Kdo je kdo – výsadkáři, speciální operace, speciální jednotky
-
2. 11. 2016
-
56 komentářů
-
Mgr. Ondřej Rajkovič
V diskusi pod článkem portálu Armádní noviny o výběrovém řízení pro průzkumné týmy 4. brigády rychlého nasazení se objevil komentář slovenského diskutéra. Diskutující se vyjádřil ve smyslu, že slovenský 5. pluk špeciálneho určenia je ekvivalentem českého 43. výsadkového praporu. Tento příspěvek velmi dobře ilustroval pohled laické a i části odborné veřejnosti na vojenské jednotky, které jsou již tradičně výběrové, nebo také často označovány jako elitní. Článek vyšel původně na On War | On Peace.
Definice
Jedná se zejména o tři typy jednotek – výsadkové, speciální a jednotky pro speciální operace. I když to zmíněný komentář přímo nepojmenoval, je vhodné zahrnout do tohoto výčtu také jednotky průzkumné.
Rád bych se tímto článkem zaměřil na tyto čtyři kategorie jednotek a vyjmenoval společné i odlišné znaky. Nemám ambici vytvořit detailní a vyčerpávající charakteristiku výsadkových, průzkumných, speciálních jednotek a jednotek pro speciální operace, pouze vytvořit jakýsi návod, jak se na tyto jednotky dívat a jak je rozlišovat.
První věcí, kterou je potřebné analyzovat a diskutovat, je otázka úkolů, které zmíněné typy jednotek plní. Na následujících řádcích jsou představeny definice těchto typů operací, které se vztahují k popisovanému tématu – speciální operace, průzkum, výsadkové operace (padákový výsadek, vrtulníkový výsadek a přistávací výsadek)
Speciální operace – Operace vyžadující zvláštní způsoby nasazení, taktiky, procedur, vybavení a výcviku, často prováděné v nepřátelském, zapovězeném nebo politicky citlivém prostředí a charakterizovány jedním nebo více z následujících specifik: časové omezení, utajení, nízká viditelnost, prováděné s nebo prostřednictvím místních sil, vyžadující znalost prostředí, vysoce rizikové.
Z hlediska doktríny, jak ji popisuje dokument ozbrojených sil USA JP 3-05, je možné typy speciálních operací vyjmenovat nasledovně: přímá akce, speciální průzkum, boj proti terorizmu, protipovstalecké operace, nekonvenční operace, vojenská asistence, záchrana a vyzvednutí rukojmí, zahraniční humanitární operace, vojenské informační operace a operace civilně-vojenská spolupráce.
Výsadkové operace – v americké doktrinální terminologii zahrnuté pod operace vynucení vstupu. Operace vynucení vstupu jsou zaměřeny na obsazení a udržení předmostí proti ozbrojenému odporu.
Předmostí je určená oblast v nepřátelském nebo potenciálně nepřátelském prostředí, která po obsazení a udržení umožní příjem jednotek a materiálu a poskytne prostor pro manévr při následujících operacích (předmostí může být vzdušným předmostím (airhead) nebo obojživelným předmostím (beachhead) nebo jejich kombinace).
Operace vynucení vstupu vyžadují důsledné plánování a přípravu; synchronizované, agresivní a rychlé provedení; iniciativu velitelů na každé úrovni, která umožní odbourání tření, vyrovná se s nahodilým vývojem situace a umožní rychlé využití nabídnuté příležitosti. Výsadkové operace se dělí na letecký výsadek (padákový a přistávací) a vrtulníkový výsadek.
Průzkumné operace – Operace prováděné s cílem získat informace vizuálním pozorováním nebo jinými prostředky o aktivitách, prostředcích a zdrojích protivníka nebo oponenta nebo s cílem získat údaje o meteorologické, hydrografické nebo geografické charakteristice zájmové oblasti.
Zde je potřebné se pozastavit při jedné zásadní rozdílné skutečnosti, který očividně mnohým diskutérům z řad laické veřejnosti uniká. A síce, že je rozdíl mezi výsadkovou operací a padákovým výsadkem jako způsobem vstupu do operační oblasti.
Zatím co výsadková operace vyžaduje specificky vycičené, vybavené a připravené síly (náročnost výcviku a přípravy a intenzita unikátnosti vybavení stoupá od operací přistávacího výsadku, přes aeromobilní/vrtulníkový výsadek po padákový výsadek), padákový výsadek je nejen kritickou součástí jednoho typu výsadkové operace, ale také jedním ze způsobů, kterými všechny čtyři typy popisovaných jednotek využívají pro vstup do operační oblasti.
Tudíž, zjednodušeno, ne každý padákový výsadek je výsadkovou operací. Toto tvrzení je také podpořeno dalším rozměrem a tím je stupeň utajení, který provází tyto tři typy operací. Míra utajení klesá od specálních operací přes průzkumné operace až po výsadkové operace.
Special Forces a Special Operations Forces
Problematika rozdělení jednotek na speciální síly SF (Special Forces) a síly pro speciální operace SOF (Special Operations Forces) je značně nezřetelná už i díky tomu, že neexistuje obecně akceptovaná definice jak SF tak SOF jednotek. To je dáno zejména historickým vývojem speciálních sil.
Když se v průběhu 30-tých let a následně 2. světové války formovaly první „speciální" síly, rozdělily se tyto na tři kategorie – speciální síly, výsadkáři a námořní pěchota (v britském smyslu tohoto významu).
Mezi speciální síly té doby patřily britské 1. a 2. pluk SAS (Special Air Service), francouzské a belgické pluky SAS, britské a americké organizace SOE (Special Operations Executive) a OSS (Office of Strategic Services) nebo týmy UDT (Underwater Demolition Teams) amerického námořnictva a mnohé další.
Výsadkáři, zejména ti britští, se z původně zamýšlených jednotek typu komando (jako např. armádní No. 2 Commando, které se později transformovalo do 1. výsadkového praporu) postupem času vyprofilovali v jednotky lehké pěchoty vysazované padákovým nebo kluzákovým výsadkem.
Jednotky Commando britské námořní pěchoty a dva prapory Raiders americké námořní pěchoty je možné považovat za jakýsi hybrid – plnily mise, které byly jak speciálními operacemi a účastnily se taktéž konvenčních operací.
Moderní jednotky speciálních sil se vyvinuly z dvou typových vzorů – britské SAS a britských a amerických organizací SOE a OSS. Z britské válečné SAS vznikl typ speciálních sil provádějících přímé akce v týlu nepřítele a speciální (resp. hloubkový) průzkum.
Z SOE a OSS potom vznikl typ speciálních sil provádějící operace soutřeďující se na výcvik povstaleckých jednotek na území protivníka. Máme zde tedy typový základ dvou vzorů moderních vojenských speciálních jednotek – britský 22. pluk SAS a americké US Army Special Forces.
Postupem času, vznikem nových konfliktů, vývojem nových technologií, se začal seznam speciálních jednotek rozrůstat –týmy UDT amerického námořnictva poskytly část svého personálu pro vznik jednotek SEALs, které se vymanily ze zaměření na podporu obojživelných operací a staly se americkým ekvivalentem britské SBS (Special Boat Service).
Válka ve Vietnamu, které se účastnily jak jednotky Special Forces americké armády, tak i SEALs námořnictva, přinesla zrod dalšího typu speciálních jednotek v podobě 1. a 56. křídla speciálních operací amerického letectva. A takto bychom mohli pokračovat dekádu po dekádě 20. století , dokud by jsme se nedostali až na přelom tisíciletí a do současnosti.
Tato historická exkurze přináší první náznak rozdělení jednotek na SF a SOF. Podle historického náhledu jsou jako SF označovány ty jednotky, které se primárně soustředí na výcvik domorodých jednotek a následně tyto jednotky vedou v boji ať již v roli povstaleckých proti pravidelné armádě státu a nebo v roli domorodých jednotek podporujících pravidelnou armádu.
Za SOF potom označujeme všechny ostatní jednotky, které provádějí speciální operace.
Druhou možností rozdělení je rozdělení podle plněných úkolů – pokud je jednotka schopna provádět plné spektrum speciálních operací, potom je možné ji označit za SF jednotku. Pokud plní pouze některé specifické typy speciálních operací a nebo se přímo podílí na poskytování specifické podpory při provádění speciálních operací, potom je označována jako SOF jednotka.
Pokrývka hlavy
Mám za to, že celá situace, která nakonec vyústila v tento článek má své kořeny právě v tom jaké barvy je baret, který nosí příslušníci té či oné jednotky.
Opět je to zde dáno, jako ostatně častokrát, historií a tradicí. České a slovenské výsadkové a SF/SOF jednotky nosí červený baret jelikož se hlásí k hrdému odkazu příslušníků československých výsadkářů, kteří seskočili na území Protektorátu Čechy a Morava za 2. světové války.
Tato tradice ovšem neexistuje v jiných státech, které mají zase své tradice. Barva baretů, které výsadkové, průzkumné a SOF jednotky nosí je podle těchto tradic odvozena od jednotky nebo jednotek na které mají dané formace nejsilnější historické vazby.
Nikoho tedy nepřekvapí, že belgické, nizozemské, francouzské námořní speciální jednotky a stejně tak i australské pluky Commando nosí zelený baret podobný nebo stejný jako britští Commandos Královské Námořní pěchoty.
Stejně tak není překvapivé, že australská a novozélandská SAS nosí béžové barety po vzoru svých britských spolubojovníků. U vlivu SAS na ostatní speciální jednotky bych se rád zastavil.
Jelikož britská druhoválečná SAS je de facto „matkou moderních speciálních sil" mnohé ze současných speciálních sil. I proto francouzské, belgické, tuniské, izraelské, řecké, cyperské a další speciální síly převzaly buď motto „Who Dares, Wins!" a/nebo odznak okřídlené dýky, bez ohledu na barvu baretu.
V tomto ohledu není možné vynést žádné obecné vyjádření, které by shrnulo identifikaci speciálních, výsadkových a průzkumných jednotek na základě barvy pokrývky hlavy. Pokud by bylo možno něco takového učinit, mám za to, že by to bylo velmi povrchní a odrazovalo by to potenciálního zájemce o hlubší studium této tématiky.
Závěr
Na konci tohoto krátkého pojednání nutno konstatovat, že problematika rozdělení jednotek mezi výsadkové, průzkumné, speciální jednotky a jednotky pro speciální operace s sebou přináší několik komplikací, které se vyskytují v různých rovinách.
Pokud si tyto čtyři typy jednotek rozdělíme tak, že na jednu stranu dáme jednotky průzkumné a výsadkové a na druhou stranu jednotky speciální a jednotky pro speciální operace je možné vynést jednoznačný verdikt, který je jasně a zřetelně rozdělí.
Výsadkové jednotky se jasně odlišují od jednotek průzkumných a tyto dva typy jednotek se odišují od jednotek pro speciální operace a speciálních jednotek. Rozdělit jasnou a zřetelně čitelnou hranicí jednotky pro speciální operace a speciální jednotky je dle mého názoru nemožné protože každý stát a často i každý druh vojska, který má své speciální jednotky je pověřuje jinými úkoly a určuje jim jiné zaměření.
Zdroj: On War | On Peace
Redakčně upraveno
Související články
Ozbrojený vrtulník Black Hawk. Volba pro Armádu ČR?
Na vojenském cvičení Anakonda 2016 si v Polsku odbyla světovou premiéru ozbrojená verze vrtulníku ...
-
07.07.2016
-
79 komentářů
-
Jan Grohmann
Armáda ČR: Kalendář k 70. výročí výsadkového vojska
S hrdostí představujeme kalendář na rok 2017, který vznikl jako spolupráce fotografa Stanislava ...
-
02.09.2016
-
2 komentářů
-
Redakce AN
Výběrové řízení k průzkumákům AČR: Krev, pot a dřina
Sun Tzu: „Umění války je založeno na umění klamu. Když jsme schopni zaútočit, musíme vypadat, jako ...
-
31.10.2016
-
16 komentářů
-
Zdeněk Koza
1.) Chlapi mohli by ste sem dat nejake informacie o zlozeni slovenskeho praporu ISTAR? Preco je podriadeny 2.brigade a nie priamo GŠ, alebo veleniu pozemnych sil? Viem, ze do ISTAR ...Zobrazit celý příspěvek
1.) Chlapi mohli by ste sem dat nejake informacie o zlozeni slovenskeho praporu ISTAR? Preco je podriadeny 2.brigade a nie priamo GŠ, alebo veleniu pozemnych sil? Viem, ze do ISTAR boli vcucnute prieskumne roty z Presova aj z Levic, co mi nedava logiku. Levicka rota bola prieskumnou jednotkou 1. brigady - teraz 1. brigada nema prieskumnu jednotku?
2.) Podobne boli prepodriadene zenijne roty z Martina (1.br.) a Michaloviec (2.br.) pod zenijny prapor Sered a ten bol prepodriadeny pod 1. brigadu, takze teraz 2. brig. nema zenijnu jednotku? Moze mi niekto vysvetlit tento chaos? Dokonca ja z praporu RCHBO sa stala jednotka 1. brig. pricom ma jasne celoarmadnu posobnost.
3.) Nedisponuje nejakou jednotkou SF Vojenske spravodajstvo?Skrýt celý příspěvekJenom krátké doplnění k ČSLA.Průzkumný prapor měl dvě průzkumné roty,jednu rotu hloubkového pr.a rotu radioprůzkumu.V omdesátých letech roty hloub.pr.byly vyzbrojovány ...Zobrazit celý příspěvek
Jenom krátké doplnění k ČSLA.Průzkumný prapor měl dvě průzkumné roty,jednu rotu hloubkového pr.a rotu radioprůzkumu.V omdesátých letech roty hloub.pr.byly vyzbrojovány odstřelovacími puškami Dragunov.Těmi se měli ničit střely LANCE,narušením pláště.Zda to mohlo být účinné nevím.Průzkumné roty byly vybaveny BVP.Skrýt celý příspěvek
A jakožto pluk se 501. dělí na dva prapory, přičemž každý je podřízený jiné divizi :-) Nevím jak vám, ale mně to dělení US Army přijde jako děsný bordel... Zpět k tématu, ...Zobrazit celý příspěvek
A jakožto pluk se 501. dělí na dva prapory, přičemž každý je podřízený jiné divizi :-) Nevím jak vám, ale mně to dělení US Army přijde jako děsný bordel...
Zpět k tématu, myslím, že SOC (Special Operations Capable), je dnes vcelku hojně využívaný termín. Jako SOC je koneckonců označována i naše 222. letka s Mil-171ŠM.
Souhlasím s niko, že pro armády velikosti naší nemá smysl vyčleňovat samostatné SF jednotky. Ono to upřímně řečeno nemá smysl téměř pro žádnou armádu. Pokud jde o výcvik a spolupráci na úrovni jako dnes v Astánu, Iráku či Mali, tak to vcelku v pohodě zvládnou SOF jednotky. A pokud jde o partyzánskou válku, tak tam potřebujete především podmínky (jako měli Britové za 2. sv. ve střední Evropě).
Proto mi osobně přijde rozumnější druhé rozdělení, tzn. SF jakožto jednotky primárně sloužící ke speciálním operacím a SOF jakožto jednotky, které je umí také provádět (byť v omezené míře, ne všechny, atd.) či umí podporovat přímo SF jednotky. V takovém případě by u AČR byla SF pouze 601. skss, SOF pak 43. vpr., 222. letka, nově CPSS a do jisté míry 102. prpr. (alespoň tuším, že mají schopnosti hloubkového průzkumu, což je také speciální operace... vlastně jedna z nejdůležitějších). Zapomněl jsem na někoho?Skrýt celý příspěvekJeště k těm výsadkářům: amíci a anglofonní obecně to mají tak, že pojem "AIRBORNE" (výsadkový, např. 101st airborne division) značí schopnost jednotky vysadit svoje jednotky na ...Zobrazit celý příspěvek
Ještě k těm výsadkářům: amíci a anglofonní obecně to mají tak, že pojem "AIRBORNE" (výsadkový, např. 101st airborne division) značí schopnost jednotky vysadit svoje jednotky na místo vzdušnou cestou, lhostejno zda jako paragány, vrtulníky nabo pomocí letadel (dříve i kluzáků).
Pokud chtějí mluvit přímo o jednotce, která umí "skákat", tak ta je "parachute" (1st parachute brigade), jednotky schopné jen "vysazení" (vrtulníky, z letadla, kluzáky) se označovaly jako "airlanding", ale dneska, kdy nějakou schopnost vzdušného výsadku má defakto každý (krom těžkých mechanizovaných jednotek), už se tohle moc nepoužívá a pro spoustu "padákových" jednotek stejně používají výraz "airborne" (501st Airborne Infantry Regiment).Skrýt celý příspěvekto Ondrej: Inak tie krizovky VP mas asi fakt pravdu, ked sa nad tym zamyslam, ze su SOF, resp. SO Capable, kedze nespadaju pod Odbor specialneho urcenia GS. V podstate 80 % ich ...Zobrazit celý příspěvek
to Ondrej: Inak tie krizovky VP mas asi fakt pravdu, ked sa nad tym zamyslam, ze su SOF, resp. SO Capable, kedze nespadaju pod Odbor specialneho urcenia GS. V podstate 80 % ich cinnosti je cierna taktika.
Inak vec ma napadla. Ak tvrdime, ze SF su jednotky, ktore: "se primárně soustředí na výcvik domorodých jednotek a následně tyto jednotky vedou v boji ať již v roli povstaleckých proti pravidelné armádě státu a nebo v roli domorodých jednotek podporujících pravidelnou armádu", tak musime vychadzat z toho, ze ceske a slovenske SOF v podstate tuto funkciu od SF prevzali. A v podstate z nej spravili jednu zo svojich hlavnych uloh. Okrem ineho. Ergo, neexistuje dovod mat v malych krajinach ako CR a SR SF, kedze ich ulohy prevzali SOF ako univerzalnejsi druh vojska.Skrýt celý příspěvekad Niko: vdaka za comment. co sa krizoviek VP tyka tak tam by som ich skor oznacil ako SOF alebo ako Special Operations Capable (direct actions, hostage rescue)
ad Niko: vdaka za comment. co sa krizoviek VP tyka tak tam by som ich skor oznacil ako SOF alebo ako Special Operations Capable (direct actions, hostage rescue)
mudry urdzbar: 5. pluk ma mat podla novej organizacie od roku 2017/2018 cca. 600 clenov. Nazov "pluk" vychadza z celkovej organizacie nie z historie. Zatial co pesie/mechanizovane ...Zobrazit celý příspěvek
mudry urdzbar: 5. pluk ma mat podla novej organizacie od roku 2017/2018 cca. 600 clenov. Nazov "pluk" vychadza z celkovej organizacie nie z historie. Zatial co pesie/mechanizovane druzstvo ako zakladna organizacna zlozka vyssieho utvaru ma 10 vojakov, druzstvo SOF ma clenov styroch. Ked si to nasledne vypocitas nahor, tak dojdes na stavy pluku. Nie je to nic nove. Rovnako aj SAS regimenty maju podobne pocty.
Inak co sa tyka SF v slovenskych ozbrojenych silach, tak by som tam zaradil este "krizovky" VP. Tieto su v dnesnej modernej dobe pouzitelne na potlacanie asimetrickeho ohrozenia, co v podstate z mojho pohladu SF ako take vystihuje.Skrýt celý příspěvekad Jura99: To, ze vysadkove jednotky CSLA (22. vysadkova brigada) mely spise diverzni a pruzkumne ukoly bylo dano tim, ze CSLA nasledovala sovetskou doktrinu kde vysadkove jednotky ...Zobrazit celý příspěvek
ad Jura99: To, ze vysadkove jednotky CSLA (22. vysadkova brigada) mely spise diverzni a pruzkumne ukoly bylo dano tim, ze CSLA nasledovala sovetskou doktrinu kde vysadkove jednotky byly bud mechanizovane/obrnene jednotky shazovane na padacich a nebo pruzkumni a diverzni jednotky.
Co se tyce oznaceni "vysadkar" pro ty typy jednotky ktere jste vyjmenoval plati pouze z jedne strany. Jednotky, ktere jsou schopne zasazeni do bojove operace/operacni oblasti padakovym vysadkem jsou temer vzdy schopne jak vrtulnikoveho tak i pristavaciho vysadku. Obracene to nefunguje. Americka 101st Airborne Division, ktera dokaze vysadit brigadu vrtulnikovym vysadkem neni schopna vysadit ani rotu padakovym vysadkem. Ale pokud by bylo potrebne tak dokaze provest i pristavaci vysadek (pokud USAF poskytne letadla).Skrýt celý příspěvekad Hardzo: Prosim, rado sa stalo :o) Aj nabuduce. ad asdf: v CR by som to videl nasledovne: SF - ziadne jednotky; SOF - 601.skss, CPSS, SOATU (Special Operations Aviation Task ...Zobrazit celý příspěvek
ad Hardzo: Prosim, rado sa stalo :o) Aj nabuduce.
ad asdf: v CR by som to videl nasledovne: SF - ziadne jednotky; SOF - 601.skss, CPSS, SOATU (Special Operations Aviation Task Unit). Special Operations Capable (taka kategoria oficialne neexistuje, len moja uvaha) - 43. vpr (direct actions), 102.pzpr (special reconnaissance)
na Slovensku: SF - ziadne, SOF - 5.psu (kedysi este aj FAC od letectva, ale ti boli absorbovani 5.psu), Special Operations Capable - Prapor ISTAR (special reconnaisance)
ad mudry.udrzbar - Oznacenie "pluk" je u 5.psu zalezitostou tradicie, inak co sa poctami tyka tak funkcne zaradenie je "prapor". 43.vpr je na tom podobne, presne cisla nemam, ale tipujem, ze je to +/- 500 vysadkarov.Skrýt celý příspěvekUrčitý zmatek vznikl v tom, že v českém i slovenském jazyce se pojem výsadkář používá jak pro padákovou a přistávací pěchotu, tak pro zvláštní útvary ...Zobrazit celý příspěvek
Určitý zmatek vznikl v tom, že v českém i slovenském jazyce se pojem výsadkář používá jak pro padákovou a přistávací pěchotu, tak pro zvláštní útvary (diverzně-sabotážní-průzkumné). A aby toho nebylo málo, tak ta padáková pěchota se časem také specializovala a v ledasčem bojovými dovednostmi splývá se zvláštními útvary (např. 43.vpr). Pojem výsadkář ale vzniknul jako pojem označující způsob dopravy na bojiště, nikoliv jako způsob vedení boje (to byl případ např. 2.čs. paradesantní brigády, která se časem dokonce přeznačila pouze na pěší. Ta nevynikala nějakou lepší bojovou dovedností, ale lišila se tím, že uměla skákat.)
Jinak např. Rusové mají pojmy dva, "děsantniky" a "specnazovce" a každý hned ví o čem je řeč.
mudry.udrzbar: však i 601.skss se v nedávné minulosti označovala za 6. brigádu, což také početně souhlasilo. Jinak 5.pšu má početní stav spíš roty, nevím jak se to změní po avizovaném posílení, ale bojová složka byla 5 oddílů po 10 lidech, tedy celkem 50.Skrýt celý příspěvekuvaha laika priniesla velmi zaujimavy clanok. to na margo odbornikov, ktori si myslia, ze z ich navstevnosti sa zaplati prevadzka takehoto webu ;)
uvaha laika priniesla velmi zaujimavy clanok. to na margo odbornikov, ktori si myslia, ze z ich navstevnosti sa zaplati prevadzka takehoto webu ;)
"bordel" je nielen v označení zamerania/určenia ale aj v samotnom pomenovaní vojenskej jednotky, spomínaný 5. pluk špeciálneho určenia by mal mať 400-500 vojakov, a tak nesplňuje ...Zobrazit celý příspěvek
"bordel" je nielen v označení zamerania/určenia ale aj v samotnom pomenovaní vojenskej jednotky, spomínaný 5. pluk špeciálneho určenia by mal mať 400-500 vojakov, a tak nesplňuje doktrinalne kriterium na označenie "pluk"
Ako to je s počtom vojakov u 43. praporu neviem, ale rád by som sa to dozvedel.Skrýt celý příspěvekCo mi v tom clanku trochu chyba, je ukazat, ktore ceske a slovenske jednotky patria do ktorej skupiny.
Ked sa to nadskrtlo v tom uvode clanku.Co mi v tom clanku trochu chyba, je ukazat, ktore ceske a slovenske jednotky patria do ktorej skupiny.
Ked sa to nadskrtlo v tom uvode clanku.Jojo, v názvosloví je bordel a speciálně v tom čekém, a další zmatek vnáší "laická" zjednodušení. Pod pojmem "výsadkář" si prostě Venca v hospě představí maníka s padákem, co ...Zobrazit celý příspěvek
Jojo, v názvosloví je bordel a speciálně v tom čekém, a další zmatek vnáší "laická" zjednodušení.
Pod pojmem "výsadkář" si prostě Venca v hospě představí maníka s padákem, co skáče z letadla, aby následně dobyl most, jako to ukazovali v tom bijáku, pod pojmem "speciál" zase chlápka v černý kombošce, co podřezává náckovi hrdlo někde na francouzským pobřeží.Skrýt celý příspěvekNiko : samozrejme, že diskutér bol "odborník" , si predstav že aj laici čítajú AN :)
Ondrej: ďakujem za objasnenie, že ťa inšpirujem na celý článok som nečakal... :)Niko : samozrejme, že diskutér bol "odborník" , si predstav že aj laici čítajú AN :)
Ondrej: ďakujem za objasnenie, že ťa inšpirujem na celý článok som nečakal... :)
Načítám diskuzi...