Vývoj rojů robotických dronů Gremlins rychle pokračuje

Vývojový projekt Gremlins spustila DARPA v srpnu 2015. Na konci programu nemá být operačně nasaditelný zbraňový systém – cílem programu Gremlins je především vyvinout a osvojit si technologie vypouštění a zachytávání dronů pomocí velkých mateřských letadel.

Cílem celé koncepce je získat schopnosti dopravit a následně vysadit před cílovou zónu až desítky víceúčelových dronů Gremlins. Drony mohou následně uletět stovky kilometrů, klesnout na nízkou letovou hladinu, provádět sledování, průzkum a zpravodajství (ISR), vést radioelektronický průzkum nebo boj, fungovat jako klamné cíle, zahlcovat radiolokátory protivzdušné obrany (PVO) nepřítele a případně pomocí bojové hlavice přímo ničit nejrůznější cíle na zemi.

Drony budou komunikovat nejen s mateřským letadlem, ale hlavně mezi sebou. Všechny drony tak budou fungovat jako jediný propojený zbraňový systém, kdy každý dron obdrží aktuální úkoly v reálném čase a vykoná je ve prospěch celého roje. Navíc podle představ amerického letectva bude celý roj dronů Gremlins fungovat díky umělé inteligenci z velké části nezávisle – operátor v mateřském letadle zadá pouze jednoduchý úkol „prozkoumej oblast a najdi/znič postavení PVO“ a vykonání mise následně zajistí v automatickém režimu řídící software.
 

Dlužno dodat, že tento koncept je součástí klíčové americké Třetí kompenzační strategie TOS (Third Offset Strategy), která má opět navrátit Spojeným státům absolutní vojensko-technologickou převahu nad všemi protivníky, především Čínou a Ruskem. Právě robotické roje bezpilotních letadel je jednou z hlavních technologií amerického letectva určenou pro boj s nepřátelskou PVO.   

Pro první fázi programu Gremlins nabídly své koncepty firmy Kratos, Lockheed Martin, General Atomics (GA-ASI) a Dynetics. V březnu DARPA v rámci druhé fáze vybrala firmy GA-ASI a Dynetics, kterým poskytla 2×21 milionů dolarů na rozpracováni jejich konceptů.

Nyní DRAPA pro třetí fázi zvolila jako vítěze společnost Dynetics, která je známa zejména jako výrobce malých přesných pum GBU-69/B Small Glide Bomb. Třetí fáze potrvá 21 měsíců a Dynetics na její realizaci získá 38,6 milionu dolarů. Pozemní a omezené letecké zkoušky mají začít již tento měsíc a pokračovat až do roku 2020.

Test (2011) aktivní stabilizace (pomocí řiditelných křidélek) tankovacího koše. Program Gremlins k zachycování dronů využije podobnou technologii.

Koncept společnosti Dynetics počítá s využitím záchytného lana a speciální svorky, pomocí kterého se budou zachytávat a vtahovat proudové bezpilotní letouny Gremlins na palubu dopravního letadla C-130 Hercules. Koncept a taktika zachycení je podobná, jako při tankování za letu pomocí tankovací hubice a tankovacího koše.

Dron po vytáhnutí zachytí robotické rameno a uloží do nákladového prostoru C-130. Samozřejmě kromě C-130 se nabízí i jiná letadla, jako jsou bombardéry (B-52) nebo proudová dopravní letadla (C-17). Drony může dokonce zachytit jiné letadlo, než které je vysadilo.

Podle Graham Warwicka z magazínu Aviation Week DARPA požaduje, aby Dynetics při ostrém letovém testu na konci roku 2019 dokázal zachytit a uložit do nákladového prostoru během 30 minut aspoň čtyři drony Gremlins.

Podoba dronů Gremlins není známa, ale díky vypouštění a zachycování ze vzduchu bude konstrukce velmi jednoduchá  – nebude nutné vůbec řešit podvozek a přistání na zemi, což zjednoduší (není třeba tak robustní konstrukce, menší palivové nádrže, atd. atd.) a zlevní celou konstrukci. Navíc DARPA požaduje životnost jen 20 misí, což opět klade menší nároky na robustnost (cenu) konstrukce.

Dron Gremlins se tak bude podobat například stealth střelám s plochou dráhou letu AGM-158B JASSM-ER (Joint Air-to-Surface Standoff Missile-Extended Range) která má dolet přes 1000 km. JASSM-ER pro představu měří na délku 4,24 m a má hmotnost přes 1000 kg. Ostatně proudové motory pro drony Gremlins zajistí společnost Williams International, které dodává pohonné jendotky mimo jiné pro střely Tomahawk nebo AGM-86 ALCA.

Také Mark Miller, viceprezident divizi raketových a leteckých systémů v Dynetics, uvedl, že dolet dronů Gremlins bude více než 600 mil, tedy právě 1000 km. Samotná DARPA požaduje minimální dolet 300 mil (482 km), schopnost nést 27,2 kg užitečného nákladu a palubní generátor elektrické energie o výkonu 1 kW.

„V těchto budoucích operacích ponesou bezpilotní letadla [Gremlins - pozn. red.] různé senzory a další užitečný náklad a budou spolupracovat tak, aby dokázala řídit a vykonávat vysoce adaptivní operace v nepřátelském prostředí,“ uvedl Tim Keeter, hlavní inženýr ve společnosti Dynetics.  

Koncepce „parazitních“ letadel není nová. V 50. letech americké letectvo testovalo parazitní letouny  – stíhací F-84, průzkumné RF-84 a pro tento účel přímo vytvořené XF-85 Goblin – které měly nést bombardéry B-29 a B-36 při svých dalekonosných misích.

„Když dokončí svou misi, vrátí se na palubu pilotovaného letadla, které je dopraví zpět na operační základnu. Zde mohou být rychle připraveny pro další operaci a vráceny zpět do boje. Potenciál přečíslit protivníka nepřetržitými vícenásobnými hromadnými útoky je obrovsky,“ uvedl Keeter. Podle požadavků programu musí být drony připraveny pro další akci do 24 hodin.

Dodejme, že firma Dynetics je systémový integrátor, ale do programu je zapojena celá řada firem. Například firma Kratos, dřívější konkurent společnosti Dynetics, zajistí finální montáž dronů.

Gremlins je jen jedním z více programů vývoje parazitních bezpilotních letadel. Nejznámější paralelně běžící programy jsou Perdix, Gray Wolf nebo LCASDS.

Zdroj: Drive