Letadlo 6. generace – stíhačka nebo bombardér?
-
10. 4. 2015
-
75 komentářů
-
Jan Grohmann
Ve Spojených státech běží koncepční práce na novém bojovém letadle, které v budoucnu nahradí bojová letadla F-22A Raptor nebo F/A-18E/F Super Hornet. Podle Centra pro rozpočtové a strategické hodnocení CBSA (Center for Budgetary and Strategic Assessments) bude nový bojový letoun připomínat spíše bombardér, než klasickou obratnou stíhačku.
Konec klasických stíhacích letounů?
Autor studie Trends In Air-To-Air Combat Johna Stillion analyzoval více něž 1450 vzdušných soubojů od roku 1965 až do současnosti. Všechny souboje vykazovaly společný znak – ústup od klasických manévrových soubojů k bojům na dlouhou vzdálenost.
Například během války v Perském zálivu v roce 1991 američtí piloti sestřelili 33 letadel, z toho pouze 4 v blízkém manévrovém boji (tzv. dog-fight).
Od války v Perském zálivu navíc výrazně rostl výkon senzorů a řízených střel. Podle Stillona jsou klasické vlastnosti stíhacího letadla, jako rychlost, poměr tahu k hmotnosti (thrust-to-weight) nebo poloměr zatáčky dnes ještě méně důležité. Pravděpodobně se jejich význam ještě více sníží v budoucnosti.
K jakému závěru Stillion tedy došel? „Celkový závěr studie je ten, že pokrok v elektronice, komunikaci a přesných zbraní za poslední desetiletí, zcela změnil charakter vzdušného boje," uvádí v analýze Stillion.
Podle studie schopnost vybudovat letadlo, které dokáže pomocí rychlosti najít, překvapit a zničit letadlo nebo protivzdušnou obranu protivníka, rychle naráží na fyzikální limity. Jednoduše řečeno, je krajně obtížné vyrobit čím dál rychlejší a obratnější letadlo, které si zachovává dolet, nosnost a potlačuje své demaskující stopy.
„Rostoucí význam elektronických senzorů, redukce signatury letadla, radiofrekvenční a infračervené protiopatření, robustní LOS (mimo vizuální dohlednost – pozn. redakce) sítě budující dominantní situační povědomí, a potenciálně snížený taktický význam vysoké rychlosti a manévrovatelnosti může znamenat, že vzdušná bojová ničivost velkých letounů je konkurenceschopná nebo dokonce lepší, než tradičních bojových letadel kladoucí důraz na rychlost a obratnost," stojí ve studii.
Northtop Grumman pracuje na novém lehkém bombardéru LRS-B (Long Range Strike-Bomber). Může se „slít“ projekt LRS-B s programy stíhacích letadel 6. generace?; ilustrační foto / Northtop Grumman
Všudypřítomné teplo
Stillion uvádí diskutabilní přínos rychlosti. Při větší rychlosti produkují více tepla trysky motorů, ale i náběžné hrany křídel a další plochy letadla, které se zahřívají při střetu s molekulami vzduchu.
Čím dál více letadel přitom využívá pokročilé infračervené senzory IRST (InfraRed Search and Track) schopné odhalit teplo z aerodynamicky zahřívaného trupu. Na druhou stranu klasické radary jsou potlačovány rušičkami využívající technologie DRFM (Digital Radio Frequency Memory). Budoucí protivník se proto pravděpodobně zaměří na hledání tepelné stopy letadla.
V současné době Pentagon, resp. vývojová agentura DARPA, studuje v rámci programů Defense Dominance Initiative a Air Innovation Initiative koncepty budoucích nástupců stíhaček pro americké letectvo a námořnictvo.
Dle doporučení analýzy Trends In Air-To-Air Combat by měl Pentagon zvážit „radikální" změnu přístupu k tradičním konceptům stíhacích letadel, které sázejí na rychlost, obratnost a další hrubé letecké výkony.
Magazín Breaking Defense ocitoval nejmenovaný zdroj z leteckého průmyslu, který říká: "Stillion předkládá velmi dobré důvody, abychom přehodnotili naší strategii. Proč investovat do 6. generace stíhaček a vytvořit ´super F-22´? Takové letadlo nabídne jen dílčí zlepšení za ohromnou cenu. Bude mít navíc krátký dosah (s ohledem na vzdálenosti v Pacifiku a jiných míst nasazení). Není lepší se zaměřit na větší letadla?"
Větší letadla nabízejí luxus většího prostoru. Na palubu lze nainstalovat velmi výkonné radary i infračervené senzory schopné odhalit letouny protivníka na mnohem větší vzdálenosti. Uvnitř velkého letadla je také dost místa pro střely vzduch-vzduch dalekého dosahu.
Dostatečný prostor umožní instalaci laserových zbraní schopných ničit nejen nepřátelská letadla, ale také blížící se protiletadlové střely protivníka.
YF-23 doslova děsil armádní tradicionalisty. Letoun obětoval obratnost pro větší dolet, rychlost i vlastnosti stealth. Svůj boj před 25 lety prohrál. Vyhraje podobná koncepce příště?; ilustrační foto / Northtop Grumman
Revoluce vs. kulturní tradice
„To, co zní nejvíce přesvědčivě...," cituje dále magazín Breaking Defense svůj zdroj, je "myšlenka jediného, velkého, dalekonosného, stealth letadla s velkou nosností, který by tvořil bojové jádro amerického letectva. Můžete mít společný drak, a ten vybavit užitečným nákladem dle konkrétní mise."
Budoucí jednotné bojové letadlo 6. generace může plnit bombardovací mise, zasazovat jaderné údery nebo sloužit k vybojování absolutní vzdušné nadvlády – buď pomocí řízených střel nebo energetických zbraní.
Popsané letadlo lze využít jako systém vzdušného varování a navedení AWACS (Airborne Warning and Control System) nebo pro zpravodajské, sledovací, průzkumné a mise ISR (Intelligence, Surveillance and Reconnaissance).
Dokonalým zhmotněním uvedené představy je stroj schopný podnikat mezikontinentální mise. Stejný letoun dokáže zasazovat přesné údery na pozemní cíle a zároveň vést efektivní vzdušný boj na dlouhou vzdálenost.
Díky dlouhému doletu navíc dokáže operovat ze vzdálených základen. Společně s filozofií jednoho draku se výrazně sníží nároky na logistiku, údržbu, pracovní sílu nebo zadávání veřejných zakázek.
Studie jistě neunikne čelním představitelům Pentagonu nebo agentury DARPA. Je však otázkou, zda tak revoluční změna pojetí stíhacího letounu má šanci na realizaci. Diktát „kulturní tradice" je obecně ve všech armádách velmi silný.
Příklad? Při čtení analýzy si nelze nevzpomenout na souboj mezi letouny YF-22 a YF-23 v programu ATF (Advanced Tactical Fighter). Vítězem se stal YF-22, z kterého vzešel F-22A Raptor. Přitom YF-23 dominoval nad YF-22 ve většině oblastí – rychlost, výrazně větší dolet, radarová a infračervená stopa, hmotnost a jednoduchost (chybějící směrování tahu motoru).
F-22 dominoval „pouze" v obratnosti, což mu zaručilo vítězství v programu. Dodnes však mnozí věří, že v programu ATF vyhrál horší letoun.
Zdroj: CBSA
Související články
F-22A Raptor bombarduje pozice Islámského státu v Sýrii
Včera večer zahájilo letectvo U.S. Air Force a námořnictvo Spojených států U.S. Navy masivní ...
-
23.09.2014
-
24 komentářů
-
Jan Grohmann
Modernizce nadzvukových bombardérů Tu-160 „Blackjack“
Před několika dny se poprvé dostal do vzduchu první z modernizovaných ruských strategických ...
-
24.11.2014
-
16 komentářů
-
Jan Grohmann
Priority Pentagonu: Nové ponorky a bombardéry
Pentagon zveřejnil finanční výhled amerického obranného rozpočtu pro rok 2016. Na příští rok ...
-
03.02.2015
-
43 komentářů
-
Jan Grohmann
Polar Growl: Americké bombardéry nad Arktidou
Před několika dny vyslalo americké letectvo na arktické cvičení Polar Growl dva páry strategických ...
-
08.04.2015
-
12 komentářů
-
Jan Grohmann
Pochybujem, ze do 20 rokov najdeme material, ktory je lahky a dokaze spolahlivo odtienit gama ziarenie, ktore vznika pri rozpade thoria (presnejsie rozpad produktov rozpadu ...Zobrazit celý příspěvek
Pochybujem, ze do 20 rokov najdeme material, ktory je lahky a dokaze spolahlivo odtienit gama ziarenie, ktore vznika pri rozpade thoria (presnejsie rozpad produktov rozpadu thoria). Auto sa pohanat thoriom mozno da, ale take auto bude kvoli svojej velkosti a hmotnosti neprakticke. Nazvat to, co spominate reaktormi, ktore "sluzia na pohon aut" je zavadzajuce, pretoze ak na nieco sluzia, tak je to technologicka demonstracia, ktora demonstruje, ze to zatial nema zmysel stavat.
A do lietadla to naozaj scifi je. Tu nejde ani tak o technologiu, ako o material. Ak chceme material, ktory je dostatocne kompaktny na to, aby nezaberal privela miesta a zaroven odtienil dostatocne silny reaktor, musi mat vysoku hustotu a material s vysokou hustotou je pre lietadlo jednoducho neprimerane tazky.
Snad ma napada este druhy materialovy pokrok, ktory by tomu mohol maximalne napomoct a to taky, ktory by nam umoznil stavat lahsie a pevnejsie lietadla, plus nejaky revolucny dizajn, ktory by taky reaktor uniesol. Nezabudajte, ze lietadlo potrebuje omnoho viac vykonu, nez auto, potrebuje sa totiz odlepit od zeme. Ak ma k tomu tahat este reaktor...
Netvrdim, ze je to absolutne nemozne, skor, ze je to prinajmensom neprakticke.
Verejnost, to je dalsia vec, ale tu by som do toho netahal, ak ide o vojensky stroj. Ak by slo o civilny, co by prirodzene po vojenskom nasledovalo, tam by som sa obaval maximalne tak protestujucich hipikov. Ak ma technologicky pokrok viditelne kladny dopad a je bezpecny, verejnost si zvykne. Pomaly, ale zvykne. Ak by to malo byt nebezpecne, do fazy civilneho stroja sa to nedostane.Skrýt celý příspěvekA myslíš, že se veřejnosti někdo bude ptát na názor, pokud bude armáda chtít něco utajit, tak se to veřejnost nedozví, nejde o to, které projekty zveřejní, ale ty tajné, které vaří ...Zobrazit celý příspěvek
A myslíš, že se veřejnosti někdo bude ptát na názor, pokud bude armáda chtít něco utajit, tak se to veřejnost nedozví, nejde o to, které projekty zveřejní, ale ty tajné, které vaří pod pokličkou.Skrýt celý příspěvek
To Blake Nedívejte se na to v mezích dnešní technologie, ale možnostmi za 20 let. Nicmíně již dnes existují malé jaderné reaktory, sloužící k pohonu aut, to není scifi, to je ...Zobrazit celý příspěvek
To Blake
Nedívejte se na to v mezích dnešní technologie, ale možnostmi za 20 let. Nicmíně již dnes existují malé jaderné reaktory, sloužící k pohonu aut, to není scifi, to je realita.Skrýt celý příspěvekThoriovy reaktor (akykolvek jadrovy reaktor) je do lietadla nevhodny kvoli nutnemu tieneniu voci radiacii, ktore je od svojej podstaty velmi tazke. Nemyslim, ze by bol taky reaktor ...Zobrazit celý příspěvek
Thoriovy reaktor (akykolvek jadrovy reaktor) je do lietadla nevhodny kvoli nutnemu tieneniu voci radiacii, ktore je od svojej podstaty velmi tazke. Nemyslim, ze by bol taky reaktor schopny dodat dost energie, aby vyrovnal tu nadmernu hmotnost.Skrýt celý příspěvek
2 echo: Nevím, kde bereš těch 250 ms. Za tu dobu dokáže (čistě ideální stav) laser samplovat polohu objektu ve vzdálenosti 10 km celkem 3750 krát - bráno jako vyslání signálu - ...Zobrazit celý příspěvek
2 echo: Nevím, kde bereš těch 250 ms. Za tu dobu dokáže (čistě ideální stav) laser samplovat polohu objektu ve vzdálenosti 10 km celkem 3750 krát - bráno jako vyslání signálu - zachycení odezvy. To mi přijde jako celkem podrobná souprava dat pro predikci:-)
I kdybychom to vlivem prodlevy při zpracování signálu ponížili na pouhých deset procent samplů z maximální možné hodnoty 3750, pořád to znamená jeden vzorek každou milisekundu.
Uvědomme si jedno. Fyzikální limity pro reaktivní pohon v atmosféře - zrychlení, přetížení, energetická kapacita pro setrvání v plném výkonu, reakční doba(i ta hraje vůči rychlosti světla roli) atd. jsou několik řádů pod schopnostmi laseru. Ten limituje jediný faktor - zdroj energie. Co malý thoriový reaktor, např? Druhá věc - vývoj technologií zrychluje exponenciálně. I dnes, kdy máme někteří možná pocit, že se neděje až tak moc převratného, lidstvo produkuje nové technologie a materiály exponenciální řadou. Odhadovat dnes, kam a jak se posune vývoj za padesát let (!) je nesmysl. Před padesáti lety jme na orbitu vypustili první telekomunikační družici. Dnes je z toho fenomén (mobily, satelitní TV, internet), který by překvapil i otrlé autory scifi tehdejší doby. A to je jeden obor, který navíc tlačily vojenské peníze. Podívejte se třeba na medicínu nebo průřez nanotechnologiemi. Pointa je, že za uplynulých padesát let lidstvo poskočilo technologicky tak daleko, jako předtím za celé milénium. A exponenciála roste. Dnešní hitech bude za padesát let víc k smíchu, než první barevná tv v Československu, na jejíž 50ti leté výročí si budeme muset ještě 5 let (!) počkat...Skrýt celý příspěvekNaopak lasery budou k obrannym ucelum stihacu zavedeny v brzke dobe .Ale ciste k "likvidaci" raket . Kombinace radaroveho ruseni a likvidace infra optickeho navadeni laserem bude k ...Zobrazit celý příspěvek
Naopak lasery budou k obrannym ucelum stihacu zavedeny v brzke dobe .Ale ciste k "likvidaci" raket . Kombinace radaroveho ruseni a likvidace infra\ optickeho navadeni laserem bude k nezaplaceni . Laser pouzivajici k likvidaci ciste predani energie nebude na tak male stroje pouzitelny jeste desitky let ( pokud nedojde k nejakemu zlomovemu objevu ve vyrobe\skladovani energie) .
Jeho pouziti na senzory nepratelskeho letounu v dogfightu je ale otazka hlavne kvuli problemum s umistenim a nasmerovanim.Skrýt celý příspěvekM164, ano, ale realna implementacia je daleka buducnost, hlavne kvoli zdroju, mozno som sa nevyjadril tak, ako som chcel, ale v podstate som chcel povedat to iste - v buducnosti si ...Zobrazit celý příspěvek
M164, ano, ale realna implementacia je daleka buducnost, hlavne kvoli zdroju, mozno som sa nevyjadril tak, ako som chcel, ale v podstate som chcel povedat to iste - v buducnosti si viem predstavit vsetko popisane, ale dovtedy by som ocakaval zmenu doktrin a modelov boja iniciovanych ako zmenami politickymi a spolocenskymi, tak aj technologickym pokrokom. Preto sa mi zda zbytocne polemizovat o nasadeni laseru v dnesnom sposobe vzdusneho boja (ako niekolki prispievatelia poukazovali - armady vyzeraju, akoby sa pripravovali na vcerajsiu bitku), kedze kym bude realne nasaditelny v malych stihacoch, nemusia byt male stihace uz vobec pouzivane. Nevravim, ze nebudu, len, ze sa toho moze zmenit dost na to, aby tieto uvahy boli prinajmensom krcmove (nie ich obsahom, alebo sposobom, ale neistotou)
Osobne sa na vyvoj energetickych zbrani tesim, len si myslim, ze si na ich realne rozsirenie pockame par dekad.Skrýt celý příspěvekco sa tyka presneho zamerania laserovej zbrane momentalne prichadza do uvahy asi len optika so zameriavacim laserom. zostrelovanie delostreleckych, minometnych nabojov je vcelku ...Zobrazit celý příspěvek
co sa tyka presneho zamerania laserovej zbrane momentalne prichadza do uvahy asi len optika so zameriavacim laserom.
zostrelovanie delostreleckych, minometnych nabojov je vcelku zvladnute i ked tam ide o presne predpovedatelnu drahu (je to nemanevrujuci ciel zo znamou drahou)
zostrelovat vysoko manevrujucu raketu kratkeho, stredneho doletu bude vacsi problem ale riesitelne to asi bude rovnako ako protivnikovo lietadlo. Stale ale hovorime o kilometrovych vzdialenostiach a nie desiatkach kilometrov.
Nad 100 kilometrov zasahoval YAL-1 proti balistickym raketam vo velkej vyske ale s vykonom v rade MW.
existuju vsak aj protiopatrenia: material/nater ktory sa po zahriati rychlo odparuje, odrazive materialy, aktivne zadymenie a podobne.
m164: detektory oziarenia laserom (nizkonenergetickym) existuju dnes bezne na tankoch takze je to zavedena technologiaSkrýt celý příspěvekEcho: na uvedenú vzdialenosť by technicky vzato malo byť možné detekovať objekt s rozmermi 1-10 metrov všetkými troma uvedenými spôsobmi, dokonca vrátane elektrooptického ...Zobrazit celý příspěvek
Echo: na uvedenú vzdialenosť by technicky vzato malo byť možné detekovať objekt s rozmermi 1-10 metrov všetkými troma uvedenými spôsobmi, dokonca vrátane elektrooptického zameriavania. V prípade optiky sa už ale pohybujeme na absolútnej hrane schopností zameriavačov použiteľných v letectve, no stále je to možné. I so súčasnými technológiami by malo byť teoreticky možné týmto spôsobom cieľ zasiahnuť a preto nevidím dôvod, prečo by o 30 rokov nedošlo k ich ďalšiemu zdokonaleniu. Na takúto vzdialenosť by ale pri súčasných technológiách bol potrebný veľmi výkonný žiarič, aby stačil na dostatočné poškodenie stroja i zlomok sekundy a presnosť by sa pohybovala možno na úrovni 1m, prípadne by sa použila séria impulzov.
Je pravda, že ak by sme chceli už behom najbližších rokov zneškodniť stroj veľkosti stíhacieho lietadla na 25km iba s použitím lasera, potrebovali by sme nosič aspoň o veľkosti C130, aby poňal všetko potrebné vybavenie. Je to v praktických podmienkach absurdné, no nie nemožné a i také plány existovali. Lenže nesmieme zabúdať, že hovoríme o koncepte polovice 21. storočia a vývoj sa nezastaví hneď zajtra. Obrovský prínos by nastal i v prípade, ak by technický pokrok o uvedených 30 rokov umožnil efektívne použitie na lietadlách s dosahom hoci "len" do 10km. Už pri efektívnom dosahu do 3km môžeme uvažovať o úplnom nahradení palubného kanónu a silného ovplyvnenia manévrového boja, na ktorý som chcel poukázať. S trochou optimizmu si ale i naďalej myslím, že i vzdialenosti do 25km prípadne i ďalej nemusia byť v budúcnosti nedosiahnuteľné. Samozrejme až čas ukáže, ako pokročia technológie a určite ešte veľmi dlho budú rakety na stredné a veľké vzdialenosti preferovaná prípadne jediná voľba. Alebo už o rok môže prísť nový objav úplne iného rázu a celá doterajšia diskusia bude zbytočná.
Koniec koncov, ako dlho boli protiletecké rakety na smiech? Veľké, nemotorné, nepresné, nespoľahlivé? Prvé boli už za Druhej svetovej vojny a ani o 30 rokov neskôr ešte stále nestačili. Laser by som neodsudzoval, najmä pri súčasnom rapídnom pokroku v tejto oblasti vývoja a vidím v ňom obrovský potenciál.Skrýt celý příspěveknevim jakou latenci ma irst, das, eots nebo podobne systemy. vim ze laserovy dalkomer irst na su35 ma dosah 20 km. tak na tuto vzdalenost by melo jit vizualne sledovat cil v ...Zobrazit celý příspěvek
nevim jakou latenci ma irst, das, eots nebo podobne systemy. vim ze laserovy dalkomer irst na su35 ma dosah 20 km. tak na tuto vzdalenost by melo jit vizualne sledovat cil v realnem case.
eots by mel mit daleko delsi dosah.Skrýt celý příspěvekEcho: Už dneska jsou laserové systémy schopné likvidovat dělostřelecké granáty na vzdálenost několika kilometrů pomocí optického zaměřování.
Echo: Už dneska jsou laserové systémy schopné likvidovat dělostřelecké granáty na vzdálenost několika kilometrů pomocí optického zaměřování.
Blake: Akou technologiu chces urcit polohu lietadla na dajme tomu 25km vzdialenost s presnostou na centimetre v realnom case? Radar, optika, infra, ... ?
Blake: Akou technologiu chces urcit polohu lietadla na dajme tomu 25km vzdialenost s presnostou na centimetre v realnom case? Radar, optika, infra, ... ?
Blake: samotný žiarič je relatívne malý. Northrop Grumman v roku 2013 oznámil vývoj otočného žiariča malých rozmerov s nízkym LO pre F35, ktorý má plniť úlohu aktívnej obrany proti ...Zobrazit celý příspěvek
Blake: samotný žiarič je relatívne malý. Northrop Grumman v roku 2013 oznámil vývoj otočného žiariča malých rozmerov s nízkym LO pre F35, ktorý má plniť úlohu aktívnej obrany proti raketám.
Ak hovoríme o lietadle, ktoré by bolo celé navrhnuté okolo podobnej zbrane, nevidel by som žiadny problém v jej implementácii bez akéhokoľvek ohrozenia manévrovateľnosti alebo viditeľnosti.
Echo: Čo sa týka schopnosti navádzania lasera - už niekoľko rokov máme 6D lasery s reakčným časom pár ms a presnosťou na stotiny mm. Pritom lietadlo sa ani len nepohybuje v 6D priestore, je to pre laser obrovský predmet a nemá šancu "utiecť" navádzaniu lasera. Aj keby sa lietadlu nejakým zázrakom podarilo na zlomok sekundy prerušiť dopad lúča na cieľové miesto, už spôsobené poškodenie neodčiní a nezabráni, aby sa laser zameral buď znovu na rovnaké miesto, alebo na iné. Otázka nie je navádzať, ale zamerať. Akonáhle je cieľ zameraný, laseru už neunikne.
Stredne výkonný laser potrebuje pôsobiť pár sekúnd a kým palubný systém na lietadle zaregistruje, že na jeho povrch pôsobí laser, vyšle informáciu pilotovi, pilot informáciu zaregistruje a zareaguje, môže ubehnúť i 1s (za predpokladu, že je ním lietadlo vybavené a že pokrýva zasiahnuté miesto). Behom tohto času môže mať pilot už prepálený kokpit i s prilbou/vyradený radar/poškodený motor atď. Samozrejme sa jedná o scenár útoku na diaľku. Ak by obranca aj vedel o lietadle s laserom v oblasti, ako by sa efektívne bránil? Nekonečné piruety by ho večne neuchránili.
V prípade útoku na blízko by obranca už vôbec nemal nádej. I pohyblivý žiarič malého výkonu, primárne určený ako aktívna obrana proti raketám, môže byť opakovane zameraný po niekoľko sekúnd na konkrétne miesta na lietadle. A utiecť lietadlom na krátku vzdialenosť pred voľne pohyblivým žiaričom je ťažšie než utiecť vrtuľníkom na dostrel CIWS. Už po 20 sekundovom súboji by bol oponent celý ohlodaný s fatálnymi následkami, ak by dovtedy ešte nedostal kritický zásah.
Proti novým zbraniam bude nutné vyvinúť úplne novú obranu. Súčasná by jednoducho nemala šancu, nech by bola akokoľvek pokročilá a modernizovaná.Skrýt celý příspěvekshal: Ja chcem len poukazat na to, ze jj284b si mysli, ze laserove zbrane budu znamenat koniec vzdusnych subojov a lasery budu zostrelovat lietadla na desiatky km. A ja si skutocne ...Zobrazit celý příspěvek
shal: Ja chcem len poukazat na to, ze jj284b si mysli, ze laserove zbrane budu znamenat koniec vzdusnych subojov a lasery budu zostrelovat lietadla na desiatky km. A ja si skutocne neviem predstavit ako na taku vzdialenost zamerat pohybujuci sa objekt s dostatocnou presnostou. Jednoducho je to cele este riadne sci-fi, pre skutocne nicivy efekt je potrebne dodat co najviac energie v co najkratsom case a idealne do jedneho miesta. Toto bez nejakekych skutocne revolucnych objavov v oblasti zdrojov energie a materialov potrva este riadne dlho.Skrýt celý příspěvek
Echo: 250 ms je opravdu dlouhá doba. Zkusme se na to dívat v řádech jednotek ms, což by za 20 let opravdu neměl být problém. Navíc predikce funguje účinně. Jakmile pilot letí rovně ...Zobrazit celý příspěvek
Echo: 250 ms je opravdu dlouhá doba. Zkusme se na to dívat v řádech jednotek ms, což by za 20 let opravdu neměl být problém. Navíc predikce funguje účinně. Jakmile pilot letí rovně a je zaměřen laserem, tak může strhnout řízení libovolným směrem, ale pak se vůči protivníkovi natočí stranou a vzhledem k setrvačnosti už toho moc neudělá, co by laserový systém mohlo překvapit a ikdyby se mu to povedlo, tak znovuzaměření není problém. A stíhačka není zajíci, co by kličkoval mezi stromy.Skrýt celý příspěvek
karloscz: Predikovat pohyb objektu v case t+250ms, ktory manevruje a pohybuje sa rychlostou 400m/s? Ak leti priamociaro zmeni svoju polohu o 100 metrov v smere pohybu. Staci ale ...Zobrazit celý příspěvek
karloscz: Predikovat pohyb objektu v case t+250ms, ktory manevruje a pohybuje sa rychlostou 400m/s? Ak leti priamociaro zmeni svoju polohu o 100 metrov v smere pohybu. Staci ale mala zmena pohybu a netrafis. Objekt moze za 250 ms trosku spomalit, zrychlit, zmenit smer alebo vysku. Vo vysledku moze byt pri takej rychlosti o desiatky metrov inde ako zameriavaci system predikuje. Pre predstavu skus si zahrat napriklad Counter Strike s pingom 250 ms a trafit nejakeho saska, ktory kluckuje, skace, atd. Snad uz chapes co tym chcem povedat. A cim zlozitejsi algoritmus na zameriavanie tym viac potrebneho casu na jeho vykonanie.Skrýt celý příspěvek
Rozhodne máte pravdu v tom, že v súčasnosti by laserová technológia pre použitie na stíhacích lietadlách nestačila, no ak chceme hovoriť o koncepte 50tych rokov 21. storočia, ...Zobrazit celý příspěvek
Rozhodne máte pravdu v tom, že v súčasnosti by laserová technológia pre použitie na stíhacích lietadlách nestačila, no ak chceme hovoriť o koncepte 50tych rokov 21. storočia, musíme to posudzovať s ohľadom na budúci vývoj.
Už v súčasnosti máme napríklad funkčné prototypy 30kW od Lockheedu, ktoré dokážu zamerať raketu na 1 míľu, udržať lúč s presnosťou niekoľko cm na jednom mieste a následne raketu behom pár sekúnd zneškodniť. Samozrejme nesmieme opomenúť, že sa jedná o demonštráciu v ideálnych testovacích podmienkach, ale tiež hovoríme iba o prototype, ktorý bol defacto zavedený iba pred rokom. Lockheed Athena testovacích podmienkach prepálil i blok motora.
A USA nie sú jediní, ktorí majú funkčné prototypy. Rheinmetall zachádza ešte ďalej. Má napríklad prototypy 5, 10, 20, 30, 50kW, testuje 60kW a pri prezentácii predstavil koncept 100kW. 30kW Rheinmetall úspešne zneškodnil lietací dron na 2km, statický 15mm oceľový plát na 3km a demonštroval schopnosť v C-RAMM zneškodniť do 5 mínometov naraz, pričom Rheinmetall zdôraznil, že počasie v tomto prípade nehrá rolu. Rheinmetall dokonca už v roku 2012 predviedol reálnosť škálovateľnosti a navádzania viacerých nezávislých žiaričov naraz na rovnaký bod a koncom roku 2013 na medzinárodnej demonštrácii zneškodnil 3 útočiace prúdové drony na vzdialenosti 1-1,2km. Čo sa týka mobilnosti, Rheinmetall napratal do Boxera plne nezávislý 5kW. Predstavil i verziu v 20kW v kontajneri na Tatre. Nie je problém montovať výkonnejšie žiariče, pretože sa rozmermi príliš nelíšia, ale výkonnejšie už vyžadujú dodatočné chladenie a napájanie, ktoré sa do jedného Boxera a pod v súčasnosti nezmestia.
I Britské MoD zverejnilo pred necelými dvoma týždňami plány na vlastný prototyp.
Ak už dnes máme niekoľko funkčných prototypov, ktoré si dokážu poradiť s malým cieľom, pohybujúcim sa rýchlosťou 300m/s na vzdialenosti 1-2km, nemyslím si, že tvrdenie o reálnosti leteckých laserov v rozmedzí 30-50 rokov je príliš pritiahnuté za vlasy. Navyše chladenie na lietadle by nemal byť problém. Rovnako otázka chvíľkového demaskovania pri jeho použití mi príde irelevantná, nakoľko radary zachytávajú i odpálenie rakety a napriek tomu sa používajú.
Ak by už dnes predstavený lúč pôsobil hoci len zlomok sekundy, predstavte si tú škodu na zasiahnutom stroji. Spálený radar/prepálený kokpit aj s pilotom/vážne poškodený motor/vznietenie paliva/detonácia podvesenej munície atď.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...