Revoluce v zásobování vojáků na bojišti

*Foto: Vrtulník K-MAX při testech v roce 2010 / Lockheed Martin*

Každý voják si balí do akce jen to, co nutně potřebuje. Každý dekagram navíc představuje zátěž, která bude časem cítit při každém kroku. Na jednom se však nešetří, na munici. Raději se klepat zimou, mít hlad a žízeň, než aby uprostřed přestřelky došla munice. Dostatek nábojů je to, co rozhoduje o průběhu bitvy. Zkuste si nyní představit dopravní systém, který by umožňoval zásobovat bojující vojáky zcela autonomně bez zásahu lidské obsluhy. Vžijte se do situace, kdy voják v bitvě bude mít neustálý přísun munice. Pokud se vám vaše představy zdají jako sci-fi, čtěte dále.

Zásobování municí je problém. V Afghánistánu často jednotky operují v nepřístupném horském terénu, kde je nemožné dostat se vozidly. Nemluvě o všudypřítomném riziku IED, které jsou pro zásobovací auta smrtelnou hrozbou.

Jedinou alternativou je zásobovat jednotky letecky. Zde ale narážíme na nedostatek vrtulníků, pilotů, bezpečnostní rizika (pro osádky vrtulníků) a na celkovou logistickou/organizační náročnost zásobovacích misí. Výsledek je takový, že vojáci se musí spoléhat především na to, co si nesou na zádech. Pokud jim však dojde v boji munice, nemusí to s nimi skončit vůbec dobře

Ve Spojených státech se již však pracuje na revoluční nápravě. V USA byl nedávno uveden do ostrého provozu bezpilotní zásobovací vrtulník K-MAX, který pomocí dálkového ovládání dokáže zásobovat odloučené pozemní jednotky. Stroje K-MAX již několik týdnů prokazují své schopnosti v Afghánistánu.

K-max Foto: Vrtulník K-MAX při testech v roce 2010 / Lockheed Martin

Vrtulník K-MAX je optimalizován pro transport podvěsného nákladu. Dokáže unést náklad až o hmotnosti 2700 kg, což je více než je váha samotného vrtulníku. Originální dvourotorové uspořádaní (obě vrtule se synchronně otáčejí) propůjčují stroji výjimečnou stabilitu a velkou citlivost na zásahy pilota/operátora - nezbytné vlastnosti pro precizní doručování podvěsných nákladů.

Američané ale současně pracují na dalším evolučním kroku. Projekt AACUS (Autonomous Aerial Cargo Utility System) v hodnotě 98 miliónů dolarů, má za cíl vyvinout skutečně zcela autonomní verzi vrtulníku K-MAX, který by prováděl zásobovací mise zcela bez zásahu operátora v řídicím středisku.

Idea je taková, že voják by pomocí svého "smartphonu" vyslal signál o akutním nedostatku munice. Velitelství pouze přepošle požadavek bezpilotním vrtulníkům K-MAX, které se s nákladem okamžitě vydají na cestu. Díky skvělé stabilitě a citlivému řízení přistanou zásoby doslova jen několik metrů od vojáků.

Foto: Vrtulník K-MAX může být podle potřeby řízen i pilotem / YouTube

Prozatím je program AACUS jen ve stádiu prvotních představ a idejí. K vytvoření plnohodnotného zcela nezávislého zásobovacího stroje nebude stačit poskládat jen dostupné technologie. Bude nutné vyvinout zcela novou řadu senzorů a také software, který bude senzorová data inteligentně zpracovávat. Jinak řečeno, bez pokroku na poli umělé inteligence podobný vrtulník nebude moci fungovat.

Každopádně, pokud se plně automatický K-MAX dostane do výzbroje, bude to znamenat pro vojáky obrovský přínos. Desítky či stovky podobných vrtulníků zajistí neustálý, plynulý a autonomní přísun munice a zásob přímo na bojiště – splněný sen všech vojáků.

Zdroj: Gizmag, Wikipedia

Nahlásit chybu v článku