (561 miliardy Kč).

Jednou z klíčových investic je nákup kompletů PVO Patriot. Americká Agentura pro obrannou a bezpečnostní spolupráci DSCA (Defense Security Cooperation Agency) již schválila potenciální prodej čtyř baterií kompletů Patriot PAC-3+ za 3,2 miliardy dolarů. Švédsko dalo přednost americkému řešení před francouzským systém Eurosam SAMP/T. Dodávky kompletů Patriot začnou v roce 2021.

Prodej zahrnuje dodávky mimo jiné čtyř radiolokátorů AN/MPQ-65, čtyř stanic řízení palby AN/MSQ-132, devíti mobilních sestav anténních stožárů, 12 odpalovacích vozidel (tři na baterii) M903, 100 střel Guidance Enhanced Missile-TBM (GEM-T) a 200 střel PAC-3 MSE (Missile Segment Enhancement). Střely PAC-3 MSE jsou určeny zejména k ničení balistických raket. Každá baterie získá také vozidlo s generátorem elektrické energie o výkonu 150 kW.

Zatím není jasné, jaké vybavení bude zahrnuto v úvodní objednávce za 1,13 miliardy dolarů. Podle tiskové agentury Reuters, s odvoláním na švédské ministerstvo zahraničí, bude nepochybně v první fázi nakoupeno méně střel. O počtech radiolokátorů, odpalovacích vozidel nebo místech velení a řízení nakupovaných v první fázi se zdroje nezmiňují. Nicméně 300 střel (včetně cvičných střel a kompletního provozního vybavení) stojí přibližně jednu miliardu dolarů.

Saúdské Patrioty (neznámá verze střel, zřejmě PAC-2) se snaží zachytit balistické rakety vypálené z Jemenu. Na konci videa jedna střela nebezpečně ztratila kontrolu nad dráhou letu.

Firma Raytheon již vybudovala více než 220 palebných jednotek Patriot a více než 8600 střel. Komplety Patriot slouží v 13 zemích světa a jsou prakticky neustále testovány v reálných bojových podmínkách.

Například ideově konkurenční ruské systémy S-300 nebo S-400 mají papírově lepší výkony, ale pokud je známo, nikdy nepůsobily proti aerodynamickým nebo balistickým cílům v reálných bojových podmínkách. Například Saúdská Arábie využívá komplety Patriot k zachycování balistických raket vypálených z Jemenu.

Například nejnovější protiraketové střely PAC-3 MSE kompletů Patriot dokáží ničit balistické rakety údajně až 20 km od odpalovacího vozidla. Rakety PAC-3 MSE tak slouží především k ochraně klíčových center, jako jsou letiště, vojenské základny, elektrárny, místa velení a řízení, městské aglomerace, atd.

Kromě Švédska v Evropě kupuje Patrioty také Rumunsko a Polsko. Nákup kompletů Patriot nejnověji zvažuje i Švýcarsko.

Polsko nakoupí komplety Patriot PAC-3+ za 4,75 miliardy dolarů. Součástí smlouvy jsou dodávky 16 odpalovacích vozidel, 208 interceptorů PAC-3 MSE a revolučních systémů řízení a velení ochrany vzdušného prostoru IBCS (Integrated Air and Missile Battle Command System). Jde ale pouze o první fázi nákupu, v další fázi Polsko nákupí další odpalovacích vozidla, radiolokátory a místa řízení a velení.
 

Rumunsko postupně nakoupí 28 odpalovacích vozidel, 56 střel GEM-T a 168 střel PAC-3 MSE za 3,9 miliardy dolarů. Rozdíl v rumunské a polské ceně je dán zejména požadavkem Polska na integraci IBCS do polské PVO.

Zdroj: Army Recognition