Ruský Kuzněcov vs. americké útočné skupiny CSG
- 18. 5. 2016
- 186 komentářů
- Jan Grohmann
Ruské námořnictvo provozuje jedinou letadlovou loď, resp. letadlový křižník Admiral Kuzněcov. V Rusku, a to i v námořnictvu, sílí hlasy o nutnosti stažení letadlové lodě z výzbroje. Má však ruské námořnictvo bez letadlové lodě vůbec šanci čelit americkým útočným skupinám letadlových lodí CSG (Carrier Strike Group)?
Lekce z historie
Ruský týdeník Vojensko-průmyslový kurýr (VPK) se zamyslel nad dopadem stažení jediné letadlové lodě z ruského námořnictva. Autor článku, Konstanin Sivkov, si pro modelovou situaci vybral střet ruského námořnictva s CSG svazem amerických lodí kolem letadlové lodě třídy Nimitz.
Americké námořnictvo v současné době má aktivních 10 skupin CSG - “králem” skupiny je letadlová loď s 65 až 70 bojovými letadly, letadlovou loď podporuje minimálně jeden křižník, dále několik torpédoborců, ponorky a další plavidla. Na jedné CSG skupině slouží 7500 námořníků. Sílu CSG však mohou posílit další bojová hladinová i podvodní plavidla, případně další CSG skupina.
Sivkov ve svém článku nejdříve míří do historie. Hlavním znakem ruské letadlové lodě Admirál Kuzněcov je 12 odpalovacích šachet pro těžké protilodní střely P-700 Granit. Také raketová protivzdušná obrana (PVO) je výrazně silnější něž u západních letadlových lodí.
Ruská letadlová loď pojme 24 stíhaček Su-33 a MiG-29K. Podle autora Su-33 dokáží v případě potřeby použít také střely P-270 Moskit - úspěšné zkoušky byly provedeny.
Takové uspořádání letadlové lodě odráželo ruskou doktrínu námořního válčení - ruské lodě měly pomocí střel dlouhého dosahu zničit nejnebezpečnější letadlovou loď, která pluje uprostřed CSG svazu. Bez letecké podpory by ostatní americké lodě měly výrazně menší šanci odolat ruským protilodním střelám dlouhého dosahu, případně leteckým úderům námořních Su-33.
Díky mohutné raketové výzbroji je při čistě lodním souboji výhoda na ruské straně. Hlavní hrozbu ruských lodí tak představuje letecké křídlo bitevních skupin CSG.
Ruské námořnictvo čelí závažnému problému. Dolet protilodní střely P-700 Granit je sice 700 km (pomineme ”drobnost”, že před tím je nutno zjistit, kde se CSG nachází - viz. dále), ale dolet amerických útočných stíhaček F/A-18 (díky možnosti doplňovat palivo za letu) je násobně větší.
Admirál Kuzněcov / Public Domain
Americká letadla tak mohou ruské lodě vypátrat, sledovat a případně na ně útočit “beztrestně”. Problém nevyřeší ani PVO ruských letadlových lodí, která díky omezenému množství munice dokáže odrážet jen malé množství leteckých úderů.
Jedinou možností v minulosti, ještě před příchodem letadlové lodě Admirál Kuzněcov (1991), bylo krytí ruských lodí pomocí stíhacích letadel z námořních základen. Ruské stíhačky mohly učině bojovat s americkými letadly z letadlových lodí a dokázaly ochránit ruské dálkové bombardéry nebo námořní průzkumná letadla.
Ruské, resp. Sovětské, lodě se tak ale mohly spoléhat na vzdušné krytí jen cca 350 km od leteckých základen na pevnině. Na tuto vzdálenost mohly dolétnout ruské stíhačky a na místě poskytovat po určitou dobu vzdušné krytí.
Na konci 60. let si tak ruské námořnictvo uvědomilo, že bez leteckého krytí z letadlových lodí dokáže čelit americkému námořnictvu pouze několik stovek kilometrů od pozemních leteckých základen. V Sovětském svazu tak bylo v 60. letech rozhodnuto o stavbě protiletadlové letadlové lodě Projekt 1143.5 - Admirál Kuzněcov.
Nyní je situace v ruském námořnictvu poněkud jiná. Podle Sivkova Admirál Kuzněcov přišel o střely P-700 Granit a letadla Su-33 doplnily (a postupně nahradí) stíhačky MiG-29K - ty jsou schopny provádět přesné údery na hladinové i pozemní cíle.
Účel a poslaní jediné ruské letadlové lodě se však nezměnil - ochrana ostatních ruských lodí proti letadlům amerických bitevních skupin CSG.
MiG-29K / Leonid Faerberg, GFDL 1.2
Ruské vs. americké námořnictvo
Co mohu Rusové proti CSG nasadit (bavíme se pořád o jedné CSG z deseti!)? Na jedné, americké, straně (modelová situace) bude ve středu formace letadlová loď Nimitz, jeden až dva křižníky (Ticonderoga), šest až osm torpédoborců (Arleigh Burke), teoreticky několik LCS (Littoral Combat Ship, velikostně odpovídající fregatám), dvě víceúčelové útočné ponorky, 100 letadel, z toho až 70 útočných F/A-18 Hornet, resp. Super Hornet.
Dodejme, že americké námořnictvo (i když samozřejmě všechny lodě nejsou okamžitě nasaditelné z důvodu oprav) má v současnosti 22 křižníků, 62 torpédoborců a prozatím 25 LCS lodí.
Ruské námořnictvo modelově proti CSG nasadí tři jaderné ponorky Projekt 949, dvě útočné ponorky Projekt 945/971, dva raketové křižníky Projekt 1144/1164, deset torpédoborců, velký raketový torpédoborec Projekt 1155 a fregaty Projekt 22350.
Tyto síly budou podporovat bombardéry Tu-22M3 s protilodními střelami Ch-22. Dodejme, že veškeré ruské námořní síly - resp. ty, které lze nasadit proti CSG - tak budou prakticky vyčerpány.
Následující popis bojů může působit od Sivkova akademicky a hraní s čísly, ale zákonitosti z popisu jasně vylívají.
Imaginární boj potrvá 10 až 12 hodin a jako místo střetu se očekává severní Norské nebo Barentsovo moře. Autor srovnává průběh bojů s ruskou letadlovou lodí i bez ní. V případě zapojení dokáže Admiral Kuzněcov vygenerovat 52 vzletů za den 12 stíhaček Su-33 a 14 MiG 29K (současné složení). Nimitz dokáže generovat až 140 bojových letů za den.
USS Nimitz (CVN-68) / Public Domain
V první fázi se dostane ke slovu americké letectvo, které zaútočí na ruská hladinová plavidla a ponorky. Sivkov očekává v první fázi útok 30 až 34 letadel z amerických letadlových lodí a až 9 amerických protiponorkových letadel (P-3 Orion) z norských letišť.
V případě nasazení dokáží ruské stíhačky podle Sivkova zajistit až 90% schopnost přežití ruským lodím a ponorkám proti útokům (Sivkov očekává v první vlně 16 až 20 vzdušných úderů) amerických letadel. Bez podpory letectva šance ruských lodí výrazně poklesnou - 50 až 60 % pro lodě, resp. 60 až 70 % pro ponorky.
V druhé etapě (případně současně) se bude ruské námořnictvo snažit vyhledávat pozice lodí CSG pomocí letadel, satelitů nebo ponorek. Podle Sivkova je přítomnost stíhacích letadel pro vyhledávání a zaměřování cílů naprosto klíčové.
V případě použití letectva pro vyhledávání a zaměřování cílů, Sivkov při čtyřech až šesti ruských raketových úderech očekává až 95 % úspěšnost zasažení amerických lodí (nemluví však, zda jde o zásah jedné lodě, nebo více lodí).
Bez letectva se ale úspěšnost útoků snižuje na 40 až 50 %. Důvod je jednoduchý - pokud ruské námořnictvo nepošle stíhačky k obraně průzkumných letadel, stanou se lehkou kořistí pro americké stíhačky. Stejně tak americká letadla (P-3 Orion) mohou vyhledávat prakticky beztrestně ruské ponorky, které se budou snažit objevit a odesílat informace o poloze amerických lodích.
Skupina stíhaček F/A-18 Hornet and Super Hornet na letadlové lodi USS Nimitz (CVN 68). / Public domain
V další části se do akce zapojí dalekonosné stíhací bombardéry Tu-22M3 se střelami Ch-22 z ruských letišť. Sivkov odhaduje, že vzhledem k omezenému času, půjde vykonat proti CSG jen 16 leteckých úderů. Při krytí stíhacím letectvem Tu-22M3 velmi pravděpodobně potopí tři až čtyři lodě z doprovodu CSG a také těžce poškodí letadlovou loď. Sivkov přitom počítá se ztrátou dvou Tu-22M3.
Avšak bez krytí stíhaček ztráty dosáhnou jedné třetiny všech Tu-22M3 a schopnost zničit letadlovou loď nedosáhne více než 25 %. Zároveň například výrazně poklesnou šance na přežití ruských ponorek, z důvodu vyčlenění větších amerických sil na jejich likvidaci.
Verdikt
Sivkov na konci bilancuje - v případě nasazení ruské letadlové lodě, díky střelám velkého dosahu a přítomnosti dálkového letectva v Norském moři, by při rusko-americkém střetu byla americká letadlová loď zničena s pravděpodobností 80 % a bylo potopeno dalších až osm lodí amerického doprovodu.
Ruské ztráty by byly relativně malé - tři až čtyři lodě, jedna až dvě ponorky, 10 až 12 letadel, včetně dvou bombardérů Tu-22M3.
Bez ruských stíhaček v oblasti se však karta zcela obrátí. Šance na zničení americké letadlové lodě poklesne pod 30 % a očekává se ztráta maximálně dvou lodí amerického doprovodu. Ruského námořnictvo však ztratí osm lodí, včetně dvou raketových křižníků, čtyř ponorek a až 12 bombardérů Tu-22M3.
Závěr podle Sivkova je jasný, bez přítomnosti vlastní letadlové lodě má ruské námořnictvo jen mizivou šanci uspět proti americkým útočným skupinám letadlových lodí. Diskuze o vyřazení letadlové lodě Admirál Kuzněcov tak podle Sivkova musí přestat.
Zdroj: VPK
Související články
Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov
Letadlové lodě patří mezi vůbec největší vojenská plavidla a ve své podstatě slouží jako plovoucí ...
- 26.01.2013
- 10 komentářů
- Michal Polák
Ruské námořnictvo: Nové lodě a staré problémy
Rusko pokračuje pomalu ale vytrvale ve zvyšování schopností svých námořních sil. Pozoruhodná je ...
- 22.11.2015
- 20 komentářů
- Jan Grohmann
Nový král moří: Americká letadlová loď Gerald R. Ford
V dubnu nebo květnu americké námořnictvo (U.S. Navy) zařadí do výzbroje nejnovější letadlovou loď ...
- 13.01.2016
- 175 komentářů
- Jan Grohmann
Hypersonické střely pro ruské raketové křižníky Kirov
Raketové křižníky třídy Kirov jsou po letadlové lodi Admirál Kuzněcov největšími plavidly ruského ...
- 09.03.2016
- 75 komentářů
- Jan Grohmann
Ještě technická poznámka k Chbilinám - neponese ho každý ruský letoun. Má velké nároky na napájení a třeba Su-24 ho proudově "neutáhne".
Ještě technická poznámka k Chbilinám - neponese ho každý ruský letoun. Má velké nároky na napájení a třeba Su-24 ho proudově "neutáhne".
cernakus - s řadou Vašich věcí lze souhlasit, plus máte dobrý přehled o technice, ale ve všech podobných disputacích je vždy určité procento nejistoty. Je dáno neznalostí ...Zobrazit celý příspěvek
cernakus - s řadou Vašich věcí lze souhlasit, plus máte dobrý přehled o technice, ale ve všech podobných disputacích je vždy určité procento nejistoty. Je dáno neznalostí (utajením, zkreslením) technických parametrů, úrovní výcviku i výcvikem a vlastnostmi konkrétního člověka "s prstem na spoušti", použitou strategií nasazení, počasím a vůbec přírodními podmínkami, momentálním technických stavem zařízení a v neposlední řadě štěstím. Vy si to ale více než hodně nastavujete tak, aby to vycházelo Rusům. Taková situace sice může nastat i v praxi, ale přecijenom si myslím, že tam, kde je to nejisté to vždy přikloníte na ruskou stranu. Samozřejmě je zde spousta drsnějších příkladů, kdy to jiní diskutéři dělají na stranu opačnou, ale myslím, že si tím ty příspěvky trochu degradujete. Konflikt nikdy není o optimálních technických parametrech té které zbraně. To samozřejmě platí pro všechny.Skrýt celý příspěvek
shania: Však neroubuji. Dolet protizemní varianty (jednostupňové) je 2500+km, dolet protilodní, dvoustupňové je 660km. přitom protizemní má hlavici cca 450kg, protilodní ...Zobrazit celý příspěvek
shania:
Však neroubuji. Dolet protizemní varianty (jednostupňové) je 2500+km, dolet protilodní, dvoustupňové je 660km. přitom protizemní má hlavici cca 450kg, protilodní 200kg.
Jo už vidím, kde děláš chybičku. Neber v potaz dolety E verzí. Exportní jsou značně ořezané protože INF.
Jinak ta rozdílnost zase taková není. Je to modulární raketa. Tedy má modul booster (3 varianty, dvě pro hladinové a jeden pro ponorky, pro letadla není), letovou část (stejný turbjet s křídly, modulární palivové bloky) a koncovou část (HE hlavice 450kg, AP+HE hlavice 200kg + booster, torpédo + padák). Je to díky tomu velmi unikátní systém.
Harpoony - njn, v USA je to "tajné". Tam i Mark 48 má oficiálně "více než 28 uzlů a více než 5 námořních mil" :-) A ve finále to je cca 50km@50kt a maximální rychlost je 65kt. Dolet Harpun bych odvozoval od doletu obdobného systému (pohonem, rozměry) - Exocetu a ten těch 200km (110nm) dá taky.
Šance E-2D zachytit kalibr není tak jistá, jak by se mohlo zdát. Platí tam to samé co u ASW boje. AN/APS-145 vidí cíle velikosti kalibru na 100-150km, více určitě ne (proti vodní hladině to může být podstatně méně). Tedy je schopen pokrýt plochu maximálně 70000km^2, ale kalibr může přiletět odkudkoliv z plochy 1,4 mil. km^2.
Samozřejmě, pokud jej zachytí, lze na něj pohodlně navést hornety. Kalibr nemanévruje a vlastně ani neví, že po něm někdo jde (co je mi známo, nemá REB). Je to pracovní kůň. Levný s vysokým poměrem cena/výkon.
Tomahawk v protilodní verzi už neexistuje (ne že by kdy prakticky existoval). Samozřejmě loď s ním trefit lze, šťastným zásahem.
Standardy s ASuW kapacitami byly zaveden proto, že ničit turbaňácký sebevražedný člun Harpunou za milión je trochu luxus, je to ale znouzecnost a po zavedení railgunů se od toho IMHO opustí.
Pro Su-35 není Superhornet soupeř. Ale i vcelku průměrný Mig-29SMT ho překonává ve všech ohledech. Rychlost, dolet, stoupavost, výkon, AoA, integrovaný EOS, dosah radaru a hlavně výzbroj (větší dosahy, vyšší rychlosti). Proti Mig-31BM nebo Su-35 pak má šanci založenou pouze na štěstí. Poměr 1:1 neudrží Superhornet ani s F-16kami, což se pravidelně ověřuje na cvičeních.
Samotné letecké křídlo má pak ještě horší vyhlídky, protože dostat celé letecké křídlo z Nimitze do vzduchu, to je na cca hodinku (i dvě). Za tu dobu nepřátelské kontinentální letectvo provede přiblížení, odpal a odval. Pokud budou na nepřátelskou letku posílat Superhornety postupně, tak o ně přijdou.
Nakonec logistické zajištění, aby všechny hornety po vzletu byly ekvivalentně naplněny palivem pro misi je také logistikova noční můra.
Prostě námořní letectvo bylo vždy handicapované. Je to logické - letadlové lodě neposkytují komfort letišť. Už jen přidaná hmotnost kvůli CATOBAR a snížená strukturální integrita křídel kvůli skladnosti jsou velmi omezující handicapy. omezení Hawkeye je opět založeno na tom, že musí být kompaktní a trubovrtulový pohon limitující jeho dostup, rychlost i vytrvalost jsou věci, které pozemní AWACSy trápit nemusí.
Ruské letectvo, počítej se mnou Mig-29M/SMT = 250 kusů, Mig-31(BM) = 150, Su-27M = 320 kusů, Su-27SM(Su-35) 65 kusů a Su-34 = 100 kusů. Celkem zhruba 900 kusů strojů lepších než Superhornet (dobře, možná u těch Su-34 přeháním, jsou to sice stíhací, ale stále bombardéry :-)
A v mnoha dalších státech je to obdobné, proto USN tlačí na F-35, i když je drahé a má spoustu dětských nemocí. F-35 superhornet překonává tak významně, že by to z USNavy letectva opět udělalo velmi významnou světovou sílu.
Kontinentální letectvo, zejména to Ruské, se může velmi bryskně přesouvat. Startují z pole a stačí jim benzín z místní benzínky. Rozhodně se přesune letka Suchojů rychleji, nežli CVBG.
To o nedostatku BVR raket víš odkud? Rusák je na konkrétní počty háklivej, a že v Sýrii nosil R-27? Na tamní šamšuly to stačí (R-27ER je plnohodnotným ekvivalentem AIM-120D pokud nebudeme brát semibalistický let v potaz) a Rusáci tam vůbec očividně vyprazdňovali sklady historické munice. Navíc létání v poušti poškozuje draky letadel i střel.
Gowler - o toho se postará R-37 či KS-100. Navíc chibini je, alespoň dle kvičení analytiků NATO, očividně obdobně účinné, ale nemusíš mít kvůli němu speciální letoun. Ponese si ho každý z Ruských.
Proti AWACS raketám žádné technické protiopatření neexistuje. Pokud AWACS vysílá, tak je nic jiného nepřesvítí a raketa se navádí pasivně a hlavně po balistické křivce, takže AWACS do poslední chvíle neví, že na něj něco letí (nahoru nevidí), odhadne to maximálně z toho, když identifikuje boogies jako Mig-31 ve velké výšce (20+ km).
Pokud by AWACS vypnul, raketa přejde do inerciálního navedení s koncovým aktivním radarovým. S ohledem na to, že tyhle rakety letí rychlostí 2km/s, je reakční doba 200-300 sekund maximálně. Za tu dobu bude AWACS o 40km jidne, což s ohledem na dosah aktivního radaru R-37 cca 60km proti velkým cílům nestačí a navíc jsi po dobu 200-300 sekund nechal své stíhače bez vše vidoucího oka. To se jim může stát osudné.
Jediné taktické řešení jak ochránit AWACS před Mig-31 je sejmout ho dříve, než se dostane na cca 600km k AWACS. Hodně štěstí proti třímachové stíhačce, která "vyskočí" přes 30 kiláků vysoko, když na to přijde.
Ad TEU - a o tom to je. To je totiž pregnantní příklad asymetrického boje.
Obecně, vidím, že víš hodně a zřejmě ti trochu více imponuje americká vojenská doktrína. To respektuji. Ale zkus vzít něco v potaz. Asymetrii. Sověti/Rusáci byli vždycky ti chudší. Neměli šanci se vyrovnat v ekonomické síle USA a jejich vazalům (prakticky celý EHS a Bývalé briské impérium). Proto sahali po asymetrických řešení.
Máte stovky strategických bombardérů a tisíce stíhaček? Bum, my si postavíme tisícovku mezikontinentálek za zlomek ceny vašich bombardérů a jejich ochran.
Máte desítky letadlovek - bum, my máme desítky výrazně levnějších plavidel s raketami určenými výhradně a jedině k ničení těch vašich letadlovek.
Máte tisíce helikoptér? Bum, my si zavedeme Tunguzsku a jinou polní PVO za zlomek vašich nákladů.
Máte desítky AWACSů? Bum, my si zavedeme výrazně levnější stíhačky s ještě levnějšími AWACS killer raketami.
atd. Prostě asymetrie. Letadlová loď, respektive její CVBG je úžasně univerzální zbraňový systém. Umí ničit nepřátelské letectvo, umí ochránit před nepřátelskými bombardéry, umí ničit pozemní, námořní i podhladinové cíle, umí být skvělou nemocnicí, humanitární pomocnicí, transportérem vojsk i zboží, základnou tajných operací, diplomatickou půdou i hrozbou, a dnes už i chránit proti balistickým střelám.
Co oproti tomu umí Oskar? Připlout na dostřel k CVBG a potopit ho. Tím to začíná a končí. Nic jiného neumí. Ještě - je to průměrná SSN, ale to hlavně kvůli výzbroji. Ale jinak nic. Je to ponorka za miliardu dolarů s raketami za 250 miliónů dolarů a satelitním systémem za stovky miliónů dolarů a jediné co umí, je potopit CVBG.
Trochu hořká pachuť IMHO (proto vznikl Jasan, je univerzálnější).
To je totiž rub a líc asymetrických zbraní. Jsou to specialisté. Ale co umí, to umí perfektně a univerzál nemá velkou šanci se jim postavit.Skrýt celý příspěvekShania - neočekávám brzký zánik kategorie CV(N), jen se jejich role pomalu posouvá jinam. IMHO i k té "noze ve dveřích". Ostatně to je potenciálně i významná role pro Kuzněcova (s ...Zobrazit celý příspěvek
Shania - neočekávám brzký zánik kategorie CV(N), jen se jejich role pomalu posouvá jinam. IMHO i k té "noze ve dveřích". Ostatně to je potenciálně i významná role pro Kuzněcova (s tím, že rozdílem, že USA těch noh mají více a silnějších).
cernakus: Rusové nemají 900 letadel, překonávajících jednoznačně SuperHorneta. Ano, v dogfightu jistě (tam SH není moc silný a nebylo to ani úplně jeho zadání), ale sotva předpokládat, že by se celý konflikt odehrával pouze v kategorii dogfightu. SH je ve stíhací roli překonáván pouze nejvyššími evolučními verzemi Su-27 (hlavně Su-35, tam je to očividné) a těch Rusové zase tolik nemají. Samozřejmě přiblížení se k ruskému pobřeží by byla pro svaz(y) CVN konečná, ale proč by to USA dělaly. Od toho je nemají a dobře ví, jak a k čemu je použít.Skrýt celý příspěvekcernakus: Hoci je nepochybné, že ruské letectvo prešlo za posledných pár rokov značnou modernizáciou a obmenou letového parku, v porovnaní so Super Hornetmi by som bol opatrnejší. ...Zobrazit celý příspěvek
cernakus: Hoci je nepochybné, že ruské letectvo prešlo za posledných pár rokov značnou modernizáciou a obmenou letového parku, v porovnaní so Super Hornetmi by som bol opatrnejší. Určite by Rusi proti nim nemohli postaviť 900 rovnocenných stíhačiek, max. tak 238 (82x Su-27SM/SM3, 76x Su-30M2/SM, 48x Su-35S, 32x MiG-29SMT). Aj to je len papierové maximum, z ktorého môže byť k okamžitému nasadeniu schopných 70 - 80%. Čo sa týka výzbroje pre BVR je to tiež diskutabilné, aj keď rusi už RVV-SD majú. Obávam sa však, že "Sršeň", vyzbrojený AIM-120D, by vedel bodnúť na väčšiu vzdialenosť. V tomto prípade sa však dá protiargumentovať, že tak veľká vzdialenosť (ako je deklarovaná pre AIM-120D), výrazne prevyšuje akýkoľvek reálny zostrel v boji, ktorý sa kedy uskutočnil. Zásadnejšie by sa mohla miska váh nakloniť v propech Ruska snáď len pri boji WVR.Skrýt celý příspěvek
Fenri: taky bych řek, že je to plodná diskuze. CVN budou mít cenu, dokud tu budou užitečná letadla a ty budou mít omezený dolet. Až ty letadla něco nahradí, tak zaniknou i CVN. ...Zobrazit celý příspěvek
Fenri: taky bych řek, že je to plodná diskuze.
CVN budou mít cenu, dokud tu budou užitečná letadla a ty budou mít omezený dolet. Až ty letadla něco nahradí, tak zaniknou i CVN. Takže možná za 50 let. Co se mě týká, tak letadlovky byli zranitelné vždy, myslím si že dnes mají větší šanci než před 90 rokem a ještě nějakou dobu se ta situace bude pro USN zlepšovat.
Cernakus: Kalibr je rodina raket, nemůžeš ale vzít protilodní variantu a naroubovat na ni dolet proti zemní, jsou nakonec dost rozdílné.
Protilodní je SS-N-27 Sizzler [3M54E Klub] s doletem 120nm a SS-N-27 Sizzler [3M54E1 Klub] s 160nm a i exportní varianty bez boosteru mají dokonce nižší dolet, což je zajímavé, protože bych si myslel, že je ovlivněno ním.
Protizemní je v podstatě větší tomahawk SS-N-30 [3M14 Klub], myslím že “výkonny v syrii” překvapili tak max nic netusici novinaře.
nebo ASROC variantu 91RE1
Všechno to jsou rozdílné rakety (+milion exportních verzí) s naprosto jinými parametry.
Všechny varianty Harpoonu co jsme se díval mají dolet 75nm nebo menší.
Takže můžeš počítat že Superhornet s třemi nádržemi, 2 AGM 84 a 4 AAM má radius 525nm + 75nm bez tankovaní.
Signatura není jen o velikosti, rychlost letu u hladiny dělá hodně, je pak odhalitelná na větší vzdálenosti už jen tepelnou stopou. Kalibr to proste řeší, že terminální vzálenost překročí co nejrychleji s tím že pomalejší faze letu bude za horizontem, tohle ti ale dnes moc nepomůže proti svazu s E2D a SH a později s F35, které ho dokáží zachytit a navést na něj střeli dlouho předtím než překročí horizont.
Největší problém USN není to jestli to dokáží trefit, ale omezená kapacita VLS a cena těch raket, proto se snaží aby měli víceúčelové střely, takže např ASuW + protizemní Tomahawk, SM-6 s ASuW, SAM a protizemními schopnostmi. ESSM kvůli vyšší kapacitě raket atd.
Později to chtějí řešit lasery, railguny a víc zapojit REB v dřívější fazi a než až v terminální obraně.
-------------------------
Nevím jak si přišel na to, že SU-35 (pokud teda nectes APA, to pak chapu) si se SH lehce poradí (bez E-3D), nemůžeš počítat, že by měli lepší poměr ztrát než 1:1, obzvlášť v BVR a s CEC schopnostmi USN.
Měl by sis taky poupravit ty počty ruských letadel co překonají superhornety, Su27/30 mají kolik? 320? Kolik z nich je vůbec na úrovni SH co se týká avioniky a kolik z nich modernizovali natolik, že jsou vůbec schopné vést BVR? 48 SU-35 což jsem ochoten přiznat, že muže mít lehce nad SH navrch. 250 mig-29/35, nepoužitelné pro eskortu bombarderu/ochranu svazu, a možná tak mig 35 má vůbec nějakou šanci v BVR. Mig-31 do toho už vůbec nepočítám.
Vyděl si to polovinou letadel v údržbě, rozházej je po celém území Ruska a vyjde ti, že toho zas tak moc nemají co můžou nasadit na jenom místě.
Co se týká BVR raket, tak ani nemají dost R-77, pokud je mají vůbec v operační službě, takže pokud nepovazuješ starou R27 za lepší BVR zbran nez AIM-120C a D, která když už nic dostává jeden update za druhým…. Za pár let tu budeš řešit problém jak si poradit s F35…. Co se týká radaru, SU-30/35 mají tak možná větší antenu, to je tak vše. Přidej si growlera do mixu a jakákoliv menší výhoda většího dosahu radaru se ti vypaří, pokud vůbec nějaká byla.
Navíc nemáme vůbec tušení jaké protiopatření mají proti těm ruským raketám dlouhého doletu co mají ničit AWAC, že by např. třeba stačilo chvilku přestat vysílat.
TEU kontejner je pěkný svinstvo a nevím jestli chceme aby se tu pak střílelo po každé lodi co se dostane blízko. To pak způsobí dost problémů pro obě strany.Skrýt celý příspěvekMarthy: Operačně způsobilých je normálně 5-6 svazů, zbylé sedí na opravách. Letadla ani posádky si LL obvykle nepůjčují. Pouze pokud je vyřazena na delší dobu. Letadla mají ...Zobrazit celý příspěvek
Marthy:
Operačně způsobilých je normálně 5-6 svazů, zbylé sedí na opravách.
Letadla ani posádky si LL obvykle nepůjčují. Pouze pokud je vyřazena na delší dobu. Letadla mají resursy kratší než lodě, takže když je LL na opravě či hluboké údržbě, jsou její letadla též. Navíc jsou součástí leteckého křídla, které je svým způsobem na lodi nezávislý celek.
Letadlová loď má sice teoretickou schopnost nést kolem 100 letadel velikosti F/A-18, ale takové množství se jí nevleze do hangáru a obsazená letová paluba výrazně zhoršuje bojové schopnosti LL (všechny operace na letové jsou pomalejší). Dnes je obvyklé letecké křídlo složeno z 3-4 letek (super)hornetů, 1-2 letek Seahawků, půl letky growlerů/prowlerů, 2-3 Hawkey a případně i C-2. Dnes už často i nějaké ty drony.
Letka je po 12 strojích, takže to máme v průměru kolem 70ti letadel. Z toho stíhaček schopných utkat se s nepřítelovými stíhačkami je nejvýše 50. Odečteme-li Air policing okolo CVBG, tak máme k dispozici zhruba 40 (super)hornetů na svaz pro útok.
S tím by si poradilo i letectvo Alžíru, když by měli slušný výcvik.
Vezmeme-li v potaz operačně způsobilé lodě, jsou Američané v období do jednoho měsíce nasadit na jednom místě do 300 (super)hornetů. Což není nic, z čeho by se někdo, vyjma slabochů, posadil na zadek.
Moc se to nerazí, ale ve všech válkách USA od pádu SSSR nehrálo letectvo USNavy prim. To hrálo vždy USAirforce, neboť USA mají základny (ať už své nebo vazalské) po celém světě.
Dokonce to už moc nefunguje jako projekce síly (kvalita letadel se světově vyrovnává), IMHO se obávám, že USA už ji spíše používají jako nohu ve dveřích. Prostě se počítá s tím, že pokud někdo potopí LL, tak dostane atomem přes držku, bo se utopilo umřelo 8000 chrabrých Američanů a 20 miliard USD. A počítá se, že i když bude ta LL mimořádně otravná, tak ji právě z výše napsaného důvodu žádnej číňan, peršan, korejec či ind ohrožovat nebude.
PS: Taktické letectvo Ruska se skládá ze zhruba 900 stíhaček, kdy každá bez výjimky Superhorneta celkově překonává. Navíc celá strategie převahy leteckých sil NATO je založena na AWACS+pasivní stíhačky. Jakmile jsi schopen efektivně sundat AWACS (což Rusáci jsou), dostávají se piloti stíhaček do prekérní situace, anžto jejich stíhačky mají horší radary, horší BVR zbraně, horší REB, horší dogfight parametry a diskutabilní výcvik.
Proto US Navy otravuje Rusáky v jejich zónách zájmu jen ponorkami a občas nějakým tím osamoceným torpédoborcem. Na Rusáka totiž atomhrozba neplatí, umí ji totiž oplatit :-DSkrýt celý příspěvekHezká debata (zejm. pánové Shania a cernakus) a souhlasím na ní s jedním postřehem. Letadlové lodě dnes začínají být tím, čím byly bitevní lodě za druhé světové války. Přestávají ...Zobrazit celý příspěvek
Hezká debata (zejm. pánové Shania a cernakus) a souhlasím na ní s jedním postřehem.
Letadlové lodě dnes začínají být tím, čím byly bitevní lodě za druhé světové války. Přestávají být silou, která rozhoduje námořní boj s technologicky a materiálově souměřitelným protivníkem. Jsou stále výborné pro podporu invazí, vzdušné krytí a hodí se proti slabším protivníkům. Tedy stále tři zatraceně dobré důvody pro jejich existenci.
Ostatně zdá se mi (byť jde o zjevnou znouzectnost), že tento trend zastihla i Čína, která se velmi soustředí na vývoj těžkých ASM a pomalu se rodící palubní letectvo bere spíš jako nástroj na prudění malých států JV Asie.Skrýt celý příspěvekMám takový dotaz,psalo se tady že us navy má 11 operačně použitelných letadlovek,jak je to s jejich letadly?Má každá z nich těch zhruba 90 letadel "svých",nebo,vzhledem k tomu že ...Zobrazit celý příspěvek
Mám takový dotaz,psalo se tady že us navy má 11 operačně použitelných letadlovek,jak je to s jejich letadly?Má každá z nich těch zhruba 90 letadel "svých",nebo,vzhledem k tomu že se CSG nepoužívají všechny najednou,kvůli opravám,velmi drahému provozu atd.je těch letadel celkem méně a letadlovky které odplouvají na misi si je mezi sebou půjčují.Totéž by mě zajímalo o posádkách...
Pokud má každá letadlovka plný počet svých letadel, plnou posádku a může opravdu kdykoliv vyplout všech 11 je to obrovská síla,vždyť na boj s nimi by Rusko potřebovalo celé své taktické letectvo.
Tedy pokud by se jim ty letadlové lodě nepodařilo zničit pomocí ponorek či jinak.Skrýt celý příspěvekPepusak: Mno, jenže ty harpony jsou primární výzbrojí letadel USNavy. Harpoon odpáleny z Tico má dosah 200km, pokud mu vypomůžeme superhornetem, zvedneme jej minimálně nad ...Zobrazit celý příspěvek
Pepusak:
Mno, jenže ty harpony jsou primární výzbrojí letadel USNavy. Harpoon odpáleny z Tico má dosah 200km, pokud mu vypomůžeme superhornetem, zvedneme jej minimálně nad 600km.
A v tom je celý vtip ;-)Skrýt celý příspěvekomlovoám se za poslední příspěvek, než jsem přišel an to, že menšítko tento systém nepobere, tak jsem nechápal, proč se mi odešle jen část příspěvku.
omlovoám se za poslední příspěvek, než jsem přišel an to, že menšítko tento systém nepobere, tak jsem nechápal, proč se mi odešle jen část příspěvku.
shania: ty svoje "moudra" mám ze zápisků za ty roky posbíraných. O stránce, kde by se řešily tyto válečné hry mezi námořnictvy USA a SSSR nevím (tedy rozsahem jako má například ...Zobrazit celý příspěvek
shania:
ty svoje "moudra" mám ze zápisků za ty roky posbíraných. O stránce, kde by se řešily tyto válečné hry mezi námořnictvy USA a SSSR nevím (tedy rozsahem jako má například ausairpower u letadel). Dost informací se dá čerpat ze specializovaných fór, kde mnohdy potkáš i ponorkáře, ale opět nic uceleného a naservírovaného.
Aktivní dosah u sonobojí je složitá věc. Záleží nejen na fyzikálních a chemických parametrech moře, dna a i atmosféry, ale i na ponorce. Je jasné, že nepogumovaná ponorka bude mít nižší útlum než pogumovaná, dtto její pozice (podélně, příčně) a v neposlední řadě hloubka (pokud bude pod termoklinou, má aktivní sonar vcelku smůlu). Proto raději vycházím z garantovaného zjištění. A tam to odvozuji od Mk48. To torpédo stojí mega a pístový motorek s hlavicí na něm mega nestojí. Takže jeho sonar bude maximum, co je USA schopno nacpat do tak malého rozměru. Sonobóje pak mají tu smůlu, že nemohou stát mega/ kus, takže garantované zjištění bude pod 3km. Mimochodem, vrtulníky sonobóje používají už jen sporadicky, na rozdíl od letadel si totiž mohou dovolit mít sonar a ten je pak jiná třída. Nevýhodou je, že to není zdaleka tak operativní a rychlé, pokud už víš, že ponorka je v nějakém čtverci a jde jen o to pročesat ten čtverec.
Ano, proto existuje tzv. taktická rychlost. To, s určitou chybou, garantuje ponorce, že nebude slyšena jiným plavidlem dříve, než ona uslyší jej. Je jasné, že z definice to má několik ale. Například oproti stojící lodi/ponorce je taktická rychlost jiné ponorky prakticky rovna silent módu (turbonukleární 5-8kt, elektrické do 12 uzlů)
Já si ten závod představit umím, ale pro ty co ne, jsem navrhl variantu počkat si na něj :-)
Burke ... čímž jsi potvrdil, co jsem psal, 3500km na plné kule a je šlus. Jinak neinterpretoval jsi to špatně. Arleigh Burke se od Ticonderogy liší podstatně menší zásobou paliva. Jinak těch 8600km je u něj dostatečné. USA mají po celém světě přístavy s maximální vzájemnou vzdáleností do 6000km (to je někde v jižním Pacifiku). Takže necelých 9000km stačí. Pokud se počítá s vyšší spotřebou, pak se svazem pluje i tanker. V případě potřeby pak může doplnit od mateřské letadlovky, nimitz veze cca 9000 tun paliva, což je cca 10x tolik co veze AB.
Virginie ... ne, je to opravdu spíše vytuněný Los angeles. Počítej se mnou stejný rozměry, stejná ocel, stejné zbraně, stejný complement (tedy menší automatizace), stejný jaderný reaktor (lehce potuněná turbína), stejně odfláknutý trup (by´t tady se díky jednotrupové konstrukci toho moc dělat nedá).
Po Seawolfu pouze zdědila pumpjet a sférický sonar. Ovšem kvůli menšímu průměru je ta koule menší (a to o dost, má o cca 30% menší plochu) a tudíž horší.
Z dnešní doby pak přidala vysoce výkonnou výpočetní techniku a kompozitní materiály ve strojovně.
Ne nadarmo je Dave Johnson (šéf programu ponorek Virginia) ohromen Jasanem natolik, že si dovolil na plnou hubu do médií říci, že jsou lepší (samozřejmě, USA mají a budou mít "Panen" podstatně více).
Podzvukové střely tento poměr sice mají lepší, nežli nadzvukové, ale i podvzukové bitevníky jsou úspornější než nadzvukové. V době míru je to fajn, ušetříš, můžeš si dovolit jich mít více. Ale ve válce to pak začne být problém. Aneb k čemu bude CVBG 1000 harpun, když než jich vystřelí 100, už to nebude hladinový svaz, ale podhladinový i s těmi 900 zbývajícími harpunami na palubách ;-)
Menší signatura ... to záleží. Pokud to bude trdlo jako Harpoon/Tomahawk tak ani moc ne, ten rozdíl je oproti Granitu je v ploše velký, to ano, ale Harpuně a spol odpovídá spíše Brahmos a tam to je cca 44% navíc. Samozřejmě AGM-158C je jiná stealth káva. Otázkou zůstává, jestli Kaštana nebo Pantsira bude zajímat, že radary Kirova nezachytí AGM-158C na více jak 30km. Spíše si myslím, že jejich optoelektrickému systému to bude šumák a prostě ten, pro ně statický, cíl sejmou tak jako tak.
Trajektorie - mno, většina nadzvukových raket je made in CCCP, jiné státy je zavedli teprve nedávno. Ruské pak mají několik možných profilů, přičemž těžké ASM obvykle kopírují moře a do vertikály jdou jen když se potřebují rozhlédnout a nebo utahat Standarda. Lehké ASM mají LO-HI-LO profil kvůli doletu a dělají před cílem srp nebo esíčko, protože tím ztíží CIWS zásah. Samy nemají schopnost zjistit, že po nich jde raketa, takže nemanévrují. A pak jsou střední ASM, které většinou létají po balistické dráze, protože je vypouští Túčka.
Co za skopičiny doopravdy vyvádí Bazalt, Granit, Moskit, Onyx, (Zirkon), však neví ani US Navy, protože tohle si Rusáci těžce hlídali i za Jelcina.
Kalibr ve verzi tomahawk like (tedy s 450kg hlavicí) má dosah 2500km (ověřený z nasazení v Sýrii, ale údajně by dal i 3000km). V protilodní verzi má pak 220-660km, dle profilu letu. A ano, na supersonickou rychlost zrychlí až v obranné obálce cíle (tedy na hraně horizontu). Je to další příklad asymetrického řešení. Levné a účinné.
Harpoon měl 75nm možná tak při svém vzniku. Nyní beru jako fakt, že těch 200km na jistotu dá. A z letadla určitě ještě více.
Čím USN převálcuje hladinové loďstvo než Harpunami? To je jejich hlavní a prakticky jediná protilodní zbraň. Pak už mají jen HARMy a Standardy a samozřejmě palubní kanóny.
Harpuna je nebezpečná pro lodě se zaostalým CIWS. V tuto chvíli je proti většině lodí použitelná jen v rojích.
Jinak co říkáš na Kalibr v TEU kontejneru ;-) To si takhle pluje CVBG kolem obchodní trasy a najednou se na něj řítí 4 nebo 40 kalibrů. IMHO to nepříjemně překvapí a může i zaskočit.
Coyot je horším ekvivalentem (částečnou kopií) KH-31, což znamená prakticky projektil bez mozku. Zaveden byl po roce 2000 a to na základě testů Aegisu v 90tých letech, kdy vysoká rychlost KH-31 sama o sobě stačila na překonání Standardů i Phalanxů. Zavedení této cvičné střely bylo tedy jedno z protiopatřeních (další bylo zavedení RAM).
Jo, tak Zirkon je kluzák, to jsou Rusáci esa, když umějí udělat takový kluzák, člověk by řekl, že udržet 5-6 machů v nízké výšce bude chtít spíše scramjet, nežli setrvačnost :-DSkrýt celý příspěvekshania: ty svoje "moudra" mám ze zápisků za ty roky posbíraných. O stránce, kde by se řešily tyto válečné hry mezi námořnictvy USA a SSSR nevím (tedy rozsahem jako má například ...Zobrazit celý příspěvek
shania:
ty svoje "moudra" mám ze zápisků za ty roky posbíraných. O stránce, kde by se řešily tyto válečné hry mezi námořnictvy USA a SSSR nevím (tedy rozsahem jako má například ausairpower u letadel). Dost informací se dá čerpat ze specializovaných fór, kde mnohdy potkáš i ponorkáře, ale opět nic uceleného a naservírovaného.
Aktivní dosah u sonobojí je složitá věc. Záleží nejen na fyzikálních a chemických parametrech moře, dna a i atmosféry, ale i na ponorce. Je jasné, že nepogumovaná ponorka bude mít nižší útlum než pogumovaná, dtto její pozice (podélně, příčně) a v neposlední řadě hloubka (pokud bude pod termoklinou, má aktivní sonar vcelku smůlu). Proto raději vycházím z garantovaného zjištění. A tam to odvozuji od Mk48. To torpédo stojí mega a pístový motorek s hlavicí na něm mega nestojí. Takže jeho sonar bude maximum, co je USA schopno nacpat do tak malého rozměru. Sonobóje pak mají tu smůlu, že nemohou stát mega/ kus, takže garantované zjištění budeSkrýt celý příspěvekshania: ty svoje "moudra" mám ze zápisků za ty roky posbíraných. O stránce, kde by se řešily tyto válečné hry mezi námořnictvy USA a SSSR nevím (tedy rozsahem jako má například ...Zobrazit celý příspěvek
shania:
ty svoje "moudra" mám ze zápisků za ty roky posbíraných. O stránce, kde by se řešily tyto válečné hry mezi námořnictvy USA a SSSR nevím (tedy rozsahem jako má například ausairpower u letadel). Dost informací se dá čerpat ze specializovaných fór, kde mnohdy potkáš i ponorkáře, ale opět nic uceleného a naservírovaného.
Aktivní dosah u sonobojí je složitá věc. Záleží nejen na fyzikálních a chemických parametrech moře, dna a i atmosféry, ale i na ponorce. Je jasné, že nepogumovaná ponorka bude mít nižší útlum než pogumovaná, dtto její pozice (podélně, příčně) a v neposlední řadě hloubka (pokud bude pod termoklinou, má aktivní sonar vcelku smůlu). Proto raději vycházím z garantovaného zjištění. A tam to odvozuji od Mk48. To torpédo stojí mega a pístový motorek s hlavicí na něm mega nestojí. Takže jeho sonar bude maximum, co je USA schopno nacpat do tak malého rozměru. Sonobóje pak mají tu smůlu, že nemohou stát mega/ kus, takže garantované zjištění budeSkrýt celý příspěvekcernakus: diky, máš nějaké dobré odkazy na tuto tematiku? jen dodám: pasivní sonaboje maji dosah asi 8nm a aktivní 5nm, nicmeně v tech obrovskych rozlohach se tim moc nezmeni. ...Zobrazit celý příspěvek
cernakus: diky, máš nějaké dobré odkazy na tuto tematiku?
jen dodám:
pasivní sonaboje maji dosah asi 8nm a aktivní 5nm, nicmeně v tech obrovskych rozlohach se tim moc nezmeni.
To že jsou slyšet an druhé straně oceanu, máš pravdu, myslel jsme tím ale to, že čím větší rychlost tím větší šance na detekci a naopak učinnost vlastních senzoru klesa.
Neumím si moc představit že by ponorka zavodila se svazem při plné rychlosti... Muže mít max štěstí že si na svaz počká a oni k ni doplují.
Burke má dost paliva a vydrzel na max rychlosti 2,5 dne, pri cestovni 9-10 dni (20 uzlu) to je tak vše co k tomu mužu dodat. za data nerucim, je mozne ze jsem je nespravne interpretoval, ta cestovni vydrz mi prijde dost nizká.
Virginie je snad osekány Seawolf což je v podstatě F22 a Virginie F35, tím věkovým rozdílem mezi nimi má Virginie některé schopnosti i lepší.
podzvukové křižující rakety mají daleko lepší poměr ve velikosti/vaze/doletu.
Tzv pri stejné vaze a velikosti podzvuková doleti dal, má menší signaturu. Uneseš jich pak víc.
Naprostá většina nadzvukových raket jde na cíl z velké výšky, nebo letí značnou čast letu vysoko a pak přejde niž a až v terminální fázi zrychluje.
Kalibr je jistě dobrá zbraň pro ponorky, ale jak jsi sám napsal, je o velikosti tomahawku (1600nm), ale má dolet 160nm z toho až terminálních 20nm je to jen hlavice s boosterem který ji vyžene nad rychlost zvuku. Tak to je ten rozdíl o kterém mluvím. ne že mi řekneš, že Harpon má 75nm, takže...
Ale oba se shodnem že v kvalitě ASM na tom a doteď jsou rusové lip, platí za to ale tím co jsem napsal víše a USN by je prostě převálcovala dřív než by byli nadostřel i Harpoony (což mimochodem byla ještě nedávno dost nebezpečná zbraň).
Dobrá zbraň pro ponorky, které se snad na tech 160nm dokáže dostat, špatná pro hladinová plavidla a letadla ( v případě že by šli po CVN, proti jiným lodím bez vzdušného krytí....) a težko říct jak se ta raketa dokáže dostat přes rušení pokud nebude dostávat aktualizace o poloze cile.
U tech dronu jsme mimo jiné myslel kojota a vím že mají schopnost simulovat jakoukoliv ruskou raketu, X-51 ne, ale když se mu směješ, Rusové nemají nic na podobné urovni a jeste hodne dlouho mít nebudou, všechny jejich hypersonické braně jsou v podstatě balistické kluzáky a ne něco co se udržuje na této rychlosti pod vlastním pohonem.Skrýt celý příspěvekcharlie: To není optimizmus, to je realita. já s tebou souhlasím. US Navy do příchodu Kuzněcova, Kirova, Slavy, Neustrashimy, Udaloy ... neměla důvod mít lepší ASM nežli byla ...Zobrazit celý příspěvek
charlie:
To není optimizmus, to je realita.
já s tebou souhlasím. US Navy do příchodu Kuzněcova, Kirova, Slavy, Neustrashimy, Udaloy ... neměla důvod mít lepší ASM nežli byla Harpuna. Tedy časově, do začátku 80tých let. Pak ten důvod byl, i snaha byla. Ale těžko doženeš 30 let vývoje za 10 let.
Navíc je veřejným tajemstvím, že ony ty střely, jako například Granit nejsou žádná láce. Ostatně Granit se montoval z dílů vyráběných v OKB po celém SSSR a Rusko po rozpadu SSSR ztratilo efektivně schopnost Granit vyrábět, jak drahá a složitá střela to byla. V tuto chvíli se odhaduje, že aktuální zbývající počet střel by vydal na jeden palebný průměr aktivních Oskarů (bez rezerv) na hladinové lodě by už nezbylo.
Ano, Sovět musel přijít s řešením na velký počet CV na straně USA. Za Kuzněcova snili o paritě v letadlovkách, naštěstí přišel Gorškov a ten si uvědomil, že SSSR nepotřebuje analog k LL, ale zbraň proti LL. A v tom je prostě raketa nepřekonatelná. Navíc on dolet Bazaltu či Granitu vůbec nebyl marný. V té době byl akční rádius Hornetu kolem 400km. Tedy méně než u těchto střel a s Harpunami byl tak dosah nastejno s Kirovem, Slavou či Kuzněcovem.
Takže Sovět přišel s asymetrickým řešením. Raketami.
Protože se tyto řešení nestřetla ve velkém (aby se vyloučil ten faktor štěstí se kterým taky souhlasím) konfliktu, tak si nemůžeme být jistí, které je lepší. Ale dedukovat a hrát si mylšenkové hry můžeme :-)
PS: V dnešní době, ty túčka jsou nebezpečnější než kdy předtím. Protože dnes s nimi totiž může letět smečka Mig-31BM či Su-35. R-37 či K-100 jsou zákeřný prevíti. A bez AWACSU se stanou lovná zvěř právě Sršni (zejména proti Su-35 jsou bez šancí).
Před dvaceti lety to bylo pro USA snazší, Rusák neměl nic, co by mohlo doprovázet Tu-22M3 a k tomu měl navíc Amík kocoura s fénixem.Skrýt celý příspěvekcernakus: trochu bych brzdil ten optimismus. Rozhodně souhlasím, že jediná těžká ASM, kteoru kdy SSSR vytvořil, je asi lepší než suma všeho, co kdy západ vypustil z fabriky, ale ...Zobrazit celý příspěvek
cernakus: trochu bych brzdil ten optimismus. Rozhodně souhlasím, že jediná těžká ASM, kteoru kdy SSSR vytvořil, je asi lepší než suma všeho, co kdy západ vypustil z fabriky, ale ono je to logické - na co by NAVY zaváděla drahé, aložité a rozměrné ASM, když má na to letadla? (Navíc - proti komu by je ta NAVY používala?)
Oproti tomu Rus MUSEL najít nějakou odpověď na zdrcující dominanci USA v podobě letadlových lodí - a protože neměl na budování podobně masivní floty s CVN jako jádrem, musel na to jít jinudy - proto všechny ty Granity a Moskity a jiný monstra, proti kterejm je exocet jen vánoční prskavka.
Jenže je to přesně o tom - admirál velící útočící CSG by měl nejspíš hodně starostí s všemi těmi Oskary a dalšími blbinami, co mu můžou znenadání zaťukat na svaz, a admirál na druhé straně by zase celé noci koumal, kde té zpropadené letadlovce nastražit takovou past, při které nepřijde o polovinu nasazených sil.
Ve finále to může být klidně i o náhodě - nějaké LA či osádka Orionu (dnes už tedy spíš Poseidon) uteče jeden Oskar, který následně z krátké vzdálenosti (cca 300km) smázne půl svazu (při rychlosti mach 3 ty střely letí necelých 7 minut), nebo naopak šťastný operátor AWACSu uvidí pár odrazů na obrazovce, ze kterých se vyklube letka Tu-22 krytá REB, nyní tedy spíš Target practice pro nadržené žokeje Hornetů.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...