Novinky z Pobaltí: NASAMS 2 pro Litvu, houfnice K9 pro Estonsko

Novinky z Pobaltí: NASAMS 2 pro Litvu, houfnice K9 pro Estonsko
Samohybná houfnice K9 Thunder finské armády / Public Domain (Zvětšit)

Baltské státy pokračují v investicích do své obrany. Estonsko nakoupí dalších šest jihokorejských samohybných houfnic K9 Thunder a Litva začala přejímat systémy protivzdušné obrany (PVO) NASAMS 2 (National Advanced Surface-to-Air Missile System 2).

Estonské houfnice K9 Thunder

V červnu 2018 Národní centrum pro obranné investice estonského ministerstva obrany RKIK (Riigi Kaitseinvesteeringute Keskus) podepsalo s korejskou vládní agenturou KOTRA (Korea Trade-Investment Promotion Agency) a jihokorejskou společností Hanwha Land Systems (součást Hanwha Group) smlovu na dodávku 12 samohybných houfnic K9 Thunder ráže 155 mm (délka 52 ráží). Cena zakázky dosáhla 46 milionů euro.

Jde o houfnice staré 10 až 12 let ‒ před zasláním do Estonska projdou generální opravou v Hanwha Land Systems.

První dvě houfnice K9 Estonsko získá do konce roku 2020 a zbytek (včetně šesti nových) do konce roku 2023. Houfnice zamíří k estonskému dělostřeleckému praporu 1. pěší brigády (1. Jalaväebrigaad). V současnosti je prapor vybaven taženými houfnicemi H63 (sovětské D30; 122 mm) z Finska a především FH-70 (155 mm) z Německa.

Před několika dny estonské noviny Postimees oznámily nákup dalších šesti houfnic K9 za 20 milionů euro. Nákup je součástí dřívější opce, v rámci které Estonsko projevilo zájem o dalších 12 houfnic K9. Případné plné využití opce proběhne podle dostupných zdrojů.


Houfnice K9 v jihokorejské armádě

Nových šest houfnic (tedy celkově 18 houfnic) zamíří rovněž k 1. pěší brigádě, která se tak může kompletně přezbrojit na samohybné houfnice. Dodejme, že estonská armáda má také rezervní dělostřelecký prapor u 2. pěší brigády (2. Jalaväebrigaad).

„Přesně jsme spočítali, kolik palebné podpory brigáda [1. pěší brigáda] potřebuhe. 18 zbraní dobře pokrývá oblast, kterou má v zodpovědnosti brigáda. Rovněž to umožní lepší rozdělení palebných operací různými směry a dělostřelecká jednotka lépe přežije výměnu pozic,“ uvedl podplukovník Kaarel Mäesalu, hlavní inspektor dělostřelectva v estonské armádě.

Z dlouhodobého hlediska ale estonská armáda chce přejít na jednotný typ dělostřelecké techniky, protože v provozu budou tři typy houfnic, u první pěší brigády samohybné houfnice K9 (155 mm), u 2. pěší brigády H63 (122 mm) a FH-70 (155 mm). Mäesalu upozorňuje, že je obtížné udržet výcvik na všech třech systémech a estonská armáda by měla výzbroj sjednotit.


K9 ve výzbroji finské armády

Nákup šesti houfnic byl možný díky dosažení úspory právě 20 milionů euro při nákupu zbraní. „Získáme další dělostřelectvo, mimo jiné kvůli nižším nákladům na nákup útočných pušek [LMT] a schopnosti provádět některé plánované nákupy muničního a komunikačního vybavení za [finanční] pomoci Spojených států,“ komentoval nákup ministr obrany Jurij Luik.

Připomeňme, že v červenci letošního roku estonské ministerstvo obrany podepsalo se společností LMT (Lewis Machine Tool Company) smlouvu na dodávku 16 000 útočných pušek ráže 5,56 mm a 7,62 mm. Podle estonských médií cena kontraktu dosahuje 22,7 milionu euro, zatímco konkurenční Sig Sauer nabízel zbraně za 27,6 milionů a Heckler & Koch za 45,5 milionu.

Kromě toho Spojené státy nedávno finančně pomohly Estonsku získat munici velkého kalibru, námořní sledovací zařízení, průzkumná a komunikační zařízení. Tyto systémy přitom chtělo Estonsko nakoupit tak nebo tak.

V letošním roce Estonsko na obranu vydalo 586 milionů euro, což odpovídá 2,11 % HDP. V roce 2020 mají výdaje vzrůst na 615 milionů euro, což by mělo být opět kolem 2,1 % HDP. V roce 2019 estonské ministerstvo obrany na nákup zbraní vyčlenilo 19,4 % z rozpočtu, v roce 2020 to má být 21,2 % HDP.


Odpalovací vozidlo NASAMS 2 pro Litvu; větší foto / Ministry of National Defence Republic of Lithuania

Litevská protivzdušná obrana NASAMS 2

Další významnou vyzbrojovací novinkou z Pobaltí je rozběhnutí procesu převzetí prvních systémů PVO NASAMS 2 litevským letectvem ‒ na konci záři litevští odborníci začali kontrolovat a testovat systémy NASAMS 2 přímo v norském výrobním závodě společnosti Kongsberg.

Po převezení do Litvy začnou vojenské testy. Plán zahrnuje kompletní prověření všech částí systémů, včetně možnosti spoluprace s komplety krátkého dosahu RBS-70. Testy skončí v únoru 2020. Litevská armáda má systémy převzít do konce roku 2020.

Kromě RBS-70 litevská armáda má nyní ve výzbroji z ramene odpalované střely země-vzduch Stinger a Grom-2.


Detail vypouštěcí kolejnice a kontejnerů pro střely AMRAAM; větší foto / Ministry of National Defence Republic of Lithuania

Litva objednala komplet NASAMS v říjnu 2017 za částku 110 milionů euro. Litva získá dvě baterie. Podle posledních zpráv v každé baterii najdeme čtyři odpalovací vozidla a dva mobilní radilokátory AN / MPQ-64F1 Sentinel.

Podle litevského ministerstva národní obrany, samotné střely země-vzduch (AMRAAM) jsou zcela nové, ale odpalovací systémy jsou převzaty z výzbroje norské armády (prošly ale opravou a modernizací). Odpalovací systémy budou umístěny na nákladní automobil 8x8.

NASAMS 2 je velmi úspěšný produkt norského průmyslu. NASAMS 2 najdeme samozřejmě ve výzbroji norské armády, ale také ve Spojených státech (od roku 2004 slouží k obraně Washingtonu), Nizozemsku, Španělsku, Chile, Finsku a Omán. Nedávno norskou PVO objednala kromě Litvy, Indonésie, Austrálie, Katar, Maďarsko a v červenci 2018 Indie.

V roce 2019 Litva vydala na obranu 948 milionů euro, což mělo odpovídat 2,01 % HDP, ale díky většímu ekonomickému růstu šlo „pouze“ o 1,98 %. Příští rok obranné výdaje dosáhnou „přes miliardu euro“ (2 % HDP). V následujících letech nákup zbraní spolkne 25 % z obranného rozpočtu. Litva navíc chce v roce 2030 vydávat 2,5 % HDP na obranu.


Podíl výdajů zemí NATO pro rok 2018. Tento graf na svém twitterovém účtu sdílel Donald Trump. ČR je šestá od konce; větší foto / NATO

Střední a východní Evropa ‒ Mekka zbrojařů

Střední a východní Evropa je pro evropské a světové zbrojní firmy zajímavou destinací. Ostatně v zemích střední a východní Evropy žije více než 100 milionů obyvatel a celkové HDP (1,4 bilionu dolarů) se blíží italskému. Navíc výdaje na obranu v těchto zemích neustále rostou, protože pouze Pobaltské státy, Polsko a Rumunsko vydávají na obranu 2 % HDP (všechny jmenované státy přitom chtějí podíl HDP zvyšovat).

Česká republika bohužel patří mezi nejhorší, když v roce 2018 vydala pouze 1,11 % HDP na obranu, z toho navíc pouze 12 % na nákup nových zbraní (opět jeden z nejhorších výsledků mezi zeměmi NATO).

V roce 2020 české ministerstvo obrany získá 75,5 miliardy Kč, což asi 1,28 % HDP (při odhadovaném růstu HDP na 5,88 bilionu Kč).

Už nyní ale vojenské výdaje střední a východní Evropy dosahují 28 miliardy dolarů, což je více, než je obranný rozpočet Itálie. Z této částky několik miliard dolarů ročně země střední a východní Evropy vynaloží na nákup „velkých“ zbraní.

Pokud srovnáme země střední a východní Evropy s Ruskem, tak co se týče HDP jsou plně srovnatelné, V Rusku ale žije o 40 milionů více lidí. Take ruské vojenské výdaje jsou větší, zhruba 60 miliard dolarů.

Zdroj: ICDS, kam.lt, Postimees

 
 

Nahlásit chybu v článku


Související články

Litva kupuje německé transportéry Boxer

Litva významně modernizuje své pozemní ozbrojené síly. Z Německa si pořídí obrněné transportéry, ...

Litva kupuje systémy protivzdušné obrany NASAMS

Litva pokračuje s výrazným posilováním svých ozbrojených sil. Po pořízení 88 bojových vozidel ...

MLCPS: 16 000 útočných pušek pro estonskou armádu

Americká firma Lewis Machine & Tool Company (LMT) dodá estonské armádě 16 000 nových útočných ...

Nizozemsko dokončilo dodávky bojových vozidel CV90 do Estonska

Estonsko již převzalo všech 44 objednaných ex-nizozemských bojových vozidel pěchoty (BVP) CV9035NL a ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • PavolR
    21:09 08.10.2019

    Je faktickou chybou tvrdiť, že si Maďarsko už objednalo NASAMS, lebo pokiaľ viem, ešte nič nebolo podpísané a že bol z americkej strany odklepnutý predaj rakiet a spol. znamená ...Zobrazit celý příspěvek

    Je faktickou chybou tvrdiť, že si Maďarsko už objednalo NASAMS, lebo pokiaľ viem, ešte nič nebolo podpísané a že bol z americkej strany odklepnutý predaj rakiet a spol. znamená zatiaľ asi toľko, ako keď bol vám odklepnutý aj prípadný predaj Black Hawkov, pre prípad, že by ste si kúpili tie ... .Skrýt celý příspěvek

    • dexnom
      10:40 09.10.2019

      Vzhledem k tomu, že letos vystřelili 451mil EUR za 180 AIM–120C-7 AMRAAM dá se předpokládat, že tenhle obchod uzavřou a není to nic jako Slovensko a jeho "nákupy".

      Vzhledem k tomu, že letos vystřelili 451mil EUR za 180 AIM–120C-7 AMRAAM dá se předpokládat, že tenhle obchod uzavřou a není to nic jako Slovensko a jeho "nákupy".

      • PavolR
        10:47 09.10.2019

        Citujem z perexu z príslušného článku AN: "Zájem Maďarska nyní potvrdila americká agentura pro obrannou spolupráci DSCA (Defense Security Cooperation Agency), která odsouhlasila ...Zobrazit celý příspěvek

        Citujem z perexu z príslušného článku AN:
        "Zájem Maďarska nyní potvrdila americká agentura pro obrannou spolupráci DSCA (Defense Security Cooperation Agency), která odsouhlasila potenciální prodej až 180 střel AIM-120C-7 AMRAAM (Advanced Medium Range Air-to-Air Missiles) do Maďarska."

        Ešte nebolo nič kúpené (!), iba bola potenciálna kúpa odsúhlasená.Skrýt celý příspěvek

      • PavolR
        11:00 09.10.2019

        Aktuálne Maďari odďaľujú nákup za účelom (neúspešného) vydierania Nórov ohľadne rozdeľovania ich fondov a teraz do celého prišlo aj americké rozhodnutie, že v Maďarsku začne znova ...Zobrazit celý příspěvek

        Aktuálne Maďari odďaľujú nákup za účelom (neúspešného) vydierania Nórov ohľadne rozdeľovania ich fondov a teraz do celého prišlo aj americké rozhodnutie, že v Maďarsku začne znova vysielať rádio Slobodná Európa, ktoré nákup buď urýchli alebo naženie do ďalšej slepej uličky.Skrýt celý příspěvek

  • Englbert
    18:39 08.10.2019

    Tzn. ze staty vych. a str. Evropy plus Italie davaji rocne na obranu cca to co Rusko? V tom pripade je to skvele a rusaku se neni proc bat. Proto z jejich strany ta hybridni ...Zobrazit celý příspěvek

    Tzn. ze staty vych. a str. Evropy plus Italie davaji rocne na obranu cca to co Rusko? V tom pripade je to skvele a rusaku se neni proc bat. Proto z jejich strany ta hybridni valka, kterou se snazi NATO rozestvat. V konvencni valce proti NATO jsou totiz bez sance.Skrýt celý příspěvek

    • Miroslav
      02:46 09.10.2019

      1/ Rusko a predtým ZSSR sa vždy pripravovalo na veľkú pozemnú operáciu proti západnej Európe. Majú to dokonale nacvičené a sklady plné obrnenej techniky. V celej Európe a USA nie ...Zobrazit celý příspěvek

      1/ Rusko a predtým ZSSR sa vždy pripravovalo na veľkú pozemnú operáciu proti západnej Európe. Majú to dokonale nacvičené a sklady plné obrnenej techniky. V celej Európe a USA nie je toľko tankov čo má Rusko

      2/ Ruská armáda je homogénna čo je veľká výhoda oproti množstvu štátov strednej Európy ktoré kým by sa zosúladili k obrane, už by boli Rusi minimálne pri nemeckých hraniciach

      3/ Rusko sa snaží udržať status veľmoci resp aspoň mocnosti. Keďže Rusko nie je ekonomická ani politická veľmoc, tak aspoň investujú do armády zatiaľ čo my sa dlhodobo odzbrojujeme (asi d výnimkou Poľska)Skrýt celý příspěvek

      • PavolR
        07:43 09.10.2019

        To je síce viacmenej pravda, ale ako povedal už generál Raimund Montecuccoli na vojnu sú potrebné tri veci - peniaze, peniaze a peniaze. Keď si vezmeme, aký dopad by mala na ruské ...Zobrazit celý příspěvek

        To je síce viacmenej pravda, ale ako povedal už generál Raimund Montecuccoli na vojnu sú potrebné tri veci - peniaze, peniaze a peniaze. Keď si vezmeme, aký dopad by mala na ruské hospodárstvo už samotná správa o vypuknutí vojny, nehovoriac o nákladoch na každučký deň jej vedenia, tak možno súhlasiť s názorom Englberta, že sa Rusi budú snažiť všemožne robiť nepríjemnosti inými prostriedkami, než otvorenou konfrontáciou, obzvlášť nie takého rozsahu, akú by si žiadalo ťaženie k nemeckým hraniciam.Skrýt celý příspěvek

        • Poly
          08:30 09.10.2019

          Válka mezi mocnostmi stejně nebude. Rusko si může dovolit likvidovat chudáky na Ukrajině, kterým nikdo nepomůže. Kdyby se jednalo o stát, v kterém chce mít vliv USA, tak Putin ...Zobrazit celý příspěvek

          Válka mezi mocnostmi stejně nebude. Rusko si může dovolit likvidovat chudáky na Ukrajině, kterým nikdo nepomůže. Kdyby se jednalo o stát, v kterém chce mít vliv USA, tak Putin ryhle pohoří. Doby kdy SSSR vysával své lokaje a mohl živit velké války ve Vietnamu, Korei a Afghánistánu vzaly po 91. nadobro za své.Skrýt celý příspěvek

    • Vrata
      10:20 09.10.2019

      No nevim, v clanku je napsano (viz. posledni 2 odstavce), ze zeme stred. a vych. Evropy davaji na vojenske vydaje 28 mld USD rocne zatimco Rusko cca 60 mld USD. Navic, Rusko za ty ...Zobrazit celý příspěvek

      No nevim, v clanku je napsano (viz. posledni 2 odstavce), ze zeme stred. a vych. Evropy davaji na vojenske vydaje 28 mld USD rocne zatimco Rusko cca 60 mld USD. Navic, Rusko za ty penize zrejme koupi vic.Skrýt celý příspěvek

      • Englbert
        18:00 09.10.2019

        Ja take pisu zeme stredni a vychodni evropy plus italie. A troufnu si tvrdit, ze kvalitnejsi zbrane nakupuji zeme NATO.

        Ja take pisu zeme stredni a vychodni evropy plus italie. A troufnu si tvrdit, ze kvalitnejsi zbrane nakupuji zeme NATO.

Načítám diskuzi...