MLCPS: 16 000 útočných pušek pro estonskou armádu

MLCPS: 16 000 útočných pušek pro estonskou armádu
Estonský voják s MLCPS / Maavägi

Americká firma Lewis Machine & Tool Company (LMT) dodá estonské armádě 16 000 nových útočných pušek. Americká firma ve výběrovém řízení porazila 13 konkurentů, včetně České zbrojovky. Vítězství LMT v úterý oznámilo estonské centrum pro obranné akvizice RKR (Riigi Kaitseinvesteeringute Keskus).

LMT dodá estonské armádě 16 000 útočných pušek v ráži 5,56 mm a pušek pro přesnou střelbu v ráži 7,62 mm. Podpis finální dohody v hodnotě 22 milionů euro je očekáván v několika příštích měsících. Dodávky proběhnou v letech 2019 až 2022. Smlouva rovněž zahrnuje opci na dodávku další várky pušek do roku 2026. 

Vítězné typy zbraní v ráži 5,56 mm a 7,62 mm nebyly zveřejněny. Podle fotek z testování ale LMT soutěžila s útočnou puškou MLCPS v ráži 5,56×45 mm a CQBMWS v ráži 7,62×51 mm. Dodejme, že zbraně společnosti LMT (založená v roce 1980) používá mimo jiné armáda Nového Zélandu a britská SAS.

„Výbor nejprve zhodnotil spolehlivost a důvěryhodnost zbraní, stejně jako ekonomickou proveditelnost, tedy celkové náklady na projekt,“ komentoval vítězství LMT Rauno Sirk, šéf RKR. „Naším cílem je koupit automatickou střelnou zbraň, která je přesná, praktická a spolehlivá v různých klimatických podmínkách a prostředích. Finanční náklady programu neměly menší význam. V tomto případě jsme vyhodnotili náklady na životní cyklus, a to nejen nákupní cenu zbraní a dodatečného vybavení, ale vzali jsme v úvahu náklady, které vzniknou v příštích 20 letech.“

Na rozhodování měla vliv ze 40 % cena celého kontraktu (nákupní i provozní), z 30 % hodnota zbraně po celou dobu její životnosti, z 20 % odolnost a životnost zbraně z hlediska počtu výstřelů a z 10 % výsledky střeleckých testů.

V estonské armádě nové útočné pušky nahradí hned dvě konsukce, a to izraelskou útočnou pušku Galil zavedenou u 1. pěší brigády a AK4 (licencovaná G3) u 2. pěší brigády. Nové zbraně nejdříve zamíří ke zmíněným dvěma brigádám a následně ke všem jednotkám estonské armády.

K výběrovému řízení se v prosinci 2017 přihlásilo 14 zájemců, mimo jiné Heckler & Koch, SIG Sauer, izraelská IWI, Beretta, Česká zbrojovka nebo polská Fabryka Broni. Do nejúžšího výběrového řízení se nakonec dostaly tři společnosti ‒ LMT, SIG Sauer a Heckler & Koch. Firma Heckler & Koch estonské armádě nabízela útočné pušky HK416/HK417 a firma SIG Sauer pušky MCX a SIG716G2 DMR.

Testování zbraní trojice finalistů probíhalo na začátku letošního roku. „Cílem testování bylo zjistit, jak stabilní a spolehlivé jsou zbraně v rukou různých střelců,“ uvedl major Risto Pärtel, šéf RKR pro palné zbraně. Zbraně testovali jak příslušníci estonské armády (muži, ženy, pravo- a levorucí), tak členové policie a pohraniční stráže nebo členové paramilitarní Estonské obranné ligy EDL (Estonian Defence League).


MLCPS; větší foto / LMT

EDL jsou v podstatě aktivní zálohy estonské armády. V EDL se nachází téměř 30 000 osob z toho 15 000 je aktivních členů. V případě vyhlášení válečného stavu členové EDL vytvoří jádro mobilizačních jednotek.

MLCPS vychází z osvědčené konstrukce AR-15. Typickým rysem zbraní LMT je monolitické horní pouzdro závěru, které zahrnuje také předpažbí - jde vlastně o monolitickou horní část zbraně sahající od pažby až po hlaveň. Pouzdro je vyrobeno z jednoho kusu hliníkového bloku. Hlaveň je k pouzdru zajištěná pomocí dvou šroubů, které jsou přístupné z pravé strany bloku. Výměna hlavně je tak otázkou sekund. MLCPS po výměně hlavně a dalších částí palebného mechanismus může střílet municí ráže 5,56×45 mm i 6,8 SPC.

LMT ke svým zbraním dodává vlastní hlavně. Při běžném režimu se střelbou s kvalitním střelivem je životnost hlavně 30 000 až 40 000 ran.

Oproti klasické konstrukci AR-15 jsou zbraně LMT doplněny o plynový píst (podobně jako HK416). Po výstřelu plyny tlačí na píst, který „nakopne“ nosič závorníku směrem dozadu. Zbraň má oboustranné ovládací prvky s přepínačem palby v civilní verzi 0-1. Vojenská má zřejmě také „full-auto“. Pažba je nastavitelná v šesti polohách.

Nákup nových zbraní je další ukázkou rostoucích vojenských výdajů Estonska. Pro rok 2019 estonské ministerstvo obrany získá 594 milionů euro (15,4 miliardy Kč), což odpovídá 2,1 % estonského HDP. Vedle Spojených států, Řecka, Velké Británie, Rumunska a Polska je Estonské jediné, které vydává na obranu slíbené 2 % HDP.

Zdroj: ERR

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ve stínu Ruska: Estonská armáda posiluje

Přítomnost obrovského východního souseda Ruska se plně projevuje na podobě a modernizačních plánech estonské armády. Estonská vláda letos schválila Národní rozvojový plán obrany na období let ...

Estonská bojová vozidla pěchoty CV9035NL

Nizozemská armáda prodala ze svých přebytků Estonsku 44 bojových vozidel pěchoty IFV (Infantry Fighting Vehicle) BAE Systems CV9035NL. Smlouvu o prodeji podepsal 1. října nizozemský ministr obrany ...

Španělský Eurofighter nad Estonskem omylem odpálil střelu AMRAAM

Španělská stíhačka Eurofighter Typhoon při cvičném letu nad Estonskem nechtěně odpálila střelu vzduch-vzduch středního dosahu AIM-120 AMRAAM (Advanced Medium-Range Air-to-Air Missile). Jak došlo k ...

THeMIS: Evropský bojový robot z Estonska?

V rámci stálé spolupráce v obranné oblasti PESCO (Permanent Structured Cooperation) evropské státy Estonsko, Lotyšsko a Finsko vyvinou společného evropského pozemního robota UGV (Unmanned Ground ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

  • MALI
    18:13 12.12.2018

    To Zbrojíř:
    Úvodem chci uvést, že s CZUB nemám žádný vztah kromě toho, že vlastním jak CZ 82, tak CZ 75D (přitom z CZ 82 mám soukromě vystříleny tak 4k ran bez nějakých technických problémů, z CZ 75D tak 10x méně, protože tak nějak mě víc "sedne" revolver...).
    K věci ÚP: do KZ postoupily obě ÚP. Ten problém nastal hned v první zkoušce KZ, která následovala po převzetí pušek do zkoušek. FN tedy nebyla plně funkční (nedalo se s ní mířit v noci), přesto, že střílela excelentně - ale zkoušel se celý systém (tj. zbraň včetně zaměřovače). MPI to pak "vzdala" s tím, že čekala na to, kdyby ČZ nevyšla nějaká zkouška, pak by se musely KZ s Brenem ukončit, nezbyla by žádná vyhovující zbraň a byl by dán nový termín opakovaných KZ, nebo by byl vypsán nový tendr, do kterého by se mohli znovu přihlásit.
    Ale BREN všemi technickými zkouškami KZ prošel jako vyhovující. Tam se nedá nikde uhnout, jsou dány parametry, které musí zbraň splnit (ergonomie tam není). Pak ještě bylo možné vrátit BREN v průběhu VZ. Ale jak ostatně víte - AČR tlačil čas a to byl ten kámen úrazu.
    Co se podle mého názoru mělo udělat je to, že se měly VZ CZ 805 BREN přerušit a celý BREN se měl dát výrobci tak dlouho předělávat (ovšem na náklady CZUB), až by vojákům plně vyhovoval (takže by to byl BREN-2).

    K těm menším výrobcům zbraní v ČR: souhlasím s Vámi, že tito výrobci v ČR existují, ale dovedou vyrobit jen malé série zbraní; na to aby byli schopni vyrobit v krátkém čase zbraně pro celou, byť malou AČR, k tomu splnili všechny požadavky AQAP, jednoduše nemají. Ostatně hledání PPS pro AČR to potvrzuje. Přitom tam už se jedná o řádově menší počet zbraní, který by i menší výrobce zvládl.
    Optimální by asi bylo, kdyby zbraň nějaký schopný výrobce/vývojce vyvinul, odzkoušel, armáda si ji od něj koupila a dala ji vyrábět výrobci, který to kapacitně zvládne, nebo by třeba platil licenci (ale to jde v USA, nebo i jinde ve světě, u nás je takový postup momentálně asi nereálný).

    • Zbrojir
      10:41 13.12.2018

      k Mali

      díky za informaci.

      Vynechal jsem záměrně všechny své dosavadní informace k danému případu a vyšel jen z veřejně dostupných:

      Předložení nabídek dvou uchazečů je datováno k 18.12. 2009 viz články

      https://www.novinky.cz/domaci/187339-nastupce-samopalu-vzor-58-doda-armade-ceska-zbrojovka-nebo-mpi-group.html

      https://zpravy.idnes.cz/armade-dodaji-utocne-pusky-zrejme-cesi-nebo-belgicane-nemci-couvli-1cw-/domaci.aspx?c=A091218_104521_domaci_jw

      http://tn.nova.cz/clanek/zpravy/domaci/pusky-chce-armade-dodat-ceska-zbrojovka-i-mpi-group.html

      Výběr vítěze je odficiálně potvrzen (i tehdejším MO Barátek) 1. 2. 2010

      https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti-domaci/131260/ceska-zbrojovka-doda-pusky-pro-ceskou-armadu.html

      https://www.novinky.cz/domaci/190885-tendr-na-nove-utocne-pusky-vyhrala-ceska-zbrojovka.html

      Výsledek tendru je prezentován jako těsné vítězství CZUB před FN SVAR viz text.

      „Tendr na téměř 8000 nových útočných pušek pro českou armádu vyhrála Česká zbrojovka, která vojákům dodá pušky ČZ 805. Televizi Nova to potvrdil ministr obrany Martin Barták. "Česká zbrojovka vyhrála tendr na dodávku útočných zbraních pro armádu, jen těsně porazila belgickou firmu FN Herstal," uvedl.

      Poznámka:
      Články zmiňující dvě nabídky, kdy časově zcela korespondují s lhůtou pro podání nabídek, uvedenou v zadávací dokumentaci, tedy do 18. 12. 2009, do 10 hod., počátek „tendru“ je tedy časově jasně ukotven a vyhlášení vítěze logicky předpokládám až po provedení všech procesních úkonů…

      Co mi na věci stále nesedí:

      1. Časový prostor.

      Vždyť stihnout za cca 40 dnů, navíc přes vánoční a novoroční svátky jak posouzení a hodnocení nabídek, dodání zbraňových kompletů v požadované konfiguraci a sestavě, provedení KZ a logicky tedy i VZ, a celkové vyhodnocení a rozhodnutí zadavatele, včetně schválení příslušnými autoritami MO, není, s ohledem na to, že jde o zkoušky zbraní a zaměřovacích prvků, reálné, zejména, když v ČR připadá v úvahu prakticky pouze VTÚVM, a rozsah zkoušek, včetně těch časově náročných, je nemalý. A to nerozebírám tehdejší omezené personální kapacity, např. zkušebny zbraní....

      Ano, za mých časů v armádě se klidně jelo i přes svátky, ale i tak, to je snad světový rekord, to má konkurenci snad jen při urychleném vývoji a zkoušení nových zbraní v Sovětském svazu na počátku WW II.

      2. Nesoulad s dokumentací

      a) Ona 4 kritéria hodnocení pro stanovení pořadí a tudíž i vítěze, zpráva hodnotící komise, podpis smlouvy s vítězným uchazečem, kdy KZ a VZ jsou ve smlouvě zakotveny příslušným článkem tak, že proběhnou až před dodáním zboží…

      b) Dokončení VZ (doplňkové) např. „Závěrečná zpráva o výsledcích doplňkových vojskových zkoušek objektů „Útočná puška CZ 805 BREN A1, ráže 5,56 x 45 mm“ „Útočná puška CZ 805 BREN A2, ráže 5,56 x 45 mm ve zkrácené verzi – karabina“„Podvěsný granátomet CZ 805 G1, ráže 40 x 46 mm““ je datována až k říjnu 2010…

      Co se týče malých výrobců.

      Samozřejmě, při stávajícím, nevstřícném způsobu zacházení s nimi ze strany státu, není reálné, že by své kapacity orientovali na zisk na úseku obrana a bezpečnost. Pro ně je mnohem efektivnější a výhodnější soustředit se na civilní sektor….

      Pakliže ale dokážeme těm velkým dávat mnoho milionů Kč, v podstatě desítky, formou různých grantů, a ještě mnohem více peněz formou „dobře naceněných“ veřejných zakázek, jestli by pouze nestačilo, otevřít těmto malým výrobcům všechny menší zakázky v ozbrojených složkách, a poskytnou jim odbornou pomoc pro administrativně náročné procesy… Ono zvednout výrobní kapacity není v případě zisku kontraktů zase tak neřešitelný problém. Mj. i velká CZUB s výrobou CZ 805 Bren z počátku hodně zápasila, vždyť prvních pět stovek kusů dodala až se značným z prodlením, když výrobu zrychlila, kvalita citelně utrpěla.

      Podobný model, tedy soutěž na produkt a následné hledání výrobních kapacit, rovněž považuji za velmi dobré řešení, konečně by mohlo na malý český trh přinést toliko potřebné konkurenční prostředí….

      Nákup DMR, tedy PPS pro AČR, je především problémem zadání, zde v AN to bylo komplexněji rozebráno, tuším jen první pokus. Na světě existují velmi dobré zbraně, např. HaK G 28 (M110A1 CSASS) a zdaleka není jediná, ale to musí někdo vytvořit racionální, odborně fundované a nediskriminační zadávací podmínky. Pravdou je, že ty další neúspěšné pokusy jsem již sledoval jen kuse. MO ČR si musí uvědomit, že když párkrát něco po… a získá nevalnou pověst, že se renomovaným zbrojovkám do menších veřejných zakázek už příliš nechce (každá taková účast stojí čas a nemálo peněz a nikdo nechce dělat jen křoví…).

  • fenri
    13:33 11.12.2018

    Zbrojíř, Mali: jedna z hlavních výhod diskuzí na nové verzi AN je, že si lidé mohou navzájem spílat v VLÁKNECH a reagovat tak na sebe a pod sebou. Zbrojířovy romány tak nemusí viset v hlavním vlákně a způsobovat, že na jednu stránku diskuze se vejdou tři příspěvky. hlavně vůči uživatelům mobilních zařízení by to bylo ohleduplné.
    Prosím všechny, využívejte tuto funkci. Vždyť je to pak i přehlednější, logické a ohleduplné vůči ostatním.

    • MALI
      16:11 11.12.2018

      OK, polepším se (nevěděl jsem, že Zbrojíř je takový spisovatel).

      • Zbrojir
        10:33 12.12.2018

        Mali
        Když už jsem si musel dát tu práci popsat zhruba průběh výběrového řízení na nákup UP pro MO ČR, tak mi prosím řekněte, jaké etapy se týká Vámi uvedený „incident“ s noktovizorem, nebo poopravte průběh procesu výběru a zkoušení dle Vašich znalostí…
        Více než o prosazení svého názoru mi jde o poznání skutečného…

  • Zbrojir
    12:56 11.12.2018

    k Mali

    Díky za definice a za stručný popis procesů. Jelikož se však v této oblasti celkem pohybuji, jsem s těmito skutečnostmi obeznámen a rozdíly mezi PZ, KZ, VZ apod. vnímám.

    A právě v tom spočívaly mé výhrady k Vašemu tvrzení, které, když zjednoduším, že FN SCAR „dojel“ na špatnou noktovizní předsádku, která prý vykazovala konkrétní nedostatky (ostření, zorné pole….).

    1. Pokud vím, tato skutečnost není uvedena v oficiálním dokumentu o výběru nejvýhodnější nabídky.

    2. Tato skutečnost nebyla zmíněna ani nikým z dobře informovaných zdrojů, jako důvod pro stanovení pořadí obou uchazečů.

    3. Jak sám popisujete procesy (systém výběru a zavádění), při posuzování a hodnocení nabídek se vycházelo z předložené dokumentace, tedy z dokumentů, které předložili samotní uchazeči. A tady lze pouze narazit na neúplnou dokumentaci, či rozpor v nějakém exaktně uváděném požadavku, či parametru se zadávací dokumentací. Tento stav obvykle vede k žádosti o doplnění dokumentace, pokud to samozřejmě lze, nebo k vyloučení uchazeče. K vyloučení zde nedošlo a s ohledem na příslušnou zprávu je logické se domnívat, že obě nabídky byly v této fázi vyhodnoceny jako vyhovující.

    4. Jelikož úkolem komise bylo stanovit i pořadí nabídek, bylo na základě tabulek, vyplněných uchazeči, dosazeno do příslušného vzorce a na základě výpočtu (čtyři formální kritéria s váhami stanovenými zadavatelem) stanoveno pořadí, které vlastně rozhodlo o vítězi, se kterým pak byla uzavřena kupní smlouva.

    5. Další zkoušky, a to jak kontrolní (zjednodušuji na technickou část), a vojskové (uživatelská část) se na základě příslušné smlouvy konaly až před dodávkou zboží, tedy pouze na zbraňovém kompletu vítězného uchazeče, resp. jen na kompletu na bázi CZ 805 Bren.

    Jádro mých výhrad k Vaší formulaci o vadách noktovizoru spočívalo v tom, že pokud by se u noktovizoru nejednalo o flagrantní nesplnění zadávacích podmínek (technické specifikace), např. zjevně odlišný, v dokumentaci exaktně uvedený parametr (logickým důsledkem by ale bylo vyloučení uchazeče), musely by být tyto vady, či nedostatky zjištěny až v rámci zkoušek, a v daném případě je jedno, zda kontrolních, či vojskových, ty se ale s kompletem na bázi FN SCAR v rámci tohoto výběrového řízení nekonaly.

    Pokud si někde někdo něco vyzkoušel mimo tento oficiální režim výběrového řízení, logicky nemůže výsledky pro posouzení a hodnocení použít, to mu může sloužit jen jako know-how pro práci v komisi, nic víc… To přece víme oba!

    Zde bych jen připomenul, že ačkoli kontrolní zkoušky obvykle dělají „vybavené laboratoře“, a to přesně dle metodik, tak jejich slabinou je právě to laboratorní prostředí. Někdy stačí produkt, který bývá často navržen právě s ohledem na všeobecně uznávané metodiky, vystavit mírně jinému režimu, a už vznikají velké problémy. Od toho jsou zde částečně i zkoušky uživatelské, ale hlavně, i u těch kontrolních to chce osoby s odpovídajícím know-how….

    Z výše uvedeného proto nemohu přijmout argument (logika zde nefunguje), že noktovizor rozhodl o pořadí nabídek a de facto i o vítězi onoho výběrového řízení, ale tvrdím, že o něm rozhodl výpočet komise na základě čtyřech formálních kritériích. Pokud si pamatuji, diskuse se tehdy vedly na téma účinný dostřel a způsob jeho deklarací u obou uchazečů, kdy jeden se držel při zemi (obvyklý standard), zatímco druhý šel na hranu, kdy ve skutečnosti moderní zbraně ráže 5,56x45 s určitou délkou hlavně a s určitou konkrétní municí, dosahují prakticky totožné výkony, resp. mají srovnatelný účinný dostřel.

    Co se týče samotného „výběrového řízení“, je to zářný příklad, jak se to dělat nemá. Už jen kombinace požadavků zadávací dokumentace a krátké lhůty pro předložení nabídek, tuším jen měsíc, znemožňoval nabídky vůbec podat. Přidám-li k tomu aplikaci offsetových programů ve výši 100%, z toho 20 % offsety přímé, tedy v případě dodávky pušek ze zahraničí plně kompenzovat výši ztráty tuzemskému průmyslu a ještě 20% ceny kompletu vyrobit v ČR, tak to přece nelze během tak krátké lhůty, navíc i na Vámi zmiňované Vánoce, vlastně ani předjednat, natož do toho zodpovědně jít. A to požadavky zadavatele obsahovaly i další diskriminační požadavky….

    Je veřejným tajemstvím, alespoň mezi informovanými, že oba uchazeči (MPi a CZUB) intenzívně připravovali své nabídky mnoho měsíců před vyhlášením „výběrového řízení“, v této době rovněž disponovali významnými částmi zadávací dokumentace, což je myslím hodně vypovídající argument o regulérnosti onoho výběrového řízení….

    Z mých informací se s nákupem útočných pušek spěchalo zejména také proto, že v účinnost měla vstoupit nová směrnice EU (2009/81/ES), která podřadila zakázky na úseku obrana a bezpečnost režimu veřejných zakázek. To by v praxi znamenalo, že zadání by muselo respektovat zásady nediskriminace, rovného zacházení, přiměřenosti a pod…, kdy jsou si všichni uchazeči z členských zemí EU rovni, a takto diskriminačně zadaná zakázka by nepochybně neprošla…

    Inkriminovaná zakázka na nákup útočných pušek pro MO ČR byla zadána ještě mimo režim zákona o veřejných zakázkách, a nespokojený uchazeč se musel obracet pouze na zadavatele, tedy MO ČR, a pak případně rovnou na soudy (řešení na léta). Další má důvěrná informace říká, že neúspěšný uchazeč to k soudu netáhl proto, že mu byly přislíbeny jiné armádní zakázky…. Pro Česko celkem typické….

    Ještě k těm malým tuzemským výrobcům:

    Opakovaně zdůrazňuji, že s nimi ekonomicky svázán vůbec nejsem. A přiznávám, že nálepkování oponentů se mi nelíbí… Nemohu v žádném případě souhlasit, že ničeho nedosáhli. Naopak, nedaleko Benešova je např. firma, která bez jakékoli pomoci ze strany státu vyvinula zajímavou a uživateli oceňovanou pušku na bázi AR 15, s pohonem pístem, s řadou prvků vlastní konstrukce, a po pár letech dala i obdobnou konstrukci pušky v ráži 7,62x51. Co se týče kvality, tak pušky ráže 5,56x45 oceňovali i příslušníci speciálních jednotek včetně těch v AČR (měli je zapůjčené), rovněž puška ráže 7,62x51 je zatím hodnocena velmi pozitivně. Puška v ráži 5,56x45 jasně překonávala CZ 805 a výsledek jejího souboje s Brenem 2 bych si vůbec netroufal odhadnout, kdy díky designu AR 15 bude mít spíše nad Brenem 2 po střelecké stránce navrch… (to mj. přiznávají i někteří věci znalí lidé z CZUB)

    Výroba probíhá ve stovkách kusů ročně, jasně, ale při současných podmínkách v EU (viz plošné zákazy na úseku civilních zbraní), ale i embarga na vývoz do řady oblastí, a zjevné nevůli ozbrojených sil dát takovým výrobcům prostor i v těch malých zakázkách (např. v resortu obrany se tím úředníci na shromážděních dokonce i chlubí, že to zadávají tak, aby se tito malí nechytli, to není o jakosti produktu a kvalitě servisu, ale o vstupních formálních kritériích, které takový výrobce z podstaty věci nemůže splnit) se bude těžko někdo divit, že do extenzivního rozvoje příliš neinvestují a vyrábějí jen tolik, aby se velmi slušně uživili.

    Jestli zde máme někoho, kdo bez koruny daňového poplatníka dává min to samé, a rychleji, co jiní (CZUB) s obrovskou a nákladnou státní podporou, tak není vůbec prozíravé ho neustále odstrkovat. Proto i kritizuji, že zde vlastně deklarovanou podporu domácího průmyslu neprovádíme, ale podporujeme, a mnohdy zcela nezaslouženě, pouze několik vyvolených.

    Výběrová řízení typu „nákup CZ 805 Bren“, tedy formální soutěže, jsou velmi škodlivé a lobby snadno zneužitelné procesy. Ačkoli jsem příznivce konkurence, kterou považuji za nezbytný motor rozvoje a tlaku na vysokou kvalitu a přiměřenou cenu, a vím o mnoha velkých problémech vývoje zbraní dle pravidel z období socialismu, tak souhlasím s tvrzením, že pokud by byl vývoj útočné pušky zadán podle socialistických pravidel, tak špatně, jako v případě nákupu nehotové a předražené pušky CZ 805 Bren, by to nedopadlo.

    K nákupu CZ 805 Bren se velmi kriticky vyjádřil i NKÚ, a s jeho závěry musím souhlasit.

  • jancz
    11:16 11.12.2018

    tyjo LMT jsou jedny z nejlepších AR15 se mají :)

  • 19:54 10.12.2018

    To Zbrojir:
    Za prvé, nekladu si za cíl Vás přesvědčit, jen se vyjadřuji k Vašim tvrzením; následně popíši některé pojmy související se zaváděním výrobků do armády (konkrétně do AˇCR):
    Podnikové zkoušky = zkoušky, které si provádí výrobce sám, nebo jím pověřená zkušebna; zkouší se nově vyvinutý výrobek, který má plnit požadavky, nastavené samotným výrobcem, nebo zadavatelem/objednatelem;
    Kontrolní zkoušky (KZ) = zkoušky, které realizuje zákazníkem (zde AČR) vybraný subjekt - nejčastěji státní zkušebna, nebo národní, případně alianční autorita, cílem těchto striktně předepsaných zkoušek je zjistit, nakolik předložený výrobek technicky splňuje parametry dané zadavatelem (zde = AČR), pokud nejsou tyto parametry zadány, tak nakolik technicky splňuje výrobcem deklarované parametry a zda je bezpečný pro použití v rámci vojskových zkoušek. Výsledkem kontrolních zkoušek je doporučení/nedoporučení k provedení vojskových zkoušek. Mimochodem, první zkouškou v těchto zkouškách je vždy zkouška funkčnosti a kompletnosti.
    Vojskové zkoušky (VZ) jsou zkoušky realizované výhradně objednatelem (zde AČR), kde se má odzkoušet a posoudit vhodnost zkoušeného výrobku pro jeho použití v armádě a doporučit/nedoporučit jeho zavedení do výzbroje armády.

    Tento postup byl aplikován i do výběru ÚP pro AČR.
    Pro rozhodnutí, zda je ukončen vývoj stačilo výrobcům (všem) doložit úspěšné ukončení podnikových zkoušek. Takže všechny zbraně, které prokazatelně úspěšně prošly PZ (kontrolovaly se protokoly) se mohly zúčastnit tendru na novou ÚP pro AČR.
    Pak následují KZ, kde se ověřují (a to reálně - ne papírově) technické parametry, které má daný výrobek (zde ÚP) mít. Právě tady lze odhalit třeba ten problém s noktovizorem, protože papírově se Vám k něčemu takovému výrobce zcela logicky nepřizná, ale přišlo se na to už při funkční zkoušce. Tyto zkoušky ale striktně kontrolují technické parametry výrobku (a není jich málo), ne však uživatelské funkce - tj. to, jak se s danou zbraní střílí, jak se nosí, jak se rozebírá/skládá, udržuje, atd.
    Uživatelské parametry pak následně hodnotí VZ, které jsou zcela odděleny od KZ (Vy si je spojujete dohromady a to Vás asi plete). Nikde není psáno, že v případě, že výrobek vyhoví v technických zkouškách, musí také projít i ve zkouškách uživatelských.

    Problém ve výběru ÚP pro AČR vidím ve způsobu výběru - tj. jednoduché a rychlé výběrové řízení (jak na vánoční dárky pro děti), nikoliv dlouhodobější proces výběru, který je potřeba hlavně pro ty poslední zkoušky - u vojsk - ty byly kráceny, přitom by klidně mohly trvat rok i dva a AČR by měla od začátku ÚP v úrovni BREN 2 bez předchozích verzí. Jenže AČR měla termínově alokované peníze a u nás v ČR bohužel nejde peníze na konkrétní armádní nákup přesunout třeba o rok - musí se přesně vyčerpat "tady a teď "- jinak už nebudou, což je druhé limitující omezení. A v tom vidím hlavní problém.

    Důležitým aspektem je pak státní technický dozor, který kontroluje kvalitu výroby, dodržování technologických postupů atd. Domnívám se, že zde byly v případě ÚP pro AČR "jisté rezervy".

  • Zbrojir
    13:44 10.12.2018

    k Mali

    nejde o zabetonované pozice, ale o řádně hájené pozice, názor tedy změním jen tehdy, když mě někdo přesvědčí konkrétními fakty, a tady to nebude opravdu jednoduché.

    Jednalo se o „výběrové řízení“, kdy o vítězi se rozhodovalo výhradně na základě „papírových nabídek“, které obsahovaly celou řadu obchodních, technických a jiných dokumentů. Způsob hodnocení (čtyři formální kritéria s přidělenými váhami) přikládám níže...

    Na základě podmínek „výběrového řízení“ se zbraně ke zkouškách (vojskovým a kontrolním) předkládaly až před dodáním zboží, tedy předkládal je výhradně vítězný uchazeč, vybraný komisí matematickým výpočtem dle oněch čtyřech kritérií. Příslušný článek smlouvy o vojskových a kontrolních zkouškách rovněž přikládám…

    Součástí zadání byly samozřejmě technické specifikace jednotlivých komponentů, včetně noktovizního zaměřovače…
    Vaše tvrzení, proti kterému jsem se logicky ohradil, zněla takto:

    „Abych Vám to ulehčil: FN SCAR se tenkrát nedostal před BREN, který vůči němu pravda, skutečně nebyl nic moc, protože AČR kupovala "systém", přesněji soupravu zbraně se zaměřovačem a FN SCAR měl na sobě navěšený takový zaměřovací "šrot" že z té soutěže jednoduše vypadl (když nemůžu pořádně zamířit, tak je mi i sebelepší zbraň k ničemu).
    To Zbrojir
    Kolimátor je pro denní použití, pro noční použití k němu byla připojena naprosto nevyhovující předsádka, která ani nešla pořádně zaostřit a nepokrývala ani celé zorné pole kolimátoru.
    A kde jste přišel na to, že se ty zbraně v praxi nezkoušely? „

    Vzhledem k hodně formálnímu charakteru výběru, tedy porovnání papírových nabídek s osvědčeními a deklaracemi, výběr vítěze na základě výpočtu, a zkoušky materiálu až před dodáním zboží, výhradně u vítězného uchazeče, je jasné, že Vámi avizovaný problém s noktovizorem by musel vypadat naprosto jinak a vzniknout ihned při posuzování a hodnocení papírových nabídek. Tam by se ale max. konstatovalo, že nějaký komponent kompletu neplní podmínky zadání a uchazeč by byl vyloučen. To se ale nestalo a komise stanovila pořadí nabídek, obě tedy v této fázi vyhověly. Jelikož se komplet FN SCAR oficiálních kontrolních a vojskových zkoušek vůbec neúčastnil, tak jak mohlo být naplněno vaše konstatování?

    Mé otázky tedy zní:

    V jaké fázi výběrového řízení byl údajný problém noktovizoru na kompletu FN SCAR zjištěn?

    Jaký konkrétní rozpor se zadávací dokumentací byl tehdy identifikován?

    Pokud ve fázi posuzování a hodnocení nabídek, tak jak to, že nebyl uchazeč vyloučen? Komisí bylo naopak stanoveno pořadí obou uchazečů, oba tedy podmínkám zadání vyhověli.

    Jak se mohly zjistit negativní vlastnosti noktovizoru (uživatelsko-technické), které zde popisujete, když pro dané řízení oficiální kontrolní a vojskové zkoušky s kompletem FN SCAR vůbec neproběhly?

    Jak by se mohly negativní vlastnosti noktovizoru, které zde popisujete, vůbec projevit na stanoveném způsobu hodnocení nabídek, který byl zjevně nastaven jen pro formální posouzení a hodnocení nabídek podle čtyřech formálních kritérií a nikoli pro fyzické ověřování na materiálu, od toho zde byly kontrolní a vojskové zkoušky, těch se ale komplet na bázi FN SCAR vůbec neúčastnil?

    Nechcete svá, mj. dosti špatně hájitelná tvrzení, raději vzít zpět a nebo zásadně korigovat!

    kopie textu ZD MO ČR:

    A. Způsob hodnocení nabídek
    Hodnotící komise pro hodnocení nabídek jmenovaná zadavatelem provede odborné posouzení předložených nabídek. Hodnocení nabídek bude provedeno podle ekonomické výhodnosti nabídek s pomocí 4 kritérií seřazených v sestupném pořadí podle stupně významu (váhy kritéria). Nabídkám budou přiřazeny body za každé jednotlivé kritérium, které se vynásobí přidělenou váhou kritéria. Celkové hodnocení nabídky bude tvořit součet bodů z jednotlivých kritérií již po vynásobení přidělenými váhami. Nejvýhodnější nabídkou bude ta, která získá nejvyšší počet bodů.

    B. Kritéria hodnocení a jejich stupeň významu (váha)

    Kritérium č. 1: celková cena zboží bez DPH [Kč]
    váha 60%

    Kritérium č. 2: hmotnost celého kompletu zbraně – útočné pušky
    (tj. zbraň, plný zásobník s náboji Nb 5,56 x 45 mm, SS 109, popruh, granátomet s nábojem Nb 40 x 46 HE a kolimátor) [kg]
    váha 20 %

    Kritérium č. 3: účinný dostřel – útočné pušky [m] váha 15%

    Kritérium č. 4: životnost hlavně – útočné pušky [počet výstřelů] váha 5%

    Jen doplňuji, že vzorce tento program bohužel přenést neumí.....

    podmínky kontrolních a vojskových zkoušek, kopie části textu MO ČR:

    ČLÁNEK IX
    KONTROLNÍ ZKOUŠKY A VOJSKOVÉ ZKOUŠKY
    1. Smluvní strany se dohodly, že před dodáním zboží budou na 7 ks útočných pušek ráže 5,56 x 45 mm, 3 ks útočných pušek ráže 5,56 x 45 mm ve zkrácené verzi - karabina, 3 ks podvěsných granátometů 40 x 46 mm, 10 ks průhledových zaměřovačů kolimátorového typu, 3 ks souprav zaměřovacích systémů – noktovizních zaměřovačů, 3 ks infračervených značkovačů – duálních laserových značkovačů/osvětlovačů, 1 ks rektifikačního dalekohledu včetně potřebného množství munice (Nb 5,56 x 45 mm SS 109 v množství, které odpovídá v nabídce uvedené životnosti hlavně tj. počtu výstřelů + 26 000 ks, Nb 5,56 x 45 mm Sv, M856 v počtu 300 ks a cvičných granátů do podvěsných granátometů Nb 40 x 46 CV v počtu 105 ks) a prostředků k údržbě (dále jen „zboží určené ke KZ“) provedeny KZ s tím, že kupující jejich provedení požaduje a prodávající s jejich provedením souhlasí. Prodávající zabezpečí účast svého zástupce po celou dobu přípravy, provádění a vyhodnocení zkoušek v místě konání KZ, kam je prodávající povinen dopravit zboží určené ke KZ na své náklady.

  • Zbrojir
    13:27 10.12.2018

    Fenri

    emoce fakta nenahradí a nejsou ani dobrým rádcem.

    Tady vůbec nejde o jedno, či dvě selhání nějakého výrobce, ale o celou sérii a desetiletí trvající selhávání a soubor pochybení konkrétní zbrojovky, kdy vady výrobního a konstrukčního charakteru u hromadně dodaných zbraní způsobovaly ozbrojeným složkám značné problémy a dokonce vedly i k mimořádným událostem, a to s vážnými až fatálními následky (zranění, smrt). Obvykle bylo pod tíhou problémů nakonec rozhodnuto o předčasném vyřazení, či přeřazení na druhořadé pozice. K nejznámějším můžeme řadit případy dodávek pistolí vz. 70, pistolí vz. 82, pistolí CZ mod. 75/85, policejních CZ mod. 75 D Compact (patrně nejméně problémový - výrobce se ještě před podpisem kupní smlouvy podařilo za cca 2 roky dokopat k zásadnímu zlepšení původního produktu), pušek CZ 805 Bren a pistolí CZ mod. 75 SP 01 Phantom. Celková souhrnná škoda, přepočítaná na dnešní ceny, jistě bude v řádu miliard.

    Vlastní škoda je ale jen jednou, a to méně nebezpečnou částí problému. Tou skutečně rizikovou jsou nemorální a nezákonné postupy s cílem zakázky buď získat, nebo zabránit státu, aby se domohl svých práv v případě dodávek vadných, nebo nedokonalých produktů. Jde jak o typické klientelisticko-korupční praktiky, ale i zapírání, lhaní, podvádění, manipulace, nátlak a vyhrožování.

    Soubor těchto kroků podstatně narušuje schopnost státního aparátu hájit zájmy státu dle platných pravidel, a to je pro fungující společnost našeho typu opravdu velmi nebezpečné….

    Pokud se někdo, do značné míry konfrontován s neblahými následky takového způsobu „podnikání“, rozhodně strhnout z onoho farizejského subjektu masku „džentlmena a budovatele“ a ukázat ostatním pravou tvář molochu, je to rozhodnutí nepochybně pozitivní…, neboť nebýt informovaných komentářů, podařilo by se jistě výkonnému PR CZUB opět přesunout odpovědnost za vady a nedostatky svých produktů na jiné, např. na resort obrany v případě CZ 805 Bren (což zpočátku evidentně zkoušeli). Zde doporučuji zohlednit vývoj argumentace k útočné pušce CZ 805 – dnes jsou i díky AN a mým komentářům, v obraze již mnozí a i samotná CZUB tomu musela přizpůsobit své PR, v současné době by byla chvála produktu CZ 805 již zcela kontraproduktivní, a tak je nahrazena buď tichým mlčením, nebo argumentem, nebýt Brenu 1, nebyl by Bren 2.

    Nesouhlasíte-li se mnou, máte dvě možnosti, předložit své protiargumenty, nebo mlčet, je na Vás, jakou cestu si vyberete.

    Pokud jste řádně sledoval tuto diskusi, dal jsem jeden komentář k výběru a vyvodil z něj několik závěrů. Dále už reaguji na jiné, zejména na pro mě neakceptovatelné tvrzení přispěvatele Mali.

    S první polovinou Vašeho dalšího komentáře k CZ Bren 2 bych s výhradami i souhlasil (i tady jsou ale určité potíže a reklamace, viz např. cvičné nástavce), s dovětkem však již nikoli. To, že se zde „krade“ a jiní poškozují stát více, než CZUB (ano, máte pravdu), nemůže být důvodem ke schvalování jakéhokoli takového jednání. To by pak mohlo pro podnikatelskou sféru platit nepsané pravidlo: „Když to neukradneme my, tak to ukradne někdo jiný“. Navíc, zde diskutujeme o ručních palných zbraních a nikoli cyklostezkách….

    Takže méně emocí a mnohem více faktů, prosím…

    • fenri
      07:26 11.12.2018

      Zbrojíři, myslím, že jsme napsal celkem jasně srozumitelný text. Psal jsem o tom, jak doslova tapetuje a zabíjíte diskuze na řadě webů, psaním o stále tom samém i ve vláknech a tématech, která s tím nesouvisí. Je to prostě obsese. Navíc se domnívám, že pokud si stojíte za tím, že došlo k porušení zákona, máte to předat polici a OČTR. V opačném případě si myslím, že se pohybujte na hraně pomluvy.
      Tím, že budete psát neustále stejné, ty samé příspěvky do všech možných fór a diskuzí pořád dokola dosáhnete podle vás čeho? Každý ty vaše texty četl už nejméně stokrát, je to pořád dokola a co? Pomohl jste něčemu, naopak, nahráváte CZUB, protože jste se prostě stal už takovým inventářem a všech zbraňových fór a vaše texty většina lidí, co se na těch forech pohybuje už ani nečte a má vás za exota.
      Znovu vás prosím: pokud si za svými údaji stojíte, konejte. V opačném případě založte válkono věnované zločinům CZUB a tam se tomu věnujte. Ale tím, že plevelíte vlákna napříč webama a plevelíte fora o něčem jiném ničeho nedosáhnete.
      Od nákupu policejních kompaktů uplynulo už kolik let? A čeho jste dosáhl?
      A aby to bylo ještě smutnější, tak většina policajtů, se kterými jsme se o těch pistolích bavil, tak je s nimi spokojená. Neřeší to, že Glock nastřílí 20x tolik výstřelů, protože s tím, co střílí řadový policajti tak tu čezetu prostě neustřílí.

      • Zbrojir
        10:09 12.12.2018

        Ani jsem netušil, že jsem tak aktivní, a s takovým záběrem, že by nějací následovníci….
        Z posledních vět je evidentní, že jste vůbec nepochopil meritum problému kauzy CZ mod. 75 D Compact, a já už myslel, že se Vám částečně rozsvítilo, každému holt není shůry dáno.
        Vy asi nikdy nepochopíte, komu mohou tito policisté poděkovat, že nakonec nedostali naprostý šrot…
        Tento příspěvek mě vskutku rozesmál….
        Opětovně a bez nálepkování Vás žádám, emoce a invektivy si nechte na doma, argumentujte zde pouze doložitelnými fakty, prosím….

  • Gnomio
    12:02 10.12.2018

    Přijde mi trošku úsměvné, že US Marine Corps přezbrojuje na HK 416 a estonsko na americké LMT/Ar 15 :-)

    • Charlie
      14:00 10.12.2018

      Cena. MARINES přecházej na Hecklery z několika důvodů, ale víceméně v tom je přesnost a schopnost dlouhodobý palby (kterou bezpísťáky nedávaj), zatímco Estonci chtěli flintu pro grunta, kterej si nejspíš vystřelí jen na střelnici a hlavně aby to bylo laciný...

  • SofF
    17:29 09.12.2018

    nejlepší volbou pro tak malý stát v blízkosti vojenské supervelmoci je sázka na dobré sousedské vztahy. Jen malokterý malý stát si udrží vyvzdorovat si svoji pozici vůči obří mocnosti u svých hranic, jedním z mála je Kuba která ale sotva dýchá díky všem možným embargům a navíc je oddělena mořem a dříve Finsko které bylo vzorový model a odtud pojem "finlandizace", nicméně to je úplně jiný kalibr ve všech směrech. Jistě je třeba mít nějaké vojsko aby země nebyla úplně otevřená a udržela si jistý stupeň obranyschopnosti. Nicméně zatahování cizích mocností na jejich půdu jim bezpečnost nezvýší, ale naopak snižuje díky většímu zájmu velkého souseda který to bere jako reálnou hrozbu. Dokud funguje dobré sousedství a není otráveno cizinci tak věci běží dobře, viz stav před různými oranžovými revolucemi na UKr kdy jejich východní hranice byla fakticky spíš na papíře než v reálu, ale jen do té doby než si nechali do věcí kecat cizince. Rusové chápou že ty národy si chtí žít po svém, ale úplně jiná věc je zvát si k sobě a k ruským hranicím zahraniční vojska. Pro Rusy nemá L,L,E žádný velký význam - dokud se nemá stát základnou pro angloamerická vojska.
    A přímo k článku, že vyhraje americká firma, na to se dalo spolehlivě vsadit.

    • apache
      10:54 10.12.2018

      Aha, takže mezi Rusy a sousedními národy to byla idylka jako v pohádce, dokud nepřišli ti zlí cizinci (ze západu jak jinak) a nevrazili mezi mírumilovné všemi milované Rusy a jejich sousedy klín.

      Pobaltí za svoji bezpečnost vděčí členství v NATO a hlavně vůli je bránit, která se projevila vysláním aliančních jednotek. Nebýt ty státy v NATO, s velkou pravděpodobností už by tam dnes byla ruská vojska a chránila tamní ruskou menšinu před jakýmsi fašistickým útlakem. Osamocené a slabé Pobaltí by byla neodolatelná příležitost. Naopak kolektivně bráněné a relativně dobře vyzbrojené Pobaltí žádnou reálnou hrozbu pro Rusko nepředstavuje.

    • Slavoslav
      07:31 10.12.2018
      Oblíbený příspěvek

      ehm, pobaltie uz raz neutralne skusalo byt. Oficialne ju deklarovalo, so svojim velkym susedom uzavrelo zmluvu o neutoceni a celkovo s nim dobre vychadzalo. Ako to dopadlo vsetci vieme. A este aj to Finsko ktore davas ako priklad nebolo dalsou sovietskou republikou len preto, ze sa ukazalo ako prilis tuhe susto vo vojne

    • Kusa
      06:42 10.12.2018
      Oblíbený příspěvek

      Držet hubu a krok a hlavu až po krk v ... však vy víte kde. Kde já to jen slyšel?

    • KOLT
      21:14 09.12.2018
      Oblíbený příspěvek

      SofF, na rovinu, běžte si ty nesmysly o tom, jak v sousedství velkého státu je lepší stát se jeho de-facto vazalem, tahat někam jinam. S tímhle přístupem by už neexistovala ani jedna země Beneluxu, my jsme 17. nebo kolikátá spolková republika, Slovensko Horní Uhry atd. Protože je to přesně naopak – pokud vedle sebe máte rozpínavou mocnost, musíte být ochotní ji v případě ohrožení pořádně bodnout, aby vám dala pokoj. Škoda, že jsme to v 38. neudělali i my :-/

  • MALI
    16:16 09.12.2018

    To Zbrojir,
    vidím, že diskutovat zde s někým, kdo je
    "zabetonován" v jistých pozicích je ztrátou času..., k Vašemu požadavku - chtěl jsem Vám uvést evid. č. toho protokolu ze státní zkušebny (text. uvádět nelze), avšak v souladu s podpisovou doložkou jsem jej stejně jako ostatní dokumenty k této problematice skartoval. Takže si žijte dál ve svém přesvědčení. Asi jste nějakým způsobem navázán na některou z těch "malých a menších pružných a výkonných tuzemských firem", jak Vy píšete, které ovšem zatím nic nedokázaly - jak zase píši Já.

  • fenri
    16:00 09.12.2018

    Podle mého skromného názoru není na BREN2 špatně skoro nic. Možná cena a krátký horní rail (což v 90% případů nevadí). Ale špatně je to, že CZUB na jeho vývoj různými obskurními cenami čerpala státní peníze. Kdyby se to, co se nacpalo na BREN2 ze státního ušetřilo, mohlo se za to postavut nejméně 318,5 m cyklostezky, nebo založit a sponozorovat časopis pro jednohé barevné lesby, nebo něco podobně užitečného. Takhle holt máme bohužel BREN2.

    • Murugan
      16:31 09.12.2018

      Ptám se na zbraň. O tom, že si CZUB udělala v AČR testování se radši nebavím.

      • Charlie
        13:56 10.12.2018

        Vcelku nic. Na muj vkus sice pořád trochu moc složitej na rozborku (Kosa to holt nejni) ale řekl bych standard. Oni už i jedničku si Amíci pochvalovali (a ti si to kupujou za svý, ne za erární) a dvojka vychytala největší mouchy (hmotnost, táhlo závěru). V současný době se v USA víceméně razí názor že BREN 2 je levnej SCAR bez pevnýho natahovadla (který je strašně sere) a uggboot...

        • Zbrojir
          09:57 12.12.2018

          Navěšování zbytečností na pušku je opravdu častý nešvar, ale někteří se bez plné konfigurace holt neobejdou.

          Na Brenu 2 moc místa skutečně není (méně místa než u FN SCAR), např. při aplikaci kolimátoru, zvětšovacího modulu a laseru se musí muška otočit (sklápí se obráceně), aby se tam vše na 12 hod. vůbec vešlo, pokud se prvky rozmístí jinak, není to vůbec optimální. Problém má rovněž ten, který zbraň drží klasickým podhmatem, jelikož moc prostoru pro aplikace, např. i výkonnější taktické svítilny, zde není.

          U krátkých verzí pušky se musí s omezeními pro aplikaci příslušenství počítat, ale u verzí s hlavní nad 12,5“ je to handicap, a v CZUB to kompetentní (alespoň tedy někteří) vědí. Armádě již nějaký pátek slibují prodlužovací nástavce a civilní verze by prý měla mít předpažbí delší, nevím, jestli ta současná, nebo až vylepšená (zatím jsem to nezkoumal).

          Problém samozřejmě způsobuje umístění gasblocku (musí k němu zůstat přístup).

          Tady očekávám zlepšení.

          Co se týče pohyblivé napínací páky, myslím, že diskuse u nás vyšponovalo hodně nezdařilé řešení na CZ 805 Bren první verze. Měl jsem ji vícekrát v ruce a při manipulaci i střelbě páka hodně opravovala a párkrát i kousla.

          Ačkoli jsem v posledních letech zvyklý na zbraně s napínací pákou (táhlem) nepohyblivou, na FN SCAR, L i H, mi toto jednoduché řešení nikterak zásadněji nevadilo.

  • fenri
    11:26 09.12.2018

    Ne, že by Zbrojiř aka DPMS na strelectvi.cz neměl v řadě věcí pravdu a přehled, ale to tapetování všech vláken, kde se jen okrajově mihne, či teoreticky může mihnout cokoliv souvisejícího s CZUB je prostě únavné a vzbuzuje dojem, že je za tím nějaký osobní mindrák či finanční zájem.
    Vždyť i na střelectví je to v podstatě v řadě vláken dlouhý a permanmentní kvil a nářek, kde se donekonečna točí totéž. DPMS zvládá vytáček a hecovat svými příspěvky i sám sebe do vyšších otáček a v řadě případů rozumné podněty a postřehy sklouzávají k parodii. Policejní kompakty, CZ 805.... Ano, ve většině věcí máte pravdu, ale proboha...
    Jednak je to furt to samé dokola a dokola a dokola, zadruhé je to stašně dlouhé a všudypřítomné a hledat tam jiné informace než vaše je těžké, za třetí i v řadě dalších zemí se z veřejných peněz podporuje vývoj soukromých firem a za čtvrté pak někdy přijde střet s realitou a osobní zkušenost s údajně skvělou a údajně strašnou zbraní se ukáže v jiném světle, než ve Zbrojířových monolozích. Už se bojím, že pod nějakým článkem o úpravě vysokého roštěnce bude Zbrojířům traktát na téma, jak kvůli výběru policejních kompaktů a zlé CZUB máme drahé hovězí.
    Mělo to být o estonských puškách. Zbrojířovy traktáty o strašné CZUB svojí délkou už převýšily délku původního článku a to bych řekl, že teprve zaklekává do bloku.
    Jsem rád že máme BREN2 a za sebe říkám, že peníze z mých daní, co na něj šly mě mrzí 100x méně, než daleko větší sumy, co jdou na daleko větší nesmysly.

    • Murugan
      15:14 09.12.2018

      Co je na BRENu 2 špatně? Neřeším náboj .223 vs 5,56 vs 7,62. Jedničku jsem tahal v práci, hrůzná to věc, horší jak SVD.. Tak dlouho se na ni čekalo a pak chtěl každý zpět vz. 58. Nedávno jsem měl možnost vystřelit pár ran z civilního BRENu 2 na cca 25m :), to je jiná zbraň. Např. jen to vypouštění zásobníku je supr.

  • Zbrojir
    17:18 08.12.2018
    Oblíbený příspěvek

    Když už to zde CerVus nakousl, tak ještě dodám:

    Mali říká:

    „V případu BREN byla základní chyba v tom, že jim jej komise VZ neomlátila o hlavu, aby jej šli předělat do podoby BREN-2.“

    Pokud CZUB, a to za ideálních podmínek, tj. „vítězství“
    polofunkčního prototypu CZ 805 Bren bez jakékoli komparace s konkurencí, a praktického odzkoušení, jeho nákup MO ČR za neuvěřitelně vysokou cenu (cca 77 tis. Kč s DPH za pušku bez zaměřovačů při hromadném nákupu, přitom civilní verze S1 se v maloobchodě kusově prodávala tuším za nějakých 45 tis. Kč s DPH, nedávno se doprodávala asi za 39 tis. Kč s DPH…to vojáky jistě potěší...), neuplatňování sankcí, např. za velké z prodlení dodávek (viz první dodávka až v polovině roku 2011, a stejně to ihned skončilo reklamací těchto zbraní, tzn. již na začátku by CZUB v normálním prostředí platila mnohamilionovou pokutu….% ze z prodlení a ceny nedodaného zboží) a v podstatě přímá pomoc státu při dovývoji (viz zřízení odborné komise), resp. nejprve několikaletá pomoc při zdokonalování CZ 805 do akceptovatelné podoby a v podstatě i pomoc s Brenem 2, se dopracovala k Brenu 2 až za cca 5 let, logicky poté, co získala potřebné zdroje a zejména know-how, tak za jak dlouho by stejná soukromá společnost CZUB při tehdejších jejích velmi omezených znalostech, schopnostech, zkušenostech a personálním obsazení (2009/2010) dokázala bez pomoci státu přepracovat příšernou CZ 805 do podoby alespoň Bren 2. Min. 10 a více let, ale spíše nikdy, a to už by bylo dávno přezbrojeno konkurenčními útočnými puškami.

    Ano, komise to jistě udělat měla, jelikož stát zde není od podpory vybraných a nepříliš výkonných soukromých společností (mj. ještě před onou nabídkou polofunkčního prototypu CZ 805 spotřebovala stejná CZUB mnohamilionové, na vývoj cílené granty a evidentně to nestačilo…). Pokud by je komise s CZ 805 Bren vyrazila, patrně by na dlouho zcela vypadli ze segmentu vojenských ručních zbraní, a to si uherskobrodská lobby u politiků jistě neobjednala…. objednala si pravý opak!

    Podstata tohoto a podobných „výběrových řízení“ je dodat privilegovaným společnostem finance (samozřejmě státní) a potřebné know-how a posounout jejich schopnosti tak, aby měly větší šanci uspět na světovém trhu (generovat zisky). Tyto kroky si lobby obvykle u státního aparátu (u politiků za protislužbu) objednávají, výběrová řízení jsou jen zdánlivě legální forma….

    Nemusím ale snad zdůrazňovat, že je to proces pro státní pokladnu, armádu a daňového poplatníka zcela neefektivní a samozřejmě i nezákonný…., navíc existují mnohem méně nákladné způsoby podpory domácího průmyslu, potíž je však v tom, že na trhu EU jsou většinou už nedovolené. Logicky, pokud chce ČR přístup na trhy ostatních členských zemí, musí to samé umožnit i sama. ČR by např. musela u příslušných orgánů EU obhájit, že nákup ručních zbraní od tohoto konkrétního domácího výrobce je zásadní strategickou záležitostí pro bezpečnost ČR, a to by se v situaci, kdy bezpečnost ČR je zajišťována kolektivní smlouvou v rámci NATO a takové zbraně a ještě mnohem účinnější lze pořídit hned od více spojenců, asi (určitě) nepovedlo….

    Dalším problémem je, že jde o podporu jen několika privilegovaných na úkor všech ostatních, tedy i malých a menších pružných a výkonných tuzemských firem, a tím si velmi omezujeme zdejší disponibilní vývojový a výrobní potenciál a do budoucna připravujeme mnoho problémů. Kdo zná genezi Glocku při výběru pistole pro OS v Rakousku, tak chápe, o čem zde hovořím…

    Ještě k tomu výběru, resp. „vítězství“ CZUB. Vycházím z více písemných dokumentů a důvěrných rozhovorů s řadou zainteresovaných lidí. Nemohu prostě přijmout argument, že záležitost (údajně problematický noktovizor), která vůbec neodpovídá stanovenému způsobu posuzování a hodnocení nabídek a není ani exaktně zmíněna, by mohla být skutečným oficiálním důvodem ke stanovení konečného pořadí nabídek.
    Patrně by se to podařilo vyvrátit i komplexní analýzou zadávacího řízení a příslušné dokumentace, samozřejmě včetně technického zadání, ale na to si čas opravdu už neudělám…

  • Zbrojir
    13:15 08.12.2018
    Oblíbený příspěvek

    k Mali
    Opravdu nemám čas ani chuť zabývat se takovými mýty. Oficiální postupy a zadáním jasně daný průběh onoho inkriminovaného „výběrového řízení“ je zadokumentovaný, o komparačních zkouškách, resp. o posuzování technické stránky nabídek konkurentů, a to fyzicky, přímo na materiálu, to opravdu nebylo. Rozhodlo výhradně posouzení papírových nabídek, a matematický výpočet dle několika formálních kritérií, jejichž váhy stanovil zadavatel (tuším to byla cena, hmotnost a účinný dostřel, a už vůbec nemám chuť si to znovu číst…).

    Pokud si někdo produkty mimo oficiální režim prohlédl, jednalo se o pro výběr zcela nepodstatnou a do značné míry neoficiální epizodu. I když v případě nabídky CZUB bych docela pochyboval, že by v té době vůbec mohly předložené vzorky alespoň formálně plnit zadávací podmínky, když neexistovala sériová výroba a jednotlivé prototypy se od sebe vzájemně lišily, navíc na nich bylo vidět i aplikování náhradních, nesériových postupů a technologií…, které nemohly v reálném provozu obstát....

    Popravdě, už zběžná prohlídka a případně střelecká zkouška v rozsahu cca 100 nábojů, provedená kvalifikovanějším objektivním specialistou, by nepochybně vedla k vyloučení nabídky CZUB….
    Pokud chcete své tvrzení, které mj. vůbec nekoresponduje s hlavní dokumentací, doložit, odcitujte prosím alespoň část zprávy z Vámi zmiňovaného testování….

    Rovněž je žádoucí vysvětlit, proč se toto vůbec nestalo předmětem námitek neúspěšného uchazeče, který mj. kritizoval účelovost formálního vyhodnocení a poukazoval na to, že CZUB vůbec nesplnila podmínky zadání...a měl naprostou pravdu....

    Výběrová komise musela postupovat dle pravidel, a vybírat jen na základě deklarací. Aby nabídku CZUB odmítla, musela by najít odvahu postavit se celému předem zvolenému modelu výběrového řízení, tedy formální výběr bez komparace nabízených produktů… Jelikož jsou však do takových komisí lidé pečlivě vybíráni, výsledek je předem odhadnutelný…

    Aniž bych se Vás chtěl nějak dotknout, malá ČR, kde se všichni v různé míře tak nějak znají, a vzájemně spolupracují, je přímo semeništěm různých mýtů, často šířených i zdánlivě kompetentními osobami, v případě výběru kontroverzních zbraní z CZUB, a CZ 805 především, jsem už slyšel a četl tolik blábolů, že bych je nespočítal…. Cílem dezinformací je samozřejmě zamlžit podstatu věci (o výběru je předem rozhodnuto, primárně jde o prachy a nikoli o kvalitu vyzbrojení A ČR), kdy většina má přenést odpovědnost za tradiční vady zbraní z produkce CZUB na objednavatele…., i zde v AN jsem kdysi některé šířené lži celkem podrobně rozebíral, ale nyní se již k tomu opravdu nemám zájem, ani chuť, vracet.

    Praxe logicky prokázala, že CZ 805 byl a v podstatě nadále je předražený polofunkční polotovar, neschopný ani po vylepšeních konkurence na světovém trhu, pravděpodobně i nepoužitelný ve skutečném, déle trvajícím válečném konfliktu (uživatelsky obtížně udržovatelný, potvrdili sami specialisté z A ČR), jen na přemrštěné ceně by šlo, s ohledem na ceny v této komoditě tehdy obvyklé, MO ČR prokázat předražení cca o 500 mega. O nemalých dalších škodách z předčasného přeřazení na druhořadé pozice, ani nemluvě. Na obraně si prostě chlapci (děvčata) zvykli skákat dle politických přání a neřešit následné vzniklé škody, resp. neobhajitelné vícenáklady pro státní rozpočet….

    Máte-li nějaké nezveřejnitelné informace, obrate se prosím na administrátora, on Vám na mě dá kontakt, na rozhovor si čas udělám, psaní mě ale opravdu už nebaví, zejména ne o věcech, kde byl stát na přání lobby okraden, a všichni odpovědní dělají, že je to tak vlastně v pořádku….

  • MALI
    12:00 08.12.2018

    To Zbrojir
    Kolimátor je pro denní použití, pro noční použití k němu byla připojena naprosto nevyhovující předsádka, která ani nešla pořádně zaostřit a nepokrývala ani celé zorné pole kolimátoru.
    A kde jste přišel na to, že se ty zbraně v praxi nezkoušely?
    Špatný byl ale způsob výběru - prostý tendr, namísto solidního a dlouhodobého výběrového procesu.
    A můžete mi prosím přiblížit, jak se během výběrového řízení "přihýbaly" podmínky? To totiž z principu otevřeného výběrového řízení nejde.

    V případu BREN byla základní chyba v tom, že jim jej komise VZ neomlátila o hlavu, aby jej šli předělat do podoby BREN-2.

    • CerVus
      15:04 08.12.2018

      Obávám se, že takhle výběrová řízení ve vyspělé zemi nefungují. Prostě buď výrobce dodá kvalitní produkt nebo jde z kola ven. Tady se šlo holt třetí cestou - obálkami a funkcemi. Výsledek je 20 tisíc kusů nekonkurenceschopné zbraně v AČR a vysmátá zbrojovka, která díky tomu zadarmo dotáhla produkt k použitelné verzi pro zákazníky, kteří čekají výsledky.

  • Zbrojir
    10:21 08.12.2018

    Tak tím „šrotem“ by měl být Aimpoint CompM4. Pokud ho srovnáme s dodanou Meoptou, je to jako srovnávat BMW, či Mercedes s předlistopadovou Škodovkou. Aimpoint je lehčí, rozměrově výhodnější, ergonomičtější, má nesrovnatelně větší výdrž a mnohem přirozenější a praktičtější ovládání… pokud je zde něco šrotem, tak jsou to dodané Meopty… (jejich nedostatky zde ale nechci opět rozebírat, mě opravdu nebaví dávat komentáře na celé stránky).

    O srovnání kvalit Aimpointu CompM4 a inkriminované Meopty hodně svědčí i jejich rozšíření na světovém trhu… proč se asi Meopta za ta léta s tímto produktem v podstatě nikde, krom lokajské A ČR, neuchytila….

    Jelikož má FN FCAR zástavbovou výšku mířidel jako AR 15, dostatečně dlouhý rail na 12 hodině, stavitelnou opěru a lícnici, je některými exponovanými světovými složkami v praxi logicky užíván i v této konfiguraci, tak přiznávám, že si problém s mířením neumím představit. Mj. sám jsem ho v této konfiguraci zkusil také, a je to jedna z nejlepších možných….

    Rovněž by mě zajímalo, jak může někdo vyvodit tento závěr, když bylo celé „výběrové řízení“ rozhodováno jen na základě papírových nabídek, resp. deklarací dodavatelů (výrobců), zbraně se vůbec nekomparovaly, tedy v praxi nezkoušely, a o vítězi oficiálně rozhodl matematický výpočet na základě několika málo formálních kritérií, která byla nastavena v duchu předem stanoveného cíle, vybrat CZUB (už jsem to zde v minulosti popisoval, a to vícekrát). Zde nelze pominout, že nabídka CZUB byla dokonce o kousek dražší….

    Popravdě, dát cca 77 tis. Kč s DPH za nevyzkoušenou pušku bez referencí, o které se mezi zasvěcenými vědělo, že má celou řadu technických problémů, (cena bez zaměřovačů), a to při hromadných dodávkách, to je na řádné prošetření kriminální policií…. Jenže okrádat stát se zde smí (tedy jen vyvolení), a někteří za to dostávají i odměny, dokonce i ve formě mimořádných povýšení….

    Dle podmínek zadání, které se stejně díky problémům produktu CZUB nakonec silně přihnuly, se zkoušely jen pušky „vítěze“, a to bylo opravdu dílo… za normálních okolností okamžité vyloučení, jenže dle podmínek zadání se po „papírovém vítězství“ CZUB ihned podepsala kupní smlouva (vědomě a úmyslně se koupil zajíc v pytli - proč asi…), patřičně se rozeběhla propaganda, vždyť CZ 805 byl mediálně představen jako světová špička, dokonce světový unikát (on v podstatě byl, ale v hrubých konstrukčních chybách a anomáliích), a pak už neměl nikdo sílu kupní smlouvu vypovědět, popravdě to nikdo ani nezkoušel, jít proti přání politiků (v některých případech i koupených) by byla v českých podmínkách sebevražda.

    Opravdu již nechci otevírat svůj archiv (události zejména z období 2009/2010) a znovu si číst dokumenty, ale celé výběrové řízení bylo naprosto zmanipulované, zadání v podstatě umožnilo účast pouze dvěma tuzemským subjektům s politickou podporou (stačí se podívat na soutěž z článku a porovnat ji s účastí a výsledkem výběru pro MO ČR v roce 2010.....), kdy logicky vyhrál ten s tou podstatně větší. O kvalitu nabízeného zbraňového kompletu zde vůbec nešlo, v těchto končinách nic neobvyklého …. Skutečnost, že nabídka CZUB nesplnila základní podmínku zadání, a to puška s ukončeným vývojem, byla zjevná již při prvních zkouškách.... V tuzemsku, v tradičně klientelisticko-korupčním prostředí a obvyklé připosranosti vedení armády, nebyl nikdo, kdo by nabídku CZUB odmítl.

    O tom, že nejde o fámy, svědčí zpráva NKÚ, která otevřeně píše o vadách, z prodlení, dalších vadách, a stavu, kdy místo, aby resort vadné zbraně výrobci vrátil, ustanovil komisi za začal několikaletý dovývoj, jehož důsledkem jsou ve výzbroji tři typy pušek, myslí CZ 805, CZ 805 MC a CZ Bren 2.

    Jen pro dokreslení výkonu MO ČR, ve výzbroji jsou dva typy zcela nekompatibilních zásobníků, MC šachtu u původního modelu musí vyměnit v praxi jen specialista a Bren 2 je součástkově s řadou CZ 805 nekompatibilní. Ještě, že nežijeme v diktatuře, to by bylo hezkých pár důstojníků popraveno….

    Tak, jak předčasně v podstatě skončil CZ 805 Bren (vlastně i jeho výroba), a je a bude, bez řádné exploatace, postupně odsunut na druhořadé pozice, možná část nakonec i do skladů, tak dopadne i nepříliš povedený CZ 75 SP 01 Phantom. Po pár letech služby a jen částečné exploataci má být dle interních dokumentů AČR vyměněn za CZ P10. Tuším, že ho MO ČR nakoupilo přes 18 000 kusů. Diskutovat o tom, jak se to udělá s výběrovým řízením, které by mělo při takovém objemu nákupu výzbroje logicky předcházet, nemusíme ani ztrácet čas…

  • MALI
    23:26 07.12.2018

    to Zbrojir 11:36:
    chtěl bych se Vás zeptat na ty "zákulisní praktiky" kvůli kterým se FN SCAR nedostal do výzbroje AČR - to by mne fakt zajímalo....

    Abych Vám to ulehčil: FN SCAR se tenkrát nedostal před BREN, který vůči němu pravda, skutečně nebyl nic moc, protože AČR kupovala "systém", přesněji soupravu zbraně se zaměřovačem a FN SCAR měl na sobě navěšený takový zaměřovací "šrot" že z té soutěže jednoduše vypadl (když nemůžu pořádně zamířit, tak je mi i sebelepší zbraň k ničemu).

    • CerVus
      06:20 08.12.2018

      Co to bylo za zaměřovaci šrot, že to bylo poražené tím příšernym výtvorem Meopty?

  • fenri
    21:26 07.12.2018

    Přijde mi zvláštní, že se 7.62 DMR puška jmenuje CQBMWS. Tedy Close Quarters Battle...

  • liberal shark
    20:57 07.12.2018

    Pane Grohmanne, EDL je paramilitarni, nikoliv paramilitantní organizace :-).
    Divim se, ze radeji nekoupili neco v razi 6,8 mm.

    • KOLT
      21:04 09.12.2018

      Protože oni potřebují především kompatibilitu se spojenci, k čemu by jim 6.8 SPC byla? Nehledě na to, že ta je určeno především pro CQB a boje v urbanizovaném prostředí, na větší vzdálenosti to není žádná hitparáda. V podstatě to není vhodná ráže pro standardní pěchotu...

      Hlavně, jak tu psal Zbrojíř, Kozlus a další – pušku mají tak na 20, max 30 let. Pokud by se v USA i našly peníze na přezbrojení na nový typ munice nebo alespoň jinou ráži (což není tak jisté – stačí krize a Demokrat prezident, a můžeme si o tom nechat jen zdát...), tak stejně bude trvat několik let, než to schválí, pak se pomalu začne přezbrojovat (do misí stejně budou ještě dlouho kvůli kompatibilitě jezdit s M4), cena munice bude pomalu klesat, uvidí se, jestli je to prakticky použitelné, pak se rozhoupe pár dalších odvážlivců... a Estonci budou mít pušky akorát tak u konce životnosti, když začne nová munice v NATO převládat :-)

  • 18:46 07.12.2018

    Nevi nekdo na jakem miste skoncila ceska zbrojovka ?

  • 15:08 07.12.2018

    5,56 mm , uz neni v mode. Preto asi aj taka cena ..

    • Czertik
      18:55 07.12.2018

      nejak si minul ze jde objednat i kit na 6,8mm (grendel?).

      • PavolR
        19:02 07.12.2018

        Grendel je 6,5mm a vojenské zbrane ho, pokiaľ viem, nepoužívajú. 6,8mm má označenie SPC, ako je to uvedené aj v článku.

        • KOLT
          20:56 09.12.2018

          Vojenské zbraně používají kde co, i Grendel, ale ne v armádách ;-) Obecně ale téměř cokoliv, co střílí 5.56x45 lze překopat na 6.8 SPC nebo 6.5 Grendel (a hafo dalších nábojů v ráži 6.5 mm). Čili tohohle bych se nebál.

  • Kusa
    13:53 07.12.2018

    Není pro přezbrojení trochu blbá doba? Vzhledem k tomu že je na spadnutí změna ráže v USA a dá se očekávat i v Nato. Vzhledem k tomu že je dost reálný přechod na teleskopickou munici. Sice ten přechod bude nějakou dobu trvat ale počítají s životností 20 let. Pokud dojde jen ke změně ráže a konstrukce náboje zůstane stejná tak i výměna hlavní bude zbytečný výdaj na víc a přitom to stačilo posunout jen o pár let.

    • Kozlus
      23:11 07.12.2018

      Rozhodovani v USA bude trvat 5-10 let, EU se zacne rozhodovat az po tom. Takze tech 20 let zivotnosti tak akorat muze vyjit :)

    • Zbrojir
      14:49 07.12.2018

      S přechodem na jinou ráži bych si nyní vůbec nedělal starosti, modernizaci nelze zastavit a čekat na nejistý vývoj v zámoří. Ani u multirážových pušek bych neočekával, že případné přerážování proběhne tak snadno, a to, že si ozbrojené síly pořídí jen výměnné komponenty. I multirážové pušky půjdou v takové situaci zpět k výrobci, ke kontrole stavu, k sestavení, k odzkoušení a cestou přejímky zpět k uživateli….. I pro klasické náboje nových ráží se musí systémy nejprve odladit, a především, muničky se musí naučit tuto munici vyrábět v úzkých výrobních tolerancích tak, aby objednávka jiné šarže, nebo dávka od jiného výrobce nepůsobily potíže s funkcí, či precizí… a jak víme z praxe, to nějakou dobu (pár let) trvá…

  • marecino
    13:39 07.12.2018

    Neviem presne aku majú estonci armádu, ale iba podľa týchto zaloch a čísel mam pocit že sú asi tak 3 krát boja schopnejsi ako Slovensko a to majú polovičný rozpočet na armadu

  • stirling
    12:57 07.12.2018

    Cena dobrá, ale moc nechápu ty procenta podle kterých se rozhodovalo viz "20 % odolnost a životnost zbraně z hlediska počtu výstřelů a z 10 % výsledky střeleckých testů." Ostatní jen cena a provoz?
    Nemělo by to být naopak? Ve finále vítěz mohl být asi nejméně přesný, nejvíce problémový a nejméně ergonomický a stejně vyhrál? (Neříkám, že to tak bylo, jen ty procenta mě přijdou divná).

    • Zbrojir
      14:48 07.12.2018

      V otevřené soutěži, kde má přístup světová konkurence, nemusí být takový model hodnocení a výběru zdaleka chybný. Zadávací podmínky jistě měly své limity, takže, byť i jen v některých parametrech druhořadá technika by nesplnila podmínky zadání a uchazeč by byl vyloučen…. (tohle zjevně není výběr CZ 805 pro A ČR)

      Navíc šlo o plošné přezbrojení, a tam jsou celkové náklady vždy velmi důležité (obvykle až na prvním místě). Pořizovací cena, tedy výpočet, který zde někdo udělal, signalizuje, že cena za útočnou pušku je zde výrazně nižší, než cena „obvyklá“ za tento druh výzbroje pro A ČR. Pokud jsou údaje správné, jsou cca na polovině ceny CZ 805, a to jsou v částce dle článku zahrnuty i pušky DMR ráže 7,62x51….Prostě zřejmě příklad toho, že nákup útočných pušek lze po odborné i nákladové stránce profesionálně zvládnout….

    • PavolR
      13:14 07.12.2018

      Mohlo ísť o kritériá užšieho výberu, kde sa už stretli zbrane podobných charakteristík, čiže to nemuselo mať taký vplyv a keby aj bola niektorá z nich výrazne nepresná aj strata 7-8 percentuálnych bodov môže byť v tesnej súťaži bolestivá.

  • Zbrojir
    11:36 07.12.2018

    Neznám detailní podmínky tendru, ale z výsledku je možné učinit tyto závěry:
    Skutečně otevřená soutěž přináší nejen možnost přímé komparace kvalitních produktů (praktický přehled o možnostech trhu), ale i příznivou cenu, o které se protekcionistickým zemím (armádám) může jen zdát. Rozdíly v ceně za jednu útočnou pušku bývají opravdu výrazné...

    Je to další z mnoha vítězství pušek na bázi designu AR 15 (v podstatě všichni tři finalisté….).

    V otevřené soutěži mají US výrobci nespornou výhodu v poměru výkon/cena, vezmeme-li dále v úvahu aktivity SIGu, ale i v poslední době HaK, tak je otázka, jak to bude s výrobou této kategorie zbraní (a nejen jí) vypadat v zákazy a mezeními prorostlé EU za cca 10-20 let…

    Opět se otevírá otázka, nakolik mohou na světovém trhu v otevřené soutěži hromadně uspět „moderní sofistikované krabice“(to není urážka, ale zjednodušená definice) typu FN SCAR, CZ 805 Bren, Bren 2…, i když u CZ 805 Bren to pro naprosto neperspektivní řešení a kritice trhu po pár letech raději zabalil výrobce sám…

    Měl jsem možnost delší dobu komparovat FN SCAR L i H s dalšími produkty. FN SCAR je opravdu velmi dobrá, a je škoda, že jí protekcionismus a zákulisní praktiky znemožnily dostat se do A ČR, protože CZ 805, zejména z prvních let dodávek, je proti ní druhořadý šrot, ale v přímé konfrontaci s designem AR 15, zde konkrétně s HaK 416A5, nakonec podlehne…. Co mě však celkem nadchlo, je FN SCAR H, na svou kategorii opravdu výborné….

    • Charlie
      12:42 07.12.2018

      Co se týče BRENu 2, tam bych to zas tak marně nevyděl, svoje zákazníky už si našel. POkud jde o onu "krabicovitost" - u SCARu i BRENu to dělá hlavně velká pažba, většina AR-15 je osazená trubkovým teleskopem, zatímco na tyhle flinty se montuje celoplasťák, kterej zadek opticky nafukuje. Taková HK416 s celorailovým předpažbím a BREN jsou velice obdobně masivní a je otázka, jak to bude s vyvážením, po ruce je nemám. I AR-15 s celohliníkovým předpažbím dost "nakyne" a díky lehkému zadku je hodně těžká na předek, jediné na čem se nechá ušetřit jsou celkové rozměry předpažbí díky úspoře místa u chybějícího pístku, místo kterého je jen tenká trubička (se všemi nevýhodami a neduhy, které tenhle systém má).

      • Zbrojir
        14:50 07.12.2018

        Zákazníky si určitě nějaké najdou, jde ale o to uspět v otevřených soutěžích a ve velkých objemech, kde cena hraje významnou roli, a to se této kategorii útočných pušek prozatím nedaří. Problémem je nejen uživatelsky horší design (oproti AR 15, shoduje se většina), ale i proti hromadně vyráběným M4 a odvozeným i vysoká prodejní cena. Navíc Bren 2 má u státní pokladny, díky nestandardnímu způsobu jeho vzniku, „díru“ ve výši cca 2 miliardy Kč a zacelit ji z daní z produkce této pušky bude hodně obtížné, popravdě, já v to ani nedoufám….

        Rovněž jsem přesvědčen, že Bren 2 musí být dále zdokonalen, už samotný pohled, zejména na verze s „delší“ hlavní (nevyvážený vzhled, krátké pouzdro, trčící hlaveň, málo prostoru k upnutí doplňků, a to i na 12 hod…) naznačuje, že takto krátké předpažbí, které opravdu hodně limituje možné konfigurace aplikovaného příslušenství, ale i úchop podpůrnou rukou, bude oproti konkurenci handicapem. V takových tendrech to není tak snadné, jako v A ČR, kde nynější argumentace zní, Bren 2 je podstatně lepší než CZ 805 Bren… Aby uspěl, musí být srovnatelný se světovou konkurencí, a to co se týče výkonů, jakosti a hlavně také prodejní ceny…

        • Charlie
          13:46 10.12.2018

          Upřímně sem nikdy nechápal, proč si všichni věší těžké příslušenství až "na konec" - flinta je pak těžká na čumák a akorát se to blbě nosí - viz "cool" verze AR-15, které mají railové lišty pomali až před hlaveň. Na BREN2 mi raily nijak krátké nepřijdou a baterka, laser i granátomet se na to musí vejít úplně v pohodě. Jinak je to jasné - flinta kterou sem nevyvinul a mrská jí v desítkáchtisíc každej kdo má v garáži pár mašin je jasně levnější než čertvě vyvinutá záležitost, na druhou stranu pak ta novinka musí mít něco, co vyváží nízkou cenu "klasiky" (čili třebas ten pístek). Źe by byl BREN(2) nějak nestandardně vyvinut sem si nevšiml, stát prostě firmě zacvakal vývoj, to je řekl bych v tomhle oboru naopak standard...

  • PavolR
    11:02 07.12.2018

    V priemere ich to vyšlo necelých 1400 Eur za kus. Myslím, že to nebola zlá kúpa a aj proces výberu vyzerá sympaticky. Prezbrojenie za tri roky je vcelku fajn, hoci samozrejme dva roky by boli lepšie. ;-)