ÚVAHA: Budování funkčních jednotek č. 2 – Pásové platformy pro podpůrná vozidla
-
16. 3. 2020
-
20 komentářů
-
Tomáš Foldyna
V diskusi k článku „Armáda ČR musí budovat funkční jednotky“ vyvstala otázka vhodnosti podvozku bojových vozidel pěchoty (BVP) pro podpůrná vozidla a možnosti využití levnějších pásových platforem. V následujícím textu se pokusíme tuto možnosti analyzovat.
Chceme-li umístit na pásy některá podpůrná vozidla, objeví se přirozená otázka. Nebylo by vhodnější místo drahé a těžké platformy BVP použít levnější pásovou platformu? Pásová vozidla s vysokou průchodností terénem se používají v mnoha armádách světa.
Paradoxně, dostupných možností na trhu není tak mnoho. Následující tabulka ukazuje asi většinu teoreticky dostupných typů:
|
Typ |
Užitečná nosnost |
Celková hmotnost |
Výrobce |
|
BvS 10 |
3-5 tun |
12-15 tun |
Hägglunds Vehicle AB + UK MoD |
|
Bronco (ATTC) NG |
6,3-7,8 tun |
16,5 tun |
Singapore Technologies Kinetics |
|
DT-10 |
10 tun |
31,5 tun |
Ishimbai Transport Machine-Building Plant |
|
DT-20 |
20 tun |
49 tun |
Ishimbai Transport Machine-Building Plant |
|
DT-30 |
30 tun |
58 tun |
Ishimbai Transport Machine-Building Plant |
Vidíme, že s výjimkou vozidel DT-20/30 jde víceméně o lehčí vozidla se zaměřením hlavně na maximální průchodnost terénem, často včetně schopnosti plavby bez přípravy. Vysoká únosnost ani pancéřová ochrana nebyla pochopitelně prioritou. Zásadní otázkou proto je, jaké jsou naše požadavky a zda je může některé z těchto vozidel, nebo z nich odvozených derivátů naplnit. Nebo bychom potřebovali úplně jiné vozidlo?
Britský Warthdog je lépe panceřovanou verzí singapurského obrněnce Bronco; větší foto / Andrew Linnett, OGL
Vozidla z tabulky si můžeme rozdělit zhruba na dvě hmotností kategorie:
Lehčí vozidla BvS-10, Bronco, DT-10
Uvedené typy lze víceméně bez problémů použít jako:
- Minometná vozidla;
- (Lehčí) systémy protivzdušné obrany (PVO);
- Lehké dělostřelecké a raketometné systémy (t.j. asi nikoliv kanonové houfnice 155 mm);
- Spojovací, štábní;
- Zásobovací vozidla;
- Vozidla „služeb“ (kuchyně, pekárny, doprava stravy, hygienické služby, opravy);
- (Lehčí) ženijní vozidla.
Několik vět o nevýhodách pro uvedená využití v mechanizované brigádě.
Problémem z hlediska užitečného zatížení je právě unikátní rozdělení vozidla na dvě části, které na jedné straně přináší vysokou průchodnost terénem, ale na druhé straně limituje zařízení či náklad, který se nedá rozdělit. Ať už jde o zbraňové systémy, ženijní stroje, radary a další.
Další nevýhodou je, že vozidla BvS10 a Bronco již z hlediska ložné délky nemohou vést standardní 20 stopový kontejner (délka 6,02 m). DT-10 na zadním vozidle teoreticky ano (délka 6,1 m), ale také s omezenou hmotností (pravděpodobně bez nakládacího mechanismu). To znamená, že pro některá použití (kuchyně, hygiena atd.) bychom museli vytvářet specializované nové nadstavby místo pouhé instalace již existujícího kontejneru používaného na kolových vozidlech.
Například pro štábní vozidla to kromě specializovaných nadstaveb znamená hlavně u BvS10 a Bronca rozdělení pracovních prostorů na dva menší.
DT-10PM; větší foto / Vitaly V. Kuzmin, CC BY-SA 4.0
Nemožnost transportovat 20 stopový kontejner také neumožňuje konstrukci pásového nosiče kontejnerů, který by mohl jednoduše přebrat kontejnery z kolových prostředků a přesunout je do míst v terénu.
Samotné celkové užitečné zatížení obou částí vozidel je také důležité. Je rozdíl, zda zásobovací vozidlo uveze sedm tun nebo třeba 20 tun. Horší pancéřová ochrana limituje jejich použití v blízkosti bojových operací spolu se středními pásovými BVP.
Uvedená lehčí vozidla mají samozřejmě i své výhody.
Vysoká průchodnost terénem, malý měrný tlak (uvádí se, že je nižší než člověk), malá hmotnost a okamžitá schopnost plavby je dělá většinou podstatně vhodnější, pohyblivější i provozně levnější pro záchranné operace než starší BVP, nemluvě o vozidlech s hmotností přes 40 tun. Jsou také podstatně jednodušeji přepravitelná.
Zvláště užitečná jsou pro lehké jednotky. Přítomnost nebo nepřítomnost i takto lehkého obrněného vozidla s dodatečnou palebnou silou, například samohybného minometu, nebo vozidla, které vojákům převáží několik tun zásob do jejich blízkosti, může pro lehkou jednotku představovat zásadní rozdíl. Ačkoli AČR nemá velké ambice a potřebu budovat expediční jednotky, v blízkém okolí nasazená lehká jednotka může takovou podporu potřebovat.
Ruský DT-30P1; větší foto / Aleksej Kitajev, CC BY-SA 4.0
Těžká vozidla DT-20 a DT-30
Kromě všech úloh lehkých vozidel, ale při vyšším užitečném zatížení a pracovním prostoru (nebo silnějším pancéřování), je technicky možné využít jejich těžké protějšky také pro:
- Samohybné kanony a raketomety i ráže 155 mm;
- Vyprošťovací vozidla i pro těžkou techniku;
- Nosiče kontejnerů.
V některých úlohách by nemusely působit jako spojená dvojice vozidel, ale jen přední část samostatně.
Přes působivá videa ukazující úžasnou průchodnost je nepochybné, že v této oblasti budou o něco zaostávat za lehčími typy. Obtížnější a nákladnější je také jejich přepravitelnost a provoz, co limituje jejich použití pro civilní účely a lehké jednotky. Naopak pro mechanizovanou brigádu by se asi hodily lépe právě díky větší nosnosti.
Další nevýhodou je ruský výrobce a pravděpodobně trochu jiné technologické a kvalitativní standardy. To dělá DT-20/30 v originální podobě a ve větším měřítku pro nás asi nepoužitelné.
Jaké možnosti vycházejí z výše uvedených faktů?
Inspirace pro ČR? Norsko přestavělo transportéry M113 na víceúčelové pásové nosiče kontejnerů a jiných nástaveb M113F4. / Twitter + další fotky
Přece jen platforma BVP?
První možností je neobjednávat žádnou další platformu, a prostě použít podvozek BVP. Zůstane-li velká část podpůrných vozidel zůstane na kolech, pro 7. mechanizovanou brigádu (7. mb) nebudeme potřebovat více než 30, v nejhorším případě 50 kusů podpůrných pásových vozidel.
Je použití podvozku BVP příliš drahé? Cenu BVP přes 7 milionů euro (175 mililonů Kč) a více rozhodně nedělají podvozkové skupiny s motorem, převodovkou, palivovou soustavou a dalším základním příslušenstvím. Lze odhadnout, by se tento základ dal pořídit maximálně za cenu v rozmezí 1-2 miliony EUR (25-50 milionů Kč). Cena nadstaveb samozřejmě závisí na jejich složitosti, výrobci, množství a možnosti využití komerčních prvků.
Co to znamená. Pokud bychom chtěli pásová vozidla pouze pro 7. mb, možná ani nemá smysl hledat jinou platformu. Platforma shodná s BVP přináší další benefity:
- Stejné (nejen) podvozkové náhradní díly a shodná opravárenská základna;
- Stejný výcvik pro řidiče a mechaniky (podvozkových částí);
- Vysoká nosnost a možnost relativně dobré pancéřové ochrany;
- Není potřeba vypisovat samostatné výběrové řízení na úplně jiný systém;
- Více kusů podvozků od stejného výrobce.
Je pravděpodobné, že by uvedené výhody bohatě vyvážily teoreticky vyšší „kusovou“ cenu vozidla (jak víme, kusová cena reálně neexistuje) a možná vyšší provozní náklady (opět jen teoreticky, protože bychom nepotřebovali řešit dva úplně odlišné typy vozidel).
BvS10 Beowulf
Lehká vozidla pro všechny případy
V našich klimatických podmínkách jsou na většině území vozidla třídy BvS10 a Bronco v pozici prostředku, který mnoho let příliš nevyužijeme a potom přijde situace, kdy by se nám opravdu zatraceně hodil – a nemáme.
Kromě nouzových situací, jako jsou povodně, sněhové kalamity, sesuvy půdy či dokonce válečný konflikt se může hodit pro běžné nasazení v horách a rozmočeném terénu. Vrtulníků nemusí být dost, případně nebudou vhodné podmínky pro jejich nasazení. Nemluvě o nosnosti vrtulníků a nákladech na provoz.
Proto stojí za zvážení, zda nevelkou část vojenskou rozpočtu využít na pořízení různých variant vozidel této třídy, nejlépe s různými vyměnitelnými nástavbami a zařízeními.
20 až 30 kusů strategicky přidělených a rozmístěných tak, aby vždy několik bylo k dispozici kdekoliv na našem území v krátkém čase. Vzhledem k dosažitelné jednotkové ceně okolo jeden milion euro to není neřešitelné.
Vyšší počty pásovců umožní přesunout část obrněných vozidel i lehčím jednotkám a nic nebrání v čase potřeby přidělit tato vozidla i 7 mb.
DT-30P v ruské armádě. V tomto případě jako polní kuchyně
Vlastní (levná) pásová platforma nemusí být jen utopií
Zkusme se na celou problematiku podívat z širšího pohledu a perspektivně, nejen ve snaze zalepit ty největší díry. Zde jsou výchozí předpoklady:
- Začneme-li reálně přemýšlet o větších zálohách, musíme se vážně zabývat problémem čím je vyzbrojíme;
- Jako průmyslová země máme na víc, než nechat záložníky bojovat pouze jako pěchotu a vozit je v nechráněných civilních nákladních a terénních automobilech;
- Pravděpodobně si nebudeme moci dovolit nakoupit a provozovat mnoho set identických špičkových BVP, jaké jsou plánovány pro 7.mb;
- Je efektivnější mít v provozu a na skladech jen rozumné množství techniky a pro větší konflikty mít možnost spustit jejich výrobu. Čím větší konflikt, tím více bude potřebná výroba jakékoliv techniky.
Řešením vyplývajícím z výše uvedených předpokladů by byla výroba vlastní levné pásové platformy ve hmotnostní kategorii cca 20-30 tun. K uvedenému jistě existují následující námitky.
Námitka první: dnešní sofistikované zbraně není možné začít rychle a masově vyrábět. To je sice pravda, ale nechystáme se vyrábět ani letoun 4++ generace ani špičkový tank úrovně Leopard 2A7+. Jednoduché, velmi průměrné pásové obrněné vozidlo v dané hmotnostní kategorii s řekněme průměrnými zbraňovými systémy není nic, co by náš průmysl při určitých investicích nezvládl včetně masové výroby. Jakkoliv se někomu jeví při moderních zbraních jako jediný možný rychlý a krátký konflikt, samotná fáze zvyšování napětí může trvat řadu měsíců, ne-li let.
Námitka druhá: Někdo by řekl, že sofistikované BVP Puma nebo MBT Leopard si dá „takovou plechovku ke svačině“. Je to téma na delší rozbor, takže si jen ve zkratce uveďme, že kanony 105-120 mm nebo protitankové řízené střely jsou smrtelně nebezpečné pro každé BVP a částečně i pro tank, bez ohledu na to, na čem jsou integrovány. Podobně jako jsou minomety, kulomety, rakety nebezpečné pro pěchotu a méně odolné cíle. Terén na našem území dovoluje vnutit boj na kratší vzdálenosti, kde rozdíl v sofistikovanosti senzorů nebude tak markantní. V neposlední řadě jakékoliv obrněné vozidlo znásobuje schopnosti pěchoty už tím, že ji převáží pod alespoň nějakým pancířem a veze až na místo podstatně více munice a dalšího materiálu, který by jinak vojáci neunesli.
Možnosti lehkých pásových vozidla jsou často podceňovány, respektive stavěny do role boje proti těžkým tankům. Celý pohled na věc se mění v okamžiku, když existují jen dvě varianty: lehké BVP nebo nic.
TATRA 815-7 8×8 s 20 stop dlouhým kontejnerem
Benefity vlastní lehké platformy
Vlastní platforma v hmotnostní kategorii 20-30 tun má oproti střednímu BVP o hmotnosti nad 35/40 tun sice slabší pancéřování, přináší ale jiné vhodné vlastnosti pro široké využití. Nižší hmotnost přináší nižší provozní náklady, umožňuje například postavit vozidlo na masověji vyráběných komerčních motorech, co zlevňuje a zjednodušuje výrobu i údržbu. Shodný motor, nebo stejný části motoru mohou být hypoteticky využity i pro kolové obrněné vozidlo a těžké terénní nákladní automobily.
Nižší hmotnost také dovoluje postavit vozidlo s vyšší průchodností terénem, které bude méně zatěžovat komunikace a bude se snadněji převážet. V civilní úpravě a ještě více odlehčené varianty budou dobře použitelné i pro záchranářské účely a možná mohou nahradit i třídu BvS10.
Uvedená hmotnostní kategorie bude efektivnější pro všechna vozidla 7. mb, která nemusí kvůli pancéřové ochraně vážit přes 40 tun.
Musíme si uvědomit, že existence vlastní dostupné a relativně levné pásové platformy podstatně a pozitivně mění pravidla hry při vyzbrojování a obstarávání. Umožní to jejich použití v mnoha dalších sférách armády i civilního života, kde je nemáme hlavně proto, že by šlo u příliš nákladnou záležitost.
Možná ne úplně nejlepší příklad – začneme-li uvažovat, že by bylo vhodné mít určitý počet pásových hasících vozidel pro lesní požáry a další náročné zásahy, dnes máme možnost buď použít zastaralé a v podstatě neperspektivní podvozky starých BVP (nebo dokonce tanků), nebo nakoupit pár kusů drahých podvozků, které masově nepoužíváme a náročně řešit všechny problémy s jejich údržbou. V okamžiku, kdy vyrábíme a provozujeme mnoho desítek až stovek vhodných podvozků, tento problém odpadá a můžeme si takové vozidlo dovolit.
Platforma se může stát také základem pro těžší bezosádková vozidla a pro mnoho dalších použití, která nás momentálně ani nenapadnou.
Výroba vlastní lehké pásové platformy samozřejmě není něco samospasitelného pro armádu. Jde ovšem o variantu, o které je dobré přemýšlet raději způsobem „jak to udělat“, než „proč to nejde“.
Sumarizace variant
Z výše uvedeného rozboru se nám vykrystalizovalo několik možných variant řešení podpůrných vozidel pro AČR (a civilní použití):
větší foto / autor
Každá z uvedených variant má své výhody a nevýhody. Kterou z nich byste preferovali vy?
Odkazy: BAE Systems, Bolotohod, The Drive
Související články
Bitevní tank (MBT) vs. bojové vozidlo pěchoty (IFV) pro armádu malého státu
Při diskusích ohledně budoucnosti našich obrněných sil se objevila jedna zásadní otázka. Pořídit si ...
-
29.11.2017
-
321 komentářů
-
Tomáš Foldyna
ÚVAHA: Na jakou válku se má Armáda ČR připravit?
Dříve, než se pustíme do případných úvah o vyzbrojení české armády, je potřeba definovat možné ...
-
04.12.2018
-
86 komentářů
-
Tomáš Foldyna
Armáda ČR: 18 000 vojáků a 38 000 záložníků
Jak jsme ukázali v úvaze „Na jakou válku se má Armáda ČR připravit?“, armáda musí být ...
-
02.03.2019
-
218 komentářů
-
Tomáš Foldyna
ÚVAHA: Budování funkčních jednotek č. 1 – Kola vs. pásy
V diskusi k článku „Armáda ČR musí budovat funkční jednotky“ zaznělo množství velmi užitečných a ...
-
30.01.2020
-
219 komentářů
-
Tomáš Foldyna
Na prieskum ste zabudol. Myslím, že ľahšie BvS-10, Bronco, DT-10 by boli vhodné aj ako prieskumné vozidlá v mechanizovaných jednotkách. Viem si predstaviť LOS-M či Snežku na ...Zobrazit celý příspěvek
Na prieskum ste zabudol. Myslím, že ľahšie BvS-10, Bronco, DT-10 by boli vhodné aj ako prieskumné vozidlá v mechanizovaných jednotkách. Viem si predstaviť LOS-M či Snežku na tomto podvozku.Skrýt celý příspěvek
Proč se autor zaměřuje pouze na kloubové podvozky? Třeba platforma PMMC G5 viz. https://www.armadninoviny.cz/n... Ohledně výroby levného ...Zobrazit celý příspěvek
Proč se autor zaměřuje pouze na kloubové podvozky?
Třeba platforma PMMC G5 viz. https://www.armadninoviny.cz/n...
Ohledně výroby levného transportéru u nás. Jaké motory a převodovky varáběné v ČR jsou použitelné na pásový obrněný transportér/nosič zbraní?Skrýt celý příspěvekCo třeba něco jako PTS 10?
https://www.valka.cz/SOV-PTS-P...Co třeba něco jako PTS 10?
https://www.valka.cz/SOV-PTS-P...Mno minimálně jako návrh existuje obojživelný transportér WOL-10, navíc od české firmy NST:
http://palba.cz/viewtopic.php?...Mno minimálně jako návrh existuje obojživelný transportér WOL-10, navíc od české firmy NST:
http://palba.cz/viewtopic.php?...
Hezká analýza, nicméně v současné situaci je nám všem asi jasné, že celé přezbrojení 7.mb jde v těchto dnech zcela jistě "ke dnu", a to asi nebude jediná oběť "coronaviru" a ...Zobrazit celý příspěvek
Hezká analýza, nicméně v současné situaci je nám všem asi jasné, že celé přezbrojení 7.mb jde v těchto dnech zcela jistě "ke dnu", a to asi nebude jediná oběť "coronaviru" a následného hospodářského propadu.Skrýt celý příspěvek
Bojím se, že těch projektů na přezbrojení padne daleko víc.
Bojím se, že těch projektů na přezbrojení padne daleko víc.
Tak Itálie je zasažená mnohem víc a nezdá se, že by projekt náhrady vozidel Dardo zrušili. Důchody se asi taky nebudou snižovat nebo tak něco.
Tak Itálie je zasažená mnohem víc a nezdá se, že by projekt náhrady vozidel Dardo zrušili. Důchody se asi taky nebudou snižovat nebo tak něco.
Propad ekonomiky = navýšení investic vlády, jedna z možných investic je právě nová technika pro armádu.
Propad ekonomiky = navýšení investic vlády, jedna z možných investic je právě nová technika pro armádu.
:)))) jirisi víš co znamená pojem investice??? To jako že koupíš nová BVP ta které dáš 50 miliard, pak co rok cca 2 miliardy na provoz a údržbu a tomu říkáš investice? Kam půjdou ...Zobrazit celý příspěvek
:)))) jirisi víš co znamená pojem investice??? To jako že koupíš nová BVP ta které dáš 50 miliard, pak co rok cca 2 miliardy na provoz a údržbu a tomu říkáš investice? Kam půjdou všechny ty investované peníze?Skrýt celý příspěvek
Tak možno dáte 20 - 25 miliard za domáce BVP Mexca (mínus odvody a dane v ČR).
Tak možno dáte 20 - 25 miliard za domáce BVP Mexca (mínus odvody a dane v ČR).
Stát překvapivě neinvestuje z přímím ziskem. Většina toho co dělá přináší jen další náklady, pokud by to bylo jinak nemusel by vybírat daně. Však si můžeme opět prohloubit krizi ...Zobrazit celý příspěvek
Stát překvapivě neinvestuje z přímím ziskem. Většina toho co dělá přináší jen další náklady, pokud by to bylo jinak nemusel by vybírat daně.
Však si můžeme opět prohloubit krizi jako minule, to se vyplatilo.Skrýt celý příspěvektechnik Možná vás to překvapí, ale ty peníze půjdou do podniků které budou ty BVP vyrábět a udržovat. To je jako říct kam půjdou peníze utracené za stavbu silnic, které se také ...Zobrazit celý příspěvek
technik
Možná vás to překvapí, ale ty peníze půjdou do podniků které budou ty BVP vyrábět a udržovat. To je jako říct kam půjdou peníze utracené za stavbu silnic, které se také musí překvapivě stále udržovat.
Pokud by to ministerstvo správně projmulo, tak vyhlásí že vyhraje ten který zajistí maximální podíl českého průmyslu.Skrýt celý příspěvekVyrábět? Máte na mysli montovat ne? To znamená "obrazně řečeno" firma XY dodá na kamionech 90% dílů jednoho kusu BVP za které jako zákazník zaplatíte 80 milionů a z těch 80 milionů ...Zobrazit celý příspěvek
Vyrábět? Máte na mysli montovat ne? To znamená "obrazně řečeno" firma XY dodá na kamionech 90% dílů jednoho kusu BVP za které jako zákazník zaplatíte 80 milionů a z těch 80 milionů jako stát neuvidí ani korunu, VOP který bude montovat BVP je placen daňovými poplatníky takže práci si zaplatí sám stát. Jediný pozitivum že VOP nebude vyrábět ND na vysokozdvižný vozíky ale vrátí se k motovani stejně jako u pandurů.Financni je ten že VOP nabere pár lidí navíc protože bude muset zachovat výrobu ND pro ještěrky protože ztráta tohoto kšeftů do budoucna by mohla být smrtelná pro podnik. V civilní sféře možná pár podniku dostane možnost opět smontovat nějaký celek ale opět se bavíme o montování což je možná tak desetina z ceny komponentu nebo budou moct vyrobit nějakou cetku o nicotné ceně.
Se silnicemi jste úplně mimo, za prvé 90% firem co staví silnice odvádí zde v ČR daně, mají tisíce zaměstnanců tu také zde platí daně a nejsou placeni státem!!!. Další věc čím kvalitnější cesty tím více kamionu, čím víc kamionu tím víc platí dopravci silniční daň a poplatky z dálnic, to je příklad investice do budoucna zejména k naší středoevropské poloze. Naprosto něco jiného než nákup BVP.Skrýt celý příspěvekPokud je cena 80m, pak může firma do CR dovést jen díly v hodnotě 56m(70%) zakázky. Zbytek musí utratit tady, za montáž nebo vyrobené díly. Pokud je VOP placen z daní, pak součet ...Zobrazit celý příspěvek
Pokud je cena 80m, pak může firma do CR dovést jen díly v hodnotě 56m(70%) zakázky. Zbytek musí utratit tady, za montáž nebo vyrobené díly.
Pokud je VOP placen z daní, pak součet těch plateb za roky výroby BVP je vlastně odečet z ceny zakázky.
V civilní svéře se ani tak nejedná o zisk, ale spíše o zisk Know-how pro ty firmy.
Kolik podle vás jsou ty příjmy z mýta, kolik by měli být v budoucnu a jaké náklady se investují? (PS: Pokud výnosy nepřekrývají náklady, pak je to ztráta co se musí dotovat z daní.)Skrýt celý příspěvektechnik Tak za prvé VOP jistě nebude jediná firma u nás která se zapojí do táhle zakázky. Minimální požadavek je 40% účast našeho průmyslu. Třeba Rheinmetall má u nás továrnu již ...Zobrazit celý příspěvek
technik
Tak za prvé VOP jistě nebude jediná firma u nás která se zapojí do táhle zakázky. Minimální požadavek je 40% účast našeho průmyslu. Třeba Rheinmetall má u nás továrnu již dnes a pokud vyhraje avizoval rozšíření výroby.
Neznám jedinou velkou českou firmu která by se zabývala stavbou silnic takže zisky končí stejně částečně v zahraničí stejně jako to bude u BVP. No a ti zaměstnanci, je hezké že na stavbě našich silnic dostávají vydělat Ukrajinci, Rumuni a další cizinci. Myslím že jeden svářeč ve VOP který se naučí svařovat BVP bude pro ekonomiku přínosnější než deset cizinců ve stavebnictví.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...