Německý fanatismus a arogance narazily na realitu: Německo po neschopné Merkelové stagnuje, průmysl se hroutí

Po pěti letech stagnace je německá ekonomika o 5 % menší, než kdyby se udržel trend růstu před pandemií. Navíc podle odhadů agentury Bloomberg většinu tohoto výpadku nelze obnovit kvůli strukturálním problémům – ztráta levných ruských energií a problémy auto průmyslu, neschopného držet krok s přehnanou regulací, dotacemi a špatnými politickými rozhodnutími kvůli ráznému nástupu čínských automobilek. Pokles německé konkurenceschopnosti znamená: každá německá domácnost tratí přibližně 2500 EUR ročně.[1]

Protože kancléř Olaf Scholz koncem minulého roku nevyhnutelně prohrál hlasování o důvěře, nabízejí blížící se únorové předčasné volby šanci na změnu kurzu. Ale trend postupného úpadku vytváří jen malý pocit naléhavosti a politici se k nějaké revoluci rozhodně nemají. Tedy snad kromě Zelených, kterým trend chudnutí přijde normální a akceptovatelnou součástí jejich boje proti kapitalismu, tedy pardon, změně klimatu. (Nic proti ochraně životního prostředí, ale pokud si v jejím rámci hodláte vypnout amortizované jaderné elektrárny a začnete spalovat více uhlí, jste buď idiot, nebo vám v první řadě nikdy nešlo o klima. A pokud na to někdo upozorní, patří v rámci ESG a sociální spravedlnosti do vězení – to dá rozum.)

Slabost mainstreamu a cordon-sanitaire kolem AfD ukazují na další politickou paralýzu. Akutním rizikem je tedy anemická politická reakce, a absence ambice provést systémové změny, potřebné k řešení základních německých problémů. Voliči jsou sice naštvaní, polarizovaný elektorát však pravděpodobně nevydá jasný mandát pro příští vládu a situace všech se tak bude dál krůček po krůčku zhoršovat.

Německo mezitím přichází o další a další části energeticky náročné výroby, zatímco vývoz se propadá a panikařící průmysl omezuje domácí investice. Toxický koktejl opatrnosti a naštvání obyčejných se tak patrně z Německa následně rozšíří po celé Evropě. Ostatně podívejme se k nám, zemi na Německu zcela závislé, která má navíc také nekompetentní vládu bez funkční alternativy na obzoru.

Deindustrializace v přímém přenosu