Letadlo 6. generace – stíhačka nebo bombardér?
-
10. 4. 2015
-
75 komentářů
-
Jan Grohmann
Ve Spojených státech běží koncepční práce na novém bojovém letadle, které v budoucnu nahradí bojová letadla F-22A Raptor nebo F/A-18E/F Super Hornet. Podle Centra pro rozpočtové a strategické hodnocení CBSA (Center for Budgetary and Strategic Assessments) bude nový bojový letoun připomínat spíše bombardér, než klasickou obratnou stíhačku.
Konec klasických stíhacích letounů?
Autor studie Trends In Air-To-Air Combat Johna Stillion analyzoval více něž 1450 vzdušných soubojů od roku 1965 až do současnosti. Všechny souboje vykazovaly společný znak – ústup od klasických manévrových soubojů k bojům na dlouhou vzdálenost.
Například během války v Perském zálivu v roce 1991 američtí piloti sestřelili 33 letadel, z toho pouze 4 v blízkém manévrovém boji (tzv. dog-fight).
Od války v Perském zálivu navíc výrazně rostl výkon senzorů a řízených střel. Podle Stillona jsou klasické vlastnosti stíhacího letadla, jako rychlost, poměr tahu k hmotnosti (thrust-to-weight) nebo poloměr zatáčky dnes ještě méně důležité. Pravděpodobně se jejich význam ještě více sníží v budoucnosti.
K jakému závěru Stillion tedy došel? „Celkový závěr studie je ten, že pokrok v elektronice, komunikaci a přesných zbraní za poslední desetiletí, zcela změnil charakter vzdušného boje," uvádí v analýze Stillion.
Podle studie schopnost vybudovat letadlo, které dokáže pomocí rychlosti najít, překvapit a zničit letadlo nebo protivzdušnou obranu protivníka, rychle naráží na fyzikální limity. Jednoduše řečeno, je krajně obtížné vyrobit čím dál rychlejší a obratnější letadlo, které si zachovává dolet, nosnost a potlačuje své demaskující stopy.
„Rostoucí význam elektronických senzorů, redukce signatury letadla, radiofrekvenční a infračervené protiopatření, robustní LOS (mimo vizuální dohlednost – pozn. redakce) sítě budující dominantní situační povědomí, a potenciálně snížený taktický význam vysoké rychlosti a manévrovatelnosti může znamenat, že vzdušná bojová ničivost velkých letounů je konkurenceschopná nebo dokonce lepší, než tradičních bojových letadel kladoucí důraz na rychlost a obratnost," stojí ve studii.
Northtop Grumman pracuje na novém lehkém bombardéru LRS-B (Long Range Strike-Bomber). Může se „slít“ projekt LRS-B s programy stíhacích letadel 6. generace?; ilustrační foto / Northtop Grumman
Všudypřítomné teplo
Stillion uvádí diskutabilní přínos rychlosti. Při větší rychlosti produkují více tepla trysky motorů, ale i náběžné hrany křídel a další plochy letadla, které se zahřívají při střetu s molekulami vzduchu.
Čím dál více letadel přitom využívá pokročilé infračervené senzory IRST (InfraRed Search and Track) schopné odhalit teplo z aerodynamicky zahřívaného trupu. Na druhou stranu klasické radary jsou potlačovány rušičkami využívající technologie DRFM (Digital Radio Frequency Memory). Budoucí protivník se proto pravděpodobně zaměří na hledání tepelné stopy letadla.
V současné době Pentagon, resp. vývojová agentura DARPA, studuje v rámci programů Defense Dominance Initiative a Air Innovation Initiative koncepty budoucích nástupců stíhaček pro americké letectvo a námořnictvo.
Dle doporučení analýzy Trends In Air-To-Air Combat by měl Pentagon zvážit „radikální" změnu přístupu k tradičním konceptům stíhacích letadel, které sázejí na rychlost, obratnost a další hrubé letecké výkony.
Magazín Breaking Defense ocitoval nejmenovaný zdroj z leteckého průmyslu, který říká: "Stillion předkládá velmi dobré důvody, abychom přehodnotili naší strategii. Proč investovat do 6. generace stíhaček a vytvořit ´super F-22´? Takové letadlo nabídne jen dílčí zlepšení za ohromnou cenu. Bude mít navíc krátký dosah (s ohledem na vzdálenosti v Pacifiku a jiných míst nasazení). Není lepší se zaměřit na větší letadla?"
Větší letadla nabízejí luxus většího prostoru. Na palubu lze nainstalovat velmi výkonné radary i infračervené senzory schopné odhalit letouny protivníka na mnohem větší vzdálenosti. Uvnitř velkého letadla je také dost místa pro střely vzduch-vzduch dalekého dosahu.
Dostatečný prostor umožní instalaci laserových zbraní schopných ničit nejen nepřátelská letadla, ale také blížící se protiletadlové střely protivníka.
YF-23 doslova děsil armádní tradicionalisty. Letoun obětoval obratnost pro větší dolet, rychlost i vlastnosti stealth. Svůj boj před 25 lety prohrál. Vyhraje podobná koncepce příště?; ilustrační foto / Northtop Grumman
Revoluce vs. kulturní tradice
„To, co zní nejvíce přesvědčivě...," cituje dále magazín Breaking Defense svůj zdroj, je "myšlenka jediného, velkého, dalekonosného, stealth letadla s velkou nosností, který by tvořil bojové jádro amerického letectva. Můžete mít společný drak, a ten vybavit užitečným nákladem dle konkrétní mise."
Budoucí jednotné bojové letadlo 6. generace může plnit bombardovací mise, zasazovat jaderné údery nebo sloužit k vybojování absolutní vzdušné nadvlády – buď pomocí řízených střel nebo energetických zbraní.
Popsané letadlo lze využít jako systém vzdušného varování a navedení AWACS (Airborne Warning and Control System) nebo pro zpravodajské, sledovací, průzkumné a mise ISR (Intelligence, Surveillance and Reconnaissance).
Dokonalým zhmotněním uvedené představy je stroj schopný podnikat mezikontinentální mise. Stejný letoun dokáže zasazovat přesné údery na pozemní cíle a zároveň vést efektivní vzdušný boj na dlouhou vzdálenost.
Díky dlouhému doletu navíc dokáže operovat ze vzdálených základen. Společně s filozofií jednoho draku se výrazně sníží nároky na logistiku, údržbu, pracovní sílu nebo zadávání veřejných zakázek.
Studie jistě neunikne čelním představitelům Pentagonu nebo agentury DARPA. Je však otázkou, zda tak revoluční změna pojetí stíhacího letounu má šanci na realizaci. Diktát „kulturní tradice" je obecně ve všech armádách velmi silný.
Příklad? Při čtení analýzy si nelze nevzpomenout na souboj mezi letouny YF-22 a YF-23 v programu ATF (Advanced Tactical Fighter). Vítězem se stal YF-22, z kterého vzešel F-22A Raptor. Přitom YF-23 dominoval nad YF-22 ve většině oblastí – rychlost, výrazně větší dolet, radarová a infračervená stopa, hmotnost a jednoduchost (chybějící směrování tahu motoru).
F-22 dominoval „pouze" v obratnosti, což mu zaručilo vítězství v programu. Dodnes však mnozí věří, že v programu ATF vyhrál horší letoun.
Zdroj: CBSA
Související články
F-22A Raptor bombarduje pozice Islámského státu v Sýrii
Včera večer zahájilo letectvo U.S. Air Force a námořnictvo Spojených států U.S. Navy masivní ...
-
23.09.2014
-
24 komentářů
-
Jan Grohmann
Modernizce nadzvukových bombardérů Tu-160 „Blackjack“
Před několika dny se poprvé dostal do vzduchu první z modernizovaných ruských strategických ...
-
24.11.2014
-
16 komentářů
-
Jan Grohmann
Priority Pentagonu: Nové ponorky a bombardéry
Pentagon zveřejnil finanční výhled amerického obranného rozpočtu pro rok 2016. Na příští rok ...
-
03.02.2015
-
43 komentářů
-
Jan Grohmann
Polar Growl: Americké bombardéry nad Arktidou
Před několika dny vyslalo americké letectvo na arktické cvičení Polar Growl dva páry strategických ...
-
08.04.2015
-
12 komentářů
-
Jan Grohmann
karloscz, ostatni, otazka ale je, ako by takyto laser bol na (ake) lietadlo montovany. Ono totiz ak by sme chceli laser v otocnej vezi schopnej vypalit na lietadlo v (takmer) ...Zobrazit celý příspěvek
karloscz, ostatni, otazka ale je, ako by takyto laser bol na (ake) lietadlo montovany.
Ono totiz ak by sme chceli laser v otocnej vezi schopnej vypalit na lietadlo v (takmer) akomkolvek smere, mozme sa rozlucit s nadhernymi, aerodnynamickymi, supermanevrovatelnymi a stealth strojmi. Teda stealth profil by mozno zachovat slo. Za predpokladu, ze by bol komplet zdroj-forward firing laser priblizne rovnakej hmotnosti a objemu ako dnesne komplety kanon-municia (co je stale dost sci-fi, ale predpokladajme), tak ak by sme chceli umoznit strelbu v nejakom rozumnom rozmedzi uhlov, nasa stihacka by bud musela nepomerne nabrat na velkosti (ak by mal byt system smerovania laseroveho luca vovnutri), alebo stratit na aerodynamike (ak by mal byt vonku).
Ak by nabrala na velkosti, alebo stratila na aerodynamike, mozme sa rozlucit s dogfightom proti povedzme konvencnej stihacke. Ta by ho vdaka lepsim letovym vlastnostiam vymanevrovala tak, ze by nalietala zo slepeho miesta laseru a pokojne rozsekala kanonom, alebo ak by teoreticky bolo stopercentne pokrytie celeho okolia naseho lietadla laserom, nebol by dovod na dogfight.
Na druhu stranu, keby sa zachovala schopnost doprednej strelby spolu s manevrovacimi schopnostami, pricom nejaky stabilizacny system, ktory by udrzal laser na cieli v malom rozmedzi (predsa len mierit vo vzduchu laserom na manevrujuci ciel cisto vlastnym manevrovanim by bolo dost obtiazne), dogfightovalo by sa veselo dalej. Otazka je, aky by to malo prinos oproti kanonu. Napada ma len mozno spolahlivejsi zostrel, kedze by ho zameriavala elektronika, zatial co kanon (zatial) mieri pilot.
Samozrejme, hovorim tu o dvoch proti sebe stojacich strojoch s podobnym pomerom zataze a vykonu. Ak by mal laserovy stroj navrch aj vykonovo, mal by prirodzene navrch, ale to uz nie je zasluha len laseru samotneho.
V air-to-air suboji sa mi laser hodi skor na strategicky bombarder, tam by sa uplatnil prave v otocnej vezi.
No a potom na interceptor, ktory by zas mal nechutne silny dopredny laser, ktorym by nahradil riadene strely, ktore by laserom braneny bombarder zostrelil a kanon, na pouzitie ktoreho by sa musel dostat k bombarderu dost blizko na to, aby bol zostreleny sam.
Znie to mozno ako dobre sci-fi, ale pri vojenskych lietadlach, ako ich pozname dnes, si neviem ine vyuzitie laseru predstavit. Samozrejme, ako clanok hovori, v buducnosti budu s novymi technologiami vznikat nove kategorie lietadiel, s nimi nutne nove taktiky a strategie. Kym ale nevieme dostatocne presne a spolahlivo, aky tento koncept stroja a taktiky bude, nemozme realne uvazovat nad tym, ci a ako do nich montovat laser.Skrýt celý příspěvekecho - bez ohledu na všechny další vlastnosti laserů - výkon, optické prostředí atd., jakmile se jednou optika zaměří, může cíl manévrovat jak chce. Pro světlo je jakýkoliv ...Zobrazit celý příspěvek
echo - bez ohledu na všechny další vlastnosti laserů - výkon, optické prostředí atd., jakmile se jednou optika zaměří, může cíl manévrovat jak chce. Pro světlo je jakýkoliv reaktivní pohon v atmosféře na tyto vzdálenosti asi tak rychlý, jako ožralý hlemýžď nahánějící formuli 1. I sebelepší manévrový únik lze jednoduše predikovat - takový algoritmus spíchne za pár dní kdejaký programátor co kdy něco slyšel o fyzice, navíc oproti raketám je možnost samplování polohy a následné reakce na výsledek o deset řádů jinde.Skrýt celý příspěvek
Shania: Laserovy luc je svetlo, takze sa aj pohybuje rychlostou svetla. Mozno som sa zle vyjadril, ale mal som na mysli, ze ak chcem objekt zasiahnut tak ho najprv musim zamerat. S ...Zobrazit celý příspěvek
Shania: Laserovy luc je svetlo, takze sa aj pohybuje rychlostou svetla. Mozno som sa zle vyjadril, ale mal som na mysli, ze ak chcem objekt zasiahnut tak ho najprv musim zamerat. S vacsou vzdialenostou a vyssou rychlostou objektu stupa obtiaznost dany objekt zamerat. Aka moze byt sanca zamerat objekt pohybujuci sa rychlostou dajme tomu 400m/s na vdzialenost 10km s presnostou na centimetre? Kolko milisekund potrva spracovanie udajov senzorov, vypocet, vytvorenie laserove luca? Aj keby to bola len 1/4 sekundy tak manevrujuci objekt trafim len s obrovskym kusom stastia.Skrýt celý příspěvek
Echo: hlavne treba na taku vzdialenost trafit z pohybujuceho sa objektu iny pohybujuci sa objekt pri velkych rychlostiach.// Tohle bych potřeboval vysvětlit, měl jsme za to, že ...Zobrazit celý příspěvek
Echo: hlavne treba na taku vzdialenost trafit z pohybujuceho sa objektu iny pohybujuci sa objekt pri velkych rychlostiach.//
Tohle bych potřeboval vysvětlit, měl jsme za to, že zrovna v tomto případě by snad neměl být žádný problém trefit něco s laserem, ať už se to pohybuje jakoukoliv rychlostí, nebo ne?Skrýt celý příspěvekjj284b: Nechapem preco by laserove zbrane mali znamenat koniec vzdusnych subojov. Ucinnost lasera s narastajucou vzdialenostou klesa. Atmosfera nie je vakuum, molekuly vzduchu a ...Zobrazit celý příspěvek
jj284b: Nechapem preco by laserove zbrane mali znamenat koniec vzdusnych subojov. Ucinnost lasera s narastajucou vzdialenostou klesa. Atmosfera nie je vakuum, molekuly vzduchu a vody su problem, luc ich prechodom straca energiu, taktiez to sposobuje rozbiehavost luca. Zmysluplny zasah na kilometre je nonsens, odhliadnuc na to, ze si ani neviem predstavit zdroj energie potrebnej pre laser takeho vykonu. A hlavne treba na taku vzdialenost trafit z pohybujuceho sa objektu iny pohybujuci sa objekt pri velkych rychlostiach. Nastup laserovych zbrani bude zaujimavy, ale treba ratat s tym, ze na druhej strane sa zrejme zacnu pouzivat materialy, ktore maju vysoku odrazivost, malu absorbciu laseroveho luca a dobru tepelnu vodivost. Buducnost laserovych zbrani ja osobne vidim najma u pechoty, na biologicky material je laserovy luc devastacny aj pri relativne malych vykonoch.Skrýt celý příspěvek
Přesně tak echo taky si to myslím.Samozřejmě že všichni cvičí i s kanony ,ale američani je nepoužívají.Zato rusové jsou jiní.Co myslíte že je lepší sestřel?raketou nebo ...Zobrazit celý příspěvek
Přesně tak echo taky si to myslím.Samozřejmě že všichni cvičí i s kanony ,ale američani je nepoužívají.Zato rusové jsou jiní.Co myslíte že je lepší sestřel?raketou nebo kanonem.Podle mne kanon.Hold je to více rytiřský sestřel =).Skrýt celý příspěvek
Echo: aha, takze sa maju spoliehat na palubny kanon? dnesne stroje nesu uz len symbolicku municiu, par stovak nabojov co im staci na par sekund strelby... to co vyvija Darpa ma ...Zobrazit celý příspěvek
Echo: aha, takze sa maju spoliehat na palubny kanon? dnesne stroje nesu uz len symbolicku municiu, par stovak nabojov co im staci na par sekund strelby...
to co vyvija Darpa ma zmysel. boje na kratku vzdialenost su prezitok. a ak sa im podari dostat na palubu laserove zbrane, tak vzdusnym subojom odzvoni kompletne...Skrýt celý příspěvekVsadit vsetko na rakety a spoliehat sa na boj na velku vzdialenost je blbost uz z principu. Rakety sa zlepsuju, ale na druhej strane sa zlepsuju aj obranne prostriedky voci nim. Ak ...Zobrazit celý příspěvek
Vsadit vsetko na rakety a spoliehat sa na boj na velku vzdialenost je blbost uz z principu. Rakety sa zlepsuju, ale na druhej strane sa zlepsuju aj obranne prostriedky voci nim. Ak sa vyvinie dostatocne ucinny a spolahlivy aktivny system ( napr. obdoba PRO lodi ) tak nastane problem. Zase sa vratime k bojom na vzdialenost vizualneho kontaktu.Skrýt celý příspěvek
Na klamanie IR navadzania sa okrem flares pouzivaju aj rozne aktivne systemy ci uz aktivne IR ziarice alebo novsie DIRCM kde sa rusiaci prvok nasmeruje priamo proti senzoru ...Zobrazit celý příspěvek
Na klamanie IR navadzania sa okrem flares pouzivaju aj rozne aktivne systemy ci uz aktivne IR ziarice alebo novsie DIRCM kde sa rusiaci prvok nasmeruje priamo proti senzoru rakety.
Ide o to ze rusiace prostriedky nemusia byt ucinne po celu dobu letu rakety ale niekedy moze stacit kratky casovy usek kedy IR raketa strati lock a dostatocne obratne lietadlo raketu vymanevruje.
Kazdopadne ako bolo spomenute lietadla rozhodne nie su bezbranne ani proti stale dokonalejsim a drahsim raketam.Skrýt celý příspěvekAno Pajo, používá se to už od druhé světové a v angličtině se tomu říká "chaffs"....aluminiové pásky takto rozprašovaly už B-17 a táta mi vyprávěl, jak to jako kluk sbíral na ...Zobrazit celý příspěvek
Ano Pajo, používá se to už od druhé světové a v angličtině se tomu říká "chaffs"....aluminiové pásky takto rozprašovaly už B-17 a táta mi vyprávěl, jak to jako kluk sbíral na poli.
Dnes je to samozřejmě ještě vymakanější, ale stará nevýhoda, t.j. ztráta rychlosti vymetené návnady zůstala (už mnoho desítek let jsou algoritmy na odlišení chaffs od letadla). Teď jsou myslím docela v kurzu tažené návnady, případně autonomní robůtci s RCS letounu, který mají chránit.Skrýt celý příspěvekAko pise Luky, na zmatenie IR rakiet sa pouzivaju flery. Existuje nieco obdobne na zmatenie rakier navadzanych radarom? Viem si predstavit, ze lietadlo by vystrelilo napr. nieco ...Zobrazit celý příspěvek
Ako pise Luky, na zmatenie IR rakiet sa pouzivaju flery. Existuje nieco obdobne na zmatenie rakier navadzanych radarom? Viem si predstavit, ze lietadlo by vystrelilo napr. nieco ako konfety, co sa pouzivaju na oslavach, len namiesto poletujucich papierikov by boli napr. velmi tenke poletujuce kusky hliniku ci ineho materialu, ktory dobre odraza radarove vlny. Potom by zalezalo na vlnovej dlzke radara, ci by "oblak" konfet bol identifikovany ako jeden velky objekt alebo ako tisice drobnych. V pripade, ze by raketa prilietala zo zadu lietadla, tak by mohli tieto "konfety" na par sekund (kym by startili rychlost a sa rozptylili) prerusit radarovu stopu a lietadlo by malo vacsiu sancu na uspesny uhybny manever. Vopred sa ospravedlnujem, ak moja predstava je prilis naivna.Skrýt celý příspěvek
Tak mě přijde, že dobrý stroj by měl mít vždy určitou míru univerzálnosti a vyváženosti ve vztahu rychlost - obratnost - vytrvalost - nosnost - senzorické vybavení - ...Zobrazit celý příspěvek
Tak mě přijde, že dobrý stroj by měl mít vždy určitou míru univerzálnosti a vyváženosti ve vztahu rychlost - obratnost - vytrvalost - nosnost - senzorické vybavení - velikost.
Můžu několik oblastí posílit na úkor jiných, pokud je stroj navržen pro konkrétní prostředí (např. Sibiř nebo Pacifik), ale asi nemá smysl na ostatní výrazně rezignovat.
Konkrétně ve vztahu raketa vs letadlo je to ještě trochu komplexnější. Každá ŘS něco váží. Pokud se budeme bavit o v současnosti nošených A-A ŘS, tak většina má dost krátké nohy. V NATO používaná kombinace Sidewinder - Amraam je skvělá a pružná, ale určitě obnáší manévrování, ať už v BVR nebo WVR. Zcela jistě nefunguje nějaké zjednodušení jako "30G MACH-4 raketa vždy zabije 9G MACH-2 stíhače na 30Km, navíc když ten stíhač většinou líta do MACH 1,5." Ona i ta BVR raketa má motorový impulz na pár vteřin a pak je z ní trubka- mizerný kluzák. U moderních dogfajt IR raket je sice pravda, že uvnitř "no escape zone" je skoro nejde vymanévrovat nebo zmást fléry (IR imaginery digičidla), ale ta " n.e. zone" může být velmi malá a pak je to zase o budování pozice. Proto asi Francouzi často ani nenosí Magic2, ale věší na letouny kombinaci dvou verzí MICA.Ty rakety moc neváží, jdou použít WVR i BVR, ale jsou to vlastně taky manévrové boje (i když ne třeba hned většinou dogfajty).
Dlouhonohé rakety dnes nosí jen záchytné stíhače MiG-31, Iránské Tomcaty (třeba i mod Hawky :) a pak lze za dlouhonohou sřelu považovat prodloužené, pokročilejší verze R-27. Tyto rakety jsou ale neseny v podstatě težkými stíhači a nakolik univerzální jsou navěšené v páru např. na lehčím MiG-29 lze spekulovat. Prostě to letadlo se s takovou střelou tahá, ale ve výsledku se může dostat do manévrového boje dříve, než bude mít šanci náklad vystřílet.
Určitou revolucí budou v blízkém budoucnu střely Meteor a nové verze Amraamu (i R77) s "udržovacími" ramjet motory, ale myslím, že ve výsledku stejně dojde "jen" k tomu, že se od sebe budou stroje jen o něco dříve odvracet a déle "dragovat" nepřátelské střely. Význam vysokovýkonných AESA radarů tak bude stoupat. Pochybuji ale o tom, že by v následujících letech tyto pokročilé rakety představovaly celý AA arzenál.....a to nejen kvůli ceně. Bude to ale samozřejmě představovat obrovské rozšíření operačních schopností "normálních" letectev, které budou tuto výzbroj zavádět.
Jestli se 3-4 supervelmoci mezitím posunou ještě o krok dál, aby po sobě pálili laserem a plasmou je otázka. Někdo s tím začne a další budou muset reagovat. Aby ale ten první tahoun nemusel pak rozprodávat patenty a nakupovat za to vodní děla...Skrýt celý příspěvekshal: ono s tou obratnoustí raket to není tak růžové, jak to vypadá. Ano, rakety krátkého doletu (ASRAAM, Sidewinder, Python, R-73) mají maximální přetížení někde u 30g, ale zase ...Zobrazit celý příspěvek
shal: ono s tou obratnoustí raket to není tak růžové, jak to vypadá. Ano, rakety krátkého doletu (ASRAAM, Sidewinder, Python, R-73) mají maximální přetížení někde u 30g, ale zase jen velmi omezený dosah, takže jim můžete zkusit "uletět" pokud jsou odpáleny na větší vzdálenost. Střely středního a dlouhého dosahu josu zase velké krávy a navíc při zteči už často letí setrvačností (pokud jsou odpalovány na větší vzdálenost), takže každý razantní manévr rychle ubírá energii, kterou střela má v zásobě.
Dnes se uvažuje, že by se začaly používat střely krátkého dosahu s boostrem, který by je urychlil a umožnil jim dolétnou dál setrvačností, a až při finálové zteči by zapalovaly vlastní motor pro získání další energie.
Proto je také lepší, když stíhač odpaluje rakety při vysokých rychlostech - dodá jim víc energie a tím jim buď problouží dolet, nebo jim zbyde víc enerie pro finálové manévry (stačí se podívat, jaký dosah má udávaný AMRAAM odpálený z letadla a jak malý má odpalovaný z pozemního SAMu).Skrýt celý příspěvekMuž, co zírá na kozy: Laserové zbraně opravdu nejsou tak daleko jak by se mohlo zdát. V posledních 10 letech byl učiněn obrovský pokrok a s rostoucím potenciálem rostou i výdaje na ...Zobrazit celý příspěvek
Muž, co zírá na kozy: Laserové zbraně opravdu nejsou tak daleko jak by se mohlo zdát. V posledních 10 letech byl učiněn obrovský pokrok a s rostoucím potenciálem rostou i výdaje na výzkum. Možná že dnes laserové zbraně na letadlech nemají uplatnění, ale tady se plánuje koncepce na 20-50 let dopředu. A těch minimálně 20 let stačí k velkému pokroku v oblasti laserů.
Vymanévrovat moderní air-to-air raketu je prakticky nemožné. A pro jistotu se používají 2. Rakety samy o sobě začínají být stealth, zaměřují se pasivně, tak aby jim protivník nemohl uletět a jsou daleko rychlejší a obratnější než sebelepší stíhač, takže v době kdy ji nepřítel zachytí, tak jediné co může udělat je okamžitá katapultace.Skrýt celý příspěvekTo je zajímavý pohled, nicméně klaním se na stranu těch, kteří tvrdí, že díky stealth technologiím možná nastane nový úsvit soubojů na kratší vzdálenosti. Je to logické, protože ...Zobrazit celý příspěvek
To je zajímavý pohled, nicméně klaním se na stranu těch, kteří tvrdí, že díky stealth technologiím možná nastane nový úsvit soubojů na kratší vzdálenosti. Je to logické, protože detekční vzdálenosti při střetu dvou stejně technologicky vyspělých protivníků klesají na desítky kilometrů a při vzájemném vstřícném kurzu není problém se během pár vteřin dostat na vizuální kontakt. A protože nástup lehkých leteckých laserových zbraní je ještě pořád hudbou dosti vzdálené budoucnosti, navíc je tento systém limitován povětrnostními podmínkami, scénáře s dogfigty nejsou zase tak nereálné...
Navíc, jak správně postřehl Sanyo, supermanévrovatelnost není vlastnost potřebná jen pro dogfighty, ale především pro vymanévrování řízených střel, tohle si málo kdo uvědomuje.
Osobně si myslím, že větší potenciál, než v leteckých laserových zbraních se skrývá v mikrovlných systémech, protože v souvislosti se šestou generací se mluví o tom, že anténu radiolokátoru bude tvořit celý povrch letadla. Už o AN/APG-79 se uvádí, že dokáže vyslat přesně cílený mikrovlnný puls, pro zarušení, nebo dokonce zničení elektronických systémů protivníka. Lze si tedy odvodit co by dokázal radiolokátor s tak velkou aperturou, že by tvořil několik desítek metrů čtverečních povrchu letadla, jako zbraň...Skrýt celý příspěvekliberal shark: to ano, ale v krajním případě jde zaměřovat opticky. I dnešní moderní tanky si zachovávají tuhle vlastnost právě proto, kdyby elektronika selhala. Raketa bez ...Zobrazit celý příspěvek
liberal shark: to ano, ale v krajním případě jde zaměřovat opticky. I dnešní moderní tanky si zachovávají tuhle vlastnost právě proto, kdyby elektronika selhala. Raketa bez elektroniky je k ničemu.Skrýt celý příspěvek
Tohle už tu kdysi bylo - Američané měli jednu stíhačku pro Pacifik, kde pootřebovali DLOOOOUHÝ dolet (Lightning) a další pro evropu, kde byla na pořadu dne špíš obratnost ...Zobrazit celý příspěvek
Tohle už tu kdysi bylo - Američané měli jednu stíhačku pro Pacifik, kde pootřebovali DLOOOOUHÝ dolet (Lightning) a další pro evropu, kde byla na pořadu dne špíš obratnost (Mustang).
Možná tehdy, když vybírali, měli vybrat oboje - 22 by zajišťovala manévrové souboje s Sučky a 23 by nosila Phoenixy, aby mělo co mordovat bombardery někde nad atoly.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...