Otázka vítězství v 21. století
-
6. 10. 2015
-
25 komentářů
-
Matej Kandrík
Vítězství patří mezi nejstarší a nejuniverzálnější koncepty s jakými se ve vojenství lze potkat. Jako takové si proto zaslouží hlubších úvah. Co je to vlastně vítězství? Článek vyšel původně na blogu On War | On Peace.
Mise splněna
Jak vítězit a pomocí jakých kritérií bychom měli hodnotit vítězství své i oponentů? Na rozdíl od světa sportu a her s jasně definovanými pravidly má vojenské vítězství i politické často nejasnější kontury.
V té nejobecnější rovině lze vítězství popsat jako zásadní a rozhodné dosáhnutí cílů vytyčených před a v průběhu určité akce. Proto jistě platí, že vítězství bude závislé na kontextu, ve kterém má byt dosaženo. Zde se začínají věci zamotávat a komplikovat.
To, co bylo vítězstvím včera, nemusí být vítězstvím dnes už vůbec ne zítra. Jmenujme například nechvalně známé prohlášení „mise splněna" z úst Georga Bushe na palubě USS Abraham Lincoln z května 2003. Ve světle dalšího vývoje v Iráku byla tahle deklarace optimistická a předčasná. Na obhajobu amerického exprezidenta lze ale říct, že ani on ani nikdo z jeho administrativy nedisponoval křišťálovou koulí.
Vítězství úzce souvisí i se vstupním zadáním. Pokud je přesné a konkrétní, mohou jít věci hladce. V rovině takticko-operační to mohou být dobře měřitelné veličiny jako získané/ubráněné území, počet eliminovaných postů protiletecké obrany nebo velitelů teroristické sítě.
Pokud je ale naším cílem zadržovat komunismus, delegitimovat barevné revoluce v blízkém pohraničí nebo porazit teroristické organizace s globálním dosahem, strategické vítězství se začíná ztrácet v mlze komplikovaných mezinárodních vztahů, křížícím se zájmům aktérů a obecné politické nemohoucnosti.
Nevítězství, plichta, dočasný ústup...
Z historie je znám fenomén, který v Evropě realizovalo učebnicově Německo, charakteristický je vyhráváním bitev, ale prohráváním válek. Jedná se o nemožnost a někdy spíše neschopnost vytěžit s vojenskými úspěchy politické zisky a podmínky odpovídající našim zájmům. Je v takovém případe možné mluvit o vítězství?
Porážky i vítězství spočívají také v rovině subjektivního vnímaní. Armáda výše zmíněného Německa přece nebyla v první světové válce poražena, to politici v zázemí jí vrazili nůž do zad. Obdobně utrpěli „nevýhru" ve Vietnamu Spojené státy. Také Hizballáh se po střetu v izraelskou armádou v 2006 mohl uvěřitelně prohlásit vítězem, protože přežil a Izrael nezískal žádný hmatatelný výsledek.
To je hodně minimalistický koncept vítězství, ale v případě zásadní asymetrie mezi soupeři bude fungovat. Klíčové je ovšem o našem vítězství nebo alespoň prohře protivníka přesvědčit to publikum, které je pro nás podstatné. Pak můžeme jako Saddám slavit a stavět pamětníky vítězství nad Iránem nebo Spojenými státy po první válce v Zálivu.
Nemožnost vítězství?
Klasický model vítězství z vojenského pohledu bude obsahovat bud zničení či jinou neutralizaci ozbrojených sil protivníka nebo zlomení jeho vůle bojovat. Obecně je lepší cílit na vůli. Nepřítel, jenž bojovat nechce, je lepší než nepřítel, co bojovat chce, jenom už nemá s čím. Cílit na prostředky bývá ovšem o mnoho jednodušší, zejména když disponujeme na toto cvičenými konvenčními silami.
Na bojištích dnes ale není ojedinělé narazit na aktéry, jejichž vůle vyvěrá z fundamentálních výkladů ideologie nebo náboženství a současně se neopírají o mobilizační, organizační a další prostředky státu. To je do určité míry činí imunními vůči klasickým vojenským přístupům. Vysoce propojená, médii neustále přenášená „realita" vytváří často protichůdné tlaky na vůli populace a politiků na domácím frontu, což jen dále limituje možnosti dosáhnutí původně vytyčených cílů.
Obávám se, že ve vysoce dynamickém prostředí, které díky globalizaci neuznává někdejší lokální či regionální hranice, a propojujícím informačním technologiím, bude docházet k multiplikaci faktorů a jejich kombinací.
Ty znemožní dosáhnout čehokoliv, co by bylo možné chápat jako zásadní a rozhodující vítězství. Zejména u aktéru spoléhajících se na ověřená vojenská řešení. Nutné budou spíše širokospektrální strategie, jasně vymezené či omezené cíle a notná dávka flexibility.
Po 11. září mi říkal jeden znalec: uvidíš, teď se do toho Američani obují a do 14 dnů mají Bin Ládina. Odpověděl jsem mu, že tomu nerozumí, protože oni ho potřebují hledat. A budou ...Zobrazit celý příspěvek
Po 11. září mi říkal jeden znalec: uvidíš, teď se do toho Američani obují a do 14 dnů mají Bin Ládina. Odpověděl jsem mu, že tomu nerozumí, protože oni ho potřebují hledat. A budou ho hledat hodně dlouho a všude na blízkém východě. Za Obamy ho údajně zneškodnili. Problémy tam přetrvávají nadále.
Jinak co se týká Afghánistánu, Tak tam je hlavním problémem režim. Jejich suroviny jsou až to poslední. Na TV kanále Discovery před léty běžel Francouzský dokument, kde prakticky ukazovali toho zakopaného psa. Američané skoupily ropná pole v bývalých državách SSSR- Turkmenistán (ropa, plyn), Uzbekistán(plyn)-Tádžikistán (ropa, plyn a kopice jiného), Ázerbájdžán, Arménie, které se osamostatnily a je nutné zajistit bezpečné dopravní cesty. Když se podíváte na mapu, zjistíte, kdo tam vadí a proč potíže. Irák, Iran, Afghánistán hlavně. O Rusku, jako takovém, škoda mluvit. Bariéra jako hrom. Prostě není co řešit.Skrýt celý příspěvekMacGyver : Musím uznat, že jste to popsal bravurně a nelze jinak než s vámi souhlasit. Dal jsem vám palec nahoru a děkuji za takto napsaný srozumitelný příspěvek. RiMr71 : Je to ...Zobrazit celý příspěvek
MacGyver : Musím uznat, že jste to popsal bravurně a nelze jinak než s vámi souhlasit. Dal jsem vám palec nahoru a děkuji za takto napsaný srozumitelný příspěvek.
RiMr71 : Je to přesně tak, jak napsal GAVL. Stát má představitele, kteří jsou voleni. Bohužel úspěch ve volbách je často zaručen vysokými investicemi do kampaně. Zvolený představitel je tak v první řadě zavázán tomu,kdo ho financoval. Proto soukromé společnosti využívají státních financí k dosažení svých zájmů a tedy i zisků. Budu chtít v banánové republice těžit banány. Porazím tam místního Kastrola, což bude stát velkou investici. Tu já neplatím. To mi zaplatí stát. Já si těžím banány a ty prodávám. Stát mi zajišťuje příjemnou těžbu a jde to z jeho peněz. Politici si to obkecají, protože vytáhnou příběh o tom, jak Kastrol rozšlapává dětem bábovičky. Firma vydělá a stát se v tom šplouchá. Kdo za to nese odpovědnost. Prakticky nikdo. Politik ukončí svou kariéru, napíše knihu o tom, jak chtěl pomoci lidu Bananistánu a firma mu platí ohřev vody v bazénu. Za pár let v zemi nejsou ani státní vojáci, je tam zase hlad a bída a nerostou tam banány,protože pěstitelé bojují za svatou revoluci.Skrýt celý příspěvekRiMr71 Až si přečtete alespoň základní informace o kolonializmu a Východoindické společnosti, tak se nebudete ptát. Asi máte tak trochu problém rozlišovat mezi zisky do státní ...Zobrazit celý příspěvek
RiMr71
Až si přečtete alespoň základní informace o kolonializmu a Východoindické společnosti, tak se nebudete ptát.
Asi máte tak trochu problém rozlišovat mezi zisky do státní pokladny a zisky soukromých společností.
Dovést litr nafty nemůže reálně stát 2000 USD. To by taková Čína asi těžko mohla cokoli vyvážet do Evropy. Dále by bylo ekonomicky nereálné udržovat železniční a kamionovou dopravu mezinárodní a tak podobně.
Nalezl jsem pravděpodobně zdroj této informace http://www.novinky.cz/zahranic...
Zdroj NOVINKY považuji spíše za bulvár , než za kvalitní zdroj informací obzvláště , když užívají slov jako odhad, předpoklad atd. Ovšem informace 2000 USD NOVINKY zcela překonává. :D
Faktem je , že USA vojáčky nikdo nenutí mít v každém stanu klimošku a tak podobně.
To , že si to prodražují svým komfortem to je zas věc nakládání se státními financemi. Velmi dobrý kšeft dodávat USA armádě klimošky a to hafo dieselagregátů co je napájí.Skrýt celý příspěvekGAVL - a kolik toho teda amíci v tom Stánu těží? Tej mědi a jiných surovin (SUROVIN!!!) které se jim vyplatí vozit z AFG a vyplatí se jim ta bilionová investice? Když jak jsme ...Zobrazit celý příspěvek
GAVL - a kolik toho teda amíci v tom Stánu těží? Tej mědi a jiných surovin (SUROVIN!!!) které se jim vyplatí vozit z AFG a vyplatí se jim ta bilionová investice? Když jak jsme jinde tady četli, litr nafty dovezený tamtéž je stojí 2000 USD?
Tak co je ten ekonomický zájem v AFG? Kozy? Hašiš? Ákáčka?
...fakt by mě to zajímalo..Skrýt celý příspěvekMotivy válek jsou de-facto totožné s obsahem Maslowovy pyramidy lidských přání. A co se týče obsahu pojmu vítězství, je stále stejný už od dob mistra Suna. Někdy stačí porážka v ...Zobrazit celý příspěvek
Motivy válek jsou de-facto totožné s obsahem Maslowovy pyramidy lidských přání. A co se týče obsahu pojmu vítězství, je stále stejný už od dob mistra Suna. Někdy stačí porážka v bitvě, někdy zničení protivníkových ozbrojených sil, někdy se musí protivník prostě vybít do posledního. Třeba u islámských teroristů si jinou formu vítězství ani neumím představit.Skrýt celý příspěvek
Válka jako taková se nemění jen prostředky v ní užité. Důvody a dopady válek jsou samozřejmě furt stejné jen se liší dogma , které lidi do války žene. Křížové výpravy Důvod ...Zobrazit celý příspěvek
Válka jako taková se nemění jen prostředky v ní užité. Důvody a dopady válek jsou samozřejmě furt stejné jen se liší dogma , které lidi do války žene.
Křížové výpravy
Důvod ovládnutí obchodních center ve středozemním moři (Hedvábná stezka).
Záminka náboženství ochrana svatých míst blablabla.
Afghánistán SSSR
Důvod suroviny velká ložiska např. mědi.
Záminka sociální rovnost prostě komunismus blablabla.
Afghánistán USA
Důvod suroviny velká ložiska např. mědi.
Záminka rovnost občanská, demokracie blablabla.
to jen tak mikro stručněSkrýt celý příspěvekOFFTOPIC: omlouvám se, ale kdyby to někoho zajímalo, tak tady je nová generace Brenu: ...Zobrazit celý příspěvek
OFFTOPIC: omlouvám se, ale kdyby to někoho zajímalo, tak tady je nová generace Brenu: http://www.acr.army.cz/informa... ještě jednou se omlouvám... :)Skrýt celý příspěvek
Trochu jsem si teď četl historii třicetileté války. A tak mi připadá, že ono je to vlastně pořád stejné, ony moderní konflikty se od těch někdejších válek až tak neliší. Je prostě ...Zobrazit celý příspěvek
Trochu jsem si teď četl historii třicetileté války. A tak mi připadá, že ono je to vlastně pořád stejné, ony moderní konflikty se od těch někdejších válek až tak neliší. Je prostě rozdíl mezi taktickým vítězstvím, které je z dlouhodobého hlediska prohrou mezi a strategickým vítězstvím, které eliminuje nepřítele a přináší dlouhodobý zisk. je rozdíl mezi vítězstvím vojenským, které může být politickou prohrou - a mezi vítězstvím, které představitelé daného státu dokáží vhodnou politikou dál rozvinout či nějak na něj navázat. A myslím, že těch rozdílů bude přibývat. Objevují se nové technologie, válek se čím dál více účastní různí nepřímí, nestátní účastníci. řekl bych, že to bude čím dál větší problémSkrýt celý příspěvek
1. problém této doby je, že informace nám předkládané můžeme jen komentovat a zastávat k nim nějaký postoj, který na budoucí vývoj nemá téměř žádný vliv. 2. problémem je, že se ...Zobrazit celý příspěvek
1. problém této doby je, že informace nám předkládané můžeme jen komentovat a zastávat k nim nějaký postoj, který na budoucí vývoj nemá téměř žádný vliv.
2. problémem je, že se všichni dívají do leva a to zajímavé se děje v pravo. Nikdo z běžných lidí nemá šanci vidět či nahlédnout do střednědobých a dlouhodobých plánů lídrů.
Z toho plyne, že minulé dlouhodobé cíle můžeme odhalit jen zkoumáním událostí minulých, jejich vývoje a z toho odhadnout trend.
V roce 2002 G. W. Bush použil termín Osa zla. Země, Irák, Irán, Severní Korea nedlouho poté přibyla Kuba, Libye a Sýrie. Dnes máme o 13 let více a můžeme zhodnotit úspěšnost zahraniční politiky USA.
Předně je třeba si uvědomit, že tyto suverénní země disponovaly/nují svrchovaným územím, silnou armádou vlastnící prostředky schopné vést konvenční konflikt většího rozsahu (letectvo, balistické střely, ZHN atd.) a k tomu měli, nebo mají vládce, který není spolupráci s USA nakloněn. Naopak jim dokáže škodit a podporovat jakoukoliv snahu uškodit.
Celá politika byla po "ukončení" studené války zaměřená na demontáž síly států Varšavské smlouvy (Sovětského svazu) a zemí spadajících do jejího vlivu. Rozbitá země zmítající se vnitřními konflikty nemá dlouhodobě sílu na vytvoření armády, která by mohla hrát nějakou roli na globální úrovni.
Takže tato politika postupného odzbrojení silných, ale malých států, které nedokáží spolupracovat je z pohledu cílů USA bezezbytku účinná a dá se označit jako jednoznačné vítězství. Sebereme jim chytře a izolovaně klacky, kterými by na nás mohli dosáhnout a necháme jim jen klacky, kterými se dokáži mlátit regionálně mezi sebou. Tento stav budeme chirurgickými zákroky udržovat. Násilné činy páchané diverzanty na vlastním území použijeme k ovládnutí vlastního obyvatelstva.
Rusko si to uvědomovalo a současné dění je pud sebezáchovy. Ono na světě opozice schopné vzdorovat USA a zabránit jim neomezenému vlivu už moc nezbývá.
USA ale má problém v tom, že ztrácí podporu u domácího publika. Lidé už tak snadno nezkousávají dojemné příběhy, proč to tak musí být. Nejsou tak povrchní a všetečně se ptají. A o tom je tento článek. O problému s kriticky myslícím obyvatelstvem. Ten samý problém mají v Rusku a všude jinde na světě. Otázka zní jak lacině prodat a zabalit špinavé mocenské cíle do pěkného obalu a strhnout davy na svoji stranu.
Do budoucna se tato situace bude jen zhoršovat. Takže jsme svědky vývoje k totalitní společnosti způsobem jak nám ji nastínily autoři sci-fi již před více než 70 lety. Velmoc typu USA potřebuje konvenční armádu schopnou porazit ostatní globální hráče - to se děje celkem úspěšně. K tomu je ale ještě potřeba porážet domácí opozici a k tomu slouží informační válka, propaganda a následné přijímání zákonů ukrajujících po malých kouscích svobody ve jménu boje s vnějším nepřítelem. Policejní stát nesmí být moc okatý. Lidi se musejí vzdát svých svobod dobrovolně. Pak teprve může policejní stát fungovat, tak, že nesouhlasící „menšinu“ rozdrtí silově legálními prostředky. V dlouhodobém horizontu je to samozřejmě zaměřeno na ovládnutí domácí populace.
A o tom je taky tento článek.
Byl bych rád, kdyby, jste tento post brali jako analýzu a né jako fandění jedné nebo druhé straně. Nefandím ani jedné!Skrýt celý příspěvekTedy musím se přiznat, že zrovna na tomto webu bych tolik hlubokých impresionistických metafor s filosofickým přesahem nečekal. K článku: pokud jdete do války (fuj fuj slovo, ...Zobrazit celý příspěvek
Tedy musím se přiznat, že zrovna na tomto webu bych tolik hlubokých impresionistických metafor s filosofickým přesahem nečekal.
K článku: pokud jdete do války (fuj fuj slovo, které už pro své "strategie"oficiálně nepoužíváte), aniž máte alespoň přibližnou představu, jak byste mohli nejlépe dosáhnout svých cílů - případně ani nevíte, jakých cílů vlastně chcete dosáhnout - tedy v takovém případě zpravidla nevyhrajete.
Jste-li ovšem například komunitní koordinátor, či obdobný na slovo vzatý vůdce, zřejmě si takovou trivialitu vůbec neuvědomíte. Neb se obklopíte individui, která Vám vypracují analýzy o vysoké dynamice prostředí, širokospektrální strategii a kombinaci multiplikací.Skrýt celý příspěvekBoj o území, suroviny, prestiž…to vše se zahrnuje do jediné množiny a tou je moc. Jak ovládnout země a ekonomiku ve svůj prospěch? Vhodnou strategií. Dnes se divíme, jak je možné, ...Zobrazit celý příspěvek
Boj o území, suroviny, prestiž…to vše se zahrnuje do jediné množiny a tou je moc. Jak ovládnout země a ekonomiku ve svůj prospěch? Vhodnou strategií. Dnes se divíme, jak je možné, že západní mocipáni, či moci paní, jedná bezrozumově v případě uprchlické krize, či ekonomické záchrany Řecka. Jednou z odpovědí je snaha o kolaps nynějšího demokratického západního systému. Ať si kdo chce co chce říká, je to jediný fungující a ideální model řízení společnosti. Důkazem je naše Evropská a Americká životní úroveň. Jenže to je trnem v oku každé moci chtivé síly. Fungující demokracie omezuje moc. Jak porazit tento systém? No přimět lidi, aby mu nevěřili a hledali něco jiného. Dnes naši přední politici provádí takové kroky, které vedou k tomu, že to co je pojmenované západní demokracii, nazýváme pseudodemokracií, pseudohumanismem a podobně. Demokracii jako takovou zatracujeme, protože nám činy v jejich jménu připadají kontraproduktivní a je to fakt. Takže to co máme, je poslední dobou pro většinu populace nazývaný špatný systém. Přistěhovalcům se nebráníme, a proti veškeré logice jim otevíráme náruč. Ekonomiku socialisticky dotujeme a regulujeme, ale říkáme tomu kapitalismus. Výsledek? Lidé nevěří v systém, místo aby zatracovaly ty, kdo jej ničí. Volají po změně systému, ale ne po změně řízení. Na místo se pak dostávají ti, kdo systém zatracují a proti jeho pravidlům zavedou radikální řešení. Lidé je přijmou s otevřenou náručí a podpoří je. To je pak vítězství těch, kdo na tom chtějí vydělat. A kdo to je? To se nedovíme, ale politici to nejsou. Jsou to obchodní a mocenské zájmy osob a společností v pozadí. Ty vždycky zvítězí na radikální změně prostředí. Ať už je to válka, či humanitární, nebo dokonce ekonomická krize. A co uděláme my, jenž o tom pozadí nemáme šanci cokoliv vědět. Najdeme si celou řadu vysvětlení a budeme stále jen loutkami v divné hře dějin, doufajíc, že zrovna tato hra nám nezničí dům a nerozpáře rodinu.Skrýt celý příspěvek
Mám pocit, že způsob vedení války, zacházení se zajatci a s tím související úmluvy shrnuté v tzv. Ženevské konveci platí pouze v Euroamerickém kulturním okruhu, s tím, že možná ...Zobrazit celý příspěvek
Mám pocit, že způsob vedení války, zacházení se zajatci a s tím související úmluvy shrnuté v tzv. Ženevské konveci platí pouze v Euroamerickém kulturním okruhu, s tím, že možná většina států SNS je ochotna se jimi také řídit (za určitých podmínek a ne tak důsledně) a totéž víceméně platí pro země východní Asie, to jest Čína, Japonsko, Thajsko a možná i země J. Ameriky. V Africe je jejich platnost a aplikace dost diskutabilní, proti muslimským nepřátelům obecně, jsou tyto konvence naprosto neúčinné a nutí nás tahat za kratší provaz, doslova nám působí POUZE škody a způsobují zbytečné ztráty NAŠICH životů. V boji proti muslimům a Islámu musí být naprosto odvrženy, a přijata nová doktrína, která nás nebude znevýhodňovat. Naše vlády nemají právo nás aplikací těchto úmluv a ustanovení nemají právo posílat do takových ryze nepřátelksých oblastí a protože to jsou, anbeo by měly být, naše vlády, je jedině V JEJICH ZÁJMU, nám takové doktríny a metody dodat.. Pro mnoho zdejších pacifistů a defétistů to asi bude působit jako rudý hadr na býka, ale je to tak. To je můj názor.Skrýt celý příspěvek
Beld: Ještě k tomu Krymu. Čistě ekonomicky je to s Krymem atd. o tom, zjistit jaký bude z území příjem (nemusí platit základnu, nějaké daně) a odečíst náklady (postavit most, ...Zobrazit celý příspěvek
Beld:
Ještě k tomu Krymu. Čistě ekonomicky je to s Krymem atd. o tom, zjistit jaký bude z území příjem (nemusí platit základnu, nějaké daně) a odečíst náklady (postavit most, zajistit zásobení, nové základny pro vojáky, důchody atd.). Výhodou je že nemusí platit okupační jednotky... řekněme tedy že Krym je od počátku prodělečná akce. Pak je potřeba si říct, zda má smysl tohle všechno dotovat - zda má takovou cenu prestiž státu, strategické základny a v očích mnoha lidí zlepšení seběvědomí. Putin řekl že Krym pro něj tu cenu má a že ji rusové zaplatí, tak je to OK.
To je stejné jako s většinou kolonií v 19.století, ty taky nebyly často výdělečné. Šlo o prestiž. Tak to je a bude vždyckySkrýt celý příspěvekBeld: Já netvrdím, že se nás Rusko pokusí ovládnout vojensky. Jen jsem napsal, že o území jde i v dnešní době. Koneckonců i ty politické důvody pro anexi něčeho tu také nejsou ...Zobrazit celý příspěvek
Beld: Já netvrdím, že se nás Rusko pokusí ovládnout vojensky. Jen jsem napsal, že o území jde i v dnešní době. Koneckonců i ty politické důvody pro anexi něčeho tu také nejsou novinku.Skrýt celý příspěvek
nebo to bude jak ve filmu "Demolition man" - jeden co nebude brát ohledy porazí X krát silnější společnost ... - ale i to se vlastně už stalo - Spartakus, Pizarro a podobní - a ...Zobrazit celý příspěvek
nebo to bude jak ve filmu "Demolition man" - jeden co nebude brát ohledy porazí X krát silnější společnost ... - ale i to se vlastně už stalo - Spartakus, Pizarro a podobní - a dneska to vlastně předvádí IS...Skrýt celý příspěvek
Magister_Peditum : Ale prece o to jde , veskere valky jsou v dnesni dobe ekonomicky nevyhodne . Cili se vedou prevazne z politickych duvodu . Krym je malicky statecek a ...Zobrazit celý příspěvek
Magister_Peditum : Ale prece o to jde , veskere valky jsou v dnesni dobe ekonomicky nevyhodne . Cili se vedou prevazne z politickych duvodu .
Krym je malicky statecek a vycerpa rusaky na mnoho let a to tam maji obyvatelstvo , ktere s anexi souhlasilo . Nevidim rozpor . Rusove se nikdy nebudou snazit evropu ovladnout vojensky , maximalne pres verejne mineni .Skrýt celý příspěvekBeld: O tom zda je získané území ziskové nebo ztrátové (ve smyslu víc problémů než výhod) jsme ale nemluvil. O tom by mohli vědět třeba Němci po Prusko-Francouzské válce své, nebo ...Zobrazit celý příspěvek
Beld: O tom zda je získané území ziskové nebo ztrátové (ve smyslu víc problémů než výhod) jsme ale nemluvil. O tom by mohli vědět třeba Němci po Prusko-Francouzské válce své, nebo většina kolonií pro evropské imperiální mocnosti.Skrýt celý příspěvek
Magister_Peditum : Je fakt ze na ukrajine muzeme rici , ze rusum slo o zakladnu na krymu , cili o uzemi , ale to je proste minoritni priklad . Vetsina obyvatel byli rusove . Stejne ...Zobrazit celý příspěvek
Magister_Peditum : Je fakt ze na ukrajine muzeme rici , ze rusum slo o zakladnu na krymu , cili o uzemi , ale to je proste minoritni priklad . Vetsina obyvatel byli rusove . Stejne jako na vychode ukrajiny jde jen o politicky boj , ekonomicky z toho nic mit nebudou . Cili nemate pravdu . I ten krym jim zatne sekeru do rozpoctu na mnoho let .Skrýt celý příspěvek
Beld: Zrovna různé územní spory Ruska vůči Ukrajině nebo možným konkurentům za polárním kruhem, nebo spory Číny a Japonska, eventuálně Vietnamu či Indie, ukazují, že spor o území ...Zobrazit celý příspěvek
Beld: Zrovna různé územní spory Ruska vůči Ukrajině nebo možným konkurentům za polárním kruhem, nebo spory Číny a Japonska, eventuálně Vietnamu či Indie, ukazují, že spor o území tu je pořád. A je jedno, jestli jde o zemědělskou půdu, nerostné bohatství, nebo obyvatelstvo na ni usazené, stále se jedná o konflikt kvůli nějakému území. Dokonce ani záminky hlásané propagandou se příliš nemění - války vedené ve jménu ochrany utlačovaného obyvatelstva nebo v zájmu toho, "co nám po právu náleží", pamatuje historie desítky, ne-li stovky. Jediné novum je pouze nebývalý vliv médií na průběh a výsledek konfliktu.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...