Co extrémní levice nechápe: Rusko bylo krvavým impériem, když USA ještě ani neexistovaly – a málem kolonizovalo Ameriku samotnou
-
22. 10. 2024
-
31 komentářů
-
Stanislav Vítek
V prvním díle toho článku jsem na příkladu Noama Chomskyho pranýřoval antiamerickou ideologii extrémní levice shrnutou ve sloganu America Bad. Nedostalo se však na její nejzávažnější slepou skvrnu: Omlouvání imperiálních výbojů Ruska na základě nepochopení historické reality.
Plnohodnotná invaze na Ukrajinu vrhla světlo na ruský imperialismus a kolonialismus, ale mnoho lidí na Západě (levicových intelektuálů odkojených Chomskym zejména) zjevně nechápe, že ruské koloniální dědictví narozdíl od jiných bývalých koloniálních mocností v Evropě pokračuje dodnes a je nedílnou součástí války proti Ukrajině a ruského sklouzávání směrem k fašismu. V důsledku toho mnozí z nich sahají k whataboutismu, omlouvání invaze a nebo dokonce otevřeně sympatizují s impériem, jehož historické koloniální praktiky odrážejí praktiky bývalých západoevropských impérií a minimálně se jim zcela rovnají pokud jde o krutost, šovinismus, zlodějství, vykořisťování, kulturní útlak nebo rasismus, a které se nyní bezprostředně pokouší imperiálně dobýt jednoho ze svých sousedů.[1]
V roce 1988 se Chomsky podílel na jeho nejznámější knize, Manufacturing Consent. (Drtivou většinu knihy paradoxně napsal její spoluautor Edward S. Herman, přičemž její jediná smysluplná část je přežvýkáním knihy Public Opinion od etalonu politického komentátora minulého století, Waltera Lippmanna). Manufacturing Consent je kritikou role médií ve volnotržní společnosti a snaží se nastolit tezi: Masmédia v USA jsou „ideologické instituce, které plní funkci propagandy podporující systém". Na některých částech argumentu (které se týkají funkcí působení inzerentů na média, autocenzury a následném vlivu médií na společnost) předloženém v knize něco je, ale dění v amerických masmédiích posledních dvou dekádách totálně rozkládá nosnou tezi knihy: Média musí bojovat proti externímu nepříteli, aby mohla plnit svoji „propagandistickou funkci” a „marginalizovat disent”. Jako jediné reálné nepřátele pro média však uvádí komunistické režimy a po rozpadu Sovětského svazu v reedici téma globální války proti teroru.
Teorie nepočítala s tím, že po ideologické průpravě od jemu podobných woke akademiků na prestižních amerických univerzitách do velkých firem, médií a vedoucích pozic v establishmentu obecně nastoupí generace radikálů, která média navzdory náladě společnosti unesou pro svoji sebemrskačskou woke válku za „lepší nový svět”, vycházející často z tezí, se kterými Chomsky musí nutně souhlasit. Jednou z nich je iluzorní představa všudypřítomného zlého amerického impéria a idea dekolonizace, vycházející z extrémně reduktivní představy dějin, popř. jejich neznalosti.
Pokud jde o antiimperialismus nové levice, je tak docela imperiální; co jiného je totiž tato provinční a krátkozraká touha vysvětlovat doslova cokoliv prázdným pojmem amerického imperialismu, zejména v případě věcí, týkajících se vzdálených populací s dějinami, o kterých absolutně nic nevíte. Ideologická zaslepenost a principiální sebenenávist a antiamerikanismus nové levice se snoubí se slepotou vůči ruskému kolonialismu, způsobenou selháním západních vzdělávacích systémů a internalizovaným dědictvím sovětské propagandy, vykreslující Sovětský svaz jako spravedlivého nepřítele západního imperialismu. Chomského intelektuální dědicové si neuvědomují, že mezi Sověty a jejich sousedy byl stejně jako mezi Ruskem a jeho sousedy násilnický vztah a historie krvavého kolonialismu, popřípadě to v rámci ideologické koheze ignorují.
Příklad za všechny, ikona woke ideologie, Chomského následovník (alespoň co do teorie mezinárodních vztahů) a marginální americký prezidentský kandidát Cornel West v interview pro CNN trval na tom, že Rusko „vyprovokovala expanze NATO" a že jde o „zástupnou válku mezi americkým impériem a Ruskou federací". A jako třešničku na chamberlainovském dortu ústupků Rusku přidal návrh na odstoupení ukrajinských územní Rusku jako spravedlivém řešení pro budoucí mír.[2], [3]
Zatímco na Ukrajince denně padají bomby a ti se přesto nehodlají vzdát se svého snu napodobit země jako je Česká republika v jejich návratu do civilizace, West, Chomsky a jim podobní z bezpečí před bombardováním a koloniálním terorem, který Rusko otevřeně slibuje na dobytých územích zavést, požadují ústupky Rusku a obviňují NATO z ruské agrese, zatímco všechny bývalé země Varšavské smlouvy a Pobaltí vstoupily do NATO dobrovolně právě z obavy z návratu Ruska do imperiálního módu.
Wokistům v pochopení tohoto brání ideologická slepota a nedostatek vzdělání. West ve svých poznámkách označil USA za impérium, ale Rusko označil jeho formálním jménem Ruská federace, čímž implicitně vymazal jeho imperiální a koloniální charakter. Je to běžná tendence u té části levice, k níž West patří a která byla vychována Chomskym a jemu podobnými.
„Anti-koloniální válka na Ukrajině”
Chomsky sám v rozhovoru pro New Statesman opakuje nesmysly o tom, že Rusko k útoku na Ukrajinu vyprovokoval Západ svou „koloniální expanzí” a omílá tezi, že Západ hodlá „bojovat proti Rusku do posledního Ukrajince”.[4] To samé však zřejmě neplatí pro Írán a Severní Koreu, které taktéž „lijí olej do ohně v podobě dodávek zbraní”, a kteří zřejmě navzdory výsledné rétorice „války proti Západu” nehodlají „bojovat do posledního Rusa” a jsou na správné straně odporu proti imperialismu.
Dále podle Chomského „Rusko jedná zdrženlivě a umírněně" a je podle něj „zcela zřejmé", že Rusko bojuje humánněji než USA, navzdory vymazávání měst z mapy, filtračním táborům, kde probíhá mučení, kastrace a popravy, navzdory opakovaným masakrům civilistů velkého rozsahu a znásilňování, které prováděla ruská armáda. Intelektuálním výronem také byla vyjádřená myšlenka, že Finsko a Švédsko by neměly vstupovat do NATO, protože jim přece od Ruska nikdy nic nehrozilo, navzdory tomu, že byly v minulosti Ruskem napadeny a že jim Rusko aktivně vyhrožuje. Polevou na intelektuálním dortu tentokrát byla myšlenka, že Švédsko a Finsko vstoupily do NATO jen proto, aby získaly nové trhy pro vývoz obranného materiálu, přestože jsou primárně jeho dovozci a na trh NATO měly přístup i předtím (připomeňme třeba jen české akvizice bojových vozidel pěchoty CV90 nebo letounů Gripen švédské provenience).
Veškerá fakta jsou tak překourcena, aby odpovídala Chomského zastřešující teorii mezinárodních vztahů. Tuto teorii bychom v češtině mohli nazývat Hurvínkovou teorií mezinárodních vztahů, tedy pokud by byl Hurvínek mentálně retardovaný a komunista. (Abychom byli přesní, Chomského politické názory jsou synkretickou směsí toho nejhoršího z libertarianství a komunismu, snad s výjimkou otevřené podpory gulagů – ty Chomsky podporoval jen nepřímo popíráním jejich existence nebo taktním mlčením, když se mu nehodily do fantasy obrázku, který zrovna maloval.)
Pokud jde o Ukrajinu, Chomsky zbavil tuto zemi o téměř 40 milionech obyvatel suverenity a vlastní vůle, kdy prohlásil, že „Ukrajina není svobodným aktérem; je závislá na tom, co určí USA … a USA Ukrajinu jen využívají k oslabení Ruska [které brání jejich hegemonii]”.
Jedná se hloupý redukcionismus. Ukrajina je nyní opravdu momentálně existenčně závislá na dodávkách západních zbraní, ve kterých USA hrají nezastupitelnou roli a USA Kyjev omezují v suverénní rozhodování, jak tyto zbraně – nenahraditelné pro její svrchovanou existenci – může používat (zákazy údery na ruské území). Ale to neznamená, že Ukrajinci jsou zmanipulovanými loutkami poslouchající cizí rozkazy a bojují za cizí cíle. Ukrajinci jako národ jasně ukázali o jaké směřování země stojí a když jim to politická reprezentace (pod ruským tlakem) neumožnila, svrhli ji v revoluci. Idea, že Ukrajinci v zákopech umírají za zájmy „amerických korporací” je směšná.
Omezení svrchovanosti menších zemí s ohledem na nedostatek tvrdé vojenské moci a zdrojů je každodenním faktem pro většinu států světa, tato omezení však neznamenají absenci státní suverenity a svobody rozhodování na nejvyšší úrovni. Tento falešný argument v Česku rád používá např. Petr Drulák, což po něm papouškují pologramotní fanoušci vlády pevné ruky – jenže podle tohoto výkladu by na světě existovalo maximálně deset suverénních zemí – držitelé jaderných zbraní a Švýcarsko.
Navíc i tato metrika by šla zpochybnit, je taková Francie, kde byl Drulák velvyslancem, skutečně suverénní, když má svůj obří státní dluh denominovaný ve měně, kterou nekontroluje, pročež musí její prezident žadonit u nadnárodních institucí o revoluční změnu fungování Evropské centrální banky? Je v tomto pokrouceném mentálním vesmíru skutečně suverénní, když důležitou část svých ozbrojených sil opět svěřila pod velení NATO?
Chomsky dál trpělivě vysvětluje Ukrajincům, s nimiž o tom jistě nemluvil, že nemají jinou možnost než se vzdát a ustoupit Rusku prakticky ve všem, co požaduje, „protože tak to prostě na světě chodí". Navzdory tomu, že 60 let aktivně podporoval palestinskou věc proti Izraeli, této nenáviděné „výspě amerického imperialismu”. Tahle karikatura se maluje sama.
Je tedy Chomsky genocidní blázen nebo hlupák? Nikoliv. Hezky česky bychom řekli fachidiot, anglicky bychom ho pak zařadili do kategorie, kterou Nassim Taleb nazývá intelektuál, ale idiot: profesionální příslušník „inteligence", který nedokáže najít kokosový ořech na Kokosovém ostrově.[5] Neropoznat jasnou imperiální válku po šedesáti letech boje proti imperialismu, to chce velkou dávku ideologické slepoty.[6]
Spojené státy se sice historicky dopustily velmi závažných politických chyb a imperiálních zásahů do politiky jiných států, ale v žádném případě nejsou globálním imperiálním hegemonem v tom smyslu, ve kterém je Chomsky a nová levice vykreslují; naopak v mnoha případech jsou a mohou být hráčem bránící imperialismu jiných mocností. Za všechny vzpomeňme obranu před krvelačnými impérii Německa a Japonska, zatlučením hřebíčku do západoevropského imperialismu během Suezské krize nebo zadržování Sovětského impéria před dalším rozpínáním.
Pomáhat lidem v zemích jako je Ukrajina nebo Taiwan bránit jejich životy a svobodu před skutečnými imperiálními dobyvateli má svoji hodnotu. Mnohé země v Asii a středovýchodní Evropě zoufale potřebují ochranu USA před jinými impérii. Neposkytovat ji z nenávisti k vlastní moci by svět zanechalo nebezpečnějším, násilnějším, méně spravedlivým a méně svobodným místem. Ale to by Chomsky neuznal, ani kdyby mu Putin seděl na hlavě.
Levicový intelektuál dějiny ruského imperialismu ignoruje
Navzdory názoru vzdělanců Chomskyho typu se z Moskevského knížectví o velikosti zhruba Českého království v 15. století Rusko nemohlo stát největší zemí na světě pomocí neustálé obrany proti invazím zvenku.
Jak píše oceňovaný ukrajinský historik Serhii Plokhy ve své poslední knize Brány Evropy, ačkoli Moskevské velkoknížectví odvozovalo velkou část své kultury z Kyjevské Rusi, vládce z 15. století Ivan Veliký si vymyslel mýtus o nerozlučném spojení s Moskvou, když se prohlásil za jediného legitimního dědice kyjevských knížat, aby ospravedlnil své dobytí Novgorodské republiky. Nezávislý ruský stát, zrozený z boje mezi Moskvou a Novgorodem, byl výsledkem vítězství autoritářství nad demokracií. Moskva tak nezdědila svou politickou kulturu z Evropy (se kterou přišla do větší kontaktu až ve formě impéria), ale z mongolské říše v podobě Zlaté hordy, jejímž byla dlouho vazalem. Rokem 1547, kdy si Ivan Hrozný z rodu Rurikovců přisvojil titul car vší Rusi, vzniká Ruské carství, které se rokem 1721 transformovalo v Ruské impérium. Zde pramení ruská politická tradice autoritářství, útlaku a neustálého imperiálního dobývání.
Územní rozmach Moskevského velkoknížectví mezi lety 1390 a 1530
To Ukrajinci poznali na vlastní kůži už v polovině 16. století, kdy se ukrajinští kozáci vzbouřili proti svým katolickým vládcům z Polsko-litevské unie a založili nezávislý stát, přičemž hledali ochranu u svých pravoslavných souvěrců v Moskvě.[7] Poté, co jim pomohli dosáhnout vítězství, se je však jejich moskevští spojenci snažili ovládnout, což vedlo k dalšímu povstání ukrajinských kozáků v roce 1708, kteří se brzy spojili se Švédskem. Moskva je porazila v bitvě u Poltavy v roce 1709, což položilo základ Ruskému impériu. Jeho imperiální dobývání bylo na východě zastaveno v Číně potupnou porážkou od Japonců až v roce 1905 a v Evropě fakticky Američany a Spojenci na demarkační linii v Německu v roce 1945.[8]
Putinovy nároky na panství nad Ukrajinou sahající k jeho oblíbeným Rurikovcům jsou tak asi tak smysluplné, jako kdyby dnešní britští premiéři označili konec kolonialismu za „geopolitickou katastrofu" a pak vyhrabali středověké rukopisy, aby se postavili proti irské nezávislosti. Ruské impérium se zhroutilo s Říjnovou revolucí v roce 1917, ale tradice autoritářství, útlaku a imperiálního dobývání přetrvala, i když impérium dostalo nový nátěr, vyměnilo cary a jejich bojary za politické komisaře a aparátčíky a přejmenovalo se na SSSR.
Řada národů, které byly pod ruskou nadvládou, se pokusila vyhlásit nezávislost – včetně Ukrajiny, kde byla idea samostatnosti tak silná, že se o nezávislou Ukrajinu pokusilo snad více skupin než u ostatních států dohromady.
Podobné příklady bychom našli i u Běloruska, Gruzie, Arménie, Idel-Uralského státu vedeného Tatary a dalších. Téměř všechny však bolševici rychle obsadili a donutili je vstoupit do nově vzniklého Sovětského svazu, ve kterém jim rychle ukradli slíbenou autonomii, ta jim zůstala víceméně jen na papíře.
Sovětský svaz po Druhé světové válce znovu obsadil pobaltské národy a ponechal nezávislé pouze Finsko, protože se mu vojensky ubránilo.
Počátkem června před 80 lety vyvrcholila tzv. Pokračovací válka mezi Finskem a Sovětským svazem. Bitva u Tali-Ihantaly dosáhla svého vrcholu, když finská armáda s využitím vysoce sofistikované dělostřelecké taktiky, mobilních protitankových zbraní, několika německých stíhačů tanků a ukořistěných sovětských tanků a čisté finské vůle po svobodě ochromila celý sovětský obrněný útok. Jeho cílem bylo prorazit finské linie, zamířit na Helsinky a znovu obsadit celé Finsko. Proti drtivé přesile se však finská armáda statečně bránila a nakonec zajistila finskou nezávislost (byť s jistými omezeními). Bitva u Tali-Ihantaly je dodnes největší bitvou, jaká kdy byla v severských zemích svedena. Je symbolem toho, že i menší, ale odhodlaná armáda může porazit jakéhokoli nepřítele.
Ukrajina i pro politickou nejednotu nedokázala to, co Finové a následky byly strašlivé; Stalin na Ukrajině preventivně způsobil holodomor, tedy genocidní hladomor, který vylidnil většinu východní části země a umožnil její osídlení etnickými Rusy, zatímco financoval sovětskou industrializaci exportem ukrajinského obilí, protože Sovětský svaz nebyla civilizovaná země, která by si na projekt industrializace půjčila na kapitálových trzích; raději ho vystavěla na horách mrtvol. Na Ukrajincích, stejně jako na velmi mnoha dalších národech v Sovětském svazu, spáchali bolševici kulturní genocidu, včetně masových deportací, vyvražďování kulturních elit v koncentračních táborech a násilné rusifikace. V roce 1944 obvinil Stalin původní obyvatele Krymu (Rusy nazývané „krymští Tataři") z kolaborace s nacisty a všechny je deportoval, čímž umožnil, aby se na Krymu stali Rusové většinou.
Nejen Chomsky by si měl zrevidovat některé středoškolské znalosti dějin z období Druhé světové války; například, že Sovětský svaz zahájil kolektivizaci až deset let po revoluci, že čtvrtina masově zavražděných lidí v oblasti nazývané historikem Timothy Snyderem Krvavé země zemřela ještě před začátkem války, že mimo tábory bylo zavražděno více Židů než v nich nebo že do roku 1938 Sovětský svaz zavraždil tisíckrát (!) více lidí jen pro jejich rasu nebo etnický původ než nacisté.
Ruské dobývání Sibiře od konce 15. století zahrnovalo zotročování původních obyvatel, které Moskva nutila pod hrozbou smrti platit daň v podobě kožešin známých jako jasak, což vedlo k hladomoru, protože lidé se snažili splnit kvóty, místo, aby se sami živili, což někteří historici přirovnávají k zotročování Konga belgickým králem Leopoldem II.[9] Ruské kozácké bandy znásilňovaly a vraždily, zatímco pravoslavní misionáři potlačovali domorodé náboženství; alkoholismus a neštovice decimovaly místní obyvatelstvo stejně jako tomu bylo později v Americe. Domorodí obyvatelé Sibiře a ruského Dálného východu dnes často žijí v chudobě, zatímco Moskva vysává z jejich provincií přírodních bohatství, aby naplnila kapsy novodobých bojarů a oligarchů a mohla si dovolit imperiální lesk měst, jako je Moskva a Petrohrad, zatímco muži z těchto regionů tvoří disproporční část kanonenfutru, který novodobý car posílá na ukrajinskou frontu.[10]
Na Kavkaze, kde Rusko soupeřilo o moc s Osmanskou a Perskou říší, se muslimští Čerkesové, kteří tuto oblast obývali po tisíciletí, srdnatě bránili ruské nadvládě. Odboj horalů proti ruským dobyvatelům je mimochodem primárním inspiračním zdrojem kultovní sci-fi série Duna od Franka Herberta, geniálně zfilmované Denisem Villeneuvem.[11], [12] Pro jejich setrvalý odpor nařídil v roce 1857 car Alexandr II. vyhnání Čerkesů do Osmanské říše, což vedlo k jejich genocidě.
Neznámé dějiny ruské kolonizace v Africe a Americe
V 18. století vyplul Vitus Bering z východního pobřeží Ruska, aby přistál v Americe. Během následujících 150 let Rusko kolonizovalo další a další území, nejprve obsadilo Aljašku, pokusilo se založit kolonii na Hawaii a poté postupovalo po západním pobřeží Ameriky, až nakonec obsadilo oblasti v dnešní Kalifornii. I když tento koloniální podnik skončil fiaskem, neúspěch nebyl nevyhnutelný.[13] Totéž lze říci o zcela neznámých ruských koloniálních projektech v Africe (především v Etiopii) nebo o ruských imperiálních nárocích v Jeruzalémě.[14]
„Pamatuj, že jsi bílý, člověk vyšší rasy," bylo jedno z hesel mise, kterou v roce 1897 poslal ve službách Ruského impéria car Mikuláš II. do Etiopie (tehdejší Habeše), aby zde zřídila oficiální ruskou diplomatickou misi s cílem postupně tuto africkou zemi (samotnou imperiální) přivést do ruského imperiálního područí.
O více než sto let později hovořila jiná delegace na návštěvě etiopského hlavního města o kolonialismu na africkém kontinentu, jako by se o něj jeho země nikdy nepokusila. Na tiskové konferenci v červenci 2022 ministr zahraničí Sergej Lavrov kritizoval Západ za to, že se snaží vrátit „koloniální epochu“. V jeho projevu příhodně nezaznělo, že jeho předchůdci se taktéž chtěli podílet na imperiální nadvládě nad Afrikou, jen si nemohli účast v závodě o ni dovolit, protože Rusko už tou dobou spravovalo největší pozemní impérium na světě a jeho zaostalý společenský systém nedokázal pro takový podnik vygenerovat dostatek zdrojů a lidí.
Jakkoliv dnešní oficiální ruská rétorika nastiňuje historii ruských vztahů mezi Ruskem a Afrikou výhradně v antikoloniálním duchu, historická fakta ukazují: Rusko bylo součástí imperiálního „boje o Afriku“ – jen v něm potupně a žalostně selhalo.[15]
Nejlépe to vyjádřil Sergej Witte, ministr financí Ruské říše v letech 1892-1903 a předseda její vlády v letech 1905-1906: „U nás v Rusku mají naše vysoké vrstvy vášeň pro dobývání, nebo spíše pro uchvácení toho, co se podle názoru vlády volně povaluje kolem. Protože Habeš je koneckonců polopohanská země, ale její náboženství má jisté záblesky pravoslaví, pravoslavné církve, chtěli jsme tedy Habeš skutečně prohlásit za svůj protektorát a příležitostně ji pohltit.“
To však byly jen nesplnitelné sny jednoho evropského impéria, které zaostávalo za svými úspěšnějšími protějšky více na západ. To, že se tyto sny nenaplnily, nebylo kvůli nedostatku snahy. Zatímco v Africe ruské impérium pohořelo, dosáhlo pozoruhodných úspěchů při rozšiřování a udržování své nadvlády v Eurasii, kde jeho imperiální vojska zavedla brutální vládu nad různými národy a vytvořila infrastrukturu pro těžbu surovin.
V celé Asii plnilo Rusko stejnou misi „civilizovat domorodce“ jako jeho západní spojenci a soupeři v jiných částech světa a sdílelo s nimi stejné „břemeno bílého muže“. Na rozdíl od dnešních lživých tvrzení Kremlu o boji proti imperialismu a kolonialismu bylo Rusko nedílnou součástí globálního evropského imperialismu a imperialismus byl od jeho počátků jeho bytostnou podstatou.
Tyto zhoubné politické tradice pokračovaly i po roce 1991 a žijí dodnes v ruské nacionalistické, imperialistické, krvežíznivé a přímo genocidní „zetkovské“ propagandě (určené primárně pro domácí publikum).[16], [17], [18], [19]
Chomskyho ideologie musí zemřít
To nás vrací opět k Chomskymu, který není bezvýznamným obskurním akademikem, jak by se leckomu mohlo zdát – jeho myšlenky definovaly americké zahraničněpolitické myšlení nejedné generace a v roce 2005 byl porotou složenou z 20 000 akademiků zvolen nejdůležitějším světovým intelektuálem.[20]
Na závěr bych tedy rád uvedl Chomského citát z roku 1970: „Dokud bude ve Vietnamu americká okupační armáda, válka bude pokračovat. Stažení amerických vojsk musí být jednostranným aktem, stejně jako byla jednostranným aktem především invaze americké vlády do Vietnamu. Ti, kdo vyzývají k jednání, klamou sami sebe i ostatní.“[21]
Pokud by dnes zaměnili Vietnam za Ukrajinu a Spojené státy za Rusko, ukázal by Chomsky a jeho následovníci, že se dokázali poučit z historie. To se ale nestane, protože jsou zcela zaslepení ideologií. A tato ideologie – America bad – musí zemřít. Smrt Noama Chomského, až opravdu nastane, bude doufejme prvním krokem na cestě k vymýcení této mentální choroby, která je kůrovcem západní akademické sféry.
Související články
Petr Pojman: Rusko je fašistický stát
„Brutalita ruských vojáků na Ukrajině mne nepřekvapila, brutální represe jsou součástí každé ruské ...
-
09.11.2022
-
101 komentářů
-
Zdeňka Kovaříková
Teroristické útoky v Moskvě. Putin přestává být ochráncem Ruska
V pátek večer se v koncertní hale Crocus City Hall v Krasnogorsku na severozápadním předměstí Moskvy ...
-
27.03.2024
-
15 komentářů
-
Stanislav Vítek
Rusko není ráj konzervativců, ale fašistický policejní stát
V minulém článku jsem rozebíral proč ze sebe dělá Tucker Carlson tupce, který oslavuje Rusko jako ...
-
04.04.2024
-
71 komentářů
-
Stanislav Vítek
PREMIUM Chomsky: Duchovní otec intelektuálního kolapsu západní levice stále žije
O mrtvých jen dobře; mediální spekulace na téma smrti duchovního otce sebenenávisti americké levice ...
-
17.10.2024
-
6 komentářů
-
Stanislav Vítek
https://www.novinky.cz/clanek/... Ruský novinář Sergej Aslanjan po změnách v tamní ...Zobrazit celý příspěvek
https://www.novinky.cz/clanek/...
Ruský novinář Sergej Aslanjan po změnách v tamní vládě napsal: „Odteď to bude jiné Rusko. Bude to stoprocentně vojenská země s válečnou ekonomikou, válečnou domácí politikou. Odteď je hlavním smyslem existence Ruska válka. Celá země jen ve jménu války. Každý člověk pouze pro válku… Válčit bude přinucen každý.“
Je veřejným tajemstvím již po generace, že průměrný obyvatel Ruska (dříve SSSR) nemá důvod, aby si vážil života svého či ostatních. Zjednodušeně řečeno nestál průměrnému obyvateli nikdy jeho život za to, aby se za každou cenu snažil o jeho zachování. I v těchto měsících je na Ukrajině mnoho ruských vojáků, kteří se rádi rozloučili s beznadějí svých všedních dnů a šli před svou pravděpodobnou smrtí alespoň někoho zavraždit.
Logická je ovšem otázka, jak smýšlejí ti Rusové, kteří nemají tak bídný život, a ti, kteří jsou v rozhodujících pozicích. O tom nedávno napsal exilový ruský kulturolog Michail Epštejn: „V uplynulých letech se v Rusku zformovala nová pseudonáboženská ideologie, která je s to vyvolat největší duchovní hrozby a politické otřesy jak v Rusku, tak v celém lidstvu.
Vstřebala státní pravoslaví, pohanský kult půdy, euroasijskou nenávist vůči Západu, rysy nacistické ideologie, archaické kulty války a říše mrtvých. Je to apokalypsa svého druhu, která zdědila nejtemnější rysy gnosticismu, která proklíná vše, co na světě existuje, neboť podle ní ‚svět vězí ve zle‘. Z toho pramení snaha podrobit celý svět očistnému ohni, zařídit konec života na Zemi vlastníma rukama za pomoci jaderných zbraní.Skrýt celý příspěvekBez velikášství nemá pro řadu Rusů smysl žít. Proto jsou schopni jakékoli ...Zobrazit celý příspěvek
Bez velikášství nemá pro řadu Rusů smysl žít. Proto jsou schopni jakékoli destrukce.
https://www.respekt.cz/rozhovo...
- Možná ještě zajímavější byl postoj vojenského novináře Vladislava Šurygina, který dokonale odpovídá tomu, co spisovatelka Světlana Alexijevič označovala jako homo sovieticus. Sovětský svaz byl pro tyto lidi vším, a když se rozpadl, tak se jim zhroutil svět, proto touží po jeho obnovení. Zaujalo mě, že by si přál víc jadernou válku než porážku Ruska. Jak může někdo chtít totální zničení světa?
- Proto jsem i pana Šurygina v knížce uvedl, aby Češi pochopili myšlení většinové ruské společnosti. Takhle skutečně smýšlí hodně Rusů. Jim jde o velikášství - a pokud o něj přijdou, budou usilovat o to, aby ho obnovili, protože bez něj nemá smysl žít. Proto jsou schopni jakékoli destrukce, ať už vlastní jako alkoholismu, nebo sousedního státu – tedy totální destrukce. Kvůli tomuhle bude transformační proces mimořádně obtížný.Skrýt celý příspěvekNení to blázen, on ví co říká. Kdyby si skutečně myslel že USA bojuje s Ruskem rukama Ukrajinců, tak by nikdy neřekl že se má Ukrajina vzdát rusku. Protože to nedává smysl, pokud ...Zobrazit celý příspěvek
Není to blázen, on ví co říká. Kdyby si skutečně myslel že USA bojuje s Ruskem rukama Ukrajinců, tak by nikdy neřekl že se má Ukrajina vzdát rusku.
Protože to nedává smysl, pokud je nutí bojovat, tak je asi určitě nenechají vzdát se.
Chomský je jen taková sabotáž proti civilizaci.
Pravda je taková, že USA dává tak málo zbraní ve srovnnání se svými enormními možnostmi, že to ze strany Ukrajinců vypadá že západ je nechává krvácet úmyslně.Skrýt celý příspěvekRusko bolo krvavým impériom ale vždy sa navonok pred svetom hralo na obete a neviniatka. Nejaký rus na youtube k hudobnému videu poznamenal, že želá domorodým američanom ...Zobrazit celý příspěvek
Rusko bolo krvavým impériom ale vždy sa navonok pred svetom hralo na obete a neviniatka.
Nejaký rus na youtube k hudobnému videu poznamenal, že želá domorodým američanom zdecimovaným západnými veľmocami veľa šťastia v budúcnosti a oslobodenie od nich. Tak som mu pripomenul, že podobne sa správali rusi na sibíri.
Odpoveď od neho bolo , že si vymýšľam.Skrýt celý příspěvekMalinký dodatek - rozpor mezi Stalinovou a Trockého doktrínou - zda dobýt svět okamžitě a nebo až časem.
Malinký dodatek - rozpor mezi Stalinovou a Trockého doktrínou - zda dobýt svět okamžitě a nebo až časem.
Těžko řict, zda by nebylo lepší pro západ vítězství Trockého doktríny. Nepřipraveni by zahajovali tažení, která by pravděpodobně skončila krutými porážkami.
Těžko řict, zda by nebylo lepší pro západ vítězství Trockého doktríny. Nepřipraveni by zahajovali tažení, která by pravděpodobně skončila krutými porážkami.
No, ono v těch letech 1917 - 1919 byla Evropa natolik zbídačelá, rozvrácená a zamořená bolševismem (což bylo po jatkách WW1, hladu a epidemii celkem pochopitelné), že to ten Trocký ...Zobrazit celý příspěvek
No, ono v těch letech 1917 - 1919 byla Evropa natolik zbídačelá, rozvrácená a zamořená bolševismem (což bylo po jatkách WW1, hladu a epidemii celkem pochopitelné), že to ten Trocký mohl i vyhrát. Připomínám, že dělníci západní Evropy včetně Británie sympatizovali s Leninem natolik, že odmítali dopravovat zbraně a zásoby pro bojující Polsko. Většina států balancovala na hraně bolševické revoluce a různé republiky rad vznikaly jako houby po dešti - V Německu, Rakousku, Maďarsku atd.Skrýt celý příspěvek
Všetci predsa vedia, že zlí Amíci boli hnusní na Indiánov .... však predsa tie fimy z Hollywoodu neklamú : )
Všetci predsa vedia, že zlí Amíci boli hnusní na Indiánov .... však predsa tie fimy z Hollywoodu neklamú : )
Zatímco o mnohem horším řádění Španělů ve střední a jižní Americe se paradoxně skoro nemluví a o žádných filmech nevím.
Zatímco o mnohem horším řádění Španělů ve střední a jižní Americe se paradoxně skoro nemluví a o žádných filmech nevím.
Byl jste nekdy v Latinske Americe? Jak si vysvetlujete ze tam na velke casti lidi vidite indiansky puvod a rasismus tam v podstate neni tema? V severni Americe Indiani temer ...Zobrazit celý příspěvek
Byl jste nekdy v Latinske Americe? Jak si vysvetlujete ze tam na velke casti lidi vidite indiansky puvod a rasismus tam v podstate neni tema? V severni Americe Indiani temer zmizeli, rasismus je velke tema a segregace skoncila pomerne nedavno. Nevim zda z toho neco vyplyva pro soucasnost ale tvrzeni ze Spanele v Jizni Americe zachazeli s Indiany hur nez osadnici v Severni neni pravda. Jedni se je snazili zotrocit, druzi vyhnat/zlikvidovat (coz se temer povedlo).Skrýt celý příspěvek
Tak ona je Latinská Amerika a Latinská Amerika. Obecně byly tato země mnohem méně obydlené než Severní Amerika. Tak už základ byl malý. Ostatně v Mexiku je původních obyvatel ...Zobrazit celý příspěvek
Tak ona je Latinská Amerika a Latinská Amerika. Obecně byly tato země mnohem méně obydlené než Severní Amerika. Tak už základ byl malý. Ostatně v Mexiku je původních obyvatel kolik? Tam to taky není žádné terno. Další prvek je zlato a jiné cenné suroviny. Zlatá horečka se nekonala, takže mnohá obydlená místa ležela ladem mimo zájem například právě těch Španělů. Nebyl potřeba žádného nátlaku. Nebylo potřeba ani práce - nedováželi se černoši z Afriky.
A teď zpět do nynějšího území USA. Španělé ovládali velkou část této oblasti podobně jako Anglie nebo Francie apod. Jižní části byly pod nadvládou Španělska až do 19. století. Jsou snad původní obyvatelé v Kalifornii, nebo Nevadě či v Novém Mexiku tuctoví?
No a poslední, co bych zmínil, je vzhled. Možná je to nejdůležitější faktor. On fakt jen tak leckdo nepozná různé míšence. Tyhle rasy se postupně naředily a rozklíčovat to lze tak leda podle DNA. Mestic vypadá jak nějaký Asiat. Zambo zase jako Španěl. Kajot či Kastico - no... znáte vůbec ten pojem, když píšete o indiánských původech? Najednou možná zjistíte, že v USA je zatraceně hodně takových míšenců.
Jo a když jste teda asi byl v té Jižní Americe, tak jste asi jen koukal, ale nebyl jste tam dost dlouho, aby jste zjistil, co to je rasismu v Jižní či Latinské Americe. Dominikánská republika a Venezuela jsou nejrasističtější Země v Americe vůbec. Jen to tam nikdo neřeší.Skrýt celý příspěvekŘíše Inků nebo Aztéků byly rozhodně zalidněnější, než severní Amerika se svými polokočovnými kmeny. V Mexiku tvoří potomci Evropanů 9% obyvatel, indiánů je 30% a zbytek jsou ...Zobrazit celý příspěvek
Říše Inků nebo Aztéků byly rozhodně zalidněnější, než severní Amerika se svými polokočovnými kmeny.
V Mexiku tvoří potomci Evropanů 9% obyvatel, indiánů je 30% a zbytek jsou míšenci. V Dominikánské republice je to podobné, jen jsou tam navíc černoši, ve Venezuele je o něco více potomků bělochů. V USA tvoří indiáni asi 3% populace...
Chybou vývoje severní Ameriky byl vznik indiánských rezervací. Indiáni nejsou nuceni přizpůsobit se zbytku populace a žít stejně, jako běloši. V latinské Americe žijí všichni podle stejných pravidel.Skrýt celý příspěvek
Zase s tými Severoamerickými indiánmi nezavádzajte, áno zmenšil sa ich počet, ale vôbec nie tak ako vy naznačujete, boli to hlavne choroby zavlečené bielymi. Na druhej strane ...Zobrazit celý příspěvek
Zase s tými Severoamerickými indiánmi nezavádzajte, áno zmenšil sa ich počet, ale vôbec nie tak ako vy naznačujete, boli to hlavne choroby zavlečené bielymi. Na druhej strane pôvodné obyvateľstvo nebolo tak početné ako by sa mohlo zdať z vášho príspevku a keci že takmer zmizli to ste kde zobrali. Na druhej strane osud jednych aj druhých je veľmi podobný, Španielom stačilo, že ich evanielizovali. Táto téma, ale nespadá do témy článku.Skrýt celý příspěvek
V USA je dnes mnohem více indiánů, než jich na tomto území žilo před příchodem bělochů. Jenomže dost z nich se dodnes separuje a stát je v tom, bohužel, podporuje dotacemi.
V USA je dnes mnohem více indiánů, než jich na tomto území žilo před příchodem bělochů. Jenomže dost z nich se dodnes separuje a stát je v tom, bohužel, podporuje dotacemi.
V severni Americe Indiani temer zmizeli.
Na to si ako prišiel ? Dnes je počet pôvodných američanov v kanade a usa skoro 7 milionov.V severni Americe Indiani temer zmizeli.
Na to si ako prišiel ? Dnes je počet pôvodných američanov v kanade a usa skoro 7 milionov.
Španělé akceptovali indiány jako plnohodnotné poddané, jakmile se nechali pokřtít. Bez problémů se s nimi mísili (já se ani nedivím, ony ty mladé indiánské holky jsou fakt moc ...Zobrazit celý příspěvek
Španělé akceptovali indiány jako plnohodnotné poddané, jakmile se nechali pokřtít. Bez problémů se s nimi mísili (já se ani nedivím, ony ty mladé indiánské holky jsou fakt moc hezké). Evropani v severní Americe se s indiány moc nemísili a snažili se separovat, proto dodnes existují indiánské rezervace, které v latinské Americe nenajdete.
Sebemrskačství bělochů je samozřejmě nesmyslné i v otázce severní Ameriky - v těch slavných indiánských válkách byl poměr ztár 2:1 a celkově se jdnalo o desetitisíce mrtvých, v Evropě by to vydalo tak na jednu větší bitvu. Ale přístup osadníků v severní Americe byl vůči indiánům rozhodně rasističtější, než ve španělských koloniích.Skrýt celý příspěvekTých plnoprávnych poddaných využívali tí echtovní katolíci s plnou hubou kresťanskej lásky živoriť v baniach na striebro, ortuť, továrňach a ...Zobrazit celý příspěvek
Tých plnoprávnych poddaných využívali tí echtovní katolíci s plnou hubou kresťanskej lásky živoriť v baniach na striebro, ortuť, továrňach a plantážach.
https://is.muni.cz/th/fqat0/DP...
V době španělské nadvlády se indiáni museli vzdát svých tradic a obyčejů, svých písní a tanců i svých božstev a museli čelit zneužívání, otroctví a zabíjení. Zničen byl i sociální a ekonomický
systém. Mnoho rodin i celých vesnic bylo přemístěno do větších měst, aby o nich měli kolonizátoři lepší přehled. Veškeré svazky ve společnosti byly zpřetrhány. Také podstatu mity si Španělé brzy přizpůsobili svým potřebám. Nejhorším způsobem plnění mity byla práce ve stříbrných nebo rtuťových dolech v Potosí. Existovaly zde sice předpisy, které měly zaručit dělníkům aspoň nějakou ochranu, třeba že den měl jen 12 pracovních hodin a
neděle byly volnými dny. Ale ty se velice často, stejně jako jakékoli nařízení španělské
vlády během celé conquisty, v lepším případě porušovaly, v horším se úplně obrátily proti těm, které měly chránit. Dělníci k dolům cestovali několik dní i se svými ženami a dětmi, z nichž mnohé nepřežily ani cestu. Byla také stanovena denní kvóta rudy, kterou museli narubat. Pokud toto nesplnili, museli zaplatit ze svého už tak ubohého platu. Potrestáni smrtí byli i místní správci jednotlivých oblastí, pokud nedodali
potřebný počet dělníků. Přesto se mnoho lidí raději vybíralo službu v dolech než v tzv. obrajes, což byly továrny, kde se vyráběly látky, nebo čistila hlína. Podmínky zde byly děsivé. Vlastníci těchto dílen často najímali na práci děti, jen aby nemuseli platit plnou mzdu. Indiáni také museli zásobovat jídlem a zvířaty Španěly cestující říší. Pokud jim nemohli dát potřebné množství kusů zvířat, museli náklad táhnout sami.Skrýt celý příspěvekHodně mladé jo. Ale třicítky už jsou ošklivé báby. U nás jsou i šedesátky kočky co mohou nosit minisukně
Hodně mladé jo. Ale třicítky už jsou ošklivé báby. U nás jsou i šedesátky kočky co mohou nosit minisukně
Jak víme všichni z Vinetoua (kdo to nečetl, ten to alespoň viděl) s výjimkou lstivých Komančů jsou indiáni ušlechtilí rudí bratři, toužící po míru, kdežto běloši podlá vraždící ...Zobrazit celý příspěvek
Jak víme všichni z Vinetoua (kdo to nečetl, ten to alespoň viděl) s výjimkou lstivých Komančů jsou indiáni ušlechtilí rudí bratři, toužící po míru, kdežto běloši podlá vraždící monstra.Skrýt celý příspěvek
A četl jste Vinnetoua v objektivním, nebo komunistickém překladu? Ano, Karel May jako křesťanský autor nechtěl, aby běloši zneužívali své technické převahy k vykořisťování indiánů, ...Zobrazit celý příspěvek
A četl jste Vinnetoua v objektivním, nebo komunistickém překladu? Ano, Karel May jako křesťanský autor nechtěl, aby běloši zneužívali své technické převahy k vykořisťování indiánů, ale zároveň neměl o indiánech žádné iluze.
Tady je úryvek z překladu Vinnetoua z roku 1901:
„Můj bratr tlumočiž mně slova, která muži osady dnes zpívali!“
Počal jsem s překladem a vysvětlováním Ave Maria. Vypravoval
jsem mu o víře bělochů, snažil jsem se mu vylíčiti chování
jejich k Indiánům v lepším světle. Nebyla to přednáška učených
dogmat a chytrých sofismat, nýbrž mluvil jsem oněmi prostými
nekrášlenými slovy, která jdou k srdci, zajímají posluchače, ač
v něm vzbuzují domněnku, že se jim poddal z vlastní vůle a
z vlastního rozhodnutí. Vinnetou mlčky naslouchal. Rozstíral jsem
láskyplnou síť nad duší, jež byla hodna vysvobození z pout temnoty. Když jsem dokončil, seděl zde ještě dlouho, v hlubokém
mlčení. Nerušil jsem dozvuk svých slov ani hláskou, až zvolna
povstal a podával mně svou ruku.
„Můj bratr Šarlih mluvil slova, která nemohou zemříti,“ řekl
s hlubokým povzdechem.
„Vinnetou nezapomene na velkého, dobrého Mannitoua bělochů,
syna Stvořitele, který zemřel na kříži, a pannu,
která sídlí v nebi a slyší zpěv osady. Víra rudých mužů
učí nenávisti a zabíjení; víra bílých mužů učí lásce
a životu. Vinnetou se rozmyslí, co má zvoliti, zda život
anebo smrt. Děkuji svému bratru. Howgh!“
Za pozornost stojí zejména fráze: Víra rudých mužů
učí nenávisti a zabíjení; víra bílých mužů učí lásce
a životu.Skrýt celý příspěvek
Plané nádeje. V článku pranierovaná ideológia je iba odrazom z frustrácie a nespokojnosti so "svetovým zriadením" a tá bude pretrvávať a generovať ďalšie a ďalšie kŕčovité ...Zobrazit celý příspěvek
Plané nádeje. V článku pranierovaná ideológia je iba odrazom z frustrácie a nespokojnosti so "svetovým zriadením" a tá bude pretrvávať a generovať ďalšie a ďalšie kŕčovité predstavy, čo treba urobiť, aby to bolo konečne lepšie. A vládcovia Kremľa budú vždy po ruke, aby každý takýto záchvev podchytili využili. Lebo aj oni potrebujú zničiť "staré poriadky", aby eliminovali bariéry svojej expanzie. Bez expanzie totiž štát založený na drancovaní upadne a rozpadne sa tak, ako tomu bolo v prípade celého radu koristníckych mocností, ktoré vznikali a zanikali v priestore eurázijských stepí. Rusko je iba posledným v rade.Skrýt celý příspěvek
Nespokojnosti so "svetovým zriadením" ... Čo také sa rusom nedostáva, že sú tak nespokojní ? Nemajú dosť vody, jedla, surovín, elektriny ? Alebo na nich niekto útočí a zaberá ...Zobrazit celý příspěvek
Nespokojnosti so "svetovým zriadením" ...
Čo také sa rusom nedostáva, že sú tak nespokojní ? Nemajú dosť vody,
jedla, surovín, elektriny ? Alebo na nich niekto útočí a zaberá im krajinu ? Sú od sveta izolovaní a nikdo s nimi neobchoduje ?
Ich nespokojnosť vyplýva z ich frustrácie nad vlastným korupčným správaním, a poznaním že bežný čelovek je pre verchušku len číslo. Neschopnosti skoncovať s ješitnosťou a povýšenosťou ktorá im bráni nájsť chyby v sebe miesto ustavičného hľadania fiktívnych zradcov.Skrýt celý příspěvekMožno ich frustruje fakt , že nie sú a nebudú viac hospodárska superveľmoc zatiaľčo USA stále je a pribudla k nemu Čína.
Možno ich frustruje fakt , že nie sú a nebudú viac hospodárska superveľmoc zatiaľčo USA stále je a pribudla k nemu Čína.
Je to skoro ako cez kopírák rovnaké, z čoho boli frustrovaní Nemci a obzvlášť Hitler - pocit, že im bolo odobrané, čo im právom patrí (je im súdené) a je im bránené napraviť to.
Je to skoro ako cez kopírák rovnaké, z čoho boli frustrovaní Nemci a obzvlášť Hitler - pocit, že im bolo odobrané, čo im právom patrí (je im súdené) a je im bránené napraviť to.
Momentálne je to putinova frustrácia z toho, že ho nebrali Američania a ani Európania vážne a vytreli si s ním ri.... On sa chcel kamarátiť, ale podľa svojich pravidiel a to už ...Zobrazit celý příspěvek
Momentálne je to putinova frustrácia z toho, že ho nebrali Američania a ani Európania vážne a vytreli si s ním ri.... On sa chcel kamarátiť, ale podľa svojich pravidiel a to už bolo, je horšie. Jeho známe, my dáme suroviny a vy dodáte ostatné sa síce chcelo zrealizovať, ale ostalo to na polovičke cesty a to aj kvôli nemu.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...