Americká armáda si ponechá karabiny M4

Americký voják M4
Foto: Ve výzbroji americké armády je 483 000 karabin M4 / US Army

Americká armáda v rámci programu Osobní karabina (Individual Carbine) plánovala zavést do výzbroje zcela novou osobní zbraň vojáka. Před dvěma týdny však armáda oficiálně ukončila program s tím, že žádný z kandidátů nepřináší výrazné zlepšení oproti současným zbraním M4, zavedených v americké armádě.

Americká armáda hledá náhradu za karabiny M4

Snahu americké armády najít náhradu za karabiny M4 akcelerovaly nelichotivé zprávy o spolehlivosti karabin M4 z Afghánistánu. Příslovečnou poslední kapkou se stala Bitva u Wanatu, kde při koordinovaném útoku Talibánu padlo devět amerických vojáků. V následující zprávě ostatní vojáci uváděli, že jejich karabiny M4 se při intenzivní a dlouhotrvající střelbě zasekávaly, což mělo tragické následky.

Remington ACR Foto: Remington ACR / Remington

Americká armáda začala uvažovat o náhradě karabin M4 právě v roce 2008. Samotná soutěž Individual Carbine se rozběhla v roce 2011. V celkově třech krocích chtěli vojáci otestovat a nakonec vybrat novou osobní zbraň jednotlivce pro amerického vojáka.

 

V první fázi (Phase I) měli zájemci doložit, zda jsou schopni splnit základní technické požadavky na novou karabinu. Kromě nejzákladnějších technických vlastností (montáž optiky, tlumiče, atd.) museli prokázat, že mají výrobní kapacity pro výrobu 2000 až 4200 pušek za měsíc.

ARX-160 Foto: ARX-160 / Beretta

Do druhé fáze nakonec postoupilo nakonec osm společností – FN FNAC, Heckler & Koch HK416A5, upravená varianta Remington ACR, Adcor Defense BEAR Elite, Beretta ARX-160, Colt CM901, Lewis Machine & Tool s CQB 16 a Troy Defense s Troy Defense 5.56 Carbine. Vyřazené firmy zkrachovaly především na neschopnosti dodávat zbraně v požadovaném množství.

Cílem druhé fáze (Phase II) bylo vyzkoušet zbraně z hlediska přesnosti, spolehlivosti a životnosti. Po dosáhnutí určitého počtu bodů pak tři nejlepší zbraně měly postoupit do třetí etapy programu (Phase III). V poslední fázi se zbraně měly podrobit vojskovým zkouškám a nejlepší zbraň se měla stát novou osobní zbraní amerického vojáka.

B.E.A.R. Elite

Foto: B.E.A.R. Elite / Adcor Defense

Američtí vojenští úředníci se však po skončení druhé fáze rozhodli soutěž přerušit. Podle tiskové zprávy žádná ze zbraní nepřinesla významné zlepšení oproti současným karabinám M4.

Přesněji řečeno, nepřinesla natolik významné zlepšení, které by vykompenzovalo finanční náklady na zavedení nových zbraní do americké armády. „Žádná z hodnocených karabin během zkušební fáze nesplnila minimální bodové požadavky, nutné k pokračování do další fáze hodnocení,“ stojí v tiskové zprávě americké armády.

CQB 16

Foto: CQB 16 / Lewis Machine & Tool

Problémem nový „supernáboj“ M855A1 EPR?

Jedním z problému byla „nízká“ spolehlivost testovaných zbraní. Žádná ze zbraní nebyla schopna vystřílet 3592 nábojů bez poruchy. Připomeňme, že střední doba poruchy u původních zbraní M4 (požadavek z roku 1990) byl jen 600 nábojů. V současné době používané karabiny M4A1, používající nejnovější náboj M855A1 EPR (Enhanced Performance Round) (.pdf), mají střední dobu poruchy 1691 výstřelů.

Náboj 5,56×45 mm M855A1 EPR má větší ranivost v měkkém cíli a větší průraznost (ocel) než náboj 7,62×51 mm NATO

„Víme, že M4 je výjimečná při střelbě na cíl,“ Fred Coppola, manažer oddělení pro osobní zbraně vojáků (Soldier Weapons). „Smyslem soutěže bylo najít něco, co je lepší než M4. Armáda ale nehledala drobné zlepšení, chtěli jsme vidět vynikající zlepšení.“

FN FNACFoto: FN FNAC / FN



Američtí úředníci (ač později vyjádření zmírnili) ve zprávě uvedli, že za menší spolehlivostí testovaných zbraní mohl být nově zaváděný náboj M855A1 EPR. V současné době americké jednotky používají standardní náboj M855, ale postupně je do výzbroje zaváděn M855A1, který se od svého předchůdce vyznačuje větší rychlostí, přesností a ranivostí v cíli.

Troy Defense 5.56 Carbine Foto: Troy Defense 5.56 Carbine / Troy Defense

 „Na základě analýzy, kterou máme, mohou být výsledky testů ovlivněny interakcí mezi střelivem, zásobníkem a zbraní,“ stojí v tiskové zprávě. „Současné zavedené karabiny používají střelivo M855; zbraně testované v programu Indivdual Carabine střílely se současně zaváděným střelivem nové generace M855A1 EPR. Použití M855A1 měl pravděpodobně za následek nižší, než očekávanou spolehlivost. Tyto efekty byly dány jedinečnými podmínkami při testování a není známo, že mají vliv na současné zbraně zavedené v operačním prostředí.“

HK416A5Foto: HK416A5 / Heckler & Koch



Později úředníci svá slova mírnili. „Neudělali jsme forenzní analýzu zbraní za dodavatele, s cílem přesně zjistit příčinu nastálých událostí,“ říká Brigádní Generál Paul Ostrowski ředitel PEO Soldier. „Bylo by předčasné, abych vám přesně řekl, v čem byl problém, protože to prostě nevím… je to překvapení pro nás pro všechny.“

Colt CM901 Foto: Colt CM901. Zbraň je multirážová. Lze používat náboje 7,62×51 mm a  5,56×45 mm / Colt

Zdroj: Army.mil , military.com

Nahlásit chybu v článku


Související články

Nová italská útočná puška ARX 160

Jako většina vyspělých národů světa i Italové se začali před několika lety poohlížet po nové útočné ...

Americká armáda volí karabiny M4

Ač mnozí prorokovali brzký konec karabin M4 v americké armádě, opak je pravdou. Pokusy vyvinout ...

Modernizace amerických karabin M4

V srpnu 2010 odsouhlasila americká armáda dvouetapový plán modernizace a náhrady karabin M4 a pušek ...

CZ 805 BREN: Otázky a odpovědi

Armáda České republiky již "nějaký ten pátek" používá nové útočné pušky CZ 805 BREN. A jak to u ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • Zbrojir
    14:40 05.07.2013

    Kauza pistole vz. 82 je typickým příkladem zbrojního projektu českého zbrojního průmyslu. Pro ráži 9mm M se nejprve vyvinula velmi složitá pistole vlastní konstrukce (dvakrát tolik ...Zobrazit celý příspěvek

    Kauza pistole vz. 82 je typickým příkladem zbrojního projektu českého zbrojního průmyslu. Pro ráži 9mm M se nejprve vyvinula velmi složitá pistole vlastní konstrukce (dvakrát tolik součástí jako PM), vlastní cestou se šlo i v oblasti munice, jelikož se zpožděním byl zahájen vývoj náboje se „železnou spékanou“ střelou" vz. 82. Při vývoji a řízení projektu se tradičně udělalo několik hrubých chyb, k nimž mj. patří od počátku zjevně poddimenzovaný bicí mechanismus, neúčinnost pojistných protipádových ústrojí pistole či nesladění zaváděné pistole vz. 82 a náboje vz. 82.

    Od začátku se vyráběná pistole vz. 82 potýkala s mnoha výrobními i konstrukčními nedostatky, přičemž pistole v několika počátečních letech výroby zdaleka nesplňovaly deklarované parametry. Docházelo k předčasné únavě, opotřebení či destrukcím součástek (poruchy), rovněž počet zádržek (závady) byl často vyšší, než připouštěly TP, kritizováno bylo i nesprávné nastřelení z výroby, vysoký rozptyl u mnoha zbraní a nevelká odolnost lakování. Po zavedení náboje vz. 82 (spékaná železná střela) se kromě výskytu značného množství selhačů (viz dále) výrazně zhoršila i životnost hlavní, některé doslova „hořely“. (V TP je životnost pistole stanovena na 5000 výstřelů, avšak při střelbě náboji vz. 82 se po vystřelení 3500 ran připouští opotřebení chromované vrstvy místy až na základní kov! Praxe však byla i mnohem horší. CZUB byla za nízkou kvalitu dodávaných pistolí proto soustavně kritizována výzbrojními orgány státu. Problémy s pistolemi vz. 82 vyvrcholily při zavádění čs náboje vz. 82, kdy se projevil extrémně vysoký počet selhačů (závadovost mnohonásobně překračovala povolený limit 0,2%). Selhání zbraně se projevilo i v praxi, při plnění úkolů. Nařízeným šetřením bylo zjištěno, že zatímco SaB se řídil sovětskou licenční technickou dokumentací, v CZUB již od počátku poddimenzovali bicí mechanismus pistole, který nepokrýval toleranční pole citlivosti zápalek 5,06 pro sovětský 9mm M. Nakonec bylo po rozsáhlých zkouškách pro zajištění spolehlivosti systému pistole-náboj doporučeno rekonstruovat bicí mechanismus pistole, a to v situaci, kdy stát již zaplatil a převzal cca 130 000 pistolí.

    Ačkoli se jednalo o chybu při vývoji zbraně, CZUB odmítla rekonstrukci pistole hradit ze svého, a tak to po intenzívním dohadování mezi všemi zainteresovanými, kdo za to vlastně může, nakonec musel uhradit stát, resp. daňový poplatník. Na počátku devadesátých let to byl výdaj v desítkách milionů Kč, jelikož, než se reálně s rekonstrukcí začalo, stoupl počet dodaných zbraní téměř na
    200 000, i když u posledních dodávek byla rekonstrukce již zahrnuta ve standardním výrobním procesu.

    Rekonstrukce, která byla prováděna zpravidla silami odborných útvarů ozbrojených složek, zahrnovala výměnu zápalníku (delší o 0,3mm, to však zhoršilo pádovou bezpečnost, viz dále), výměnu bicí pružiny za silnější a výměnu bicí tyčinky (při rekonstrukci bylo nutné dále vyměnit i nýt vypínače táhla). Úpravy byly prováděny zejména od konce 1991 do 1992, ale i v letech následujících. Upravené pistole byly na hlavňové objímce nad první číslicí výrobního čísla označeny písmenem „U“. Některé státní složky však rekonstrukci neuhradily a neprovedly s odkazem na to, že se jedná zjevně o chybu při vývoji. Výsledkem tak byla situace, že se v ozbrojených složkách ČSR/ČSFR nacházely pistole upravené, neupravené, a z poslední výrobní etapy, kde byla již rekonstrukce bicího mechanismu součástí sériové výroby. To není vskutku dobrá vizitka, kdy krátce po nákladném plošném přezbrojení ozbrojených složek státu na novou služební pistoli vznikl tak chaotický stav. Nakonec byla spolehlivost všech variant pistolí vz. 82 řešena novým nábojem SaB se standardní střelou FMJ o hmotnosti 6,1g a jiným typem zápalky se zúženým polem citlivosti.

    V průběhu 90. let, kdy kvůli zhoršené bezpečnostní situaci začali policisté nosit náboj v nábojové komoře došlo k několika mimořádným událostem s vážnými následky, kdy pistole po pádu vystřelila. Experimentem se podařilo jednoznačně prokázat mechanismus samovolné iniciace náboje při pádu tohoto typu zbraně. Doplňkovým šetřením bylo potvrzeno, že problém se týká konstrukčního řešení zbraní z celé produkce, tzn., že pistole vz. 82 s upraveným i neupraveným bicím mechanismem, pakliže je náboj v nábojové komoře, může při pádu z běžné manipulační výšky (i pod 1m), samovolně vystřelit, přesto, že je zbraň v řádném technickém stavu a je nošena v souladu s pokyny k používání. Tato zjištění, zejména s ohledem na minulé mimořádné události a další soustavné problémy spojené s exploatací pistolí vz. 82 v podstatě znamenala začátek konce její kariéry v ozbrojených složkách.

    Plošné vyřazování pistolí vz. 82 bylo realizováno až od roku 2002. Z prodlení při přezbrojování bylo nejprve zapříčiněno četnými politickými ingerencemi do výběru dodavatele (viz např. usnesení vlády č. 338/2000 – přidělení zakázky přímo CZUB, a to bez výběrového řízení), následně pak mnoha problémy s vývojem, plněním technických požadavků a kvalitou jednotlivých dodávek pistolí CZ mod. 75 D Compact. Při pokračování "české cesty" tak byly problémy s provozem vz. 82 vystřídány problémy s dovývojem, kvalitou výroby a provozem CZ 75 D Compact.

    Stručný souhrn kladů a nedostatků pistole vz. 82:
    +
    •Velkokapacitní zásobníky.
    •Pohotové dvoufunkční spoušťové ústrojí s poměrně dobrými charakteristikami.
    •Velmi dobrá ergonomie.
    •Snadná rozborka k čištění.
    •Slušná protikorozní odolnost, zejména chromované hlavně.
    •Výrazně lepší spolehlivostní parametry než u předchůdců vz. 70 (vz. 52), to byly ale ve světovém měřítku opravdu velmi špatné zbraně.
    _

    •Na zbraň s dynamickým závěrem složitá konstrukce s vysokým počtem součástí (PM jich má polovinu), tudíž i pracná a výrobně drahá.
    •Neexistence moderních bezpečnostních prvků (blokace zápalníku a vypouštění napnutého bicího mechanismu).
    •Neúčinnost aplikovaných bezpečnostních prvků při pádu pistole na kohout (pistole může samovolně vystřelit při volném pádu z výšky i pod 1m).
    •U mnoha zbraní nefunguje řádně samočinná pojistka (odskok), tlakem na kohout tak může dojít k výstřelu.
    •Nedostatečná bicí energie u všech pistolí s neupraveným bicím mechanismem vyráběných podle původní technické dokumentace (energie bicího ústrojí je zde vskutku nižší, než bývá u služebních zbraní obvyklé, značné riziko selhačů, především při spoušťovém napínání).
    •Velmi malá životnost hlavní při používání střeliva vz. 82 (spékaná železná střela).
    •Vyšší rozptyl hlavní s polygonním vývrtem.
    •Nízká a kolísavá kvalita, zejména v prvních několika letech výroby a s ní spojená citelně vyšší četnost poruch (unavené, opotřebené a prasklé součásti) a závad (zádržky ve funkci), než připouští příslušná technická dokumentace, špatně nastřelené zbraně z výroby….
    •Velmi obtížná opravitelnost (některé součásti jsou vyráběny ve více velikostních skupinách, v průběhu výroby došlo k celé řadě změn, součásti u zbraní z různých výrobních etap tak nejsou zaměnitelné, např. ani závěry a rámy, k opravám je třeba řada speciálních přípravků a velmi kvalifikovaná pracovní síla, přitom produktivita práce je nízká). atd, atd. ……

    Pokud by tehdy byla v tuzemsku zavedena kvalitně vyrobená, podstatně jednodušší a tudíž i levnější PM, pak by dnes byla jistě také již vyřazena ze všech exponovaných složek, a to zejména pro limity náboje 9mm M a omezenou kapacitu zásobníku. U neexponovaných státních úředníků, kteří pistoli použijí jen výjimečně, ke své obraně, by však PM mohla dobře sloužit doposud.

    Na tomto jednom příběhu o „české cestě“ jako obvykle vydělal především tuzemský zbrojní průmysl (CZUB), kdo však prodělal, tak to byly ozbrojené složky státu a v konečném důsledku i daňový poplatník. Porovnejte společné znaky s projektem CZ 805.Skrýt celý příspěvek

  • plingr
    10:59 04.07.2013

    proto mluvím o původní verzi na 9mm ,kdyby do ní nezasahovali jen aby měla stejnou ráži jak TT tak mohla být legendou

    proto mluvím o původní verzi na 9mm ,kdyby do ní nezasahovali jen aby měla stejnou ráži jak TT tak mohla být legendou

  • Ondra
    14:24 03.07.2013

    No u té pi vz.52 to právě není vůbec sporné, finální produkt sloužící v ČSLA a AČR se s originálním TT nedá srovnat ani hmotností, ani spolehlivostí, ani životností. Troufám si ...Zobrazit celý příspěvek

    No u té pi vz.52 to právě není vůbec sporné, finální produkt sloužící v ČSLA a AČR se s originálním TT nedá srovnat ani hmotností, ani spolehlivostí, ani životností. Troufám si říct, že je to jedna z nejhorších(spolu s CZ 70) pistolí zavedených v našich ozbrojených složkách od první republiky. Naproti CZ 82 nebyla tak strašná pistole, ale taky žádný zázrak. S kulometem a pancéřovkou nemám zkušenosti.Skrýt celý příspěvek

  • zap
    14:40 02.07.2013

    Zbrojiri, souhlasim s Vasim poslednim pripisem. Jsem tez toho nazoru, ze zvlaste pistole Vz.52 a kulomet Vz.59 jsou nepovedene. Samozrejme hodne materialu bylo jiz napsano o ...Zobrazit celý příspěvek

    Zbrojiri, souhlasim s Vasim poslednim pripisem. Jsem tez toho nazoru, ze zvlaste pistole Vz.52 a kulomet Vz.59 jsou nepovedene.

    Samozrejme hodne materialu bylo jiz napsano o pistoli Vz.52 a je znamo, ze puvodne byla zkonstruovana na 9mm Para a v te razi to zrejme mohla byt docela schopna zbran. Bohuzel se tak nestalo. Rekl bych, do jiste miry analogicky k tomu co jste opakovane prednesl o soucasne aut.pusce, ze se mel zadeji koupit TT33, nez tento desny hybrid. Pistole Vz.52 je v uhrnu 'na banana'. Pokud vim, nikdo kdo z ni strilel ji nemiloval; asi proto ji rikali tez "pareznice". Mam jeji vzorek ciste na pamatku minulych casu. Kdydbych mel potrebu nosit pistoli byla by to asi (z vyroby CZ) nektera v tech pozdejsich versi s plastovym ramem.

    Kulomet Vz.59 byl dle meho pozorovani 'dotlacen' k tomu cim se stal tak, aby byl sparovan s Vz.58 pro svoji castecnou pribuznost. Posun pasu neni prilis dobre vyresen a je vyrobne narocny. Poloha vstupu plynu je prilis blizko ke komore a tim zrejme napomaha nerovnomernosti prubehu tlaku, coz se neprojevuje dobre na funkci - nekdy pracuje, nekdy ne. Behem sluzby jsem jej videl jen v pouziti s cvicnymi naboji a temer vzdy odmital poslusnost. CSLA by rozhodne s PKM byla udelala lepe.

    Mimochodem, vzpominam ,ze jsem pred lety cetl o Jihoafrickem kulometu SS-77 (?) ktery byl udajne symbiozou nekolika zbrani vcetne uzamykani typu ktery byl oplatnen na Vz.26/30. Je-li tomu tak, je vidno, ze "treti cesta" byla mozna. Podobne tak Cinane meli behem 60-70tych let celkem schopny kulomet, ktery byl vysledkem nekolika prevzatych reseni.Skrýt celý příspěvek

  • plingr
    13:21 02.07.2013

    no u té 52 je to dost sporné, než jí přepracovali na 7,62 tak snad měla i sa/da spoušť,navíc byla velice přesná

    no u té 52 je to dost sporné, než jí přepracovali na 7,62 tak snad měla i sa/da spoušť,navíc byla velice přesná

  • Zbrojir
    13:00 02.07.2013

    Vzhledem ke zmiňovanému hodnocení kulometů by mě zajímal názor zde diskutujících na tzv. českou cestu. Tuzemský zbrojní průmysl se často chlubí, že ČR většinou nepřebírala cizí ...Zobrazit celý příspěvek

    Vzhledem ke zmiňovanému hodnocení kulometů by mě zajímal názor zde diskutujících na tzv. českou cestu. Tuzemský zbrojní průmysl se často chlubí, že ČR většinou nepřebírala cizí osvědčené konstrukce, nýbrž v oblasti "lehké výzbroje" šla především svojí cestou, tedy cestou vlastního vývoje s využitím kapacit domácího průmyslového potenciálu. Posledním výsledkem "české cesty" v oblasti ručních palných zbraní je např. již mnohokrát diskutovaný a dle mého názoru i zcela oprávněně kritizovaný zbraňový komplet CZ 805 BREN/MEOPTA.

    Na základě vlastních, dnes již mnohaletých zkušeností, studia materiálů k řadě výzbrojních projektů a zejména z pohledu uživatele výsledných produktů domácího vývoje, nadšení pro "českou cestu" nikterak nesdílím, neboť, až na několik málo vyjímek, tuzemské zbraně zaostávaly nejen na výrobky renomovaných "západních" zbrojovek, ale často i za "standardní výzbrojí" ozbrojených sil Varšavské smlouvy.

    Jen několik srovnání:

    pistole vz. 52 - pistole TT 33,

    pistole vz. 82 - pistole PM (Makarov),

    kulomet vz. 59 - kulomet PK/PKM,

    pancéřovka P 27 - pancéřovky RPG (2).

    Ve všech uvedených případech, a to bez přemýšlení, upřednostním, byť konstrukčně starší, zpravidla i podstatně jednodušší a nesrovnatelně spolehlivější "sovětský model". Pro neznalého místních poměrů je jen těžko pochopitelné, že jsme jako průmyslově poměrně vyspělá země do ozbrojených složek státu zavedly řadu zbraní tak problematických vlastností.Skrýt celý příspěvek

  • Charlie
    08:08 02.07.2013

    Pro pořádek, já samozřejmě NEPOROVNÁVÁM skutečné zbraně podle jejich virtuálních herních podob - ta poznámka o RPD byla jen tak na odlehčení (samozřejmě vím že má nábojový ...Zobrazit celý příspěvek

    Pro pořádek, já samozřejmě NEPOROVNÁVÁM skutečné zbraně podle jejich virtuálních herních podob - ta poznámka o RPD byla jen tak na odlehčení (samozřejmě vím že má nábojový pás).

    Co se týče M-60 - vím že zkušenosti z Namu s ní nebyly moc pozitivní (i když Prase se mu říkalo spíš kvůli typickému zvuku než kvůli problematickým vlastnostem) a konstrukčně je to jistý hybrid mezi MG42, FG42 a dalších. Bohužel to nedopadlo úplně dobře a zbraň měla navíc tu smůlu, že její první větší nasazení bylo ve Vietnamu, kde se musela potýkat na jedné straně s extrémním prostředím a na druhé s problematickým přístupem řadové pěchoty, k čemuž se přidalo její ne příliš dobře umístěné těžiště (a tedy obtížná ponositelnost při dlouhých patrolách džunglí). Letci si na ně nikdy příliš nestěžovali, protože jejich kusy nebyly vláčeny džunglí, ale námořní pěchota je téměř nenáviděla (a držela se jako hovno košile svých BARů, ale oni Mariňáci jsou hodně konzervativní).

    Po několika rekonstrukcích je to v současné době solidní zbraň, ale MG42 je dle mého stále lepší variantou -je jen o kilo těžší, má víc než 2x větší kadenci a ten zvuk :)

    Zap: nejste úplně spravedlivý - tank M60 je podařená konstrukce (což vám dosvědší izraelci, kteří je používali opravdu HODNĚ dlouho) a plynová turbína u Abramsu má i svoje výhody - tichý chod a vysoký výkon při nízké hmotnosti jsou tou asi největší. Její instalace je prostě "něco za něco", navíc je výsadou nejen Abramsů, ale rovněž účinkovala i v T-80, což byl na svou dobu vynikající tank.Skrýt celý příspěvek

  • zap
    04:14 02.07.2013

    pro Charlie: Jeste ohledne te M60. Neni to az tak nekvalitni zbran, to by nebylo spravne rict. Kdyz se uziva primerene svym schopnostem funguje a neco take vydrzi; chce hen ...Zobrazit celý příspěvek

    pro Charlie:

    Jeste ohledne te M60. Neni to az tak nekvalitni zbran, to by nebylo spravne rict. Kdyz se uziva primerene svym schopnostem funguje a neco take vydrzi; chce hen trochu vice pozornosti a disciplinu strelby s vymenou hlavni. Ta posledni verse E4 byla koncipovana jako specificky lehka kdy jeste nemeli k dispozici M249( (Minimi).

    Kdyz mluvime o puvodnim vzoru, coz je v 'popularni znalosti' FG42, tak jsou tam urcite odlisnosti. Hlavni rozdil byl a je v tom, ze FG42 je nabijen ze zasobniku. U klasickeho universalniho kulometu se ocekava, ze bude nabijen z pasu. Bezne se ma coby standard, ze kulomet musi mit dostatek sily k vytazeni 1m(3ft) minimalne vahy pasu. To je hodne prace, kde ji vzit kdyz naboj ma tu samou silu chemicke naplne?

    Jedina moznost je kineticka energie pohyblivych casti, konkretne zaveru a pistu. Vice hmoty zaveru znamena vice reservy energie se kterou se pak lepe pri nabijeni pracuje. To je jeden ze zakladu spolehlivosti ruskych zbrani a uz trochu mene ve prospech M60, jelikoz jeji zaver je pomerne lehky. Dale, u nekterych starsich kulometu se nabojovy pas posouval pouze na pohyb zaveru vzad. To dava smysl, protoze je v te dobe nejvice energie. Jenomze, z hlediska kinematiky to neni idealni protoze pas zustava polovinu casu bez pohybu a polovinu s pohybem - tim je pohyb narazovy a muze vest k problemum pri nabijeni.

    Snad poprve vubec to vyresili Nemci (Rheimettal) u MG42 tak, ze pas je tazen na oba pohyby zaveru, cili vice plynule. Mimochodem, MG42 ma velmi vysokou kadenci (800 a 1200 RPM), takze je to o to vice kumst. Ten samy system byl prevzat FN MAG neboli M240. Jsou to velmi spolehlive kulomety ale pro pesi boj s nutnosti necekaneho a nahleho prenosu dost tezke. Proto se neustale hleda zpusob, jak udelat UK lehci.Skrýt celý příspěvek

  • zap
    01:09 02.07.2013

    Vseobecna poznamka k mym prispevkum: - pro ty kdo ctou moje prispevky (specielne pan Zbrojir). Omlouvam se za znacny pocet chyb v hlaskovani (preklepu). Jelikoz pisi ze zamori, ...Zobrazit celý příspěvek

    Vseobecna poznamka k mym prispevkum:

    - pro ty kdo ctou moje prispevky (specielne pan Zbrojir). Omlouvam se za znacny pocet chyb v hlaskovani (preklepu). Jelikoz pisi ze zamori, muj "spellcheck" me nuti abych psal 'zpravne anglicky' a vsechno mi natre nacerveno. Jakmile to clovek vidi cele cervene, nema chut to cist znovu a znovu, 3x a vickrat. Vetsinou jdu skrz 2x a necham to jit. Doufam ze smysl to vetsinou ma a chytry ctenar si to doplni jak to ma byt. Jinak si skrome myslim, ze po temer 4-rech desetiletich znam cestinu obstojne (proto jsem nakonec tady abych si ji udrzel). Dik!.Skrýt celý příspěvek

  • zap
    00:56 02.07.2013

    pro Kolta; Americane (US Army) nemeli az na vyjimky nikdy nic poradneho. Sebrali v porazenem Nemecku co mohli a pak s tim doma delali vselijake pokusy z nichz srejne nic ...Zobrazit celý příspěvek

    pro Kolta;

    Americane (US Army) nemeli az na vyjimky nikdy nic poradneho. Sebrali v porazenem Nemecku co mohli a pak s tim doma delali vselijake pokusy z nichz srejne nic nevyslo. Tim M60 byl mimochodem minem TANK. I ty tanky meli (omyl vsecj omylu) jsou na benzin, cili "gas" jak ono rikaji. Co k tomu dodat. Abrams ma plynovou turbine ktera desne zre, nikdi jiny na svete tak "zamozny" zdroj pohybu nepoziva; nemuze si to dovolit.

    Pokud kde o M60 kulomet, splecnost zvana SACO Armaments, pozdeji Maremont Corp., pozdeji kdo vi (byli myslim koupeni GE) co jsou ve state Maine, mesto Saco vyvinula M60 do podoby M60E4. Reknu Vam uprimne, testovali jsme ho, prohlidl jsem si jej pozorne do detailu - je to smejd. Nedokazali ani po 40ti letech se priblizit k Nemcim. Vojaci to nemeli radi, rikali tomu "prase". Absolutne se nemuze prirovnat k ruskemu PKM, o Pecenegu nemluve.

    Rkouc toto by nemelo byt spatne rozumeno, nektere Americke zbrane minulosti jsou velmi dobre: samonabijeci M1 Garand (konstrukter byl Franko-Kanadan, opakovaci puska Springfield 1903 a samozrejme Browning model 1911 pistol. To jsou ikony. Dale pak, velmi dpobra tezka/ automaticka puska BAR - Browning automatic rifle, velmi dobra zbran. Ten vykyvny uzamykaci clanek je primo genialni. Ta byla tez spolu s nabijenim prevzatym z MG42 pouzita jako zaklad k FN kulometu zvanemu puvodne MAG a pozdeji M240. Ten spasil Ameriku; bez prehaneni.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    23:02 01.07.2013

    M60, především v prvních versích, skutečně není žádný zázrak. Abychom ale Amíky jen nepomlouvali, tak rotační kulomety a kanóny náhodou umí moc dobře! Nicméně to už jsme zcela mimo ...Zobrazit celý příspěvek

    M60, především v prvních versích, skutečně není žádný zázrak. Abychom ale Amíky jen nepomlouvali, tak rotační kulomety a kanóny náhodou umí moc dobře! Nicméně to už jsme zcela mimo téma článku.Skrýt celý příspěvek

  • asdf
    21:29 01.07.2013

    Charlie porovnava zbrane podle hry :D to uz je moc :D

    Charlie porovnava zbrane podle hry :D to uz je moc :D

  • hurvo
    19:23 01.07.2013

    charlie, to vazne porovnavas dve zbrane z hry??? rpd nema zasobnik ale nabojovy pas ulozeny v plechovom bubne oni ti pruhovani sudruzi sa ani tak neinspirovali u mg 42 ...Zobrazit celý příspěvek

    charlie, to vazne porovnavas dve zbrane z hry???

    rpd nema zasobnik ale nabojovy pas ulozeny v plechovom bubne


    oni ti pruhovani sudruzi sa ani tak neinspirovali u mg 42 akop skor u FG 42Skrýt celý příspěvek

  • Charlie
    18:50 01.07.2013

    Úplně z jiného soudku: ve Vietcongu byla zdaleka nejlepší zbraň RPD - zásobník jak blázen, přitom to nekopalo a luxusní účinek v cíli. :) Celá M60 se mohla jít vycpat. Ostatně M60 ...Zobrazit celý příspěvek

    Úplně z jiného soudku: ve Vietcongu byla zdaleka nejlepší zbraň RPD - zásobník jak blázen, přitom to nekopalo a luxusní účinek v cíli. :) Celá M60 se mohla jít vycpat. Ostatně M60 je taky vděčné téma na téma "Americký zbraně stojí zaho..." - jak dokázali takhle zprasit vynikající MG42 dodnes nechápu.

    Ono když budeme hodně demagogičtí, tak se toho krom tria 1911-Garand-.50 M2 za kanálem zas tolik kvalitního neurodilo :)Skrýt celý příspěvek

  • zap
    15:09 01.07.2013

    pro Charlie: Sovetske a Ruske zbrane jsou mimoradne odolne, tim spise jejich kulomety. Ten co se montoval na vezi (v protiletecke roli) behem let WS byl vetsinou 12.7mm (sov.raze) ...Zobrazit celý příspěvek

    pro Charlie:
    Sovetske a Ruske zbrane jsou mimoradne odolne, tim spise jejich kulomety. Ten co se montoval na vezi (v protiletecke roli) behem let WS byl vetsinou 12.7mm (sov.raze) DSK (Rusove mu rikali "duska" - milacek) - vynikajici zbran. To byla zbran v te dobe s jiz nejmene 30ti letou historii, ktera preckala tisice vystrelu s vlajicim praporem. Uvnitr byly montovany 7.62mm SG-43 (Gorjunov); o nich se necha rict to same - vzor vydrze a spolehlivosti.

    Pro zajimavost a porovnani - v dobe kdy Rusove montovali na jejich tanky PKT (tankova verze Kalasnikova kulometu) Amricane nemeli do svych M60 zbran toho druhu vubec k mani. Stary Browning1919 byl nepouzitelny v ABC prostredi a FN M240 jeste neexistoval.

    Pri montazi zbrani na pevny podklad jako tank nebo pancerovane vozidlo je treba pouzit odprucenou lafetu protoze rezonanace vibraci by zbran znicila. Odtud mozna pochazi ta falesna historie. To je ale nasledek fyzikalniho fenomenu, ne kvality zvrane.Skrýt celý příspěvek

  • Zbrojir
    12:44 01.07.2013

    Spolehlivě a bez dalších rizik zajistit ocelové demontážní čepy ve vysunuté pozici je u polymerového těla poměrně složité (min. další drobné součástky navíc). Stávající řešení mj. ...Zobrazit celý příspěvek

    Spolehlivě a bez dalších rizik zajistit ocelové demontážní čepy ve vysunuté pozici je u polymerového těla poměrně složité (min. další drobné součástky navíc). Stávající řešení mj. umožňuje aplikaci čepů zprava a nebo zleva, tedy jak komu vyhovuje.

    U HaK G36 jsou v ramenní opěře otvory pro "odložení" demontážních čepů. Tzn., čep vyjmu a ihned zatlačím do libovolného "odkládacího" otvoru, tím se v praxi minimalizuje riziko ztráty při rozborce.Skrýt celý příspěvek

  • Charlie
    08:13 01.07.2013

    Pánové moc hezky se to. Mojím favoritem je už delší dobu G36 (jen ta ráže ;)), jediné co mi na ní trochu vadí jsou ty již zmíněné volné kolíky - ty naopak považuji za geniální ...Zobrazit celý příspěvek

    Pánové moc hezky se to. Mojím favoritem je už delší dobu G36 (jen ta ráže ;)), jediné co mi na ní trochu vadí jsou ty již zmíněné volné kolíky - ty naopak považuji za geniální konstrukční prvek u 58. Teď se k ní ještě dostat a vyzkoušet naživo :)

    S výtkami k 58 souhlasím, odráží se v nich přesně požadavky tehdejších let na zbraň jednotlivce. Trochu mi to připomíná věc, kterou jsem kdysi četl o tankových velkorážných kulometech montovaných na sovětské tanky - jejich konstrukce byla primitivné a v reálu by vydržely cca 150 ran - už při výrobě se počítalo s tím, že v případě, dky bude kulomet k potřeba, těch 150 ran bude stačit a životnost tanku bude natolik krátká, že si většina kulometů nikdy nevystřelí...

    Abych to odlehčil - debata pěkná, ale všichni přeci víme, že ideální výzbroj vojáka je bolter a rotomeč :DSkrýt celý příspěvek

  • Blake
    01:52 01.07.2013

    Páni Zap a Zbrojir, mockrát dík, pre laika/menej znalého je vaša debata hodnotné čítanie. Inak sa nenechajte rušiť :)

    Páni Zap a Zbrojir, mockrát dík, pre laika/menej znalého je vaša debata hodnotné čítanie. Inak sa nenechajte rušiť :)

  • zap
    23:15 30.06.2013

    Jo, s tim natahovanim u G36 musim souhlasit. Je to az nenemecky vtipne a je to hi-light cele zbrane. Pokud jde o SIG nemel jsem jej moznost prakticky vyzkouset, ale studoval jsem ...Zobrazit celý příspěvek

    Jo, s tim natahovanim u G36 musim souhlasit. Je to az nenemecky vtipne a je to hi-light cele zbrane. Pokud jde o SIG nemel jsem jej moznost prakticky vyzkouset, ale studoval jsem dostupne materialy. Libi se mi na nem zvlaste jak je zarizeno, ze pracuje s dlouhym zdvihem pistu a pritom je v delicim uzlu zabudovana napinaci paka. Myslim, ze zamer byl celkem dobry. Inu, na to cisteni maji Svycari dost casu.

    Vidim, ze tak jako vzdy osobni zkusenost plati nejvice. Dekuji za prispevek k memu pouceni.Skrýt celý příspěvek

  • Zbrojir
    22:48 30.06.2013

    SIG 551 SWAT mám v samonabíjecí verzi jako soukromou zbraň. Takže jsem ji mohl poznat velmi zblízka. Nepochybně velmi dobrá, kvalitně vyrobená a přesná zbraň, s naprosto rasantním ...Zobrazit celý příspěvek

    SIG 551 SWAT mám v samonabíjecí verzi jako soukromou zbraň. Takže jsem ji mohl poznat velmi zblízka. Nepochybně velmi dobrá, kvalitně vyrobená a přesná zbraň, s naprosto rasantním výhozem díky pevnému vyhazovači, kdy jsou nábojnice o pouzdro doslova deformovány (tedy nic pro přebíječe). Rozborka k čištění je ale poměrně pracná, čištění, pokud se má udělat poctivě, je tudíž zdlouhavé. Vpravo umístěná a poměrně krátká napínací páka je blízko horního railu, což limituje výběr vhodného zaměřovače, např. i Eotech XPS, či AIMPOINT Micro T-1 v základní nízké pozici zde překáží ovládající ruce. Mám proto pušku osazenu AIMPOINTem Comp 4 h (verze s horní pozicí napájecího zdroje).

    Proti pohyblivým pevným napínacím pákám výhrady nemám, naopak, je to jednoduché a naprosto spolehlivé řešení (natahování/dorážení). U AK/AKM i vz. 58 jsou s ohledem na tehdejší manipulační návyky vyřešeny velmi dobře. U moderních zbraní s horními raily se však mnohdy nedaří optimalizovat je do uživatelsky přívětivé podoby (buď jsou příliš dlouhé a překáží, viz CZ 805, nebo je problém najít vhodný zaměřovač, aby si o něj uživatel při natahování neorval ruku, viz SIG 550, verze s integrovaným railem pouzdra závěru).

    Velmi zajímavé řešení nabízí G36, při střelbě je páka podélně v ose závěru, nikterak proto nepřekáží a o nic nemůže zachytit, při uchopení lze otočit doprava či doleva a natáhnout zbraň z libovolné stany, pokud se na ni zatlačí směrem k závěru, zablokuje se ve vyklopené poloze a funguje jako páka pevná, tedy k dorážení, či násilnému otevírání závěru, po vytažení, popř. po zahájení palby z této pozice vyskočí a díky pružině se vrátí do původní polohy. Mechanismus je nedílnou součástí závěru a není nikterak složitý.

    Pokud bych si mohl vybrat, tak před SIG 550 bych na základě vlastních dlouhodobých zkušeností, mnoha tisíců ran, i zkušeností s údržbou upřednostnil tyto útočné pušky v pořadí 1. HaK G36,
    2. Steyr AUG A3. Jde o porovnání na základě uceleného souboru parametrů a vlastností. Samozřejmě, jiní uživatelé mohou mít názor odlišný.

    G36 sice nezvítězila po ergonomické stránce, přesvědčily mě však výkony a schopnost dlouhodobě fungovat i bez údržby. Během 18000 ran, z toho 5000 ran bez jakékoli údržby, žádná závada zaviněná zbraní (3x selhač u jedné šarže munice SaB z 90. let, vždy krátká nábojnice o více jak 0,5mm, přesah zápalníku prostě nestačil k odpálení, tehdy SaB tuto munici moc neuměl) uzamykací vůle, a to i po opakované střelbě pod vodou a po vytažení z vody na dolní hranici. Na závorníku není ani po takové expozici vizuálně poznat, zda je z málo či více užívané zbraně.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 2 z 4