Venezuela: Ropné království v rozkladu
-
7. 8. 2017
-
94 komentářů
-
Klára Šubíková
Venezuela má za sebou volby do ústavodárného shromáždění, od něhož se očekává změna konstituce ve prospěch prezidenta Madura, a tedy jeho udržení u moci. Hlasování s sebou přineslo další eskalací protestů, které trvají již od dubna, kdy na několik dní převzal nejvyšší soud pravomoci od opozicí kontrolovaného parlamentu. Jaké jsou příčiny současných nepokojů a reakce mezinárodního společenství?
Proč je na tom tak bohatá země tak špatně?
Ačkoli má Venezuela nejvyšší zásoby ropy na světě, její ekonomika je v hluboké krizi. Velký podíl na tom má propad cen ropy, k němuž došlo v roce 2014, kdy její hodnota klesla o 60 %.
Venezuelská ekonomika tak doplatila na téměř nulovou diverzifikaci, jelikož 95 % jejího exportu jsou ropa a ropné produkty, jejichž výnosy pokrývají 25 % HDP. Velkou část své ropy navíc Venezuela pod cenou prodává zemím z aliance Petrocaribe nebo jejím prostřednictvím splácí půjčky. Za poslední 3 roky se venezuelská ekonomika zmenšila o třetinu a inflace se má v letošním roce vyšplhat k 1000 %.
Druhou hlavní příčinou krize jsou špatné ekonomické politiky , kdy jsou regulovány ceny, jež vláda buď dotuje, nebo naopak omezuje jejich maximální výši, čímž ničí trh a malé podnikatele. Venezuela má také vysoký zahraniční dluh, jehož růst byl nastaven na nereálné výnosy z ropy už v době před propadem cen. Země se je snaží platit ze svých rezerv , které se však v posledních 6 letech ztenčily na třetinu a 70 % z nich odpovídá pokrytí dluhu.
Situaci se Madurova vláda snažila zachránit zastavením plateb za import a nakonec zastavením importu jako takového. To však přivedlo zemi, jež spoléhá na dovoz potravin a léků, do ještě hlubší krize. Krom nárůstu snadno léčitelných nemocí stoupá také podvýživa a statistiky zločinu , jež jsou jedny z nejhorších na světě. Maduro vidí jako příčinu současného stavu ekonomickou válku „impéria USA“, jež je vůči němu vedena, a odmítá do země přístup humanitární pomoci.
Účel ústavodárného shromáždění a obavy z něj
S plánem vytvořit ústavodárné shromáždění přišla Madurova vláda po opozičních protestech, jež následovaly pokusu nejvyššího soudu o převzetí legislativních pravomocí parlamentu. Tehdy opozice volala po urychlení prezidentských voleb, které se mají konat v prosinci 2018.
Podle průzkumů je však zřejmé, že Madurova šance na znovuzvolení je mizivá. Současný prezident zdaleka nemá Chávezovo charisma ani popularitu. Období jeho vlády (od smrti Cháveze v roce 2013) také koreluje se zhoršením životních podmínek.
Podle Madura se má ústavodárné shromáždění vypořádat s opozicí, která je viněna ze snahy zosnovat puč. Jeho vznik tak považuje za jedinou možnost, jak zemi sjednotit, uklidnit situaci a navrátit se k prosperitě. Podle sobotní rezoluce bude fungovat dva roky, nepodléhat žádné autoritě a následovat politiky prezidenta Cháveze směrem k socialismu. Shromáždění se bude scházet stejně jako kongres, jenž bude následně rozpuštěn.
Opozice stojí proti vzniku ústavodárného shromáždění, protože za ním vidí snahu o maximalizaci Madurových pravomocí a přeměnu země na diktaturu. Navíc má být jeho vznik podle ústavy potvrzen referendem , k čemuž nedošlo. Bojí se, že změna ústavy povede k dalšímu oslabení parlamentu, jež v současné době pod její kontrolou.
Další námitkou je odklad místních a prezidentských voleb plánovaných v následujícím roce. Jejich konání bude záviset na podobě nové ústavy, avšak tvorba dokumentu bude trvat měsíce a může se stát, že do té doby bude opozice dále oslabována a likvidována, případně dojde ke změně celého systému.
Průběh voleb a problémy
Volby do ústavodárného shromáždění se konaly v neděli 30.7. a byly provázeny násilnostmi. Za víkend zemřelo minimálně 10 lidí a stovky byly zraněny. Od dubna si nepokoje vyžádaly již na 120 obětí, 2000 zraněných a 500 zatčených. Opozice již předem oznámila bojkot hlasování, avšak volební účast 41 % může být způsobena také protesty v blízkosti volebních místností a z toho vyplývajícími obavami o bezpečnost.
Objevilo se navíc obvinění , že i toto číslo bylo upraveno alespoň o milion hlasů. Tvrdí to společnost Smartmatic, jež Venezuele poskytuje technickou podporu při volbách více než 10 let a podle níž byly až do letoška volby v pořádku. Podle Reuters volilo do nedělních 17:30 pouze 3,7 milionu voličů s tím, že volební místnosti se uzavřely v 19:00.
Kritika se snesla také na způsob, jakým způsobem jsou členové ústavodárného shromáždění voleni. Každá samosprávná obec je v něm reprezentována jedním zástupcem (celkem 545), což zvýhodňuje nízce obydlený venkov, kde má Maduro vysokou podporu.
Třetina zástupců je vybrána na základě demografických specifik, což dává volební komisi možnost vyřazovat nepohodlné kandidáty. Bojkot opozice následně zapříčinil stav, kdy je celé těleso složeno ze stran, které podporují Madura.
Shromáždění se ujímá mandátu
Jednou z prvních věcí, jež ústavodárné shromáždění po své páteční inauguraci učinilo, bylo odstavení generální prokurátorky Luisy Ortegové . Ta je taktéž členkou Madurovy strany PSUV a na své pozici byla 10 let. V dubnu, kdy převzal nejvyšší soud pravomoci parlamentu, se však postavila na stranu opozice s tím, že šlo o neústavní krok. Dále podporovala právo na pokojné protesty a nedržela se vládní interpretace dění v ulicích (označení protestujících za teroristy, lži o jejich smti).
Opozice vůči vzniku ústavodárného shromáždění jí vynesla nálepku zrádkyně, možnost postavení před soud za ohrožení veřejné morálky, etiky a ústavy, byl na ni uvalen zákaz vycestování a její účty zmrazeny. Část pravomocí generální prokuratury pak byla převedena na ombudsmana, jímž byl loajální Tarek Saab. Hlasité pochyby o volební účasti a volání po přepočítání hlasů byly pomyslnou poslední kapkou.
Po sobotním odolání Ortegové a nařízení k účasti na soudním procesu je její kancelář zablokována národní gardou. Na místo generálního prokurátora byl dosazen dosavadní ombudsman Saab, jenž je kritizován za přehlížení porušování lidských práv. Po jejich dodržování a svobodě nyní volá Ortegová, jenže to byla právě ona , kdo stál za odsouzením opozičního lídra Leopolda Lópeze za vedení opozičních protestů. Ten byl za spiknutí a podněcování k násilí odsouzen v roce 2014 a propuštěn byl letos v červnu.
Potlačení opozice a její odpor
V úterý zmizeli dva vůdci opozice, Leopoldo López a Anronio Ledezma, kteří byli podle vyjádření svých rodin odvezeni tajnou službou do vojenského vězení ze svých domácích vězení. Oba stáli za protesty z roku 2014, které si vyžádaly na 40 mrtvých a tresty pro organizátory.
Ledezma se vrátil domů v pátek a López v sobotu, avšak jejich zatčení bylo jak funkcionální (zabránit jim ve vysílání populárních videoposelství protestujícím), tak varovné. Je však třeba dodat, že venezuelská opozice není sjednocená kolem jednoho lídra či programu, což jí činí problémy jak v koordinaci, tak snižuje její šance na úspěch.
V sobotu v noci bylo odvysíláno video skupiny asi 20 mužů v uniformách na základně Paramacay ve středu země. Ti prohlašovali, že nejsou pučisté, ale rebelové, a chtějí návrat k ústavě a demokracii. Každá jednotka, která se k výzvě nepřipojí, podle nich bude prohlášena za vojenský cíl. Samozvaní rebelové byli označeni za pravicové teroristy podporované USA a potlačeni armádou. Při přestřelce byli dva z nich zabiti a osm, včetně tři vojáků zatčeno.
Právě vojsko je jednou z klíčových opor Madurova režimu, jelikož na jeho příslušníky tak silně nedopadá ekonomická krize v zemi. Jelikož je to právě armáda, která je nasazována na potlačování protestů svých spoluobčanů, roste i v ní napětí a její popularita klesá. I proto, že jsou na rozhánění protestů posílány jednotky, jejichž platy patří k nejnižším a s davem je spojují podobné zázemí a problémy.
Armádní podpora režimu se dá vykládat i čistě pragmaticky , protože některé její složky jsou zapojeny do obchodu na černém trhu, jež by mohl být opoziční vládou odhalen a vyšetřován.
Reakce mezinárodní komunity
Země čelí mezinárodnímu tlaku dlouhodobě. Po hrozbě pozastavení členství Venezuela opustila Organizaci amerických států. USA využily sankce cílené na prezidenta a jeho okolí a hrozí omezením obchodu s ropou. Organizace Mercosur sdružující většinu zemí Jižní Ameriky do zóny volného obchodu v sobotu pozastavila Venezuele členství na dobu neurčitou. Šlo o přímou reakci na odstavení generální prokurátorky Ortegové.
Představitelé členských zemí vesměs kritizují omezení demokracie a považují tento krok ústavodárného shromáždění za počátek diktatury popřípadě volby vůbec neuznávají .
Papež František , který se snaží o mediace krize již od jara vyzval Madura, aby ústavodárné shromáždění neuvedl v provoz a varoval bezpečnostní složky před disproporčním užitím síly.
Okolní státy musí reagovat také na příchod uprchlíků, kteří z Venezuely utíkají. V současné době tvoří její občané nejvyšší počet žadatelů o azyl v USA a přicházejí také do Brazílie, Peru nebo Kolumbie, kde teprve před rokem skončila občanská válka.
Jen za rok 2016 ze země odešlo 150 000 lidí. Ricardo Hausmann upozorňuje, že současná situace ve Venezuele představuje také zdravotní riziko pro region, jelikož se začaly šířit dříve vymýcené nemoci jako malárie nebo záškrt a roste také počet nakažených virem HIV.
Mají smysl sankce?
Co se týče tlaku na vládu, největší efektivitu by měly sankce na vývoz ropy. Tím by však došlo k dalšímu zhoršení již tak problematického života obyvatel. To je sice může přinutit vyjít do ulic, nicméně pokud za režimem bude stát armáda a policie, nemusí dojít k žádné změně.
Země by tak byla uvržena na pokraj humanitární katastrofy a občanské války; to vše s nejistým výsledkem. Zároveň jde o dvoustranný meč, jelikož sankce dopadnou také na americké ropné společnosti, které zpracovávají importovanou venezuelskou ropu, jež mohou být na žebříčku priorit Trumpovy administrativy daleko výše.
Představitelé Venezuele pak mají mnohem více co ztratit, pokud odstoupí od moci, jelikož jsou navázaní na armádu či ropný průmysl. Variantu sankcí cílených na konkrétní osoby včetně prezidenta Madura, jemuž byly zmrazena konta, použily USA , avšak k odstrašení od pořádání referenda nedošlo.
Další vývoj v zemi je takřka neodhadnutelný. Pokud však režim nezmění své tržní politiky nebo neklesne cena ropy, dojdou mu v nejbližších měsících peníze. Nebo dojde dříve trpělivost obyvatelstvu. Ani to však nezaručuje, že se Venezuelu podaří vymanévrovat ze současné krize či surovinové kletby.
Související články
Krize v Perském zálivu: 13 požadavků pro Katar
Kuvajt, který je mediátorem v mezi Katarem a Saúdskou Arábií, Bahrajnem, Spojenými arabskými emiráty ...
-
03.07.2017
-
8 komentářů
-
Klára Šubíková
REPORTÁŽ: Konference #FREEIRAN v Paříži
Když mi v únoru přišel email o možnosti účasti na pařížské „konferenci na téma lidských práv" se ...
-
10.07.2017
-
4 komentářů
-
Klára Šubíková
Katarská krize a návštěva amerického ministra zahraničí v Kataru
Americký ministr zahraničí Rex Tillerson podepsal na úterní návštěvě Kataru vzájemné memorandum o ...
-
17.07.2017
-
2 komentářů
-
Klára Šubíková
Nepokoje na Chrámové hoře: Proč Palestincům vadí detektory kovů?
Nejnovější vlna napětí mezi Izraelci a Palestinci je možná u konce. Vláda se dohodla na alternativě ...
-
25.07.2017
-
16 komentářů
-
Klára Šubíková
Jakub2: tvoje příspěvky nejsou zrovna to, proti čemu bych se vymezoval. Jak pod ten poslední, tak ten delší ze včerejška, se klidně z části podepíšu, s jednotlivostmi budu ...Zobrazit celý příspěvek
Jakub2: tvoje příspěvky nejsou zrovna to, proti čemu bych se vymezoval. Jak pod ten poslední, tak ten delší ze včerejška, se klidně z části podepíšu, s jednotlivostmi budu polemizovat.
Recept, který popisuješ, obecně platí. Já jen psal, že přítomnost zahraničního kapitálu neznamená automaticky přínos pro ekonomiku. Záleží, jak je nastavena kontribuce (viz. Irán před Mosaddekovým znárodněním ropného průmyslu nebo současná Nigérie)
Speciálně v oblasti Latinské Ameriky se zahraniční kapitál nechová jen přísně tržně, ale často hraje významnou politickou úlohu.
Není pravda, že se problémy ve Venezuele objevili s nástupem Cháveze. „Décadas Perdidas“ těžce zasáhla celou Latinskou Ameriku a Perézovy neoliberální experimenty tomu nasadily korunu (o stovkách mrtvých při potlačování nepokojů nemluvím).
Ano, Chile za Allendeho exportovala pouze měď, ale její export nikdy neměl takový podíl na Chilské ekonomice, jako ropa na Venezuelské. Piňero byl génius a možnosti, okolnosti, za jakých reformoval, byly dost unikátní. Ale jeho úspěch je víc příběh reformy, která se trefila do dobré doby a svezla se na vlně růstu investic, než univerzální recept. Nikomu dalšímu, kdo se pokusil vařit podle stejného receptu už to nevyšlo. Aktuálně Světová banka a další instituce, které Chile v minulosti vynášely do nebes, před podobným přístupem varují.
Nevím, jestli jsi zaznamenal jeden zajímavý detail k Chicago boys, a to že už v 83 byli odstaveni a nahrazeni méně radikálními a pragmatičtějšími nástupci, ale to jen tak na okraj. Každopádně souhlasím, že v Chile se to povedlo (a říkám navzdory politickému směřování režimu) a ve Venezuele se to úplně nepovedlo.
Moc peněz je příjemné, svěží čtení, byť Ferguson občas ve své obraně v jedinou správnou víru Neoliberalistmus zachází do krajních poloh. Ale jeho tvorbu si vždy řád přečtu.Skrýt celý příspěvekDanny: Základem všeho je cenová stabilita (nízká inflace) a přiměřené veřejné finance (absence nafouknutých deficitů). Obojí spolehlivě přiláká zahraniční kapitál a když se k tomu ...Zobrazit celý příspěvek
Danny: Základem všeho je cenová stabilita (nízká inflace) a přiměřené veřejné finance (absence nafouknutých deficitů). Obojí spolehlivě přiláká zahraniční kapitál a když se k tomu přidá alespoň průměrná vymahatelnost práva, tak je víc než z půlky vyhráno. Chile taky byla komoditně-exportní ekonomika zruinovaná bláznem Allendem.
Přečtěte si, kdo to byl José Piňero, "chicagští chlapci" a rady Miltona Friedmana. Proč se Chile stalo vzorem pro celou latinskou Ameriku? Proč Mexiko nebo Kolumbie doslova opsaly Piňerovu penzijní reformu? ať byl A. Pinochet diktátorem s krvavýma rukama, tak dokázal odejít a postavil ekonomiku země na nohy. Což je přesně o 2 velké věci víc než dokázal Chávez nebo Máduro.
Když tady rozdáváte odkazy na literaturu, tak já taky: Niall Fergusson - Vzestup peněz. Ta knížka není objemná, ale stojí cca 500 Kč (vydalo ji Argo).Skrýt celý příspěvekBože, to se tady zase rozjela brutální politická diskuse a plácání nesmyslů na obou stranách barikády. to Gavl: Na jedné straně nesmysly, které evokují představu Venezuely, coby ...Zobrazit celý příspěvek
Bože, to se tady zase rozjela brutální politická diskuse a plácání nesmyslů na obou stranách barikády.
to Gavl: Na jedné straně nesmysly, které evokují představu Venezuely, coby socialistického ráje na světě, který za pomoci zázračných ruských zbraní drží v šachu aktivismus USA v Latinské Americe (ano, USA se vždy snažily nevybíravě ovlivňovat politiku v oblasti, ale s tím Venezuela těžko co udělá).
To Shal: Na straně druhé nesmysly o bolševicích a svádění všeho zla na socialistické řízení státu. Není pravda, že všechny problémy Venezuely začaly po nástupu Huga. Všechny země, které jsou bohaté na suroviny, se potýkají se specifickými problémy, kterým se říká Holandská nemoc nebo Prokleté nerostné bohatství. Týká se to Venezuely, Ruska, ale také Saudské Arábie, Norska, Nigérie a v extrémní podobně Konga. Budování diverzifikované ekonomiky pod tlakem extrémně nepředvídatelné volatility komodit na světových trzích je oříšek a jak je vidět, plácají se v tom s různými (ne)úspěchy všechny země, bez ohledu na státní ideologii.
Není pravdou, že přítomnost zahraničních investorů a volný trh zaručuje světlou budoucnost. Zářným příkladem je Nigérie.
Pro lepší pochopení současné situace doporučuji projít aspoň stručné dějiny Venezuely ve dvacátém století, např. zde: https://www.valka.cz/13623-Aut... Skrýt celý příspěvekCejkis: Vy jste tady začal s polemikou "a v Americe zase bijou černochy". To a úprk z diskuse je důkazem toho, že jste si vědom skutečnosti, že prázdné líbivé bláboly o ...Zobrazit celý příspěvek
Cejkis: Vy jste tady začal s polemikou "a v Americe zase bijou černochy". To a úprk z diskuse je důkazem toho, že jste si vědom skutečnosti, že prázdné líbivé bláboly o latnoamerickém sociálismu Vám tady nikdo nesežere.Skrýt celý příspěvek
cejkis: Vždycky je nutné najít si veřejného nepřítele, na kterého svedete to, že jste neschopný lempl. Socani 17 let likvidují ekonomiku Venezueli, protože to se nestale přes noc. ...Zobrazit celý příspěvek
cejkis: Vždycky je nutné najít si veřejného nepřítele, na kterého svedete to, že jste neschopný lempl. Socani 17 let likvidují ekonomiku Venezueli, protože to se nestale přes noc. To se děje postupně od nástupu Chaveze. A když je všechno v prdeli, tak se to svede na CIA.Skrýt celý příspěvek
Cejkis,
tak do toho. A hlavne to prosim zaloz na faktech. Kdyz jsem chtel fakta po Givim, tak radsi utekl do diskuze pod jinym clankem...Cejkis,
tak do toho. A hlavne to prosim zaloz na faktech. Kdyz jsem chtel fakta po Givim, tak radsi utekl do diskuze pod jinym clankem...shal Nedělejte si iluze o tom, že v zemi plné ropy se dějí věci jen tak z popudu tamního obyvatelstva. K Vaší polemice bych mohl napsat analogicky "demokratické změny tak ...Zobrazit celý příspěvek
shal
Nedělejte si iluze o tom, že v zemi plné ropy se dějí věci jen tak z popudu tamního obyvatelstva.
K Vaší polemice bych mohl napsat analogicky "demokratické změny tak nějak po americku" Akorát bych psal scénář z Ukrajiny a Sýrie.Skrýt celý příspěvekEkonomická reforma tak nějak po bolševicku: Krok 0 - Úvod do blahobytu: Zestátnit zahraniční těžební průmysl, ze kterého jsme měli poplatky za těžbu, daně a pracovní místa a ...Zobrazit celý příspěvek
Ekonomická reforma tak nějak po bolševicku:
Krok 0 - Úvod do blahobytu: Zestátnit zahraniční těžební průmysl, ze kterého jsme měli poplatky za těžbu, daně a pracovní místa a vložit do schopných rukou dělnického lidu, kteří dokáže těžební průmysl spravovat lépe než imperialistický buržoázní kapitál. Díky tomu máme více peněz z těžby.
Krok 1: Jsou vysoké ceny potravin? Není nic snadnějšího než nastavit pevné ceny prvovýroby a snížit cenu výsledného zboží. Nevzdělaná chudina jistě ocení a všichni si budou žít lépe
Krok 2: Farmy nejsou schopny fungovat za pevně nařízené ceny a tedy buďto krachují nebo prodávají zboží na černém trhu? Zestátnit a ztráty vykrýt dotacemi z těžby ropy.
Krok 3: I přes dotace začínají být výrobky prvovýroby nedostatkové, cena roste což prodražuje výsledný koncový produkt, tedy zboží pro sociálně uvědomělý prostý lid je dražší než před krokem 1. Nastavíme tedy pevné ceny koncového zboží. To je pak levnější, což naši nevzdělaní voliči ocení.
Krok 4: Firmy nejsou schopny dodávat zboží za pevné ceny tak krachují nebo dodávají na černý trh aby vykryly ztráty? Zboží zdražuje a je opět dražší, protože je nedostatkové a lidi ho musí nakupovat na černém trhu za mnohem vyšší ceny než původně? Zestátnit, ztráty vykrýt přímy z ropy. Nějakou ekonomií si nenecháme hatit budovatelský potenciál.
Krok 5: Všechno jde do hajzlu? Zestátněné firmy jsou neefektivní, místní průmysl nedokáže produkovat to co ještě před pár lety bylo běžné? Ceny jsou nízké, každý si je může dovolit, ale obchody jsou prázdné a tak bují černý trh s několiknásobnými cenovkami. Zesiluje šedá ekonomika. Peníze jdou mimo oficiální státem ovládané cesty. Je tedy zapotřebí dovážet za zahraničí. Ztráty pokryjeme z příjmů z ropy.
Krok 6: Ropný průmysl kolabuje, protože jsme ho roky vysávali a neinvestovali do něj. Státní aparát není efektivní, obchody se nedaří. Těží se méně a prodává se za nižší ceny. Peněz je každý rok méně. Všechno se dotuje, tak nejsou peníze na obnovu. Technika selhává a řízení nefunguje.. Všude je nedostatek. Peníze z těžby nestačí vykrýt dotace. Efektivita práce ve státem řízených farmách a firmách je mizivá. Musí se dovážet stále více. Ekonomika kolabuje. Nad vodou nás drží už jenom vysoké ceny ropy.
Krok 7: Zkolaboval trh z ropou. A kurva.Skrýt celý příspěvekPavolR Zdá se, že nějaký čas ještě vydrží. Rusko a Indonésie se dohodli na dodávce Su 35S v počtu 11 kusů přičemž Indonésie bude platit olejem, kávou a čajem. ...Zobrazit celý příspěvek
PavolR
Zdá se, že nějaký čas ještě vydrží. Rusko a Indonésie se dohodli na dodávce Su 35S v počtu 11 kusů přičemž Indonésie bude platit olejem, kávou a čajem.
http://www.militarybox.cz/news... Skrýt celý příspěvek... a to im ešte Putin sľúbil posielať darom obilie ... :-) Som zvedavý, ako dlho tento prístup v štýle "dajte nám pocit dôležitosti a my vám znesieme modré z neba" vydrží.
... a to im ešte Putin sľúbil posielať darom obilie ... :-) Som zvedavý, ako dlho tento prístup v štýle "dajte nám pocit dôležitosti a my vám znesieme modré z neba" vydrží.
Rusko "úspešne" exportovalo zbrane do Venezuely. Problém je v tom, že to financovala samo Rusko cez vlastné banky .... Dnes už Venezuela ohlásila, že nebude schopná splácať ...Zobrazit celý příspěvek
Rusko "úspešne" exportovalo zbrane do Venezuely. Problém je v tom, že to financovala samo Rusko cez vlastné banky ....
Dnes už Venezuela ohlásila, že nebude schopná splácať svoje pôžičky ...
Nestabilita tohto štátu je samozrejme o neschopnosti vlastných vlád ..... a spoliehania sa na ropu ....
Všetky tie komické "objavy" o majdanoch sú len úsmevné .... ak nie sú potraviny, lieky ... ani toaleťák ... tak každý pri zmysloch chápe, že režim nemôže byť obľúbený ....Skrýt celý příspěvekVypada to, ze z toho arzenalu, co Chaves nakoupil od Rusu jsou nejvetsi obavy nikoliv z Su-30 nebo S-300, ale z 5000 (!) modernich z ramene odpalovanych raket Igla-s. Pokud v zemi ...Zobrazit celý příspěvek
Vypada to, ze z toho arzenalu, co Chaves nakoupil od Rusu jsou nejvetsi obavy nikoliv z Su-30 nebo S-300, ale z 5000 (!) modernich z ramene odpalovanych raket Igla-s. Pokud v zemi zavladne chaos, hrozi, ze se ty rakety dostanou na cerny trh. A neco takoveho v rukou islamskych teroristu by asi dokazalo ochromit leteckou dopravu...Skrýt celý příspěvek
Jinak na webu worldbank.org jsou poslední kompletní statistiky o Venezuele k roku 2015. Ani se mi sem nechce psát ta šílená čísla o jejich stáním dluhu, tak jen ...Zobrazit celý příspěvek
Jinak na webu worldbank.org jsou poslední kompletní statistiky o Venezuele k roku 2015. Ani se mi sem nechce psát ta šílená čísla o jejich stáním dluhu, tak jen odkaz:
http://data.worldbank.org/topi... Skrýt celý příspěvekAmíci jsou na prášky z armády, kterou by sfoukl jeden svaz kolem letadlovky spolu s brigádním uskupením USMC. No dobře, možná by si zavolali o nějakou tu podporu bombardérů od ...Zobrazit celý příspěvek
Amíci jsou na prášky z armády, kterou by sfoukl jeden svaz kolem letadlovky spolu s brigádním uskupením USMC. No dobře, možná by si zavolali o nějakou tu podporu bombardérů od USAF.... prášky asi by tu měl nasadit někdo jiný.Skrýt celý příspěvek
Co v článku není: 1/ Už "macho" Chávez si pomáhal "znárodněním" - tj. vykoupil podíly nadnárodních ropných firem za jím stanovenou (nízkou) cenu, po arbitráži musela Venezuela ...Zobrazit celý příspěvek
Co v článku není:
1/ Už "macho" Chávez si pomáhal "znárodněním" - tj. vykoupil podíly nadnárodních ropných firem za jím stanovenou (nízkou) cenu, po arbitráži musela Venezuela vypláznout plnou cenu - tím si odradili zahraniční kapitál - proč jít do Venezuely, když jim znárodní investice za mizerné odškodné?
2/ Zahraniční financování Venezuely dnes probíhá výhradně přes krátkodobé státní dluhopisy, loni přes splácela 30 mld. USD a ještě víc si musela půjčit - Venezuela platí jak mourovatá parádní přirážku za riziko a "úspěšně" rozpouští státní rezervy. Už loni byly závazky státu vyšší než rezervy o 30 % (údaje ze Světové banky). Venezuela před 10 lety vykopla lidi z MMR, tudíž pomoc nemůže čekat ani od MMR.
3/ Ne Maduro, ale Chávez je vinen. Pokřivení ekonomiky, odrazení zahraničního kapitálu, plýtvání a zlodějnu (zkráceně bolívarovský socialismus) nastavil už Chávez, Máduro to jen převzal a jede ve stejných kolejích, ale došly mu peníze druhých lidí. Všechny strukturální ekonomické problémy se tam objevovaly už před rokem 2013, včetně nedostatku toaletního papíru.
4/ Chávez umřel akorát včas, pro další generace blbečků bude modlou jako Simón Bolívar, který byl taky diktátorem (pozn. když slyšíte vychvalování diktátora v lat. Americe, tak je to jasná známka směřování dotyčného ke stejnému cíli).
5/ Nevidím žádnou reálnou šanci na zlepšení venezuelské ekonomiky do úrovně alespoň chudších evropských států ikdyby to zítra Máduro a jeho pitomci zabalili. Zejména proto, že nemají svého José Piňero a další ekonomy "chicagské školy" a vůli vydržet aspoň 10 let reforem. Venezuela bude dalších 10 let "na kapačkách" i přes zásoby ropy.
6/ Velké půjčky mají ve Venezuele Číňané ... a Rusové. Začalo to díky nákupu zbraní na úvěr někdy v 2008. Právě v té době se Chávez začal tak lísat k Putinovi, články o kontraktu jsou k dohledání na internetu. Když přestali dodávat Rusové, Hugo se přilepil na Číňany a chtěl jejich zbraně (radary a další speciální vybavení). Čínské půjčky se stále zvyšují, ale nakonec je Peking odepíše (bude muset) - odkládání bankrotu jen znamená, že výsledná cifra na odpis bude jen větší.Skrýt celý příspěvekVysadok USA do Panamy ale nie je predmetom diskusie, stale cakam na vysvetlenie preco by mali byt USA na prasky z venezuelskej armady, ktoru maju "v blizkosti hranic". Zatial sme ...Zobrazit celý příspěvek
Vysadok USA do Panamy ale nie je predmetom diskusie, stale cakam na vysvetlenie preco by mali byt USA na prasky z venezuelskej armady, ktoru maju "v blizkosti hranic". Zatial sme sa dostali len k tomu, ze Venezuela ma nakupenu nejaku modernejsiu techniku z Ruska. A teraz by ma zaujimala ta druha cast uvahy, ako konkretne tato technika ohrozuje USA...Skrýt celý příspěvek
Givi, když to pořád opakuješ, tak teda dodej nějaké podrobnosti o tom, jak USA organizovali Majdan. Kdo, kdy, co a jak? Nějaké články ne webu, analýzy a podobně. K Sýrii: kdy ...Zobrazit celý příspěvek
Givi,
když to pořád opakuješ, tak teda dodej nějaké podrobnosti o tom, jak USA organizovali Majdan. Kdo, kdy, co a jak? Nějaké články ne webu, analýzy a podobně.
K Sýrii: kdy začaly demonstrace proti Asadovi a kdy začali dodávky zbraní? Nezačali je Američani podporovat náhodou až potom, co byla občanská válka v plném proudu?
Rusku sankce přece neublížily, ale naopak pomohly. Tvrdí to Putin, ruský ministr financí a všichni správní trollové.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...