Evropské federální vojenské letectvo
-
10. 3. 2015
-
70 komentářů
-
Jan Grohmann
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se před pár dny vyslovil pro vytvoření společné evropské armády. Myšlenku společně evropské armády však prakticky okamžitě zamítly všechny klíčové země Evropské unie. Podle analýzy zveřejněné na webu IHS Janes je mnohem reálnější vytvoření společného evropského vojenského letectva.
NATINADS
V současné době každá členská země Evropské unie odpovídá za svůj vlastní vzdušný prostor. Evropské země, které jsou součástí Severoatlantické aliance, jsou však začleněny do společného integrovaného systému vzdušné obrany NATINADS (NATO Integrated Air Defence System).
Státy zapojené do systému NATINADS neustále hlídají svůj vzdušný prostor a informace o něm předávají do nadřazeného aliančního velitelského stupně - Spojeného střediska řízení vzdušných operací CAOC (Combined Air Operations Centre). České CAOC sídlí v severoněmeckém Uedemu a kontroluje prostor od Beneluxu až po Pobaltí.
V případě nestandardní situace ve vzdušném prostoru vydává CAOC povel dvojici hotovostních letounů k okamžitému vzletu (Alfa Scramble) s prvotním úkolem provést vizuální identifikaci sporného cíle. Nad územím Česka je jejich zásah koordinován staroboleslavským Střediskem řízení a uvědomování CRC (Control and Reporting Centre).
V systému NATINADS nese každý stát odpovědnost pouze za kontrolu a ostrahu vlastního území. Stejně tak každý stát zodpovídá za nákup techniky, vybavení, zbraní, výcvik, servis nebo logistické zázemí svého vojenského letectva
NATINADS je tedy především o předávání informací a o koordinaci postupů.
Idea evropského letectva
Proč vlastně pracovat na společném evropském letectvu? Faktem je, že Rusko má nad evropskými zeměmi zásadní vojenskou výhodu.
Evropské armády početně a technicky ruskou armádu překonávají. Ruská armáda, resp. letectvo, je však vybavená stejnou technikou, stejnými postupy, taktikou a především všichni mluví stejnou řečí. O evropských zemích se to rozhodně říct nedá.
Problém evropských armád je především jazyková bariéra, rozdílná technika a právní problémy. Společná efektivní vojenská akce dvou a více evropských zemí je tak velmi problematická.
Přitom v evropských zemích se ukrývá obrovský lidský i vojenský potenciál. V analýze IHS Janes velikost USA, Evropy i Ruska porovnali lapidárně.
V Evropské unii žije 510 milionů obyvatel na ploše 4 422 773 km² a ve Spojených státech 320 milionů lidí na ploše 9 857 306 km². Rusů je v současnosti 145 milionů a území Ruska zabírá rozlohu 17 098 242 km². Jde tedy o tři přibližně stejné mocenské bloky s podobnými požadavky na obranu.
V současné době evropská letectva operují se souhrnným rozpočtem 69,3 miliardy dolarů, americké letectvo pak s částkou 154,1 miliardy dolarů. Reálný rozpočet ruského letectva o očištění od měnových turbulencí rublu se podle IHS Janes pohybuje kolem 20 miliard dolarů.
Je však nutno stále připomínat, že dolarový obranný rozpočet vypovídá jen částečně o vojenské síle dané země. Je třeba posuzovat rozpočet především z pohledu parity kupní síly PPP (Purchasing Power Parity), tedy kolik si daný stát může koupit stejného zboží ve vlastní měně.
Například Rusko za výrobek (zbraň) podobných kvalit nebo službu zaplatí výrazně méně, než USA nebo Evropa. Stejně tak je nutno připomenout, že obrovská část rozpočtu jde na nevojenské výdaje, jako jsou platy, zdravotní zabezpečení nebo sociální služby. Zde je ruský rozpočet opět ve výhodě.
Evropské armády mohou do bojů zapojit až 1370 stíhaček schopných vzdušného boje. Americké letectvo je schopno nasadit 1391 strojů. Z ruské strany přiletí maximálně1276 bojových letadel – jsou zde započteny stíhačky, víceúčelový stíhačky i útočné letouny.
Dlužno však dodat, že nejde o počty, které jsou okamžitě připraveny k boji. Operačně nasaditelných strojů má každá strana méně. Záleží na kvalitě servisu, údržbě, vycvičených pilotech i penězích vyčleněných pro provoz letounů.
V tomto případě však vstupuje na pole technická roztříštěnost letectev evropských armád. Vedle sebe také létají například polské MiGy-29 nebo nejmodernější stroje Eurofighter Typhoon. Významnými typy jsou také francouzský Dassault Rafale, americký F-16, švédský JAS-39 Gripen, evropské Panavia Tornado nebo ve finsku letouny F/A-18 Hornet.
Česko, Slovensko, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko ukazují cestu
Idea společného evropského letectva však nemusí být nutně nedostižným snem. Ukazují to snahy o společnou ostrahu vzdušného prostoru Česka a Slovenska a také zemí Beneluxu, kde patří Nizozemsko, Belgie a Lucembursko.
Dohoda mezí zeměmi Beneluxu, resp. mezi Belgii a Nizozemskem, zajišťuje společnou obranu vzdušného prostoru všech tří zemí (air policing). Pro případ "alfa scramble" budou vždy připraveny dvě stíhačky F-16, ať už belgické nebo nizozemské, které mohou zasáhnout kdekoliv nad územím všech tří států. Pohotovost bude mezi oběma zeměmi rotovat, což se samozřejmě pozitivně projeví na finančních nákladech.
Dohodu o spolupráci před pár dny podepsali v Haagu nizozemská ministryně obrany Jeanine Hennis-Plasschaert, belgický protějšek Steven Vandeput a lucemburský velvyslance v Nizozemí Pierre-Louis Lorenz . V případě potřeby pak může nizozemské/belgické letadlo zničit cíl (včetně civilního letadla pod kontrolou teroristů) ve vzdušném prostoru partnera.
„Smlouva je krokem vpřed pro posílení evropské bezpečnosti," komentoval dohodu belgický premiér Charles Michel.
„Společně pracujeme na tom, aby se evropská bezpečnost zvyšovala," řekl za nizozemskou stranu premiér Marc Rutte. „Strašlivé události posledních měsíců nás velmi motivovaly.
Ještě větší hloubku integrace představuje spolupráce na budování „společného nebe" Slovenské a České republiky. Podoba spolupráce se zatím plánuje, ale možností sdílení kapacit (a ušetření financí) je řada. Spolupráci ulehčí i pravděpodobné pořízení stíhaček JAS-39 Gripen slovenskou stranou.
Obě země mohou sdílet radarové informace, pohotovostní letouny na české nebo slovenské straně mohou přitom pokrývat území obou států. Nabízí se společný výcvik, nákup vybavení, techniky, zbraní, služeb a sdílení zkušeností. Neméně důležitou, možná klíčovou, výhodou je budování pozitivních sociálních vztahů mezi oběma letectvy.
Spolupráce se však nenabízí jen na poli bojových letounů. Stejně efektivně se například mohou obě země doplňovat na poli dopravního letectva. Česká republika vlastní dopravní letouny C-295 CASA, Slovensko objednalo výkonnější C-27J Spartan. Přitom Česká republika projevila také zájem o velké dopravní stroje KC-390, jejichž kapacity poptává také slovenská armáda.
Společná evropská armáda nebo společné evropské letectvo je zatím zřejmě hudbou vzdálené budoucnosti. Prvním krokem na dlouhé cestě však je, jak ukazuje příklad výše uvedených zemí, spolupráce kulturně a historicky blízkých zemí.
Ostatně dalším přirozeným kandidátem je Skandinávie, kde se o společné obraně mluví již dlouho.
Zdroj: IHS Janes
Související články
Evropská protiraketová obrana a Rusko
Evropa ve spolupráci se Spojenými státy plánuje na svém území rozmístit prvky strategické ...
-
04.07.2014
-
39 komentářů
-
Jan Grohmann
Kdy odepíšeme Evropu?
Proč je evropská civilizace tak úspěšná, jaká čeká evropskou civilizaci budoucnost a jaké jsou ...
-
01.12.2014
-
38 komentářů
-
RNDr. Václav Cílek, CSc.
NÁZOR: Evropa - pštros s hlavou v pouštním písku
Po teroristických útocích ve Francii následovaly spontánní i organizované jak projevy solidarity s ...
-
23.01.2015
-
52 komentářů
-
Mgr. Hana Zelená
Americké taktické jaderné zbraně v Evropě
V západní Evropě a Turecku jsou od poloviny minulého století rozmístěné taktické jaderné bomby. Od ...
-
09.03.2015
-
24 komentářů
-
Jan Grohmann
Veškeré snahy o vytvoření společné EU obrany je jasný signál o tom, že ne všichni členové EU jsou spokojení s tím, že USA tvoří hlavní sílu NATO. V podstatě je to snaha o vytvoření ...Zobrazit celý příspěvek
Veškeré snahy o vytvoření společné EU obrany je jasný signál o tom, že ne všichni členové EU jsou spokojení s tím, že USA tvoří hlavní sílu NATO. V podstatě je to snaha o vytvoření protipolu USA v rámci NATO. Zároveň by vytvoření společné armády EU mohlo vést k rozkolu NATO. Což bude pravděpodobně jeden z hlavních důvodů proč tuto možnost klíčové země zavrhují.Skrýt celý příspěvek
Žádná evropská armáda nevznikne, pokud nebude federace evropských států či spojené státy evropské. Stačí vzít úvahu jak dlouho trvá EU než schválí nejakou směrnici. A poté ...Zobrazit celý příspěvek
Žádná evropská armáda nevznikne, pokud nebude federace evropských států či spojené státy evropské. Stačí vzít úvahu jak dlouho trvá EU než schválí nejakou směrnici. A poté handrkování v členských státech .Dovedu si představit Německo, Franicii nebo Anglii jak by prskali, kdyby měl někdo jiný rozhodovat o nasazení jejich armád. Dokud se evropa nespojí a EU neprodělá zásadní reorganizaci, tak bude celá evropa jen směs rozhádaných státečků.Skrýt celý příspěvek
No vždyť já taky nejsem proti EU! Ostatně jsem v referendu byl pro vstup. Já jsem právě proti těm ideologickým pachatelům dobra, co ji teď vedou. A mám za to, že EU potřebuje ...Zobrazit celý příspěvek
No vždyť já taky nejsem proti EU! Ostatně jsem v referendu byl pro vstup. Já jsem právě proti těm ideologickým pachatelům dobra, co ji teď vedou. A mám za to, že EU potřebuje reformu.Skrýt celý příspěvek
Arccos: Pokud má mít EU společný trh s volnou výměnou osob a zboží (souhlasím), tak musí tento trh být bráněn a společné síly by měly hájit jeho zájmy. Pokud nebudou, snadno se ...Zobrazit celý příspěvek
Arccos: Pokud má mít EU společný trh s volnou výměnou osob a zboží (souhlasím), tak musí tento trh být bráněn a společné síly by měly hájit jeho zájmy. Pokud nebudou, snadno se rozpadne, protože národní armády budou bránit jen tu "svou" část a o výhody přijdeme všichni.
Takže se pletete - společná obrana je jednou ze základních podmínek společného volného trhu. Jak ukazují útoky na Charlie Hebdo, tak je nutná i společná vnitřní bezpečnost. Vlastně životně nutná.
Vadí vám rudo-zelená sociálně inženýrská klika, co je v EU teď u moci. Mě se zase nelíbí naše současná vláda, ale proto nezavrhuju náš stát jako celek. EU by potřebovalo demokratizovat, to se nějak postuně děje... až bude dost demokratizovaná, tak není důvod aby nebyly nějaké společné vojenské síly.
EU je založena na subsidiaritě, takže není nutný, aby byly všechny vojenský síly rovnou pod EU. Stačí ty, který si jednotlivý státy nemůžou dovolit. Letectvo a pak společný velení. Osobně vidím možnosti i v námořnictvu. Docela by se mi líbila flotila evropských letadlových lodí, na který jednotlivý státy nemaj, ale celá evropa by na ně měla. Pak bychom nebyli jen ekonomický obr, ale i obr vojenský, s možností power projection všude na světě. Takže bychom mohli skutečně hájit i ty ekonomické zájmy.Skrýt celý příspěvekPoznámka k počtům strojů: Ty americké počty jsou, zdá se, dost podceněné, pokud mají představovat všechny stíhácí a víceúčelové stroje. USAF jich má téměř 1500 a je potřeba přičíst ...Zobrazit celý příspěvek
Poznámka k počtům strojů: Ty americké počty jsou, zdá se, dost podceněné, pokud mají představovat všechny stíhácí a víceúčelové stroje. USAF jich má téměř 1500 a je potřeba přičíst přinejmenším dalších 1200, které mají mariňáci a námořnictvo. No a pak jsou v USA ještě národní gardy...Skrýt celý příspěvek
Evropska armada by mela byt cast ozbrojenych sil NATO, nikoliv soucast EU. Je ale pravda, ze pro rozhodnuti o nasazeni pripadne evropske armady by zrejme mel udelat evropsky (EU) ...Zobrazit celý příspěvek
Evropska armada by mela byt cast ozbrojenych sil NATO, nikoliv soucast EU. Je ale pravda, ze pro rozhodnuti o nasazeni pripadne evropske armady by zrejme mel udelat evropsky (EU) parlament, tezko nejaka jina organizace. Mozna je to jedna z komplikaci, ktere brani vytvoreni takove armady.
Pruznosti nasazeni pripadne evropske armady je samozrejme s otaznikem. Ja mam ale pocit, ze soudrznost evropskych statu neni prilis velka a ochota obetovat se pro druhe je dost nizka. Takhle jeste pobirat evropske dotace, to ano, ale jinak... Staci mi, kdyz si predstavim Sobotku a nase komunisty, jak rozhoduji byt jen o nasazeni polni nemocnice v Polsku, tak jsem velmi skepticky. Evropsky parlament by mohl za napadeny kus Evropy citit podstatne vetsi odpovednost a byt rozhodnejsi.
Letecka obrana by opravdu mela byt komplexni pro pripad vetsiho az velkeho konfliktu. Treba na obranu Ceska a Slovenska by asi nestacilo predpokladanych cca 20 Grippenu spojeneho letectva a mely by v pripade takoveho napadeni automaticky pomoci i okolni staty, tedy v podstate Nemecko. A to, zda-se, chce centralni veleni kteremu by byla podrizena slusna cast letectev v oblasti..Skrýt celý příspěvekJsem zásadně proti takovým nápadům na úrovni EU. Evropská unie má být společný ekonomický prostor s volným pohybem (osob i zboží). Evropa nepotřebuje žádnou armádu, kdo se chce ...Zobrazit celý příspěvek
Jsem zásadně proti takovým nápadům na úrovni EU. Evropská unie má být společný ekonomický prostor s volným pohybem (osob i zboží). Evropa nepotřebuje žádnou armádu, kdo se chce zapojit do společné obrany, má být v NATO.
Představa, že by nějaké evropská armáda reagovala pružněji než složky NATO je směšná. Byrokratická EU nemůže vyplodit nic efektivnějšího. Navíc ta představa, že je to řízeno stejnými rudozelenými sociálními inženýry, kteří se teď v Bruselu snaží z EU udělat ideologický superstát, je otřesná.Skrýt celý příspěvekto Vrata. Ano, procesy podle článku 5 mohou trvat dny a týdny, stejně jako rozhodování Evropského parlamentu :-). V případě leteckého útoku musí být reakce okamžitá, jinak z ...Zobrazit celý příspěvek
to Vrata. Ano, procesy podle článku 5 mohou trvat dny a týdny, stejně jako rozhodování Evropského parlamentu :-). V případě leteckého útoku musí být reakce okamžitá, jinak z napadeného státu zbude jenom spáleniště. K tomu jsou ty dohody o společné obraně vzdušného prostoru asi lepší.Skrýt celý příspěvek
liberal shark: ja se domnivam, ze myslenka evropske armady neni az tak hloupa. Jde zrejme o redukci rozhodovacich procesu a tim zvyseni akceschopnostii. Mam totiz dojem, ze v ...Zobrazit celý příspěvek
liberal shark: ja se domnivam, ze myslenka evropske armady neni az tak hloupa. Jde zrejme o redukci rozhodovacich procesu a tim zvyseni akceschopnostii. Mam totiz dojem, ze v pripade vypuknuti konfliktu mezi zemi NATO a neclenem NATO bude muset rozhodovat kazdy clen NATO sam, jestli do konfliktu vstoupi nebo ne a v jake mire. To je dejme tomu rozhodovani v cca 20 parlamentech a lze ocekavat znacnou reakcni dobu. Pokud by byla evropska armada, rozhodovani bude jen na jednom, evropskem, parlamentu a doba reakce techto ozbrojenych slozek muze byt podstatne rychlejsi.
Jina je samozrejme otazka, jestli je pro to politicka vule.Skrýt celý příspěvekMyslím, že Juncker nemusí nic iniciovat. NATO je vyhovující platforma pro vznik podobné prospěšné spolupráce evropských států. Jak se píše v článku, společné prostory PVO vznikají ...Zobrazit celý příspěvek
Myslím, že Juncker nemusí nic iniciovat. NATO je vyhovující platforma pro vznik podobné prospěšné spolupráce evropských států. Jak se píše v článku, společné prostory PVO vznikají přirozenou cestou zdola. A nezapomínejme na to, že letadlo je jen platforma. Podstatné jsou informace, řízení a výzbroj. A ty jsou v NATO standardizované, stejně jako komunikační jazyk - angličtina.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...