Další test amerických raket PrSM nové generace

Další test amerických raket PrSM nové generace
PrSM / Lockheed Martin (Zvětšit)

Společnost Lockheed Martin informovala o třetím úspěšném testu nového raketového systému země-země PrSM (Precision Strike Missile). Raketa PrSM na testovacím polygonu White Sands (Nové Mexiko) tentokrát zasáhla cíl vzdálený 85 km. Šlo o zatím nejnáročnější zkoušku.

Jako u předchozích dvou testů k odpálení nových raket posloužil kolový raketomet M142 HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System). Informace o předchozích testech americká armáda zveřejnila 10. prosince 2019 a 10. března 2020. Při prvním testu raketa zasáhla cíl vzdálený 240 km a při druhém 180 km.

Tentokrát Lockheed Martin vyzkoušel schopnost rakety zničit cíl na vzdálenost 85 km. Dolet rakety PrSM byl původně udáván 60 až 499 km. Maximální dolet byl omezen již neexistující smlouvou INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty). Potenciální maximální dolet PrSM se nyní udává 700, 750 či dokonce 800 km.

Nová raketa nahradí starší MGM-140 ATACMS (Army TACtical Missile System). Podle webu Missile Threat má verze ATACMS Block 1A (ve službě od roku 1998) minimální dolet 100 km a maximální 300 km (se submunicí M74). S jednotnou tříštivo-trhavou hlavicí je dolet 270 km.

Ač to působí kontraintuitivně, střelba na kratší vzdálenost klade na raketu PrSM mnohem větší pevností a energetické nároky než při střelbě na maximální vzdálenost. Také podle tiskové zprávy Lockheed Martin byl třetí pokus nejsložitější.

Brigádní generál John Rafferty, šéf oddělení pro vývoj zbraní dlouhého dosahu LRPF (Long Range Precision Fires) americké armády, k třetímu testu uvedl: „Střela se musela hned po startu z raketnice téměř okamžitě převrátit. Pro převrácení bylo třeba spálit spoustu energie“. Podle Raffertyho raketa letěla k cíli 91 sekund.


Před pár dny byl zveřejněn záznam prvního testu (dostřel 240 km). Videozáznam druhého a třetího testu zatím není k dispozici.

O samotné raketě PrSM existují jen obecné informace. Podle zveřejněných obrázků jde ale o (tvarově) klasickou takticko-operační raketu s řiditelnými aerodynamickými plochami.

Připomeňme, že použitý raketový motor na tuhá paliva hoří vždy stejnou dobu a má konstantní tah (nedá se měnit). V případě klasické neřízené rakety (např. sovětský GRAD) dostřel ovlivňuje pouze velikost náměru raketnice. Při střelbě na krátkou vzdálenost je u neřízené rakety nutné použít strmý úhel palby (více než 45°). 

V případě řízené PrSM je možné zvolit rafinovanější profil letu, samozřejmě s ohledem na maximální povolené přetížení konstrukce rakety a elektroniky. Vždy je ale nutné vzít v úvahu, ať střílíme na krátkou nebo dlouhou vzdálenost, že tah a délka hoření raketového motoru jsou pořád stejné.

Z vyjádření Raffertyho vyplývá, že navigační systém po startu raketu otočil rychle dolů (s ohledem na dovolené přetížení). Po několika sekundách po startu přitom raketa mohla být již ve výšce několika kilometrů.

Gaylia Campbell, viceprezidentka divize Lockheed Martin pro raketové systémy, zase uvedla, že při střelbě na krátkou vzdálenost raketa PrSM „letí nahoru a dolů mnohem rychleji.“ Raketa tak mohla po opuštění raketnice stoupat strměji (než je náměr raketnice) a teprve poté se stočila směrem dolů.

Dle Lockheed Martin raketa při třetím testu obstála a přesně zasáhla cíl. Nyní v rámci inženýrské a výrobní fáze EMD (Engineering & Manufacturing Development), což je poslední vývojová a testovací fáze před zahájením počáteční nízko-sériové výroby, se počítá ještě s třemi zkouškami. Firma během zkoušek ověří maximální dostřel a slavu dvou raket.


PrSM; větší foto / Lockheed Martin

V únoru letošního roku americká armáda oznámila zájem ve fiskálním roce 2021 (od 1. října 2020 do 30. září 2021) objednat 1018 raket PrSM za 1 miliardu dolarů. Není ale jasné, zda objednávka naznačuje rychlejší start výroby nebo se stále počítá s dodáním prvních 30 raket ve fiskálním roce 2023 (od 1. října 2022). Celkově armáda poptává 2400 raket PrSM.

PrSM je určen pro kolové raketomety M142 HIMARS a modernizované pásové M270A2 MLRS (Multiple Launch Rocket System). HIMARS unese dvě a MLRS čtyři rakety PrSM. Pro zadávaní souřadnic a koordinaci palby poslouží zavedený systém řízení palby dělostřelectva AFATDS (Advanced Field Artillery Tactical Data System).

Základem současných raket PrSM je inerciální a satelitní navigace (INS, GPS). Podle Raffertyho se ale pracuje na několika dalších naváděcích systémech ‒ nabízí se radiolokační a elektrooptické navádění, případně kombinace obojího.

Americká armáda střely PrSM (s INS/GPS) zpočátku nasadí proti zbraním dlouhého dosahu a protivzdušné obraně protivníka. „Počáteční schopnost je proti dalekonosnému dělostřelectvu a integrovaným systémům protivzdušné obrany. Když použijeme technologii naváděcí hlavice, získáme možnost útočit na malé cíle. Tyto malé cíle mohou být námořní povahy v Tichomoří; v evropském scénáři malé cíle mohou být radary řízení palby,“ uvedl Rafferty.

PrSM s naváděcí hlavicí získá schopnost zasahovat i pohyblivé cíle, zmiňují se například kolony obrněných vozidel protivníka. Dokončení vývoje naváděcí hlavice se očekává v roce 2025. Ostatně již současná modulární konstrukce rakety má vyhrazený zdroj elektrické energie, nosnost a prostor pro instalaci naváděcích senzorů.

Americká armáda navíc vlastní všechna duševní práva k projektu a raketa PrSM je budována s „otevřenou architekturou a standardními rozhraními.“ Budoucí modernizace a rozšířování schopností tak mohou provádět i jiní výrobci než Lockheed Martin.

Zdroj: Breaking Defense, Defense News

Nahlásit chybu v článku


Související články

Pentagon vyvíjí nástupce střely středního dosahu AMRAAM

Střely vzduch-vzduch středního dosahu, jako je americká AIM-120 AMRAAM, jsou rozhodující zbraní při ...

Šíření raket středního doletu: Američané vyzkoušeli pozemní verzi střely Tomahawk

Američané v neděli cvičně odpálili „suchozemskou“ verzi střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Jde ...

První test americké taktické rakety PrSM s doletem 700 km

Společnost Lockheed Martin informovala o prvním ostrém testu nové taktické rakety země-země PrSM ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše

  • strix
    10:52 05.05.2020

    Vzhledem ke kompaktním rozměrům (průmě cca 300mm, dílka cca 4 metry) by se dvě střely vešly vedle sebe do pumovnice F35. Dolet by pak mmohl být snadno kolem 1000 km. Vinikající ...Zobrazit celý příspěvek

    Vzhledem ke kompaktním rozměrům (průmě cca 300mm, dílka cca 4 metry) by se dvě střely vešly vedle sebe do pumovnice F35. Dolet by pak mmohl být snadno kolem 1000 km. Vinikající ničitel systému PVo jako např. S-500.Skrýt celý příspěvek

  • ArcheologJD
    21:59 04.05.2020

    Asi jen teoretický dotaz: opravdu není možné za pomoci konstrukčního řešení motoru/trysek atd. (tedy né za pomoci kormidel) a chemického složení hnací náplně významně ovládat tah i ...Zobrazit celý příspěvek

    Asi jen teoretický dotaz: opravdu není možné za pomoci konstrukčního řešení motoru/trysek atd. (tedy né za pomoci kormidel) a chemického složení hnací náplně významně ovládat tah i délku hoření raketového motoru s TPH a tak ovlivnit dostřel a trajektorii letu rakety této kategorie?Skrýt celý příspěvek

    • dusan
      22:09 04.05.2020

      Nedá .... Je to veľmi ofektívny, jednoduchý systém oproti kvapalinovým raketovým motorom, ale nevýhodou je jeho "tuposť" ... funguje - čiže horí - tak ako bol navrhnutý a nedá sa ...Zobrazit celý příspěvek

      Nedá ....

      Je to veľmi ofektívny, jednoduchý systém oproti kvapalinovým raketovým motorom, ale nevýhodou je jeho "tuposť" ... funguje - čiže horí - tak ako bol navrhnutý a nedá sa regulovať za letu. Isto by sa dala regulácia nejako poriešiť, ale je to v podstate len munícia - čiže "spotrebný materiál" a to by ju výrazne predražilo.Skrýt celý příspěvek

      • karloscz
        13:56 05.05.2020

        Dá i nedá, a běžně se to i dělá:-). Tah a doba hoření se musí "naprogramovat" při výrobě TPH. Změny tahu za doby letu se dociluje různým tvarem plochy odhořívání TPH. Viz. ...Zobrazit celý příspěvek

        Dá i nedá, a běžně se to i dělá:-). Tah a doba hoření se musí "naprogramovat" při výrobě TPH. Změny tahu za doby letu se dociluje různým tvarem plochy odhořívání TPH. Viz. Geometrie rozložení paliva na https://cs.wikipedia.org/wiki/...
        Lze tedy nastavit vysoké zrychlení v první fázi letu, úsporný let po dosažení stanovené výšky a trajektorie a zrychlení před navedením na cíl, například. Problém je v tom, že tyto charakteristiky nelze za letu měnit, což je asi původní dotaz Archeologa.Skrýt celý příspěvek

        • ArcheologJD
          19:50 05.05.2020

          Dušan+karloscz Díky za info

          Dušan+karloscz Díky za info

  • danny
    21:54 04.05.2020

    Pěkný. Líbí se mi modulární konstrukce, možnost použití z libovolného úhlu a standardních raketometů. Ale ta cena? 1 mio USD za kus? To je jak Tomahawk...

    Pěkný. Líbí se mi modulární konstrukce, možnost použití z libovolného úhlu a standardních raketometů. Ale ta cena? 1 mio USD za kus? To je jak Tomahawk...

    • ArcheologJD
      22:01 04.05.2020

      Zatím jde taky o vzásadě maloseriovou produkci. až je budou vyrábět 20-30 let tak asi cena klesne.

      Zatím jde taky o vzásadě maloseriovou produkci. až je budou vyrábět 20-30 let tak asi cena klesne.

  • Анатолий
    18:40 04.05.2020

    Proč USA odstoupila od smlouvy INF zrovna před zkouškami rakety co nesplňuje INF. Náhoda?

    Proč USA odstoupila od smlouvy INF zrovna před zkouškami rakety co nesplňuje INF. Náhoda?

    • Marw
      19:41 04.05.2020

      V článku máš predsa jasne uvedené že ich pôvodný dolet presne spĺňal podmienky INF. A nie je dôvod tomu neveriť, veď aj Iskander-K nemá dlhší dolet ako 500 km a aj reči o možnosti ...Zobrazit celý příspěvek

      V článku máš predsa jasne uvedené že ich pôvodný dolet presne spĺňal podmienky INF. A nie je dôvod tomu neveriť, veď aj Iskander-K nemá dlhší dolet ako 500 km a aj reči o možnosti predĺženia doletu Iskanderu-M boli len plané klebety a Rus o tom ani vo sne neuvažoval. Tak že všetko je v najsamlepšom poriadku...Skrýt celý příspěvek

      • Анатолий
        20:39 04.05.2020

        No, teď mi to taky došlo, moje chyba

        No, teď mi to taky došlo, moje chyba

        • danny
          21:49 04.05.2020

          To byla jiná raketa, kterou testovali po vypovězení, ale ještě před nabytím platnosti smlouvy.

          To byla jiná raketa, kterou testovali po vypovězení, ale ještě před nabytím platnosti smlouvy.

      • flanker.jirka
        20:52 04.05.2020

        INF měla dost slabin na to aby se dala obcházet a pokud tu vyrostli jiní hráči, kteří jí nejsou limitování, tak bylo lepší od toho ustoupit. Jak vlastně posuzova maximální dosah ...Zobrazit celý příspěvek

        INF měla dost slabin na to aby se dala obcházet a pokud tu vyrostli jiní hráči, kteří jí nejsou limitování, tak bylo lepší od toho ustoupit.
        Jak vlastně posuzova maximální dosah střel? Pokud navrhnu raketu s bojovou částí o hmotnosti například 1200 kg s doletem 400 km, tak nic neporuším, ale ta samá střela bude mít jiný dolet, pokud vyměním bojovou část za menší, například 250 kg.Skrýt celý příspěvek

        • gangut
          09:15 05.05.2020

          Nemyslím. INF hlavne znižovala napatie u nás v Európe. A dávala nejaký rámec. Je lepšie mať nejakú dohodu a prípadne ju modifikovať ako nemať nič. Tých iných hráčov nikto neprinúti ...Zobrazit celý příspěvek

          Nemyslím. INF hlavne znižovala napatie u nás v Európe. A dávala nejaký rámec. Je lepšie mať nejakú dohodu a prípadne ju modifikovať ako nemať nič. Tých iných hráčov nikto neprinúti takú zmluvu podpísať.Skrýt celý příspěvek

          • flanker.jirka
            16:38 05.05.2020

            Ano, v době studené války, ale jaká je situace nyní? Rusko má své jaderné zbraně na svém území. USA je má i v Německu a Itálii a možná ještě stále v Turecku.

            Ano, v době studené války, ale jaká je situace nyní? Rusko má své jaderné zbraně na svém území. USA je má i v Německu a Itálii a možná ještě stále v Turecku.

          • Jecchus
            23:28 05.05.2020

            flanker.jirka Dnes je situace nesrovnatelná s obdobím konce Studené války. US jaderné zbraně v Evropě a Turecku jsou jenom jaderné pumy... Je to vlastně z hlediska sil jakási ...Zobrazit celý příspěvek

            flanker.jirka
            Dnes je situace nesrovnatelná s obdobím konce Studené války. US jaderné zbraně v Evropě a Turecku jsou jenom jaderné pumy... Je to vlastně z hlediska sil jakási obdoba situace začátku Studené války. Jsou tam některé podobné rysy.Skrýt celý příspěvek

          • PavolR
            07:43 06.05.2020

            flanker.jirka: Oni tie bombičky z nuklear sharingu napätie paradoxne skôr znižujú, než naopak - účastníci programu potom nemajú ambície vyrobiť si vlastné a to aj za cenu viazania ...Zobrazit celý příspěvek

            flanker.jirka: Oni tie bombičky z nuklear sharingu napätie paradoxne skôr znižujú, než naopak - účastníci programu potom nemajú ambície vyrobiť si vlastné a to aj za cenu viazania sa na ich americké nosiče (hoci zrovna v prípade Turecka to už možno prestáva účinkovať) ...Skrýt celý příspěvek

  • Jensek
    17:02 04.05.2020

    "V případě klasické neřízené rakety (např. sovětský GRAD) dostřel ovlivňuje pouze velikost náměru raketnice." Jen bych doplnil, že dostřel se dá snížit i aerodynamickými prvky. ...Zobrazit celý příspěvek

    "V případě klasické neřízené rakety (např. sovětský GRAD) dostřel ovlivňuje pouze velikost náměru raketnice."
    Jen bych doplnil, že dostřel se dá snížit i aerodynamickými prvky. Třeba u rakety ráže 122 mm do autorem zmíněného GRADu se dá dostřel snížit namontováním odporového kroužku pod zapalovač.
    Obrázek takto připravené střely: https://img.allzip.org/g/42/or... Skrýt celý příspěvek

  • Migi
    15:37 04.05.2020

    Jen bych malinko dopřesnil, že tah motorů na pevné palivo není konstantní, ale pouze se dá během letu jen velmi obtížně regulovat. Požadovaný časový průběh tahu motoru se musí ...Zobrazit celý příspěvek

    Jen bych malinko dopřesnil, že tah motorů na pevné palivo není konstantní, ale pouze se dá během letu jen velmi obtížně regulovat. Požadovaný časový průběh tahu motoru se musí zvolit už při návrhu a konstrukci.

    A minimální dostřel nebude určitě záležitost motoru, ale spíš aerodynamických schopností rakety a řízení naváděcího systému.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...