Ohrožují ruské rakety hospodářskou bezpečnost Pobaltí?
- 28. 5. 2018
- 191 komentářů
- Jan Buchar
Minulý měsíc ruské úřady dvakrát informovaly Lotyšsko o úmyslu provést raketové zkoušky v Baltském moři nedaleko lotyšského území. Rusko v obou případech (4.-6. a 17.-19. dubna) nakonec nevystřelilo ani jednu raketu. To vyvolává otázku, co bylo skutečným cílem ruských aktivit v lotyšské výlučné ekonomické zóně.
Ruské Řízení letového provozu s předstihem požádalo lotyšský Úřad pro civilní letectví o uzavření vzdušného prostoru nad Baltským mořem. Riga žádosti vyhověla a oblast vzdálenou 40 km od pobřeží Lotyšska v době avizovaných raketových zkoušek pro letecký provoz do výšky 20 km uzavřela.
Māris Gorodcovs, ředitel lotyšského Úřadu pro civilní letectví, podle internetových stránek BNN News uvedl, že uzavření vzdušného prostoru je v takových situacích standardním postupem. Dodal však, že v případě Lotyšska k tomu došlo historicky poprvé.
„Ruskem oznámené, ale nikoliv realizované raketové testy ve výlučné ekonomické zóně Lotyšska v Baltském moři patřily ke strategické komunikaci. Pozorovali naší reakci,“ řekl lotyšský ministr obrany Raimonds Bergmanis pro televizní stanici Latvijas Televīzija.
Informace z otevřených zdrojů neposkytují jasnou odpověď na otázku, proč se zkoušky ve stanovaných termínech neuskutečnily. „Možná je právě ‚test‘ tím klíčovým slovem. Mohli zkoušet nějaké nové systémy nebo se třeba něco nezdařilo,“ naznačil Bergmanis.
Provádění raketových testů tohoto typu patří k běžné mezinárodní praxi. Zásada svobodné plavby umožňuje všem státům provádět operace a vojenská cvičení v mezinárodních vodách. Tuto možnost opakovaně využily jak USA, tak i členové NATO.
Čeho se tedy Rusko pokusilo docílit? William Combes ve svém článku pro web The Jamestown navrhl dvě vysvětlení. To první představuje signál mezinárodnímu společenství, že Moskva považuje Baltské moře, podobně jako Černé, za oblast svých operací a kontroly. Tím druhým je snaha vytvořit atraktivní mediální téma, využít ho k posílení narativu soupeření se Západem a narušit jeho jednotu. Vyloučena není ani kombinace obou domněnek.
Jinými slovy, Rusko chce být vnímáno jako námořní velmoc v oblasti Baltského moře a získat postavení, jež sovětské námořnictvo zaujímalo v době před rozpadem SSSR. Navíc se pokouší snížit vliv NATO a EU na jejich periferiích.
Rozdělení výsostných (červeně) výlučných ekonomických zón (zeleně) v Baltském moři. / archív autor
„Diskuze o Ruskem plánovaných raketových zkouškách nad lotyšskou výlučnou ekonomickou zónou v Baltském moři jsou ve veřejném prostoru velmi intenzivní. Je jim věnována značná pozornost. Musíme však mít na paměti, že tyto testy mají jasný propagandistický úkol. Proto bychom k nim měli přistupovat s chladnou hlavou,“ myslí si podle BNN News Edgars Rinkēvičs, lotyšský ministr zahraničních věcí.
Zkoušky plánované na 17.-19. dubna vzbudily v porovnání s těmi dřívějšími menší zájem médií. Méně veřejně přístupných informací zdánlivě snížilo jejich význam jako hrozby, kterou se Moskva možná snažila mediálně vytvořit. William Combes však považuje za důležité zveřejňovat co nejvíce informací o podobných událostech, což zabrání dezinterpretacím. Pouze předvídatelné chování, spolupráce a transparentnost zajistí Baltskému moři stabilitu, která je nezbytná pro spojení tamních států se světovým hospodářstvím.
Udržení svobodného pohybu zboží a lidí přes Baltské moře má přitom zásadní prioritu pro tři tamní bývalé sovětské republiky. Estonsko, Lotyšsko a Litva ale postrádají nezbytné množství plavidel, jež by dokázala byť jen ohlídat jejich výlučné ekonomické zóny. Není pravděpodobné, že by tyto tři státy důvěřovaly ruskému námořnictvu jako strážci mezinárodního práva a bezpečnosti v Baltském moři.
Avizované raketové zkoušky bezprostředně neovlivnily ani letový plán lotyšské společnosti AirBaltic, ani zájem britských investorů z British Steel o místní ocelárnu Liepājas Metalurgs na baltském pobřeží. V případě jejich pokračování ovšem může být hospodářská bezpečnost země ohrožena.
Rozhovor s lotyšským generálporučíkem Raimondsem Graubem o bezpečnosti v Pobaltí.
„Bezpochyby tato cvičení, jež se měla poprvé od získání nezávislosti uskutečnit tak blízko Lotyšska, jsou ruskou demonstrací síly v oblasti Baltského moře. Jedním z cílů těchto aktivit je zhoršení celkové bezpečnosti regionu a negativní ovlivnění hospodářské situace v pobaltských státech, včetně množství příchozích přímých zahraničních investic,“ řekl pro The Jamestown Didzis Kļaviņš, jeden z výzkumníků na Latvijas Universitāte.
S Kļaviņšem podle BNN News souhlasí i lotyšský prezident Raimonds Vējonis: „Takové události nás jen motivují snažit se zvýšit naše obranné schopnosti. Také to dokazuje, že naše rozhodnutí posílit v regionu přítomnost sil NATO bylo správné.“
Kļaviņš ovšem varoval, že opakování podobných událostí může letecké společnosti vést k přezkoumávání letových tras a k přehodnocování investic v oblasti Baltského moře. „Totéž platí i pro další hospodářská odvětví. Ruské zahraničněpolitické aktivity by proto mohly mít dlouhodobý dopad.“
Lotyšské hospodářství se již dnes potýká s poklesem hodnot u některých ukazatelů přímých zahraničních investic. Majetková účast u přímých zahraničních investic v lotyšských společnostech loni poklesla o 56,14 milionů na 7,23 miliard eur. Spíše než na bezpečnostní situaci si však zahraniční investoři stěžují na nepředvídatelnou daňovou politiku a zpoždění při zavádění insolvenčních reforem.
Rusko si na lotyšském trhu udržuje silnou pozici, která v budoucnosti může ještě posílit. Východní soused v roce 2017 pro Lotyšsko představoval třetí největší vývozní trh a pátého největšího dovozce s celkovým obratem 2,1 miliardy eur. V únoru 2018 bylo v Lotyšsku oficiálně zaregistrováno 6000 ruských společností.
Zdroje: Baltic Course, Jamestown1, Jamestown2, BNN-News1, BNN-News2
Související články
Modernizace ruské letadlové lodě Admirál Kuzněcov
Podle ruského deníku Kommersant ruské ministerstvo obrany podepsalo smlouvu se Spojenou loďařskou ...
- 25.04.2018
- 124 komentářů
- Jan Grohmann
Ruslan Puchov: Náhled do ruského vojenského světa
Ruský vojenský analytik Ruslan Puchov je šéfem moskevského think-tanku CAST (Centre for Analysis of ...
- 02.05.2018
- 23 komentářů
- Jan Grohmann
Námořní dron Sea Hunter: Revoluce v námořním válčení
Americká DARPA dokončila vývoj námořního dronu Sea Hunter. K jeho hlavním úkolům patří vyhledávání a ...
- 11.05.2018
- 3 komentářů
- Jan Buchar
Ruské korvety Škval ochrání systém protivzdušné obrany Pancir-M
Začátkem května došlo ke spuštění korvety Škval, třetího plavidla Projektu 22800, na vodu. Ruské ...
- 16.05.2018
- 33 komentářů
- Jan Buchar
fenri: Za Napoleóna aktívne bojovali Briti v Španielsku a všade možne na moriach a za Barbarosy držali front v Severnej Afrika a všade možne na moriach. Ale čo je podstatnejšie, ...Zobrazit celý příspěvek
fenri:
Za Napoleóna aktívne bojovali Briti v Španielsku a všade možne na moriach a za Barbarosy držali front v Severnej Afrika a všade možne na moriach. Ale čo je podstatnejšie, všemožne sa snažili formovať koalície a získavať spojencov proti svojmu súperovi. Prvý i druhý obrat pri Moskve by vyfučal do prázdna, keby mal súper voľné ruky k tomu, aby dorážal znova a znova a znova a zakaždým lepšie pripravený.Skrýt celý příspěvekDanny - nepodceňuji ho, ale nedá se z něj usuzovat vojenská síla ani potenciál k projekci síly. A už vůbec ne odolnost země. Otázka je, nakolik je to obnovování velmocenského ...Zobrazit celý příspěvek
Danny - nepodceňuji ho, ale nedá se z něj usuzovat vojenská síla ani potenciál k projekci síly. A už vůbec ne odolnost země.
Otázka je, nakolik je to obnovování velmocenského statusu důležité. Je zřejmé, že k němu došlo teprve před pár málo lety. Pak v době hospodářských problémů daných propadem ropy a částečně sankcemi to bylo silně akcentováno. Což je ale v rozporu s tím, co tvrdí Pavel, když říká, že jen silná ekonomika může vojensky a vlivově expandovat ven. Oni to rozjeli v době nejhlubší krize. Řekl bych, že možná s útlumem krize bude tenhle akcent zpomalovat (bude fotbálek a a tak). Navíc bych opět zdůraznil své osobní a subjektivní přesvědčení, že Rusům jde hodně o sever, pokud hovoříme o nějakém dlouhodobém plánování a strategických směrech. Nebudou expandovat za cenu kruté války do Pobaltí, kde nic není, nebudou se významně investovat do tažení ve střední Asii, ani se pustí do nějakého dobrodružství proti Číně. Na severu není zatím tak těsno, mají tam náskok a je nesmírně bohatý, byť těžba tam extrémně náročná.
Do Pobaltí určitě jeďte, nebudete zklamán. A podpoříte země, které to nemají a neměly lehké.Skrýt celý příspěvekfenri: úplně bych HDP zase nepodceňoval. Byť s tebou v argumentaci převážně souhlasím a musím říct, že mě hodně překvapilo, jak se Rusům povedlo vypořádat s tím sešupem v r. 2014, ...Zobrazit celý příspěvek
fenri: úplně bych HDP zase nepodceňoval. Byť s tebou v argumentaci převážně souhlasím a musím říct, že mě hodně překvapilo, jak se Rusům povedlo vypořádat s tím sešupem v r. 2014, je to hodně zajímavý ukazatel. Ale člověk musí mít k dispozici i data o strukturálních změnách dané ekonomiky, jinak je, samozřejmě, o ničem.
Co mě ale zaujalo níže, je argument, co používá PavolR. ""režim stavia svoju legitimitu na obnovení veľmocenského štatusu" Ruska a na udržiavaní tohoto obrazu. To so sebou prináša konfrontácie". Musím říct, že tento faktor mám občas tendence podceňovat.
Jinak díky tobě a KOLTovi za tipy na výlet. Chystám se tam již delší dobu a příjde mi škoda odfláknout to letecky eurovíkendem...Skrýt celý příspěvekPavolR: 1.) Mohl byste rozebrat britské vojenské akce proti Napoleonovi v době jeho ruského tažení? Nějaké bitvy apod.? 2.) Mohl byste rozebrat britské vojenské akce proti ...Zobrazit celý příspěvek
PavolR:
1.) Mohl byste rozebrat britské vojenské akce proti Napoleonovi v době jeho ruského tažení? Nějaké bitvy apod.?
2.) Mohl byste rozebrat britské vojenské akce proti nacistickému Německu za Barbarossy? Kolik divizí museli Němci držet ve Francii kvůli Britům v poměru k silám nasazeným v Barbarosse?
Odolnost, o které píši se projevila mj. v bohorovném opuštěním hlavního města (a možná i jeho vypálením), aniž by to snížilo odhodlání pokračovat v boji.
Srovnejme s námi, kdy představa hořících Hradčan je pro většinu Čechů doslova trýznivá (alespoň pro mě).Skrýt celý příspěvekfenri: Prípad Napoleona, či Hitlera, nie je ani tak o ich presvedčení o nízkej odolnosti Ruska, ako skôr o vlastnej viere, že ho dokážu poraziť aj v prípade, že si ponechajú za ...Zobrazit celý příspěvek
fenri:
Prípad Napoleona, či Hitlera, nie je ani tak o ich presvedčení o nízkej odolnosti Ruska, ako skôr o vlastnej viere, že ho dokážu poraziť aj v prípade, že si ponechajú za chrbtom silných a odhodlaných protivníkov (v oboch prípadoch Britániu).
Naopak o nízkej odolnosti Ruska svedčia 1. Krymská vojna, 1. svetová vojna a Studená vojna, teda konflikty, ktoré Rusko prehralo buď preto, že za ním nikto nestál (povedzme tá Británia) alebo dokonca navzdory tomu. Za cára mal ruský mužík neporovnateľne nižšie nároky a predsa sa ten režim neudržal. K tomu si musíte pridať, že ľudia majú sklon k nevďačnosti, krátkej pamäti a politikov neposudzujú podľa toho, čo dosiahli pred x rokmi, ale čo od nich očakávajú v aktuálne.
"Paštikár" zastrelený v zahraničí je rovnako tuhý, ako keď je zastrelený drahý žoldnier. Neúspech je rovnakým neúspechom bez ohľadu na to, koľko ste do toho celého investovali. Ľudia budú vidieť iba ten neúspech.Skrýt celý příspěvekPavolR: 1.) Ano, však píši, že DPH je důležitý ukazatel hlavně na ven. Nicméně pro projekci síly nemusím nutně utrácet peníze v zahraničí. Konkrétněji: pokud si budu na válku ...Zobrazit celý příspěvek
PavolR:
1.) Ano, však píši, že DPH je důležitý ukazatel hlavně na ven. Nicméně pro projekci síly nemusím nutně utrácet peníze v zahraničí.
Konkrétněji: pokud si budu na válku jinde najímat cizí žoldnéře, cizí transportní firmy, cizí vojenskou techniku, je to relevantní.A zejména pokud budu munici (hlavně řízenou) nakupovat v cizině. Platím cizím, musím na to mít plnou prkenici. Pokud si tam gro věcí tahám sám, jedu ve svých cenách a ceny ostatních mě nezajímají.
Když to řeknu blbě:
-do války mohu jít ve stylu "vymetám nejlepší restaurace v lokalitě"
-nebo ve stylu "paštikář". Pak mě ceny v restauracích kolem nezajímají.
2.) To je ale stejná situace, jako v jiných státech s velmocenskými ambicemi.
3.) Obyvatelstvo si kupují i jiné režimy (nesmyslné rozhledny, cyklostezky apod.). Navíc ti Rusové jsou na "nákup" levní. Zažili nepředstavitelné hrůzy a bídu a nyní se jim vede v podstatě nejlépe v historii. Dělají za málo, ale práci sežene skoro každý, výplaty a důchody chodí, většina ruských měst dost prokoukla... Gro Rusů prostě nemá tak vysoké požadavky, jako obyvatelé Lucemburska či Německa.
O nízké odolnosti Ruska byli přesvědčení už Napoleon a Hitler. Problém je opět v měřítku. Rusko často balancuje na hraně stavu, který by u nás byl považován za nestabilitu. Jenže to ustojí, resp. je v nestabilním režimu překvapivě odolné. Asi kombinací rozlohy, zdrojů přírodních poměrů i jisté urputnosti obyvatel.
Paradoxem je, že poté co se Rusko začalo chovat velmocensky bylo zvenčí uzavřeno (s velkými dírami, samozřejmě) sankcemi, do toho těžce zasaženo propadem cen ropy. Místo toho, aby se uzavřelo, jak říkáte (a pro malé státy a la KLDR či Kuba vaše slova platí), tak to ustálo a naopak rozjelo podstatně větší "zámořskou" akci a vede si v ní zatím úspěšně.
Mimochodem podle mě zdaleka největším projevem toho, že je Rusko velmoc není nějaké poletování Lebeďů v Karibiku, podpora opolčenců, anexe Krymu či podržení Asada. Je jím fakt, že si zvládají udržet své území s obrovskými zdroji v podstatě proti zbytku světa a ještě expandují (Arktika). Budoucnost Ruska podle mě leží na severu, vše okolo je jen dýmová clona. Třeba je jeden ze střípků do mozaiky: Rusové mají nový a podle všeho vynikající reaktor pro lodě (RITM200), který je mj. značně kompaktní a v podstatě jako montážní blok se všemi hlavními systémy v "jedné bedně". Jaké lodě ho dostanou jako první? Dají ho do Gorškova (který má s pohonem dost problém)? Začnou je cpát do nějakých nafouknutých Gorškovů apod.? Ne, první várka bude do ledoborců 22220 Sibir. Říkám střípek, indicie, ne něco zásadního.Skrýt celý příspěvekfenri: Ignorujete niekoľko dosť významných faktorov (+ niektoré údaje sú manipulatívne): 1.- Smerom do vnútra možno veľkosť HDP skutočne nemusí byť až taká signifikantná, ale ...Zobrazit celý příspěvek
fenri:
Ignorujete niekoľko dosť významných faktorov (+ niektoré údaje sú manipulatívne):
1.- Smerom do vnútra možno veľkosť HDP skutočne nemusí byť až taká signifikantná, ale smerom von už áno a Rusi musia pôsobiť smerom von, pokiaľ majú budiť dojem veľmoci.
2.- Zanedbávate ľudský faktor. Ruský režim stavia svoju legitimitu mimo iného aj na "obnove veľmocenského štatusu" Ruska a na udržiavaní tohoto obrazu. To so sebou prináša konfrontácie a strety, ktoré si žiadajú výdavky nad rámec bežného zabezpečenia fungovania štátu. Na jednej strane sa tak Rusko výraznejšie vystavuje zahraničným vplyvom, na druhej, keby s tým prestalo, spochybnilo by legitimitu režimu.
3.- Na to nadväzuje ďalší faktor - "chlieb a hry" - autoritatívny režim, pokiaľ nie je schopný zabezpečiť výraznejší hospodársky rozmach, ktorým by si kúpilo súhlas obyvateľstva so svojou vládou, musí obyvateľstvu robiť divadlo. A veľké divadlo stojí veľké peniaze.
Kombinácia týchto všetkých faktorov robí z Ruska jednu z najmenej odolných krajín v dnešnej Európe s negatívnym výhľadom na jej stabilitu.
Vami načrtnutý model nie je možné aplikovať na krajinu ako Rusko, pretože to sa principiálne nemôže vzdať predstáv o svojom postavení vo svete a uzavrieť sa ako povedzme Severná Kórea a autoritatívny režim musí hrať o to väčšie (a teda nákladnejšie) divadlo pre domovské i svetové publikum.Skrýt celý příspěvekČlánek: -přijde mi srandovní, že si stanovíte zcela syntetické kriterium, resp. datum, aby vám to vyšlo. Churchill bojující v Búrské válce (z mého pohledu jedna z nejšpinavějších ...Zobrazit celý příspěvek
Článek:
-přijde mi srandovní, že si stanovíte zcela syntetické kriterium, resp. datum, aby vám to vyšlo. Churchill bojující v Búrské válce (z mého pohledu jedna z nejšpinavějších válek záminkou i provedením) je týmž mužem, který vedl poválečnou Británii )aby to nevyznělo blbě - Churchilla mám hodně rád). Ale i tak vám to nevychází:
1.) Nebyla to jen Francie. navíc Francie "pouštěla" Alžír, Indočínu...poté, co tam zmasakrovala kde co. Pobaltí SSSR pustil bez boje.
2.) Velká Británie v Indii po válce postřílela také zatraceně hodně civilů a tu zemi držela vojensky, dokud na to měla.
3.) Belgické kolonie v Kongu - Kongo nebylo v belgickém područí dobrovolně a radostně (nucené práce ještě v 50. letech!). Zde je třeba podotknout, že drtivá většina násilí v Kongu ze strany Belgičanů se odehrávala před I. sv. válkou a co se dělo potom už byl jen velice mírný odvar. A Kongo je tak v hajzlu (jako v podstatě všechny černošské státy), že by nemalá část obyvatel uvítala návrat koloniálního "teroru".
-obecně příkladů násilného držení si území evropskými zeměmi po válce najdeme hodně a nemá smysl to tu všechno vypočítávat.
-ústup z těchto zemí nenastal díky nějakému globálnímu záchvatu humanity a moudrosti, ale výhradně a jen proto, že už na to koloniální země neměly (většinou v důsledku II. sv. války) vojensky a ekonomicky. Stejně tak SSSR už neměl děnky na udržení svazových republik, které se chtěly trhnout.
Čili žádná morálka, ale pouze poměr náklad/výnos.
Turecko jednak částečně v Evropě leží a za druhé je (druhou nejsilnější) zemí našeho velmocenského systému. Jejich špína je i naše špína.Skrýt celý příspěvekPánové, ta mantra s HDP je docela směšná. Samotná HDP NIC neříká o životní úrovni, odolnosti ekonomiky, schopnosti budovat infrastrukturu, armádu...cokoliv. HDP mi v podstatě říká ...Zobrazit celý příspěvek
Pánové, ta mantra s HDP je docela směšná. Samotná HDP NIC neříká o životní úrovni, odolnosti ekonomiky, schopnosti budovat infrastrukturu, armádu...cokoliv. HDP mi v podstatě říká jak silné karty mám v ruce pro nákupy v zahraničí.
Pokud 1 km dálnice stojí ve státě A 1000 grošů a stát A má v prkenici 10 000 grošů, je na tom hůř, než stát který staví dálnice za 100 grošů a v prkenici má jen 5 000 grošů.
Pokud bude chtít Itálie nový tank musí si koupit Leo za 10 milionů dolarů (vzhledem k tomu, že nedotáhli ani modernizaci druholigového Ariete, považuji představu o tom, že si vyrobí MBT za halucinaci). Popř. LeClerca či M1 za ještě podstatně větší ranec. Bude pro něj z Afriky, Zálivu, Norska či Ruska dovážet palivo.
Rusko si ze svých surovin, ve svých fabrikách vyrobí T-90MS za necelé 2 miliony dolarů a nakrmí ho svojí naftou. Dováží na něj tak maximálně Sosny z Běloruska. Nebo si pořídí svoje Armaty za nějaké 3-4 mil. dolarů.
Jinými slovy není důležité, kolik mám HDP, ale co za něj pořídím. Ať už jako stát, nebo jako jednotlivec.
Rusko v podstatě nepotřebuje nutně dovážet nic. Je to tak velká a těženými, zdokumentovanými a zpracovávanými zdroji vybavená země, že bez dovozu se blbě, nekomfortně, ale obejde. Ostatně všimněte si, že přestože Rusko vyváží víc, než dováží, nejde o nějaká obrovská čísla. U nich se prostě gro ekonomiky realizuje v rámci země a vnitřního trhu. Má to svá silné nevýhody - efektivita, cena za některé zboží a technologie. Ale i výhody - podstatně větší stabilita a odolnost vůči vnějším vlivům, schopnost vyrábět si levně co potřebuji atd.
Imaginární situace - zařízneme nějakému státu export import (je jedno, zda vojenskou, ekonomickou blokádou, přírodními katastrofami, nebo ekonomickými problémy). Jaká země to ustojí lépe? Itálie? Ta si ani nerozsvítí žárovky. Nebo Rusko? Většina Rusů si nevšimne, že se něco děje.
Aby nedošlo k omylu - vůbec netvrdím, že je to jasné plus Ruska (to zase bude hýkání, že tvrdím, že Rusko je super a přitom tam umírají tisíce, ba miliony lidí hlady). Tahle odolnost má své významně stinné stránky a v globále je drahá. Jenom tvrdím, že odvozovat vliv a mocenský potenciál státu od HDP je kravina.
Alarich měl k dispozici mnohem menší DPH než Římané. A jaký si udělal z Říma táborák.
K těm obráběcím strojům:
-někdy v 80. letech (tuším) skupina kongresmanů demonstrativně před Kongresem rozmlátila radiomagnetofony Toshiba. Proč? Toshiba předtím SSSR, za vrcholící studené války prodala špičkové obráběcí stroje na výrobu šroubů tehdejších tichých ponorek (myslím, že šlo o Akuly). Kde je otevřená peněženka, technologie k ní vždycky přijde.Skrýt celý příspěvekClanek ale on je sakra rozdíl, když v Česku německé firmy vyrobí zboží nebo polotovary, které doma dodělají a prodávají pod svojí značkou a to s obrovskou marží, kdy potom podle ...Zobrazit celý příspěvek
Clanek
ale on je sakra rozdíl, když v Česku německé firmy vyrobí zboží nebo polotovary, které doma dodělají a prodávají pod svojí značkou a to s obrovskou marží, kdy potom podle toho vypadá ta produktivita a platy .. nebo když do Ruska vyveze Česká firma hotové zboží nebo tam Česká firma postaví svoji továrnu.. (o hodně jednodušší kvůli konkurenci postavit novou továrnu v Rusku než třeba ve Francii a máš k dispozici celý euroasijský trh)
to je přesně něco o čem píše Luky... prostě nedodáš zboží dodá ho někdo jiný ať je to JPN, Čína nebo Německo...Skrýt celý příspěvekNasycenost trhu je jedna vec. Stejne ale tomu je i u potencialu, ten taky musis nejdriv promenit v rust. Skutecny rust a objem trhu je vec druha. A tady ta druha jasne prebiji tu ...Zobrazit celý příspěvek
Nasycenost trhu je jedna vec. Stejne ale tomu je i u potencialu, ten taky musis nejdriv promenit v rust. Skutecny rust a objem trhu je vec druha. A tady ta druha jasne prebiji tu prvni.
Tak treba za Estonsko:
The most important sectors of Estonia’s economy in 2016 were wholesale and retail trade, transport, accommodation and food services (2.7 %), industry (20.7 %) and public administration, defence, education, human health and social work activities (16.4 %).
Intra-EU trade accounts for 74% of Estonia’s exports (Sweden 18%, Finland 16% and Latvia 9%), while outside the EU 7% go to Russia and 4% to Norway.
In terms of imports, 82% come from EU Member States (Finland 13%, Germany 11% and Lithuania 9%), while outside the EU 6% come from Russia and 3% from the United States.
Tohle jen potvrzuje to co tu psal PavolR, jednoduse pobalti se orientuje na pobalti. CR ma zase nejvetsi obchodni vymenu v ramci EU (i vubec) s DE, SR a PL. Oboje je prosto prirozene.Skrýt celý příspěvekClanek Tak Rusko má v zahraničním obchodě kladné saldo prakticky ze všemi.. prostě za větší hodnotu vyváží než dováží... proč by Finsko nenakupovalo z Ruska levné energie a ...Zobrazit celý příspěvek
Clanek
Tak Rusko má v zahraničním obchodě kladné saldo prakticky ze všemi.. prostě za větší hodnotu vyváží než dováží... proč by Finsko nenakupovalo z Ruska levné energie a suroviny a nakupovalo třeba z USA o 30% dražší plyn ???
dost zde čtu kde Rusové seženou soustruhy atp... ale to mohou napsat pouze lidé, kteří nesledují zprávy.. zrovna nedávno tam byla velká delegace z Japonska, kde uzavřeli spoustu dohod (vím, že se staví hodně společných továren na dálném východě - jsou tam titulky eng. )
https://www.youtube.com/watch?...
nebo nedávno velká delegace Německých firem
https://www.youtube.com/watch?...
Čína a Francouzi to stejné... prostě když máš prachy tak ti každý prodá cokoliv i postaví továrnu na zelené louce...Skrýt celý příspěvekAle je to taky o nasycenosti trhu. Ten úžasný evropský je celkem zasekaný, neúžasný ruský má velký potenciál. Než přišly sankce a démonizace, tak ten ruský trh rostl strmě i pro ...Zobrazit celý příspěvek
Ale je to taky o nasycenosti trhu. Ten úžasný evropský je celkem zasekaný, neúžasný ruský má velký potenciál. Než přišly sankce a démonizace, tak ten ruský trh rostl strmě i pro nás, natož pro sousedy.
Britové a Amíci s nimi neobchodují, tak si vynucují čemu tleskáš. Co ale kupuje Němec nebo Frantík z Pobaltí?Skrýt celý příspěvekTa Ruska procenta zene nahoru dovoz, z Finskeho pohledu je ale dulezitejsi vyvoz. Na tom vydelava, na tom co vyvazi. Jinak to ze ma s Ruskem zapornou obchodni bilanci, to taky ...Zobrazit celý příspěvek
Ta Ruska procenta zene nahoru dovoz, z Finskeho pohledu je ale dulezitejsi vyvoz. Na tom vydelava, na tom co vyvazi. Jinak to ze ma s Ruskem zapornou obchodni bilanci, to taky netesi.
Je rozdil 1) obchodovat s Ruskem a 2) orientovat se na Rusko.
1) Obchodovat s Ruskem obchoduje kazdy kdo a jak muze, protoze znovu, obchod je predevsim o vyhodnosti pro obe strany. A proc se obirat o vydelek.
2) Druha vec ale je byt na Rusko orientovan, kde na to Rusko nema ekonomickou silu (je to proste ekonomicka Italie, jen vic na benzinku podobna Italie). Takze staty co jsou Rusku dal, anebo nepotrebuji to co Rusko vyvazi, maj s Ruskem obchodni bilanci v radu nizkych jednotek procent. Ty, ktere s nim sousedi a maji i vazby z minulosti pak maji vyssi jednotky procent. No a tim to tak nejak konci, to je strop ekonomicke vyznamnosti Ruska. Vedle toho je EU zcela jina liga, zcela jiny trh, zcela jine moznosti. Vlastne ani nema smysl se o tech dvou takhle bavit, kazdy hraje uplne jinou ekonomickou ligu.
Takze i kdyz Rusko je obchodni partner pro vsechny, tak nejenom pobalstke staty budou hloupe kdyz se budou primarne orientovat na chude 150mil Rusko misto na bohatou 500mil evropu.Skrýt celý příspěvekClanek napsal.. "Vetsi obchodni vymenu ma dokonce i s USA, kam musi vyvazet pres ocean, nez se svym sousedem. Rusko" čerpal jsem zde ... Finsko: Zahraniční obchod a ...Zobrazit celý příspěvek
Clanek napsal.. "Vetsi obchodni vymenu ma dokonce i s USA, kam musi vyvazet pres ocean, nez se svym sousedem. Rusko"
čerpal jsem zde ...
Finsko: Zahraniční obchod a investice
23. 5. 2018
http://www.businessinfo.cz/cs/...
Hlavní obchodní partneři Finska dle vzájemného obratu v roce 2017:
1 - Německo vzájemný obrat 14,9%
2 - Švédsko vzájemný obrat 10,7%
3 - Rusko vzájemný obrat 9,6%
4 - Čína vzájemný obrat 6,5 %
5 - Nizozemsko vzájemný obrat 6,2 %
6 - USA vzájemný obrat 4,9%
a dále už to padá..
a to je rok 2017 Rusko se začíná vzpamatovávat což dokazuje letošní ekonomické forum v Petrohradu a poslední cesty státníků do Ruska za obchodem (myslím tím JPN, FRA, GER, Indie atp.)
nejenom Pobaltské státy budou hloupé pokud nebudou obchodovat s touto velmocí, kterou mají nedaleko se 150 milionovým trhem...Skrýt celý příspěvekfenri: Clanek, ještě před cca 100 lety Rakousko Uhersko postavilo koncentrák (u Grazu např.), právě nyní drží Španělsko ve svém "žaláři národů" Katalánce a právě v tuto chvíli náš ...Zobrazit celý příspěvek
fenri:
Clanek, ještě před cca 100 lety Rakousko Uhersko postavilo koncentrák (u Grazu např.), právě nyní drží Španělsko ve svém "žaláři národů" Katalánce a právě v tuto chvíli náš alianční partner provádí genocidu území za svými hranicemi (a za posledních pár dekád to nedělá poprvé).
Takže pokud naše partnerské "západní" státy právě nyní dělají totéž, co vyčítáte Rusku (a hůř), tak jsou vaše argumenty poněkud liché.
Dlouho po válce třeba Francie dělala masakry mimo své území, aby udržela svůj vliv v Alžírsku, Indočíně... a mohl pokračovat. Kde máte rozdíl, oproti Rusku?
Z tech ctyr pokusu vam s odrenyma usima uznam jeden, Francii. Pisu po valce, tim zminovat Rakousko-Uhersko je mimo. Katalansko je soucast demokratickeho Spanelska s demokratickymi principi sledujici ustavou. Ze jeden region vyhlasi neustavni referendum a chce se trhnout vs. nasilne zabrani pobalti a pulstoleti okupace? I kdyz ani me neprijde postup Spanelska zcela koser tak ne, tohle proste neni jedno a totez. Turecko neni evropska zeme, spojencem je protoze poloha a protoze Ataturk. To z nej ale nedela evropsky stat o kterem pisi a ikdyz jsem to takhle explicinte nenapsal myslel jsem ze je to jasne. Jinak samozrejme s postupem Turecka nesouhlasim (a jeho setrvani v NATO mi je uprimne putna).
Takze ta Francie. Te skutecne trvalo asi nejdyl nez pochopila, ze kolonialni era je pryc a uz se nevrati. Nakonec to ale precijen docvaklo i ji a od te doby si pokud vim zadne uzemi ciziho statu neprivlastnila, nebo ano? Jednoduse je zde pouze jeden evropsky stat, jedna evropska velmoc, ktera ma zjevne problemy respektovat hranice evropy tak jak je zname. A Francie, Nemecko, Italie, UK ani to Rakousko-Uhersko :)) to nejsou.Skrýt celý příspěvekdanny, tchánovci tam byli tuším předloni obytnou dodávkou a dost si to pochvalovali. Co se silnic týče, tak tvrdili, že Polsko za nějakých deset let, co tam pořádně nebyli, udělalo ...Zobrazit celý příspěvek
danny, tchánovci tam byli tuším předloni obytnou dodávkou a dost si to pochvalovali. Co se silnic týče, tak tvrdili, že Polsko za nějakých deset let, co tam pořádně nebyli, udělalo obrovský skok kupředu, prý se o tom ČR ani nezdá (neb jsme nekecali, makali a postavili celých 20 km dálnic ;-) )... Já Pobaltí jen profrčel a stavil se jen cestou zpět v Talinu, který je nádherný. Krajina a příroda jsou určitě zajímavé. Původně jsem si vůbec neuměl představit, jak se tam mohli partyzáni udržet až do 70. let (poslední dokonce do začátku 80.), při návštěvě jsem to pochopil – osídlení té placky je poměrně dosti řídké, malé vesnice poměrně daleko od sebe, mezi nimi rozsáhlá pole, louky, lesy, mokřady. Jistým způsobem nepřehlednější než hory...
Clanek, vzdejte to, zarytého ideologa nepřesvědčíte.Skrýt celý příspěvekgivicz: "tak já nevím neutrálnímu Finsku vyhovuje obchod na všechny strany... Rusko je co se týče vzájemného obchodu dnes (2018) na třetím místě za Německem a Švédskem.. ...Zobrazit celý příspěvek
givicz:
"tak já nevím neutrálnímu Finsku vyhovuje obchod na všechny strany... Rusko je co se týče vzájemného obchodu dnes (2018) na třetím místě za Německem a Švédskem.. "
Obchod na vsechny strany vyhovuje vzdy vsem, to neni nic noveho. Ale bude vhodne trosku zasadit do cisel to nahore napsane, aby bylo videt jak ekonomicky marginalni Rusko pro (nejen) Finsko je:
Intra-EU trade accounts for 59% of Finland’s exports (Germany 13%, Sweden 10% and the Netherlands 7%), while outside the EU 8% go to the United States and 6% to Russia.
In terms of imports, 73% come from EU Member States (Germany 17%, Sweden 16% and the Netherlands 9%), while outside the EU 9% come from Russia and 4% from China.
Finsko ma s EU 10x vetsi obchodni vymenu nez s Ruskem. Vetsi obchodni vymenu ma dokonce i s USA, kam musi vyvazet pres ocean, nez se svym sousedem. Rusko je vyhodny partner pro staty typu Ukrajiny co jsou na tom jeste hur nez Rusko samotne, ty muze potahnout nahoru. Ostatni staty, ty ktere chteji vydelat, musi obchodovat s temi kde ekonomika slape, a to je i dnes a jeste nejakou dobu bude duo USA+EU. Rusko je pro staty EU jen vitanym doplnkem, kde se nikdo obchodu logicky branit nebude (principem obchodu je, ze vydelaji obe strany), ale ani zdaleka pro cleny EU neni ten rozhodujici. Tim neni ani pro souseda, a jinde jde pak zanedbat zcela (treba CR).
Ta snaha radit pobalti aby se ekonomicky orientovalo na Rusko postrada logiku. Neni se na co orientovat.Skrýt celý příspěvekPerunBB: Či sa neutralita oplatí alebo neoplatí dosť záleží od geografickej polohy. To máte ako s mostom. Pokiaľ je od ruky, nikoho až tak netrápi, ak ho neovláda. No ak je na ...Zobrazit celý příspěvek
PerunBB:
Či sa neutralita oplatí alebo neoplatí dosť záleží od geografickej polohy.
To máte ako s mostom. Pokiaľ je od ruky, nikoho až tak netrápi, ak ho neovláda. No ak je na exponovanom mieste, tak ho jedna či druhá strana buď obsadí, alebo vyhodí do vzduchu. Vždy, keď sa takým mostom pokúšalo byť Československo, prišli tanky. Fínsko je naproti tomu dosť od ruky a za chrbtom má neutrálne Švédsko. Obsadzovať ho sa príliš neoplatí. naproti tomu Pobaltie je v podobnej situácii, ako bolo kedysi Československo a má aj zlé skúsenosti, takže neutralita neprichádza do úvahy.
Na dôvažok Rusko žiadny koláč, z ktorého by šlo odkrajovať výmenou za lavírovanie nemá.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...