Kdy odepíšeme Evropu?

Foto: Jak dlouho budou svítit světla nad Evropou?; ilustrační foto / Volné dílo — *Jak dlouho budou svítit světla nad Evropou?; ilustrační foto / Volné dílo*

Proč je evropská civilizace tak úspěšná, jaká čeká evropskou civilizaci budoucnost a jaké jsou největší hrozby pro Evropu se ve svém článku zamýšlí Václav Cílek.

Historie jako nauka o přítomnosti

Sotva jsem dočetl anglické vydání knihy Nialla Fergusona "Civilisation", tak jsem zjistil, že vychází i v češtině, kde se může podobně jako v dalších zemích stát klasickým dílem své doby a povinnou četbou zájemců o historii, sociologii a politologii.

Fergusona zná český čtenář z knih o první světové válce, anebo o vzestupu peněz, ale dosud nebyly přeloženy jeho zásadní práce o britském či americkém impériu a dvoudílná monografie o rodině Rothschildů. Ferguson je ten typ historika, pro kterého je historie naukou o přítomnosti či dokonce budoucnosti. Je silný nikoliv jen ve shromažďováním dat, ale v interpretaci toho, co říkají právě naší době.

Při jeho četbě jsem si nejednou vzpomněl na Josefa Pekaře, který psal o Čechách a křesťanství, ale jednalo se mu o péči o národ. Ferguson dělá totéž z pohledu fungování celé západní civilizace.

Zkusme si položit otázku, jak to že nedávná finanční krize tak silně ovlivnila západ, ale Čínu jen minimálně? Kde jsou historické kořeny naší současné ekonomické stagnace a asijského úspěchu? K hledání odpovědi se můžeme vrátit do období kolem roku 1400, kdy se stalo něco naprosto opačného.

Evropa se vzpamatovávala z morových ran. Slabá Anglie válčila s napůl kolabující Francií, papežové rozdělovali církev, muslimové žili v Granadě a pád Byzance se stával nevyhnutelný. Čína byla vzdělaná, centralizovaná, připravovala se na velké námořní plavby a rozpracovávala své technologické vynálezy.

Kdybychom žili v té době a analyzovali tehdejší situaci, tak by si žádná ratingová agentura nevsadila na slabou a roztříštěnou Evropu, protože by jasně vnímala nadřazenost čínského a osmanského modelu a přesto o dvě století později bylo všechno jinak a státy jako miniaturní Portugalsko byly schopné ovládnout celé říše. Kde jsou příčiny pětsetleté dominance západní kultury a proč právě teď ztrácí dech? Vždyť ještě v roce 1990 byl průměrný Američan 40x bohatší než průměrný Číňan.

Pro Fergusona je odpověď třeba hledat nikoliv v jednotlivých veledílech kultury jako je třeba Sixtinská kaple, ale v existenci a činnosti institucí. Pro mne to je nejzávažnější pozorování celé knihy, protože budoucnost Evropy či České republika si mohu odvodit od úrovně fungování Evropského parlamentu nebo Ředitelství silnic a dálnic.

Nekvalitní ministerstva, rozhádané školské úřady, korumpované správní rady, nezodpovědní bankéři ve finále, které může trvat celé století, nakonec nevědomky rozhodnou třeba o tom, že první islámský stát v Evropě bude ležet mezi Marseille, Paříží, Frankfurtem a Vídní. Z historického pohledu se nejedná o to, jestli zrovna teď budeme mít o něco větší či menší nezaměstnanost či platy, ale v jaké podobě Evropu naleznou naši potomci za sto let.

Vezmeme-li totiž takovou samozřejmost, jako je křesťanství, které i přes veškeré chyby tvořilo centrum evropské civilizace, tak zjistíme, že náš kontinent jako celek už není moc křesťanský a že počet praktikujících křesťanů, zejména z protestantských církví může být větší v Číně (možná až 120 milionů lidí) než v celé Evropě.

Nepřicházíme jenom o textilní továrny, ale také o monopol na Ježíše Krista. Rádi bychom vše svedli na ekonomické cykly, které přejdou a zase bude líp, ale neupadejme v omyl - něco se děje se samotnou vnitřní silou evropské civilizace.

Šest faktorů růstu

Ferguson rozeznává šest nejdůležitějších, ale navzájem propojených a ovlivňujících se okolností, které vedly k růstu Evropy. Na prvním místě jmenuje soutěživost- kompetici, kterou můžeme vnímat jako decentralizaci života na hned několika úrovních.

V oblasti vnitřního života se jedná o samostatné univerzity, jež se přetahují o významné profesory, kteří nejsou přímo podřízení církvi. V praktickém životě náleží důležité místo měšťanům a cechům. Představte si třeba obchodní revoluci, která vznikla kolem roku 1250 v prostředí toskánských měst, v Sienně a později Benátkách či Milanu.

Vše začíná vývozem kvalitních látek, které mají odbytiště až v Anglii. Jenže cesta do Anglie je dlouhá a nebezpečná. Náklady na nákup zboží a jeho dopravu se vrátí až za mnoho měsíců. Je třeba vymyslet, jak takto rizikovou oblast pojistit, aby obchod mohl i přes občasné ztráty dál pokračovat.

Hodí se nějaká bankovní instituce, která transakci financuje. Ta musí pracovat za jasných a předvídatelných okolností a k tomu potřebuje právní základ a kvalitní směnitelnou minci (něco jako dnešní euro), jako byl třeba stříbrný pražský groš nebo pro větší transakce zlatý dukát.

Když se ukáže, že je možné úspěšně podporovat i tak rizikové oblasti jako je dálkový obchod na moři plném pirátů a bouří, tak je možné pokročit dál a financovat třeba nákladné vojenské tažení, anebo celé britské království.

V případě velkých dluhů se panovníci dostávají do úzkých a když selže válka, tak musejí hledat vnitřní zdroje, kterým je výběr daní. Ten pak uspíší vznik dalších úřadů a centrální organizaci země.

Na druhém místě Ferguson jmenuje vědu, jako způsob studia, porozumění a přetváření světa. Nejvíc patrné to je na vojenské technice, ale ta by nebyla možná bez metalurgických znalostí a výpočtů balistických křivek.

Moderní armáda třeba třicetileté války dokonce ani nemůže fungovat bez unifikace střeliva a textilních manufaktur dodávajících velké množství stejných oděvů - uniforem. Souběžně se rozvíjí filosofie, která se jednak obrací k přírodě, k využívání energetických a surovinových zdrojů i poznávání podstaty světa. Velké účinné armády fungují na základě předpokladů rozvíjených mezinárodním právem i novými koncepcemi preventivního útoku a hospodářské blokády.

V době obležení Vídně v roce 1683 to vydalo, že silná a vzdělaná Osmanská říše porazí slábnoucí Evropu, ale došlo k opačnému procesu. Další dvě staletí Turci ustupovali, impérium se rozkládalo, ale Evropa i díky lidem jako Isaac Newton a institucím jako londýnská Královská společnost dokázala předhonit svět, protože zkoumala zákonitosti přirozeného světa, které nakonec vedla k novým technologiím a tím i lepším zbraním.

Třetím významným faktorem vzrůstu evropské civilizace jsou majetková práva, která lidem umožňují nabývat majetek a předávat jej dalším generacím. Tento bod vypadá samozřejmě, ale ve skutečnosti je to základní a oproti zbytku tehdejšího světa převratná okolnost.

Lidé pracují na svém, mají důvod být vynalézaví a získávají cíl a praktický smysl života, protože budují svět pro své potomky. Zároveň ale musí volit nějakou politickou pojistku, aby se k moci nedostal tyran, který by mohl jejich majetky konfiskovat.

Ferguson se neustále vrací k přehlížené roli financí, které vyhrávají zákulisí válek. Třeba takový Napoleon Bonaparte si musel vypůjčovat na 6% úrok, což je smrtelné nejenom pro něj, ale třeba i pro současnou Itálii. Musel válčit nejenom pro nějaký sen o velké říši, ale také, aby si vůbec zajistil peníze na úroky.

Politologický experiment na obou Amerikách

Objevením a kolonizací obou amerických kontinentů začíná ojedinělý politologický a ekonomický experiment. V obou případech se jedná o území osídlená původním obyvatelstvem a oblasti bohaté na ložiska (zejména v Jižní Americe) a s úrodnou půdou.

Jižní Amerika byla kolonizována hlavně Španěly a Portugalci, zatímco severní byla obsazena Angličany a Francouzi. V obou případech se jednalo o příslušníky západních kultur, ale výsledek je odlišný.

Španělé pojímali kolonizaci jako vojenské tažení, jehož cílem je získat zlato a stříbro. Lodě byly obsazené vojáky, mezi kterými bylo málo žen, takže Hispánci se často ženili s domorodými ženami. Vojenský základ jihoamerické kolonizace se dodnes projevuje sérií pučů a vojenských diktatur. Získávání velkých majetků a jejich znárodňování je celá staletí běžným jevem latinskoamerických režimů.

Naproti tomu Angličané i Francouzi přijížděli z přelidněných zemí. Toužili po velkém kusu úrodné půdy a po osobní svobodě. Nechtěli válčit, ale pracovat a potřebovali si vytvořit takový systém vlády, který by jim pomohl se svobodně rozvíjet. Tento systém dnes nejčastěji nazýváme demokracie, ale když se Ferguson dívá hlouběji, co vlastně historicky znamená, tak se jedná o dva základní pilíře - bezpečnost soukromého majetku zajištěnou zákonem a individuální svobodu.

I tito osadníci museli vytvořit nějaký systém obecné vlády, který založili na volbách. Přitom vnímali tyto tři věci - soukromý majetek, osobní svobodu a demokratický volební systém jako něco posvátného, za co se bojuje a umírá.

Kolonizace nových zemí a zejména vlhkých tropických oblastí se neobešla bez dalšího civilizačního faktoru, kterým je rozvoj medicíny. Například úmrtnost britských vojáků v Sierra Leone byla i za míru 30x vyšší než vojáků, kteří zůstali doma. V rovníkové Africe sužované malárií se řešilo dilema - "člověk nebo komár"?

Afrika se stala obrovskou lékařskou laboratoří, ve které byl úspěšně vyzkoušen chinin původně nalezený v Peru. Bez objevů nových léčiv by mnohé části tropů nebyly nikdy kolonizovány. V této oblasti západ domorodcům doopravdy pomohl.

Ale docházelo i k horším jevům, které předznamenaly evropský vývoj 20. století. Ferguson sleduje německé koloniální působení v Namíbii, kde v roce 1904 došlo k brutálnímu potlačení domorodého povstání.

Možná proto, aby Němci zdůvodnili svůj nelidský postoj a otroctví, jež bylo v německých koloniích praktikováno mnoho let i po jeho zrušení Brity, přišli s rasovou teorií a později s eugenikou, podle které bylo žádoucí omezit méněcenné rasy. Z afrických koncentračních táborů se stávaly tábory smrti.

Mezi zářím a březnem roku 1907 zahynulo v koncentračním táboru Shark Island víc jak polovina z celkového počtu 1800 vězňů. Některé kmeny byly zlikvidovány z 90 %. Lebky obětí, které od měkkých tkání kusem lahvového skla čistily domorodé ženy, byly posílány do Německa na měření a rasový výzkum.

V pokroku západu bylo obsaženo i semínko jeho rozkladu. O výsledky těchto studií později projevil zájem mladý Adolf Hitler. Rasové teorie fašismu i model prvních koncentračních a vyhlazovacích táborů si Němci ozkoušeli již počátkem 20. století v afrických koloniích.

Na tomto příkladě vnímáme dobře Fergusonovo uvažování o historii. Mnoho z toho, co dnes děláme a jak se rozhodujeme, přinese plody až za desítky let a možná až po naší smrti. Právě teď vytváříme i kus nejenom současné, ale i vzdálené budoucnosti.

Můžeme si to ukázat i na Německu roku 1944, kde se zoufale nedostávalo pracovních sil, takže v Říši bylo zaměstnáno pět milionů nedobrovolných "gastarbeiterů", tedy totálně nasazených sil. Je ironií fašismu, že v honbě za rasově čistým státem vytvořilo multi-etnickou, víceméně otrockou říši.

Když v 60. letech minulého století Němci potřebovali manuální pracovníky na špinavější práce, tak napůl nevědomky sáhli po osvědčeném řešení - pozvali si Jugoslávce a Turky a ti u nich již zůstali. Je však velkou záhadou dějin, jak rychle dokázala Evropa vybřednout z marasmu druhé světové války a dosáhnout další věk rozvoje.

Vztah mezi prací o modlitbou

První fáze průmyslové revoluce je spjatá s výrobou látek a oděvů. Je vůbec velkým paradoxem, že moderní společnost, která měla vést k individuální svobodě, prodělala opačný proces velké homogenizace.

Dřív každá oblast či dokonce jako u nás na Slovácku každá vesnice měla svůj kroj, ale dnes chodí skoro celý svět v podstatě jednom typu oblečení, dívá se na podobné seriály a čte skoro totéž jako lidé odjinud.

Ferguson mapuje historii oděvního průmyslu. Ukazuje, jakým pokrokem byly šicí stroje a jak značka Singer představovala jednu z prvních globálních značek - něco jako dnes Coca-Cola. Později se jiným globálním výrobkem, a to dokonce jedním z nejúspěšnějších výrobků všech dob, staly modré americké pracovní kalhoty zvané džíny.

Víc výrobků spotřebovávalo stále víc energie. Laciné uhlí podpořilo využití parních strojů, které v samotné Británii v druhé polovině 19. století vykonávaly stejně velkou práci jako 40 milionů pracujících.

Touha po věcech poháněla technologie, obchodní a reklamní modely, ale kde tento trend končí? Pokud současný, mladý člověk chce být mobilní a nevázat se na jedno místo, potřebuje mnohem méně věcí.

Větší část minulosti člověk vytvářel zásoby pro případ, že by něco nebylo. Dnes se naopak přetlak zboží a nakupování stává napůl zbytečnou "rekreací". Čína a další chudé státy si nejspíš budou muset projít etapou nakupování a hromadění věcí, ale západní údaje ukazují na zpomalování tohoto trendu zejména u mladších generací, které raději investují do hypoték, dovolené, dobré večeře s přáteli a nejnovější elektroniky.

Posledním velkým faktorem západního růstu je podle Fergusona práce. Nejméně od pozdního středověku pracují Evropané víc a systematičtěji než většina světa.

Ještě před příchodem Lutherovy reformace se rozšířila etika práce jako jedna z křesťanských ctností a reformace tento ideál přijala za svůj vlastní. Nicméně dnes pracuje průměrný Korejec o 39% víc než průměrný Američan.

Jedněmi z velkých civilizačních lenochů se stali Evropané, kteří pracují o něco méně než Američané a o hodně méně (až o 50%) než Asiaté. Je zajímavé, že úpadek evropské práce jde ruku v ruce s úpadkem modlitby - křivka ročně odpracovaných hodin má podobný průběh jako množství věřících organizovaných v církvích. A dokonce kdybychom srovnali "nevěřící" Evropu s "věřícími" USA, tak mezi modlitbou a prací nalezneme podobný vztah.

Složité systémy jsou neodhadnutelné

Všechny složité přírodní systémy mají podobné chování. Někdy může malá, správně zesílená příčina způsobit velké následky. Někteří vědci se dokonce domnívají, že velké složité systémy jako je naše civilizace, jsou nedeterministické. To znamená že jejich další osud se nedá odhadnout, protože množství vlivů a vazeb vytváří příliš mnoho kombinací.

Často se stává, že po dlouhých klidných obdobích nastávají nečekané změny. Říše kolabují na vrcholu své moci. Třeba japonské impérium dosáhlo svého maximálního rozšíření a největší vojenské síly po Pearl Harbouru v roce 1942. Nečekaně rychle se rozpadla i britská koloniální říše.

Naproti tomu skoro nikdo před třiceti lety neuvažoval o tak intenzivním rozmachu a budování čínského obchodního impéria od Afriky až po USA. Podle Fergusona je současná ekonomická krize jen viditelnou součástí mnohem hlubších procesů, jako je dluhová krize.

Z historického hlediska je nerovnováha mezi státními příjmy a výdaji často doprovázena revolucemi a válkami jako ve Španělsku konce 16. století či ve Francii v letech 1750-1788. Ale podobný vzorec se dá vysledovat i u čínských říší či třeba v Osmanském Turecku, jehož dluhy kolem roku 1870 století stály přibližně polovinu státních příjmů.

I bez Fergusona všichni tušíme, že Evropa a USA vstupují do nějakého nového období, ale při četbě jeho knihy si víc uvědomíme, že evropská civilizace není jen souborem skvělých děl géniů jako byl J. S. Bach či F. Dostojevský, ale mnohem víc pečlivých, promyšlených a fungujících státních i soukromých institucí.

Ekonomika, právní stát a obchod jsou větší síly než válka. Historická zkušenost je celkem jednoznačná. Evropské státy stály už několikrát na hraně propasti - v morových letech 14. století, za třicetileté války, během obležení Vídně Turky v roce 1683 a při dalších příležitostech.

Je za tím víc než jenom štěstí - evropská schopnost nakonec a obvykle po nemalém trápení nalézt vnitřní sílu a obnovit se. Čas odepsat komplexní systém jménem Evropa ještě nenastal.

Nahlásit chybu v článku

Související články

6h 12h 24h

Rozbalit vše Sbalit vše

Ledna

07:26 10.12.2014
- 0
- 0
Mno, v ČR zatím Šáriu neplánují..je jich tu málo.
http://prehravac.rozhlas.cz/au...

Mno, v ČR zatím Šáriu neplánují..je jich tu málo.
http://prehravac.rozhlas.cz/au...
Luky

11:33 09.12.2014
- 0
- 0
Ano pane! Mám uši, mám oči, mám pozorovací schopnosti, cit a zkušenosti čtyřicet let života, ale věřit budu tomu, co napíše dobře proškolená dvacítka na "Aktuálně" (poté co jí ...Zobrazit celý příspěvek

Ano pane!
Mám uši, mám oči, mám pozorovací schopnosti, cit a zkušenosti čtyřicet let života, ale věřit budu tomu, co napíše dobře proškolená dvacítka na "Aktuálně" (poté co jí přijde rozesílák z US), protože ONI mají ty správné informace, kterým můžu VĚŘIT.

Dobře se vám podařilo to téma rozžehlit. Věřím, že budete všichni zdrženlivý ve všech budoucích příspěvcích, protože vlastně nemá cenu cokoli vyjádřit, jelikož vlastně nic nevíme. Jsem rád, že se tu odtěď budeme zabývat metafyzikou.

Air_Force napsal:
Samozřejmě bych raději u kormidla viděl silnou a jednotnou Evropu...
-------------------
Jsem rád, že to tak cítíte.

..., ale Evropa silná ani jednotná není a obávám se (a historie ukazuje), že sama bez vnějších vlivů se k lepšímu příliš nezmění.
--------------------
Co myslíte, že by mohlo být tím vnějším vlivem?

Jinak já chápu, jak vnímáte ten stabilizační vliv. Ale on může být i destabilizační. Tím, že mají vlastní zájmy, odstup a nadhled, přecházející až v bezohlednost v prosazování svých zájmů. Já jsem rád, že jsme se z jednoho područí vymanili, nebudu tedy tleskat druhému.Skrýt celý příspěvek
jenikdavid

09:17 09.12.2014
- 0
- 0
Jecchus, Vrata: souhlas Do diskuze dám ještě jeden paradoxní příklad. Budu stát kdesi v Palestině na kopečku a najednou uslyším a i uvidím na nebi letadlo. Možná se mi ...Zobrazit celý příspěvek

Jecchus, Vrata: souhlas

Do diskuze dám ještě jeden paradoxní příklad.

Budu stát kdesi v Palestině na kopečku a najednou uslyším a i uvidím na nebi letadlo. Možná se mi dokonce podaří určit co to je za typ - F16. Ale nemám dalekohled, tak nevím jistě. Pak 500m předemnou exploduje dům a letadlo odletí.

Takže co. Můžu říci že jsem byl svědkem toho jak Izrael právě bombardoval Palestinu ? Těžko. V podstatě nemohu ani na 100% potvrdit to co jsem viděl a už vůbec u toho nemůžu vyvodit nějaká fakta, proč tomu asi tak bylo. Takže i když jsem byl přímým svědkem nějaké akce, "pravdu" o tomhle incidentu se stejně nedozvím....

Tedy informace mnou získané, ať už zprostředkovaně a nebo někdy i z první ruky mi stejně dají jen dílčí info, ne ale celý pohled na věc.Skrýt celý příspěvek
Air_Force

00:30 09.12.2014
- 0
- 0
2Luky: "to je problém USA, ne náš" Samozřejmě, chtěl jsem jen analogií (vztah USA x Euroasie) demonstrovat vztah evropských mocností k EU (potažmo Evropě, jako celku). A taky že ...Zobrazit celý příspěvek

2Luky:
"to je problém USA, ne náš"
Samozřejmě, chtěl jsem jen analogií (vztah USA x Euroasie) demonstrovat vztah evropských mocností k EU (potažmo Evropě, jako celku).
A taky že USA mají důvod podporovat "prozápadní" části Evropy (ale i Asie) proti jejímu zbytku.

"EU slouží k prosazování potřeb těchto lokálních velmocí, proto ten projekt drží zuby nehty"
I v tomhle souhlasím, byť jinými slovy. EU není homogenní útvar.
Zájmy regionální mocnosti jsou pochopitelně nejobsáhlejší a proto nejčastěji kolidují. A stav EU je toho do značné míry důsledkem.
Druhou věcí potom je nehomogenita EU na větší úrovní - Stará evropa (a její společné zámy) x periferie a jejich společné zájmy (čímž nechci tvrdit, že novější členové EU jsou homogenní skupinou).
Tím se společné geopolitické zájmy EU (souhlasím, že existují a že i kvůli nim stojí za to EU mít, taky jsem psal "vesměs v rozporu", ne "nikdy za žádnou cenu se nikdo s nikým neshodne", těžko se ale dá mluvit o vlastní politice EU, protože to by EU musela být homogenní, což není) se tím komplikují často natolik, že to znemožňuje adekvátní akci.

Proto mi připadá, že politická závislost na US má svoje racionální důvody.
Pokud by například Rusko se svou expanzí pokračovalo na území EU/ NATO, mnohem spíš budu věřit v reakci US, než kteréhokoliv státu Atlantské evropy (který může a často má větší zájmy v Rusku, než například Rumunsku nebo Estonsku). Ta ale může snadno následovat, díky zájmům, které má dodyčná země v US, nebo které jsou vázaný na US zájmy.

Netvrdil bych ani tolik, že USA u kormidla být mají jako spíš že tam jsou a že se to nestalo jen tak z ničehož nic, ale že je to dáno mnoha důvody v historii i součastnosti.
Samozřejmě bych raději u kormidla viděl silnou a jednotnou Evropu, ale Evropa silná ani jednotná není a obávám se (a historie ukazuje), že sama bez vnějších vlivů se k lepšímu příliš nezmění.Skrýt celý příspěvek
Jecchus

13:55 08.12.2014
- 0
- 0
Z obsahu příspěvku Lukyho (Datum: 07.12.2014 Čas: 12:54) se domnívám, že nejspíš vůbec nepochopil o čem Vrata psal. Líbila se mi diskuze o "pravdě" a "Pravdě". To je velmi ...Zobrazit celý příspěvek

Z obsahu příspěvku Lukyho (Datum: 07.12.2014 Čas: 12:54) se domnívám, že nejspíš vůbec nepochopil o čem Vrata psal.

Líbila se mi diskuze o "pravdě" a "Pravdě". To je velmi důležité téma a opakovaně se mi potvrdilo, že jedinec ohánející se pravdou (nebo ještě hůře Pravdou) je často velmi mimo. Podle mého nic jako Pravda ve složitých sociálních systémech neexistuje a je to jen o interpretaci. Pravdu můžu řešit v matematice, ale o dost méně v různých sociálně-vědních systémech (tam se uplatní tak maximálně určení pravdivosti jednotlivých výroků, ale nikoli jakési "pravdivosti"ve vztahu k celému diskutovanému problému). V těchto případech je to často o hodnotách, politických preferencích apod. Např. téma potraty ano/ne? Kdo má pravdu? No, nikdo. Tuto kategorii totiž u tohoto typu problematik vůbec nelze aplikovat.

Pak považuji za důležté uvedomit si, že v dnešní záplavě informací a infotainmentu je zhola nemožné se orientovat (a dospět tak k té své pravdě / Pravdě komlexního charakteru). Na jakékoli téma vždy naleznete na webu naprosto protichůdné informace (a často i úmyslné dezinformace nebo nepravdivé výroky).
Vrata pěkně popsal, jak se s informacemi snaží pracovat on a uvedl i že si uvědomuje, že se nejedná o nějaký vždy zcela správný a samospasitelný postup - toho totiž objektivně nelze vůbec dosáhnout. Proto mne dost fascinují takové ty řečičky lidí ve stylu "mainstream vždycky lže a je pod vlivem toho a toho, alternativní informační zdroje (co to vlastně je?) jsou lék na informační mlhu". Často je za tuto alternativu vydáván bůhvíjaký blog uhrovatého puberťáka se zálibou v nějakém světonázoru, dle kterého posuzuje vše i kdyby se jednalo o téma úklidu psích výkalů (něco jako Klausovo směšné "salát a batoh jsou levicové").

Možná jsem pitomec, ale dost by mne zajímalo, jak se informují všichni ti ukřičení objevitelé pravdivých názorů. Copak celé dny vysedávají na netu, projíždějí všechny možné i nemožné zdroje, konfrontují je navzájem, porovnávají se satelitními snímky, se svým osobním pozorováním, tvrzeními svědků apod.? Vždyť je to práce pro týmy analytiků s potřebou zázemí, sdílení dat, databází, ohromných finančních zdrojů atd.Skrýt celý příspěvek
Luky

12:28 08.12.2014
- 0
- 0
ja jsem se na nic neptal, já vás jen citoval a odpovídal na váš dotaz tady je zajímavá inspirace k našemu tématu, jsou tam vysvětleny pojmy zcela běžné při práci mediálních ...Zobrazit celý příspěvek

ja jsem se na nic neptal, já vás jen citoval a odpovídal na váš dotaz

tady je zajímavá inspirace k našemu tématu, jsou tam vysvětleny pojmy zcela běžné při práci mediálních agentur, doporučuji to přečíst celé a je to v češtině:

http://aeronet.cz/news/jak-fun...

Ještě k Evropským tématům - opravdu mě udivuje, že se tu většina lidí tváří jako Evropané, ale berou jako samozřejmost, že u kormidla by měly být USA...to je zajímavéSkrýt celý příspěvek
Vrata

09:13 08.12.2014
- 0
- 0
Luky: to, na co se ptate jsem v podstate jiz rekl ve svem predchozim prispevku. Ty deniky, ktere jsem uvedl, neslouzi jako jedine zdroje informaci ale jako informace o tom, ze se ...Zobrazit celý příspěvek

Luky: to, na co se ptate jsem v podstate jiz rekl ve svem predchozim prispevku. Ty deniky, ktere jsem uvedl, neslouzi jako jedine zdroje informaci ale jako informace o tom, ze se neco deje. Vetsinou u nich zustanu, protoze jsem jednak liny hledat jinde a jednak nemam cas ani chut cely den lezet v novinach. Mam-li chut, hledam dale ma internetu. Musim rici, ze casto to nejsou jine zdroje dennich zprav ale treba WIKI, kde kontroluji nektera vyjadreni autoru anebo si treba vytvarim obrazek o parametrech dane zeme v kontextu k clanku. Pokud budu mit zajem, jak dale probiha konflikt na Ukrajine, v Syrii atd, o kterych se tyto nase deniky nezminuji, tak samozrejme zacnu hledat treba po Googlu. Na to uvedene deniky nepotrebuji, mne staci, ze me o techto udalostech kdysi zpravili. No a pokud by v dane oblasti doslo k zavazne udalosti, tak to nejspise alespon nektery prevezme.
Blogy politiku nectu. Ty jsou nutne zatizeny sebepropagandou a propagandou svych zajmu. Neni to zasada ale spise lenost a nemam na to ani prilis chut.
Na nedostatek informaci v dobe internetu si nestezuji. Ja si totiz nemyslim, ze se vetsina nezucastnenych lidi muze dozvedet, jak rada udalosti (treba korupcni afery) ve skutecnosti probihala, casto se to nedozvi ani organy v trestnim rizeni (ani Nagyova-Necasova asi nevi, jestli je soucasti komplotu nebo jen obet/"obet" horliveho urednika). Radu veci se proste s jistotou nedovite, alespon ne hned. Pokud se budete za kazdou cenu snazit ziskat odpoved hned, skoncite nejspis v sebeklamu (to neznamena, ze se nemusite nahodou trefit). Jak jsem jiz napsal v predchozim prispevku, nektere veci vyplavou na povrch casem (nektere ale mne) - a napsal jste to i vy.
Co se tyce majitelu medii - ANO vim, ze Babis vlastni Lidovky a jeste k tomu Dnes nebo HN a jine deniky vlastni jini majitele. No a co? Kdyz informaci nenapisi jedny noviny, napisi to jine. U Lidovek nemam zatim pocit, ze by se staly hlasnou troubou ANO a Babise. Naproti tomu, jednou jsem si prohlizel pred lety Halo Noviny a tehdy to byl huste bolsevicky, totalne zaujaty platek. Takovehle nectu.Skrýt celý příspěvek
Luky

19:24 07.12.2014
- 0
- 0
Vrata:ktere Cesky psane deniky tedy povazujete za dostatecne vhodne k vytvoreni si obrazu o deni ve svete? Čtěte si, co vám vyhovuje. Jen bývá dobré nepřebírat interpretaci ...Zobrazit celý příspěvek

Vrata:ktere Cesky psane deniky tedy povazujete za dostatecne vhodne k vytvoreni si obrazu o deni ve svete?

Čtěte si, co vám vyhovuje. Jen bývá dobré nepřebírat interpretaci událostí. To že se některé události ale do mainstreamu nedostanou je běžné (často ty nejpodstatnější). Pro začátek můžete zkusit parlamentní listy, ty dávají prostor všem stranám.
Někdy ale můžete najít inspiraci i tam, kde byste to nečekal (vzpomeňte na muže v černém :)...
Dobré jsou samozřejmě i blogy různých politiků, kteří nejsou svázáni strachem.

Je dobré si uvědomit komu média patří a jaké osobnosti sedí na klíčových pozicích. Pochopení tohoto obrazu si žádá delší dobu. Zájem médií o určitá témata je pak demaskujícím znakem "odkud vítr vane". To platí i u zmíněného "puče". Nedostatek hodnotných informací na který si stěžujete a díky kterému jak píšete musíte odložit vlastní postoj, je standardem mainstreamu při všech důležitých událosech. Jde spíš o to vytvářet správnou emoční clonu na obyvatelstvu.
"Pravda" - nebo abychom nezačali zase slovíčkařit a lidově filozofovat - tak tedy "objektivní popis událostí" pak obvykle vyplyne na povrch až s velkým odstupem času, kdy už je pro většinu naprosto neaktuální a nevýznamný.

Já vás o ničem přesvědčovat nebudu, mám vlastní zdroje a to nejen v tisku a na internetu. Opravdu bych vám ale doporučoval také zdroje zahraniční. Možná byste se divil, co tam kolikrát v mainstreamu dostává prostor - nemyslitelné v naší kotlině.Skrýt celý příspěvek
z.a.p

15:33 07.12.2014
- 0
- 0
Nekde v anticke literature se nachazi dilo "Umeni diskuze" - nevim momentalne zda autorem je Platon, ci nekdo jiny. Co je IMHO dulezite, je si ozivit a odnovit tuto schopnost a tim ...Zobrazit celý příspěvek

Nekde v anticke literature se nachazi dilo "Umeni diskuze" - nevim momentalne zda autorem je Platon, ci nekdo jiny. Co je IMHO dulezite, je si ozivit a odnovit tuto schopnost a tim se navratit k tomu, co byly a snad jeste jsou ty prave "evropske hodnoty".Skrýt celý příspěvek
z.a.p

15:27 07.12.2014
- 1
- 1
Poznamka p.Grohmanna o tom co je "Pravda" je patricna a na miste. Vskutku - jsou tu dve veliciny: jak pravdu chapeme coby vlstni popis reality a co je 'skutecna' a objektivni ...Zobrazit celý příspěvek

Poznamka p.Grohmanna o tom co je "Pravda" je patricna a na miste. Vskutku - jsou tu dve veliciny: jak pravdu chapeme coby vlstni popis reality a co je 'skutecna' a objektivni realita. Konfikt techto terminu pochazi z nasi individuality a z ni vyplyvajicich (vice-mene emocionalnich) sklonu.

Dale pak, ja nevidim duvodu se prit I kdyz moje videni reality je odlisne. Vychazejic z toho co jsem napsal pred tim, vse co popisuji ci vyjadruji je z vetsi casti postulat toho 'jak to vidim ja'. Samozrejme, podobny postulat od nekoho jineho bude znit odlisne. A co s tim; prit se o tom, ci postulat ma vyssi hodnotu? Muj navod : prectete si jej, filtrujte jej skrz vlastni kongnitivni schopnost a vezmete si z toho co se vam muze hodit k upraveni vlastniho videni.

A nakonec vseho si reknete: dekuji ze jste mi pomohl videt realitu z vaseho pohledu. V tom vidim pokrok a obohaceni, ne v revnivosti a zavirani dveri jeden na druheho. Hodne zdaru!Skrýt celý příspěvek
semtam

15:14 07.12.2014
- 1
- 0
K mediim bych byl skeptičtější. Nechci říct, že jim něvěřit ani slovo, ale byl jsem dvakrát přítomen u nijak politicky či společensky zajímavé události, jaká se dostala do novin. ...Zobrazit celý příspěvek

K mediim bych byl skeptičtější. Nechci říct, že jim něvěřit ani slovo, ale byl jsem dvakrát přítomen u nijak politicky či společensky zajímavé události, jaká se dostala do novin. Překvapilo mě, jak novináři ohli události tak, že vlastně udělali příběh úplně nový, jaký se nestal. Nikoho tím sice nepoškodily, ale kvalita informování byla otřesná.
Navíc, media informují na mezinarodni vztahy spíš tak, jak se to hodí dané zemi v jaké vydávají své informace. Proto interpelace významné události není ve světě jednotná.
Kdo chce zjistit víc, tak díky internetu si může na více zdrojích zjistit "pohledy" na danou situaci. A pokud nemá mysl zatemněnou nějakým "světonázorem". Tak spíš zjistí, že pravda se zpravidla nachází uprostřed.Skrýt celý příspěvek
Vrata

13:09 07.12.2014
- 0
- 0
p. Grohmann: diky.

Luky: ktere Cesky psane deniky tedy povazujete za dostatecne vhodne k vytvoreni si obrazu o deni ve svete?

p. Grohmann: diky.

Luky: ktere Cesky psane deniky tedy povazujete za dostatecne vhodne k vytvoreni si obrazu o deni ve svete?
Luky

12:54 07.12.2014
- 0
- 0
Popravdě když jsem si přečetl tu odpověď, celkem mě pobavila a ujistila, že dál nemá cenu diskutovat. Děkuji tedy panu Grohmannovi za podporu pisatele Vrata, protože mě to donutilo ...Zobrazit celý příspěvek

Popravdě když jsem si přečetl tu odpověď, celkem mě pobavila a ujistila, že dál nemá cenu diskutovat. Děkuji tedy panu Grohmannovi za podporu pisatele Vrata, protože mě to donutilo odpovědět.

Já pochybuji velmi mnoho a v podstatě o všem. Nenašel jsem si žádný směr, kterého bych se slepě držel a který by mi mohl dávat falešný pocit jistoty a bezpečí. To že mě z podobné blbosti stále osočujete, ale když vám předložím nějaký odkaz napíšete, že nic číst nebudete, protože máte jasno pouze upozorňuje na vaši vyhraněnost.
Vaše víra v to, že co se neobjeví v médiiích jako Novinky, Lidovky, iHned, iDnes a Aktualně nebude podstatné....tj. v podstatě víra v tyto média je z mého pohledu naprosto mimo realitu. Potvrzuje vaše idylické vidění světa, které jste ukázal už v předchozích diskuzích. Užijte si růžové brýle a ze srdce vám přeji, abyste nemusel vystřízlivět. Já vás ale na vaší cestě k detoxu mentorovat a doprovázet nebudu.Skrýt celý příspěvek
Jan Grohmann

11:42 07.12.2014
- 3
- 4
Vrata, velmi dobrá odpověď, ani tak ne pro Lukyho, ale pro ostatní čtenáře. Upřímně, řečeno, a teď budu trochu nepříjemný, kdo mluví o "pravdě" a o hledání "pravdy" podle mě vůbec ...Zobrazit celý příspěvek

Vrata, velmi dobrá odpověď, ani tak ne pro Lukyho, ale pro ostatní čtenáře.
Upřímně, řečeno, a teď budu trochu nepříjemný, kdo mluví o "pravdě" a o hledání "pravdy" podle mě vůbec nepochopil podstatu fungování světa. Existuje pouze jen a jen popis reality. Resp. snaha, o popis reality.
Zářným a ukázkovým příkladem o popis reality je článek pana Cílka.
Pravdu jsou každý najde svou, pravd je tisíce. Můžete pravdivě popisovat událost, ale nepopisujete skutečnou realitu. Jinak řečeno, pravda jenom o to, zda něco platí nebo neplatí, ale neopisuje, jestli je něco dobré nebo špatné a už vůbec nepopisuje skutečný stav věci. Tedy stav, podle kterého bychom měli plánovat naše další jednání a kroky.
Příklad, ať jsme u tématu. Výrok, "Muslimové jsou mírumilovní" . Ano, samozřejmě, že muslimové jsou mírumilovní, protože samozřejmě se najdou mezi Muslimy mírumilovní lidé. To je tá typická ukázka "pravdy", nepatrného výseku realitu, který je využíván a zneužíván zájmovými skupinami k prosazování svých cílů.
Nejrůznější Muslimové mohou bez problému tvrdit, že jsou mírumilovní, protože je to pravda. Ale popisuje to snad realitu? A to platí u všeho.Skrýt celý příspěvek
Vrata

10:56 07.12.2014
- 2
- 1
Luky: Problem je v interpretaci světa kolem nas. To, co mi navrhujete, cist nebudu, neboť existuji miliony ruznych interpretaci světa kolem nas a každý si tam najde, cemu veri. ...Zobrazit celý příspěvek

Luky:
Problem je v interpretaci světa kolem nas. To, co mi navrhujete, cist nebudu, neboť existuji miliony ruznych interpretaci světa kolem nas a každý si tam najde, cemu veri. Budu-li verit na minulou ci soucastnou pritomnost mimozemšťanu na Zemi, urcite nekde najdu takove udaje, ktere to potvrdi, alepon v ocich zaujateho člověka. A naopak, ten kdo neveri, najde protiargumenty. Hlavni problem je ve zpracovani faktu neboť podle toho si i vybirame zdroje a dále informace z nich hodnotime.
Ja ctu/proletim zdroje, které vy by jste mozna nazval mainstreamove (Novinky, Lidovky, iHned, iDnes, Aktualne) a proste verim, ze kdyby se objevila zavazna a pravděpodobná informace, tak se i v tomto tisku objevi (to ale neznamena, ze vsemu co tam je verim, ja tyto zdroje pouzivam jako prehled o deni ve svete). Pak se po dalších zdrojich mohu shanet po konkretizaci udalosti. Ja samozrejme mohu clanek, co mi doporucujete precist, ale co s tim? Mozna ho budu jinak interpretovat, musel bych zacit cist mozna tisice dalších zdroju, zacit je srovnávat s timto zdrojem atd. Zkratka a dobře vytvořit si další „databazi“ použitelných prehledovych zdroju, tentokrat v cizim jazyce. To je nekonecna práce na kterou nemam cas ani chut. Na 100 procent bychom ke shode stejne nedosli, protože ja bych si vybral jako dostatecne duveryhodne zrejme uplne jiné zdroje nez vy. Bez „databáze“ to nejde, neboť nikdo nedokaze precist vsechno, co se vyplodi za jediny den, natoz to rozumove zpracovat.
Ja se rozdily mezi nasim pristupem k faktum pokusim ilustrovat na prikladu vami zmineneho padu Necasovy vlády. Zkraje podotýkám, ze jsem této vlade celkem fandil a udalosti jsem v první fazi mel tendenci interpretovat pod vlivem emoci jako „puc“, i když jsem si raciem uvedomoval, ze na to nemam dostatek informaci. Muj dnesni, klidnejsi postoj k věci je nasledujici:
1./ Neumim pravo, neznam standarni postupy obžaloby, neznam ani skutecne konkretni zneni obžaloby, takze si nejsem schopen vůbec ucinit skutecne věrohodný nazor na obžalobu. Mam pouze domenky.
2./ Bylo to ucelove zorganizovane nebo ne?
Moznost a./ Istvan i Slachta jsou proste horlivy urednici kteří bojuji proti korupci (casta interpretace odpůrci Necasovy vlády).
Moznost b./ Je to spiknuti kde za nitky taha kdosi z naší politicke sceny, nejspíš opozice, s cilem vladu svrhnout (interpretace priznivcu Necasovy vlády).
Moznost c./ Podvratna akce ze zahranici (s touto moznosti jsem se ani na diskusich nesetkal). Vy tvrdite, ze za to mohou USA. Proc ne Rusko? Necasova-Kalouskova-Schvarzenberkova vláda totiž byla pro USA daleko prijatelnejsi nez tehdy po volbách ocekavana komunisticko-socialisticka vláda s pravdepodobne citelne silnejsi orientaci na Rusko. Proc ne najaka jina země?
Ja se mezi moznosti a./-c./ nedokaži rozhodnout, neboť mam pocit nedostatku věrohodných informaci. Nezbyva mi tedy, nez nechat celou věc otevrenou, pokud si nechci něco nalhavat a cekat, co vyplave casem na povrch.

Zato vy nepochybujete. Všechny pochybnosti smetete ze stolu (pokud vas vůbec napadly) a jednoduše, mozna az podvedomne si vyberete jedinou z rady moznosti, a to tu která do puntiku potvrzuje vas pohled na svet.
Takze mohu konstatovat, ze jste opet potvrdil muj pohled na vas.
A vase mozna odpoved? Neco ve smyslu, ze ja nic nevim a teprve az nastuduji zdroje, kterym verite, poznam pravdu.Skrýt celý příspěvek
Luky

13:56 05.12.2014
- 1
- 1
Vrata: nevím, co mi tu zase cpete nějakýho Kojzara a Haló noviny ... přečtěte si třeba toto nebo prostě jen nějaké zprávy ze světa a nečumte furt na ...Zobrazit celý příspěvek

Vrata: nevím, co mi tu zase cpete nějakýho Kojzara a Haló noviny ... přečtěte si třeba toto nebo prostě jen nějaké zprávy ze světa a nečumte furt na ČT:
http://www.ronpaulinstitute.or...

kdo chce, pravdu si najde, kdo nechce bude se vždy snažit zpochybnit integritu toho, kdo pravdu přináší

to že USA používá své ambasády k převratům a revoltám je známý fakt, to že používají nevládní organizace ke špinavé práci je také fakt a pokud budete pátrat po původcích puče Nečasovi vlády, dostanete se taky k Američanům - organizovat puče v demokratických zemích je nedemokratické tečka. Věřte si čemu chcete, já vás nemohu brát vážně.

Air_Force napsal:
Primární cíl USA s oblastí USEUCOM bylo a je vytvořit a udržet rozdělenou Eurasii, protože proti její kombinovaný průmyslový a z toho plynoucí ekonomický a politický síle USA nemaj dlouhodobou naději.
---------------------------------
to je problém USA, ne náš

Pokud by měla vzniknout EU, jak ji slibovali v brožurce, tzn fungující silnej superstát, UK ztratí svoji pozici regionální velmoci. Stejně tak Německo. Stejně tak Francie.
---------------------------------
EU slouží k prosazování potřeb těchto lokálních velmocí, proto ten projekt drží zuby nehty

Evropa už z principu nemůže mít žádnou vlastní sebevědomou politiku. Může mít maximálně politiky dílčích států, který jsou vesměs v rozporu.
-----------------------------------------------------
Pokud by toto měla být pravda, pak EU můžeme rovnou odepsat.
Ale já s vámi nesouhlasím. EU jako celek má určité globální zájmy, které se dají definovat a prosazovat. A nejsou nutně společné se zájmy USA nebo Brazilie nebo Číny.Skrýt celý příspěvek
Air_Force

11:01 05.12.2014
- 1
- 1
Luky "Napsal jsem, co dle mého názoru nejvíce podkopává Evropu - politická závislost na USA (NENÍ pro ni racionální důvod). Ekonomicky nás svazuje a není reciproční. Podkopává ...Zobrazit celý příspěvek

Luky
"Napsal jsem, co dle mého názoru nejvíce podkopává Evropu - politická závislost na USA (NENÍ pro ni racionální důvod).
Ekonomicky nás svazuje a není reciproční. Podkopává základy právního státu. Ničí dlouho budované obchodní vazby. Pokud nechceme Evropu odepsat, je potřeba postavit se na vlastní nohy a prosazovat VLASTNÍ sebevědomou politiku."

To je jen vtip, doufám?
Primární cíl USA s oblastí USEUCOM bylo a je vytvořit a udržet rozdělenou Eurasii, protože proti její kombinovaný průmyslový a z toho plynoucí ekonomický a politický síle USA nemaj dlouhodobou naději.

Totéž v menšim ale platí i pro Starou evropu. Pokud by měla vzniknout EU, jak ji slibovali v brožurce, tzn fungující silnej superstát, UK ztratí svoji pozici regionální velmoci. Stejně tak Německo. Stejně tak Francie. A tak dál. Evropa už z principu nemůže mít žádnou vlastní sebevědomou politiku. Může mít maximálně politiky dílčích států, který jsou vesměs v rozporu.

Pokud Rusko bude pokračovat ve svejch výpadech proti západu (jejich motiv, ať už to z našeho pohledu vypadá jak chce, je sebeobrana, takže se budou alespoň snažit pokračovat, dokud se jim někdo významě nepostaví). Atlantská evropa na to peče, jestli Rusko sešrotuje Ukrajinu, Maďarsko, Rumunsko, pobaltí a možná ČR a Slovensko je netrápí tolik, jako ohrožení dodávek zemního plynu a návratnosti investic jejich firem v Rusku.

Nejen proto potřebujeme stabilizující sílu USA. A jejich technologii.Skrýt celý příspěvek
Vrata

10:19 05.12.2014
- 0
- 0
Luky: jeste k tomu vasemu prispevku "k tematu"o tom, jak americka ambasada organizovala akce 17. listopadu 2014 a informaci o protestu pred ambasadou USA zrejme prevzate z ...Zobrazit celý příspěvek

Luky: jeste k tomu vasemu prispevku "k tematu"o tom, jak americka ambasada organizovala akce 17. listopadu 2014 a informaci o protestu pred ambasadou USA zrejme prevzate z Protiproudu.

Tak toto (i Vase) tvrzeni a z nej vyplyvajici demonstrace je podle vseho prevzato z Kojzarova clanku v Halo novinach. Ale Kojzar podle jineho clanku v dnesnich Lifdovkach naletel recesistum, kteri si to vsechno vymysleli.

Takze Luky, preji dalsi stastne rano v konspirativnim svete. Musite byt skutecne stastny clovek ve svete videnem pres Halo noviny, Protiproud a Kojzara.Skrýt celý příspěvek
Johnny

19:54 04.12.2014
- 1
- 0
1. Často se zde vyzdvihuje křesťanství jako dobrá věc a úbytek věřících jako jeden z důvodů úpadku společnosti,což podle mě,ale není tak úplně pravda.Protože doba kdy v Evropě byla ...Zobrazit celý příspěvek

1. Často se zde vyzdvihuje křesťanství jako dobrá věc a úbytek věřících jako jeden z důvodů úpadku společnosti,což podle mě,ale není tak úplně pravda.Protože doba kdy v Evropě byla u moci církev byla dobou úpadku a teroru (inkvizice).Ano křesťanství a další náboženství nejsou sami o sobě špatné,ale pouze tehdy dokud jsou osobní věcí každého člověka a nemají žádnou moc,protože náboženství je pouze velmi chytrý a efektivní způsob jak ovládat lidi (viz islámský stát).

2. "Je za tím víc než jenom štěstí - evropská schopnost nakonec a obvykle po nemalém trápení nalézt vnitřní sílu a obnovit se. Čas odepsat komplexní systém jménem Evropa ještě nenastal." Po přečtení těchto vět mě polila opravdu velká vlna hrdosti na to že jsem evropan,ale obávám se jestli je to skutečně pravda.Jak tady už někteří napsaly naše společnost je příliš lína a pohodlná na to aby,ji nějaký článek,byť sebelepší dokázal vytrhnout.Jak se říká "Pokud chceš tvořit,musíš nejdřív ničit." a řekl bych,že v tomto případě to platí dvojnásob.Pokud se má dnešní Evropa změnit bude se muset nejprve zničit,protože tento náš již pevně zakořeněný systém půjde nějakými politickými reformami změnit jen velmi těžko.Byl bych rád kdyby tento proces proběhl poklidně,ale jak známe z historie jiných velkých říší,tak je to jen velmi málo pravděpodobné.Myslím si, že se budeme muset nejprve dostat na samotné dno,abychom byli schopni odrazit se zpět na vrchol.

A ano jsem pesimista,ale historie bývá málokdy růžová a vždy je lepší být připraven na nejhorší.Skrýt celý příspěvek
GAVL

19:48 04.12.2014
- 1
- 0
Zcela souhlasím s posledním příspěvkem Luky-ho z 4.12.2014 11:46. Naši mnozí představitelé pouze vyměnili Moskvu za Washington a zcela slepě a zřejmě i alibisticky a jistě i ...Zobrazit celý příspěvek

Zcela souhlasím s posledním příspěvkem Luky-ho z 4.12.2014 11:46.
Naši mnozí představitelé pouze vyměnili Moskvu za Washington a zcela slepě a zřejmě i alibisticky a jistě i zištně papouškují.Skrýt celý příspěvek