POLEMIKA: Ďábel proti Ďáblu - Islámský stát proti Al-Qaidě
-
1. 10. 2015
-
11 komentářů
-
Václav Kopecký
Na přelomu srpna a září byly v médiích zveřejněny dva články, které prezentovaly názory amerického generála Davida Petraeuse, bývalého ředitel CIA, na další postup USA v Syrském konfliktu. První z nich byl pod názvem Petraeus: Use Al Qaeda Fighters to Beat ISIS publikován na serveru The Daily Beast 31. srpna, a jak název napovídá, Petraeus v něm podle autorů navrhoval využít Al-Qaidu (AQ) proti Islámskému státu (IS).
I s Ďáblem se musí jednat
Generál Petraeus den na to pro CNN uvedl, že jeho slova byla vytržena z kontextu a na pravou míru osvětlil, co myslel tím využít AQ proti IS. Co tedy Petraeus navrhuje a je to vůbec reálné?
Petraeus pro CNN prohlásil, že: „.. bychom se neměli za žádných podmínek snažit využít an-Nusru, zástupce Al-Qaidy v Sýrii, jako organizaci proti ISIL...ale někteří jednotlivci nebo určité elementy uvnitř dnešní an-Nusry se k ní připojily bezpochyby z oportunismu, a ne z ideologických důvodů: viděli an-Nusru jako silného hráče místo umírněné opozice, které byla díky svému nedostatku zdrojů neperspektivní.“
Petraeus upřesnil, že: „... otázkou zůstává, jestli bude možné nějakým způsobem oddělit ty, co se zřeknou an-Nusry a budou ochotni se připojit k umírněné opozici (podporované USA a koalicí), aby bojovali proti an-Nusře, ISIL a Asadovi. Aby to bylo možné, bude třeba vybudovat silné umírněné opoziční uskupení, podporované USA a koaličními státy, aby mohlo porazit ISIL, a v tu samou chvíli zintenzivnit vojenský tlak na všechny extremistické skupiny.“
Petraeus staví své názory na amerických zkušenostech z Iráku, konkrétně z období nepokojů, které Irák zasáhly v letech 2006-2007. Američané se v té době rozhodli povstání potlačit tím, že začali spolupracovat se sunnity, což se osvědčilo.
„V Iráku během povstání, sunnitské kmeny a povstalecké skupiny, které byly předtím spojenci Al-Qaidy v Iráku (al-Qaeda in Iraq-AQI) změnily svou stranu, neboť zjistily, že je pro ně výhodnější spolupracovat s námi a iráckou vládou a proto, že viděli, jak AQI postupně ztrácí své pozice, “ uvedl pro CNN Petraeus.
Pomocí finanční pomoci a dohod mezi kmeny a bagdádskou vládou se podařilo situaci uklidnit a potlačit povstání. Petraeus však přiznal, že spolupráce s povstalci byla mnohdy problematická, neboť byli zodpovědní za mnoho krvavých útoků na americké jednotky, ale potřeba zachovat mír byla větší než americká averze k těmto bojovníkům, a díky tomu se to podařilo.
Přiznal také, že mnoho dohod, které Američané zprostředkovali mezi iráckou vládou a sunnitskými kmeny, pak bylo porušeno a výsledkem toho byl mimo jiné vzestup IS na území Iráku.
Petraeus dodává, že: „.. .i když je současná situace v Sýrii v mnoha ohledech odlišná od Iráku době povstání v letech 2006-2007, měli by jsme přesto zvážit možnost pokusit se porazit radikály v Sýrii ne jen zabíjením a zajímáním jejich bojovníků, ale také rozložením jejich řad tím, že by jsme nabídli vhodnou alternativu těm, kteří dosud stoji na straně radikálů pouze proto, že nevidí jinou možnost.“
Hra s ohněm
Plně souhlasím s gen. Petraeusem, že využívat celou an-Nusru jako spojence v boji proti IS je nemyslitelné. Jakékoliv posílení an-Nusry je v současné době kontraproduktivní. Tato skupina je jednou z nejsilnějších a má vedoucí roli v mnoha povstaleckých koalicích.
Pokud by USA začaly zbraněmi zásobovat an-Nusru, mohlo by to vést k několika efektům:
1. Posílená an-Nusra by do sebe začala absorbovat ostatní povstalecké skupiny. Ty by se připojily jak dobrovolně, s vidinou zajištěných dodávek materiálu a zbraní, peněz či ideologických motivů, tak by byly násilně přičleněny. Násilné pohlcování menších skupin většími se v Sýrii událo již dříve.
2. Silnější an-Nusra vybavená kvalitními zbraněmi a dobrým zázemím, by byla ještě větším lákadlem pro zahraniční rekruty, zejména ze Západu. Tento stav by vedl k nárůstu radikálního islamismu v Evropě a tudíž i daleko větší bezpečnostní hrozbě pro evropské země s velkou muslimskou komunitou.
3. An-Nusra by svou pozici silného hráče začala využívat pro své vlastní účely a ne pro politiku Západu. Začala by na svém území trénovat větší počet bojovníků a hrozilo by, že zde vytvoří základny pro útoky na Západ (V současné době je z rozhodnutí vedení AQ v Sýrii primárním cílem bojovat proti Asadovi a využívat Sýrii k operacím proti Západu vůdce AQ Zawahirí zakázal. Tento stav je jen dočasný a pomine jakmile budou pozice AQ v Sýrii stabilní a silné).
4. Případná západní pomoc by an-Nusru mohla také poškodit a posílit IS. Je otázkou, jak by západní pomoc vnímali radikálnější členové an-Nusry a celé vedení AQ. Mnoho radikálů by se s tím nesmířilo a skupinu by opustilo a nejpravděpodobněji by se tito nespokojenci přidali k IS, který je druhým nejsilnějším islamistickým hráčem v oblasti.
5. Pro AQ samotnou by možná spolupráce an-Nusry, jakožto její oficiální pobočky v Sýrii, s USA a Západem, mohla mí tvrdý dopad. Hrozilo by, že mnoho skupin napojených na AQ by si rozmyslelo své spojení s ní a radši by dali přednost pro ně „západem nezkorumpovanému“ IS.
6. IS by příchodem nespokojenců z dalších radikálních skupin jen posílil své pozice a získal propagandistické body ve své válce s AQ. Využít an-Nusru k boji s IS by tedy paradoxně mohlo vést k jeho posílení.
Návrhy Petraeuse využít pouze některé „méně radikální nebo oportunistické“ části an-Nusry k boji s IS jsou podle mého názoru také riskantní a jen velmi těžko proveditelné.
1. Bylo by velmi těžké oddělit ty použitelné části an-Nusry od těch radikálních. Najít kompetentní lidi ochotné se připojit k Západu, aniž by to zjistilo vedení celé skupiny a následně je od an-Nusry oddělit, vyzbrojit a vycvičit bylo bylo opravdu velmi složité a těžko proveditelné.
2. Využití oportunistických skupin a jedinců by nezaručilo jejich loajalitu Západu. Když by dokázali kvůli penězům opustit an-Nusru, kdo by zajistil, aby za peníze neopustili Západ, nebo v případě krize nepřešli zpět k radikálům nebo tomu, kdo by byl v té chvíli nejsilnější?
3. Problémem by byla také motivace bojovat. Pokud by tyto skupiny neshledávaly zapojení do konfliktu jako pro ně výhodné, jejich ochota nasazovat životy by byla malá. Příklad toho můžeme vidět na kolapsu irácké armády v boji s IS.
4. Vytvoření nové skupiny pod záštitou Západu je dost nereálné. Zatím všechny pokusy vycvičit a vyslat do Sýrie bojovníky loajální USA selhaly. Bylo to zejména tím, že USA měly přehnané požadavky na personál, zejména jejich minulost a členství v různých hnutích. A dalším problémem bylo jejich mizivé množství. Pokud by nová skupina měla být vytvořena, musela by mít několik tisíc členů už od počátku, což by jí zaručilo přežití po určitou dobu než by se úspěšně zapojila do boje a získala nové rekruty.
5. Využití nějakou stávající skupinu k jejímu rozšíření na prozápadní sílu nevidím moc příležitostí. Nějaká malá skupina by využít šla, ale jakmile by islamisté zjistili, že je podporována ze Západu, velice rychle by ji zlikvidovali.
6. Najíst skupinu, které by neměla nějaký islámský charakter bude dost těžké, neboť i Svobodná syrská armáda (FSA) je do určité míry složena z umírněných islamistů. Nalézt v muslimské zemi, kde je islám základem kultury, striktně sekulární a prozápadní organizaci je nereálné.
7. Najít podporu pro prozápadní skupinu u syrského obyvatelstva bude také nesmírně těžké. Mnoho Syřanů viní USA a Západ z rozpoutání občanské války a bez jejich podpory je dlouhodobá úspěšná existence nějaké prozápadní síly nemyslitelná.
8. Využití kurdských sil také není bezproblémové. Nenechme se mást, Kurdové nebojují z čistého nadšení pro Západ a odporu k IS, jejich cílem je vznik Kurdistánu a čím silnější budou jejich jednotky, tím lépe se jim bude vyjednávat o jeho budoucí podobě.
Krvavá pozemní invaze
Generál Petraeus má pravdu v tom, že porazit islamisty v Sýrii jen leteckými údery je nereálné. Letecké bombardování IS je z vojenského hlediska neefektivní a je dle mého názoru prováděno jen proto, aby svět viděl, že Západ proti IS bojuje.
Stejně tak vyslání mezinárodních sil do Sýrie tamní válku nevyřeší. Množství skupin, které v zemi působí, stejně jako množství jednotlivých názorů na to, jak zemi dále spravovat je obrovské. Čistě vojenský zásah je v současné době nemyslitelný, neboť nevím o síle která by ho mohla provést.
Evropské armády na zásah nemají kapacity a byly by schopny zásahu jen jako asistenti USA. Ochota USA provést pozemní invazi není velká, neboť už od roku 2001 vede dvě války (Afghánistán a Irák), které jeho síly značně vyčerpávají. Ruská intervence válku také nevyřeší, pochybuji, že Rusko do Sýrie vyšle desítky tisíc vojáků, aby zvrátili poměr sil na stranu Asada a obsadili a udrželi povstalecká území.
Ruská intervence však je a bude zaměřena pouze na podporu damašského režimu, tudíž Rusové budou napadat jakékoliv cíle, které pomohou Asadovi a nebudou útočit jen na IS.
Stejně tak arabské země nemají kapacity na to vést dlouhodobou operaci k vynucení a udržení míru na území Sýrie, když se v současné době nejsilnější arabské armády angažují v Jemenu.
Také je nutné si uvědomit, že případná invaze by musela počítat s velkými materiálními a lidskými ztrátami, neboť klíčová pro udržení Sýrie jsou města na západě země, kde žije nejvíc obyvatel.
Boje v městské zástavbě, která je už značně zdevastovaná probíhajícím konfliktem, a tudíž vhodná pro obranu, by přinesly mnoho obětí jak mezi vojáky, tak civilisty. Je otázkou jestli je Západ ochoten zaplatit invazi stovkami mrtvých na své straně.
I v případě úspěšné intervence a obsazení povstaleckých území zahraničními vojsky by opět hrozilo, že začne docházet k teroristickým útokům na mezinárodní jednotky, neboť je místní obyvatelé budou považovat za okupanty.
Zejména islamisté z IS i AQ bezpochyby přivítají možnost útočit na americká, respektive západní a ruská, vojska a ne jen bojovat proti sobě.
Cesta k vyřešení syrsko/irácké občanské války bude ještě velmi dlouhá a krvavá. Jak se ukazuje i dnes, při jednání o vytvoření mezinárodní koalice pro boj s IS, každá ze stran má jiné cíle a shodnout se na jednotném postupu bude neobyčejně obtížné.
Zdroj: The Daily Beast
Související články
Draze zaplacená invaze do Jemenu
Koalice muslimských zemí, která se rozhodla na jaře tohoto roku zasáhnout v Jemenu na podporu ...
-
21.09.2015
-
80 komentářů
-
Václav Kopecký
Historický průlom: Syrský Kurdistán bude mít své pešmergy – s podporou USA
Jedná se o historický průlom. Nejen pro Kurdy, ale pro stabilizaci celého Blízkého východu. Mezi ...
-
25.09.2015
-
20 komentářů
-
Yekta Uzunoglu
Islámský stát bude poražený. Svět nemůže dovolit ničenu takovému existovat
Spravedlivá pomsta. V září 2001 totiž napadli jeho zemi. Byl tehdy ve škole a díval se, jak padá ...
-
27.09.2015
-
27 komentářů
-
On War | On Peace
Rusko v Sýrii: Nedůvěra mezi Západem a Ruskem vítězí
Rusko posiluje svou vojenskou přítomnost v Sýrii. Rusko do země dopravilo bojová letadla a systémy ...
-
29.09.2015
-
140 komentářů
-
Jan Grohmann
No tak ono sa na vec treba pozriet aj z ineho uhla. Momentalne v radoch IS v Syrii a Iraku bojuje okolo 150 az 200 tisic ludi plus dalsie zalohy. To je pomerne velka masa ludi, ...Zobrazit celý příspěvek
No tak ono sa na vec treba pozriet aj z ineho uhla. Momentalne v radoch IS v Syrii a Iraku bojuje okolo 150 az 200 tisic ludi plus dalsie zalohy. To je pomerne velka masa ludi, ktoru treba satit, krmit, zbrojit, osetrovat. Kedze IS nema oficialny pristup na trhy, tak svoje obchody musi realizovat cez tretie krajiny, ktore na ne pristup maju. Navyse si treba uvedomit, ze tento kvazy stat nic nevyraba a jeho zisky plynu len z obsadenych ropnych poli, pripadne od sukromnych donorov. A v tomto sa podla mna skryva aj riesenie celeho problemu. Lebo uspech celeho hnutia IS spociva v tom ako dobre dokaze zabezpecit svoje zazemie. Jednoducho je treba ich odstrihnut od obchodnych kanalov, a znicit ropne polia-jeden z ich hlavnych prijmov. Podla mna by to bolo vyhodnejsie ako s nimi bojovat je pockat az im dojdu zasoby,. Cely uspech by vsak zalezal od ochoty istych krajin pripojit s k tomuto embargu. A pikantne na celej zalezitosti je to, ze IS podstatne susedi s len nasimi spojencami, co by malo celu vec zjednodusit, kedze vsetky dodavky do IS sa realizuje iba cez ne.Skrýt celý příspěvek
Ne, to jsou jen domněnky. A mimochodem Syřany sem vyloženě lákají, protože jim automaticky dávají status azylanta. Otázka je, z jakých částí země chtějí lidi hlavně pryč a co ...Zobrazit celý příspěvek
Ne, to jsou jen domněnky.
A mimochodem Syřany sem vyloženě lákají, protože jim automaticky dávají status azylanta. Otázka je, z jakých částí země chtějí lidi hlavně pryč a co je to za lidi.Skrýt celý příspěvekJen připomenu že z Libye kterou dávají mnozí za příklad toho jak by bez Assada mohla dopadnout Sýrie nikdo neutíkáa že ti kdo utíkají ze Sýrie tak dělají hlavně proto že se bojí ...Zobrazit celý příspěvek
Jen připomenu že z Libye kterou dávají mnozí za příklad toho jak by bez Assada mohla dopadnout Sýrie nikdo neutíkáa že ti kdo utíkají ze Sýrie tak dělají hlavně proto že se bojí Assada a jeho bomb a že Assad má na svědomí 100x více civilních obětí než IS + všechny skupiny dohromady. To jsou faktaSkrýt celý příspěvek
Adenedhel Isto ... všetky zložité problémy sa dajú "vyriešiť" nejakým jednoduchým "riešením" .... Za posledných sto rokov sa v kresťanskej Európe vyvraždili desiatky milióny ...Zobrazit celý příspěvek
Adenedhel
Isto ... všetky zložité problémy sa dajú "vyriešiť" nejakým jednoduchým "riešením" ....
Za posledných sto rokov sa v kresťanskej Európe vyvraždili desiatky milióny ľudí .... a islamu sa dá pričítať naozaj len "smiešny" zlomok ....
Preto je dosť absurné ak sa tí "dobrí" kresťania navážajú do "zlých" moslimov ... hlavne ak uvážime s akou "dokonalosťou" vyvraždili takých Źidov ....ináč príbuznú to náboženskú skupinu ....
A podobne to je i s islamom .... ak niekto trpí od militatných moslimov ... tak to nie sú "dobrí" kresťania .. ale hlavne iní moslimovia ...Skrýt celý příspěvekJá bych jen rád podotkl, že všichni poukazujete na chyby Západu, Východu, což je fakt, nicméně, jen jedna strana mince. Hlavní a ten nejhorší problém je islám.
Já bych jen rád podotkl, že všichni poukazujete na chyby Západu, Východu, což je fakt, nicméně, jen jedna strana mince. Hlavní a ten nejhorší problém je islám.
Ještě bych dodal, že základ tohto sporu položil v roce 1946 západ, konkrétně Francie a Velká Británie, které vytvořily státy dle svého, bez přihlédnutí k náboženství, kultuře, ...Zobrazit celý příspěvek
Ještě bych dodal, že základ tohto sporu položil v roce 1946 západ, konkrétně Francie a Velká Británie, které vytvořily státy dle svého, bez přihlédnutí k náboženství, kultuře, kmenovým klanům, a to z důvodu, že si chtěly stále zachovat svůj vliv, takže vytvořené státy měly být tak akorát silné a akorát slabé , aby se nerozpadly a naopak, aby ani neexpandovaly a byly více-méně závislé na svých bývalých kolonizátorech.
A souhlasím s Charliem, zejména s jeho poslední větou. V každém případě bude dobré počítat s rozdělením Syrie na etnickém- náboženském základě, stejně tak i v Iráku. A Západ.... no, můžeme být potichu...Skrýt celý příspěvekCelá situace v Sýrii je ze strany západu tak v , že to už ani víc zkurvit snad nejde. USA hledají sekulární, prozápadní skupinu, která by byla dost silná na to, aby v začátku ...Zobrazit celý příspěvek
Celá situace v Sýrii je ze strany západu tak v , že to už ani víc zkurvit snad nejde.
USA hledají sekulární, prozápadní skupinu, která by byla dost silná na to, aby v začátku vydržela tlak silných islamistických skupin, přitom ale ne moc silnou, aby se nechala ovládat. Je to pitomost, protože ta pak nebude schopná porazit ani IS, ani Kajdu (celé to navíc komplikuje stupidní požadavek na porážku Asada).
Jenže Syřani celkem logicky a oprávněně západ obviňují z toho, že to u nich doma rozesral, takže na nějakou podporu nebo spolupráci dle mého může ten samý západ celkem reálně zapomenout.
Respektive, on tam je relativně sekulární skupina, dostatečně silná na porážku Kajdy i IS, jenže ta se menuje Syrská armáda a ta je fuj a zlá a žere malý děti (i s kočárkama). Přitom režim z Damašku je to jediné, co ještě drží na místě místní komunity křesťanů, Alávitů a dalších náboženských menšin, protože těm od ostatních velkých hráčů hrozí v lepším případě vyhnání (Kajda) nebo v horším řezání hlav (IS).
Celej konflikt se nedá v dohledný době vyřešit nějakým politickým patem, na to je v tom příliš mnoho mrtvejch. Jediný stabilní by bylo naznačit umírněným opozičním skupinám, že by bylo výhodnější přestat válčit s Asadem, zlikvidovat IS a Kajdu, a po válce jim za to mezinárodní společenství finančně a materiálně pomůže s rekonstrukcí země, přičemž je nutné Asada ukecat, aby moc předal nějakému schopnému a přitom široce akceptovatelnému následníkovi, který by udržel neislamistický charakter vlády a přitom zemi svojí osobou hned znovu nerozdělil.
Jenže, problémem je Izrael. Ten má s Damaškem nevyřízené spory a zejména mu leží (a oprávněně) jeho podpora Hizballáhu. Jenže zároveň hizballáh pomáhá asadovi v boji proti IS a Kajdě, takže nepůjde říct "Hele Asade je to pěkný, ale musíš hodit hochy z Hizbu přes palubu, jinak nic".
No, ukazuje se, že rozložit zemi podporou militantních magorů je jednodušší, než to tam pak srovnat.Skrýt celý příspěvekten članok mi pripada ako navod na šachovu partiu. ma ale problem, v tom konflikte každa figurka ma svoju vlastny sposob akym sa po šachovnici pohybuje a o šachistovi nema ani ...Zobrazit celý příspěvek
ten članok mi pripada ako navod na šachovu partiu. ma ale problem, v tom konflikte každa figurka ma svoju vlastny sposob akym sa po šachovnici pohybuje a o šachistovi nema ani tušenie. aj ked sa to nezda nadalej plati: že najviac rozumie tamojšej situacii ten, čo prizna že je jej vôbec nerozumie.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...