Šíitské milice v Iráku
- 18. 6. 2015
- 9 komentářů
- Mgr. Václav Kopecký
Po kolapsu irácké armády v létě 2014 se centrální vláda v Bagdádu dostala do smrtelného nebezpečí. Jednotky Islámského státu (IS) zabraly velkou část severozápadu Iráku a jedinou relevantní silou byly kurdské milice, které však neměly dostatek mužů, ani materiálu aby mohly nahradit nefunkční iráckou armádu.
Šíitské milice proti Islámskému státu
Irácká vláda neměla moc možností jak situaci řešit. Zahraniční intervence na její straně byla jen těžko proveditelná, už jen z toho důvodu, že se do ní mezinárodní společenství nijak nehrnulo. Ani sousední Írán, který měl a dodnes má značný vliv na bagdádskou vládu, netoužil intervenovat přímo.
Jedinou alternativou jak zastavit postup IS se staly šíitské milice, které v iráckém prostředí pololegálně přežívaly od americké invaze do země roku 2003. Vrcholu své moci dosáhly v letech 2003-2009, kdy byly jedním z nejsilnějších oponentů nové irácké vlády a jednotek USA. Nejmocnější z těchto milic byla tzv. Mahdího armáda vedená šíitským klerikem Muqtadou as-Sadrem. Po as-Sadrově odchodu do íránského exilu v roce 2007 Mahdího armáda zeslábla a byla nakonec poražena iráckými bezpečnostními silami.
V reakci na postup IS vydal 13. června 2014 velký ajatolláh Alí Sistání fatwu (nábožensko-právní stanovisko posvěcující z náboženských pozic určité jednání či politiku) vyzývající všechny bojeschopné Iráčany k obraně země. O dva dny později 15. června Falih al-Fayyad, poradce pro národní bezpečnost, ohlásil na základě nařízení tehdejšího premiéra Nuri al-Malikiho, vytvoření Hashd al-Sha'abi (Lidové mobilizační síly/Lidový mobilizační výbor).
Tato organizace byla pověřena verbovat a koordinovat jednotlivé šíitské milice v boji proto IS. Díky tomu mohly milice legalizovat svou činnost, začít ve velkém nabírat nové členy a zejména spolupráce s Mobilizačním výborem jim umožnila získat finance a zbraně od centrální vlády. Přesný počet mužů, kteří v milicích působí, není znám, odhady hovoří až o několika stovkách tisíc.
Hashd al-Sha'abi (Lidový mobilizační výbor)
Je zastřešujícím výborem, či organizací, sdružující víc jak 40 polovojenských skupin, vesměs šíitských, ale také nezanedbatelný počet sunnitských a křesťanských dobrovolníků. Mobilizační výbor je pod silným vlivem Íránu, což dokládá působení íránského generála Qasema Soleimaniho na pozici poradce ve vedení výboru. Qasem Soleimani je velitelem íránských elitních jednotek Quds, které jsou součástí Íránských revolučních gard určeným pro zahraniční operace.
V čele mobilizační komise stojí Abu Mahdi al-Muhandis, bývalý velitel Badr Organization, který je od července 2009 zapsán na seznamu teroristů vlády USA (US Specially Designated Global Terrorist List). Tento muž vlastním jménem Jamal Jafar Ibrahim je podle USA poradcem gen. Qassema Soleimaniho. Mimo vedení Mobilizační komise řídí al-Muhandis i operace dalších skupin, konkrétně Kata'ib Imam Ali (Brigády imáma Alího) a Hezbollah Brigades (Brigády Hizballah).
Badr Organization (Organizace Badr)
Nejvýznamnější a nejsilnější skupinou v Hashd al-Sha'abi je Badr Organization, která vznikla na počátku osmdesátých let v Íránu během íránsko-irácké války jako Badr Brigade (Brigáda Badr) Jejími členy byli Iráčané, kteří zběhli nebo byli zajati a pak se přidali na stranu Íránu v boji proti Saddámu Husajnovi. Ozbrojená složka se nazývala Islámská nejvyšší rada pro islámskou revoluci a roku 2007 se přejmenovala na Islámskou nejvyšší radu Iráku.
V roce 2003 se celá organizace přejmenovala na Organizaci Badr pro obnovu a rozvoj (Badr Organization for Reconstruction and Development) a zaměřila se více na politiku, ale roku 2012 se rozpadla na dvě části.
Jedna část se vyprofilovala jako víceméně politické hnutí, nazvané Islámská nejvyšší rada v Iráku (Islamic Supreme Council in Iraq), v jejímž čele stojí bývalý ministr dopravy Hadi al-Ameri. Druhá část, Badr Organization, je spíše ozbrojenou milicí než politickou stranou. Obě skupiny zůstávají pod silným vlivem Íránu. Badr Organization má na 20.000 bojovníků a mnoho členů této organizace je na vysokých postech v irácké administrativě, např. ministr vnitra Muhammad al-Ghabban.
Tato organizace, díky svým kontaktům jak na iráckou, tak íránskou vládu hraje nejvýznamnější roli v boji proti IS. Bard Organization se angažuje také v boji se proti IS na syrských frontách, kde byl v roce 2014 zabit jeden z vysokých představitelů této milice Shaykh Qusai Qazi al-Tamimi.
Saraya as-Salam (Brigády míru)
Saraya as-Salam byly založeny v létě 2014 prominentním šíitským duchovním Muqtadou as-Sadrem. As-Sadr je jeden z nejvýznamnějších duchovních v Iráku a jeho vliv na šíitskou populaci je obrovský. Jím vytvořené milice, známé jako Mahdího armáda, urputně bojovali proti americkým jednotkám v Iráku od roku 2003 až do roku 2007, kdy se jejich aktivita utlumila.
Po poražení a rozpuštění Mahdího armády vytvořil as-Sadr další organizaci nazvanou Promised Day Brigade, která se pak přejmenovala na Brigády míru. Jádro této milice tvoří zkušení bojovníci, kteří mají značný podíl na sektářském násilí, které zachvátilo Irák po americké invazi a mají na svědomí velké množství životů jak mezi civilisty, tak z řad iráckého bezpečnostního personálu a spojeneckých jednotek.
Postavení Saraya as-Salam mezi ostatními skupinami je dosti závislé na vztazích Muqtada as-Sadra s iráckých a íránským vedením. Zatímco během americké přítomnosti v Iráku by as-Sadr jedním z nejbližších spojenců Íránu a jeho muži bojovali proti bagdádské vládě a spojeneckým jednotkám, dnes se jeho pozice značně změnila.
As-Sadr se dnes tváří jako větší irácký nacionalista, podporuje domácí bezpečnostní jednotky a je značně kritický k íránskému vměšování do iráckých záležitostí. Také se staví proti posílání iráckých bojovníků do Sýrie, což je v přímém protikladu s politikou Teheránu, který se snaží všemožně pomoci svému spojenci, syrskému presidentu Asadovi, v boji s povstalci.
Asa'ib Ahl al-Haq (Liga spravedlivých)
Tato skupina se původně roku 2006 odštěpila pod vedením Qaise al-Khazaliho z bývalé Mahdího armády. Skupina je silně ovlivněna Iránem a jeho politikou a má silné svazky s jednotkami Quds generála Solejmáního. Skupina se poprvé výrazně projevila roku 2011, kdy podpořila tehdejšího premiéra al-Malikiho, jehož pozice byla po odsunu amerických jednotek značně nestabilní v důsledku lidových nepokojů. V současné době skupina bojuje proti IS zejména v okolí Tikrítu a Ramádí.
Harakat al-Nujaba (Hnutí vznešených)
Další skupina, která se odtrhla od Mahdího armády roku 2013 pod vedením Akrama al-Ka'abi. Tvoří jí tři brigády - Liwa Ammar ibn Yasser, Liwa Imam al-Hassan al-Mujtaba a Liwa Hamd. Ve skupině najdeme mimo většinových šíitů také zahraniční bojovníky, zejména z Bahrajnu a Kuvajtu.
Skupina má silné vazby na libanonský Hizballah a íránské revoluční gardy a jejich jednotky Quds. Její brigáda Liwa Ammar ibn Yasser bojovala také v okolí syrského Aleppa a množství jejich mužů nadále působí v Sýrii, kde bojují po boku syrského režimu a Hizballahu. Velitelé skupiny jsou na americkém seznamu teroristů Specially Designated Global Terrorists List.
Saraya Khorasani (Chorásánská brigáda)
Vojenské křídlo šíitské politické strany Islamic Taleaa Party, bojuje proti IS značnou část loňského roku a roku 2013, kdy její bojovníci rovněž bojovali v Sýrii a účastnili se obrany šíitské svatyně Sayeda Zaynab v Damašku. Velitel skupiny je Ali al-Yasiri, další z mnoha mužů se silnými vazbami na jednotky Quds a Írán.
Skupina má v poli na tři tisíce bojovníků a je vyzbrojována zejména z Íránu. Generál íránských Revolučních gard Hamid Taghavi, který byl k brigádě přidělen jako poradce, byl zabit ostřelovačem IS nedaleko irácké Samarry v prosinci 2014.
Kata'ib Imam Ali (Brigáda Imáma Alího)
Tato skupina vznikla jako reakce na Sistáního fatwu z června 2014, jako ozbrojené křídlo šíitského politického hnutí Harakat al-Iraq al-Islamiya (Irácké islámské hnutí). Hnutí vede generální tajemník Ahebl al-Zaidi, který má zkušenosti už z doby kdy působil jako vojenský velitel v as-Sadrově Mahdího armádě. Skupina úzce spolupracuje s Iráckou armádou a íránskými jednotkami Quds.
Bojovníci brigády se účastnili bojů proti IS v Amerli, Bajdží Tuz, provincii Dijála a v Tikrítu. V březnu při bojích v Tikrítu zahynul druhý muž ve vedení organizace Ali al-Musawi. Součástí Kata'ib Imam Ali je také křesťanská jednotka Kata'ib Rouh Allah Issa Ibn Miriam (brigáda Svatého Ducha Ježíše, syna Marie).
Toto jsou jen největší a nejvýznamnější skupiny. V rámci Hashd al-Sha'abi operuje velké množství dalších skupin. Například Kata'ib Jund al-Imam, Saraya Ashura, Kata'ib al-Taiar al-Resali, Saraya al-A'tabat and Saraya al-Jihad a mnohé další.
Možné problémy
Jak je z uvedených informací vidět, tak naprostá většina skupin je pod větším či menším vlivem íránských Revolučních gard a jejich jednotek Quds. Íránský vliv a logistická podpora umožnili rychlou mobilizaci těchto, mnohdy navzájem rozhádaných, skupin a jejich koordinaci v boji proti IS. Pouze bojové nasazení těchto jednotek zachránilo iráckou vládu a zamezilo dobytí Bagdádu IS.
Tyto milice však nejsou samospásné a do budoucna hrozí, že způsobí mnoho problémů. Jednak skrze tyto skupiny může Írán, který má už tak velký vliv na iráckou vládu, prosazovat svou politiku v Iráku. Další problémy se už vyskytly, když byli bojovníci šíitských milic nasazeni v sunnitských oblastech země.
Z jejich strany zde docházelo k násilnostem na civilním obyvatelstvu, rabování a svévolným popravám. Tyto akce odsoudily i různé mezinárodní organizace, které dokonce označily chování milic na sunnitských územích za válečné zločiny. Do budoucna se ještě ukáže, zda se tyto ozbrojené skupiny nestanou pro Bagdád existenčním ohrožením nebo nezpůsobí daleko větší chaos v už tak rozpadající se zemi.
Zdroje: JamesTown, Long War Jormal, Jihad Intel
Související články
Blízký východ se třese v základech: Kurdové dezertují z irácké armády
Na pozadí syrské občanské války se odehrává další dramatická dějová linie. Z irácké armády před pár ...
- 12.06.2013
- 8 komentářů
- Jan Grohmann
Povstalci ničí irácké tanky M1A1 Abrams
V Iráku se vedou tvrdé boje mezi sunnitskými ozbrojenci z ISIL (Islámský stát v Iráku a Levantě) a ...
- 18.06.2014
- 33 komentářů
- Jan Grohmann
Klíč k úspěchu Islámského státu – část. 1
Článek IS - Islámský stát, který byl minulý týden zveřejněný zde na Armádních novinách, ve ...
- 08.10.2014
- 3 komentářů
- Mgr. Ondřej Rajkovič
Klíč k úspěchu Islámského státu – část. 2
Dnes navážeme na první část článku o tom, jak funguje Islámský stát (IS) na bezpečnostním a ...
- 09.10.2014
- 15 komentářů
- Mgr. Ondřej Rajkovič
Když jim teče do bot zavolají na pomoc jednotky, které jim klady aktivní odpor po dobu jejich přítomnosti a které spojenci po invazi rozprášily. Teď stáhli ocas a znovu je ...Zobrazit celý příspěvek
Když jim teče do bot zavolají na pomoc jednotky, které jim klady aktivní odpor po dobu jejich přítomnosti a které spojenci po invazi rozprášily. Teď stáhli ocas a znovu je vyzbrojují a doufají, že konečně někdo bude schopný tu zemi stabilizovat.
Kdyby před invazí trochu plánovači přemýšleli, tak stačilo pouze v řadách Republikové gardy a armády udělat čistku, vytvořit z nich jednotnou armádu a situace mohla být teď úplně jiná.Skrýt celý příspěvekJirkaM: Ten klid, tolerance a raj na zemi vypadaly tak, ze obyvatelstvo techto oblasti Tureckou nadvladu/kolonizaci nenavidelo a nenavidelo i Turky. Pri ustupu Turku pred Britskou ...Zobrazit celý příspěvek
JirkaM: Ten klid, tolerance a raj na zemi vypadaly tak, ze obyvatelstvo techto oblasti Tureckou nadvladu/kolonizaci nenavidelo a nenavidelo i Turky. Pri ustupu Turku pred Britskou armadou za WW1 dochazelo k masakrum zajatych Tureckych vojaku mistnimi ozbrojenci/povstalci a to i pres Britsky odpor. Lorentz a Britanie jen chytre vyuzili nenavisti mistnich kmenu vuci Turkum. Nevim jak vam, ale mne to prilis nesvedci klidu a toleranci pod Tureckou nadvladou.Skrýt celý příspěvek
Tyto hranice opravdu nakreslily tehdejší mocnosti dost nešťastně a bez ohledu na skutečné místní poměry. To se nedá popřít. Na druhou stranu nevěřím, že by se to v daném regionu ...Zobrazit celý příspěvek
Tyto hranice opravdu nakreslily tehdejší mocnosti dost nešťastně a bez ohledu na skutečné místní poměry. To se nedá popřít.
Na druhou stranu nevěřím, že by se to v daném regionu nemydlilo, i kdyby hranice vznikly (nebo vznikaly) přirozeným způsobem.Skrýt celý příspěvekPokud si dobre vzpominam, tak Iracti siite ziji na jihu zeme, Kurdove jsou na severovychode. Hranice Irak-Syrie jsou z nabozensko-etnickeho hlediska opravdu blbe, duvodem ale ...Zobrazit celý příspěvek
Pokud si dobre vzpominam, tak Iracti siite ziji na jihu zeme, Kurdove jsou na severovychode. Hranice Irak-Syrie jsou z nabozensko-etnickeho hlediska opravdu blbe, duvodem ale myslim bylo spis deleni oblasti vlivu mezi Anglii (Irak) a Francii (Syrie). Je mozne, ze pripadne nabozensko-etnicke problemy byly pod rozlisovaci schopnosti predstavitelu tehdy vladnoucich Evropskych velmoci. Konec koncu, dnesni Syrie a Irak byly cerstve osvobozene od nenavidene Turecke nadvlady a nabozenska nenavist se mohla rozvinout az o mnoho let pozdeji.Skrýt celý příspěvek
To vyzera, ze Irak neprezije. Zapadne sunnitske casti ziska pod vplyv Saudska Arabia okato nebojujuca proti IS (obsadil IS nejaku cast SA?). Vychodne siitske casti si podmani Iran. ...Zobrazit celý příspěvek
To vyzera, ze Irak neprezije. Zapadne sunnitske casti ziska pod vplyv Saudska Arabia okato nebojujuca proti IS (obsadil IS nejaku cast SA?). Vychodne siitske casti si podmani Iran. Na severe sa vytvori Kurdistan. Pan Churchill to onehda nakreslil proste trochu blbo.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...