Armáda ČR: Špičková protivzdušná obrana krátkého dosahu
-
5. 7. 2017
-
49 komentářů
-
Jan Grohmann
V posledních letech Armáda ČR do výzbroje zavedla několik špičkových prostředků protivzdušné obrany (PVO) velmi krátkého dosahu VSHORAD (Very-Short Range Air Defense). Mezi klíčové prvky PVO kategorie VSHORAD Armády ČR patří středisko řízení palby RACCOS, radar ReVISOR, aparatura pozorovatele vzdušného prostoru (APVP) a přenosné protiletadlové raketové komplety (PPLRK) velmi krátkého dosahu RBS-70.
Sehraná dvojka: ReVISOR a RBS-70
Úkolem zbraňových systémů a taktiky kategorie VSOHRAD je boj proti vzdušným cílům do výšky 5000 m a na vzdálenost do 8000 m. Typicky to jsou dopravní/bitevní vrtulníky a bitevní letadla. Čím dál častěji to jsou i drony nejrůznějších velikostí a výkonů a střely s plochou dráhou letu.
Systémy VSOHRAD jsou určeny jak ochraně statických cílů, tak k ochraně manévrujících pozemních jednotek. Je potěšující, že právě prostředky kategorie VSOHRAD, nejen aktivní prvky, ale i prvky řízení, velení a průzkumu, jsou v Armádě ČR na vysoké úrovni.
Klíčovým senzorem a „datovou páteři“ PVO kategorie VSOHRAD i SHORAD (Short Range Air Defense) v Armádě ČR je dvojdimenzionální radar ReVISOR od české firmy RETIA. ReVISOR dokáže detekovat cíle na vzdálenost 30 km a do výšky 5 km. Rychlost otáčení (skenování) antény radaru je 30 nebo 45 otáček za minutu.
Pro Armádu ČR byl ReVISOR dodán ve verzi umístěné na přívěsu, lze ho ale namontovat i na lehký terénní automobil, nákladní vůz či obrněné vozidlo (např. TITUS nebo Pandur II). Rotující anténu lze vyzvednout do výšky 6,5 m. ReVISOR se skládá ze dvou základních funkčních celků. Prvním je modul R – radar krátkého dosahu s funkcí průzkumu vzdušného prostoru. Druhým je modul C2 s informačním a komunikačním subsystémem, které umožňují velení a řízení palby PPLRK.
Radar ReVISOR / RETIA
Oba moduly mají svá pracoviště, jež je možné ovládat přímo u prostředku, nebo je lze využít jako přenosná pro umístění ve stanu, budově či v tažném vozidle. Podle výrobce ReVISOR dokáže detekovat nízko letící cíle s malou odraznou plochou, je odolný proti rušení a dokáže také účinně filtrovat falešné signály (např. odrazy od terénních nerovností).
V minimální konfiguraci jsou k radaru ReVISOR připojeny až čtyři palebné prvky s PPLRK velmi krátkého dosahu RBS-70 nebo také RBS-70NG - oba systémy pomocí nejnovějších raket Mk.3 Bolide ničí cíle na vzdálenost až 8000 m a do výšky 5000 m
PPLRK RBS-70NG má oproti starší verzi, kterou je Armáda ČR vyzbrojena, řadu výhod. Je menší, má nižší hmotnost a vyznačuje se i větší kompaktností. Příprava pro taktické použití trvá tedy vojákům kratší dobu. Jeho integrovanou součástí je i modul pro noční provoz a stížené světelné podmínky - použití v noci nepotřebuje žádná přídavná zařízení jako u RBS-70.
Pult operátorů střediska řízení paby RACCOS. / RETIA
Modul C2 radaru ReVISOR komunikuje s komplety RBS-70 skrze terminál palebného prvku (TePP) - jde vlastně o počítač a rádio, které zajišťuje obousměrný přenos mezi RBS-70 a radarem ReVISOR nebo střediskem řízení palby RACCOS. Veškeré informace TePP zobrazuje na dotykovém LCD displeji.
TePP se dokáže s ReVISOR/RACCOS spojit na vzdálenost až 20 km a baterie postačí na 8 h trvající provoz.
Dlužno dodat, že ReVISOR a RBS-70 budou působit jen výjimečně samostatně, většinou s místem bojového velení (MBV) - se střediskem podpory velení PU PoSy (Přístupový Uzel Pohotovostního Systému) a se zmíněným střediskem řízení palby RACCOS (Retia Advanced Command Control and Communication System). PU PoSy a RACCOS jsou umístěny v kontejneru na nákladním vozidle Tatra.
RACCOS je místem řízení palby, tedy místem zpracování informací o vzdušné situaci, rozdělení cílů a působení na cíl. PU PoSy je místem podpory velení, tedy místem, kde dochází k plánování činností jednotek PVO, k procesům velení a k přijímání, zpracování a rozesílání povelů a hlášení - slouží jako styčný prvek pro komunikaci s nadřízeným prvkem velení.
Terminál palebného prvku (TePP) / Army.cz
Reakční doba v sekundách
Celý proces zachycení od cíle a až po jeho zničení vypadá tedy následovně - dodejme však, že se jedná jen o jednu variantu zapojení a propojení všech prostředků typu VSOHRAD, které má Armáda ČR k dispozici.
RACCOS slučuje informace o vzdušné situaci získané jak od nadřízeného stupně velení, tak z radaru ReVISOR a optického senzoru APVP - což je senzor určený k optickému vyhledávaní cílů (ve dne v noci). Termovizní kamera APVP má dosah až 5 km.
Na základě stanoveného úkolu RACCOS vybere zájmový cíl a jeho parametry (pozice) pošle na terminál TePP družstva RBS-70. ReVISOR dodává sice jen plošné informace (polohový úhel a šikmou vzdálenost), ale operátor i z těchto informací dokáže velmi rychle najít cíl. RACCOS v případě potřeby řídí i palbu prostředků PVO krátkého a středního dosahu (2K12 KUB).
Ač celý proces zní složitě, od zachycení cíle radarem ReVISOR, přes zpracování informací systémem RACCOS, po vydání povelu k palbě RBS-70 a k zahájení palby neuběhne více než několik sekund! Záleží však na sehranosti týmu a na úrovni výcviku každého člena obsluhy.
Aparatura pozorovatele vzdušného prostoru (APVP) ReTOB od firmy RETIA. / RETIA
Výše uvedené systémy lze kombinovat. RBS-70 dokáže působit samostatně, nebo jen ve spolupráci s radarem ReVISOR. Aparatura APVP nemusí být zase vůbec připojena, některé RBS-70 mohou být připojeny přímo na ReVISOR, jiné na RACCOS, atd.
Kvalita nenahradí kvantitu
Armáda ČR má tedy sice špičkově vyřešenou PVO kategorie VSOHRAD, ale problémem jsou nízké počty všech prostředků PVO a vlastně i nízké počty „vojska" PVO. Před rokem 1989 měla protivzdušná obrana pozemního vojska (PVO PV) a protivzdušná obrana státu (PVOS) skoro 50 000 vojáků, dnes zbyl pouze 25. protiletadlový raketový pluk (25. plrp) s cca 500 lidmi. 25. plrp v současné době provozuje šest radarů ReVISOR, 16 kompletů RBS-70 a zhruba 100 střel.
RACCOS umožňuje různé varianty organizace prostředků VSHORAD/SHORAD; větší foto / RETIA
Velení pluku tak vyčleňuje na základě požadavků velitelů své jednotky, jak pro ochranu stacionárních cílů, tak pozemních jednotek v pohybu. Avšak například polská armáda, nebo další, které mají mnohem početnější jednotky pozemní PVO, oddíly PVO se schopností VSOHRAD začleňují také přímo pod velení mechanizovaných praporů.
Každý polský mechanizovaný/motorizovaný prapor tak má (nebo k tomuto ideálnímu stavu směřuje) do své sestavy organicky začleněnou jednotku PVO a může ji tak využívat libovolně pro své potřeby. To výrazně zefektivňuje ochranu mechanizovaných/motorizovaných jednotek před útoky bitevních letadel, vrtulníků a dronů.
Armáda ČR provozuje moderní kolová BVP a plánuje nakoupit moderní pásová BVP - avšak bez dostatečně robustního deštníku PVO kategorie VSOHRAD a SHORAD je nasazení těchto vozidel do konfliktu s vyspělým protivníkem sebevraždou.
Související články
IDET 2017: Bojová vozidla pěchoty pro Armádu ČR
Po dvou letech se v Brně opět otevřely brány mezinárodního vojenského veletrhu IDET 2017 ...
-
01.06.2017
-
311 komentářů
-
Jan Grohmann
IDET 2017: Taktická vozidla pro Armádu ČR
Armáda České republiky plánuje vyměnit flotilu terénních automobilů UAZ a Land Rover. Na výstavě ...
-
02.06.2017
-
37 komentářů
-
Jan Grohmann
Transportní letouny CASA C-295M v Armádě ČR; část 4.
Cílem posledního dílu seriálu Transportní letouny CASA C-295M v Armádě ČR je popsat možnosti rozvoje ...
-
12.06.2017
-
25 komentářů
-
Jan Grohmann
RETIA dodala Armádě ČR již šestý radar ReVISOR
Ve čtvrtek 29. června byl završen další z úspěšných projektů pardubické společnosti RETIA, předního ...
-
04.07.2017
-
21 komentářů
-
Tisková zpráva
tak z hlediska dosahu..by ty radiolokátory i při manévrovém obranem boji nemuseli byt porád v pohybu..pripadne se prolínat. v pohybu by museli být jen ty rbs systémy.
tak z hlediska dosahu..by ty radiolokátory i při manévrovém obranem boji nemuseli byt porád v pohybu..pripadne se prolínat. v pohybu by museli být jen ty rbs systémy.
Ke Strela-10M - tady píšou (https://cs.wikipedia.org/wiki/... že je jich ve výzbroji 16.
Ke Strela-10M - tady píšou (https://cs.wikipedia.org/wiki/... že je jich ve výzbroji 16.
Ctu zde jiz nekolik let,az nedavno jsem se registroval,abych mohl psat nejakej ten komentar,. Kdyz to shrnu,mame jeste vubec armadu? Od vzniku Ceskoslovenska sme meli nekolika ...Zobrazit celý příspěvek
Ctu zde jiz nekolik let,az nedavno jsem se registroval,abych mohl psat nejakej ten komentar,.
Kdyz to shrnu,mame jeste vubec armadu?
Od vzniku Ceskoslovenska sme meli nekolika set tisicovou armadu.
A tedka?S tema par tisicema vojaka sotva ubranime dulezia zarizeni a budovy,natoz mesta...
Zastarala technika,predrazene zakazky,nedostatek vojaku a podobne..
Okolni zeme z nas museji mit srandu,..Skrýt celý příspěvekVidím to tak že v porovnání se systémem Pancir je tohle docela slabota.Na obranu mechanizovaných jednotek v boji nebo při pochodu v podstatě k ničemu,na obranu důležitých objektů ...Zobrazit celý příspěvek
Vidím to tak že v porovnání se systémem Pancir je tohle docela slabota.Na obranu mechanizovaných jednotek v boji nebo při pochodu v podstatě k ničemu,na obranu důležitých objektů taky k ničemu,na takové cíle budou útočit letouny z větší vzdálenosti a výšek,ne vrtulníky nebo bitevní letouny.Skrýt celý příspěvek
Pro zajištění předsunutých základen dobrá volba. Ovšem pro krytí manévrujících mechanizovaných jednotek je to nepoužitelné. Dosah 30km s tím, že musíte zastavit a rozvinout. ...Zobrazit celý příspěvek
Pro zajištění předsunutých základen dobrá volba.
Ovšem pro krytí manévrujících mechanizovaných jednotek je to nepoužitelné. Dosah 30km s tím, že musíte zastavit a rozvinout.
Mnohem větší poteciál by měl systém umístěný na kolovém vozidle s možností provozu radaru za jízdy s integrovanými odpalovacími schránkami na vozidle. Tatra 8x8 s radarem ReVISOR a RBS70 by byla jistě vítanou alternativou k ruskému Pancir-S1 na Kamazu.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...