REPORTÁŽ: Vojenská výstava MSPO 2015 v Polsku
-
2. 9. 2015
-
38 komentářů
-
Jan Grohmann
V polských Kielcich včera odstartovala každoroční mezinárodní výstava vojenské techniky MSPO 2015 (Międzynarodowy Salon Przemysłu Obronnego 2015). Množství vojenské techniky i velké množství vystavovatelů dalo poměrně jasnou představu o důležitosti polského trhu. Nejmodernější techniku si do Polska přišli prohlédnout zástupci z Evropy i celého světa.
MSPO 2015 je jednou z největších vojenských výstav v Evropě. Již 23. ročníku se účastní na 550 vystavovatelů z 30 zemí světa, kteří zaplnili prostor o rozloze 27 000 metrů čtverečních. MSPO 2015 plánuje oficiálně navštívit 60 delegací ze 48 zemí.
Mezi vystavovateli nechybí největší zbrojní firmy, jako je Lockheed Martin, Thales, MBDA, Boeing, BAE Systems, Raytheon nebo General Dynamics. Firmy z celého světa láká na výstavu obrovský polský trh. Vždyť ministerstvo obrany Polska plánuje mezi roky 2014 až 2022, v rámci přijatého modernizačního plánu, nakoupit vojenský materiál v hodnotě 34,5 miliardy dolarů (826 miliardy Kč).
Působivá je účast polského vojenského průmyslu. Zejména "magický" stánek Polské zbrojní skupiny PGZ (Polska Grupa Zbrojeniowa), který zabírá celou jednu halu výstaviště, jistě zanechá na návštěvnících (resp. potenciálních obchodních partnerech) velký dojem. Design, členění a aranžmá stánku je skutečně na úrovni a působí tak trochu jako prostředí kosmické lodi.
Výstavní stánek firmy PGZ; větší foto / Autor
Hlavním mezinárodním partnerem výstavy MSPO 2015 se v letošním roce stalo Norsko. Skandinávská země je důležitým vojenským partnerem našich severních sousedů. Norsko již v roce 2013 prodalo Polsku námořní raketový systém pobřežní ochrany s protilodními střelami NSM (Naval Strike Missile).
Norsko výstavu využilo k propagací systému protivzdušné obrany krátkého dosahu NASAMS (Norwegian Advanced Surface to Air Missile System). NASAMS je jedním z kandidátů polského programu Narew (polská řeka). Cílem programu Narew je modernizovat polskou protivzdušnou obranu krátkého dosahu kategorie SHORAD (Short Range Air Defense).
Skutečným tahounem vojenské výstavy MSPO 2015 je polský program Kruk (Havran). V rámci programu Kruk polská armáda plánuje nakoupit až 32 bitevních vrtulníků. Na výstavě lze spatřit trojici bitevních vrtulníků - evropský Airbus Helicopters Tiger (Eurocopter Tiger), turecký TAI T-129 ATAK a americký Boeing AH-64 Apache.
Pobřežní raketový systém pro polskou armádu se střelami NSM. Kolovou platformu dodala polská firma Jeltz; větší foto / Autor
O šancích jednotlivých vrtulníků výmluvně vypovídá nejen velikost stánku výrobce, ale také jeho umístění. Příklad? Dominantou výstaviště je trojice vrtulníků společnosti Airbus Helicopters - Tiger, H225M Caracal a H145M.
Právě Airbus Helicopters má v Polsku jednoznačně nejsilnější pozici. Evropská společnost v letošním roce získala z Polska kontrakt na dodávku až 50 vrtulníků H225M Caracal. Bitevní vrtulník Tiger je tak přirozeným a zdá se, že i hlavním kandidátem.
Airbus také předvedl lehčí víceúčelový vrtulník H145M. Zde oko českého návštěvníka zpozornělo. V současné době je pravě typ H145M teoreticky jedním z kandidátů na nový víceúčelový typ pro potřeby Armády ČR. Ostatně Ministerstvo obrany ČR poslala firmě Airbus Helicopters žádost o poslaní technické a cenové nabídky na nové vrtulníky.
Airbus Helicopters Tiger; větší foto / Autor
Vrtulník H145M (EC145 T2) mohli návštěvníci spatřit i s nabízenou výzbroji. Lehký H145M (max 3700 kg) krom dvou pilotů dokáže přepravit až deset pasažérů. V standardní verzi je H145M vyzbrojen kulometnými nebo kanonovými (až do 20 mm) pouzdry a bloky s neřízenými raketami. Na přáni je však vrtulník možné vyzbrojit řízenými střelami vzduch-země, tak jak požaduje Armáda ČR.
Poněkud stranou byl stánek turecké firmy TAI (Turkish Aerospace Industries). Turecko do Polska přivezlo bitevní vrtulník T-129 ATAK přímo vycházející z italského typu Agusta A129 Mangusta. Turecko představilo společně s vrtulníkem také řízenou a nařízenou výzbroj turecké společnosti Roketsan.
Doslova vzadu se "krčil" americký bitevní vrtulník Boeing AH-64 Apache a dopravní Sikorsky UH-60 Black Hawk. Ze skromného stánku v hale firmy Boeing i z nevýhodné pozice se dalo odtušit, jak velké šance americký Boeing vidí v souboji s evropským a tureckým konkurentem. AH-64 a UH-60 navíc na výstavě představila americká armáda, mimo stánek firmy Boeing.
CV90 norské armády; větší foto / Autor
Z těžké pozemní obrněné techniky jsme mohli vidět především dva zástupce - KMW Leopard 2A7 a BAE Systems CV90 norské armády. Polsko již vlastní několik stovek tanků Leopard 2A4 a Leopard 2A5. Německá firma KMW samozřejmě na výstavě bojuje i za své nejlepší tankové produkty.
Příznačné bylo, že jsme na výstavě neviděli hvězdu minulého a předminulého ročníku - koncept lehkého tanku PL-01 Concept. Jak jsme uvedli v článku Rychlost a útok: Polská armáda hledá nástupce BVP-1, polská armáda o podobné vozidlo zájem nemá.
Na výstavě si návštěvníci mohou prohlédnout nejnovější verzi švédského bojového vozidla pěchoty CV90. Také CV90 však díky své hmotnosti (současné) představy polské armády nesplňuje.
Australský Hawkei; větší foto / Autor
Výstavou rovněž hýbal program polské armády Pegaz (Pegas). V rámci programu polské ministerstvo obrany plánuje nakoupit 500 lehkých víceúčelových obrněných vozidel ve dvou verzích - bojové a velitelské. Okolo 100 až 200 vozidel zamíří polským speciálním silám.
Mezi nejvážnější kandidáty patří na výstavě viděné - německý AMPV (Armoured Multi-Purpose Vehicle), švýcarský Eagle V nebo australský Hawkei.
Na závěr malá "příhoda z natáčení". Při focení na stánku polské speciální jednotky GROM jsme byli požádaní, abychom rozmazali obličeje příslušníků jednotky. Chápeme samozřejmě oprávněnost takové prosby, ale zároveň nechápeme, jak příslušníci jednotky Grom chtějí podobným způsobem ohlídat stovky fotografů, kteří navštíví jejich stánek.
Fotogalerie
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Související články
VIDEO: Mezinárodní výstava obranného průmyslu MSPO – část. 2
Ve druhé části článku o polské vojenské výstavě MSPO (Międzynarodowy Salon Przemysłu Obronnego) si ...
-
11.09.2012
-
7 komentářů
-
Jan Grohmann
Visla: Raketový štít Polska
V květnu tohoto roku Polsko vybralo výrobce nového protileteckého a protiraketové systému středního ...
-
10.06.2015
-
4 komentářů
-
Jan Grohmann
Modernizace pozemních sil Polska
Polsko řadu let vyvíjí značné úsilí s cílem modernizovat své ozbrojené síly. Polský autor Remigiusz ...
-
27.08.2015
-
24 komentářů
-
Jan Grohmann
Rychlost a útok: Polská armáda hledá nástupce BVP-1
Podobně jako Armáda ČR, také polská armáda již několik let vyhlíží nástupce letitých bojových ...
-
31.08.2015
-
77 komentářů
-
Jan Grohmann
Připojuji se s díky za popisky :-) Na fotografiích mě zaujaly dvě věci: Co je to za rotační potvoru na stánku PGZ? Na kanón mi to přijde málo robustní, na minigun děsně dlouhé. ...Zobrazit celý příspěvek
Připojuji se s díky za popisky :-) Na fotografiích mě zaujaly dvě věci:
Co je to za rotační potvoru na stánku PGZ? Na kanón mi to přijde málo robustní, na minigun děsně dlouhé. Nebo to jen prodlužuje perspektiva?
Když koukám na odstřelovačky Bor, nemohu se ubránit dojmu, že soudruzi udělali někde chybu. Nejen, že jí chybí dostatečně dlouhá horní RIS lišta, ale ten přídavný bazmek, který tam kvůli tomu musí montovat, je navíc v jiné výšce, než hlavní lišta. Sesazení dalekohledu a noktovizní předsádky na odstřelovačské pušce takovýmhle způsobem mi přijde drobet jako amatérismus.Skrýt celý příspěvekJsem sice velkým fandou Tita, ale cpát na něj zbraně větší ráže nemá moc smysl. Nechal bych jim jen úlohu obrněného náklaďáku (třeba i pro zálohy - pokud je levný) a těžší ...Zobrazit celý příspěvek
Jsem sice velkým fandou Tita, ale cpát na něj zbraně větší ráže nemá moc smysl. Nechal bych jim jen úlohu obrněného náklaďáku (třeba i pro zálohy - pokud je levný) a těžší speciální zbraně umisťoval spíš na Pandury. Ty jde osadit 105 mm kanónem, patrně i 120 mm a rovněž minomety (třeba Nemo jako má Patria). Tyhle věže by šlo nakoupit spolu s Poláky (chtějí jimi osadit Rosomáky), přeci jen jich stačí málo.
Kupovat malé pancéřované auto moc smysl nemá. Spíš upravit pancéřovou ochranu Iveca, ušetří se za náhradní díly a provozSkrýt celý příspěveksemtam: jistě, podstata je taková, že za málo peněz vytvoříte tolik žádanou multiplatformu ( výška vozidel je odvozená propočtem mezi balistickou ochranou dna a umístění výsadku, ...Zobrazit celý příspěvek
semtam: jistě, podstata je taková, že za málo peněz vytvoříte tolik žádanou multiplatformu ( výška vozidel je odvozená propočtem mezi balistickou ochranou dna a umístění výsadku, každý konstruktér se bude snažit vytvořit co nejnižší vozidlo, ale je limitován protichůdnými požadavky)Skrýt celý příspěvek
belkin Na Vegu jsem málem zapomněl. Vozidla Titus a Vega jsou dle mého názoru příliš vysoká. Pokud by se na ně dala zbraňová věž, tak mám obavu, že stabilita v terénu se podobá ...Zobrazit celý příspěvek
belkin
Na Vegu jsem málem zapomněl. Vozidla Titus a Vega jsou dle mého názoru příliš vysoká. Pokud by se na ně dala zbraňová věž, tak mám obavu, že stabilita v terénu se podobá MRAPu. Ale jinak je Vega dobrý základ. Spíš by se měla velikostně přiblížit Kamazu Vystrel. Aby měla rezervu, pokud by se osadila něčím vyšším či těžším. A v takovéto váhové kategorii by vozidlo opravdu mohlo plnit škálu úloh. Dokážu si představit raketomet 106mm nebo podobné ráže.
Takováto vozidla by navíc byla pro protivníka silný oříšek. Předpoklad je jenom ten, že by byli ve velkém množství a složili pro více úloh. Pokud by se třeba raketomet či kanon/houfnice/minomet zamaskovali tak, že by je bylo velmi těžké rozeznat od klasického vozidla, tak protivník nemá páru jaká zbraň proti němu stojí či nikoli.Skrýt celý příspěvekTady bych si dokázal představit ,, české" auto, titus nebo vegu. koncept obrněného náklaďáku, je podle mě ideální mezistupeň mezi drahými speciály a náklaďáky ( přesun jednotek v ...Zobrazit celý příspěvek
Tady bych si dokázal představit ,, české" auto, titus nebo vegu.
koncept obrněného náklaďáku, je podle mě ideální mezistupeň mezi drahými speciály a náklaďáky ( přesun jednotek v nestabilní oblasti, případná podpora lafetovaným kulometem). Pokud sledujete trendy, tyto obrněné náklaďáky, pozor, neplést si z mrapy, z vyváženou ochranou a jízdními vlastnostmi jsou dnešním hitem. Třebas takový titus, není to pandur, ale za jistých okolností ho nahradí, což tatra nemůže. Prostě, není to IFV, ale je to ,, bojové vozidlo" a na to daňoví poplatnící slyší ( př. Nakoupily jsme obrněná bojová vozidla pro naši armádu) a v podstatě to je pravda.Skrýt celý příspěvekTrochu odbočím od tématu. V článku se zmiňuje, že polská armáda má zájem o vozidla typu Hawkei, AMPV či Eagle. Osobně se mi tato kategorie vozidel dost zamlouvá. Je to sice ...Zobrazit celý příspěvek
Trochu odbočím od tématu. V článku se zmiňuje, že polská armáda má zájem o vozidla typu Hawkei, AMPV či Eagle. Osobně se mi tato kategorie vozidel dost zamlouvá. Je to sice kontroverzní, ale tato vozidla by mohla částečně doplnit kolové transportéry. Minimálně u záloh. Ano AČR má velmi malé aktivní zálohy, ale pokud by se uvažovalo o jejich rozšíření, tak by mohli mít tato vozidla. Sice vlastníme LMV, ale ten je převážně určen pro speciální verze.
Vozidla třeba Hawkey by asi šla osadit kanonem Hawkeye 105mm. Dále by mohla vzniknout protitanková vozidla, zdravotní, protiletecké prostředky, transportní, apod. Tvořili by vlastně rychlé, levné síly. Stát jako ČR, který nemá prostředky se mohutně konvenčně vyzbrojit by mohl jeho mechanizované brigády doplnit právě tato vozidla. Když navíc pro mobilizaci je již vhodných málo občanů ČR. A pokud by někdy v budoucnu byla obnovena služba, tak asi nebude delší než 6 měsíců a cvičit či udržovat bojové schopnosti u záloh, či vycvičit mobilizované občany a případně v krátké době doplnit stav techniky není efektivní pro moderní "těžkou" techniku. Tato "auta" by mohla být dobrou alternativou, kdyby se chtěla AČR rozvíjet.
Co si o tom myslíte?Skrýt celý příspěvekJednoznačně naprostý souhlas se skeletem, problém je v jednoúčelovosti a vysoké ceně bitevníků.Není snad armáda která by bitevník nechtěla, ale jen málo armád si je může ...Zobrazit celý příspěvek
Jednoznačně naprostý souhlas se skeletem, problém je v jednoúčelovosti a vysoké ceně bitevníků.Není snad armáda která by bitevník nechtěla, ale jen málo armád si je může dovolit.Proto se hledají alternativy které by alespoñ částečně tento speciál nahradit. Bitevník ke komplex s kanonovou věží a ochranou na podstatně vyšší úrocni než speciál. Nicméně není všemocný.Dobře promyšlená léčka, kombinace manpadů a těžkých kulometů ke pro bitevník smrtící.( 12.5 mm bitevníku způsobí hodně velké problémy)Skrýt celý příspěvek
Proč bitevní vrtulník? 1) pancéřování. Bitevní vrtulník vydrží postřelování s pěchotních zbraní. Obecně začne mít problém od ráže 12,7mm nahoru. To u univerzálního vrtulníku a ani ...Zobrazit celý příspěvek
Proč bitevní vrtulník?
1) pancéřování. Bitevní vrtulník vydrží postřelování s pěchotních zbraní. Obecně začne mít problém od ráže 12,7mm nahoru. To u univerzálního vrtulníku a ani dopraváku neplatí.
2) konstrukce. Bitevní vrtulník je navržen tak, aby rozchodil těžký zásah. Respektive, aby umožnil posádce vrtulníku přežít. To se u dopraváku nebo univerzálního typu dosáhne obtížně.
3) nosnost. Bitevní vrtulník může v zájmové oblasti působit dlouho, protože má dostatek munice. Toho se dá dosáhnout u dopraváku (UH-60, Mi-171), ale ne u univerzálu. Ten odpálí své čtyři raketky a musí šupat domů. Tzn., že nasazení univerzálů je složitější na koordinaci a dokonce i množství vrtulníků samotných.
Ono je furt těžké určit zda-li jsou bitevníky passé.. dokud neproběhla Ukrajina, tak se o tom moc nemluvilo. Ať už v Čečně nebo jinde ve světě odvedly pořádný kus práce. Je to hlavně o tom nepodléhat hysterii a módním tlakům.Skrýt celý příspěvekCharlie: to je celé složitější, obratnost vs odolnost, rozdílná velikost, atd.. To porovnání není jednoduché. Pokud ručníci vystřelí několik střel najednou,nerozchodí to ...Zobrazit celý příspěvek
Charlie: to je celé složitější, obratnost vs odolnost, rozdílná velikost, atd..
To porovnání není jednoduché. Pokud ručníci vystřelí několik střel najednou,nerozchodí to nic.
Pro zajímavost:http://defence.pk/threads/as-i... Skrýt celý příspěvekm164: jenže když "lahký lacný stroj" dostane zásah MANPADSem, tak to v něm hrkne, škytne, spadne na zem a zabije všechny, co v něm sedí. Oproti tomu bitevník má šanci, že ten ...Zobrazit celý příspěvek
m164: jenže když "lahký lacný stroj" dostane zásah MANPADSem, tak to v něm hrkne, škytne, spadne na zem a zabije všechny, co v něm sedí.
Oproti tomu bitevník má šanci, že ten zásah rozdejchá (protože má motory daleko od sebe, pancéřovanej a odolnější reduktor a další prvky) a když už spadne, tak má posádka větší šanci, že to přežije (nebo se může katapultovat).
Nahradit bitevníky protože je jedno z čeho střílím raketu je stejná obrácená logika jako "tank může zničit každej grunt s raketou, tak je můžeme nahradit levnějšíma vozítkama, protože stejně nemají smysl". Jenže ta PTŘS, stejně jako MANPADS, nejsou "jedna raketa-jeden kill" a šance na zničení se odvíjí od spousty faktorů, takže zatímco tank zásah z čela nebo z boku rozdejchá a i zezadu má slušnou šanci, že to posádka rozchodí, když trefíte Javelinem Humvee nebo VEGU, tak sbohem a šáteček a odepíšete všechny uvnitř.Skrýt celý příspěvekAha, takže laser detekuje a zároveň i ,,spálí'' čidlo rakety, tak to jo. Co se týče dronů, ty drony přece nemusejí střelu nést a nemusejí být ani naváděné přes družici. Stačí ...Zobrazit celý příspěvek
Aha, takže laser detekuje a zároveň i ,,spálí'' čidlo rakety, tak to jo.
Co se týče dronů, ty drony přece nemusejí střelu nést a nemusejí být ani naváděné přes družici. Stačí ,,obrazně'' větší házedlo z nosností pár kilo s namontovanou ,, koulí'' s čidly a lze jich vypustit více.Skrýt celý příspěvekad belkin: Jde mi o systém (jako CIRCM), který dokáže pomocí laserového paprsku "zblbnout" navádění střely (samozřejmě pouze s IR naváděním). Jelikož většina MANPADS se schopnosti ...Zobrazit celý příspěvek
ad belkin: Jde mi o systém (jako CIRCM), který dokáže pomocí laserového paprsku "zblbnout" navádění střely (samozřejmě pouze s IR naváděním). Jelikož většina MANPADS se schopnosti F&F jsou naváděné pomocí IR, zvyšuje to výrazně šance nosné platformy na přežití.
m164: Nerozporuji. Problém je, že v současné době prakticky žádný dron není schopný vykonávat to, co AH-64, neb žádný nemá takovou nosnost. K tomu připočtěte, že provozovat dron je technicky skutečně náročné. Upřímně, v tuto chvíli si to samostatně (tedy bez přispění jiných států) mohou dovolit jen USA. Takže pokud chceme spoléhat na USA, OK. Pokud se chceme pojistit i pro případ, že by se na nás za Velkou Louží vykašlali, jsou nám strategické drony k ničemu. Hlavně ale, pokud bychom si objednali AH-64, Tiger, Viper nebo cokoliv podobného, do několika let je máme zavedené. Drony, zvláště ty bojové, jsou dosti nedostatkové zboží, které navíc často podléhá omezením od vlád domovských států. Abych ale nebyl špatně pochopen, já za bitevníky až tolik nehoruji. S ohledem na zdroje si myslím, že nám stačí univerzální vyzbrojená platforma (ať už to bude H145M, Venom nebo něco jiného). Hlavně ať to umí střílet řízené střely, jinak je to k ničemu.Skrýt celý příspěvekPokud je myšleno laserem-světlem rušení navigačního zařízení, tak tomu nerozumím. Jinak ve světě je zájem o bitevní vrtulníky, ovšem ceny armádám dělají vrásky.
Pokud je myšleno laserem-světlem rušení navigačního zařízení, tak tomu nerozumím. Jinak ve světě je zájem o bitevní vrtulníky, ovšem ceny armádám dělají vrásky.
KOLT: V tom máte pravdu. Northrop Grumman už pripravuje univerzálny kit, najskôr pre UH60, potom AH64 a nakoniec pre všetky stroje v službe, pričom nie je jediný, kto niečo obdobné ...Zobrazit celý příspěvek
KOLT: V tom máte pravdu. Northrop Grumman už pripravuje univerzálny kit, najskôr pre UH60, potom AH64 a nakoniec pre všetky stroje v službe, pričom nie je jediný, kto niečo obdobné vyvíja. Ten by mohol značne pomôcť, no stále je tu otázka zväčšovania sa vzdialenosti medzi vrtuľníkom a jeho cieľom. Totiž do akej vzdialenosti má ešte význam používať ťažké, nákladné pancierované stroje a od akej už sú praktickejšie lacnejšie a univerzálnejšie alternatívy? Nie je jedno, či odpálim Griffin alebo Spike z AH64 alebo z UH60? Alebo hoci z H145M, prípadne akéhokoľvek lacného dronu? V každom prípade si bojisko proti sofistikovanému nepriateľovi vyžaduje "non line of sight", ako napríklad načrtol belkin. A ak je strelec zameraný a letí na neho SAM, ľahký lacný stroj môže mať rovnaké prostriedky ochrany ako špecializovaný drahý, pričom prípadná strata je prijateľnejšia. Ostatne i Northrop Grumman uvádza, že kit bude možné namontovať všade.
http://www.janes.com/article/5... Skrýt celý příspěvekS lasery na letadlech a vrtulnících bych byl opatrný. Největší problém této technologie je zdroj a kondenzátor, tady se výzkum dostává na současné limity (velikost a hmotnost ...Zobrazit celý příspěvek
S lasery na letadlech a vrtulnících bych byl opatrný. Největší problém této technologie je zdroj a kondenzátor, tady se výzkum dostává na současné limity
(velikost a hmotnost zdroje, odolnost kondenzátoru, aktivní chlazení atd..)
V současnosti jsou sice lasery ,, vláknové'' ale ten tento problém řeší jen částečně ( nižší požadavek na chlazení).Skrýt celý příspěvekNezapomínejte na to, že u nás se diskutuje o koupi nějakých 6ks bitevních vrtulníků. Opravdu má tak směšný počet význam? Pokud by na nás někdo vlítnul, tak by je stejně sundal ...Zobrazit celý příspěvek
Nezapomínejte na to, že u nás se diskutuje o koupi nějakých 6ks bitevních vrtulníků. Opravdu má tak směšný počet význam? Pokud by na nás někdo vlítnul, tak by je stejně sundal ještě na letištích.Skrýt celý příspěvek
Ohledně vrtulníků a MANPADSů bych ještě připomenul, že není nereálné, že během 5-10 let budou mít opět navrch vrtulníky (alespoň ty moderní a dostatečně výkonné), neb laserové ...Zobrazit celý příspěvek
Ohledně vrtulníků a MANPADSů bych ještě připomenul, že není nereálné, že během 5-10 let budou mít opět navrch vrtulníky (alespoň ty moderní a dostatečně výkonné), neb laserové rušičky se pomalu ale jistě začínají dostávat do vzduchu. Jasně, dneska jsou to poměrně velké krávy určené k namontování tak pod dopravní Boeing či C-130, ještě tak možná CASA by to zvládla. Ale to je jen otázka času. Boje na Ukrajině určitě vedly k tomu, že si spousta lidí na patřičných místech (armády, zbrojovky...) uvědomila zranitelnost letecké techniky v případě nasazení proti protivníkovi se spoustou MANPADSů. Takže je velká šance, že se na řešení tohoto problému bude ještě intenzivněji pracovat.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...