Visla: Raketový štít Polska

Program Visla

Oficiálně Polsko zahájilo výběrové řízení na nový protiletecký a protiraketový systém v roce 2009. Ale již v 90. letech začala v Polsku diskuze o nástupci sovětských protivzdušných systémů 2K11 Krug. Letité sovětské systémy polská armáda vyřadila z výzbroje v roce 2011.

Nákup nových systémů protivzdušné obrany mělo podle původních předpokladů proběhnout v rámci Plánu modernizace polských ozbrojených sil (Plan Modernizacji Sił Zbrojnych RP) pro roky 2009 až 2018.

Nejaktivněji si na polském trhu počínala americká společnost Raytehon a evropská Eurosam. Američané nabízeli „polonizovaný" Patriot PAC-3, Evropané naopak SAMP/T (Surface-to-Air Missile Platform/Terrain) se střelami Aster 30. Polské ministerstvo obrany uvažovalo také o odkupu použitých kompletů Patriot z Německa.

Nákup protivzdušných systémů se měl odehrát mimo rozpočet ministerstva obrany. Stejným způsobem Polsko nakoupilo americké stíhačky F-16 a příslušnou výzbroj. Avšak vzhledem k problémům s financováním k nákupu nedošlo.

V roce 2012 došlo k zahájení nového výběrové řízení, resp. k zahájení analytických a koncepčních prací. Polská armáda zkoumala nejen takticko-technické možnosti, ale také rozsah a možnosti „polonizace" nakupované techniky – tedy rozsah zapojení polského průmyslu.

Program byl označen kódovým jménem Visla (Wisła). Použití jména polské řeky Visla odkazuje na slavnou Bitvu o Varšavu z roku 1920, kdy polská armáda porazila útočící armádu Sovětského svazu. V Polsku je bitva často označována jako Zázrak na Visle (Cud nad Wisłą).

Propagační video firmy Raytheon

Podle zasedání polské vlády v červnu roku 2014 měla polská armáda získat 8 baterií protileteckého a protivzdušného systému za 16 miliard zlotých. Prvních šest baterií mělo Polsko podle původních plánů získat do roku 2022, zbývající dvě baterie do konce roku 2025.

Nákup protivzdušných systémů byl nově zařazen do Plánu modernizace polských ozbrojených sil pro roky 2013 až 2022. Potenciální uchazeči se přitom mohli přihlásit do vyběrového řízení do 21. června 2013.

Polsko vybírá nový protiletecký a protiraketový systém

Do užšího výběrového řízení se v minulém roce dostala čtveřice uskupení a firem – MBDA/Thales/Polski Holding Obronny (Eurosam), americký Raytheon, evropský MEADS International a izraelská SIBAT.

Ve výběrovém řízení polská strana požadovala vícekanálové protivzdušné komplety, tedy komplety schopné najednou působit proti více cílům ve všech směrech od palebného stanoviště. Střely musely být také schopny efektivně ničit balistické rakety – Poláci zejména požadovali schopnost ničit ruské rakety 9M723 systému Iskander-M a manévrující střely.

Požadovalo se také 50% zapojení polského průmyslu. Polský průmysl měl mimo jiné získat přístup k nejmodernějším radiolokačním a raketovým technologiím. Celý systém pak měl být umístěn na polské nákladní auta (Jelcz).

Poláci požadovali nákup formou dohody mezi zúčastněnými vládami. Mezivládní dohoda měla zajistit lepší vyjednávací podmínky a zajistit ochranu polského vzdušného prostoru do doby, než budou v roce 2019 uvedeny první sestavy protivzdušného systému do provozu. Země, kde sídlí výrobce, musí v případě nouze do 48 hodin vyslat k naším severním sousedům vlastní protivzdušné systémy.

Systém Patriot je komplexní systém protivzdušné obrany středního dosahu.

Každá baterie protivzdušného kompletu středního dosahu musí podle polského požadavku obsahovat dva palebné elementy – každý s vlastním systémem velení a řízení palby, multifunkčním radarem a třemi mobilními odpalovacími stanovišti. V každé baterii je pak začleněn další podsystém velení a dva senzory – radar dlouhého dosahu a pasivní radiolokační systém.

Na konci června minulého roku polské ministerstvo obrany vybralo dva uchazeče – Raytheon a Eurosam. V odůvodnění stálo, že pouze tito dva uchazeči nabízejí „osvědčený a vyzkoušený protivzdušný systém středního dosahu" a systémy jsou „vyráběny a zavedeny v zemích NATO."

Podle nového přijatého harmonogramu Polsko získá dvě baterie v základní konfiguraci do roku 2019. Mezi roky 2022 a 2025 dojde k modernizaci dvou dodaných baterií na cílový standard a také k dodávce šesti baterií v cílové konfiguraci. Celkově Polsko získá 16 radarů pro vedení palby a 48 mobilních odpalovacích stanovišť.

Patriot NG

Polsko v dubna letošního roku vybralo firmu Raytheon a vyvíjený systém Patriot NG (Patriot Next Generation). Jak přiznalo polské ministerstvo obrany i vládní strana, rozhodnuti bylo, jak je to u podobných strategických zakázek všude ve světě zvykem, politické. Jednoduše politické zisky při dohodě Polsko – Spojené státy byly větší, než při dohodě Polsko – Francie (sídlo firmy Eurosam).

Systém Patriot NG však projde úpravou podle polských požadavků, tzv. „polonizací". Označení „polonizace" se v Polsku vžilo pro všechny nakupované zbrojní systémy, které jsou upravovány podle požadavků polské strany a za přispění polského průmyslu.

Raytheon systém Patriot neustále zdokonaluje.

Klíčovou součástí polského Patriot NG budou moderní radary vedení palby typu AESA s mikrovlnnými přijímači/vysílači využívající polovodič nitrid galia (GaN). Polské Patriot NG získají rakety PAC-2 GEM-T a nejmodernější PAC-3 MSE (Missile Segment Enhancement).

Nyní čekají polskou i americkou stranu komplikovaná a dlouhá jednání. Podpis dohody se očekává v polovině roku 2016.

Jak píše polské vojenský odborník Thomas Kwasek pro deník Dziennik Zbrojny - počet osm baterií je nedostatečný k pokrytí všech uskupení vojsk polské armády a klíčových strategických objektů Polska.

Klíčové tak bude udržovat všech osm baterií v naprostém provozním pořádku. Polská strana, spíše než domácí výrobu jednotlivých komponentů, tak usiluje o vybudování kompletního servisního a logistického zázemí v Polsku. Cílem je, aby polská strana mohla vlastními silami udržet vysokou provozní spolehlivost systémů Patriot až do konce životnosti, tedy až do roku 2050.

Dlužno dodat, že v ceně programu, tedy 16 miliard zlotých, jsou započítány peníze na nákup a provoz Patriot NG až do roku 2025. Další peníze vydané na provoz, servis, údržbu, nutnou modernizaci i cvičení mezi roky 2025 až 2050 pak budou mnohem vyšší.

Zdroj: Dziennik Zbrojny